1.3 ZAJÍMAVÉ OSOBNOSTI
V historii Lindavy lze najít spoustu zajímavých osobností, které se zde narodily a často jsou i pohřbeny na místním hřbitově. Dochovalo se však pouze pár náhrobků těchto lidí, kteří proslavili obec nejen u nás, ale i ve světě. Nejznámější jsou místní hudebníci, učitelé a filozofové, umělci a podnikatelé.
Nevýznamnější rodák je filozof a theolog Dr. Anton Günther, univerzitní profesor a filozof, který neúnavně bojoval za čistotu církve. Jeho díla měla velkou pozornost ve filozofických kruzích, a proto se stal čestným doktorem filozofie v Praze, Mnichově a Vídni. Za svůj hlavní úkol povaţoval zaloţení nové čisté církve, která by obstála v nové technické době. Ztroskotal na odporu nejvyšších představitelů církve. Zemřel v roce 1857. Zůstal po něm pomník a jméno známé Guntherstrasse ve Vídni.
Rodina Strohbachova vychovala několik generací skvělých hudebníků, z nichţ nejvýznamnější byl Josef Strohbach, který působil v Praze a Dráţďanech.
Učitelské povolání nejvíce proslavil Rudolf Watzel, profesor na praţské filozofii a autor několika vědeckých knih.
Zajímavé osobnosti jsou i z řad umělců a mistrů řemesel. Adolf Henke byl sochař a autor reliéfních portrétů. Vystavoval v Paříţi, Berlíně, Švýcarsku a jeho díla jsou i v Americe. Franz Puhl byl sochař, jehoţ díla jsou v kostelích v dalekém okolí. Také jeho řezbářská práce proslavila lindavského rodáka v širokém okolí.
Wilhelm Niesig se vypracoval z hostinského aţ na poslance českého zemského sněmu a od roku 1901 byl poslancem říšského sněmu a říšské rady.
Josef Mitteis se vypracoval aţ na ředitele královských zemských desek a byl nositelem zlaté medaile za zásluhy.
Nejznámější podnikatelská rodina je rodina Grohmannů, která vlastnila textilní závody, barvírny a přádelny nejen v Lindavě, ale i v celém okolí. Nejznámější z rodiny byl Karl Grohmann. Ten pocházel ze starého rodu, jehoţ záznamy sahají aţ do roku 1583 a do Lindavy přišel z Krásné Lípy na Rumbursku. Byl to největší zdejší zaměstnavatel, dlouholetý starosta a mecenáš. Jeho krásná hrobka, (dnes silně poničená), zdobí roh kostela u vstupu na hřbitov.Jeho syn August a vnuk Richard pak pokračovali v jeho započaté práci aţ do roku 1930, kdy po krizi firmu zavřeli.
Poznámka autora: Toto jméno pomyslně provází můj rozdělený ţivot, protoţe jsem ţil 28 let na Moravě v městečku Vrbno pod Pradědem a teď ţiji 28 let ve vesnici Lindava v severních Čechách. Obě tato bydliště jsou historicky pevně spojena se jmény
Grohmannů a právě tato skutečnost byla důleţitá při výběru tématu mé bakalářské práce. (ZDROJ [1], [10])
1.4 LOKALITA – ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ
Vesnice Lindava u Cvikova se nachází v krásné přírodě Luţických hor. Celá oblast je charakteristická kopci sopečného původu, mnoţstvím pískovcových skal a dochovanou lidovou architekturou. Vesnicí protéká řeka Svitávka a vše se děje kolem ní. Proto je vesnice dlouhá více neţ 4 km a byla vţdy historicky rozdělena na několik částí. Dnes je ale pomyslně dělena pouze na části dvě. Lindavu a Svitavu, (Nové domky, Záhořín). Tradiční dělení vesnice s centrální návsí neexistuje a současně se jako částečné kulturní a společenské centrum chápe prostor fotbalového hřiště, školky a pošty. Je zde několik zajímavých a historicky cenných staveb dřevěné architektury, (tzv. luţický typ s podstávkou a roubeným patrem) a také několik výstavných vil či výrobních prostor bývalých podnikatelů. Kromě mnou řešeného prostoru (hřbitov, kostel, fara, rychta) jsou nejzajímavější bývalý Lorenzův mlýn a továrna s náhonem u Velenic. Ze staveb současnosti je zajímavá přestavba staré barvírny na uměleckou sklárnu AJETO, kterou realizoval v 90. letech minulého století architekt Bořek Šípek. Tento slavný architekt a designer zde často pobýval na své chalupě a k vesnici měl vřelý vztah.
V okolní krajině vyčnívají hory Ortel a Klíč, které jsou známými vyhlídkovými místy.
Nedaleko se nachází prázdninové letovisko Sloup v Čechách se skalním hradem a velkým rybníkem. V okolních lesích je spousta jeskyní, roklí a staveb tesaných přímo z pískovcových skal. Nejznámější jsou Modlivý důl u Svojkova a Samuelova jeskyně u Sloupu. Ze Svitavy je jen kousek do vesnického údolí s umělými jeskyněmi a náhony, které vznikly těţbou písku pro bývalé zrcadlárny. Směrem ke Cvikovu jsou zajímavé skalní útvary Dutý kámen a Skála smrti u Kunratic. Z okolních měst jsou nejznámější Zákupy (zámek a morový sloup), Nový Bor (sklářství a muzeum), Cvikov (fara s kostelem, kalvárie) a Česká Lípa (vodní hrad a náměstí).(ZDROJ [2])
1.5 SOUČASNÝ STAV REVITALIZOVANÉHO PROSTORU
Stav starého hřbitova a okolí je bídný. Nový hřbitov je běţně udrţován, i kdyţ náletové dřeviny ho začínají také narušovat. Celá kostelní a hřbitovní vyvýšenina je zarostlá, a tím pádem projíţdějícím hostům a turistům takřka neviditelná.
Na místě bývalého pomníku, u cesty pod hřbitovem, jsou narostlé stromy a křoví.
Pískovcová zeď oddělující tento prostor od pozemku bývalé rychty je zbořená. Stará, v podstatě nepouţívaná, původní přístupová cesta na hřbitov a do kostela je zavezena vrstvou suti a zeminy a obrostlá křovinami. Pod nánosem zeminy se moţná skrývají staré schody. Závěrečné vstupní schody na hřbitov jsou silně narušené kořeny stromů a hlavní brána je zbořená.
Obvodové zdi hřbitova jsou z velké části rozvalené a náhrobky i nápisy z hrobů zarůstají v rumištích okolo. Nesmyslně vysazené túje a mnoţství křovin tento proces ještě urychlují. Přechod na sousední, český, hřbitov je neznatelný a vypadá jako zbytek po zbořené zdi. Staré náhrobky v prostoru hřbitova jsou uţ většinou nečitelné, povalené a zarostlé. Všude jsou zbytky starých zábradlí prorostlé dřevinami. Hrob a pomník největšího mecenáše a místního zaměstnavatele, továrníka Grohmanna, rychle chátrá.
V nedávné historii se některé drobné opravy z popudu starých vysídlenců zrealizovaly.
Nová střecha na památném kostele je prvním velkým záchranným počinem. Odsunutá generace však rychle vymírá a mladá generace má svoje kořeny spíše uţ v Německu.
Pocit beznaděje nad původně hezkým prostorem, uměním i architekturou je všudypřítomný.(ZDROJ [2])
2 KONCEPT, PRINCIP A CÍL PRÁCE
Základní myšlenkou mé práce je zastavit chátrání starého hřbitova a pomocí nových, jemně zakomponovaných prvků vytvořit nový současný prostor a ukončením postupné likvidace a záchranou dochovaných památek vzdát úctu předválečné generaci obyvatel. Nefunkční starý hřbitov proměnit v park, který přitáhne i generaci současnou a vše potom propojit s nejbliţším okolím a do tohoto vzniklého celku přilákat i návštěvníky.
Tento celek obsahuje architektonické stavební památky (kostel, fara, rychta), prostor obou hřbitovů s propojením a přístupem, drobné sakrální památky (sochy, náhrobky), nově vzniklý park a restauraci s parkováním.
Cíl mého návrhu spočívá ve vytvoření nového srdce vesnice, místa, které jí chybí.
Vznikne prostor klidu, odpočinku a poznání. Novými, moderními detaily bych tento prostor chtěl přiblíţit současnosti a přilákat tak návštěvníky a zájemce o historii a umění.
2.1 PRVKY DOMOVA A PARKU
Myšlenka přetvořit starý hřbitov v jakýsi domov pro starousedlíky pohřbené zde před odsunem vznikla z historického faktu. Poslední, kdo zde byl doma, byli právě tito
Centrem tohoto domova je kostel a obvodové zdi, které celý prostor uzavírají. Na místech s nejlepším světlem a výhledem jsou okna a u nich stoly a lavice. Krásné kousky rozbitých pomníků a náhrobků jsou památky na staré sousedy a sochy, velké pomníky a Grohmannova hrobka jsou ozdobou celého místa.
2) PARK
Kaţdý park má udrţovaný trávník, místa k odpočinku, místa k posezení, diskuzi či zábavě. Právě tyto prvky se navzájem prolínají a společně tak můţou tvořit vyrovnaný relaxační prostor, který kromě zábavy nese i poučení a zamyšlení. Procházkou v parku, který vzniká na místě starého hřbitova, můţe člověk přemýšlet nad historií místa, osudy lidí a nad příběhy vesnice. Některé prvky parku se prolínají s prvky domova. Okna, stoly a lavice jsou zároveň výhledy do okolí a místa k odpočinku, popovídání nebo občerstvení. Dveře jsou zároveň i vstupem do parku a ozdobnými místy okrašlujícími součástí parku.
3 VÝSLEDNÝ PROJEKT – 11 NEJDŮLEŽITEJŠÍCH ČÁSTÍ
Svoji práci jsem rozdělil na 11 částí, které se při realizaci dají spojit do několika etap.
U některých prací navrhuji i více řešení, protoţe ve finále stejně rozhoduje případná komise a finanční rozpočet. V těchto blocích se snaţím vyřešit celý prostor starého hřbitova a samozřejmě i spojení se hřbitovem novým a okolím vymezeným restaurací, farou, polem, rychtou, silnicí a řekou. U jednotlivých částí vţdy popisuji současný stav a navrhuji úpravy podle celkového konceptu mé práce. Design nových prvků ukazuji na příkladech v části vizualizace. Jednotlivé části mého projektu provázejí fotografie současného stavu.
Výsledný celek by měl poté fungovat jako komplexní místo (areál), které by umoţnilo návštěvníkovi strávit zajímavě svůj čas. Úpravami chci umoţnit i uspořádání větších společenských akci při zachování piety místa.
Všechny navrhované úpravy vyţadují ještě dodatečné architektonické zpracování detailních plánů a posouzení odborných orgánů. Některé součásti návrhu, (např.
Při prohlíţení prvorepublikových pohlednic lze vidět krásné návrší s kostelem a hřbitovem obehnaným zdí. Okolo přístupových cest byly jen málo vzrostlé udrţované vrby.
Dnešní stav je katastrofální, a to u obou hřbitovů i celého okolí. Kromě mnoţství uměle vysazených tújí zde roste spousta keřů a jiných náletových dřevin. Tyto stromy
hlavně svými kořeny bourají zdi a pomníky. Brání tak přístupu světla do míst, která jsou vlhká a plesnivá. Vše tím chátrá mnohem rychleji. Výhled z kostelního návrší do okolí je nulový.
Můj návrh vychází z radikálního odstranění všech tújí, náletů i křovin. Často bude nutné odstranit i části zdí. Dále se musí odstranit co nejvíce kořenů, aby neobrůstaly a nepokračovaly v devastaci. Svahy od zdí a okolo cesty směrem k rychtě se musí úplně vyčistit. K zadrţení terénu a vlhkosti je moţné ponechat některé vrby, ty ořezat a pravidelně udrţovat. Také bude potřeba odstranit z plochy hřbitova hromady starých sutin, vytřídit zajímavé části starých náhrobků, terén srovnat a dotravnit, okolo kostela a případně obvodových zdí ošetřit staré plochy s pískovcovými obrubami a co nejvíce dochovaných částí zanechat v původním stavu jako součást parku, kde pozvolna a přírodně mizí historie.