Teoretická část bakalářské práce zahrnuje předpoklady k realizaci cestovního ruchu, pojednává o jeho historii a současně se zabývá i efekty na ekonomiku, které přináší, včetně makroprostředí, které ovlivňuje cestovní ruch jako systém a jeho subsystém.
1.1 Svoboda jako předpoklad vývoje cestovního ruchu
Dnes je cestovní ruch ve většině vyspělých zemí podmíněn svobodou pohybu jejich obyvatel, je třeba si uvědomit, že tyto podmínky, které aktuálně v České republice jsou, a která také patří do tohoto seznamu vyspělých zemí a ekonomik nebyly vždy samozřejmostí - vztahováno zejména k období druhé poloviny 20. století. Další podmínkou je dostatek disponibilního důchodu k realizaci cestovního ruchu. Stejně důležitý je pak dostatečný volný časový fond, aby občan mohl vycestovat do zvolené destinace. Tyto tři elementární podmínky pro realizaci turismu je třeba ještě doplnit o předpoklady:
míru, existence potenciálu cestovního ruchu v dané destinaci a uspokojení životních potřeb. Pokud se tedy spojí tyto tři podmínky, jaké pak tedy byly příčiny vzniku cestovního ruchu? Například Rýglová (2009, s. 14) uvádí, že jimi byly:
„potřeba obnovení spojení s přírodou s cílem reprodukovat pracovní sílu,
růst vzdělání jako realizace potřeby poznání,
obnovování a navazování styku s lidmi“.
1.2 Vývoj moderního cestovního ruchu
Za prvopočátky cestovního ruchu se považuje zhruba 5. století před naším letopočtem, přičemž tato první vývojová fáze trvá zhruba do 16. století. V této době lze nelézt jako motivaci pro vycestování do jiných zemí obchod, vojenská tažení, ale i touhu po poznání.
Dnes je však turismus součástí volnočasových aktivit za účelem poznání a rekreace (Rýglová, 2009).
1.2.1 18. století do první světové války
V 18. století (v Čechách díky zrušení nevolnictví) ve většině ostatních zemí díky existenci volného pohybu kupců a šlechticů po cizím území, je možno začít mluvit o moderním cestovním ruchu (Rýglová, 2009). Doprava do jiné destinace byla zdlouhavá, neboť šlo užít pouze tři způsoby přepravy a to: koňskou, lodní (nemotorovou) nebo se do zvolené destinace vydat pěšky. Následně ve druhé polovině 19. stoletní nabyla významu železniční doprava nejvíce však z pohledu logistiky. Vedlejším efektem bylo užití železnice i pro přepravu osob právě do různých destinací. V souvislosti se skutečností, že železniční doprava je mnohem rychlejší než lodní či koňská se současně snižoval i čas k dosažení dané lokality, tím pádem se cestovní ruch mohl začít více zatraktivňovat širší skupině lidí.
Rozvíjí se lázeňství, pěší a horská turistika.
1.2.2 Po první světové válce
Důležitým rokem se stal rok 1918, konec tzv. velké války, která se později začala nazývat první světová, jejím důsledkem (kromě velkého počtu vojenských i civilních objetí) byla i totální změna mapy Evropy. Důvodem byl rozpad Rakouska-Uherska na menší avšak nezávislé státy, do těch se řadila i právě se rodící Československá republika. Jaké vlivy tato skutečnost měla na cestovní ruch? Elementárně se začínal rozvíjet cestovní ruch vnitrozemský, a to z důvodu realizace značných investic do vybudování či vylepšování infrastruktury. Ta sice vždy bude budována ať už pro interní logistiku nebo zahraniční obchod, nicméně jejím vedlejším efektem vždy bude rozvoj cestovního ruchu. Dále pak je podstatným faktem, že se díky vznikajícím příležitostem dostává do kontaktu s cestovním
ruchem čím dál tím více osob, a to z různých vrstev společnosti. To má takové dopady, že nižší či střední vrstva se může účastnit vnitrozemského cestovního ruchu a poznávat tak například přírodní unikáty na československém území. Vyšší vrstvy, zejména pak ředitelé společností a podobně situované osoby si mohou dovolit vycestovat do zahraničí, a to již i za užití letecké dopravy (vrtulové). Majoritní podíl na této situaci má společnost Čedok (tehdy ještě jako společnost s ručeným omezeným), která byla založena v létě roku 19201. Citelný zásah dostal cestovní ruch v období Velké deprese 30. let, kromě velkých finančních škod na jednotlivých ekonomikách některé země posléze nepřistupují k cestovnímu ruchu tak benevolentně a zavádějí na vízová, celní a pasová opatření.
1.2.3 Po roce 1948
Po druhé světové válce dochází opět ke značným investicím do poničené infrastruktury.
Událostí, které měla ovlivnit cestovní ruch na další půl století, bylo nepřijetí Marshallova plánu východní částí Evropy. To znamenalo odlišný vývoj turismu v Čechách.
Únorem 1948 začalo politické směřování do východního bloku, ekonomické peripetie vycházející z transformování ze smíšené ekonomiky na centrálně plánovaný systém ovlivnily i cestovní ruch. Elementárně tato skutečnost znamenala prakticky uzavření hranic k prozápadním státům a velké ztížení cestování do jakýchkoliv destinací, zejména pak právě do zemí západního bloku. Pasivní zahraniční cestovní ruch byl z 90 % právě do zemí východního bloku. Pro výjezd do zahraničí byl třeba devizový příslib, v případě osob směřující proti tehdejšímu establishmentu tento příslib nemusel být poskytnut. Z důvodu tehdy nekonvertibilní československé měny by bez potřebných finančních prostředků nemělo smysl vycestovat. Dalším způsobem mohlo být získání tzv. zvacího dopisu z dané země, na základě kterého bylo možno do dané země vycestovat. Poslední podmínkou bylo získání výjezdní doložky od policie. Za těchto podmínek je tedy logické, že docházelo k rozvoji vnitrozemského cestovního ruchu (představoval až 95 %). Doslova rozkvět zažívá chataření, chalupaření nebo tramping, organizovaně pak třeba výjezdy Revolučního
1 Cestovní ruch v této době začíná vykazovat rysy masovosti a současně se začíná statisticky sledovat.
odborového hnutí a závodní rekreace, které představovaly vázaný cestovní ruch (Rýglová, 2009).
1.2.4 Sametová revoluce až současnost
Po roce 1989 a v následných letech po zpětné transformaci na smíšený ekonomický systém se postupně situace mění, až do současné podoby, kdy je možné volně cestovat, zejména díky zavedení bezvízového styku s některými státy a díky vstupu do Evropské unie a Schengenského prostoru. Tyto faktory umožňují obyvatelstvu České republiky volně cestovat téměř po celé Evropě. Zároveň procesy, které 90. léta provázejí, mají dopady na podnikatelský sektor, nejvýznamněji díky takzvané Kuponové privatizaci. Smíšený systém tedy poskytne prostor i začínajícím podnikatelům v oblasti cestovního ruchu. Do sametové revoluce zde působilo pět cestovních kanceláří ovládaných státním aparátem a to:
Autoturist, CKM, Čedok, Rekrea a Sportturist. Možnosti založit si podnik v cestovním ruchu využilo mnoho občanů, ke konci 90. let však došlo ke krachu velkého množství společností. Důvodem byla nezkušenost vlastníků s podnikáním, špatný podnikatelský plán a současně i převis nabídky nad poptávkou zhruba o 30 %.
V roce 2013 byl odhadován počet subjektů na zhruba 2050 z toho (940 cestovních kanceláří a 1110 cestovních agentur), tento počet je oproti porevoluční podnikatelské euforii poloviční (MMR, 2016).
Spolu s rozvojem společnosti se po překlenutí milénia přechází do éry internetu, který vytvořil vynikající příležitosti pro společnosti, které chtěly své zájezdy prodávat nejen ve svých kamenných prodejnách. Příkladem je společnost Invia, a. s., největší online prodejce zájezdů, který v roce 2015 dosahoval obratu 3,4 miliardy Kč a prodal přes 240 tisíc zájezdů (Beránek, 2016).
V prvopočátcích cestovního ruchu byl pohyb samotných osob, které cestovaly za poznáním nových kultur, přírodních krás či jen za dobrodružstvím, užívaly různých prostředků pro dosažení dané lokality, které z dnešního úhlu pohledu se zdají již naprosto nepředstavitelné. Tabulka 1 popisuje etapy vývoje cestovního ruchu, které byly popsány výše v souvislosti s převládajícími typy dopravy do dané destinace, včetně motivace cesty a účastníky cestovního ruchu.
Tabulka 1: Vývoj cestovního ruchu v souvislosti s užitou dopravou Epocha Období Převládající druh Počáteční fáze 1850-1914 Železniční (parní),
pěší, silniční Rozvojová fáze 1850-1914 Železniční (parní),
silniční (motorová), Vrcholová fáze Po roce 1945 Silniční (dálnice),
letecká (trysková,