Rozvoj matematick´ e pregramotnosti v pˇ r´ırodˇ e

Rozvoj matematick´ e pregramotnosti v pˇ r´ırodˇ e

Bakal´ aˇ rsk´ a pr´ ace

Studijn´ı program: N2612 – Specializace v pedagogice Studijn´ı obor: 7531R001 – Uˇcitelstv´ı pro mateˇrsk´e ˇskoly Autor pr´ace: Zuzana Huˇnkov´a

Vedouc´ı pr´ace: Mgr. Jana Modr´a

Prohl´ aˇ sen´ı

Byla jsem sezn´amena s t´ım, ˇze na mou bakal´aˇrskou pr´aci se plnˇe vztahuje z´akon ˇc. 121/2000 Sb., o pr´avu autorsk´em, zejm´ena § 60 – ˇskoln´ı d´ılo.

Beru na vˇedom´ı, ˇze Technick´a univerzita v Liberci (TUL) neza- sahuje do m´ych autorsk´ych pr´av uˇzit´ım m´e bakal´aˇrsk´e pr´ace pro vnitˇrn´ı potˇrebu TUL.

Uˇziji-li bakal´aˇrskou pr´aci nebo poskytnu-li licenci k jej´ımu vyuˇzit´ı, jsem si vˇedoma povinnosti informovat o t´eto skuteˇcnosti TUL;

v tomto pˇr´ıpadˇe m´a TUL pr´avo ode mne poˇzadovat ´uhradu n´aklad˚u, kter´e vynaloˇzila na vytvoˇren´ı d´ıla, aˇz do jejich skuteˇcn´e v´yˇse.

Bakal´aˇrskou pr´aci jsem vypracovala samostatnˇe s pouˇzit´ım uveden´e literatury a na z´akladˇe konzultac´ı s vedouc´ım m´e bakal´aˇrsk´e pr´ace a konzultantem.

Souˇcasnˇe ˇcestnˇe prohlaˇsuji, ˇze tiˇstˇen´a verze pr´ace se shoduje s elek- tronickou verz´ı, vloˇzenou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Abstrakt

Bakal´aˇrsk´a pr´ace se zab´yv´a aktivitami, podporuj´ıc´ımi rozvoj ma- tematick´e pregramotnosti u dˇet´ı pˇredˇskoln´ıho vˇeku. C´ılem pr´ace je navrhnout t´ydenn´ı projekt, zamˇeˇren´y na matematickou pregra- motnost v MˇS, a d´ale pomoc´ı akˇcn´ıho v´yzkumu ovˇeˇrit, zda takov´y projekt m˚uˇze kladn´ym zp˚usobem ovlivnit schopnosti dˇet´ı jiˇz v tak kr´atk´em ˇcasov´em ´useku jako je pr´avˇe jeden t´yden.

Vˇetˇsina navrˇzen´ych aktivit je c´ılena do pˇr´ırody. Vyuˇz´ıv´a nejen pˇr´ırodn´ıch materi´al˚u, ale tak´e prostoru a moˇznost´ı, kter´e n´am r˚uzn´a pˇr´ırodn´ı prostˇred´ı nab´ızej´ı pˇri pr´aci s dˇetmi. Tyto aktivity n´am tak´e poskytuj´ı prostor pro enviroment´aln´ı v´ychovu.

Teoretick´a ˇc´ast pr´ace se vˇenuje specifik˚um v´yvoje dˇet´ı v obdob´ı, kdy navˇstˇevuj´ı mateˇrskou ˇskolu, zejm´ena v oblastech ˇreˇci a komunikace, sluchov´eho a zrakov´eho vn´ım´an´ı, pozornosti a v oblasti soci´aln´ıch dovednost´ı. D´ale se zab´yv´a jednotliv´ymi oblastmi matematick´e pre- gramotnosti jako jsou orientace v prostoru, m´ıra, kvantita, logika a pr´ace s daty.

Praktick´a ˇc´ast popisuje zp˚usob veden´ı akˇcn´ıho v´yzkumu a zab´yv´a se zjiˇstˇen´ymi v´ysledky, vypl´yvaj´ıc´ımi pr´avˇe z tohoto v´yzkumu. Rovnˇeˇz popisuje uskuteˇcnˇen´e aktivity, zamˇeˇren´e na rozvoj matematick´e pregramotnosti, a jejich evaluaci.

V pˇr´ıloh´ach jsou pak metodick´e listy a materi´aly k jednotliv´ym ˇ

cinnostem, kter´e byly zaˇrazeny v r´amci realizace projektu.

Jak vypl´yv´a z akˇcn´ıho v´yzkumu, proveden´eho v r´amci t´eto ba- kal´aˇrsk´e pr´ace, zaˇrazov´an´ı jednotliv´ych aktivit ˇci cel´ych projekt˚u c´ılen´ych na rozvoj matematick´e pregramotnosti do program˚u ma- teˇrsk´ych ˇskol m˚uˇze v´est za urˇcit´ych podm´ınek k v´yrazn´emu roz- voji kognitivn´ıch schopnost´ı, kter´e n´aslednˇe mohou ovlivnit ´uspˇeˇsn´y vstup do z´akladn´ı ˇskoly.

Kl´ıˇcov´a slova:

d´ıtˇe pˇredˇskoln´ıho vˇeku, matematick´a pregramotnost, outdoorov´e uˇcen´ı, didaktick´e hry, metoda akˇcn´ıho v´yzkumu, v´yvoj pˇredˇskoln´ıho d´ıtˇete, ˇreˇc a komunikaˇcn´ı schopnosti, sluchov´e a zrakov´e vn´ım´an´ı, soci´aln´ı dovednosti, pozornost, motivace, orientace v prostoru, m´ıra, kvantita, pr´ace s daty, logika

Abstract

This Bachelor work deals with the activities supporting the develo- pment of the mathematical pre-literacy of preschool children. The goal of this thesis is with the help of operational research find out if a week project focused on mathematical pre-literacy in the nursery school can positively affect abilities of children even in such a short term as a week is.

Most of the proposed activities are placed outdoors. It uses not only natural materials but also space and possibilities offered by the natural surrounding to work with children. These activities also provide us with enough space for environmental education.

The theoretical part is focused on specifics of the development in the period of attending the nursery school mainly in the field of speaking, communication, hearing and visual perception, attention and in the field of social abilities. Further, this work deals with constituent parts of the pre-literacy as for example orientation in space, measure, quantity, logic and work with the data.

The practical part describes the way of the realization of the ope- rational research and deals with the results following just from this research. This part also describes realized activities focused on the development of mathematical pre-literacy and its evaluation.

In the enclosures, respective methodical reports and materials are placed. These ones were included during the realization of this pro- ject.

The operational research in terms of this work results in the conclusion that implementation of single activities or complete pro- jects aimed to the development of the mathematical pre-literacy into the programmes of the nursery schools can lead to the remar- kable development of the abilities which can subsequently influence beginning of the basic school education in a very positive way.

Keywords: Preschool child, mathematical pre-literacy, outdoor edu- cation, didactic games, operational research method, preschool child development, speaking and communication skills, hearing and visual perception, social abilities, attention, motivation, orientation in space, measure, quantity, work with data, logic

Podˇ ekov´ an´ı

R´ada bych podˇekovala za pomoc pˇri realizaci projektu, cenn´e rady a podporu pan´ı uˇcitelce Romanˇe Pustaiov´e. Dˇekuji tak´e sv´e ve- douc´ı bakal´aˇrsk´e pr´ace Mgr. Janˇe Modr´e za vstˇr´ıcnost, konzultace a pomoc pˇri vytvoˇren´ı t´eto pr´ace.

Obsah

Seznam zkratek . . . 11

1 Uvod´ 12 2 Charakteristika pˇredˇskoln´ıho obdob´ı 13 2.1 V´yvoj d´ıtˇete pˇredˇskoln´ıho vˇeku . . . 13

2.1.1 Reˇˇ c a komunikaˇcn´ı schopnosti . . . 13

2.1.2 Sluchov´e vn´ım´an´ı . . . 14

2.1.3 Zrakov´e vn´ım´an´ı . . . 14

2.1.4 Soci´aln´ı dovednosti . . . 14

2.1.5 Pozornost . . . 15

2.1.6 Motorika . . . 15

2.2 Motivace . . . 15

3 Rozvoj matematick´e gramotnosti 16 3.1 Matematika, ˇskoln´ı matematika a matematick´a pregramotnost . . . . 16

3.2 C´ıle v matematick´e pregramotnosti . . . 17

3.3 Oblasti matematick´e pregramotnosti . . . 17

3.3.1 Orientace v prostoru a v rovinˇe, vn´ım´an´ı a organizace prostoru 17 3.3.2 M´ıra . . . 18

3.3.3 Kvantita . . . 18

3.3.4 Pr´ace s daty - tˇr´ıdˇen´ı, porovn´av´an´ı a pˇriˇrazov´an´ı . . . 18

3.3.5 Logika . . . 19

3.3.6 Rytmus . . . 19

3.4 Z´akladn´ı matematick´e pˇredstavy. . . 19

3.5 Outdoorov´e uˇcen´ı v propojen´ı s enviroment´aln´ı v´ychovou jako prostˇredek k rozv´ıjen´ı gramotnosti . . . 20

3.5.1 Co je outdoorov´e uˇcen´ı . . . 20

3.5.2 Jak´e jsou pˇr´ınosy outdoorov´eho uˇcen´ı . . . 20

3.5.3 Enviroment´aln´ı v´ychova . . . 21

3.6 Vzdˇel´avac´ı pl´any MˇS z pohledu rozvoje matematick´e pregramotnosti. 22 3.6.1 R´amcov´y vzdˇel´avac´ı program pro pˇredˇskoln´ı vzdˇel´av´an´ı . . . . 22

3.6.2 Skoln´ı vzdˇˇ el´avac´ı pl´an . . . 22

3.6.3 Tˇr´ıdn´ı vzdˇel´avac´ı pl´an . . . 23

4 Metoda akˇcn´ıho v´yzkumu 24

4.1 Formy akˇcn´ıho v´yzkumu . . . 24

4.2 Pouˇzit´a metoda akˇcn´ıho v´yzkumu . . . 24

5 Vlastn´ı projekt 26 5.1 Realizace projektu . . . 26

5.1.1 Testov´an´ı poˇc´ateˇcn´ıho stavu . . . 26

5.1.2 Den prvn´ı . . . 28

5.1.3 Den druh´y . . . 29

5.1.4 Den tˇret´ı. . . 31

5.1.5 Den ˇctvrt´y . . . 32

5.1.6 Den p´at´y . . . 33

5.1.7 Testov´an´ı koneˇcn´eho stavu . . . 35

5.2 Evaulace projektu . . . 35

5.2.1 Vyhodnocov´an´ı testovac´ıch ´uloh . . . 35

5.2.2 V´ysledky testov´an´ı . . . 37

5.2.3 Pozorov´an´ı dˇet´ı a hodnocen´ı projektu . . . 38

6 Reflexe a diskuse 40 7 Z´avˇer 43 A Metodick´e listy 47 B Motivace 56 B.1 Poh´adka . . . 56

B.2 Dopisy dˇetem . . . 59

B.3 Ukoly pro dˇ´ eti . . . 63

C Materi´aly k aktivit´am 69

Seznam obr´ azk˚ u

5.1 Testovac´ı tabule - poˇc´ateˇcn´ı zad´an´ı . . . 27

5.2 Zad´av´an´ı ´ukolu . . . 28

5.3 Skl´ad´an´ı diamant˚u . . . 30

5.4 Stezka pro trpasl´ıky. . . 31

5.5 Kupeck´e poˇcty . . . 32

5.6 Portr´et draka . . . 34

5.7 Testovac´ı tabule - koneˇcn´e zad´an´ı . . . 36

5.8 Testov´an´ı matematick´e pregramotnosti . . . 37

Seznam zkratek

RVP PV R´amcov´y vzdˇel´avac´ı program pro pˇredˇskoln´ı vzdˇel´av´an´ı ˇSVP Skoln´ı vzdˇˇ el´avac´ı program

TVP Tˇr´ıdn´ı vzdˇel´avac´ı pl´an MˇS Mateˇrsk´a ˇskola

ZˇS Z´akladn´ı ˇskola PS Poˇc´ateˇcn´ı stav KS Koneˇcn´y stav

1 Uvod ´

Matematika je kaˇzdodenn´ı souˇc´ast´ı naˇseho ˇzivota a to jiˇz od ´utl´eho dˇetstv´ı. Aniˇz si to uvˇedomujeme, dennˇe pouˇz´ıv´ame v´yroky, kter´e jsou zaloˇzeny pr´avˇe na matematice.

Rodiˇce pˇri bˇeˇzn´e komunnikaci se sv´ym d´ıtˇetem vyuˇz´ıvaj´ı vyj´adˇren´ı urˇcit´e kvan- tity, napˇr´ıklad kdyˇz d´ıtˇeti navl´ekaj´ı rukavice a komentuj´ı to: ”Na jednu ruku d´ame jednu rukaviˇcku a na druhou ruku d´ame druhou rukaviˇcku”. D´ale vyuˇz´ıvaj´ı v´yrazy, t´ykaj´ıc´ı se m´ıry, prostorov´e orientace ˇci tˇr´ıdˇen´ı dat podle zvolen´eho krit´eria. Pˇr´ıkla- dem je vˇeta: ”Podej mi tu velkou ˇzlutou kostku, kter´a je na koberci.”A pr´avˇe zde, pˇri bˇeˇzn´e denn´ı komunikaci, se u dˇet´ı utv´aˇr´ı z´aklad pro matematickou pregramotnost, kter´a n´aslednˇe formuje a ovlivˇnuje d´ıtˇe tak´e pˇri vstupu na z´akladn´ı ˇskolu.

C´ılen´e rozv´ıjen´ı t´eto matematick´e pregramotnosti prob´ıh´a zejm´ena v mateˇrsk´ych ˇskol´ach. Mˇelo by b´yt naˇs´ım c´ılem, aby si dˇeti jeˇstˇe pˇred vstupem na ZˇS vytvoˇrily kladn´y vztah ke zkoum´an´ı, objevov´an´ı, experimentov´an´ı, pozn´av´an´ı okoln´ıho svˇeta a tedy i k matematice. D´ıtˇe by mˇelo v mateˇrsk´e ˇskole z´ıskat urˇcit´y soubor vˇedomost´ı, dovednost´ı a vlastn´ıch zkuˇsenost´ı, kter´e pak n´aslednˇe bude moci vyuˇz´ıt nejen ve ˇskole, ale i v bˇeˇzn´em ˇzivotˇe.

Hlavn´ı ˇcinnost´ı d´ıtˇete v MˇS je hra. Hra je proto tak´e vhodn´ym prostˇredkem pro rozvoj schopnost´ı d´ıtˇete v r˚uzn´ych oblastech, vˇcetnˇe rozvoje matematick´e pregra- motnosti.

Souˇc´ast´ı dˇetsk´eho ˇzivota by mˇel b´yt tak´e pobyt venku a moˇznost pohybovat se v pˇr´ırodˇe, seznamovat se s n´ı, pozn´avat ji r˚uzn´ymi smysly, objevovat jej´ı z´akonitosti.

To vˇse m˚uˇze pomoci d´ıtˇeti z´ıskat kladn´y vztah k pˇr´ırodˇe, pocit soun´aleˇzitosti s n´ı a zodpovˇednosti za ni a tak´e povˇedom´ı o prov´azanosti pˇr´ırody s ˇclovˇekem a jeho ˇcinnost´ı. Pˇr´ıroda n´am nav´ıc poskytuje nejen prostˇred´ı, ale tak´e materi´al a podnˇety k naˇsemu dalˇs´ımu rozvoji.

C´ılem t´eto pr´ace je vytvoˇren´ı projektu, kter´y by podpoˇril rozvoj matematick´e pregramotnosti u dˇet´ı pˇredˇskoln´ıho vˇeku. Aktivity jsou ve velk´e m´ıˇre pl´anov´any tak, aby vyuˇz´ıvaly pˇr´ırodn´ı materi´aly a byly realizovateln´e v pˇr´ırodˇe. Projekt byl uskuteˇcnˇen v ˇcasov´em rozpˇet´ı jednoho t´ydne. C´ılem pr´ace bylo rovnˇeˇz zjistit, zda zvolen´e ˇcinnosti opravdu kladnˇe ovlivn´ı vˇedomosti a dovednosti dˇet´ı a zda tento kladn´y posun bude zˇreteln´y jiˇz po pˇeti dnech. V´ysledky byly zpracov´any na z´akladˇe akˇcn´ıho v´yzkumu.

2 Charakteristika pˇ redˇ skoln´ıho obdob´ı

2.1 V´ yvoj d´ıtˇ ete pˇ redˇ skoln´ıho vˇ eku

Za d´ıtˇe pˇredˇskoln´ıho vˇeku oznaˇcujeme jedince pˇribliˇznˇe od 3 do 6 let. Na poˇc´atku tohoto obdob´ı vˇetˇsinou pˇrest´av´a b´yt d´ıtˇe ve v´yhradn´ı p´eˇci rodiny a zapojuje se do ˇskolsk´eho vzdˇel´avac´ıho syst´emu. Ukonˇcen´ım tohoto obdob´ı b´yv´a vstup do z´akladn´ı ˇskoly, kter´y je podm´ınˇen nejen vˇekem, ale tak´e ˇskoln´ı zralost´ı. [1, s. 309] Institucemi zab´yvaj´ıc´ımi se pˇredˇskoln´ım vzdˇel´av´an´ım jsou mateˇrsk´e ˇskoly. [2, s. 15]

Dˇeti v pˇredˇskoln´ım obdob´ı proch´az´ı bˇehem sv´eho v´yvoje zmˇenami, kter´e jsou pro uˇcen´ı velmi pˇr´ınosn´e. Specifick´ymi z´ajmy jsou pro dˇeti mimo jin´e i potˇreba fyzick´e aktivity a potˇreba kontaktu s vrstevn´ıky. V´yrazn´e jsou tak´e ˇcinnosti, kdy d´ıtˇe objevuje, z´ısk´av´a informace a experimentuje, to vˇse d´ıky pˇrirozen´emu z´ajmu a vlastn´ımu zaujet´ı. [1, s. 382]

Za pˇredˇskoln´ı d´ıtˇe neboli pˇredˇskol´aka oznaˇcujeme d´ıtˇe, kter´e se pˇripravuje po- sledn´ım rokem v mateˇrsk´e ˇskole na vstup do ˇskoly z´akladn´ı. Vzdˇel´av´an´ı pˇredˇskoln´ıch dˇet´ı oznaˇcujeme tak´e jako preprim´arn´ı vzdˇel´av´an´ı. [2, s. 16]

Pˇredpokladem pro ´uspˇeˇsn´y vstup dˇet´ı do z´akladn´ıˇskoly je souhrn urˇcit´ych schop- nost´ı a dovednost´ı, mimo jin´e i schopnost´ı v oblasti matematick´e pregramotnosti.

Pro rozvoj matematick´e pregramotnosti je stˇeˇzejn´ı ´uroveˇn kognitivn´ıch schop- nost´ı. Zde je d˚uleˇzit´e vˇedˇet, ˇze u dˇet´ı pˇrevaˇzuje intuitivn´ı myˇslen´ı, tedy jin´ymi slovy myˇslen´ı n´azorn´e. Dˇeti jsou schopn´e uˇcit se nov´ym pojm˚um a tak´e je aktivnˇe pouˇz´ıvat, tˇr´ıdit pˇredmˇety podle r˚uzn´ych krit´eri´ı a hledat pˇr´ıpadn´e souvislosti.

Pˇri rozvoji intuitivn´ıho myˇslen´ı maj´ı nezastupitelnou ´ulohu smysly a tak´e urˇcit´e dovednosti.

Relevantn´ımi dovednostmi k t´ematu rozvoje matematick´e pregramotnosti jsou dovednosti d´ıtˇete v pˇredˇskoln´ım vˇeku.

[1, s. 390]

2.1.1 Reˇ ˇ c a komunikaˇ cn´ı schopnosti

V´yvoj ˇreˇci a komunikaˇcn´ıch schopnost´ı v˚ubec je ´uzce propojen s v´yvojem myˇslen´ı.

Reˇˇ c umoˇzˇnuje d´ıtˇeti nejen sdˇelovat sv´e potˇreby okol´ı, ale st´av´a se i prostˇredkem k z´ısk´av´an´ı nov´ych informac´ı a d˚uleˇzitou je i moˇznost sdˇelov´an´ı sv´ych myˇslenek a n´azor˚u ostatn´ım. [3, s. 5]

Uroveˇ´ n ˇreˇcov´ych schopnost´ı je ovlivnˇena nˇekolika faktory. Nejd˚uleˇzitˇejˇs´ımi z nich jsou soci´aln´ı prostˇred´ı, smyslov´e vn´ım´an´ı a motorick´y v´yvoj. [3, s. 25]

Stˇeˇzejn´ı etapou pro rozvoj ˇreˇci je obdob´ı do ˇsest´eho roku ˇzivota, kdy se tvoˇr´ı komplex ˇreˇcov´ych dovednost´ı. [4, s. 15]

Nejdynamiˇctˇejˇs´ı tempo v´yvoje ˇreˇci m˚uˇzeme pozorovat obvykle do ˇctyˇr let. [4, s. 21]

U pˇredˇskol´ak˚u se i nad´ale rozv´ıj´ı slovn´ı z´asoba a zpˇresˇnuje se ch´ap´an´ı jednotliv´ych pojm˚u a cel´ych vˇet, napˇr´ıklad mˇen´ıc´ı se v´yznam vˇety v souvislosti s pouˇzit´ım r˚uzn´ych pˇredloˇzek. Komunikaˇcn´ı schopnosti n´am nab´ız´ı moˇznost v´est s dˇetmi dialog, dˇeti projevuj´ı z´ajem o ˇcten´ı poh´adek ˇci pˇr´ıbˇeh˚u. [1, s. 390]

Poˇzadavky na rozvoj komunikaˇcn´ıch schopnost´ı jsou ukotveny i v RVP PV, kde nalezneme jako hlavn´ı oblast k t´ematu komunikaˇcn´ıch schopnost´ı oblast ”D´ıtˇe a jeho psychika”. [4, s. 89]

2.1.2 Sluchov´ e vn´ım´ an´ı

Sluch je d˚uleˇzit´ym smyslem pro pozn´av´an´ı okoln´ıho svˇeta, ale tak´e pro vn´ım´an´ı ˇreˇci.

[5, s. 111]

Sluchov´e vn´ım´an´ı neboli sluchov´a percepce je prostˇredkem komunikace. Ve velk´e m´ıˇre ovlivˇnuje rozvoj myˇslen´ı. [3, s. 31]

Zahrnuje v sobˇe hned nˇekolik d´ılˇc´ıch schopnost´ı jako je schopnost naslouchat, vn´ımat rytmus, schopnost sluchov´e diferenciace, anal´yzy, synt´ezy a tak´e sluchov´e pamˇeti. [3, s. 31]

Sluchov´a pamˇet’ je velmi d˚uleˇzit´a pro schopnost zapamatov´an´ı si z´ıskan´ych in- formac´ı pr´avˇe na z´akladˇe sluchu. To umoˇzˇnuje d´ıtˇeti uˇcit se dle v´ykladu rodiˇc˚u ˇci pozdˇeji uˇcitel˚u. [5, s. 111]

2.1.3 Zrakov´ e vn´ım´ an´ı

Zrak je dalˇs´ım d˚uleˇzit´ym smyslem pro rozvoj schopnosti uˇcit se. Dovoluje dˇetem pozorovat a pozn´avat svˇet kolem sebe, zjiˇst’ovat vlastnosti r˚uzn´ych lid´ı a pˇredmˇet˚u na z´akladˇe vizu´aln´ı rozliˇcnosti ˇci podobnosti. Pomoc´ı zraku se rozv´ıj´ı motorick´e, ˇreˇcov´e i kognitivn´ı schopnosti. Zrak n´am tak´e umoˇzˇnuje rozv´ıjen´ı z´akladn´ıch pˇredmatema- tick´ych pˇredstav vˇcetnˇe orientace v prostoru. [3, s. 4]

Pro rozliˇsov´an´ı detail˚u a vn´ım´an´ı polohy je nezbytnou schopnost´ı zrakov´a dife- renciace. Ta n´am umoˇzˇnuje tˇr´ıdit objekty na z´akladˇe velikosti, barvy ˇci um´ıstˇen´ı a z´aroveˇn rozpoznat postaven´ı v prostoru ˇci postˇrehnout i drobn´e rozd´ıly mezi ob- jekty. [3, s. 37]

Zrakov´a pamˇet’ je stejnˇe jako u sluchu potˇrebn´a pro schopnost uˇcen´ı. U dˇet´ı je ovlivnˇen´a mnoha faktory a to napˇr´ıklad vˇekem, zaujet´ım ˇci motivac´ı. [5, s. 126]

Z pohledu zrakov´eho vn´ım´an´ı je d˚uleˇzit´e pˇr´ıjmout fakt, ˇze dˇeti do 5,5 let bˇeˇznˇe zamˇeˇnuj´ı pravou a levou stranu. Aˇz mezi 5. a 7. rokem se v´yraznˇe vyv´ıj´ı schopnost orientace na ploˇse z hlediska smˇeru. [1, s. 309]

2.1.4 Soci´ aln´ı dovednosti

I soci´aln´ı dovednosti jsou ovlivnˇen´e v´yvojem ˇreˇcov´ych schopnost´ı. [3, s. 5]

Mezi soci´aln´ı dovednosti ˇrad´ıme tak´e komunikaci, schopnost adaptace na nov´a prostˇred´ı a situace, sebeovl´ad´an´ı, sebepojet´ı, sebehodnocen´ı, sebed˚uvˇeru a v nepo- sledn´ı ˇradˇe schopnost spolupracovat. [3, s. 51]

Ve vzdˇel´avac´ım procesu je pro pozitivn´ı interakci mezi uˇcitelem a d´ıtˇetem po- tˇrebn´a urˇcit´a ´uroveˇn soci´aln´ı dovednosti d´ıtˇete. I mezi dˇetmi samotn´ymi jsou dobr´e soci´aln´ı vztahy ve tˇr´ıdˇe velmi d˚uleˇzit´e. Usnadˇnuj´ı jim uˇcen´ı. [6, s. 239]

Dˇeti se uˇc´ı spolupracovat pˇri ˇreˇsen´ı r˚uzn´ych probl´em˚u. Schopnost kooperace je vˇsak u jednotliv´ych dˇet´ı velmi rozd´ıln´a.

2.1.5 Pozornost

Pozornost ´uzce souvis´ı s v´yvojem centr´aln´ıho nervov´eho syst´emu, v´ychovn´ym stylem veden´ı d´ıtˇete a tak´e s jeho samostatnost´ı a soci´aln´ımi dovednostmi. Kdyˇz mluv´ıme o pozornosti d´ıtˇete, jedn´a se o jeho schopnost soustˇredit se na danou ˇcinnost a to i pˇri p˚usoben´ı ruˇsiv´ych vliv˚u. [3, s. 53]

Schopnost d´ıtˇete udrˇzet pozornost je pro dokonˇcen´ı zadan´ych ˇcinnost´ı a ´ukol˚u naprosto nezbytn´a. [7, s. 19]

2.1.6 Motorika

Motorika je schopnost koordinovat pohyby tˇela. M´ıra koordinace z´avis´ı na schopnosti pˇresn´eho proveden´ı jednotliv´ych pohyb˚u. Motoriku d´ale dˇel´ıme na hrubou a jemnou.

Jako hrubou motoriku oznaˇcujeme pohyby velk´ych svalov´ych skupin a jako jemnou pak menˇs´ı pohyby rukou a prst˚u napˇr´ıklad pˇri manipulaci s drobn´ymi pˇredmˇety. [7, s. 141]

Dˇeti v pˇredˇskoln´ım obdob´ı projevuj´ı velk´y z´ajem o pohybov´e aktivity. Pomoc´ı pohybu doch´az´ı k rozvoji motorick´ych schopnost´ı. D´ıtˇe t´ım z´ısk´av´a nov´e informace, experimentuje a tak´e z´ısk´av´a nov´e zkuˇsenosti. [1, s. 382]

Rozvoj jemn´e motoriky je d˚uleˇzit´y ke kreslen´ı, stˇr´ıh´an´ı a modelov´an´ı. D´ale d´ıtˇeti umoˇzˇnuje zvl´adat samoobsluˇzn´e ´ukony a napom´ah´a tak t´ım k rozvoji jeho samo- statnosti. [1, s. 390]

2.2 Motivace

Motivace je nˇeco, co n´as jako osobnosti povzbuzuje k vykon´av´an´ı urˇcit´e ˇcinnosti ˇci naopak n´am v jej´ım v´ykonu br´an´ı. Mluv´ıme-li o motivaci, jedn´a se o urˇcitou potˇrebu vyhled´avat momenty, situace a ˇcinnosti, d´ıky kter´ym se m˚uˇzeme rozv´ıjet a to jak z hlediska biologick´eho, tak tak´e psychologick´eho a soci´aln´ıho. [8, s. 145]

Motivace je ned´ılnou souˇc´ast´ı mnoha ˇcinnost´ı v mateˇrsk´e ˇskole. D´ıky vhodn´e mo- tivaci m˚uˇzeme zaujmout dˇeti a podpoˇrit v nich tak vˇetˇs´ı z´ajem o aktivitu. V mateˇrsk´e ˇskole b´yvaj´ı vyuˇz´ıvan´ymi druhy motivace napˇr´ıklad poh´adky, pˇr´ıbˇehy a r˚uzn´e druhy her. [1, s. 382]

Spr´avn´a motivace pˇri pr´aci s dˇetmi m˚uˇze prodlouˇzit dobu, po kterou jsou dˇeti

3 Rozvoj matematick´ e gramotnosti

3.1 Matematika, ˇ skoln´ı matematika a matematick´ a pregramotnost

Je nutn´e rozliˇsit pojmy t´ykaj´ıc´ı se definice matematiky a jasnˇe vymezit pojem ma- tematick´e pregramotnosti.

Pojem matematika m˚uˇzeme vn´ımat jako nejvyˇsˇs´ı moˇzn´y stav vˇedomost´ı a schop- nost´ı ˇclovˇeka zach´azet s abstraktn´ımi pojmy. Urˇcit´ym pˇredtupnˇem je pak ˇskoln´ı matematika, pˇri kter´e ˇz´aci z´ısk´avaj´ı zkuˇsenosti se zobecˇnov´an´ım jiˇz osvojen´eho vˇedomostn´ıho apar´atu. [9, s. 5]

V pˇredˇskoln´ım vzdˇel´av´an´ı pak m˚uˇzeme mluvit o takzvan´e matematick´e pre- gramotnosti nebo tak´e pˇredmatematick´e gramotnosti. Tou oznaˇcujeme z´ısk´av´an´ı z´akladn´ıch schopnost´ı, potˇrebn´ych pro ´uspˇeˇsn´y vstup do ˇskoln´ı matematiky. Tˇemito schopnostmi jsou postupn´e osvojov´an´ı pojm˚u a utv´aˇren´ı konkr´etn´ıch matematick´ych pˇredstav. Dˇeti tak´e bˇehem bˇeˇzn´ych aktivit pozoruj´ı sv´e okol´ı a zkouˇs´ı porovn´avat a hodnotit sv´e zkuˇsenosti. Nezastupitelnou roli zde m´a i pamˇet’. [9, s. 5]

C´ılem pˇredˇskoln´ıho vzdˇel´av´an´ı by mˇelo b´yt pˇripravit d´ıtˇe na vstup do z´akladn´ı ˇskoly a jeho dalˇs´ı vzdˇel´av´an´ı.

V oblasti ˇskoln´ı matematiky dˇeti ˇcekaj´ı od prvn´ı tˇr´ıdy z´akladn´ıˇskoly slovn´ı ´ulohy.

Aby dˇeti mohly tyto ´ulohy ´uspˇeˇsnˇe plnit, je nutn´e je na to jiˇz v mateˇrsk´ych ˇskol´ach systematicky pˇripravovat. [9, s. 3] D˚uleˇzit´e je spr´avn´e pochopen´ı cel´e ˇsk´aly pojm˚u a pr´ace s nimi, vytv´aˇren´ı pˇredstav na z´akladˇe vlastn´ıch zkuˇsenost´ı, rozliˇsen´ı hlavn´ıch a podruˇzn´ych informac´ı atd.

Dˇeti dost´avaj´ı ve ˇskoln´ı matematice informace, kter´e mus´ı b´yt schopn´e nejen pochopit, ale tak´e roztˇr´ıdit dle d˚uleˇzitosti. D´ale je nutn´e, aby relevantn´ı informace umˇely zpracovat a vyvodit z nich z´avˇery, kter´e by mˇely b´yt schopn´e podat. Proto je nem´enˇe d˚uleˇzit´a jazykov´a pˇr´ıprava, bez kter´e by dˇeti nemˇely moˇznost porozumˇet zad´an´ı.[9, s. 4]

Z´aklady tˇechto schopnost´ı se tvoˇr´ı bˇehem pˇredˇskoln´ıho vzdˇel´av´an´ı, kdy dˇeti z´ısk´avaj´ı pˇredstavy na z´akladˇe vyuˇz´ıv´an´ı vlastn´ıch smysl˚u. [9, s. 4]

V mateˇrsk´ych ˇskol´ach dˇetem pom´ah´ame spojit slovn´ı pojmy s konkr´etn´ı pˇred- stavou, a to jak za pomoci vizu´aln´ıch pom˚ucek, tak tak´e vyuˇzit´ım her. [9, s. 2]

3.2 C´ıle v matematick´ e pregramotnosti

Pro realizaci pˇredˇskoln´ıho vzdˇel´av´an´ı v oblasti matematick´e pregramotnosti je nutn´e definovat jej´ı c´ıle. Pˇri definici c´ıl˚u jsem vych´azela z Kaslov´e [9, s. 6]. Uveden´e c´ıle jsem pro potˇreby pr´ace modifikovala:

1. Vytv´aˇren´ı pˇredstav

2. Schopnost komunikace - sdˇelov´an´ı pˇredstav 3. Vn´ım´an´ı souvislost´ı

4. Tˇr´ıdˇen´ı informac´ı na podstatn´e a nepodstatn´e 5. Schopnost vyhledat spoleˇcn´e znaky

6. Ch´ap´an´ı ˇc´ısla jako z´astupce poˇctu (mnoˇzstv´ı)

7. Schopnost analyzovat vyj´adˇren´ı kvantity z mluvn´ıho projevu 8. Schopnost porovn´av´an´ı mnoˇzstv´ı a velikosti

9. Porozumˇen´ı sdˇelen´ym informac´ım a ot´azk´am, schopnost odpovˇedˇet na ot´azky 10. Schopnost respektovat zad´an´ı

3.3 Oblasti matematick´ e pregramotnosti

3.3.1 Orientace v prostoru a v rovinˇ e, vn´ım´ an´ı a organizace pro- storu

S orientac´ı v prostoru se dˇeti seznamuj´ı jiˇz od narozen´ı, uˇc´ı se prostor kolem sebe vn´ımat, pohybovat se v nˇem. Pozdˇeji se setk´av´aj´ı s pˇredloˇzkami urˇcuj´ıc´ımi polohu, pozn´avaj´ı jejich v´yznam a samy je zaˇc´ınaj´ı pouˇz´ıvat. [3, s. 5]

Posloupnost uˇcen´ı se orientaci v prostoru a v rovinˇe by mˇela b´yt n´asleduj´ıc´ı: nej- prve by se dˇeti mˇely zaˇc´ıt uˇcit vyj´adˇrit polohu na vlastn´ım tˇele (napˇr. na ruce m´am prsty), pak svou polohu v r´amci prostoru. Pot´e n´asleduje manipulace s pˇredmˇety a popis jejich vz´ajemn´e polohy a na z´avˇer pak orientace na ploˇse. [3, s. 5]

Orientace v prostoru se rozv´ıj´ı d´ıky zapojen´ı motorick´ych schopnost´ı, smysl˚u a pozdˇeji i ˇreˇci. Patˇr´ı sem nejen urˇcov´an´ı polohy, ale tak´e odhad vzd´alenosti, vz´a- jemn´e porovn´av´an´ı objekt˚u z hlediska velikosti, rozliˇsov´an´ı a vn´ım´an´ı ˇc´ast´ı a celk˚u.

K tomuto m˚uˇzeme pˇriˇradit t´eˇz vn´ım´an´ı ˇcasu a ˇcasov´e posloupnosti. [3, s. 43]

Pˇri vn´ım´an´ı a organizaci prostoru pak nav´ıc dˇeti rozliˇsuj´ı urˇcit´e tvary a z´ısk´avaj´ı zkuˇsenosti s modelac´ı prostorov´ych objekt˚u a s moˇznostmi vyplˇnov´an´ı, dˇelen´ı a ohra- niˇcen´ı plochy. [10]

3.3.2 M´ıra

Kaˇzd´y pˇredmˇet m´a urˇcit´e vlastnosti, jej´ıˇz v´yˇctem ho m˚uˇzeme tak´e popsat. Vlast- nosti jednotliv´ych pˇredmˇet˚u m˚uˇzeme n´aslednˇe porovn´avat a pomˇeˇrovat. V momentˇe, kdy zaˇc´ın´ame s porovn´av´an´ım a pomˇeˇrov´an´ım pˇredmˇet˚u, zaˇc´ın´ame zach´azet se zjiˇst’ov´an´ım m´ıry [11].

M´ıru ˇrad´ıme mezi geometrick´e pˇredstavy. Manipulac´ı a vlastn´ı hrou s pˇredmˇety s odliˇsn´ymi vlastnostmi dˇeti pomoc´ı vlastn´ıho pozorov´an´ı a experimentov´an´ı z´ısk´a- vaj´ı r˚uzn´e zkuˇsenosti. Na z´akladˇe zkuˇsenosti jsou pak napˇr´ıklad schopn´e plnit ´ulohy, pˇri kter´ych je nutn´e pˇrem´yˇslet nad polohou pˇredmˇetu, jeho otoˇcen´ım, prostorov´ym vn´ım´an´ım ˇci prom´ıtnut´ım do plochy. Kromˇe z´ısk´av´an´ı geometrick´ych pˇredstav je velmi d˚uleˇzit´y tak´e souˇcasn´y rozvoj slovn´ı z´asoby, na z´akladˇe kter´e je pozdˇeji moˇzn´e i porozumˇen´ı matematick´e terminologii [12].

3.3.3 Kvantita

Slovem kvantita m˚uˇzeme oznaˇcovat jak mnoˇzstv´ı tak i poˇcet. T´ımto zp˚usobem m˚uˇzeme kvantitu tak´e dˇelit. Mnoˇzstv´ı je ch´ap´ano jako neurˇcit´e oznaˇcen´ı, k jeho v´yj´adˇren´ı bˇeˇznˇe pouˇz´ıv´ame napˇr´ıklad slova mnoho, nˇekolik, trochu. Poˇcet vn´ım´ame jako velmi urˇcit´e, pˇresn´e oznaˇcen´ı kvantity a pˇri jeho vyj´adˇren´ı uˇz´ıv´ame ˇc´ıslovky. [9, s. 108]

Pt´ame-li se na kvantitu, uˇz´ıv´ame v ot´azce slovo ”kolik”. [9, s. 112]

3.3.4 Pr´ ace s daty - tˇ r´ıdˇ en´ı, porovn´ av´ an´ı a pˇ riˇ razov´ an´ı

Schopnost pracovat s daty je d˚uleˇzit´a, bez t´eto schopnosti bychom nebyli schopn´ı zpracov´avat informace, kter´e bˇehem ˇzivota z´ısk´av´ame a nemohli bychom je d´ale vyuˇz´ıvat. Pˇri pr´aci s daty hovoˇr´ıme hlavnˇe o tˇrech d´ılˇc´ıch ´ukonech a to o tˇr´ıdˇen´ı, porovn´av´an´ı a pˇriˇrazov´an´ı. [9, s. 57]

S tˇr´ıdˇen´ım do skupin se d´ıtˇe v MˇS setk´av´a bˇeˇznˇe a to jak pˇri bˇeˇzn´em fungov´an´ı ˇskolky (napˇr´ıklad pˇri rozdˇelen´ı na d´ıvky a chlapce nebo pˇri dˇelen´ı do dvojic), tak i u jednotliv´ych aktivit a her. D´ıtˇe samo si procviˇcuje schopnost tˇr´ıdˇen´ı, kdyˇz se rozho- duje, do jak´e skupiny patˇr´ı, kdyˇz ukl´ız´ı hraˇcky a tˇr´ıd´ı je podle urˇcit´eho krit´eria. Po- stupnˇe z´ısk´av´a zkuˇsenosti, na z´akladˇe kter´ych sv´e schopnosti zdokonaluje. K tomu, aby d´ıtˇe bylo schopn´e prov´est tˇr´ıdˇen´ı, mus´ı m´ıt tyto dovednosti: zapamatovat si, po- rozumˇet vztahu, porovn´avat a hodnotit objekty a rozpoznat je a pˇriˇradit na z´akladˇe vztahu mezi objekty. [9, s. 59]

Dˇeti mohou porovn´avat dva objekty, kter´e bud’ pˇr´ımo vid´ı nebo je dobˇre znaj´ı a jsou schopn´e si jejich podobu pamatovat a vybavit. Porovn´avat m˚uˇzeme nejen prostorov´e objekty, ale tak´e objekty ploˇsn´e, zvuky, pohyby a dalˇs´ı. Je tedy zˇrejm´e, ˇze pro porovn´av´an´ı m˚uˇzeme pouˇz´ıvat r˚uzn´e smysly a to u dˇet´ı v MˇS nejˇcastˇeji zrak a hmat. Kdyˇz dˇeti zaˇc´ınaj´ı porovn´avat, je nezbytn´e, aby pracovaly s re´aln´ymi objekty a n´aslednˇe pak mohou pˇrech´azet k porovn´av´an´ı re´aln´eho pˇredmˇetu s pˇredstavou a dvou pˇredstav vz´ajemnˇe. K zvl´adnut´ı porovn´av´an´ı jsou d˚uleˇzit´e schopnosti iden- tifikace, hodnocen´ı, rozhodov´an´ı a v´ybˇeru. [9, s. 39]

Pˇriˇrazov´an´ı n´am pom´ah´a dˇelit dan´e objekty podle urˇcit´eho zad´an´ı na dvojice, trojice ˇci n-tice. I s pˇriˇrazov´an´ım se dˇeti bˇeˇznˇe setk´avaj´ı a to napˇr´ıklad pˇri rozdˇelo- v´an´ı do dvojic podle zad´an´ı ”kaˇzd´y chlapec vezme za ruku jednu d´ıvku”. Schopnost pˇriˇrazovat tak´e z´avis´ı na pˇredchoz´ıch zkuˇsenostech. [9, s. 47]

3.3.5 Logika

Ve v´yvoji jedince pˇredch´az´ı logick´emu myˇslen´ı myˇslen´ı, kter´e oznaˇcujeme jako pre- logick´e. Dˇeti v tomto obdob´ı jeˇstˇe nezvl´adaj´ı tˇr´ıdit jevy na z´akladˇe souvislost´ı a tak o nich pˇrem´yˇslej´ı na z´akladˇe podobnosti, kterou vn´ımaj´ı pomoc´ı smysl˚u. [13, s. 199]

Logika je zp˚usob, jak´ym ˇclovˇek mysl´ı, zpracov´av´a informace. Logick´e myˇslen´ı kaˇzd´eho jedince je ovlivnˇeno jeho vlastn´ımi zkuˇsenostmi. Na z´akladˇe zkuˇsenost´ı si ˇclovˇek vytv´aˇr´ı pˇredpoklady. A pr´avˇe dalˇs´ım zkoum´an´ım a ovˇeˇrov´an´ım sv´ych pˇredpoklad˚u doch´az´ı k vyvozen´ı z´avˇer˚u. [14, s. 13]

V pˇredˇskoln´ım obdob´ı se u dˇet´ı jeˇstˇe nehovoˇr´ı o logick´em myˇslen´ı. Dˇeti nejsou schopn´e v tomto vˇeku plnˇe respektovat realitu. Avˇsak jiˇz od narozen´ı dˇeti z´ısk´avaj´ı zkuˇsenosti, kter´e jsou nezbytn´e pro pozdˇejˇs´ı rozvoj logick´eho myˇslen´ı. [15, s. 155]

3.3.6 Rytmus

Rytmus se vyskytuje vˇsude kolem n´as. Mluv´ıme-li o rytmu, ˇreˇs´ıme urˇcit´y opakuj´ıc´ı se prvek ˇci opakuj´ıc´ı se ˇradu prvk˚u v dan´em poˇrad´ı.

Jednou z moˇznost´ı je vn´ım´an´ı hudebn´ıho rytmu - prvkem je tedy zvukov´y podnˇet, kter´y m´a napˇr´ıklad rytmus v rozmez´ı 3/4 taktu. Rytmus vˇsak m˚uˇzeme vn´ımat i v b´asn´ıch a ˇr´ıkadlech. S formou hudebn´ıho rytmu se dˇeti setk´avaj´ı v MˇS nejdˇr´ıve. [16]

Rytmus vˇsak tak´e m˚uˇzeme vidˇet v takzvan´ych logick´ych ˇrad´ach. Pro pˇredˇskoln´ı vˇek maj´ı logick´e ˇrady nejˇcastˇeji podobu pracovn´ıch list˚u, na kter´ych jsou podle urˇcit´eho kl´ıˇce ˇrazeny obr´azky ˇci barvy. ´Ukolem dˇet´ı je pak doplnit ˇradu obr´azk˚u ˇci barev tak, aby pokraˇcovaly ve stejn´em rytmu, poˇrad´ı, jak´e odpozorovaly na zad´an´ı.

Pˇr´ıkladem m˚uˇze b´yt ˇrada barev seˇrazena n´asledovnˇe: ˇzlut´a, modr´a, ˇzlut´a, modr´a.

Ukolem pro d´ıtˇ´ e je naj´ıt urˇcit´y rytmus, vzorec, podle kter´eho by mohlo urˇcit, jak´a barva bude n´asledovat.

3.4 Z´ akladn´ı matematick´ e pˇ redstavy

Z´akladn´ı matematick´e pˇredstavy se utv´aˇr´ı u dˇet´ı od narozen´ı do obdob´ı, neˇz vstoup´ı do ZˇS. Utv´aˇr´ı se na z´akladˇe vlastn´ı ˇcinnosti d´ıtˇete, kter´e zkoum´a svˇet motorickou ˇcinnost´ı za pomoc´ı smysl˚u. K utv´aˇren´ı pˇredstav napom´ah´a tak´e ˇreˇc. [3, s. 5]

V tomto obdob´ı d´ıtˇe porovn´av´a, tˇr´ıd´ı pˇredmˇety dle r˚uzn´ych krit´eri´ı, zprvu dle jednoho a n´aslednˇe i podle v´ıce krit´eri´ı. Pak pˇrich´az´ı obdob´ı, kdy dok´aˇze rozeznat, co do dan´e skupiny nepatˇr´ı, d´ale zvl´ad´a ˇrazen´ı dle velikosti ˇci mnoˇzstv´ı. [3, s. 5]

3.5 Outdoorov´ e uˇ cen´ı v propojen´ı s enviroment´ aln´ı v´ ychovou jako prostˇ redek k rozv´ıjen´ı gramotnosti

3.5.1 Co je outdoorov´ e uˇ cen´ı

Outdoorov´e uˇcen´ı je dle Juliet Robertson [17] ch´ap´ano jako uˇcen´ı venku, mimo ˇskoln´ı ˇci jinou budovu. Jednou moˇznost´ı m˚uˇze b´yt zmˇena prostˇred´ı. T´ım rozum´ıme pˇrenesen´ı bˇeˇzn´eho uˇciva do venkovn´ıch prostor. Dalˇs´ı moˇznost´ı je uˇcen´ı se nejen venku, ale z´aroveˇn s vyuˇzit´ım pˇr´ırodn´ıch materi´al˚u nebo na z´akladˇe reakce na pr´avˇe vznikl´e situace (zaˇcne prˇset, dˇeti se zaj´ımaj´ı, jak vznikaj´ı deˇst’ov´e kapky, ...).

Naopak Petr Daniˇs ve sv´e publikaci [18] vymezuje pojem uˇcen´ı venku pouze jako uˇcen´ı s vyuˇzit´ım pˇr´ırodn´ıch materi´al˚u i prostˇred´ı, a to vˇcetnˇe ˇziv´ych organism˚u.

Bez ohledu na m´ısto vyuˇcov´an´ı je d˚uleˇzit´a kvalita zkuˇsenosti (proˇzitku). Nejpˇr´ı- nosnˇejˇs´ı je pro dˇeti vlastn´ı proˇzitek, kter´y by mˇel b´yt autentick´y a smyslupln´y. Ten je d˚uleˇzit´y pro rozvoj osobnosti d´ıtˇete. [17, s. 2]

3.5.2 Jak´ e jsou pˇ r´ınosy outdoorov´ eho uˇ cen´ı

Mezi pˇrinosy outdoorov´eho uˇcen´ı m˚uˇzeme zaˇradit mnoh´e pˇr´ıleˇzitosti, kter´e se na- skytuj´ı nejen dˇetem samotn´ym, ale i pedagog˚um.

Dˇetem ub´yvaj´ı pˇr´ıleˇzitosti k tr´aven´ı voln´eho ˇcasu venku. Zmˇenou ˇzivotn´ıho stylu vˇetˇsiny rodin dˇeti netr´av´ı tolik ˇcasu v pˇr´ırodˇe, a to ani se sv´ymi rodiˇci, ani se sv´ymi vrstevn´ıky. Pro harmonick´y v´yvoj dˇet´ı by bylo vhodn´e podporovat ˇcinnosti prov´adˇen´e v pˇr´ırodˇe, tr´avit zde opˇet v´ıc ˇcasu.

Pˇr´ınosy pro d´ıtˇe pˇredˇskoln´ıho vˇeku:

1. Outdoorov´e uˇcen´ı pom´ah´a rozv´ıjet z´ajem ditˇete o objevov´an´ı.

2. D´ıtˇe m´a ˇsanci pozorovat a objevovat. Samo si vyb´ır´a pˇredmˇet sv´eho z´ajmu, dle vlastn´ıch potˇreb s n´ım experimentuje. M˚uˇze zapojovat v´ıce smysl˚u, z´ısk´av´a vlastn´ı proˇzitek.

3. V r´amci pohybu v pˇr´ırodˇe d´ıtˇe pˇrekon´av´a pˇrek´aˇzky, z´ısk´av´a pohybovou zku- ˇsenost - rozvoj hrub´e motoriky.

4. D´ıtˇe manipuluje s pˇr´ırodn´ımi materi´aly - rozvoj jemn´e motoriky.

5. D´ıtˇe si pˇrirozenˇe vytv´aˇr´ı kladn´y vztah k pˇr´ırodˇe.

6. D´ıtˇeti pom´ah´a pobyt venku k pochopen´ı pˇr´ırodn´ıch z´akonitost´ı, jak´ymi jsou napˇr´ıklad klimatick´e zmˇeny. [17, s. 10]

Pˇr´ınosy pro uˇcitele:

1. Uˇcitel m´a moˇznost pozorovat z´ajmy dˇet´ı a pˇri v´yuce na nˇe m˚uˇze reagovat.

2. Uˇcitel m˚uˇze k v´yuce vyuˇz´ıt aktu´alnˇe vznikl´e situace.

3. Outdoorov´a v´yuka umoˇzˇnuje mezidisciplin´arn´ı uˇcen´ı napˇr´ıˇc pˇredmˇety. [17, s. 7]

4. Uˇcitel pocit’uje vˇetˇs´ı motivaci k pr´aci. [18, s. 14]

Obecn´e pˇr´ınosy outdoorov´eho uˇcen´ı:

1. M´a pozitivn´ı dopad na zdrav´ı a psychickou pohodu dˇet´ı a mlad´ych lid´ı.

2. Pom´ah´a rozv´ıjet zodpovˇednost lid´ı v˚uˇci pˇr´ırodˇe a schopnost zhodnotit dlou- hodob´y dopad lidsk´e ˇcinnosti na planetu.

3. Zlepˇsuje soci´aln´ı a komunikaˇcn´ı dovednosti u dˇet´ı a mlad´ych lid´ı.

4. Pom´ah´a pˇri uvˇedomov´an´ı si souvislost´ı ve vzdˇel´av´an´ı pro udrˇziteln´y rozvoj.[17, s. 7]

5. Podporuje zlepˇsen´ı v´ysledk˚u vzdˇel´av´an´ı. [18, s. 16]

6. Podporuje redukci k´azeˇnsk´ych probl´em˚u. [18, s. 28]

3.5.3 Enviroment´ aln´ı v´ ychova

Jiˇz od dˇetsv´ı se formuje osobnost ˇclovˇeka a to vˇcetnˇe utv´aˇren´ı si vlastn´ıch postoj˚u a hodnot.

Enviroment´aln´ı v´ychova je uˇcen´ı o pˇr´ırodˇe, v pˇr´ırodˇe a pro pˇr´ırodu [1, s. 286].

Zamˇeˇruje se na utv´aˇren´ı postoj˚u a hodnot, t´ykaj´ıc´ıch se ˇzivotn´ıho prostˇred´ı.

Jej´ım c´ılem je vytvoˇren´ı kladn´eho vztahu k ˇzivotn´ımu prostˇred´ı [19, s. 25].

Enviroment´aln´ım vzdˇel´av´an´ım doch´az´ı u d´ıtˇete k z´ısk´av´an´ı kompetenc´ı, d´ıky kter´ym n´aslednˇe m˚uˇze odpovˇednˇe jednat v souladu se z´ajmem ˇzivotn´ıho prostˇred´ı [20].

Do enviroment´aln´ı v´ychovy ˇrad´ıme dle ˇCinˇcery [21] tak´e:

• Enviroment´aln´ı senzitivitu

• Ekologick´e z´akonitosti

• V´yzkumn´e dovednosti

• ˇReˇsen´ı probl´em˚u a konflikt˚u

• Akˇcn´ı kompetence

• Vztah k m´ıstu

K rozvoji vˇsech v´yˇse vyjmenovan´ych bod˚u je velmi d˚uleˇzit´a vlastn´ı zkuˇsenost dˇet´ı, jejich osobn´ı znalosti, dovednosti a postoje, kter´e se rozv´ıjej´ı nejl´epe v kontaktu s pˇr´ırodou [21]. Zde se proto zˇretelnˇe nab´ız´ı propojen´ı enviroment´aln´ı v´ychovy s ou- tdoorov´ym uˇcen´ım.

3.6 Vzdˇ el´ avac´ı pl´ any Mˇ S z pohledu rozvoje matema- tick´ e pregramotnosti

3.6.1 R´ amcov´ y vzdˇ el´ avac´ı program pro pˇ redˇ skoln´ı vzdˇ el´ av´ an´ı

R´amcov´y vzdˇel´avac´ı program pro pˇredˇskoln´ı vzdˇel´av´an´ı urˇcuje v´ystupn´ı ´urovˇeˇn vˇedomost´ı a dovednost´ı, kter´e by mˇelo m´ıt d´ıtˇe na konci doch´azky do MˇS. V RVP PV jsou tak´e vytyˇceny c´ıle r´amcov´eho vzdˇel´av´an´ı, a to rozvoj d´ıtˇete z pohledu jeho uˇcen´ı a pozn´av´an´ı, rozvoj jeho osobnosti (osvojov´an´ı si hodnot). [22, s. 10]

RVP PV pˇredstavuje jako v´ystupy ve vzdˇel´avac´ıch c´ılech tzv. kl´ıˇcov´e kompetence.

Mezi ty patˇr´ı kompetence komunikativn´ı, soci´aln´ı a person´aln´ı, ˇcinnostn´ı a obˇcansk´e, kompetence k uˇcen´ı a k ˇreˇsen´ı probl´em˚u. Rozoj tˇechto kompetenc´ı m´a pˇrispˇet k roz- voji jedince, jeho schopnost´ı, dovednost´ı, vˇedomost´ı, postoj˚u a hodnot. [22, s. 9]

Z v´yˇctu kl´ıˇcov´ych kompetenc´ı vych´az´ı obsah vzdˇel´av´an´ı, kter´y se ˇclen´ı do pˇeti oblast´ı. Tˇemi jsou oblast biologick´a, psychologick´a, interperson´aln´ı, soci´alnˇe-kulturn´ı a enviroment´aln´ı. Tyto vzdˇel´avac´ı oblasti jsou d´ale naz´yv´any: d´ıtˇe a jeho tˇelo, d´ıtˇe a jeho psychika, d´ıtˇe a ten druh´y, d´ıtˇe a spoleˇcnost, d´ıtˇe a svˇet. [22, s. 14]

Z pohledu rozvoje matematick´e pregramotnosti v pˇr´ırodˇe jsou relevantn´ımi ob- lastmi zejm´ena oblast

”d´ıtˇe a jeho psychika“ a

”d´ıtˇe a svˇet“. Prvn´ı zm´ınˇen´a ob- last se vˇenuje rozvoji schopnost´ı intelektu´aln´ıch, ˇreˇcov´ych a tak´e pozn´avac´ıch pro- ces˚u a to vˇcetnˇe vytv´aˇren´ı vztahu k uˇcen´ı, rozvoje pojmoslov´ı, pamˇeti, pozornosti a myˇslenkov´ych operac´ı. V r´amci vzdˇel´avac´ı nab´ıdky je vyzdviˇzen´y motivaˇcn´ı pr- vek ˇcinnost´ı a mezi oˇcek´avan´e v´ystupy patˇr´ı mimo jin´e i pozn´av´an´ı ˇc´ıslic, schopnost zach´azet s element´arn´ımi matematick´ymi pojmy, d´ale pak tˇr´ıdˇen´ı, rozliˇsov´an´ı, po- rovn´av´an´ı pˇredmˇet˚u a orientace v prostoru a ˇcase [22, s. 17]. Oblast

”d´ıtˇe a svˇet“, neboli tak´e oblast enviroment´aln´ı, se vˇenuje z´ısk´av´an´ı z´akladn´ıch znalost´ı o okoln´ım svˇetˇe a povˇedom´ı o vlivu, kter´y m´a ˇclovˇek na pˇr´ırodn´ı prostˇred´ı. Jedn´ım z oˇcek´ava- n´ych v´ystup˚u je tak´e z´ısk´av´an´ı pozitivn´ıho vztahu k pˇr´ırodˇe [22, s. 27].

Vzhledem ke komplexnosti rozvoje d´ıtˇete v pˇredˇskoln´ım vzdˇel´av´an´ı m˚uˇzeme oznaˇcit jako d˚uleˇzit´e oblasti tak´e

”d´ıtˇe a jeho tˇelo“, pojedn´avaj´ıc´ı o rozvoji smys- lov´eho vn´ım´an´ı a motoriky [22, s. 15], a

”d´ıtˇe a ten druh´y“, kde je pro n´as d˚uleˇzit´a schopnost komunikace a kooperace d´ıtˇete s vrstevn´ıky i s dospˇel´ymi [22, s. 21].

RVP PV urˇcuje obsah pˇredˇskoln´ıho vzdˇel´av´an´ı, kter´y si n´aslednˇe mateˇrsk´e ˇskoly zpracov´avaj´ı do vlastn´ıch ˇskoln´ıch vzdˇel´avac´ıch pl´an˚u.

3.6.2 Skoln´ı vzdˇ ˇ el´ avac´ı pl´ an

ˇSkoln´ı vzdˇel´avac´ı pl´an si kaˇzd´a MˇS zpracov´av´a na z´akladˇe sv´ych moˇznost´ı (prostˇred´ı MˇS a jej´ıho okol´ı, vybaven´ı, person´aln´ı a vzdˇel´avac´ı podm´ınky).

Pro nast´ınˇen´ı podm´ınek projektu ve zvolen´e MˇS je nutn´e uveden´ı nˇekter´ych jej´ıch charakteristik.

MˇS se nach´az´ı na okraji mˇesta, disponuje zahradou a v jej´ım bl´ızk´em okol´ı jsou volnˇe pˇr´ıstupn´e louky a les. V budovˇe jsou tˇri vˇekovˇe homogenn´ı tˇr´ıdy dˇet´ı ve vˇeku od 3 do 7 let. Jedn´a se o st´atn´ı MˇS. [23, s. 8]

Specifick´ym rysem ˇSVP dan´e MˇS je zapojen´ı okoln´ıho prostˇred´ı do vlastn´ıho vzdˇel´av´an´ı a vyuˇz´ıv´an´ı pˇr´ırodn´ıch materi´al˚u. [23, s. 16]

Z pohledu rozvoje matematick´e pregramotnosti je d˚uleˇzitou ˇc´ast´ı ˇSVP kapitola s n´azvem ”Vzdˇel´avac´ı obsah”. Vzdˇel´avac´ı oblast ”d´ıtˇe a jeho psychika”je vˇenov´ana v´yˇctu vˇedomost´ı, schopnost´ı a dovednost´ı, potˇrebn´ych pro pozdˇejˇs´ı ´uspˇeˇsn´y vstup do ˇskoln´ı matematiky. Mezi c´ıli zde m´ame vytyˇcenu napˇr´ıklad schopnost ˇrazen´ı, tˇr´ıdˇen´ı, urˇcov´an´ı bin´arn´ıch relac´ı, rozliˇsov´an´ı tvar˚u a barev a tak´e schopnost orien- tovat se v prostoru i na ploˇse. Vˇse je ´uzce propojeno s v´yvojem smysl˚u d´ıtˇete, jeho motorick´ych a soci´aln´ıch schopnost´ı, pozornosti, ˇreˇci a pamˇeti. [23, s. 26]

3.6.3 Tˇ r´ıdn´ı vzdˇ el´ avac´ı pl´ an

TVP je rozdˇelen dle jednotliv´ych mˇes´ıc˚u do integrovan´ych blok˚u, kter´e jsou d´ale ˇclenˇeny na samostatn´a t´ydenn´ı t´emata. T´ydenn´ı t´emata jsou rozpracov´ana do ˇcin- nost´ı tvoˇr´ıc´ıch vzdˇel´avac´ı nab´ıdku tak, aby komplexnˇe rozv´ıjela schopnosti, doved- nosti a vˇedomosti dˇet´ı v r˚uzn´ych oblastech.

Matematick´e pregramotnosti je vˇenov´ano v TVP kaˇzd´y mˇes´ıc minim´alnˇe pˇet aktivit, c´ılen´ych hlavnˇe na rozvoj t´eto pregramotnosti. To by se mohlo zd´at m´alo.

N´aslednˇe je vˇsak uvedena ˇsirok´a ˇsk´ala ˇcinnost´ı, kter´e v sobˇe spojuj´ı vzdˇel´avac´ı c´ıle z mnoha oblast´ı, vˇcetnˇe oblasti matematick´e. [24]

4 Metoda akˇ cn´ıho v´ yzkumu

Uˇ´celem akˇcn´ıho v´yzkumu je za pomoc´ı poznatk˚u z praxe zkvalitˇnovat dalˇs´ı pedago- gick´e p˚usoben´ı v r´amci vzdˇel´av´an´ı. [25, s. 300]

4.1 Formy akˇ cn´ıho v´ yzkumu

Forma akˇcn´ıho v´yzkumu je postavena na shromaˇzd’ov´an´ı dat z pedagogick´e praxe.

Z´ısk´av´an´ı dat, jejich vyhodnocov´an´ı a dalˇs´ı nakl´ad´an´ı s nimi je prac´ı uˇcitele a prob´ıh´a v r´amci tˇr´ıdy ˇci ˇskoly. [25, s. 300]

Shromaˇzd’ov´an´ı dat prob´ıh´a na z´akladˇe pozorov´an´ı, pokl´ad´an´ı ot´azek a to nejen dˇetem, ale tak´e uˇciteli samotn´emu. Vˇse za ´uˇcelem vyhodnocov´an´ı zp˚usobu, kter´ym vzdˇel´av´an´ı prob´ıh´a a jak´e tento pr˚ubˇeh m´a v´ysledky. Nem´enˇe d˚uleˇzit´e je tak´e vy- hodnocov´an´ı jednotliv´ych aktivit, ´ukol˚u, kter´e dˇeti pln´ı, sd´ılen´ı n´azor˚u a diskuze nad nimi. [25, s. 300]

Po v´yˇse uveden´ych postupech uˇcitel vyhodnot´ı vlastn´ı ˇcinnost a ˇcinnost dˇet´ı a hled´a dalˇs´ı alternativy, kter´e by mohly v´est k lepˇs´ım v´ysledk˚um vzdˇel´av´an´ı. [25, s. 301]

4.2 Pouˇ zit´ a metoda akˇ cn´ıho v´ yzkumu

Pro moˇznost pozorovat dˇeti v oblasti matematick´e pregramotnosti ve vˇetˇs´ı m´ıˇre jsem vytvoˇrila testovac´ı pom˚ucku a k n´ı sadu ´ukol˚u. Testov´an´ı prob´ıhalo celkem dvakr´at a to na zaˇc´atku a na konci projektu. Podruh´e byly ´ukoly zad´av´any s m´ırnou obmˇenou, aby dˇeti nemˇely snahu opakovat poˇc´ateˇcn´ı ˇreˇsen´ı ´ukol˚u.

Jako zp˚usob testov´an´ı jsem zvolila testov´an´ı schopnost´ı jednotliv´ych dˇet´ı, kdy kaˇzd´e d´ıtˇe jednotlivˇe plnilo ´ukoly dle slovn´ıho n´avodu. Z d˚uvodu vylouˇcen´ı ruˇsiv´ych podnˇet˚u testov´an´ı prob´ıhalo v klidn´em prostˇred´ı bez pˇr´ıtomnosti dalˇs´ıch dˇet´ı.

Testovac´ı pom˚uckou byla magnetick´a tabule pˇrekryt´a obr´azkem a ˇrada mal´ych obr´azk˚u r˚uzn´ych zv´ıˇrat a dalˇs´ıch objekt˚u s magnetem. Pˇri tvorbˇe mal´ych obr´azk˚u jsem se inspirovala ilustracemi z dˇetsk´e literatury [26] a [27] a vyuˇzila jsem tak nˇekter´a vyobrazen´ı poh´adkov´ych zv´ıˇr´atek, kter´a jsou dˇetem jiˇz d˚uvˇernˇe zn´am´a.

Na tabuli dˇeti dle slovn´ıho n´avodu umist’ovaly mal´e obr´azky. Jednotliv´e instrukce byly sestaveny tak, aby otestovaly schopnosti dˇet´ı v oblasti kvantity, m´ıry, prelo- gick´eho myˇslen´ı, orientace v prostoru a pr´ace s daty.

Na z´akladˇe probˇehl´eho testov´an´ı jsem odhalila nˇekter´e nedostatky, kter´e dˇeti v oblastech matematick´e pregramotnosti mˇely. Pr´avˇe na rozvoj schopnost´ı v proble- matick´ych oblastech jsem n´aslednˇe c´ılila jednotliv´e aktivity projektu. Na z´akladˇe koncov´eho testov´an´ı jsem vyhodnocovala, jestli zaˇrazen´e aktivity dˇeti pozitivnˇe ovlivnily a v jak´e m´ıˇre.

5 Vlastn´ı projekt

5.1 Realizace projektu

Pˇred zaˇc´atkem projektu jsem nˇekolikr´at navˇst´ıvila ˇskolku, abych se sezn´amila s pan´ı uˇcitelkou, dˇetmi a moˇznostmi dan´e MˇS. D˚uleˇzit´e bylo tak´e pomoc´ı pozorov´an´ı poznat denn´ı reˇzim vybran´e tˇr´ıdy, soci´aln´ı vztahy, sloˇzen´ı tˇr´ıdy a jej´ı fungov´an´ı.

N´aslednˇe jsem za pomoci poˇc´ateˇcn´ıho testov´an´ı vyhodnocovala schopnosti dˇet´ı v jed- notliv´ych oblastech matematick´e pregramotnosti. .

V´ysledky testov´an´ı a poznatky z pozorov´an´ı vedly k sestaven´ı jednotliv´ych ak- tivit, c´ılen´ych na rozvoj schopnost´ı dˇet´ı v oblastech, ve kter´ych se projevily urˇcit´e nedostatky.

Cinnosti jsem na z´ˇ akladˇe konzultace s tˇr´ıdn´ı pan´ı uˇcitelkou rozvrhla do pˇeti dn´ı. Tyto aktivity jsem n´aslednˇe realizovala v MˇS jako projekt zamˇeˇren´y na rozvoj matematick´e pregramotnosti.

Tˇr´ıda, ve kter´e jsem projekt uskuteˇcnila, byla aˇz na dvˇe o rok mladˇs´ı dˇeti tvoˇrena pˇredˇskol´aky. Pˇri pln´em poˇctu se skl´adala z 24 dˇet´ı, z toho bylo 15 chlapc˚u a 9 d´ıvek.

Bˇehem realizace projektu byl vˇsak z d˚uvodu velk´e nemocnosti maxim´aln´ı poˇcet dˇet´ı ve tˇr´ıdˇe pouze 15.

Po realizaci pˇetidenn´ıho projektu jsem provedla z´avˇereˇcn´e testov´an´ı, abych pro- vˇeˇrila ´uˇcinnost projektu na rozvoj matematick´e pregramotnosti jako celku. ´Uˇcinnost jednotliv´ych aktivit jsem posuzovala na z´akladˇe pozorov´an´ı a jejich celkov´e zhodno- cen´ı jsem provedla po konzultaci s pan´ı uˇcitelkou.

5.1.1 Testov´ an´ı poˇ c´ ateˇ cn´ıho stavu

Testov´an´ı dˇet´ı prob´ıhalo jednotlivˇe v klidn´em prostˇred´ı, aby bylo soustˇredˇen´ı dˇet´ı co nejm´enˇe naruˇsov´ano p˚usoben´ım okoln´ıch faktor˚u.

Dˇeti dle slovn´ıho zad´an´ı pˇrikl´adaly magnetick´e obr´azky na tabuli. Pomoc´ı n´as- leduj´ıc´ıch ´ukol˚u jsem testovala schopnosti jednotliv´ych dˇet´ı v oblasti prelogick´eho myˇslen´ı, orientace v prostoru, kvantity, m´ıry a pr´ace s daty. Test jsem sestavila s pˇredpokladem, ˇze dˇeti jiˇz maj´ı natolik rozvinut´e schopnosti v oblastech ˇreˇci, sluchu, zraku, pozornosti, motoriky a soci´aln´ıch dovednost´ı, aby byly schopn´e plnit test na z´akladˇe slovn´ıho n´avodu.

Jednotliv´e ´ukoly zad´avan´e dˇetem znˇely takto:

1. Vyber hn´ızdo se tˇremi pt´aˇcky a dej ho na nejvyˇsˇs´ı vˇetev listnat´eho stromu.

2. Na nejmenˇs´ı smrk dej veverku.

3. Vyber nejmenˇs´ıho mravence a dej ho doprostˇred mraveniˇstˇe.

4. Slunce sv´ıt´ı za dvˇema mraky.

5. Pod prostˇredn´ım smrkem roste houba.

6. Tˇret´ı mrak je nad jablon´ı.

7. Kolik je dohromady na stromˇe jablek?

8. Na prav´em kopci stoj´ı hrad.

9. V lev´em doln´ım rohu obr´azku sed´ı hnˇed´y zaj´ıˇcek.

10. Mezi keˇri a stromem stoj´ı liˇska.

Kaˇzd´y ´ukol byl dˇetem zad´an jednotlivˇe. V pˇr´ıpadˇe nejistoty d´ıtˇete jsem mu postupnˇe jednotliv´e ´ukoly vˇety opakovala. ´Ukoly byly pˇredkl´ad´any ve v´yˇse uveden´em poˇrad´ı.

Obr´azek 5.1: Testovac´ı tabule - poˇc´ateˇcn´ı zad´an´ı

Obr´azek 5.2: Zad´av´an´ı ´ukolu

5.1.2 Den prvn´ı

V prvn´ım dni probˇehla ´uvodn´ı motivace, kter´a byla ve formˇe poh´adky (viz. pˇr´ıloha B.1). Do poh´adky byly dˇeti zapojeny pomoc´ı dopis˚u (viz. pˇr´ıloha B.2) a ´ukol˚u od hlavn´ı postavy zm´ınˇen´e poh´adky - Kr´ale Poplety I. (viz. pˇr´ılohaB.3).

Po pˇreˇcten´ı poh´adky dˇeti hledaly dopis se zad´an´ım ´ukolu, kter´y otevˇrely aˇz v lese, dle instrukc´ı uveden´ych na ob´alce dopisu.

Prvn´ı ´ukol byl ve formˇe t´ematicky zamˇeˇren´e, didaktick´e a pohybov´e hry ”Na loupeˇzn´ıky”(viz. pˇr´ıloha A), kter´a prob´ıhala v lese. Tato hra mˇela za c´ıl sezn´amit dˇeti s v´yznamem pˇredloˇzek pˇred, za a vedle a z´aroveˇn jim poskytla moˇznost si tyto pˇredloˇzky z´abavnou formou procviˇcit v prostoru. C´ılem z pohledu enviroment´aln´ı v´ychovy bylo sezn´amit dˇeti se zp˚usobem, jak´ym bychom se mˇeli chovat v lese.

Pouˇcen´ı probˇehlo jeˇstˇe pˇred zaˇc´atkem hry, aby dˇeti vlastn´ı hrou neniˇcily prostˇred´ı lesa.

Uvodem do hry bylo otevˇren´ı motivaˇ´ cn´ıho dopisu, ve kter´em st´alo zad´an´ı ´ukolu.

Pˇred vlastn´ım otevˇren´ım dopisu jsem dˇeti formou rozhovoru seznamovala s pravidly, jak se chovat v lese. Kromˇe v´ykladu jsem dˇeti zapojovala do komunikace formou ot´azek a to jak pˇri vlastn´ım vym´yˇslen´ı pravidel, tak tak´e pˇri jejich zd˚uvodnˇen´ı. Jiˇz bˇehem rozhovoru bylo zˇrejm´e, ˇze dˇeti se bˇeˇznˇe v protoru lesa pohybuj´ı, znaj´ı urˇcit´e z´asady chov´an´ı a nav´ıc tak´e vˇed´ı, proˇc tyto z´asady maj´ı dodrˇzovat.

Pˇri realizaci hry se projevilo, ˇze nˇekter´e z dˇet´ı jiˇz term´ıny pˇred, za a vedle znaj´ı a nˇekter´e z nich ch´apou i jejich v´yznam. I pˇresto, ˇze dle v´ysledk˚u testov´an´ı nebyly schopn´e v´yznamy pˇredloˇzek pouˇz´ıt na ploˇse, byly schopn´e je spr´avnˇe pouˇz´ıvat v pro- storu. Pro nˇekter´e dˇeti byly v´yrazy dosud v´yznamovˇe nezn´am´e a bylo nutn´e jim na zaˇc´atku hry pom´ahat s jejich spr´avn´ym uˇz´ıv´an´ım. Na konci hry vˇsak jiˇz vˇsechny dˇeti byly schopn´e ´uspˇeˇsnˇe pˇredloˇzky pochopit. Po ukonˇcen´ı ˇr´ızen´e hry samy pokraˇcovaly

v t´ematicky zamˇeˇren´e hˇre a vyuˇz´ıvaly novˇe z´ıskan´ych vˇedomost´ı v prostoru, kter´y mˇely vymezen´y na volnou hru.

Dalˇs´ı aktivitou, zamˇeˇrenou na procviˇcov´an´ı pˇredloˇzek pˇred, za a vedle, byla hra

”Na stavitele”. Tato hra jiˇz prob´ıhala v protoru tˇr´ıdy a vyuˇz´ıvala dˇrevˇen´e kostky, kter´e byly vˇsechny stejn´e velikosti, ale rozd´ıln´ych barev. Zde dˇeti mˇely za ´ukol pˇren´est sv´e znalosti z pˇredchoz´ı hry, kdy se pohybovaly ony samy v prostoru, do nov´e situace. Ted’ mˇely za ´ukol pohybovat kostkami a umist’ovat je podle pˇr´ıkaz˚u za, pˇred nebo vedle st´avaj´ıc´ıch kostek. Kaˇzd´e d´ıtˇe dle instrukc´ı uˇcitelky umist’ovalo kostku do spoleˇcn´e stavby cel´e tˇr´ıdy a ostatn´ı dˇeti mˇely pozorovat a kontrolovat spr´avnost plnˇen´ı zad´an´ı. Dˇeti zvl´adly bˇehem cel´e ˇcinnosti udrˇzet pozornost a nad zad´an´ım uˇcitelky pˇrem´yˇslely. Nˇekter´e dˇeti zvl´adaly um´ıstit kostku ihned po vyslech- nut´ı zad´an´ı, jin´e nad zad´an´ım musely pˇrem´yˇslet delˇs´ı dobu. Celkovˇe dˇeti jiˇz skoro nechybovaly. Uk´azala se tak schopnost jednotliv´ych dˇet´ı ´uspˇeˇsnˇe pouˇz´ıt pˇredloˇzky pˇred, za a vedle nejen v r´amci vlastn´ıho pohybu, ale tak´e pˇri umist’ov´an´ı objekt˚u v r´amci prostoru. Pˇri manipulaci s kostkami se nav´ıc projevila ´uroveˇn jemn´e moto- riky dˇet´ı.

Z d˚uvodu denn´ıho reˇzimu ˇskolky bylo tˇreba tuto aktivitu realizovat ve tˇr´ıdˇe.

V metodick´ych listech v pˇr´ıloze A je vˇsak uvedena i venkovn´ı varianta hry ”Na sta- vitele”, kterou bych preferovala. Pomoc´ı smyslov´eho vn´ım´an´ı nen´asilnˇe spoj´ı osvo- jov´an´ı pojm˚u matematick´e pregramotnosti s enviroment´aln´ı v´ychovou, a to formou hry.

5.1.3 Den druh´ y

Motivace tento den probˇehla pomoc´ı dopisu, ve kter´em byly zad´any dva ´ukoly. Oba

´

ukoly byly t´ematicky v´az´any na poh´adkov´e postavy - trpasl´ıky.

C´ılem ´ukol˚u druh´eho dne bylo sezn´amit dˇeti s pojmy t´ykaj´ıc´ımi se um´ıstˇen´ı v r´amci plochy (na krai pap´ıru, uprostˇred, v rohu) a procviˇcen´ı pˇredloˇzek z pˇredchoz´ı- ho dne. C´ılem druh´eho ´ukolu pak bylo procviˇcen´ı schopnosti porovn´avat pˇredmˇety na z´akladˇe rozd´ıln´e d´elky a rozv´ıjet schopnost rozliˇsit a pojmenovat nejdelˇs´ı a nejkratˇs´ı pˇredmˇet. Dˇeti tak´e dostaly za ´ukol ve skupin´ach seˇradit deset vˇetviˇcek od nejkratˇs´ı po nejdelˇs´ı. Dalˇs´ı d˚uleˇzitou souˇc´ast´ı tohoto ´ukolu bylo pojmenov´av´an´ı pˇr´ırodn´ıho materi´alu a schopnost jeho pˇriˇrazen´ı k urˇcit´emu prostˇred´ı, napˇr. ˇsiˇsky a jehliˇc´ı patˇr´ı k jehliˇcnat´ym strom˚um, kter´e nalezneme v lese.

Prvn´ı didaktickou aktivitou - ´ukolem pro dˇeti - byla ˇcinnost, kterou jsem na- zvala ”Skl´ad´an´ı diamant˚u”. Tato ˇcinnost prob´ıhala v prostor´ach tˇr´ıdy. Kaˇzd´e d´ıtˇe dostalo pˇred sebe pap´ır, na kter´em byla vytiˇstˇen´a mˇr´ıˇzka 5x4 ˇctverce. Pod mˇr´ıˇzkou byl podmalovan´y lehk´y obr´azek, aby si dˇeti mohly sami pap´ır zorientovat. K dis- pozici dˇeti dostaly tak´e r˚uznˇe barevn´e sklenˇen´e kam´ınky, kter´e dle slovn´ıho n´avodu umist’ovaly do mˇr´ıˇzky. Dˇeti se setkaly s pojmy nad, pod, na kraji, uprostˇred, nahoˇre, dole a v rohu. Nˇekter´e z tˇechto pojm˚u jim jiˇz pˇredem byly zn´am´e, jin´e pro nˇe byly nov´e a bylo nutn´e je vysvˇetlit a opakovanˇe je procviˇcovat. U ˇcinnosti se projevily velk´e rozd´ıly v ´urovni ch´ap´an´ı pojm˚u a vlastn´ıch zkuˇsenost´ı jednotliv´ych dˇet´ı s jejich vyuˇz´ıv´an´ım. Jedno z dˇet´ı nebylo schopn´e se zkoncentrovat na vyslechnut´ı zad´an´ı ˇci

pomoc´ı ˇcinnosti sezn´amily s nov´ymi pojmy a byly je schopn´e i spr´avnˇe pouˇz´ıt.

Zde je pro ilustraci nˇekolik d´ılˇc´ıch ´ukol˚u, kter´e dˇeti plnily pˇri ”skl´ad´an´ı dia- mant˚u”:

• Jeden diamant dej do spodn´ıho lev´eho rohu.

• Jeden um´ısti do prav´eho spodn´ıho rohu.

• Ve vˇsech pol´ıˇck´ach mezi prav´ym a lev´ym doln´ım rohem budou diamanty dva.

• Vyber si jedno z horn´ıch pol´ıˇcek a dej do nˇeho diamant - do pol´ıˇcka vedle nˇej dej diamant dalˇs´ı.

Obr´azek 5.3: Skl´ad´an´ı diamant˚u

Pˇri venkovn´ı variantˇe hry ”Skl´ad´an´ı diamant˚u”lze vyuˇz´ıt m´ısto pap´ıru ˇctvercovou s´ıt’ vyrytou do p˚udy, vyskl´adanou z klac´ık˚u ˇci spletenou z lan, do kter´e jsou umist’ov´any pˇr´ırodniny, popˇr´ıpadˇe se v s´ıti mohou pohybovat samy dˇeti. Je d˚uleˇzit´e, aby s´ıt’

nepˇres´ahla 5x5 ˇctverc˚u, vˇetˇs´ı s´ıt’ by pro dˇeti byla nepˇrehledn´a (viz. metodick´y list A).

Druh´y ´ukol byl zad´an v lese, kdy jsem dˇeti rozdˇelila do skupin po ˇctyˇrech a kaˇzd´a skupina dostala vlastn´ı ot´ypku r˚uznˇe dlouh´ych vˇetviˇcek. Dˇeti dostaly instrukci, aby vytvoˇrily ”Stezku pro trpasl´ıky”, kter´a se mus´ı stavˇet tak, aby byla z vˇetviˇcek seˇrazen´ych od nejkratˇs´ı po nejdelˇs´ı. Zde se projevilo, ˇze dˇeti nejsou zvykl´e spo- lupracovat ve skupin´ach a tak bylo nutn´e nˇekter´ym dˇetem pomoci se zapojit do hry. Zakonˇcen´ım t´eto konstruktivn´ı hry byla kontrola s pan´ı uˇcitelkou, kter´a mˇela jeˇstˇe doplˇnuj´ıc´ı ot´azky, napˇr´ıklad ”jak´a z tˇechto vˇetviˇcek je nejdelˇs´ı”a nebo ”je tato vˇetviˇcka delˇs´ı ˇci kratˇs´ı neˇz tato?”Pokud dˇeti zvl´adly postavit ”stezku”spr´avnˇe a zvl´adly tak´e dobˇre odpovˇedˇet na ot´azku, dostaly znaˇcku na oznaˇcen´ı sv´e stezky

a hru tak mohly ukonˇcit. ˇRada dˇet´ı se vˇsak rozhodla v n´amˇetu pokraˇcovat a roz- ˇsiˇrovaly sv´e stavby d´al. I v t´eto hˇre se projevila rozd´ıln´a ´uroveˇn dˇet´ı, jejich zna- lost´ı a schopnost´ı pˇri ˇreˇsen´ı ´ulohy, t´ykaj´ıc´ı se m´ıry. Pˇri n´asledn´em pˇredstavov´an´ı dalˇs´ıch dˇetsk´ych staveb jsem dˇeti vedla k popisu stavby a k pojmenov´av´an´ı uˇzit´eho pˇr´ırodn´ıho materi´alu.

Obr´azek 5.4: Stezka pro trpasl´ıky

5.1.4 Den tˇ ret´ı

Ve tˇret´ım dni jsem se zamˇeˇrila na sezn´amen´ı s ˇc´ısly od 1 do 6 jako se z´astupci mnoˇzstv´ı a na procviˇcov´an´ı pojm˚u z prostorov´e orientace. Tak´e jsme s dˇetmi prob´ı- rali rozd´ıl mezi listnat´ymi a jehliˇcnat´ymi stromy a bˇehem cesty do lesa jsme nˇekter´e stromy rozdˇelovali pr´avˇe do tˇechto dvou skupin.

Dˇeti po nalezen´ı dopisu od Kr´ale Poplety I. dostaly za ´ukol sezn´amit se s ”Ku- peck´ymi poˇcty”. K sezn´amen´ı s poˇc´ıt´an´ım od 1 do 6 jsem pouˇzila karty, s kter´ymi jsem pracovala nejprve ve tˇr´ıdˇe. Na kart´ach byly r˚uzn´e obr´azky (viz. pˇr´ıloha C).

Kaˇzd´e z dˇet´ı si jednu kartu vylosovalo a n´aslednˇe ji pˇredstavilo ostatn´ım. Pak jsme s dˇetmi hledali souvislosti mezi jednotliv´ymi kartami, a to jak na z´akladˇe podob- nosti obr´azk˚u, tak tak´e na z´akladˇe zobrazen´eho mnoˇzstv´ı. Shrnut´ım t´eto aktivity byl takzvan´y v´ymˇenn´y obchod, ve kter´em dˇeti vymˇeˇnovaly obr´azky zobrazuj´ıc´ı urˇcit´e mnoˇzstv´ı za stejn´y poˇcet kostek, pˇriˇcemˇz kontrolu prov´adˇely samy dˇeti pomoc´ı pˇrikl´ad´an´ı kostek na jednotliv´e obr´azky. Na z´avˇer aktivity jsem dˇetem uk´azala ˇc´ısla, kter´a jsme si pˇredstavili. K tˇem n´aslednˇe dˇeti pˇriˇradily jednotliv´e karty s obr´azky.

Jiˇz bˇehem aktivity se ´uk´azalo, ˇze ˇrada dˇet´ı zvl´ad´a poˇcty do 5 a nˇekter´e z nich znaj´ı i ˇc´ısla. Poˇc´ıt´an´ı s ˇsesti pˇredmˇety jiˇz vˇetˇsinˇe dˇet´ı ˇcinilo obt´ıˇze. Kromˇe schopnost´ı v ob-

myˇslen´ı pˇri hled´an´ı souvislost´ı mezi jednotliv´ymi kartami a t´ak´e schopnosti pr´aci s daty.

Obr´azek 5.5: Kupeck´e poˇcty

Po ´uvodu do ”Kupeck´ych poˇct˚u”jsem aktivitu s dˇetmi venku s obmˇenou zo- pakovala a to pro upevnˇen´ı poznatk˚u a schopnosti zach´azen´ı s nimi. Nejprve dˇeti roztˇr´ıdily karty do skupin podle mnoˇzstv´ı a n´aslednˇe je ot´aˇcely obr´azky dol˚u a obr´az- ky nahrazovaly pˇr´ırodninami - kam´ınky, vˇetviˇckami a listy - tak, aby jejich mnoˇzstv´ı odpov´ıdalo mnoˇzstv´ı p˚uvodn´ıch obr´azk˚u. Zde uˇz ˇcinnost dˇetem neˇcinila ˇz´adn´e obt´ıˇze, protoˇze jej´ı obmˇenu jiˇz znaly a byly i schopn´e lehce pochopit zad´an´ı. Dˇeti kromˇe sbˇeru pˇr´ırodniny tak´e tˇr´ıdily tak, aby na kaˇzd´e kartˇe byl stejn´y druh pˇr´ırodnin, tzn.

napˇr´ıklad na jedn´e kam´ınky, na druh´e vˇetviˇcky nebo dubov´e listy.

K procviˇcen´ı pojm˚u z prostorov´e orientace jsem pouˇzila pro dˇeti jiˇz zn´amou hru

”Na stavitele”, do kter´e jsem jiˇz zakomponovala kromˇe term´ın˚u pˇred, za a vedle tak´e term´ıny pod, nad, nahoˇre, dole a mezi.

5.1.5 Den ˇ ctvrt´ y

Ve ˇctvrt´em dni jsem se zamˇeˇrila na sezn´amen´ı s pravolevou orientac´ı, na procviˇcov´an´ı pojm˚u z prostorov´e orientace a tak´e na procviˇcen´ı poˇct˚u, se kter´ymi se dˇeti sezn´amily pˇredchoz´ıho dne. Bˇehem dne jsme si tak´e s dˇetmi vysvˇetlili rozd´ıl mezi stromem a keˇrem a jejich vz´ajemn´e rozliˇsov´an´ı jsme procviˇcovali bˇehem vych´azky.

K rozliˇsen´ı prav´e a lev´e strany jsem po konzultaci s pan´ı uˇcitelkou vyuˇzila n´aramk˚u. D´ıvky projevily z´ajem o jejich v´yrobu, a tak si kaˇzd´a z nich upletla jeden, chlapci dostali n´aramky kor´alkov´e, kter´e mˇela ˇskolka k dispozici. N´aramky dostaly dˇeti na pravou ruku. Pro v´yuku pravolev´e orientace je tak´e v´yhodou, ˇze dˇeti se pˇri pˇr´ıchodu do ˇskolky vˇzdy zdrav´ı s pan´ı uˇcitelkou pod´an´ım ruky. Po pˇredstaven´ı

prav´e a lev´e strany a vysvˇetlen´ı, k ˇcemu je rozliˇsov´an´ı stran potˇrebn´e, jsme jednot- liv´e strany procviˇcovali bˇehem cel´eho dne, napˇr´ıklad bˇehem pohybu ve ˇskolce, pˇri cestˇe do lesa.

Jako aktivitu k procviˇcen´ı prostorov´e orientace na ploˇse jsem vymyslela v´yt- varnou hru ”Portr´et draka”(viz. pˇr´ıloha A). Ten dˇeti sestavovaly ve skupin´ach dle slovn´ıho popisu. Skupina dostala k dispozici vˇzdy tˇelo draka a pˇet hlav, kter´e dˇeti vystˇrihly, nalepily a dokreslily ke kaˇzd´e hlavˇe krk. Bˇehem sestavov´an´ı podoby draka si procviˇcovaly kromˇe pojm˚u nahoˇre, dole a vedle tak´e strany a poˇrad´ı.

Zad´an´ı pˇri vytv´aˇren´ı portr´etu draka bylo n´asleduj´ıc´ı: Vytvoˇrte portr´et draka na z´akladˇe v´ypovˇedi svˇedk˚u:

• V kr´alovstv´ı byl spatˇren pˇetihlav´y drak

• Hlava, kter´a byla nejv´ıce vpravo, mˇela zimn´ı ˇcepici.

• Prostˇredn´ı hlava si hr´ala na princeznu a mˇela korunku.

• Hlava, kter´a byla vlevo, nosila na krku hned pod bradou modrou maˇsli.

• Na tˇele mˇel drak ˇctyˇri velk´e oranˇzov´e skvrny, kter´e pˇripom´ınaly punt´ıky.

• Nad drakem, v lev´em horn´ım rohu obr´azku, sv´ıtilo slunce.

• Druh´a hlava od slunce mˇela za uchem kytiˇcku.

• ˇCtvrt´a hlava, aby ji nebylo l´ıto, ˇze nic nem´a, nosila na krku kor´ale.

• Svˇedkov´e vypovˇedˇeli, ˇze drak mˇel na prav´e noze n´aramek.

Sestavov´an´ı portr´etu draka ve tˇr´ıdˇe by bylo moˇzn´e nahradit tvorbou draka v pˇr´ı- rodˇe. Pomoc´ı pˇr´ırodnin bychom mohly vytvoˇrit jak obrys draka, tak tak´e zn´azornit nˇekter´e doplˇnky a z´aroveˇn bychom tuto aktivitu mohly pouˇz´ıt k procviˇcen´ı n´azv˚u jednotliv´ych pˇr´ırodnin. Aktivitu ve tˇr´ıdˇe jsem zaˇradila jak z ˇcasov´ych d˚uvod˚u (dodr- ˇzen´ı denn´ıho reˇzimu tˇr´ıdy), tak tak´e z d˚uvodu ˇspatn´eho poˇcas´ı. Dˇeti tento den byly na proch´azce, ale nebylo vhodn´e zaˇrazovat jin´e venkovn´ı aktivity.

Pro procviˇcen´ı poˇct˚u jako doprovodnou ˇcinnost k projektu pan´ı uˇcitelka zaˇradila hru, kterou nazvala ”N´akupy”(viz. pˇr´ıloha A). Bˇehem hry dˇeti rozliˇsovaly poˇcty obr´azk˚u na kartiˇck´ach a snaˇzily se je spr´avnˇe pˇriˇradit k urˇcit´emu ˇc´ıslu, kter´e vˇsak bylo oznaˇceno tak´e n´aleˇzit´ym poˇctem punt´ık˚u. Dˇeti tak mohly porovnat, zda poˇcet symbol˚u na jejich kartiˇcce odpov´ıd´a poˇctu punt´ık˚u u dan´eho ˇc´ısla.

5.1.6 Den p´ at´ y

P´at´y den je posledn´ım dnem projektu a proto jsem vytvoˇrila pro dˇeti aktivitu, ve kter´e si mohly upevnit veˇsker´e novˇe nabyt´e zkuˇsenosti z cel´eho t´ydne a to jak z prostorov´e orientace, tak i s ostatn´ıch oblast´ı matematick´e pregramotnosti.

Z´avˇereˇcnou aktivitou bylo vaˇren´ı ”Kouzeln´eho lektvaru”(viz. pˇr´ıloha A). Ten dˇeti vaˇrily na ˇz´adost kr´ale (viz. pˇr´ıloha B.3). Bˇehem aktivity si dˇeti upevnily zna-

Obr´azek 5.6: Portr´et draka

z prostorov´e orientace. Do aktivity se zapojily vˇsechny dˇeti, u plnˇen´ı jednotliv´ych ˇc´ast´ı ´ukolu vystupovaly sebejistˇe, vz´ajemnˇe se kontrolovaly a aˇz na jednu v´yjimku pˇri plnˇen´ı ´ukolu nechybovaly. Bylo zˇretelnˇe vidˇet, ˇze jednotliv´e aktivity z cel´eho projektu vedly nejen k pochopen´ı jednotliv´ych v´yraz˚u, ale tak´e k rozvinut´ı schop- nosti s jednotliv´ymi v´yrazy ´uspˇeˇsnˇe zach´azet. Vˇsechny dˇeti tak´e zvl´adly podle n´azvu rozliˇsit vˇsechny pˇr´ırodniny.

Pˇri ”vaˇren´ı lektvaru”dˇeti postupovaly podle n´asleduj´ıc´ıch instrukc´ı:

• Obejdi 2x strom a seber jednu jehliˇcku.

• Seber vˇetviˇcku, nakresli s n´ı krouˇzek a z krouˇzku vezmi tˇri jehliˇcky.

• Najdi jeden kam´ınek.

• Kaˇzd´y najdˇete jednu ˇsiˇsku, spoleˇcnˇe pak vyberte, kter´a z nich je nejmenˇs´ı a tu pˇridejte do lektvaru.

• Najdi vˇetviˇcku ˇci klac´ık, pˇres ten 5x pˇreskoˇc tam a nazp´atek a vezmi jednu jehliˇcku, kter´a je vedle klac´ıku.

• Pˇridej pˇet mal´ych l´ısteˇck˚u.

• Utrhn´ı ˇctyˇri st´ebla tr´avy.

• 6x zadupej, 2x tleskni, jednou se otoˇc, udˇelej 2x dˇrep a ˇrekni zakl´ınadlo:

“Abraka-dabra, lenost at’ je pryˇc”.

Pro zakonˇcen´ı cel´eho projektu jsem pouˇzila z´avˇereˇcn´y dopis od Kr´ale Poplety I., kter´y dˇetem podˇekoval za pomoc pˇri ˇreˇsen´ı detektivn´ıch ´ukol˚u ze sv´eho kr´alovstv´ı.

Tak jsem doc´ılila urˇcit´eho zakonˇcen´ı cel´eho projektu.

5.1.7 Testov´ an´ı koneˇ cn´ eho stavu

Pro z´avˇereˇcn´e testov´an´ı jsem zvolila stejnou testovac´ı pom˚ucku jako k poˇc´ateˇcn´ımu testov´an´ı, magnetickou tabuli. Obmˇenila jsem vˇsak zad´an´ı, aby se dˇeti nepˇrikl´a- nˇely ke sv´emu p˚uvodn´ımu ˇreˇsen´ı. Testovac´ı ´ukoly byly sice odliˇsn´e, pˇresto jsem je sestavila tak, aby se zab´yvaly stejn´ymi oblastmi matematick´e pregramotnosti a dalo se tak poˇc´ateˇcn´ı i z´avˇereˇcn´e testov´an´ı porovn´avat z hlediska splnˇen´ı jednotliv´ych

´ ukol˚u.

Jednotliv´e ´ukoly zad´avan´e dˇetem pˇri z´avˇereˇcn´em testov´an´ı znˇely takto:

1. Vyber chaloupku se dvˇema ok´enky a dej ji na lev´y kopec.

2. Dej sovu na nejvyˇsˇs´ı jehliˇcnat´y strom.

3. Vyber nejmenˇs´ı houbu a dej ji mezi mraveniˇstˇe a jabloˇn.

4. Mˇes´ıc kouk´a za mrakem.

5. Pod prostˇredn´ım smrkem leze jeˇzek.

6. Uprostˇred jablonˇe sed´ı pt´aˇcek.

7. Nad jablon´ı sv´ıt´ı ˇsest hvˇezd.

8. V prav´em doln´ım rohu obr´azku stoj´ı vˇetˇs´ı srnka.

9. Liˇska stoj´ı na prav´em kopci.

10. Pˇred mraveniˇstˇem rostou tˇri kytiˇcky.

Pˇri z´avˇereˇcn´em testov´an´ı se kromˇe posunu ve schopnostech v oblasti matematick´e pregramotnosti projevila tak´e zkuˇsenost. Dˇeti jiˇz znaly, jak ´ukol s magnetickou ta- bul´ı prob´ıh´a. Bˇehem z´avˇereˇcn´eho testov´an´ı byla vˇetˇsina z nich sebevˇedomˇejˇs´ı, ´ukoly plnily rychleji, tak´e nebylo nutn´e zad´an´ı mnohokr´at opakovat.

5.2 Evaulace projektu

V r´amci akˇcn´ıho v´yzkumu jsem ke zhodnocen´ı cel´eho projektu zvolila n´asleduj´ıc´ı eva- luaˇcn´ı metody: pozorov´an´ı dˇet´ı pˇri plnˇen´ı testovac´ıch ´uloh i jednotliv´ych ˇcinnostech projektu, poˇc´ateˇcn´ı a koncov´e testov´an´ı a porovn´an´ı jejich v´ysledk˚u a zpˇetnou vazbu od zkuˇsen´e tˇr´ıdn´ı pan´ı uˇcitelky.

5.2.1 Vyhodnocov´ an´ı testovac´ıch ´ uloh

Nejprve se budu vˇenovat zp˚usobu vyhodnocov´an´ı plnˇen´ı jednotliv´ych ´ukol˚u tes- tov´an´ı.

Nˇekter´e testovac´ı ´ukoly se skl´adaly z nˇekolika d´ılˇc´ıch ´uloh. Zde je pˇr´ıklad z ´ukol˚u

Obr´azek 5.7: Testovac´ı tabule - koneˇcn´e zad´an´ı

listnat´eho stromu”. Pˇri plnˇen´ı tohoto ´ukolu mus´ı d´ıtˇe pˇrem´yˇslet nad plnˇen´ım ˇrady d´ılˇc´ıch ´uloh. Zaprv´e vybr´an´ı obr´azku, na kter´em je hn´ızdo se spr´avn´ym poˇctem pt´aˇck˚u, zadruh´e je nutn´e porozumˇet slovn´ımu spojen´ı ”listnat´y strom”. Na obr´azku nejsou zˇreteln´e listy, podle kter´ych by se d´ıtˇe mohlo rozhodnout, jak´e stromy jsou listnat´e a tak se mus´ı rozhodnout podle vlastn´ı zkuˇsenosti, kter´y strom zvol´ı. Tˇret´ı d´ılˇc´ı ´ulohou je pak pochopen´ı v´yznamu slova ”nejvyˇsˇs´ı”a jeho pouˇzit´ı v souvislosti s pln´ym znˇen´ım ´ukolu. ´Ukoly jsem vyhodnocovala jako splnˇen´e pouze tehdy, kdyˇz d´ıtˇe zvl´adlo splnit vˇsechny d´ılˇc´ı ´ulohy dan´eho ´ukolu.

U ˇreˇsen´ı nˇekter´ych ´uloh testov´an´ı se projevila urˇcit´a kreativita dˇet´ı. Dˇeti v pˇred- ˇskoln´ım vˇeku teprve z´ısk´avaj´ı vlastn´ı zkuˇsenosti a v urˇcit´ych oblastech jeˇstˇe nejsou ovlivnˇeny postupy dospˇel´ych. To se projevilo mimo jin´e i u ˇsest´e ´ulohy z koneˇcn´eho testov´an´ı, kter´a znˇela takto: ”Uprostˇred jablonˇe sed´ı pt´aˇcek.”. Nˇekter´e dˇeti pˇri ˇreˇsen´ı t´eto ´ulohy zaˇcaly pomoc´ı rukou pˇremˇeˇrovat obr´azek z pohledu ˇs´ıˇrky koruny, jin´e pomˇeˇrovaly v´yˇsku cel´eho stromu od koˇren˚u aˇz po nejvyˇsˇs´ı bod koruny stromu, dalˇs´ı se vˇenovaly urˇcen´ı stˇredu kmenu ˇci koˇren˚u. Tuto ´ulohu jsem povaˇzovala za splnˇenou tehdy, kdyˇz dˇeti projevily pochopen´ı v´yznamu slova stˇred a bˇehem plnˇen´ı t´eto ´ulohy vybraly jak spr´avn´e zv´ıˇre, tak tak´e strom a zab´yvaly se hled´an´ım stˇredu stromu.

Hled´an´ı stˇredu bylo patrn´e z m´eho pozorov´an´ı.

Pˇr´ıˇcinou nespr´avn´eho splnˇen´ı ´ukol˚u byla ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚u chyba v pochopen´ı ˇci pouˇzit´ı pojm˚u z prostorov´e orientace. Dalˇs´ı opakovanou chybou bylo tak´e ˇspatn´e vyj´adˇren´ı kvantity. Tˇeˇzk´e vˇsak bylo pro nˇekter´e dˇeti i rozliˇsen´ı v´yznam˚u slov strom a keˇr, jehliˇcnat´y a listnat´y strom. Problematick´ym byl t´eˇz v´yznam slova kopec.

U jednoho z dˇet´ı se projevila neznalost pˇri rozezn´av´an´ı jednotliv´ych zv´ıˇrat a barev.

U kaˇzd´eho d´ıtˇete a kaˇzd´e ´ulohy, kter´e d´ıtˇe bˇehem poˇc´ateˇcn´ıho i koneˇcn´eho tes-