Pro moˇznost pozorovat dˇeti v oblasti matematick´e pregramotnosti ve vˇetˇs´ı m´ıˇre jsem vytvoˇrila testovac´ı pom˚ucku a k n´ı sadu ´ukol˚u. Testov´an´ı prob´ıhalo celkem dvakr´at a to na zaˇc´atku a na konci projektu. Podruh´e byly ´ukoly zad´av´any s m´ırnou obmˇenou, aby dˇeti nemˇely snahu opakovat poˇc´ateˇcn´ı ˇreˇsen´ı ´ukol˚u.
Jako zp˚usob testov´an´ı jsem zvolila testov´an´ı schopnost´ı jednotliv´ych dˇet´ı, kdy kaˇzd´e d´ıtˇe jednotlivˇe plnilo ´ukoly dle slovn´ıho n´avodu. Z d˚uvodu vylouˇcen´ı ruˇsiv´ych podnˇet˚u testov´an´ı prob´ıhalo v klidn´em prostˇred´ı bez pˇr´ıtomnosti dalˇs´ıch dˇet´ı.
Testovac´ı pom˚uckou byla magnetick´a tabule pˇrekryt´a obr´azkem a ˇrada mal´ych obr´azk˚u r˚uzn´ych zv´ıˇrat a dalˇs´ıch objekt˚u s magnetem. Pˇri tvorbˇe mal´ych obr´azk˚u jsem se inspirovala ilustracemi z dˇetsk´e literatury [26] a [27] a vyuˇzila jsem tak nˇekter´a vyobrazen´ı poh´adkov´ych zv´ıˇr´atek, kter´a jsou dˇetem jiˇz d˚uvˇernˇe zn´am´a.
Na tabuli dˇeti dle slovn´ıho n´avodu umist’ovaly mal´e obr´azky. Jednotliv´e instrukce byly sestaveny tak, aby otestovaly schopnosti dˇet´ı v oblasti kvantity, m´ıry, prelo-gick´eho myˇslen´ı, orientace v prostoru a pr´ace s daty.
Na z´akladˇe probˇehl´eho testov´an´ı jsem odhalila nˇekter´e nedostatky, kter´e dˇeti v oblastech matematick´e pregramotnosti mˇely. Pr´avˇe na rozvoj schopnost´ı v proble-matick´ych oblastech jsem n´aslednˇe c´ılila jednotliv´e aktivity projektu. Na z´akladˇe koncov´eho testov´an´ı jsem vyhodnocovala, jestli zaˇrazen´e aktivity dˇeti pozitivnˇe ovlivnily a v jak´e m´ıˇre.
5 Vlastn´ı projekt
5.1 Realizace projektu
Pˇred zaˇc´atkem projektu jsem nˇekolikr´at navˇst´ıvila ˇskolku, abych se sezn´amila s pan´ı uˇcitelkou, dˇetmi a moˇznostmi dan´e MˇS. D˚uleˇzit´e bylo tak´e pomoc´ı pozorov´an´ı poznat denn´ı reˇzim vybran´e tˇr´ıdy, soci´aln´ı vztahy, sloˇzen´ı tˇr´ıdy a jej´ı fungov´an´ı.
N´aslednˇe jsem za pomoci poˇc´ateˇcn´ıho testov´an´ı vyhodnocovala schopnosti dˇet´ı v jed-notliv´ych oblastech matematick´e pregramotnosti. .
V´ysledky testov´an´ı a poznatky z pozorov´an´ı vedly k sestaven´ı jednotliv´ych ak-tivit, c´ılen´ych na rozvoj schopnost´ı dˇet´ı v oblastech, ve kter´ych se projevily urˇcit´e nedostatky.
Cinnosti jsem na z´ˇ akladˇe konzultace s tˇr´ıdn´ı pan´ı uˇcitelkou rozvrhla do pˇeti dn´ı. Tyto aktivity jsem n´aslednˇe realizovala v MˇS jako projekt zamˇeˇren´y na rozvoj matematick´e pregramotnosti.
Tˇr´ıda, ve kter´e jsem projekt uskuteˇcnila, byla aˇz na dvˇe o rok mladˇs´ı dˇeti tvoˇrena pˇredˇskol´aky. Pˇri pln´em poˇctu se skl´adala z 24 dˇet´ı, z toho bylo 15 chlapc˚u a 9 d´ıvek.
Bˇehem realizace projektu byl vˇsak z d˚uvodu velk´e nemocnosti maxim´aln´ı poˇcet dˇet´ı ve tˇr´ıdˇe pouze 15.
Po realizaci pˇetidenn´ıho projektu jsem provedla z´avˇereˇcn´e testov´an´ı, abych pro-vˇeˇrila ´uˇcinnost projektu na rozvoj matematick´e pregramotnosti jako celku. ´Uˇcinnost jednotliv´ych aktivit jsem posuzovala na z´akladˇe pozorov´an´ı a jejich celkov´e zhodno-cen´ı jsem provedla po konzultaci s pan´ı uˇcitelkou.
5.1.1 Testov´ an´ı poˇ c´ ateˇ cn´ıho stavu
Testov´an´ı dˇet´ı prob´ıhalo jednotlivˇe v klidn´em prostˇred´ı, aby bylo soustˇredˇen´ı dˇet´ı co nejm´enˇe naruˇsov´ano p˚usoben´ım okoln´ıch faktor˚u.
Dˇeti dle slovn´ıho zad´an´ı pˇrikl´adaly magnetick´e obr´azky na tabuli. Pomoc´ı n´ as-leduj´ıc´ıch ´ukol˚u jsem testovala schopnosti jednotliv´ych dˇet´ı v oblasti prelogick´eho myˇslen´ı, orientace v prostoru, kvantity, m´ıry a pr´ace s daty. Test jsem sestavila s pˇredpokladem, ˇze dˇeti jiˇz maj´ı natolik rozvinut´e schopnosti v oblastech ˇreˇci, sluchu, zraku, pozornosti, motoriky a soci´aln´ıch dovednost´ı, aby byly schopn´e plnit test na z´akladˇe slovn´ıho n´avodu.
Jednotliv´e ´ukoly zad´avan´e dˇetem znˇely takto:
1. Vyber hn´ızdo se tˇremi pt´aˇcky a dej ho na nejvyˇsˇs´ı vˇetev listnat´eho stromu.
2. Na nejmenˇs´ı smrk dej veverku.
3. Vyber nejmenˇs´ıho mravence a dej ho doprostˇred mraveniˇstˇe.
4. Slunce sv´ıt´ı za dvˇema mraky.
5. Pod prostˇredn´ım smrkem roste houba.
6. Tˇret´ı mrak je nad jablon´ı.
7. Kolik je dohromady na stromˇe jablek?
8. Na prav´em kopci stoj´ı hrad.
9. V lev´em doln´ım rohu obr´azku sed´ı hnˇed´y zaj´ıˇcek.
10. Mezi keˇri a stromem stoj´ı liˇska.
Kaˇzd´y ´ukol byl dˇetem zad´an jednotlivˇe. V pˇr´ıpadˇe nejistoty d´ıtˇete jsem mu postupnˇe jednotliv´e ´ukoly vˇety opakovala. ´Ukoly byly pˇredkl´ad´any ve v´yˇse uveden´em poˇrad´ı.
Obr´azek 5.1: Testovac´ı tabule - poˇc´ateˇcn´ı zad´an´ı
Obr´azek 5.2: Zad´av´an´ı ´ukolu
5.1.2 Den prvn´ı
V prvn´ım dni probˇehla ´uvodn´ı motivace, kter´a byla ve formˇe poh´adky (viz. pˇr´ıloha B.1). Do poh´adky byly dˇeti zapojeny pomoc´ı dopis˚u (viz. pˇr´ıloha B.2) a ´ukol˚u od hlavn´ı postavy zm´ınˇen´e poh´adky - Kr´ale Poplety I. (viz. pˇr´ılohaB.3).
Po pˇreˇcten´ı poh´adky dˇeti hledaly dopis se zad´an´ım ´ukolu, kter´y otevˇrely aˇz v lese, dle instrukc´ı uveden´ych na ob´alce dopisu.
Prvn´ı ´ukol byl ve formˇe t´ematicky zamˇeˇren´e, didaktick´e a pohybov´e hry ”Na loupeˇzn´ıky”(viz. pˇr´ıloha A), kter´a prob´ıhala v lese. Tato hra mˇela za c´ıl sezn´amit dˇeti s v´yznamem pˇredloˇzek pˇred, za a vedle a z´aroveˇn jim poskytla moˇznost si tyto pˇredloˇzky z´abavnou formou procviˇcit v prostoru. C´ılem z pohledu enviroment´aln´ı v´ychovy bylo sezn´amit dˇeti se zp˚usobem, jak´ym bychom se mˇeli chovat v lese.
Pouˇcen´ı probˇehlo jeˇstˇe pˇred zaˇc´atkem hry, aby dˇeti vlastn´ı hrou neniˇcily prostˇred´ı lesa.
Uvodem do hry bylo otevˇren´ı motivaˇ´ cn´ıho dopisu, ve kter´em st´alo zad´an´ı ´ukolu.
Pˇred vlastn´ım otevˇren´ım dopisu jsem dˇeti formou rozhovoru seznamovala s pravidly, jak se chovat v lese. Kromˇe v´ykladu jsem dˇeti zapojovala do komunikace formou ot´azek a to jak pˇri vlastn´ım vym´yˇslen´ı pravidel, tak tak´e pˇri jejich zd˚uvodnˇen´ı. Jiˇz bˇehem rozhovoru bylo zˇrejm´e, ˇze dˇeti se bˇeˇznˇe v protoru lesa pohybuj´ı, znaj´ı urˇcit´e z´asady chov´an´ı a nav´ıc tak´e vˇed´ı, proˇc tyto z´asady maj´ı dodrˇzovat.
Pˇri realizaci hry se projevilo, ˇze nˇekter´e z dˇet´ı jiˇz term´ıny pˇred, za a vedle znaj´ı a nˇekter´e z nich ch´apou i jejich v´yznam. I pˇresto, ˇze dle v´ysledk˚u testov´an´ı nebyly schopn´e v´yznamy pˇredloˇzek pouˇz´ıt na ploˇse, byly schopn´e je spr´avnˇe pouˇz´ıvat v pro-storu. Pro nˇekter´e dˇeti byly v´yrazy dosud v´yznamovˇe nezn´am´e a bylo nutn´e jim na zaˇc´atku hry pom´ahat s jejich spr´avn´ym uˇz´ıv´an´ım. Na konci hry vˇsak jiˇz vˇsechny dˇeti byly schopn´e ´uspˇeˇsnˇe pˇredloˇzky pochopit. Po ukonˇcen´ı ˇr´ızen´e hry samy pokraˇcovaly
v t´ematicky zamˇeˇren´e hˇre a vyuˇz´ıvaly novˇe z´ıskan´ych vˇedomost´ı v prostoru, kter´y mˇely vymezen´y na volnou hru.
Dalˇs´ı aktivitou, zamˇeˇrenou na procviˇcov´an´ı pˇredloˇzek pˇred, za a vedle, byla hra
”Na stavitele”. Tato hra jiˇz prob´ıhala v protoru tˇr´ıdy a vyuˇz´ıvala dˇrevˇen´e kostky, kter´e byly vˇsechny stejn´e velikosti, ale rozd´ıln´ych barev. Zde dˇeti mˇely za ´ukol pˇren´est sv´e znalosti z pˇredchoz´ı hry, kdy se pohybovaly ony samy v prostoru, do nov´e situace. Ted’ mˇely za ´ukol pohybovat kostkami a umist’ovat je podle pˇr´ıkaz˚u za, pˇred nebo vedle st´avaj´ıc´ıch kostek. Kaˇzd´e d´ıtˇe dle instrukc´ı uˇcitelky umist’ovalo kostku do spoleˇcn´e stavby cel´e tˇr´ıdy a ostatn´ı dˇeti mˇely pozorovat a kontrolovat spr´avnost plnˇen´ı zad´an´ı. Dˇeti zvl´adly bˇehem cel´e ˇcinnosti udrˇzet pozornost a nad zad´an´ım uˇcitelky pˇrem´yˇslely. Nˇekter´e dˇeti zvl´adaly um´ıstit kostku ihned po vyslech-nut´ı zad´an´ı, jin´e nad zad´an´ım musely pˇrem´yˇslet delˇs´ı dobu. Celkovˇe dˇeti jiˇz skoro nechybovaly. Uk´azala se tak schopnost jednotliv´ych dˇet´ı ´uspˇeˇsnˇe pouˇz´ıt pˇredloˇzky pˇred, za a vedle nejen v r´amci vlastn´ıho pohybu, ale tak´e pˇri umist’ov´an´ı objekt˚u v r´amci prostoru. Pˇri manipulaci s kostkami se nav´ıc projevila ´uroveˇn jemn´e moto-riky dˇet´ı.
Z d˚uvodu denn´ıho reˇzimu ˇskolky bylo tˇreba tuto aktivitu realizovat ve tˇr´ıdˇe.
V metodick´ych listech v pˇr´ıloze A je vˇsak uvedena i venkovn´ı varianta hry ”Na sta-vitele”, kterou bych preferovala. Pomoc´ı smyslov´eho vn´ım´an´ı nen´asilnˇe spoj´ı osvo-jov´an´ı pojm˚u matematick´e pregramotnosti s enviroment´aln´ı v´ychovou, a to formou hry.
5.1.3 Den druh´ y
Motivace tento den probˇehla pomoc´ı dopisu, ve kter´em byly zad´any dva ´ukoly. Oba
´
ukoly byly t´ematicky v´az´any na poh´adkov´e postavy - trpasl´ıky.
C´ılem ´ukol˚u druh´eho dne bylo sezn´amit dˇeti s pojmy t´ykaj´ıc´ımi se um´ıstˇen´ı v r´amci plochy (na krai pap´ıru, uprostˇred, v rohu) a procviˇcen´ı pˇredloˇzek z pˇredchoz´ı-ho dne. C´ılem druh´eho ´ukolu pak bylo procviˇcen´ı schopnosti porovn´avat pˇredmˇety na z´akladˇe rozd´ıln´e d´elky a rozv´ıjet schopnost rozliˇsit a pojmenovat nejdelˇs´ı a nejkratˇs´ı pˇredmˇet. Dˇeti tak´e dostaly za ´ukol ve skupin´ach seˇradit deset vˇetviˇcek od nejkratˇs´ı po nejdelˇs´ı. Dalˇs´ı d˚uleˇzitou souˇc´ast´ı tohoto ´ukolu bylo pojmenov´av´an´ı pˇr´ırodn´ıho materi´alu a schopnost jeho pˇriˇrazen´ı k urˇcit´emu prostˇred´ı, napˇr. ˇsiˇsky a jehliˇc´ı patˇr´ı k jehliˇcnat´ym strom˚um, kter´e nalezneme v lese.
Prvn´ı didaktickou aktivitou - ´ukolem pro dˇeti - byla ˇcinnost, kterou jsem na-zvala ”Skl´ad´an´ı diamant˚u”. Tato ˇcinnost prob´ıhala v prostor´ach tˇr´ıdy. Kaˇzd´e d´ıtˇe dostalo pˇred sebe pap´ır, na kter´em byla vytiˇstˇen´a mˇr´ıˇzka 5x4 ˇctverce. Pod mˇr´ıˇzkou byl podmalovan´y lehk´y obr´azek, aby si dˇeti mohly sami pap´ır zorientovat. K dis-pozici dˇeti dostaly tak´e r˚uznˇe barevn´e sklenˇen´e kam´ınky, kter´e dle slovn´ıho n´avodu umist’ovaly do mˇr´ıˇzky. Dˇeti se setkaly s pojmy nad, pod, na kraji, uprostˇred, nahoˇre, dole a v rohu. Nˇekter´e z tˇechto pojm˚u jim jiˇz pˇredem byly zn´am´e, jin´e pro nˇe byly nov´e a bylo nutn´e je vysvˇetlit a opakovanˇe je procviˇcovat. U ˇcinnosti se projevily velk´e rozd´ıly v ´urovni ch´ap´an´ı pojm˚u a vlastn´ıch zkuˇsenost´ı jednotliv´ych dˇet´ı s jejich vyuˇz´ıv´an´ım. Jedno z dˇet´ı nebylo schopn´e se zkoncentrovat na vyslechnut´ı zad´an´ı ˇci
pomoc´ı ˇcinnosti sezn´amily s nov´ymi pojmy a byly je schopn´e i spr´avnˇe pouˇz´ıt.
Zde je pro ilustraci nˇekolik d´ılˇc´ıch ´ukol˚u, kter´e dˇeti plnily pˇri ”skl´ad´an´ı dia-mant˚u”:
• Jeden diamant dej do spodn´ıho lev´eho rohu.
• Jeden um´ısti do prav´eho spodn´ıho rohu.
• Ve vˇsech pol´ıˇck´ach mezi prav´ym a lev´ym doln´ım rohem budou diamanty dva.
• Vyber si jedno z horn´ıch pol´ıˇcek a dej do nˇeho diamant - do pol´ıˇcka vedle nˇej dej diamant dalˇs´ı.
Obr´azek 5.3: Skl´ad´an´ı diamant˚u
Pˇri venkovn´ı variantˇe hry ”Skl´ad´an´ı diamant˚u”lze vyuˇz´ıt m´ısto pap´ıru ˇctvercovou s´ıt’ vyrytou do p˚udy, vyskl´adanou z klac´ık˚u ˇci spletenou z lan, do kter´e jsou umist’ov´any pˇr´ırodniny, popˇr´ıpadˇe se v s´ıti mohou pohybovat samy dˇeti. Je d˚uleˇzit´e, aby s´ıt’
nepˇres´ahla 5x5 ˇctverc˚u, vˇetˇs´ı s´ıt’ by pro dˇeti byla nepˇrehledn´a (viz. metodick´y list A).
Druh´y ´ukol byl zad´an v lese, kdy jsem dˇeti rozdˇelila do skupin po ˇctyˇrech a kaˇzd´a skupina dostala vlastn´ı ot´ypku r˚uznˇe dlouh´ych vˇetviˇcek. Dˇeti dostaly instrukci, aby vytvoˇrily ”Stezku pro trpasl´ıky”, kter´a se mus´ı stavˇet tak, aby byla z vˇetviˇcek seˇrazen´ych od nejkratˇs´ı po nejdelˇs´ı. Zde se projevilo, ˇze dˇeti nejsou zvykl´e spo-lupracovat ve skupin´ach a tak bylo nutn´e nˇekter´ym dˇetem pomoci se zapojit do hry. Zakonˇcen´ım t´eto konstruktivn´ı hry byla kontrola s pan´ı uˇcitelkou, kter´a mˇela jeˇstˇe doplˇnuj´ıc´ı ot´azky, napˇr´ıklad ”jak´a z tˇechto vˇetviˇcek je nejdelˇs´ı”a nebo ”je tato vˇetviˇcka delˇs´ı ˇci kratˇs´ı neˇz tato?”Pokud dˇeti zvl´adly postavit ”stezku”spr´avnˇe a zvl´adly tak´e dobˇre odpovˇedˇet na ot´azku, dostaly znaˇcku na oznaˇcen´ı sv´e stezky
a hru tak mohly ukonˇcit. ˇRada dˇet´ı se vˇsak rozhodla v n´amˇetu pokraˇcovat a roz-ˇsiˇrovaly sv´e stavby d´al. I v t´eto hˇre se projevila rozd´ıln´a ´uroveˇn dˇet´ı, jejich zna-lost´ı a schopnost´ı pˇri ˇreˇsen´ı ´ulohy, t´ykaj´ıc´ı se m´ıry. Pˇri n´asledn´em pˇredstavov´an´ı dalˇs´ıch dˇetsk´ych staveb jsem dˇeti vedla k popisu stavby a k pojmenov´av´an´ı uˇzit´eho pˇr´ırodn´ıho materi´alu.
Obr´azek 5.4: Stezka pro trpasl´ıky
5.1.4 Den tˇ ret´ı
Ve tˇret´ım dni jsem se zamˇeˇrila na sezn´amen´ı s ˇc´ısly od 1 do 6 jako se z´astupci mnoˇzstv´ı a na procviˇcov´an´ı pojm˚u z prostorov´e orientace. Tak´e jsme s dˇetmi prob´ı-rali rozd´ıl mezi listnat´ymi a jehliˇcnat´ymi stromy a bˇehem cesty do lesa jsme nˇekter´e stromy rozdˇelovali pr´avˇe do tˇechto dvou skupin.
Dˇeti po nalezen´ı dopisu od Kr´ale Poplety I. dostaly za ´ukol sezn´amit se s ”Ku-peck´ymi poˇcty”. K sezn´amen´ı s poˇc´ıt´an´ım od 1 do 6 jsem pouˇzila karty, s kter´ymi jsem pracovala nejprve ve tˇr´ıdˇe. Na kart´ach byly r˚uzn´e obr´azky (viz. pˇr´ıloha C).
Kaˇzd´e z dˇet´ı si jednu kartu vylosovalo a n´aslednˇe ji pˇredstavilo ostatn´ım. Pak jsme s dˇetmi hledali souvislosti mezi jednotliv´ymi kartami, a to jak na z´akladˇe podob-nosti obr´azk˚u, tak tak´e na z´akladˇe zobrazen´eho mnoˇzstv´ı. Shrnut´ım t´eto aktivity byl takzvan´y v´ymˇenn´y obchod, ve kter´em dˇeti vymˇeˇnovaly obr´azky zobrazuj´ıc´ı urˇcit´e mnoˇzstv´ı za stejn´y poˇcet kostek, pˇriˇcemˇz kontrolu prov´adˇely samy dˇeti pomoc´ı pˇrikl´ad´an´ı kostek na jednotliv´e obr´azky. Na z´avˇer aktivity jsem dˇetem uk´azala ˇc´ısla, kter´a jsme si pˇredstavili. K tˇem n´aslednˇe dˇeti pˇriˇradily jednotliv´e karty s obr´azky.
Jiˇz bˇehem aktivity se ´uk´azalo, ˇze ˇrada dˇet´ı zvl´ad´a poˇcty do 5 a nˇekter´e z nich znaj´ı i ˇc´ısla. Poˇc´ıt´an´ı s ˇsesti pˇredmˇety jiˇz vˇetˇsinˇe dˇet´ı ˇcinilo obt´ıˇze. Kromˇe schopnost´ı v
ob-myˇslen´ı pˇri hled´an´ı souvislost´ı mezi jednotliv´ymi kartami a t´ak´e schopnosti pr´aci s daty.
Obr´azek 5.5: Kupeck´e poˇcty
Po ´uvodu do ”Kupeck´ych poˇct˚u”jsem aktivitu s dˇetmi venku s obmˇenou zo-pakovala a to pro upevnˇen´ı poznatk˚u a schopnosti zach´azen´ı s nimi. Nejprve dˇeti roztˇr´ıdily karty do skupin podle mnoˇzstv´ı a n´aslednˇe je ot´aˇcely obr´azky dol˚u a obr´ az-ky nahrazovaly pˇr´ırodninami - kam´ınaz-ky, vˇetviˇckami a listy - tak, aby jejich mnoˇzstv´ı odpov´ıdalo mnoˇzstv´ı p˚uvodn´ıch obr´azk˚u. Zde uˇz ˇcinnost dˇetem neˇcinila ˇz´adn´e obt´ıˇze, protoˇze jej´ı obmˇenu jiˇz znaly a byly i schopn´e lehce pochopit zad´an´ı. Dˇeti kromˇe sbˇeru pˇr´ırodniny tak´e tˇr´ıdily tak, aby na kaˇzd´e kartˇe byl stejn´y druh pˇr´ırodnin, tzn.
napˇr´ıklad na jedn´e kam´ınky, na druh´e vˇetviˇcky nebo dubov´e listy.
K procviˇcen´ı pojm˚u z prostorov´e orientace jsem pouˇzila pro dˇeti jiˇz zn´amou hru
”Na stavitele”, do kter´e jsem jiˇz zakomponovala kromˇe term´ın˚u pˇred, za a vedle tak´e term´ıny pod, nad, nahoˇre, dole a mezi.
5.1.5 Den ˇ ctvrt´ y
Ve ˇctvrt´em dni jsem se zamˇeˇrila na sezn´amen´ı s pravolevou orientac´ı, na procviˇcov´an´ı pojm˚u z prostorov´e orientace a tak´e na procviˇcen´ı poˇct˚u, se kter´ymi se dˇeti sezn´amily pˇredchoz´ıho dne. Bˇehem dne jsme si tak´e s dˇetmi vysvˇetlili rozd´ıl mezi stromem a keˇrem a jejich vz´ajemn´e rozliˇsov´an´ı jsme procviˇcovali bˇehem vych´azky.
K rozliˇsen´ı prav´e a lev´e strany jsem po konzultaci s pan´ı uˇcitelkou vyuˇzila n´aramk˚u. D´ıvky projevily z´ajem o jejich v´yrobu, a tak si kaˇzd´a z nich upletla jeden, chlapci dostali n´aramky kor´alkov´e, kter´e mˇela ˇskolka k dispozici. N´aramky dostaly dˇeti na pravou ruku. Pro v´yuku pravolev´e orientace je tak´e v´yhodou, ˇze dˇeti se pˇri pˇr´ıchodu do ˇskolky vˇzdy zdrav´ı s pan´ı uˇcitelkou pod´an´ım ruky. Po pˇredstaven´ı
prav´e a lev´e strany a vysvˇetlen´ı, k ˇcemu je rozliˇsov´an´ı stran potˇrebn´e, jsme jednot-liv´e strany procviˇcovali bˇehem cel´eho dne, napˇr´ıklad bˇehem pohybu ve ˇskolce, pˇri cestˇe do lesa.
Jako aktivitu k procviˇcen´ı prostorov´e orientace na ploˇse jsem vymyslela v´ yt-varnou hru ”Portr´et draka”(viz. pˇr´ıloha A). Ten dˇeti sestavovaly ve skupin´ach dle slovn´ıho popisu. Skupina dostala k dispozici vˇzdy tˇelo draka a pˇet hlav, kter´e dˇeti vystˇrihly, nalepily a dokreslily ke kaˇzd´e hlavˇe krk. Bˇehem sestavov´an´ı podoby draka si procviˇcovaly kromˇe pojm˚u nahoˇre, dole a vedle tak´e strany a poˇrad´ı.
Zad´an´ı pˇri vytv´aˇren´ı portr´etu draka bylo n´asleduj´ıc´ı: Vytvoˇrte portr´et draka na z´akladˇe v´ypovˇedi svˇedk˚u:
• V kr´alovstv´ı byl spatˇren pˇetihlav´y drak
• Hlava, kter´a byla nejv´ıce vpravo, mˇela zimn´ı ˇcepici.
• Prostˇredn´ı hlava si hr´ala na princeznu a mˇela korunku.
• Hlava, kter´a byla vlevo, nosila na krku hned pod bradou modrou maˇsli.
• Na tˇele mˇel drak ˇctyˇri velk´e oranˇzov´e skvrny, kter´e pˇripom´ınaly punt´ıky.
• Nad drakem, v lev´em horn´ım rohu obr´azku, sv´ıtilo slunce.
• Druh´a hlava od slunce mˇela za uchem kytiˇcku.
• ˇCtvrt´a hlava, aby ji nebylo l´ıto, ˇze nic nem´a, nosila na krku kor´ale.
• Svˇedkov´e vypovˇedˇeli, ˇze drak mˇel na prav´e noze n´aramek.
Sestavov´an´ı portr´etu draka ve tˇr´ıdˇe by bylo moˇzn´e nahradit tvorbou draka v pˇr´ı-rodˇe. Pomoc´ı pˇr´ırodnin bychom mohly vytvoˇrit jak obrys draka, tak tak´e zn´azornit nˇekter´e doplˇnky a z´aroveˇn bychom tuto aktivitu mohly pouˇz´ıt k procviˇcen´ı n´azv˚u jednotliv´ych pˇr´ırodnin. Aktivitu ve tˇr´ıdˇe jsem zaˇradila jak z ˇcasov´ych d˚uvod˚u (dodr-ˇzen´ı denn´ıho reˇzimu tˇr´ıdy), tak tak´e z d˚uvodu ˇspatn´eho poˇcas´ı. Dˇeti tento den byly na proch´azce, ale nebylo vhodn´e zaˇrazovat jin´e venkovn´ı aktivity.
Pro procviˇcen´ı poˇct˚u jako doprovodnou ˇcinnost k projektu pan´ı uˇcitelka zaˇradila hru, kterou nazvala ”N´akupy”(viz. pˇr´ıloha A). Bˇehem hry dˇeti rozliˇsovaly poˇcty obr´azk˚u na kartiˇck´ach a snaˇzily se je spr´avnˇe pˇriˇradit k urˇcit´emu ˇc´ıslu, kter´e vˇsak bylo oznaˇceno tak´e n´aleˇzit´ym poˇctem punt´ık˚u. Dˇeti tak mohly porovnat, zda poˇcet symbol˚u na jejich kartiˇcce odpov´ıd´a poˇctu punt´ık˚u u dan´eho ˇc´ısla.
5.1.6 Den p´ at´ y
P´at´y den je posledn´ım dnem projektu a proto jsem vytvoˇrila pro dˇeti aktivitu, ve kter´e si mohly upevnit veˇsker´e novˇe nabyt´e zkuˇsenosti z cel´eho t´ydne a to jak z prostorov´e orientace, tak i s ostatn´ıch oblast´ı matematick´e pregramotnosti.
Z´avˇereˇcnou aktivitou bylo vaˇren´ı ”Kouzeln´eho lektvaru”(viz. pˇr´ıloha A). Ten dˇeti vaˇrily na ˇz´adost kr´ale (viz. pˇr´ıloha B.3). Bˇehem aktivity si dˇeti upevnily
zna-Obr´azek 5.6: Portr´et draka
z prostorov´e orientace. Do aktivity se zapojily vˇsechny dˇeti, u plnˇen´ı jednotliv´ych ˇc´ast´ı ´ukolu vystupovaly sebejistˇe, vz´ajemnˇe se kontrolovaly a aˇz na jednu v´yjimku pˇri plnˇen´ı ´ukolu nechybovaly. Bylo zˇretelnˇe vidˇet, ˇze jednotliv´e aktivity z cel´eho projektu vedly nejen k pochopen´ı jednotliv´ych v´yraz˚u, ale tak´e k rozvinut´ı schop-nosti s jednotliv´ymi v´yrazy ´uspˇeˇsnˇe zach´azet. Vˇsechny dˇeti tak´e zvl´adly podle n´azvu rozliˇsit vˇsechny pˇr´ırodniny.
Pˇri ”vaˇren´ı lektvaru”dˇeti postupovaly podle n´asleduj´ıc´ıch instrukc´ı:
• Obejdi 2x strom a seber jednu jehliˇcku.
• Seber vˇetviˇcku, nakresli s n´ı krouˇzek a z krouˇzku vezmi tˇri jehliˇcky.
• Najdi jeden kam´ınek.
• Kaˇzd´y najdˇete jednu ˇsiˇsku, spoleˇcnˇe pak vyberte, kter´a z nich je nejmenˇs´ı a tu pˇridejte do lektvaru.
• Najdi vˇetviˇcku ˇci klac´ık, pˇres ten 5x pˇreskoˇc tam a nazp´atek a vezmi jednu jehliˇcku, kter´a je vedle klac´ıku.
• Pˇridej pˇet mal´ych l´ısteˇck˚u.
• Utrhn´ı ˇctyˇri st´ebla tr´avy.
• 6x zadupej, 2x tleskni, jednou se otoˇc, udˇelej 2x dˇrep a ˇrekni zakl´ınadlo:
“Abraka-dabra, lenost at’ je pryˇc”.
“Abraka-dabra, lenost at’ je pryˇc”.