Zaměstnávání cizinců v České republice

75 % obyvatel České republiky považuje cizince za levnou pracovní sílu, neboť řada cizinců je opravdu ochotna přijmout nižší plat než čeští pracovníci. Důvodem je ale i fakt, že podle zákona je pro cizince náročné změnit zaměstnavatele a jsou tak na tom původním závislí. Stěžovat si je přitom pro ně riskantní, protože jim hrozí, že budou nuceni neprodleně odjet a složitě získávat nové vízum. Značně rozšířené zneužívání cizinců je do velké míry veřejným tajemstvím a podílí se na tom i široká akceptace ze strany společnosti.

Odhaduje se, že stát každý rok přichází přibližně o 10 mld. Kč na daňových odvodech a na sociálním a zdravotním pojištění. V některých oborech dochází nejenom ke snižování mezd a následnému zvyšováním počtu českých nezaměstnaných, pobírajících raději sociální dávky, ale také k prohlubování nekalé soutěže. Další náklady, které platí celá společnost, jsou spojené s nabalenou kriminalitou. Do nelegálního zaměstnávání jsou totiž často zapojeny i mafie spojené s převaděčstvím, obchodováním s lidmi a s dalšími nelegálními aktivitami.

V souvislosti se zaměstnavateli avizovaným aktuálním nedostatkem pracovníků v některých oborech roste poptávka po zaměstnávání cizinců. V rámci diskuse o liberalizaci přístupu zahraničních pracovníků na pracovní trh však odborníci upozorňují, že podmínkou dobře fungujícího systému zaměstnávání cizinců musí být současné

127 FRANC, A. Hlavní tendence ve vývoje pracovních migrací v České republice. WP č. 22/2006. 1. vyd.

Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky. S. 18. ISSN 1801-4496.

omezení nelegální migrace a práce na černo. Pod pojmem „nelegální migrace přes státní hranice ČR“ se rozumí případy, ve kterých osoby (cizinci i občané ČR) nedovoleným způsobem překročí státní hranice ČR. V posledních pěti letech je nejvíce zaznamenaných případů nelegálně migrujících občanů z Ruska, Číny, Vietnamu, Polska, a Německa.

V České republice pracují cizinci jednak legálně, ale odhaduje se také, že až 37 % cizinců pracuje nelegálně. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že k 30. 9. 2007 pracovalo v České republice 223 tis. cizinců z více než 50 zemí světa, z toho např. 91 tis.

ze Slovenska, 46 tis. z Ukrajiny a 17 tis. z Polska. Podíl zahraničních pracovníků na celkové zaměstnanosti již přesáhl 4 %. [13]

Poté, co se v České republice radikálně snížila nezaměstnanost, některé podniky zápasí s nedostatkem pracovníků. Podle řady zdrojů by česká ekonomika již nemohla fungovat bez zahraničních pracovníků. Zájem o práci v našich podnicích mají pracovníci, z kromě již tradičních zemí, i z Bangladéše či Indie.

6.12.1 Formy zaměstnávání cizinců

Cizinci nebo osoby bez státního občanství, zaměstnaní na území České republiky, mají stejné právní postavení jako občané České republiky. Zaměstnání však mohou vykonávat jen tehdy, jestliže jim bylo uděleno povolení k zaměstnání a vízum k přechodnému pobytu za účelem zaměstnání. Povolení k zaměstnání může mít charakter individuálního povolení nebo kontraktu. Individuální povolení je povolení k zaměstnávání cizince v pracovně právním vztahu k tuzemskému zaměstnavateli. Tuzemským zaměstnavatelem se pak rozumí právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti na území České republiky příslušné oprávnění nebo fyzická osoba, která nepodniká, ale pro svou osobní potřebu zaměstnává jinou fyzickou osobu. Kontraktem se rozumí zaměstnávání cizince u právnické nebo fyzické osoby s bydlištěm mimo území ČR, která v ČR trvale nepodniká, ale vysílá své zaměstnance do ČR za účelem realizace obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou.¹²⁸

Občanům Slovenské republiky je umožněno na základě Smlouvy mezi vládou ČR a SR č. 227/1993 Sb., o vzájemném zaměstnávání občanů, vykonávat práci na území ČR bez ohledu na situaci na trhu práce. Úřady práce registrují jejich pracovní činnost.¹²⁹ Bez pracovního povolení mohou v České republice pracovat lidé ze zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru tj. z 27 zemí Evropské unie a Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Dále pak také ze Švýcarska.

Podle Zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání mohou na území České republiky podnikat i cizinci stejně jako občané ČR, pokud splní určité podmínky dané tímto zákonem a souvisejícími předpisy. Cizinci mohou podnikat v rámci Živnostenského zákona jako zahraniční fyzické osoby, ale mohou zakládat i právnické osoby zřizovat na území ČR organizační složku svého podniku v zahraničí. Počet cizinců

128 FIBÍROVÁ, J., ŠOLJAKOVÁ, L. Hodnotové nástroje řízení a měření výkonnosti podniku. 1. vyd. Praha:

ASPI, 2007. S. 8. ISBN 80-7357-084-X.

129 Český statistický úřad. Cizinci v České republice. 1. vyd. Praha: ČSÚ, 2004. S. 94. ISBN 80-250-0858-4.

s živnostenským oprávněním se neustále zvyšuje. Uvádí se, že se v současné době podílejí na zaměstnanosti cizinců již více než 38 %.

Téměř polovina cizinců v postavení zaměstnanců i více než polovina cizinců s živnostenským oprávněním je ve věku mezi 25 a 39 lety. Zatímco mezi cizinci v postavení zaměstnanců jsou na druhém místě cizinci ve věku 20-24 let, kteří tvoří necelou pětinu mezi cizinci s živnostenským oprávněním je to věková skupina 40-54 let, která tvoří 39 %.¹³⁰

Řada cizinců využívá možnosti uplatnit se na trhu práce jako členové družstev nebo společníci veřejných obchodních společností. Platné právní předpisy ČR umožňují, že cizinci při realizaci této činnosti nepotřebují na území ČR povolení k zaměstnání.

V praxi se vytváří fiktivní družstva, která mají v řadách svých členů někdy až stovky cizinců. Družstevníci přitom nemají nárok ani na minimální mzdu a jsou tedy často ještě více zneužíváni k levné práci.¹³¹

6.12.2 Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků

V roce 2003 byl zahájen pilotní projekt nazvaný Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků, první svého druhu v regionu, který vyzkoušel možnosti řízené imigrace.

Pilotní projekt realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a podílejí se na něm také Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Ministerstvo vnitra ČR.

Česká republika nabízí vybraným kvalifikovaným pracovníkům – občanům z Běloruska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Chorvatska, Indie, Kanady, Kazachstánu, Makedonie, Moldavska, Ruské federace, Srbska a Ukrajiny možnost požádat ve zkrácené lhůtě po 1,5 roce (kategorie vysoce kvalifikovaných pracovníků) nebo 2,5 letech (standardní kategorie kvalifikovaných pracovníků) práce a života v ČR o povolení k trvalému pobytu.

V současnosti je možno požádat až po 5 letech.

Účastníci projektu získají v ČR 45denní ochrannou lhůtu na nalezení nového pracovního místa, pokud během prvního roku účasti v projektu předchozí místo neztratili vlastní vinou.

6.12.3 Klientský systém

Klientský systém je z hlediska mocenských vztahů a příjmů hierarchizovaný do tří stupňů.

Na nejvyšším stupni stojí skupiny organizovaného zločinu. Prostřední stupeň tvoří tzv. „klienti“. Jejich hlavní aktivitou je zprostředkování. Převádějí peníze mezi mafií a imigranty, na trhu práce jsou prostředníky mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle a v neposlední řadě také zprostředkovávají kontakt mezi imigranty a českými i úřady jiných států. Nejnižší stupeň se pak skládá ze samotných imigrantů. V České republice je

130 FRANC, A. Hlavní tendence ve vývoje pracovních migrací v České republice. WP č. 22/2006. 1. vyd.

Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky. S. 16. ISSN 1801-4496.

131 FIBÍROVÁ, J., ŠOLJAKOVÁ, L. Hodnotové nástroje řízení a měření výkonnosti podniku. 1. vyd. Praha:

ASPI, 2007. S. 8. ISBN 80-7357-084-X.

registrováno téměř 1 800 zprostředkovatelen práce cizinců, což je výrazně více než v mnoha zemích s mnohonásobně vyššími počty zahraničních pracovníků.¹³²

V současnosti lze klientský systém vnímat jako historický jev nebo lépe jako jeden z variantních způsobů organizace ekonomického jednání, který postupem času ztrácí své opodstatnění. Klienti budou i v dohledné budoucnosti provádět organizaci nekvalifikované a flexibilní práce dočasných migrantů, pravděpodobně se budou více specializovat na jednotlivé sektory hospodářství jako je zemědělství nebo úklidové práce.

Očekává se také rozvoj drobného a středního podnikání cizinců ve stavebnictví, ale hlavní pole kde budou někdejší klienti působit je vyřizování pobytu a další administrativy spojené s trvalkou i dočasnou imigrací.

6.12.4 Projekt „Zelené karty“

Koncem roku 2007 Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončovalo projekt „Zelené karty“, jehož hlavním cílem je rychle a bez zbytečných komplikací zajistit českým podnikatelům kvalitní odborníky ze zahraničí, kteří uspokojí domácí poptávku po dělnických a vysokoškolských profesích. Při realizaci tohoto projektu je kladen důraz na potřeby podnikatelů, které jsou hlavním pilířem projektu. Zelené karty by měly sloužit jako pracovní povolení a povolení k pobytu cizinců. Cílem projektu je výrazně zkrátit lhůtu pro vyřízení povolení k pobytu ze současných 180 dnů na 30. Díky tomuto návrhu bude mít zahraniční pracovník možnost po ztrátě zaměstnání najít do dvou měsíců nové místo, aniž by mu hrozilo vyhoštění. Zelená karta bude platit nejdéle tři roky s možností prodloužení. Pokud pobývá cizinec v ČR legálně, bude moci ve stanovených případech požádat o vízum přímo na českém území. Dosud bylo možné tento krok učinit pouze na zastupitelském úřadu v zahraničí.