SlovakAid

Slovenská republika zajiš uje oficiální rozvojovou pomoc pod názvem SlovakAid, pod záštitou Ministerstva zahrani ných vecí a európskych záležitostí Slovenskej republiky (MZVaEZ SR), od roku 2003. Od této doby se Slovensko stalo z p ijímací zem zemí dárcovskou. Na rozvojové spolupráci Slovenska se podílí n kolik subjekt , již zmín né MZVaEZ SR nebo Odbor rozvojovej a humanitárnej pomoci (ORPO).

Implementa ní složkou slovenské rozvojové pomoci je Slovenská agentúra pre medzinárodnú rozvojovú spoluprácu (SAMRS), která je z ízena zákonem . 617/2007, v sou asnosti jej upravuje zákon . 392 o rozvojovej spolupráci a o zmene a doplnení niektorých zákonov z 18. listopadu 2015. Díky SAMRS mají slovenské subjekty¹³ možnost realizovat své projekty v cílových zemích (SlovakAid 2018a).

Jižní Súdán byl za azen do slovenské ODA jako programová zem v roce 2011 po tom, co slovenské subjekty úsp šn realizovaly rozvojové aktivity v Jižním Súdánu od roku 2005. Od roku 2014 do sou asnosti je Jižní Súdán za azen v rámci slovenské ODA do kategorie “zem s mimo ádnými humanitárními a rozvojovými pot ebami”

(SlovakAid 2018b).

Jižní Súdán je za azen do Programu rozvojových intervencí v rámci bilaterální spolupráce Slovenska. SlovakAid se v Jižním Súdánu zam uje na zdravotnictví a zem d lství. V rámci zdravotnictví se jedná o “základní zdravotní pé i, výživové programy, vzd lávání a pov domí obyvatelstva v oblasti prevence a zdravotní pé e a vzd lávání zdravotnického personálu”. V oblasti zem d lství se zam uje na “rozvoj zem d lských projekt a farem, zavád ní nových technik a postup , zpracování zem d lských produkt se zam ením na jejich marketing a prodej a potravinovou bezpe nost”. V tší ást projekt SlovakAid je realizováno na jihu zem (10 z celkových 12). Hodnocení rozvojových projekt v Jižním Súdánu bude jako jediné posuzováno na základ nezávislých hodnocení oproti ostatním programovým zemím, jejichž hodnocení vychází z vládních zdroj partnerských zemí (SlovakAid 2013).

13 Mezi tyto subjekty na Slovensku pat í státní a akademické instituce, nevládní organizace a podnikatelské subjekty.

43 4.3.4 ZRS R v Jižním Súdánu

Základní informace o ZRS R jsme si p edstavili v kapitolách 3.4 až 3.7, kde jsme si také popsali n kolik koncept a dokument , na základ kterých je ZRS R poskytována. I p es to, že Jižní Súdán nepat í mezi prioritní ani programové zem eské ZRS, byl nap íklad v roce 2015 zahrnut mezi p íjemce eské ZRS, na jehož rozvoj bylo použito p es 5 milion eských korun. P sobení R v Jižním Súdánu je p evážn založeno na poskytování humanitární pomoci (CzechAid 2016).

eská rozvojová agentura ( RA), která je implementa ní organizací eské ZRS, realizovala prost ednictvím nevládní organizace lov k v tísni, o. p. s. ( vT) mezi lety 2014–2016 projekt s názvem Kvalitn jší výživa díky odoln jšímu zem d lství, Severní Bahr el Ghazal, Jižní Súdán. Cílem tohoto projektu bylo dosáhnout zvýšení potravinové a nutri ní bezpe nosti v celkem 6 040 domácnostech. vT je nevládní nezisková organizace, která se od svého založení v roce 1992 stala jednou z nejv tších neziskových organizací ve st ední Evrop . V Jižním Súdánu organizace p sobila v letech 2012 až 2017, kdy p erušila svoji misi z d vodu zhoršující se situace v zemi.

vT v zemi poskytuje jak humanitární pomoc, tak i rozvojovou spolupráci. V rámci rozvojové spolupráce se organizace zam ovala na oblast odolnosti lidí a jejich výživu.

Do této oblasti rozvoje spadá i výše zmín ný projekt v rámci eské ZRS. V roce 2015 se v Jižním Súdánu organizace zam ila na zlepšení hygienických návyk obyvatel zem a zdokonalení pé e o d ti, zpest ení jídelní ku a pomohla 1 600 rodinám vyp stovat více potravin. Tyto cíle považuje vT za hlavní pilí e výživy a odolnosti. Na všechny projekty v roce 2015 bylo využito 31 300 000 K . Výrazným projektem vT v roce 2015 byla podpora chudých farmá v severní ásti oblasti Northern Bahr el Ghazal v rámci projektu Lepší výživa díky udržitelnému zem d lství (Resilient Agriculture for Improved Nutrition - RAIN), který podpo il více než 1 000 domácností a ukázal jim p íležitost p stování nového druhu zeleniny a polních plodin. Podle vT je ob as obtížné místní obyvatele p esv d it, aby za ali p stovat více potravin, protože byli dlouhou dobu odkázání na potravinovou pomoc ( lov k v tísni 2015).

Jedním z nejnov jších projekt , který byl podpo en z prost edk eské rozvojové agentury a Ministerstva zahrani ních v cí R v rámci Programu zahrani ní rozvojové spolupráce R a rovn ž Ministerstvem zahrani ních v cí a evropských záležitostí Lucemburska, je projekt Posílení potravinové bezpe nosti, zlepšení výživy a životních podmínek nejvíce ohrožené populace ve Východní Equatorii, jehož trvání je datováno od ledna 2016 do prosince 2018 a je po záštitou organizace Charita eské republiky

44 spolupracující s organizacemi Charita Lucembursko a Charita Torit. Projekt je zam en na zem d lství a živobytí obyvatel daného regionu a jeho cílem je “zmírnit chudobu zlepšováním potravinové bezpe nosti, ochrana hospodá ských zví at a zajišt ní výživy nejchudším a nejvíce ohroženým obyvatel m oblasti Palotaka – Magwi County”.

Zlepšení zem d lství v oblasti bude docíleno poskytnutím základních pot eb pro p stování plodin a chov dobytka, vytvo ením desítek ukázkových polí a zahrad, dále pomocí odborných školení poskytnutých zem d lc m i sezení o výživ a správné hygien . Na tento projekt je vyhrazeno p es 30 milion K . Pro tento projekt byl zvoleno území, které sousedí s Ugandou a kde se nachází nejvíce vnit n vysídlených obyvatel z Východní Equatorie (Charita 2018).

Jižní Súdán je zemí s p íznivými podmínkami pro rozvoj zem d lství, proto je tato oblast rozvoje d ležitá a je na ní zam ena p evážná ást projekt eské ZRS. Situace v zemi je považována za jednu z nejt žších humanitárních krizí Afriky. Zasahuje zde p evážn humanitární pomoc, která zajiš uje obyvatel m potraviny, pitnou vodu, základní zdravotní pé i nebo p íst eší. V oblasti rozvojové spolupráce se projekty p evážn zam ují na rozvoj zem d lství, školství a oblast zdravotní pé e. Jednou z priorit asi každé organizace p sobící v Jižním Súdánu, a se jedná o organizace v souvislosti s humanitární pomocí nebo rozvojovou spoluprací, je zajišt ní trvalého a udržitelného míru v zemi a stability zem .

45 5 IMPLEMENTACE TÉMATU HUMANITÁRNÍ POMOCI

A ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE DO VÝUKY NA 2. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

V následující kapitole si ukážeme možnost využití tématu rozvojové spolupráce ve výuce, která se zakládá na mé osobní zkušenosti ze ZŠ Ješt dská v Liberci, kde jsem zapojit do humanitární pomoci nebo rozvojové spolupráce. Cílem vyu ovací hodiny je získání základních poznatk o tématu. Avšak hlavním cílem, kterého chceme implementací tohoto tématu využít je, aby si adolescenti uv domili, že na sv t jsou lidé, kte í žijí ve špatných podmínkách a nemají možnost základních pot eb pro život.

Žáci by vzhledem ke svému v ku m li k tomuto uv dom ní docílit díky samostatné práci ve skupinách. Na základ získaných informací o tématu na za átku hodiny vyu ujícím si žáci vytvo í pomocí internetových zdroj powerpoint prezentaci, díky emuž sami získají podrobn jší informaci o tématech a organizacích, které jim budou p id leny vyu ujícím. Tématy pro skupinovou práci jsou: humanitární pomoc a rozvojová spolupráce v R; Fair Trade, SDGs a jejich krátké p edstavení; vyhledání projekt , díky kterým mohou sami žáci pomoci rozvojovým zemím, nap . Skute ný dárek.cz. Vedlejším cílem této prezentace je vyhledávání relevantních zdroj na internetu, procvi ení si cizího jazyka a práce na PC.

Na konci vyu ovací hodiny bude žák m zadán úkol do p íští hodiny. Úkolem žák bude zamyslet se nad zp sobem pomoci z jejich strany, který je totožný s posledním tématem skupinové práce, a zjistit od svých spolužák v ro níku, o jaký projekt by m li zájem. Cílem zadání tohoto úkolu je, aby žáci na další hodin p edstavili projekt a jeho realizaci, na kterém se v tšina jejich spolužák shodla. Sekundárním cílem tohoto úkolu

14 V práci se vyskytuje termín “vyu ovací hodina”, i když se jedná o spojení dvou po sob jdoucích vyu ovacích hodin, které tedy dohromady trvají 90 minut.

46 je stmelení kolektivu v ro níku, kdy se žáci spole n za pomoci svého vyu ujícího a rodi budou podílet na financování jimi vybraného projektu.

47 s definicemi pojm a vysv tlením rozdílu mezi nimi

20 Žáci poslouchají výklad u itele a zapisují si dle jejich uvážení d ležité informace

Rychlé opakování, co se z prezentace dozv d li;

u itel žáky podporuje v jejich odpov dích a

pop ípad je opravuje i vysv tluje probranou látku

5 Žáci se hlásí a odpovídají

Zadání samostatné práce žák m, kte í budou pracovat ve skupinkách; u itel žák m sd lí základní požadavky na prezentaci; žáci se rozd lí do 4 skupin a každá skupina si vybere jedno téma z p ipravených témat od u itele

5 Žáci poslouchají zadání, pop ípad se ptají na požadavky, které jim nejsou jasné

U itel mezi žáky chodí a kontroluje jejich práci;

je žák m pln k dispozici, kdyby pot ebovali s n ím poradit

25 Žáci vytvá ejí prezentace pomocí internetu a po íta v jednotlivých skupinách

U itel žáky p i jejich prezentaci poslouchá a p ípadn opravuje chyby, které se v prezentaci vyskytují

48 ZÁV R

Cílem této práce bylo uvedení do konceptu zahrani ní rozvojové spolupráce a její následné p edstavení v konkrétní zemi na p íkladu n kolika subjekt a jejich projekt . V první ásti práce jsme se zabývali konceptem chudoby a jeho problematikou nejednozna né definice.

S ešením problému chudoby se setkáváme v rámci dvou typ pomoci, humanitární pomoci a rozvojové spolupráce. S humanitární pomocí se setkáváme nej ast ji p i nebo po mimo ádných událostech, nap íklad zem t esení. Díky ní jsme schopni poskytnout postižené oblasti základní pot eby pro život a zajistit tak, aby dot ené oblasti a její obyvatelstvo mohlo sm ovat k obnovení základních lidských pot eb a základních životních podmínek. Oproti tomu se rozvojová spolupráce zam uje na trvalé výsledky jejího úsilí a na stabilitu postižené oblasti v ekonomickém, sociálním i bezpe nostním sektoru. Jako t i nejvýrazn jší problémy sv ta jsou identifikovány popula ní exploze, ekonomická nerovnováha a ochrana životního prost edí a energetických zdroj . Tyto problémy se navzájem prolínají ( ím více obyvatelstva na zemi bude p ibývat, tím v tší mohou vznikat ekonomické rozdíly mezi lidmi a také m že docházet k rychlejšímu zne iš ování životního prost edí, nap . produkce v tšího množství odpadu obyvatelstvem).

Humanitární pomoc nebo rozvojová spolupráce jsou zpravidla poskytovány mezinárodními vládními a nevládními organizacemi nebo vládami rozvinutých zemí.

Vlády je obvykle poskytují v rámci zahrani ní rozvojové spolupráce. Všechny v práci zmín né typy pomoci mohou být poskytovány na dvou úrovních podle zp sobu toku financí, tedy p ímé nebo nep ímé. Pro snazší p edstavení princip fungování ZRS jsme si ji p edstavili na p íkladu eské republiky. R poskytuje bilaterální ZRS pomocí stanovení prioritních a projektových partnerských zemí a podle princip zakotvených ve Strategii zahrani ní rozvojové spolupráce. Mimo tyto geografické priority R poskytuje ZRS také v jiných rozvojových zemích, jako nap íklad Jižní Súdán.

Jelikož rozvojová spolupráce navazuje zpravidla na humanitární pomoc, jejíž p sobení bývá v n kterých regionech, p evážn zasažených konfliktem, dlouhodobé, je návaznost na rozvojovou spolupráci t žká. Jak jsme uvedli v p íkladu organizace lov ka v tísni, lidé p ijímající po delší dobu humanitární pomoc mají zprvu negativní postoj k rozvoji a jejich za len ní do rozvojových projekt není vždy snadné. V t chto p ípadech je d ležité obyvatele postupn a nenásiln za azovat do projekt . Dalším

“problémem” rozvojových projekt m že být v p ípad vnit n vysídlených obyvatel,

49 kte í se nacházejí v uprchlických táborech, fakt, že se obyvatel m stýská po jejich domov , kde žili p ed nuceným odchodem. A proto se m že stát, že se vnit n vysídleným lidem nechce investovat jejich energii a as do projekt na míst , které nepovažují za sv j domov.

Rozvojová spolupráce v konfliktních regionech se zam uje p evážn na civilisty, kte í jsou daným konfliktem nejvíce zasaženi. Obyvatelé p icházejí o své domovy, infrastruktura je zni ená nebo jsou vypalovány vesnice civilist . Tyto p íklady následk konflikt v rozvojových zemích zp sobují, že lidé ztrácejí st echu nad hlavou, nemají se kde vzd lávat nebo kde pracovat a nemají p ístup k pitné vod a potravinám.

Na poskytování humanitární pomoci a zahrani ní rozvojové spolupráce je závislé obyvatelstvo Jižního Súdánu. Nejmladší stát sv ta je považován za nestabilní zemi a již skoro 5 let v n m trvá ob anská válka. Sou asná ekonomická situace v Jižním Súdánu je z velké ásti zp sobena historií zem . Zem se od svého vzniku v roce 1956, kdy byla sou ástí Súdánu, potýká již se t etí ob anskou válkou. Sou asná ob anská válka trvající od roku 2013 uvedla zemi do velmi špatné ekonomické a sociální situace. Po celou dobu války muselo v zemi p sobit nespo et subjekt , kte í jednak pomáhaly a nadále pomáhají obyvatel m získat základní životní pot eby, ale také n které mezinárodní a regionální organizace, jako OSN i IGAD, které se podílely na jednáních mezi vál ícími stranami za ú elem vytvo ení míru v zemi.

I p esto, že v zá í 2018 byla podepsána nejnov jší mírová dohoda R-ARCSS, která by m la ukon it ob anskou válku nadobro, situace se n kolik m síc od podpisu výrazn nezlepšila a v zemi stále pokra ují boje. Mírové jednotky OSN budou v zemi i nadále p sobit a budou napomáhat k uplat ování R-ARCSS. Aby mohlo dojít k udržitelnému míru v zemi a posléze rozvoji zem , jehož potenciál je díky bohatým zdroj m ropy vysoký, je nutné nejd íve odstranit p í iny, kv li kterým válka vznikla.

To podle mého názoru nastane tehdy, kdy nebude vláda složena z p edstavitel , kte í práv za vznik konfliktu m žou, a to z Kiira a Machara sou asn . Krokem kup edu je opat ení, ve kterém nebude viceprezident Machar stát v ele vlády sám, ale spolu s dalšími ty mi p edstaviteli, kte í budou zastávat stejné místo jako on. Jelikož za vznik ob anské války m žeme považovat politické d vody, je ur it nutná reforma politiky Jižního Súdánu. P i implementaci mírové dohody by se nem lo zapomínat na hlasy ob an Jižního Súdánu. Trvalé ukon ení války a následný rozvoj zem je dle mého názoru díky získaným informacím p i psaní této práce dlouhodobý proces, do kterého

50 by se m li zapojit všichni obyvatelé Jižního Súdánu a také vládní a nevládní akté i rozvinutých zemí, kte í uplat ovali v zemi své rozvojové projekty.

51 Seznam použitých zdroj

Britannica, 2018. Ism l al-Azhar . In: Encyclopaedia Britannica [online]. [vid. 20. 11.

2018]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Ismail-al-Azhari

CIA, 2018. The World Factbook: South Sudan. In: Central Intelligence Agency [online].

Aktualizováno 3. 12. 2018 [vid. 4. 12. 2018]. Dostupné z:

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/od.html

COLLINS, R., O., 2008. A History of Modern Sudan [online]. Cambridge: Cambridge University Press. [vid. 25. 11. 2018]. ISBN 9780521858205. Dostupné z:

COLLINS, R., O., aj., 2018b. South Sudan. In: Encyclopaedia Britannica [online]. [vid.

22. 11. 2018]. Dostupné z: https://www.britannica.com/place/South-Sudan

CONSILIUM, 2018. Humanitární pomoc. In: Rada EU a Evropská rada [online]. [vid.

1. 12. 2018]. Dostupné z: https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/humanitarian-aid/

CRISIS ACTION, 2018. South Sudan (2013 – present). In: Crisis Action [online]. [vid.

22. 11. 2018]. Dostupné z: https://crisisaction.org/our-work/south-sudan/ Chairperson. In: International Crisis Group [online]. [vid. 23. 11. 2018]. Dostupné z:

https://www.crisisgroup.org/africa/central-africa/burundi/twelve-points-new-african-union-commission-chairperson

CRISISWATCH, 2018. South Sudan. In: International Crisis Group [online]. [vid. 1.

12. 2018]. Dostupné z:

52 DE WALL, A., 1997. Famine Crimes: Politics & the Disaster Relief Industry in Africa [online]. Oxford: James Currey Publishers. [vid. 25. 11. 2018]. ISBN 9780852558102.

Dostupné z:

https://books.google.cz/books?id=IwZ1Xb-w45oC&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false

DRMOLA, J., 2014. Analýza konfliktu v Jižním Súdánu. In: Global Politics [online].

[vid. 20. 11. 2018]. Dostupné z: http://www.globalpolitics.cz/clanky/analyza-konfliktu-v-jiznim-sudanu

ECONOMIC ANALYSIS & POLICY DIVISION, 2018. Timeline of LDC membership changes. In: UN [online]. [vid. 1. 12. 2018]. Dostupné z:

https://www.un.org/development/desa/dpad/least-developed-country-category/creation-of-the-ldc-category-and-timeline-of-changes-to-ldc-membership-and-criteria.html EEAS, 2017. Development Cooperation. In: European External Action Service [online].

[vid. 28. 11. 2018]. Dostupné z: https://eeas.europa.eu/topics/development-and-cooperation/2077/development-cooperation_en

EUROPEAN COMMISSION, 2018a. About International Cooperation and Development - DG DEVCO. In: European Commission [online]. [vid. 28. 11. 2018].

Dostupné z: https://ec.europa.eu/europeaid/about-development-and-cooperation-europeaid_en

EUROPEAN COMMISSION, 2018b. South Sudan. In: European Commission [online].

[vid. 28. 11. 2018]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/europeaid/countries/south-sudan_en

Aktualizováno 2012 [vid. 10. 7. 2018]. Dostupné z: http://www.rozvojovka.cz/chudoba FoRS, 2009. Jakou chceme rozvojovou spolupráci eské republiky? In: eské fórum

FoRS: Oficiální stránky eského fóra pro rozvojovou spolupráci [online]. [vid. 12. 10.

2018]. Dostupné z: http://www.fors.cz/

53 GREGORY, D., aj., 2009. Dictionary of Human Geography. 5. vyd. Chichester: John Wiley & Sons Portál. ISBN 1405132884.

CHARITA, 2018. Potravinová bezpe nost. In: Charita eská republika ve sv t [online]. [vid. 30. 11. 2018]. Dostupné z: https://svet.charita.cz/kde-pusobime/afrika/jizni-sudan/potravinova-bezpecnost/

CHZECHAID, 2016. Zahrani ní rozvojová spolupráce eské republiky v roce 2015. In:

eská rozvojová agentura [online]. [vid. 30. 11. 2018]. Dostupné z:

http://www.czechaid.cz/wp-content/uploads/2016/10/Factsheet_ZRS_CR_2015.pdf IGAD, 2018. Revitalized agreement on the resolution of the conflict in South Sudan.

In: IGAD South Sudan Office [online]. [vid. 23. 11. 2018]. Dostupné z:

https://southsudan.igad.int/index.php/agreements/345-signed-revitalized-agreement-on-the-resolution-of-the-conflict-in-south-sudan

INGHAM, K., 2018. Omar al-Bashir. In: Encyclopaedia Britannica [online]. [vid. 20.

11. 2018]. Dostupné z: https://www.britannica.com/biography/Omar-Hassan-Ahmad-al-Bashir

KAPLAN, M., 2008. Rozvojová politika vysp lých zemí (OECD/DAC). In: Rozvojovka [online]. Aktualizováno 2012 [vid. 12. 10. 2018]. Dostupné z:

http://www.rozvojovka.cz/rozvojova-politika-vyspelych-zemi-oecd-dac

MACK, J., 2016. Absolute and overall poverty. In: Poverty and Social Exclusion [online]. Aktualizováno 27. 10. 2016 [vid. 12. 7. 2018]. Dostupné z:

http://www.poverty.ac.uk/definitions-poverty/absolute-and-overall-poverty

MAREŠ, P., 1999. Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha: SLON. ISBN 80-85850-61-3.

MINISTERSTVO VNITRA R, 2018. Humanitární pomoc. In: MV R [online]. [vid.

20. 7. 2018]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/humanitarni-pomoc.aspx

MZV R, 2017a. Oficiální rozvojová pomoc (ODA) R za rok 2016. In: MZV R [online]. Aktualizováno 1. 12. 2017 [vid. 12. 10. 2018]. Dostupné z:

https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/koncepce_publika ce/vyrocni_prehledy/oficialni_rozvojova_pomoc_oda_cr_za_rok_3.html

54 MZV R, 2017b. Strategie zahrani ní rozvojové spolupráce eské republiky 2018–

2030. In: MZV R [online]. [vid. 12. 10. 2018]. Dostupné z:

https://www.mzv.cz/file/2583329/strategie_mzv_2017_A4_09.pdf

MZV R: Ministerstvo zahrani ních v cí eské republiky [online]. [vid. 12. 10. 2018].

Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/index.html

OECD, 2012. The Busan Partnership for Effective Development Cooperation. In:

OECD [online]. [vid. 12. 9. 2018]. Dostupné z:

OECD, 2018b. WHAT IS ODA?. In: OECD [online]. [vid. 12. 10. 2018]. Dostupné z:

http://www.oecd.org/dac/financing-sustainable-development/development-finance-standards/What-is-ODA.pdf

OECD, 2018c. What do we know about multilateral aid?: The 54 billion dollar question In: OECD [online]. [vid. 12. 10. 2018]. Dostupné z: https://www.oecd.org/dac/aid-architecture/13_03_18%20Policy%20Briefing%20on%20Multilateral%20Aid.pdf OECD: Better policies for better lives [online]. [vid. 1. 12. 2018]. Dostupné z:

http://www.oecd.org/

OHCHR, 2018. Special Rapporteur on extreme poverty and human rights. In: Office of the High Commissioner for Human Rights [online]. [vid. 10. 7. 2018]. Dostupné z:

https://www.ohchr.org/EN/Issues/Poverty/Pages/SRExtremePovertyIndex.aspx

OHCHR, 2018. Who we are. In: Office of the United Nations High Commissioner for Human Rights [online]. [vid. 28. 11. 2018]. Dostupné z:

https://www.ohchr.org/EN/AboutUs/Pages/WhoWeAre.aspx

OPHI, 2018. Global Multidimensional Poverty Index. In: OPHI [online]. [vid. 12. 7.

2018]. Dostupné z: https://ophi.org.uk/multidimensional-poverty-index/

POGGO, S., S., 2009. The First Sudanese Civil War: Africans, Arabs, and Israelis in the Southern Sudan, 1955-1972 [online]. New York: PALGRAVE MACMILLAN.

[vid. 25. 11. 2018]. ISBN 978-0-230-60796-5. Dostupné z:

https://www.sahistory.org.za/sites/default/files/file%20uploads%20/scopas_s._poggo_th e_first_sudanese_civil_war_afbook4you.pdf

ROLANDSEN, Ø., H., 2011. A false start: Between war and peace in the Southern Sudan, 1956-62. In: ResearchGate [online]. Cambridge: Cambridge University Press

[vid. 20. 11. 2018]. ISSN 0021-8537. Dostupné z:

https://www.researchgate.net/publication/231978701_A_false_start_Between_war_and _peace_in_the_Southern_Sudan_1956-62

55

SLOVAKAID, 2013. Strednodobá stratégia rozvojovej spolupráce Slovenskej republiky na roky 2014–2018. In: SlovakAid Good Idea Slovakia [online]. [vid. 30. 11. 2018].

SLOVAKAID, 2013. Strednodobá stratégia rozvojovej spolupráce Slovenskej republiky na roky 2014–2018. In: SlovakAid Good Idea Slovakia [online]. [vid. 30. 11. 2018].