POUŽITÉ POMŮCKY

Pro výuku projektu musel autor vybrat pomůcky, které by žáky motivovaly a zvýšily zájem o výuku nebo téma jako takové. Zcela ujasněné měl použití textu jako statického média, které se nemění v čase. Nejdůležitější byla v tomto ohledu čtivost textu, nejen délka vět, ale i použitá slova, zejména pak odborná. Textu můžeme využít ve formě vyhledávání informací k tvorbě projektů, jako součást powerpointové prezentace nebo jako forma pracovních listů (Chromý 2011, s. 68-69). Prezentace je

87

multimediální prvek, známá zejména jako základní součást počítačů s operačním systémem Microsoft. Software umožňuje zejména pedagogům, ale i žákům grafické zpracování příprav, referátů a obsahu učiva, často doplněné o textové, jednoduché poznámky.

Dále se v pracovních textech objeví obrazy, které napomáhají pochopit i uchopit situaci, se kterou se žák setkává a lépe ji tak hodnotit. Právě obraz pomáhá k popisu, analýze a syntéze informací, včetně jejich hodnocení (Chromý, 2011, s. 75-76). Pravděpodobně nejdůležitějším pomocníkem, zprostředkovatelem informací při výuce zeměpisu jsou mapy a atlasy. Důležitý je také aspekt, aby žáci své atlasy znali, dokázali najít v krátkém čase a využít informace, které jsou v tematické či obecné mapě obsaženy. Mimo obraz se dá reprodukovat také zvuk, audiovizuální prostředky jsou vhodným doplněním výuky a váží se zejména k dalším předmětům jako mezipředmětové vztahy (angličtina, němčina, dějepis,…).

Dalším prostředkem, který je možný využít, je bezesporu interaktivní tabule, která je v dnešní době spíše protěžovaná, avšak osobně se autor setkal s nevolí jí používat, ať už z důvodu nepochopení techniky nebo z její časté nefunkčnosti a složitosti. Málo kantorů má přesnou představu o údržbě interaktivní tabule od vyčištěného filtru starší, špatně svítící lampy až po nezastínění místnosti a tudíž zhoršení kvality obrazu.

Internet jako takový není třeba definovat a popisovat, jen uvedu, že nám tato technologie přináší ve škole v rámci jednotlivých hodin zejména užitek, můžeme během pár vteřin zodpovědět dotazy, na které nejsme připraveni. S technologií je dobré nechávat pracovat i žáky samostatně či ve skupině a poté hodnotit kvalitu zdrojů a kriticky je posuzovat. Samozřejmě, že má tato aktivita mnoho úskalí, ať už jde o ztrátu motivace, potřeba funkční techniky nebo chybějícím kritickým myšlením a nehodnocením obsahu a jeho relevantnosti. Během výuky tématu nebylo možné, aby žáci zpracovávali problematiku, kvůli náročnosti tématu a také časové dotaci na projektovou výuku. I přesto má internet v této diplomové práci své místo – nebýt jeho, těžko budeme mít tak přesné informace rychle a v dostatečné míře. Během výuky a přípravy na projekt byl využit zejména portál Google maps, Youtube nebo Story maps od Esri, ArcGISu a podobně. Zdrojů je pochopitelně mnohem více, tudíž internetové stránky výše jsou pouze příkladem, kterým směrem se vyhledávání ubíralo.

Autor dlouho váhal, jak by projekt mohl být zajímavější. Fádní použití 2D mapy nakreslené či obkreslené na čtvrtce velkého formátu polepená obrázky se zdála příliš častá na použití v této tématice při projektovém vyučování. Proto nakonec zvolil využití alespoň částečné plasticity a originality map – výřez Jižního Súdánu do polystyrénu. Využil klasické dva centimetry široké bílé polystyrény, které jsou dostupné ve všech stavebninách a hobbymarketech. Pro vytvoření hladkého okraje hranic Jižního Súdánu pomohla pistole přímo určená k řezání polystyrénu. Následně autor

88

zvýraznil hranice černým lihovým fixem a naznačil řeku Nil (pro urychlení práci při projektové výuce a také kvůli správnosti a přesnosti takto důležitých linií).

Jako další pomůcky byly využity fixy, tužky, nůžky a barevné papíry, lepidlo a další potřebné pomůcky pro zvládnutí práce na projektu. Aby žáci mohli lokalizovat problematiku či místo na mapě, využili bavlnu různých barev. Také bylo potřeba vytvořit či najít symboly pro každou tématiku.

Symboly a obrázky pro všechny skupiny stejné – mapu zhroucených států, orientační mapku světa a severku, každá skupina dostala také vlajku Jižního Súdánu. První skupina měla jen fotografie jednotlivých etnik a bavlnky, jejich místo osídlení měla za úkol zakreslit do mapy. Z tohoto důvodu byla práce pro skupinu snad nejvíce obtížná ze všech jiných uskupení. Druhá skupina s tématem problematika pitné vody byla vybavena symboly kapky vody, symbolem kříže, který evokoval lékařskou pomoc na území Jižního Súdánu a také symbol „výstražný“, který popisoval ohnisko napětí kvůli vodě či obživě. Skupina s číslem tři popisovala uprchlické tábory a jejich úkol bylo je lokalizovat, proto jim postačili jednoduché body. Čtvrté uskupení se zabývalo vojenskými konflikty, proto byla využita ta samá symbolika jako u skupiny číslo 2, ohnisko napětí. Předposlední skupina obdržela dva typy dopravních symbolů – letadlo, které mělo evokovat letiště a kotvu, která určovala, kde se nachází přístav. Tato skupina dále pracovala s liniemi, podobně jako skupina jedna, tudíž k vytvoření posteru jí postačily jen fotografie a liniové znaky. Poslední skupina se zabývala nerostným bohatstvím v Jižním Súdánu, k tvorbě využila symbolu diamantu a dále bodového znaku v místě, kde se nachází ropa.

Příloha 7: Příklad pomůcek a symbolů, které dostaly jednotlivé skupiny k projektovému vyučování Zdroj vlastní

(27_11_2019)

89

11.5 FRONTÁLNÍ VÝUKA

V následujícím segmentu bude rozebrána úvodní část tématiky – frontální výuka, při níž budou žáci seznamováni s lokalitou a problematikou v Jižním Súdánu. V této metodě využil autor powerpointovou prezentaci, která se týká důležitých faktů, zajímavostí a zejména problematik, podle kterých vybíral jednotlivé skupiny. Zásadním přínosem je využití obrázků a fotografií, které zkvalitňují pochopení tématu.

Během těchto hodin autor narazil několikrát na úskalí. Potíže nastávaly zejména v odpovídání na složitější otázky. Zprvu tyto komplikace částečně plynuly z toho, že žáci neměli probranou celou Afriku. Jiná možnost je, že neznali tento typ dotazování a nevěděli, jak reagovat. Ovšem jelikož se aktivita v průběhu hodin na téma Jižní Súdán zlepšovala, zprvu nejspíše díky motivaci k novému tématu a novým metodám výuky včetně různých aktivit, které žáci nezažívají ve škole denně. Autor předpokládá, že žáci byli díky motivaci schopni soustavné práce a dosahování vyšších stupňů kognitivních cílů dle Blooma.

11.5.1 PREZENTACE

První hodina, která vázala k tématu Jižní Súdán proběhla na začátku října. Autor bude popisovat obě třídy naráz, jelikož úvodní hodiny probíhaly stejně. Pedagog alespoň mohl posuzovat, ve které třídě je vyšší motivace či chuť zlepšovat si dovednosti a praktické znalosti, ať už v práci s mapou nebo se zdroji či s vyhledáváním informací a jejich tříděním. Níže příklad několika slidů z prezentace na téma Jižní Súdán. Zprvu se autor věnoval základnímu zasazení státu do Afriky, včetně upozornění, že se jedná o nejmladší stát světa či že má skoro stejný počet obyvatel jako naše republika. Následně se autor věnoval představení jednotlivých témat, které měli následně žáci zpracovávat.

90

Příloha 8: Úvodní stránka prezentace k tématice Jižního Súdánu Zdroj vlastní

(27_11_2019)

Příloha 9: Mapa Jižního Súdánu

Zdroj: https://www.britannica.com/place/South-Sudan (2_12_2019)

91

Příloha 10: Příklad fotografie, které autor využil při představování nedostatku vody

Zdroj https://ec.europa.eu/echo/news/more-eu-aid-south-sudan-humanitarian-situation-worsens_en (12_9_2019)