Úvodní stránka vygenerovaná IS STAG (pouze česky)
Originál zadání
P R O H L Á Š E N Í
Byl jsem seznámen s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.
121/2000 Sb., o právu autorském, zejména §60 – školní dílo.
Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL, v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, ţe tištěná verze se shoduje s elektronickou verzí, vloţenou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
PODĚKOVÁNÍ
Rád bych poděkoval doc. Janovi Stolínovi M.A. za vedení mé bakalářské práce a podporu po celou dobu studia. Dále patří mé díky prof. Mgr. Jaroslavu Brabcovi, MgA. Leoně Matějkové a Ing. arch. Petrovi Stolínovi, kteří mě učili ateliérové práci a filozofii přístupu k jednotlivým tématům. Také děkuji všem pedagogům, kteří mě učili po celou dobu studia, a to nejen v ateliérech.
Velmi děkuji své manţelce a dětem za obrovskou podporu po celou dobu studia. Oni byli mým motorem ve chvílích, kdy jsem to chtěl všechno vzdát.
Děkuji i všem spoluţákům za přijetí do kolektivu a pomoc při zvládání pro mne sloţitějších počítačových technik a vizualizací, hlavně Martinovi Kratochvílovi, Rozárce Jirákové, Fandovi Průšovi, Katce Molíkové a Ondrovi Kantoríkovi. Mé díky patří také bratrovi Pavlovi, který mne trpělivě doučoval fotografické techniky a jejich počítačové zpracování, a Markovi Říhovi, kamarádovi a radnímu města Cvikova, který záměr zpracovat území hřbitova sledoval a podporoval.
Nejvíce díků patří mému ţivotnímu učiteli, příteli a bývalému spolupracovníkovi prof.
Dr. Ing. arch. Bořkovi Šípkovi, který mne přivedl na myšlenku studovat tuto školu a určitě by se radoval, ţe jsem vytrval. Slíbil jsem mu to. BOŘKU, DÍK ZA VŠECHNO.
„Du, mein Lindenau! Zwischen Feld und Au, „Ty má Lindavo! Mezi poli a nivami, Liegst du eingebettet drin. mezi nimi leţíš schoulená.
Mein liebes Lindenau, du mein Heimatdorf, Má milá Lindavo, ty má domovská vsi Du kommst mir nicht aus dem Sinn!“ ty neodcházíš mi z mysli!“
(úryvek Lindavské písně – Erich Hockauf v Domovské knize Lindavy) (ZDROJ [1])
„Národ, který zapomene svou minulost, nemá ţádnou budoucnost.“
– Winston Churchil (ZDROJ [3])
„Falšovatelé historie svobodu národa nezachraňují, ale ohroţují.“
– Václav Havel (ZDROJ [4]) Obrázek 1 Hřbitov v Lindavě
ABSTRAKT
Cílem mé práce je zastavit chátrání starého hřbitova v Lindavě u Cvikova a revitalizací dát nový smysl a vyuţití nejen tomuto místu, ale celému prostoru v okolí a utvořit tak nové kulturní i společenské centrum obce a přilákat návštěvníky, kteří současně vesnicí jen projíţdějí. Rád bych také svojí prací pomohl k narovnávání vztahů historicky vzniklých odsunem původních obyvatel vesnice.
Klíčová slova
Diskuze, domov, historie, park, revitalizace, usmíření
ABSTRACT
The aim of my bachelor thesis is to stop the deterioration of the old cemetery in Lindava near Cvikov and revitalize it to give a new meaning and use not only to this place but also to the whole area in the neighborhood. It could cause a creation of a new cultural and social center of the village and the whole project might attract visitors who have been until now only passing through the village. By my thesis I would also like to help to straighten up the relationship historically arisen by the violent removal of the original inhabitants.
Key words
Appeasement, Discussion, History, Home, Park, Revitalization
Obsah
ÚVOD ... 10
1 ANALÝZA ... 11
1.1 HISTORIE VESNICE ... 11
1.2 HISTORIE KOSTELA, HŘBITOVA A PŘILEHLÝCH PAMÁTEK ... 12
1.3 ZAJÍMAVÉ OSOBNOSTI ... 13
1.4 LOKALITA – ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ ... 15
1.5 SOUČASNÝ STAV REVITALIZOVANÉHO PROSTORU ... 16
2 KONCEPT, PRINCIP A CÍL PRÁCE ... 17
2.1 PRVKY DOMOVA A PARKU ... 17
3 VÝSLEDNÝ PROJEKT – 11 NEJDŮLEŢITEJŠÍCH ČÁSTÍ ... 19
3.1 ZELEŇ A TERÉNNÍ ÚPRAVY ... 19
3.2 NÁSTUPNÍ PROSTOR U HLAVNÍ SILNICE ... 20
3.3 PŮVODNÍ PŘÍSTUPOVÁ CESTA A SCHODY ... 22
3.4 HLAVNÍ (STARÝ) VSTUP ... 23
3.5 VSTUP (DVEŘE) ZE STARÉHO DO NOVÉHO HŘBITOVA ... 24
3.6 OBVODOVÁ ZEĎ ... 25
3.7 ODPOČINKOVÁ A RELAXAČNÍ MÍSTA ... 25
3.8 VNITŘNÍ PROSTOR HŘBITOVA (PARK) ... 27
3.9 MÍSTO ULOŢENÍ STARÝCH RUIN A NÁLEZŮ ... 27
3.10 GROHMANNŮV NÁHROBEK A PROSTOR TROJÚHELNÍKU ... 28
3.11 PROPOJENÍ S OKOLÍM, INFORMACE, VZDĚLÁNÍ ... 30
4 VIZUALIZACE A FOTODOKUMENTACE ... 31
4.1 Materiál ... 32
ZÁVĚR ... 34
ZDROJE ... 35
Seznam obrázků:
Obrázek 1 Hřbitov v Lindavě ... 5
Obrázek 2 - Rychta ... 13
Obrázek 3 - Pohled z hlavní silnice ... 20
Obrázek 4 - Původní cesta ... 22
Obrázek 5 - Starý vstup ... 23
Obrázek 6 - Průchod ... 24
Obrázek 7 - Současné zdi ... 25
Obrázek 8 - Park ... 27
Obrázek 9 - Trojúhelník ... 28
Obrázek 10 Návrh nové podoby vstupní brány ... 31
Obrázek 11 Pouţívané materiály ... 32
Obrázek 12 Hlavní brána ... 33
Obrázek 13 Stůl a okno s výhledem do krajiny ... 33
Obrázek 14 Nové prvky obvodové zdi ... 33
ÚVOD
Ve své bakalářské práci se zabývám revitalizací prostoru starého hřbitova a nejbliţšího okolí v Lindavě u Cvikova. Odsun původního (německého) obyvatelstva po roce 1945 znamenal zároveň i začátek chátrání a postupný zánik tohoto prostoru. Noví osídlenci z vnitrozemí si zaloţili vlastní hřbitovní prostory, éra komunismu znamenala i odklon lidí k ateismu a v podstatě ukončení činnosti i kostela. I kdyţ vysídlenci a jejich potomci mohli později toto místo navštěvovat, nepodařilo se, i přes jejich finanční pomoc, tento proces zastavit.
Dnes je zde provozována pouze minimální údrţba, jako je sekání trávy a odstraňování bortících se zdí a náhrobků. Prostor postupně zarůstá náletovými a neodborně dosazenými dřevinami, které likvidaci ještě víc urychlují. Okolní památné stavby (fara, rychta) se změnily ve víkendové chalupy, nebo se rozpadají. Některé, například pomník 1 sv. války, byly uţ v minulé době odstraněny.
Vesnice je situována kolem řeky Svitávky a hlavně z tohoto důvodu zde není ţádná náves či náměstí. Právě proto bývalo vţdy toto krásné místo kulturním i společenským centrem vesnice. Rád bych se pokusil, v úctě k historii i současnosti, toto místo znovu oţivit a alespoň částečně mu vrátit původní význam. Práce našich předchůdců si toto malé gesto určitě zaslouţí.
1 ANALÝZA
V této části řeším filozofii celého prostoru, historické souvislosti a fakta s ním související. Hledám genia loci, a tím se chci pokusit přiblíţit téma hlavně současné generaci. Snaţím se najít důvod, proč je nutné právě tuto část vesnice revitalizovat, a tím uchovat pro budoucnost.
1.1 HISTORIE VESNICE
Nejstarší osídlení vesnice je z let kolem roku 1300. Významnější je ale dosídlení po husitských válkách, kdy do kraje přišla velká vlna německých přistěhovalců. I kdyţ vesnice v té době měla i český název – Lindawa, uţíval se hlavně název německý – Lindenau bei Zwickau. Jméno pochází z německého Linden-au – Lipová niva. Aţ do roku 1620 byla v drţení slavným rodem Berků z Dubé a z doby jejího převzetí Kolovraty pochází i fara, která leţí přímo pod kostelem.
Další úspěšné období vesnice začíná po roce 1710, kdy panství koupil rod Kinských, který celé panství výrazně pozvedl. V tuto dobu se většina obyvatel ţivila domácím tkaním lnu. Vesnici ale potkaly i horší časy, například velká epidemie cholery v roce 1832.
V první polovině 19. století začínají v obci vznikat nové továrny orientované na textilní výrobu – tkalcovny, kartounky a barvírny. Zajímavá byla i výroba zrcadel.
V roce 1869 dosáhla Lindava nejvyššího počtu obyvatel – 2428. Dalším pokrokem bylo v roce 1905 ţelezniční připojení a v roce 1920 první elektrifikace.
Po první světové válce, 1914-1918, se stala obec a celé okolní Sudety součástí první Československé republiky.
Meziválečné období bylo zpočátku klidné a ve znamení rozkvětu obce, ale po krizi v roce 1929 se zde začala projevovat velká nezaměstnanost. Nespokojenost takřka 100
% německy mluvícího obyvatelstva se projevila v roce 1938, kdy většina zvolila Hitlerovo NSDAP. Pár českých rodin odešlo do vnitrozemí. Německé obyvatelstvo se přihlásilo k říši. Po válce musela většina původních německých obyvatel obec opustit a do jejich domů se začali stěhovat noví osídlenci z vnitrozemí Čech.
V roce 1947 měla obec jiţ jen 602 obyvatel, takţe řada domů zůstala opuštěných, postupně zchátrala a více neţ stovka jich byla později zbořena. Mezi nimi byla i většina velkých hostinců a drobných dílen. Některé opuštěné domy se zachovaly jen díky tomu, ţe byly v 60. a 70. letech zakoupeny chataři z měst.
Textilní továrny, které ukončily výrobu uţ v době meziválečné krize, byly většinou zbourány nebo pouţívány místním JZD. Práce v druţstvu se stala jedinou pracovní příleţitostí nových obyvatel. Většina proto za prací začala dojíţdět. Zrušením nádraţí a ţelezniční tratě se jedinou moţností dopravy stala pouze autobusová přeprava.
V porevoluční době a začátkem nového století se začíná nová éra vesnice. Vnikají nové malé firmy, začíná se venkovsky hospodařit. Ve vesnici se usadila úspěšná sklářská firma AJETO. Mnoho lidí také zaměstnává prosperující stavební firma ZEPS.
Snahou o opravy hřbitova a okolí se také projevuje postupná změna ve vztahu k starším dějinám obce. (ZDROJ [1], [6])
1.2 HISTORIE KOSTELA, HŘBITOVA A PŘILEHLÝCH PAMÁTEK
Kostel sv. Petra a Pavla byl postavený kolem roku 1700, a to vedle původního dřevěného. Věţ byla původně dřevěná a aţ v roce 1859 byla dostavěna věţ nová, 30 m vysoká, kamenná s obdélnou předsíňkou. Interiéry jsou ve stylu tzv. selského baroka.
Původní varhany byly několikrát vyměněny a současné jsou aţ z doby těsně před válkou. Nejcennější částí je asi zvonice, kde byly původně 4 zvony. Dnes je zde pouze jeden, ale o to cennější. Pochází z roku 1419 a patří mezi nejstarší zvony v celých Čechách. Zajímavé jsou i věţní hodiny, které nechal vyrobit továrník Grohmann.
Kostel byl po válce mnohokrát vykraden a rychle ztrácí svůj malebný vesnický vzhled.
Dnes se zde jednou do roka koná mše, které se donedávna zúčastňovaly pouze zbytky původně odsunutých rodin. V posledních letech se ale místní současné generaci povedlo uspořádat několik malých kulturních akcí. Pevně věřím, ţe akce budou pokračovat a toto nádherné místo se stane novým společenským centrem. I to je jeden z hlavních cílů mé práce.
Hřbitov u kostela byl uţ před rokem 1700. Postupně byl zvětšován a v polovině 19. století byla postavena nová vstupní brána. Ve 30. letech 20. století byl areál
rozšířen o hřbitov nový, ve kterém se ale nachází jen pár starých hrobů. Ostatní prostor byl pozvolna měněn na hřbitov poválečných generací. Proto se starému všeobecně říká český a novému německý.
Fara z roku 1722 je velká budova se stodolou a architektonicky zajímavou verandou, která slouţila jako skleník. Okolo stával velký dvůr, který je rozbořen. Budova byla po roce 1989 a po nejasných majetkových vztazích z velké části zničena. Nové informace dávají naději na opravu. U budovy stojí socha Jana Nepomuckého, která byla přemístěna od bývalého vstupu. U silnice pod kostelem se nachází bývalá rychta, která je citlivě udrţována jako víkendová chalupa. Je to krásná ukázka zdejších typických luţických domů s roubenými patry a pavlačemi.(ZDROJ [1])
Obrázek 2 - Rychta
1.3 ZAJÍMAVÉ OSOBNOSTI
V historii Lindavy lze najít spoustu zajímavých osobností, které se zde narodily a často jsou i pohřbeny na místním hřbitově. Dochovalo se však pouze pár náhrobků těchto lidí, kteří proslavili obec nejen u nás, ale i ve světě. Nejznámější jsou místní hudebníci, učitelé a filozofové, umělci a podnikatelé.
Nevýznamnější rodák je filozof a theolog Dr. Anton Günther, univerzitní profesor a filozof, který neúnavně bojoval za čistotu církve. Jeho díla měla velkou pozornost ve filozofických kruzích, a proto se stal čestným doktorem filozofie v Praze, Mnichově a Vídni. Za svůj hlavní úkol povaţoval zaloţení nové čisté církve, která by obstála v nové technické době. Ztroskotal na odporu nejvyšších představitelů církve. Zemřel v roce 1857. Zůstal po něm pomník a jméno známé Guntherstrasse ve Vídni.
Rodina Strohbachova vychovala několik generací skvělých hudebníků, z nichţ nejvýznamnější byl Josef Strohbach, který působil v Praze a Dráţďanech.
Učitelské povolání nejvíce proslavil Rudolf Watzel, profesor na praţské filozofii a autor několika vědeckých knih.
Zajímavé osobnosti jsou i z řad umělců a mistrů řemesel. Adolf Henke byl sochař a autor reliéfních portrétů. Vystavoval v Paříţi, Berlíně, Švýcarsku a jeho díla jsou i v Americe. Franz Puhl byl sochař, jehoţ díla jsou v kostelích v dalekém okolí. Také jeho řezbářská práce proslavila lindavského rodáka v širokém okolí.
Wilhelm Niesig se vypracoval z hostinského aţ na poslance českého zemského sněmu a od roku 1901 byl poslancem říšského sněmu a říšské rady.
Josef Mitteis se vypracoval aţ na ředitele královských zemských desek a byl nositelem zlaté medaile za zásluhy.
Nejznámější podnikatelská rodina je rodina Grohmannů, která vlastnila textilní závody, barvírny a přádelny nejen v Lindavě, ale i v celém okolí. Nejznámější z rodiny byl Karl Grohmann. Ten pocházel ze starého rodu, jehoţ záznamy sahají aţ do roku 1583 a do Lindavy přišel z Krásné Lípy na Rumbursku. Byl to největší zdejší zaměstnavatel, dlouholetý starosta a mecenáš. Jeho krásná hrobka, (dnes silně poničená), zdobí roh kostela u vstupu na hřbitov.Jeho syn August a vnuk Richard pak pokračovali v jeho započaté práci aţ do roku 1930, kdy po krizi firmu zavřeli.
Poznámka autora: Toto jméno pomyslně provází můj rozdělený ţivot, protoţe jsem ţil 28 let na Moravě v městečku Vrbno pod Pradědem a teď ţiji 28 let ve vesnici Lindava v severních Čechách. Obě tato bydliště jsou historicky pevně spojena se jmény
Grohmannů a právě tato skutečnost byla důleţitá při výběru tématu mé bakalářské práce. (ZDROJ [1], [10])
1.4 LOKALITA – ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ
Vesnice Lindava u Cvikova se nachází v krásné přírodě Luţických hor. Celá oblast je charakteristická kopci sopečného původu, mnoţstvím pískovcových skal a dochovanou lidovou architekturou. Vesnicí protéká řeka Svitávka a vše se děje kolem ní. Proto je vesnice dlouhá více neţ 4 km a byla vţdy historicky rozdělena na několik částí. Dnes je ale pomyslně dělena pouze na části dvě. Lindavu a Svitavu, (Nové domky, Záhořín). Tradiční dělení vesnice s centrální návsí neexistuje a současně se jako částečné kulturní a společenské centrum chápe prostor fotbalového hřiště, školky a pošty. Je zde několik zajímavých a historicky cenných staveb dřevěné architektury, (tzv. luţický typ s podstávkou a roubeným patrem) a také několik výstavných vil či výrobních prostor bývalých podnikatelů. Kromě mnou řešeného prostoru (hřbitov, kostel, fara, rychta) jsou nejzajímavější bývalý Lorenzův mlýn a továrna s náhonem u Velenic. Ze staveb současnosti je zajímavá přestavba staré barvírny na uměleckou sklárnu AJETO, kterou realizoval v 90. letech minulého století architekt Bořek Šípek. Tento slavný architekt a designer zde často pobýval na své chalupě a k vesnici měl vřelý vztah.
V okolní krajině vyčnívají hory Ortel a Klíč, které jsou známými vyhlídkovými místy.
Nedaleko se nachází prázdninové letovisko Sloup v Čechách se skalním hradem a velkým rybníkem. V okolních lesích je spousta jeskyní, roklí a staveb tesaných přímo z pískovcových skal. Nejznámější jsou Modlivý důl u Svojkova a Samuelova jeskyně u Sloupu. Ze Svitavy je jen kousek do vesnického údolí s umělými jeskyněmi a náhony, které vznikly těţbou písku pro bývalé zrcadlárny. Směrem ke Cvikovu jsou zajímavé skalní útvary Dutý kámen a Skála smrti u Kunratic. Z okolních měst jsou nejznámější Zákupy (zámek a morový sloup), Nový Bor (sklářství a muzeum), Cvikov (fara s kostelem, kalvárie) a Česká Lípa (vodní hrad a náměstí).(ZDROJ [2])
1.5 SOUČASNÝ STAV REVITALIZOVANÉHO PROSTORU
Stav starého hřbitova a okolí je bídný. Nový hřbitov je běţně udrţován, i kdyţ náletové dřeviny ho začínají také narušovat. Celá kostelní a hřbitovní vyvýšenina je zarostlá, a tím pádem projíţdějícím hostům a turistům takřka neviditelná.
Na místě bývalého pomníku, u cesty pod hřbitovem, jsou narostlé stromy a křoví.
Pískovcová zeď oddělující tento prostor od pozemku bývalé rychty je zbořená. Stará, v podstatě nepouţívaná, původní přístupová cesta na hřbitov a do kostela je zavezena vrstvou suti a zeminy a obrostlá křovinami. Pod nánosem zeminy se moţná skrývají staré schody. Závěrečné vstupní schody na hřbitov jsou silně narušené kořeny stromů a hlavní brána je zbořená.
Obvodové zdi hřbitova jsou z velké části rozvalené a náhrobky i nápisy z hrobů zarůstají v rumištích okolo. Nesmyslně vysazené túje a mnoţství křovin tento proces ještě urychlují. Přechod na sousední, český, hřbitov je neznatelný a vypadá jako zbytek po zbořené zdi. Staré náhrobky v prostoru hřbitova jsou uţ většinou nečitelné, povalené a zarostlé. Všude jsou zbytky starých zábradlí prorostlé dřevinami. Hrob a pomník největšího mecenáše a místního zaměstnavatele, továrníka Grohmanna, rychle chátrá.
V nedávné historii se některé drobné opravy z popudu starých vysídlenců zrealizovaly.
Nová střecha na památném kostele je prvním velkým záchranným počinem. Odsunutá generace však rychle vymírá a mladá generace má svoje kořeny spíše uţ v Německu.
Pocit beznaděje nad původně hezkým prostorem, uměním i architekturou je všudypřítomný.(ZDROJ [2])
2 KONCEPT, PRINCIP A CÍL PRÁCE
Základní myšlenkou mé práce je zastavit chátrání starého hřbitova a pomocí nových, jemně zakomponovaných prvků vytvořit nový současný prostor a ukončením postupné likvidace a záchranou dochovaných památek vzdát úctu předválečné generaci obyvatel. Nefunkční starý hřbitov proměnit v park, který přitáhne i generaci současnou a vše potom propojit s nejbliţším okolím a do tohoto vzniklého celku přilákat i návštěvníky.
Tento celek obsahuje architektonické stavební památky (kostel, fara, rychta), prostor obou hřbitovů s propojením a přístupem, drobné sakrální památky (sochy, náhrobky), nově vzniklý park a restauraci s parkováním.
Cíl mého návrhu spočívá ve vytvoření nového srdce vesnice, místa, které jí chybí.
Vznikne prostor klidu, odpočinku a poznání. Novými, moderními detaily bych tento prostor chtěl přiblíţit současnosti a přilákat tak návštěvníky a zájemce o historii a umění.
2.1 PRVKY DOMOVA A PARKU
Myšlenka přetvořit starý hřbitov v jakýsi domov pro starousedlíky pohřbené zde před odsunem vznikla z historického faktu. Poslední, kdo zde byl doma, byli právě tito pohřbení, a tak do další historie nemohli nijak zasáhnout. Proto jim zůstala Lindava domovem i nadále.
1) DOMOV
Kaţdý domov má svůj vstup, chodník, schody, dveře, zdi, okna, stůl a lavice. Své místo mají i ozdoby a památky. A právě tyto součásti jsem se snaţil jemně zakomponovat do celého prostoru. Vstup je místo před domem, kde se návštěva zastaví, rozhlédne, uloţí kolo atd. V mém plánu je vstup v místě bývalého pomníku v prostoru u cesty. Chodník je stará cesta ke kostelu, která nás dovede aţ ke vstupu.
Následují staré polorozpadlé pískovcové schody, které jsou ideálním místem na otočení a rozhlédnutí. Potom otevřenými dveřmi vstoupíme dovnitř. Tady stávala velká honosná brána, která byla dřívějším hlavním vstupem na hřbitov. Zhroutila se
Centrem tohoto domova je kostel a obvodové zdi, které celý prostor uzavírají. Na místech s nejlepším světlem a výhledem jsou okna a u nich stoly a lavice. Krásné kousky rozbitých pomníků a náhrobků jsou památky na staré sousedy a sochy, velké pomníky a Grohmannova hrobka jsou ozdobou celého místa.
2) PARK
Kaţdý park má udrţovaný trávník, místa k odpočinku, místa k posezení, diskuzi či zábavě. Právě tyto prvky se navzájem prolínají a společně tak můţou tvořit vyrovnaný relaxační prostor, který kromě zábavy nese i poučení a zamyšlení. Procházkou v parku, který vzniká na místě starého hřbitova, můţe člověk přemýšlet nad historií místa, osudy lidí a nad příběhy vesnice. Některé prvky parku se prolínají s prvky domova. Okna, stoly a lavice jsou zároveň výhledy do okolí a místa k odpočinku, popovídání nebo občerstvení. Dveře jsou zároveň i vstupem do parku a ozdobnými místy okrašlujícími součástí parku.
3 VÝSLEDNÝ PROJEKT – 11 NEJDŮLEŽITEJŠÍCH ČÁSTÍ
Svoji práci jsem rozdělil na 11 částí, které se při realizaci dají spojit do několika etap.
U některých prací navrhuji i více řešení, protoţe ve finále stejně rozhoduje případná komise a finanční rozpočet. V těchto blocích se snaţím vyřešit celý prostor starého hřbitova a samozřejmě i spojení se hřbitovem novým a okolím vymezeným restaurací, farou, polem, rychtou, silnicí a řekou. U jednotlivých částí vţdy popisuji současný stav a navrhuji úpravy podle celkového konceptu mé práce. Design nových prvků ukazuji na příkladech v části vizualizace. Jednotlivé části mého projektu provázejí fotografie současného stavu.
Výsledný celek by měl poté fungovat jako komplexní místo (areál), které by umoţnilo návštěvníkovi strávit zajímavě svůj čas. Úpravami chci umoţnit i uspořádání větších společenských akci při zachování piety místa.
Všechny navrhované úpravy vyţadují ještě dodatečné architektonické zpracování detailních plánů a posouzení odborných orgánů. Některé součásti návrhu, (např.
parkoviště) se musí dodatečně zpracovat a záleţet bude na majitelích zamýšlených pozemků.
Při případné realizaci bude velmi důleţitá spolupráce se všemi majiteli domů a pozemků, na kterých se řešený prostor nachází. Je potřebné všechny přesvědčit o nutnosti a smyslu oprav, aby se stalo společným cílem místo zkulturnit, otevřít a oţivit.
3.1 ZELEŇ A TERÉNNÍ ÚPRAVY
Určitě největším problémem současného stavu jsou rostoucí stromy a keře v celém prostoru.
Při prohlíţení prvorepublikových pohlednic lze vidět krásné návrší s kostelem a hřbitovem obehnaným zdí. Okolo přístupových cest byly jen málo vzrostlé udrţované vrby.
Dnešní stav je katastrofální, a to u obou hřbitovů i celého okolí. Kromě mnoţství uměle vysazených tújí zde roste spousta keřů a jiných náletových dřevin. Tyto stromy
hlavně svými kořeny bourají zdi a pomníky. Brání tak přístupu světla do míst, která jsou vlhká a plesnivá. Vše tím chátrá mnohem rychleji. Výhled z kostelního návrší do okolí je nulový.
Můj návrh vychází z radikálního odstranění všech tújí, náletů i křovin. Často bude nutné odstranit i části zdí. Dále se musí odstranit co nejvíce kořenů, aby neobrůstaly a nepokračovaly v devastaci. Svahy od zdí a okolo cesty směrem k rychtě se musí úplně vyčistit. K zadrţení terénu a vlhkosti je moţné ponechat některé vrby, ty ořezat a pravidelně udrţovat. Také bude potřeba odstranit z plochy hřbitova hromady starých sutin, vytřídit zajímavé části starých náhrobků, terén srovnat a dotravnit, okolo kostela a případně obvodových zdí ošetřit staré plochy s pískovcovými obrubami a co nejvíce dochovaných částí zanechat v původním stavu jako součást parku, kde pozvolna a přírodně mizí historie.
3.2 NÁSTUPNÍ PROSTOR U HLAVNÍ SILNICE
Obrázek 3 - Pohled z hlavní silnice
Pokud byste navštívili Lindavu před 90 lety, viděli byste před sebou místo s velkým pomníkem obětem 1. sv. války a od něj upravenou cestu k hřbitovním schodům. Dnes tu roste topol a křoví, přes které jde vidět polozbořenou zeď z pískovcových kvádrů.
Kaţdý, kdo jede kolem, letmo koukne na faru a pokračuje v cestě. Neví, co se za tou zvláštní divočinou skrývá. Moţná zahlédne špičku kostela. A to je velká škoda.
Jeden z cílů mé práce je toho projíţdějícího zastavit. Pozvat ho a zpříjemnit mu cestu.
Nabídnout mu procházku po krásném místě, seznámit ho s historií, nechat ho odpočinout a třeba ho pozvat do restaurace, která je součástí revitalizovaného prostoru.
Řešení, které navrhuji, je zaloţeno na faktu, ţe je zde potřeba návštěvníka zastavit.
Umoţnit mu zjistit, ţe to je to pravé místo pro trávení času. Získal by zde prvotní informace. Přehled o celém okolí, historii vesnice a doporučení, jak zde ideálně strávit čas. Dále informace o sousední rychtě, která je zajímavou stavební památkou.
Pomník uţ sem nikdo nevrátí, ale můj návrh počítá s přemístěním sochy Jana Nepomuckého z rozbité zahrady u fary. V blízkosti řeky bude mít důstojnější místo a celý tento plac výrazně zkulturní.
Obnova pískovcové zdi ze dvou stran uzavře přístup k rychtě, která je soukromým majetkem. U zdi by se nacházela místa k odpočinku (lavice, stůl). Na straně zahradního domku druhé parcely by se postavil začátek nového plotu, na kterém by byly první, základní, informace o projektu, historii a celkovém pojetí revitalizace.
Design tohoto plotu by byl společný s ostatními prvky pouţitými na hřbitově. Plot by postupně přecházel v klasický ţivý plot, který by zastínil současné oplocení a přitom nebránil výhledu na starou faru.
Důleţité je sem také umístit další vybavení pro případné návštěvníky. Jsou to stojany na kola a odpadkové koše. S parkováním aut se tady nepočítá.
3.3 PŮVODNÍ PŘÍSTUPOVÁ CESTA A SCHODY
Obrázek 4 - Původní cesta
Cesta, po které se chodilo na hřbitov, vypadá dnes zcela jinak neţ na dobových fotografiích. Byla kamenitá a mnohem níţe poloţená. Okolo rostly stromy, které tvořily alej. Končila pískovcovými schody, které se prudce zvedaly k bráně. Schody byly šípovitě stavěny a pouze tento prvek se částečně dochoval. Tento chodník je moţné řešit dvojím způsobem.
1) Odstraněním zeminy aţ na původní úroveň, kde se pravděpodobně narazí na původní dlaţbu a schody, schody očistit, odstranit kořeny a zanechat v současném stavu. Bude ale asi nutné zbudovat odvodnění, které by nejlépe mohlo být ve středu cesty od posledního šípu schodiště. Toto odvodnění by směřovalo propustí do řeky.
2) Zanechání současné úrovně i povrchu (tráva). Cesta je na obou stranách spádována do obou okolních pozemků. Současné odvodnění je řešeno částečným vsáknutím a stečením vody na oba pozemky po stranách.
Levá strana cesty směrem k rychtě je současně zarostlá dřevinami a po vykácení a vyčistění si zde majitelé postaví pravděpodobně plot. Tento plot by měl být nízký, typický vesnický plaňkový plot.
Z pravé strany má majitel kovový plot a nehezký zahradní domek. Domek se dá částečně překrýt tzv. informačním nástupním místem ve formě cedulí s informacemi, historií či starými básněmi. Toto by se kombinovalo s ţivým plotem, který by nebránil výhledu na kostel a faru.
Na pravé straně vrcholu schodů jsou dva vzrostlé jasany, z nichţ jeden chci po odborné úpravě zanechat Z druhé strany je moţné zajímavou dřevinu vysadit. Tyto stromy by tvořily zelený rámec nad novou vstupní branou.
Celá úprava by výrazně zkrášlila tzv. první pohled a nalákala by chodce k cestě nahoru na hřbitov. Pro hendikepované či jinak omezené návštěvníky by jako přístupová cesta slouţila současná cesta na nový hřbitov, kde je malé parkoviště, které po úpravě dobře všem poţadavkům poslouţí.
3.4 HLAVNÍ (STARÝ) VSTUP
Obrázek 5 - Starý vstup
Zde se nacházela výstavná pískovcová brána, po které v současnosti zůstaly jen části obou pilířů. Pobořené a rozpadlé části zmizely, a tak oprava či rekonstrukce do původní podoby nemá smysl.
Protoţe základem mé revitalizace není obnova, ale spíše uchování současného stavu, navrhuji stavbu nového vstupu ve tvaru dveří. Design by zapadal do ostatních mnou navrţených nových prvků, (viz vizualizace). Vstup by byl rozčleněn do trojdílných dveří a jejich otevřená křídla by byla vyuţita k informačním účelům, a to zakomponovanými cedulemi.
3.5 VSTUP (DVEŘE) ZE STARÉHO DO NOVÉHO HŘBITOVA
Obrázek 6 - Průchod
Tento vstup byl vţdy pouze průchod a brána zde neexistovala. Současně je po obou stranách zarostlý tújemi, které brzy poničí cennou hrobku na pravé straně.
Rád bych tento vstup uzavřel bránou (dveřmi), která by pomyslně oddělila starou a novou část. Zároveň by ale byla stále průchodná a dokonce průjezdná pro techniku údrţby obou hřbitovů, opět s pomocí prvků oblouku a štítu jako v ostatních částech stavby.
Tyto dveře by na rozdíl od dveří vstupní brány byly pouze jakousi zárubní. Toto jsem zvolil symbolicky, protoţe to ukazuje, ţe dveře jsou stále otevřeny oběma stranám
a ţe se snad uţ nemusíme bát dalších konfliktů, které souţití Čechů a Němců v minulosti provázely.
3.6 OBVODOVÁ ZEĎ
Obrázek 7 - Současné zdi
Většina současných zdí je zbořena a velkou část tento osud brzy potká taky. Jen za poslední 2 roky spadlo více jak 20 m zdí. Vinu nesou kořeny stromů, větve a vlhko. Po očištění okolí zdí od dřevin je moţno zdi stavebně zakonzervovat v současném stavu.
Mé řešení spočívá v propojení současných stabilizovaných stěn pomyslnou stěnou.
Základem jsou kovové obloukové patky, které se zabetonují a spojí se stávajícími pomníky a poté se propojí dřevem nebo kovovou tyčí. Vznikne tak jakési zábradlí vycházející z tvaru oken a střechy kostela. Celý prostor se tak opticky znovu uzavře a přitom se nezazdí. Tím se výrazně vše prosvětlí a vytvoří se spousta nových výhledů do kraje. Důleţité je, ţe se při tom zachovají torza původních obvodových zdí. Na hřbitov se bude vcházet novou branou anebo branou spojující oba hřbitovy.
3.7 ODPOČINKOVÁ A RELAXAČNÍ MÍSTA
V dnešní době není na hřbitově jediné místo, kde by se dalo odpočinout, přemýšlet či vzpomínat. Původně byly na některých místech betonové lavice, které byly spojeny
s hřbitovní zdí. Jedna, silně poškozená, se dochovala v místě hrobky advokáta Müllera.
Mé řešení proměny hřbitova v park ale vyţaduje mnohem více místa k trávení času a odpočinku. Zároveň dává moţnost občerstvit se, pokochat výhledem, setkávat se a dozvědět se zajímavosti o místě. První prvky by se v mém plánu objevily uţ v nástupním místě prostranství u řeky. Další řešení je vytvoření několika „sezení s výhledem“. V mém pojetí domova tato sezení představují stoly a lavice, které budou navazovat na nové prvky obvodové zdi i na zeď původní. Okna budou zároveň rozhlednami do okolí a okenice informačními tabulemi, prostorem pro historii atd.
Sezení bude dostatečně velké pro rodinu nebo skupinu lidí. Tato místa budou i symbolem dialogu mezi minulostí a přítomností.
V případě organizování větších akcí můţou být na trávníku v parku instalovány další místa k sezení a ostatním potřebám.
Další zajímavé místo by vzniklo postavením rozhledny s můstky v prostoru Müllerovy hrobky, které by bylo doplněno o kopie původních betonových lavic k sezení.
3.8 VNITŘNÍ PROSTOR HŘBITOVA (PARK)
Obrázek 8 - Park
Proměnu v parkovou travnatou plochu uţ několik let řeší sama příroda. Většina vnitřních náhrobků, cest a chodníků zmizela a z rostoucí trávy vyčnívají jejich trosky.
Občas se objevují navýšené hromady sutě, kamenů a trávy, pod kterými se skrývají staré trosky. Tento ráz bych nejen nerad narušil, ale spíše podpořil.
Navrhuji srovnání terénu a dosázení trávy, chodníky a cestičky neobnovovat a vyčnívající náhrobky ponechat času. Vše, co se při těchto pracích objeví, se uloţí na místo vyhrazené pro tyto účely u zdí hřbitova.
Celý prostor bych ponechal bez stromů a dřevin. V některých částech se nachází staré keře, ve kterých jsou zarostlé staré kovářské práce. Tyto přírodní sochy bych očistil a nechal ţít jejich ţivotem.
3.9 MÍSTO ULOŽENÍ STARÝCH RUIN A NÁLEZŮ
V prostoru starého hřbitova a v okolí rozbořených zdí se na povrchu i pod vrstvou zeminy nachází spousta rozbitých nebo poničených součástí hrobů a náhrobků. Jsou to nápisy na hrobech, fotografie na porcelánových deskách, sochy nebo jejich části a jiné ozdobné předměty. Tyto „zbytky“ jsou nejen zajímavou kronikou minulosti, ale
i důkazy o zručnosti a umu předků. I kdyţ většina hrobů uţ nemá ţijící potomky, myslím, ţe je naší povinností tyto artefakty uchovat.
Pro tyto nálezy jsem zvolil místo přímo u zdí kostela. V současnosti je vše zarostlé trávou, ale jsou tam jasně patrné pískovcové obruby, které se vinou po obvodu kostela ve vzdálenosti asi dvou metrů. Nejzajímavější místo je u zdi naproti vstupní bráně a stejné místo lze najít i na protější straně.
Mé řešení spočívá v odbagrování zeminy od hrany pískovců aţ po zeď kostela.
Do tohoto kufru by se navezl jemný štěrk, písek a ozdobná drť, která by slouţila jako místo, kde by se tyto artefakty ukládaly. Tím by se vytvořila jakási galerie, kde by si mohli návštěvníci tyto krásné pozůstatky prohlíţet.
Zároveň s tím by se i řešila přírodní izolace kostela od zemní vlhkosti. Prostor kolem kostela by byl na pohled čistší a upravenější. S uloţenými objekty by se dalo volně pohybovat a seřazovat je v tematické celky a různé miniexpozice.
3.10 GROHMANNŮV NÁHROBEK A PROSTOR TROJÚHELNÍKU
Obrázek 9 - Trojúhelník
Grohmannův náhrobek je na východní straně kostela. Zajímavá je socha Krista a plastika anděla od dráţďanského sochaře Schwartze. Je to krásné místo, které ale rychle chátrá.
Navrhuji minimální zásah do tohoto místa spočívající ve vyklizení, odplevelení a oddřevnění plochy. Plocha by se upravila jako hřbitovní místo. Dále navrhuji vyčištění a částečnou restauraci soch, obnovu pískovcového obrubníku a rekonstrukci ozdobného plotu. Do oplocení můţeme zakomponovat tabulku s informacemi o ţivotě a významu rodiny pro rozvoj obce.
Tzv. Prostor trojúhelníku je místo, kde se společná zeď mezi oběma hřbitovy rozděluje a vytváří se malé území ve tvaru trojúhelníku, které je ukončeno zdí a vchodem. Za zdí vede původní jasanová alej a cesta, která slouţí pro údrţbu hřbitovů, příjezd vozidly a případně přístup na nový hřbitov. Uvnitř tohoto zvláštního místa je hrobka a celé místo slouţilo jako součást hrobky zdejšího známého advokáta Müllera.
Toto zajímavé místo je dnes úplně pusté. Hrobka ještě odolává, ale celé okolí je uţ zarostlé a zničené. Přitom je to velmi zajímavý prostor mezi dvěma světy – starým a novým hřbitovem. A to je základní myšlenka mého návrhu vyuţití. Místo musí slouţit nebo být spojeno s oběma hřbitovy. I kdyţ řešení této části hřbitova nebylo původně v plánu mé revitalizace, nabízím několik moţností vyuţití:
1) Protoţe je vlastně zajímavou spojnicí obou hřbitovů, můţe slouţit jako zázemí pro všechnu činnost.
2) Dále se nabízí jako zajímavé místo, kde se můţou nacházet informace spojené se souvislostmi starého a nového osídlení vesnice. Expozice by byla více zaměřená na poválečný ţivot ve vsi. Návštěvník by navštívil celý prostor hřbitova, a tak vlastně prošel dějinami vsi.
Předcházející variantu jsem ve svém návrhu rozšířil o nový výrazný prvek. Myšlenka vychází z vybudování spojnice mezi těmito světy ve formě rozhledny a mostů, které by spojily starý a nový hřbitov s druhou přístupovou cestou. Zároveň by nabídl výhled nejen na celý revitalizovaný prostor, ale i do dalekého okolí.
3.11 PROPOJENÍ S OKOLÍM, INFORMACE, VZDĚLÁNÍ
Okolí kostela a hřbitovů se zachovalo v takřka původním stavu. I kdyţ rychta a fara uţ v dnešní době neplní svůj účel, domy jsou architektonicky zajímavé a stojí za pozornost. Výhled na okolí bude po vyčištění také velice zajímavý. Do celého místa patří i hospoda, která uţ je přestavěna v novém duchu, ale cíl občerstvit se, popovídat si mezi sebou či s místními, dobře splňuje. Také protékající řeka nabízí pěkné místo k zastavení. Mnou navrţenou revitalizací by se tak utvořil zajímavý prostor, který by nabídl všem projíţdějícím i místním moţnost příjemně a zároveň poučně strávit čas.
Celá návštěva místa by se dala koncipovat jako okruh, který by začínal u silnice na novém nástupním místě. Zde by si kaţdý mohl prohlédnout rychtu, pomník Jana z Nepomuku a prohlédl si kostelní panorama. Dále by pokračoval po starých schodech a novou branou na starý hřbitov. I tady by našel spoustu informací a místo k odpočinku. Můţe projít branou do nového hřbitova a z něj můstkem na rozhlednu, která se postaví u Müllerovy hrobky. Dalším mostem se můţe vrátit buď na starý hřbitov, nebo vyjít z hřbitova ven a kolem fary přijít k hospodě a řece. Tento koncept však kromě všech jiţ zmíněných revitalizačních prací vyţaduje ještě vybudování míst k parkování (prostor u hospody) a opravu cest.
4 VIZUALIZACE A FOTODOKUMENTACE
Design nových prvků, které se budou stavět na hřbitově, vychází z tvarů architektury kostela- oblouk a štít. Pomocí těchto prvků budou konstruovány obě brány, nové části obvodové zdi a místa k sezení.
Obrázek 10 Návrh nové podoby vstupní brány
4.1 Materiál
Celá konstrukce bude z kovu, oblouky z plochého materiálu a spojovací články z kovových tyčí a trubek. V některých částech se budou pouţívat skleněné prvky, které mají poukázat na sklářskou tradici vesnice. Brány (dveře) obsahují symbolická křídla. Tyto budou z plochého skla s vypískovanými informacemi. Stejně se postupuje i v okenicích u stolů v různých částech hřbitova.
Informace se budou týkat historie vesnice a okolních stavebních památek. Dále zde budou vypískované básně a texty ze starých kronik. Návštěvník se také bude moci dozvědět o cílech a hlavní myšlence revitalizace prostoru.
Obrázek 11 Používané materiály
Obrázek 12 Hlavní brána
Obrázek 13 Stůl a okno s výhledem do krajiny
Obrázek 14 Nové prvky obvodové zdi
ZÁVĚR
Kdyţ jsem přemýšlel nad tématem mé bakalářské práce, věděl jsem, ţe chci pracovat s místem a prostorem mně osobně blízkým. Dalším přáním mého výběru bylo, aby se práce týkala historie a zajímavého společenského tématu. V poslední řadě jsem chtěl pracovat na tématu, které je reálné a kde je moţnost mé návrhy a myšlenky realizovat.
Toto vše se spojilo ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl, ţe je zájem o opravu starého hřbitova ve vesnici, kde bydlím a o místo, které často a rád navštěvuji. Bonusem byla historická souvislost s místy mého rodiště na Moravě.
Pokud by se mé vize a plány alespoň částečně realizovaly, pevně věřím, ţe celé místo získá kromě pietní funkce i novou funkci, a to místo důstojné historii i současnosti všech minulých i dnešních obyvatel. Byl by to důleţitý příspěvek současné generace k vyrovnání se se sloţitou minulostí.
ZDROJE
[1] Josef Langhans a Ernst Werner. Domovská kniha Lindavy, Svitavy a Záhořína.
Vlastní náklad der Heimatgruppe Lindenau und Zwitte/Sohr. Immenstadt: Scholer, 1984.
[2] Rozhovor s Jiřím WALTEREM, bývalým starostou Cvikova. Cvikov 22. 4. 2019 [3] https://citaty.net/vyhledavani/?h=Churchill
[4] https://cs.wikiquote.org/wiki/Historie
[5] http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=oblindc [6] https://cs.wikipedia.org/wiki/Lindava
[7] https://www.turistika.cz/mista/lindava/detail
[8] https://web.spolekpatron.cz/revitalizace-stareho-hrbitova-v-detrichove/
[9] http://dokumentacepamatek.cz/revitalizace-zdevastovaneho-hrbitova-ve-svatoboru/
[10] http://odetka.croz/o-nas/ (část – historie rodiny Grohmannů)
