Změny v cestovním ruchu v Egyptě a Turecku po roce 2000
Bakalářská práce
Studijní program: B6208 – Ekonomika a management
Studijní obor: 6208R175 – Ekonomika a management služeb - Cestovní ruch Autor práce: Jakub Jansta
Vedoucí práce: Ing. Aleš Kocourek, Ph.D.
Anotace
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem cestovního ruchu a jeho změnami v Egyptě a v Turecku. V teoretických východiscích se práce zaměřuje na obecný vývoj turismu, včetně faktorů, jako jsou politické nebo ekonomické prostředí, které samotný vývoj turismu podmiňují nebo významně ovlivňují. Praktická část obecně seznamuje s historií, geografií a makroekonomickými údaji zkoumaných destinací. Ze získaných statistických podkladů jsou analyzovány změny české a světové poptávky a identifikují se jejich příčiny. Změny ve vývoji světové poptávky jsou posléze zkoumány i z hlediska vývoje příjmů, které z turismu plynou do těchto národních ekonomik. V návaznosti změn těchto příjmů se poté predikuje jejich hodnota pro rok 2017. Závěr práce pojmenovává faktory, které byly označeny jako spouštěče změn v poptávce a řadí je podle intenzity jejich vlivu.
Klíčová slova
Arabské jaro, cestovní ruch, Egypt, hospodářská krize, terorismus, Turecko.
Annotation
This bachelor thesis focuses on the development of tourism and its changes in Egypt and Turkey. In the theoretical part of this paper, there is focus on general tourism development including factors like for example political or economic environment, which are at the same time factors conditioning and significantly influencing this development. The practical part of this bachelor thesis generally introduces the history, geography, and macroeconomic data of researched destinations. From obtained statistical data, the changes in the Czech and global demand have been analysed and their causes identified. The changes in the global demand are further analysed from the income point of view, which is gained by the governments of researched countries. In continuity of those changes, predictions for year 2017 are made. In the conclusion of this paper, the factors established as triggers of changes are listed and classified based on intensity of their influence.
Key Words
Arab Spring, Egypt, financial crisis, terrorism, tourism, Turkey.
Poděkování
Touto formou bych rád poděkoval panu Ing. Aleši Kocourkovi, Ph. D. za jeho vstřícnost, připomínky a cenné rady nejen v průběhu vedení bakalářské práce, ale i za celou dobu mého bakalářského studia. Zároveň bych chtěl vyjádřit poděkování vedení společnosti Nord Kolor CZ, s. r. o., které mi umožnilo studium na této univerzitě. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat své rodině a nejbližším za velkou podporu, které se mi v průběhu studia dostávalo.
Obsah
Seznam zkratek ... 9
Seznam tabulek ... 10
Seznam obrázků ... 10
Úvod ... 11
1. Teoretická východiska... 12
1.1 Svoboda jako předpoklad vývoje cestovního ruchu ... 12
1.2 Vývoj moderního cestovního ruchu ... 13
1.2.1 18. století do první světové války ... 13
1.2.2 Po první světové válce ... 13
1.2.3 Po roce 1948 ... 14
1.2.4 Sametová revoluce až současnost ... 15
2. Turismus jako fenomén světové ekonomiky ... 17
2.1 Cestovní ruch ... 17
2.2 Projevy světového fenoménu ... 18
2.3 Empirické prokázání turismu jako světového fenoménu ... 19
3. Cestovní ruch jako systém ... 21
3.1 Ekonomické prostředí ... 21
3.2 Ekologické prostředí ... 22
3.3 Politické prostředí ... 23
3.4 Sociální prostředí... 24
3.5 Technologické prostředí ... 26
4. Subsystém cestovního ruchu ... 28
4.1 Subjekt cestovního ruchu ... 28
4.2 Objekt cestovního ruchu ... 28
5. Metodika analýzy... 30
6. Egyptská arabská republika ... 32
6.1 Základní informace o Egyptě ... 32
6.2 Krajinný ráz Egypta ... 33
6.3 Historie Egypta ... 33
6.4 Hospodářství Egypta ... 33
7. Turecká republika ... 35
7.1 Základní informace o Turecku ... 35
7.2 Krajinný ráz Turecka ... 36
7.3 Historie Turecka ... 36
7.4 Hospodářství Turecka... 37
8. Události s potenciálním vlivem na turismus ... 38
8.1 Útoky 11. září 2001 ... 38
8.2 Světová finanční krize 2008 ... 39
8.3 Arabské jaro ... 40
9. Změny ve vývoji cestovního ruchu ... 41
9.1 Poptávka a nabídka Egypta ... 41
9.2 Doprava do Egypta... 42
9.3 Regresní analýza příjmů Egypta ... 43
9.4 Vývoj cestovního ruchu v Egyptě ... 43
9.5 Poptávka a nabídka Turecka ... 45
9.6 Doprava do Turecka ... 46
9.7 Regresní analýza příjmů Turecka ... 47
9.8 Vývoj cestovního ruchu v Turecku ... 47
10. Komparace vývoje cestovního ruchu v Egyptě a Turecku ... 50
Závěr ... 54
Seznam použité literatury ... 56
Seznam příloh ... 62
Seznam zkratek
CIA Ústřední zpravodajská služba (The Central Intelligence Agency) ČSÚ Český statistický úřad
GDP Hrubý domácí produkt (Gross Domestic Product) MMR Ministersto pro místní rozvoj ČR
OSN Organizace spojených národů (The United Nations)
TIES Mezinárodní společnost pro ekoturismus (The International Ecotourism Society)
UNWTO Světová organizace cestovního ruchu (The United Nations World Tourism Organization)
WTTC Světová rada cestování a cestovního ruchu (The World Travel and Tourism Council)
Seznam tabulek
Tabulka 1: Vývoj cestovního ruchu v souvislosti s užitou dopravou ... 16
Tabulka 2: Makroekonomické údaje Egypta ... 34
Tabulka 3: Makroekonomické údaje Turecka ... 37
Seznam obrázků
Obrázek 1: Přímé dopady na světové HDP dle odvětví (za rok 2014) ... 19Obrázek 2: Přímé, nepřímé a indukované efekty dle jednotlivých odvětví... 20
Obrázek 3: Užitá doprava do destinace (za rok 2014)... 27
Obrázek 4: Mapa Egyptské arabské republiky ... 32
Obrázek 5: Tvorba HDP Egypta dle jednotlivého odvětví ... 34
Obrázek 6: Mapa Turecké republiky ... 35
Obrázek 7: Tvorba HDP Turecka dle jednotlivých odvětví: ... 37
Obrázek 8: Dopady finanční krize kontextově (v bilionech dolarů) ... 39
Obrázek 9: Nepokoje na Blízkém východě v roce 2011 ... 40
Obrázek 10: Podíl turistů za rok 2015 v Egyptě, dle regionu odkud pochází ... 41
Obrázek 11: Užitá doprava turistů do Egypta, za rok 2015... 42
Obrázek 12: Cesty českých rezidentů do Egypta (v tisících) ... 44
Obrázek 13: Podíl turistů za rok 2015 v Turecku, dle regionu odkud pochází ... 45
Obrázek 14: Užitá doprava turistů do Turecka, za rok 2015 ... 46
Obrázek 15: Cesty českých rezidentů do Turecka (v tisících) ... 48
Obrázek 16: Příjezdový cestovní ruch Egypta a Turecka50 ... 50
Obrázek 17: Vývoj příjmů Egypta a Turecka z příjezdového cestovního ruchu... 52
Úvod
Jan Werich kdysi řekl: „člověk, který cestuje s touhou dozvědět se, cestuje přes všechny dálky hlavně k sobě samému.“ Turista, který cestuje do cizí destinace s touhou poznat tamní kulturu, místní obyvatele s jejich zvyklostmi nebo povahou nakonec opravdu obohatí právě sám sebe. Jak se turismus stává součástí životního stylu a důležitým elementem pro rozvoj osobnosti, stejně tak je i podstatný pro světovou ekonomiku, je to globální fenomén.
Cestovní ruch patří stále mezi nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví, své ekonomické přínosy neprojevuje pouze pracovními příležitostmi v tomto sektoru. Multiplikačním efektem se následně stává nepostradatelným odvětvím národních ekonomik, které jsou posléze na cestovním ruchu závislé. Díky mezinárodnímu turismu se pak do daného hospodářství dostává kapitálového přílivu a oblast se může dále rozvíjet. Bakalářská práce v teoretické části vychází právě z předpokladu, že na cestovní ruch lze nahlížet jako na systém. Konceptuálně definuje ekonomické efekty turismu, pojednává o vnějším prostředí působícím na cestovní ruch a následně se zabývá i jeho podsystémem, tedy samotnými aktéry cestovního průmyslu. Praktická část posléze analyzuje vývoj české i světové poptávky po Egyptě a Turecku, včetně příjmů, které tyto země z cestovního ruchu mají.
Tyto státy dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější destinace vyhledávanými českými turisty, z globálního hlediska taktéž. Vlivem vnějších aspektů a událostí, které se odehrály po roce 2000, jsou pak blíže zkoumány v rámci vývoje příjezdů do těchto zemí s cílem prokázat dopady událostí na vývoj cestovního ruchu v Egyptě a Turecku. Na základě získaných statistických dat se práce snaží prognózovat vývoj příjmů z cestovního ruchu, pro tyto destinace na rok 2017.
1. Teoretická východiska
Teoretická část bakalářské práce zahrnuje předpoklady k realizaci cestovního ruchu, pojednává o jeho historii a současně se zabývá i efekty na ekonomiku, které přináší, včetně makroprostředí, které ovlivňuje cestovní ruch jako systém a jeho subsystém.
1.1 Svoboda jako předpoklad vývoje cestovního ruchu
Dnes je cestovní ruch ve většině vyspělých zemí podmíněn svobodou pohybu jejich obyvatel, je třeba si uvědomit, že tyto podmínky, které aktuálně v České republice jsou, a která také patří do tohoto seznamu vyspělých zemí a ekonomik nebyly vždy samozřejmostí - vztahováno zejména k období druhé poloviny 20. století. Další podmínkou je dostatek disponibilního důchodu k realizaci cestovního ruchu. Stejně důležitý je pak dostatečný volný časový fond, aby občan mohl vycestovat do zvolené destinace. Tyto tři elementární podmínky pro realizaci turismu je třeba ještě doplnit o předpoklady:
míru, existence potenciálu cestovního ruchu v dané destinaci a uspokojení životních potřeb. Pokud se tedy spojí tyto tři podmínky, jaké pak tedy byly příčiny vzniku cestovního ruchu? Například Rýglová (2009, s. 14) uvádí, že jimi byly:
„potřeba obnovení spojení s přírodou s cílem reprodukovat pracovní sílu,
růst vzdělání jako realizace potřeby poznání,
obnovování a navazování styku s lidmi“.
1.2 Vývoj moderního cestovního ruchu
Za prvopočátky cestovního ruchu se považuje zhruba 5. století před naším letopočtem, přičemž tato první vývojová fáze trvá zhruba do 16. století. V této době lze nelézt jako motivaci pro vycestování do jiných zemí obchod, vojenská tažení, ale i touhu po poznání.
Dnes je však turismus součástí volnočasových aktivit za účelem poznání a rekreace (Rýglová, 2009).
1.2.1 18. století do první světové války
V 18. století (v Čechách díky zrušení nevolnictví) ve většině ostatních zemí díky existenci volného pohybu kupců a šlechticů po cizím území, je možno začít mluvit o moderním cestovním ruchu (Rýglová, 2009). Doprava do jiné destinace byla zdlouhavá, neboť šlo užít pouze tři způsoby přepravy a to: koňskou, lodní (nemotorovou) nebo se do zvolené destinace vydat pěšky. Následně ve druhé polovině 19. stoletní nabyla významu železniční doprava nejvíce však z pohledu logistiky. Vedlejším efektem bylo užití železnice i pro přepravu osob právě do různých destinací. V souvislosti se skutečností, že železniční doprava je mnohem rychlejší než lodní či koňská se současně snižoval i čas k dosažení dané lokality, tím pádem se cestovní ruch mohl začít více zatraktivňovat širší skupině lidí.
Rozvíjí se lázeňství, pěší a horská turistika.
1.2.2 Po první světové válce
Důležitým rokem se stal rok 1918, konec tzv. velké války, která se později začala nazývat první světová, jejím důsledkem (kromě velkého počtu vojenských i civilních objetí) byla i totální změna mapy Evropy. Důvodem byl rozpad Rakouska-Uherska na menší avšak nezávislé státy, do těch se řadila i právě se rodící Československá republika. Jaké vlivy tato skutečnost měla na cestovní ruch? Elementárně se začínal rozvíjet cestovní ruch vnitrozemský, a to z důvodu realizace značných investic do vybudování či vylepšování infrastruktury. Ta sice vždy bude budována ať už pro interní logistiku nebo zahraniční obchod, nicméně jejím vedlejším efektem vždy bude rozvoj cestovního ruchu. Dále pak je podstatným faktem, že se díky vznikajícím příležitostem dostává do kontaktu s cestovním
ruchem čím dál tím více osob, a to z různých vrstev společnosti. To má takové dopady, že nižší či střední vrstva se může účastnit vnitrozemského cestovního ruchu a poznávat tak například přírodní unikáty na československém území. Vyšší vrstvy, zejména pak ředitelé společností a podobně situované osoby si mohou dovolit vycestovat do zahraničí, a to již i za užití letecké dopravy (vrtulové). Majoritní podíl na této situaci má společnost Čedok (tehdy ještě jako společnost s ručeným omezeným), která byla založena v létě roku 19201. Citelný zásah dostal cestovní ruch v období Velké deprese 30. let, kromě velkých finančních škod na jednotlivých ekonomikách některé země posléze nepřistupují k cestovnímu ruchu tak benevolentně a zavádějí na vízová, celní a pasová opatření.
1.2.3 Po roce 1948
Po druhé světové válce dochází opět ke značným investicím do poničené infrastruktury.
Událostí, které měla ovlivnit cestovní ruch na další půl století, bylo nepřijetí Marshallova plánu východní částí Evropy. To znamenalo odlišný vývoj turismu v Čechách.
Únorem 1948 začalo politické směřování do východního bloku, ekonomické peripetie vycházející z transformování ze smíšené ekonomiky na centrálně plánovaný systém ovlivnily i cestovní ruch. Elementárně tato skutečnost znamenala prakticky uzavření hranic k prozápadním státům a velké ztížení cestování do jakýchkoliv destinací, zejména pak právě do zemí západního bloku. Pasivní zahraniční cestovní ruch byl z 90 % právě do zemí východního bloku. Pro výjezd do zahraničí byl třeba devizový příslib, v případě osob směřující proti tehdejšímu establishmentu tento příslib nemusel být poskytnut. Z důvodu tehdy nekonvertibilní československé měny by bez potřebných finančních prostředků nemělo smysl vycestovat. Dalším způsobem mohlo být získání tzv. zvacího dopisu z dané země, na základě kterého bylo možno do dané země vycestovat. Poslední podmínkou bylo získání výjezdní doložky od policie. Za těchto podmínek je tedy logické, že docházelo k rozvoji vnitrozemského cestovního ruchu (představoval až 95 %). Doslova rozkvět zažívá chataření, chalupaření nebo tramping, organizovaně pak třeba výjezdy Revolučního
1 Cestovní ruch v této době začíná vykazovat rysy masovosti a současně se začíná statisticky sledovat.
odborového hnutí a závodní rekreace, které představovaly vázaný cestovní ruch (Rýglová, 2009).
1.2.4 Sametová revoluce až současnost
Po roce 1989 a v následných letech po zpětné transformaci na smíšený ekonomický systém se postupně situace mění, až do současné podoby, kdy je možné volně cestovat, zejména díky zavedení bezvízového styku s některými státy a díky vstupu do Evropské unie a Schengenského prostoru. Tyto faktory umožňují obyvatelstvu České republiky volně cestovat téměř po celé Evropě. Zároveň procesy, které 90. léta provázejí, mají dopady na podnikatelský sektor, nejvýznamněji díky takzvané Kuponové privatizaci. Smíšený systém tedy poskytne prostor i začínajícím podnikatelům v oblasti cestovního ruchu. Do sametové revoluce zde působilo pět cestovních kanceláří ovládaných státním aparátem a to:
Autoturist, CKM, Čedok, Rekrea a Sportturist. Možnosti založit si podnik v cestovním ruchu využilo mnoho občanů, ke konci 90. let však došlo ke krachu velkého množství společností. Důvodem byla nezkušenost vlastníků s podnikáním, špatný podnikatelský plán a současně i převis nabídky nad poptávkou zhruba o 30 %.
V roce 2013 byl odhadován počet subjektů na zhruba 2050 z toho (940 cestovních kanceláří a 1110 cestovních agentur), tento počet je oproti porevoluční podnikatelské euforii poloviční (MMR, 2016).
Spolu s rozvojem společnosti se po překlenutí milénia přechází do éry internetu, který vytvořil vynikající příležitosti pro společnosti, které chtěly své zájezdy prodávat nejen ve svých kamenných prodejnách. Příkladem je společnost Invia, a. s., největší online prodejce zájezdů, který v roce 2015 dosahoval obratu 3,4 miliardy Kč a prodal přes 240 tisíc zájezdů (Beránek, 2016).
V prvopočátcích cestovního ruchu byl pohyb samotných osob, které cestovaly za poznáním nových kultur, přírodních krás či jen za dobrodružstvím, užívaly různých prostředků pro dosažení dané lokality, které z dnešního úhlu pohledu se zdají již naprosto nepředstavitelné. Tabulka 1 popisuje etapy vývoje cestovního ruchu, které byly popsány výše v souvislosti s převládajícími typy dopravy do dané destinace, včetně motivace cesty a účastníky cestovního ruchu.
Tabulka 1: Vývoj cestovního ruchu v souvislosti s užitou dopravou Epocha Období Převládající druh
dopravy
Hlavní motivace
cestování Účastníci
Předfáze Do roku 1850 Silniční
(nemotorová), pěší, lodní (nemotorová)
Poutní cesty, objevitelské cesty,
poznávání
Šlechta, církev, obchodníci Počáteční fáze 1850-1914 Železniční (parní),
pěší, silniční (nemotorová), lodní
(parní)
Lázeňství, poznávání, obchod,
turistika (hory)
Buržoazie, církev, nejbohatší zaměstnanci Rozvojová fáze 1850-1914 Železniční (parní),
silniční (motorová), letecká (vrtulová)
Rekreace (moře, venkov), obchod,
poznávání
Buržoazie, církev, nejbohatší zaměstnanci Vrcholová fáze Po roce 1945 Silniční (dálnice),
letecká (trysková, charterová, nízkonákladová)
Rekreace, poznávání, péče o
zdraví dobrodružství,
obchod
Všechny vrstvy obyvatelstva
Zdroj: vlastní zpracování podle (MMR, 2009)
2. Turismus jako fenomén světové ekonomiky
Globalizace a turismus, dva fenomény, které hýbou světovou ekonomikou. Cestovní ruch je velmi výrazný světový hráč, zaměstnává každého jedenáctého člověka na světě, jedná se stále o velmi dynamicky rostoucí odvětví, které je atraktivní pro investory.
2.1 Cestovní ruch
Definice cestovního ruchu není doposud zcela ustálená. Například Rýglová (2009, s. 11) definuje cestovní ruch jako: „souhrn jevů a vztahů, které vyplívají z cestování nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání.“ Tato definice je odsouhlasena Mezinárodním sdružení expertů cestovního ruchu (The Association of Scientific Experts in Tourism) známým pod zkratkou AIEST.
Oproti tomu Světová organizace cestovního ruchu (The United Nations World Tourism Organization) známá pod zkratkou UNWTO, chápe turismus jako „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (UNWTO, 2005).
Obě pojetí mají jedno společné: osoby, které se účastní buď domácího turismu, nebo mezinárodního turismu nemění své trvalé bydliště z důvodu výdělečné činnosti. V případě, že by došlo ke změně trvalého bydliště právě za účelem vykonávání výdělečné činnosti, pak by se již jednalo o ekonomickou migraci. Tento druh migrace se jako jiné v rámci statistického sledování turismu do statistik nezapočítává.
2.2 Projevy světového fenoménu
Z jakého důvodu se však o cestovním ruchu lze bavit jako o světovém fenoménu? Toto odvětví není uzavřené vůči odvětvím ostatním, to znamená, že vytváří vliv na samotné hospodářství, a to díky následujícím efektům.
Přímé efekty: mezi přímé efekty se řadí takové ekonomické situace, kdy se díky tržnímu mechanismu střetává nabídka a poptávka působící přímo na trhu v cestovním ruchu. Může se jednat třeba o nákup zájezdu zákazníkem u cestovní kanceláře nebo agentury (reprezentující subjekty, které byly přímo založené pro účely vykonávání hospodářské činnosti v tomto odvětví).
Nepřímé efekty: jsou takzvané multiplikační efekty. Tyto efekty jsou způsobeny nepřímo, neboť daná spotřeba prvotních dvou subjektů je dále multiplikačně užívána k jiným účelům. K uskutečnění multiplikačního efektu dochází především v dodavatelském odvětví. Vliv, který byl způsobený nepřímo, se tedy reálně dotýká subjektů z jiných odvětví kupříkladu: výrobců dopravních prostředků, zemědělství, stavebnictví, marketingových služeb a podobně. To, jak silné dopady multiplikačního efektu budou, závisí z makroekonomického pohledu právě na mezním sklonu ke spotřebě u domácností.
Indukované efekty3, dle Palatkové představují (2014, s. 13) „dodatečnou realizaci příjmů z turismu ze strany soukromého sektoru, veřejného sektoru i domácností (zaměstnanců). Příkladem může být zvýšení výdajů sektoru domácností, na základě zvýšení příjmů ze zahraničního turismu v destinaci.“
3 Přímý vliv turismu je v rámci tradičního statistického sledování UNWTO označovaný jako průmysl turismu. Nepřímý vliv je označován jako ekonomika turismu a v roce 2008 v rámci tradičního sledování byla tato dvojice rozšířena o indukované vlivy turismu.
2.3 Empirické prokázání turismu jako světového fenoménu
Pokud se hovoří o cestovním ruchu jako fenoménu, bude třeba podložit tento fakt ekonomickými podklady. V roce 2016 turismus představoval v přímých dopadech 3,0 % světového HDP. Z obrázku 1 vyplývá, že cestování a turismus vygenerují dvakrát vyšší HDP než automobilový průmysl a skoro o polovinu větší než chemický průmysl. Zhruba podobným ekonomickým dopadem se pak přibližuje sektoru bankovnictví a oblasti vzdělávání.
Součastně je turismus důležitým zaměstnavatelem. V roce 2015 bylo zaměstnáno přímo v tomto odvětví 105 milionu lidí, což je sedmkrát více než v automobilovém průmyslu, pětkrát více než v chemickém průmyslu a čtyřikrát více než v bankovním sektoru a těžařství. Toto odvětví přitom v celkovém součtu včetně nepřímo zaměstnaných vytvářelo pracovní pozice pro 208 milionu lidí. O důležitosti cestovního ruchu pak vypovídá obrázek 1 (WTTC, 2015).
Obrázek 1: Přímé dopady na světové HDP dle odvětví (za rok 2014) Zdroj: vlastní, na základě dat z (WTTC, 2015)
V celkovém součtu přímých a nepřímých dopadů potom turismus představuje 9,8 % ze světového HDP, generuje tedy více než chemický průmysl (8,6 %), zemědělství (8,4 %), vzdělávání (8,4 %), automobilový průmysl (7,0 %) a bankovnictví (5,9 %). Cestovní ruch
914 1590 2365 2436 2605 3111 3897 4261 4796
0 1000 2000 3000 4000 5000 6000
miliardy USD
tedy svým podílem přispívá zhruba podobně jako chemický průmysl. Z obrázku 2 vyplývá, že nepřímé dopady a indukované dopady potom tvoří asi 70 % generovaného HDP oproti 30 % přímých. Empiricky je tedy zřejmé, jak z předešlých teoretických východisek převládají multiplikační a indukované efekty cestovního ruchu4 (WTTC, 2015).
Obrázek 2: Přímé, nepřímé a indukované efekty dle jednotlivých odvětví Zdroj: vlastní, na základě dat z (WTTC, 2015)
4 Multiplikační efekty se budou v jednolitých zemích lišit vzhledem k meznímu sklonu ke spotřebě.
0 % 5 % 10 % 15 % 20 % 25 % 30 %
Podíl an celkovém HDP
Nepřímé a indukované Přímé
3. Cestovní ruch jako systém
Systém cestovního ruchu působí v tržním prostředí, tedy nabídka vstupuje na trh s daným produktem či službou za účelem ji prodat, poptávka zase vstupuje na tento trh s cílem uspokojit jakoukoliv svou potřebu právě nabízeným produktem či službou. Střetem nabídky a poptávky potom vznikne rovnovážná cena, za kterou je nabídka ochotna prodat a poptávka koupit. Ekonomické vztahy, které se utváří v rámci toho mechanismu, tvoří dva systémy, a to nadřazený a podřazený. V tomto mechanismu, který odpovídá na otázku: co, jak a pro koho, působí různé faktory.
Nadřazený systém sdružuje prostředí, které působí jako faktor rozvoje cestovního ruchu.
Je jím: ekonomické, ekologické, politické, sociální a technologické prostředí.
3.1 Ekonomické prostředí
Toto prostředí má největší vliv na celkový systém. Důvodem je, že samotný ekonomický cyklus má dopady na všechny subjekty působící v cestovním ruchu. Ekonomický růst, míra nezaměstnanosti, míra inflace, stabilita měny i úroková míra, všechny tyto činitele budou mít buďto pozitivní nebo negativní vliv na tento systém v závislosti právě na dané fázi ekonomického cyklu.
V době ekonomického růstu roste hrubý domácí produkt i výdaje na cestovní ruch. Během konjunktury investoři začínají vkládat své peněžní prostředky do různých aktiv, ta mohou představovat i investice právě do cestovního ruchu. V případě ekonomické krize se domácnosti naopak uchylují ke snižování veškerých svých výdajů z důvodu šetření disponibilního důchodu, tento fakt se dotkne i výdajů na rekreaci a multiplikuje se do celkového poklesu HDP.
Míra nezaměstnanosti slouží jako makroekonomický odraz situace daného státu.
V souvislosti s cestovním ruchem je opět projevem ekonomické situace. V případě nízké nezaměstnanosti jsou zde předpoklady pro rozvoj turismu v opačném případě nikoliv.
Inflace se projevuje růstem cen zboží a služeb, jejím následkem tedy dochází k poklesu kupní síly peněz. Cestovní ruch je však více vázán na stabilitu měny, která ovlivňuje výjezdový cestovní ruch. V případě znehodnocování domácí měny se občanům prodraží výjezd do zahraničí, ovšem oproti tomu může potencionálně dojít ke zvýšení příjezdového cestovního ruchu, neboť tato situace znamená levnější cesty zahraničním turistům.
Úroková míra, která je ovlivňována centrální bankou daného státu je opět v závislosti na ekonomickém vývoji buď nízká anebo vysoká. V případě expanzivní monetární politiky budou nízké úrokové míry znamenat nižší ceny úvěrů, což může způsobit zvýšený objem investic do cestovního ruchu v podobě výstavby hotelů, sportovně-rekreačních zařízení, zábavních parků a podobně (Gúčik, 2010). Zároveň tato situace podporuje prodej zájezdů na splátky.
3.2 Ekologické prostředí
Ekonomický růst má jisté hranice a představuje zátěž pro životní prostředí. Znečišťování půdy, vody a ovzduší, kořistnický vztah k přírodním zdrojům má za následek narušení rovnováhy v přírodě s nedozírnými následky pro lidstvo. Je však třeba zdůraznit, že cestovní ruch se rozvíjí tam, kde existují přírodní nebo kulturně-historické atraktivity rozmístěné v dané lokalitě. Narušením rovnováhy (jejíž prvky jsou: půda, voda, ovzduší, fauna a flóra) může dříve nebo později dojít až k likvidaci cestovního ruchu (Gučík, 2010).
Životní prostředí se tedy stává hrozbou, ale i příležitostí pro rozvoj cestovního ruchu.
Hrozbou z toho důvodu, že pasivně dochází právě ke znečištění například již během přepravy do dané destinace (zejména letecká doprava) a případně i aktivně v dané destinaci užitím služeb (hygiena a podobně). Spolu s udržitelným a odpovědným turismem se stává příležitostí i ekologický cestovní ruch, který dokonce vytlačuje ten masový.
Mezinárodní ekoturistická společnost (The International Ecotourism Society) známá pod zkratkou TIES, hovoří o ekologickém turismu takto: „ekologický turismus je definován jako zodpovědné cestování do přírodních oblastí tak, aby bylo šetřeno životní prostředí a součastně zajištěn blahobyt místních, zahrnující výklad a vzdělání.“ Vzděláním jsou myšleni jak zaměstnanci, tak i hosté. Podniky se také mohou uchylovat k zelenému marketingu, který je velkým lákadlem ekologicky smýšlejících zákazníků.
Zelený turismus je trendem 21. století, a pokud mají současné přírodní, ale i kulturně- historické atraktivity zůstat zachovány dalším generacím, bude se muset většina podniků, ale i zákazníků smířit s tímto trendem. OSN v rámci tohoto problému svolala mezinárodní konferenci do Ria de Janeira, aby přispěla k celosvětovému rozšíření myšlenky udržitelného rozvoje. Na summitu se sešlo 108 hlav států a vlád. Společně schválily takzvanou Agendu 21, ta se následně dotýká i cestovního ruchu, neboť je s životním prostředím pevně svázán (UN, 1997).
3.3 Politické prostředí
Politické prostředí má velký vliv na mezinárodní cestovní ruch, speciálně v těch státech kde tvoří rozhodující část HDP právě turismus. Stát samozřejmě disponuje různými prostředky, kterými může toto odvětví ovlivňovat, prvotně se jedná o legislativu.
Zákony, vyhláškami, předpisy nebo nařízeními lze nepochybně cestovní ruch podpořit nebo ho eliminovat, jako kterékoliv jiné odvětví.
Fiskální politika je dalším vládním nástrojem, kterým lze působit na turismus. V případě expanzivní fiskální politiky se může jednat o různé dotační programy na podporu cestovního ruchu nebo případné investice do vylepšování infrastruktury. Centrální banky pak svou měnovou politikou budou udržovat stabilitu lokální měny.
Nejdůležitější politickou podmínkou je politická stabilita a mír ve světě. Cestovnímu ruchu se totiž pochopitelně nedaří v oblastech, které zažívají občanské nepokoje, mohou totiž znamenat zvýšenou bezpečnostní hrozbu pro turisty.
Současně kromě udržování bezpečnosti by se měly vlády snažit odstraňovat cestovní formality (Gúčik, 2010). Příkladem jsou státy Evropské unie a Schengenské dohody, které zrušily právě tyto formality na hranicích, v současné době má dohoda 26 plných členů a dva částečné (Irsko a Velká Británie). Lidé zabývající se strategickým plánováním budou potřebovat získat více zkušeností při mapování zón nestability založených na obyvatelstvu, vývoji chudoby a vyhodnocení ostatních indikátorů, které ovlivňují úroveň rizika asociovaného s investicemi v turismu (Moutinho, 2011 s. 17; volně přeloženo autorem).
Do politiky jako jednoho z faktorů je ještě zahrnováno i veřejné mínění. Vliv veřejného mínění je stejně silný jako působení politických opatření. Palatková (2006, s. 134) říká, že:
„veřejné mínění velmi úzce souvisí s image a módností destinace a s fázemi životních cyklů produktů destinace. Vnímání destinace klientem a jeho očekávání jsou nesmírně významnými momenty, kterých v souvislosti s veřejným míněním tvorba marketingového mixu využívá.“
3.4 Sociální prostředí
Rozdělení HDP, pracovní a mimopracovní podmínky, všechny tyto faktory, ale i jiné svým podílem utváří sociální prostředí, do něhož se zahrnují následující faktory.
Demografická struktura: struktura obyvatelstva je elementárním odrazem cílové skupiny cestovního ruchu. V České republice například populace stárne, nutně to však nemusí znamenat pokles poptávky po zájezdech. Čeští senioři naopak táhnou poptávku po dovolené mimo hlavní sezonu, přičemž se jedná o solventní klientelu (Seďová, 2017).
Kromě věku se u demografického složení sleduje pohlaví, velikost rodiny nebo zaměstnání. Tyto parametry pak ovlivňují poptávku po cestovním ruchu. Například, rodiny s dětmi budou vyhledávat specifické druhy zájezdů, jiné budou zase vyhledávat bezdětné páry. „Demografické prostředí je pro marketingové specialisty poměrně významné, protože se týká lidí a lidé tvoří trh.“ (Kotler, 2007 s. 135).
Pracovní a mimopracovní podmínky: pracovní podmínky jsou dány legislativou a jsou tedy u každého státu jiné. V České republice je mimo jiné nejdůležitější zákon č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
Pracovní podmínky se pojí s intenzitou práce, pracovním prostředí, bezpečností práce a v této návaznosti je pak opět ovlivňována poptávka5. Nejdůležitější je však, jakou pracovní dobu schvaluje daná země. V České republice je to nejvýše 40 hodin týdně.
Mimo jiné zákoník práce upravuje i délku placené dovolené. Dovolená je užívána za důvodem regenerace fyzických sil, tím pádem zvýšení produktivity práce. Tato hodnota pak ovlivňuje fond volného času, který je základním elementem pro realizaci cestovního ruchu.
Sociální politika: sociální zabezpečení je forma pomoci části obyvatelstva dané země, která nemá žádné příjmy anebo příjmy nedostatečné. Stát svou daňovou politikou současně určuje podmínky pro nemocenské pojištění a sociální pojištění pak svými nástroji i invalidní důchody, přídavky na děti nebo podporu v nezaměstnanosti. Výše uvedené nástroje by měly umožňovat tzv. formu sociálního cestovního ruchu, tedy umožňovat ekonomicky znevýhodněné části obyvatelstva uskutečnit alespoň tuto formu cestovního ruchu. Touto problematikou se mimo jiné zabývá i Evropská unie.
Zdravotní bezpečnost ovlivňuje návštěvnost cílových míst. Jde nejen o zdravotní riziko, například z hlediska znečištění pláží, vody, otravy nakaženým jídlem zejména v tropických krajinách, ale i chorob jako je žloutenka, malárie, žlutá zimnice, rakovina kůže, AIDS, prasečí chřipka, ptačí chřipka a podobně (Gúčik, 2010).
Veřejný sektor: mnoho intervencí v turismu je spojováno s tržním selháním, tržními nedokonalostmi a sociálními potřebami. Tržní metody rozhodující o tom „kdo, co dostane a za kolik“, nejsou vždy adekvátní. Proto vlády často přerozdělují příjmy a bohatství dle poměru, který funguje s peněžním systémem […]. Uvalení tarifní regulace, daňové úlevy, přímé granty a jiné formy vládních intervencí slouží k ovlivnění ceny zboží a služeb i k ovlivnění přerozdělení bohatství a produkce.
Velikost nebo ekonomická důležitost turistického průmyslu, bývá často zdůrazňováno
5 V případě fyzicky pracujících osob, bude převažovat spíše preference pasivní formy odpočinku, než sportovní aktivita a naopak.
veřejným a privátním sektorem, není omluvou pro vládní intervence. V rámci systému tržní ekonomiky musí odůvodnění ležet na jiných aspektech, jako: tržní selhání, nedokonalost trhu, veřejné obavy z výsledku trhu (Hall, 2014 s. 125; volně přeloženo autorem).
3.5 Technologické prostředí
Nezbytnou podmínkou v prostředí mezinárodního cestovního ruchu je pokročilá dopravní infrastruktura v dané lokalitě. Světovým trendem v oblasti přepravy do dané destinace je letecká doprava, jedná se již o poměrně finančně dostupný dopravní prostředek a statisticky o nejbezpečnější přepravu. Proto je důležité, aby stát disponoval, alespoň jedním mezinárodním letištěm. Následně je nejužívanějším dopravním prostředkem automobil nebo autobus, dále pak vodní a nejméně užívaná je doprava železniční.
Technologie má dnes již své nezastupitelné místo v podobě online rezervací v hotelech, nákupu letenek online včetně jejích plateb skrze platební karty, komfortnost služeb tak přímo úměrně vzrostla. Z tohoto komfortu však nečerpají pouze koneční spotřebitelé, v současnosti lze na tyto systémy využít analýz Business Intelligence. Tento systém, který čerpá z interních dat společnosti potom může predikovat vývoj poptávky a to vzhledem k různým, předem nadefinovaným vnějším činitelům, včetně počasí, během kterého byl zájezd zakoupen. Marketingový pracovníci potom mohou lépe upravit způsob propagace, včetně marketingového mixu.
To, jakým způsobem vývoj technologie postupuje, následně ovlivňuje i materiálně- technickou základu, v případě investic do technologií jako jsou solární panely, pak lze snížit výdaje na elektrickou energii. Tuto investici lze současně užít v marketingu k zatraktivnění se u ekologicky smýšlejících klientů.
Obrázek 3 vypovídá právě o fenoménu užívaní vzdušené dopravy, přičemž vzdušná doprava je v logickém kontextu vybírána i kvůli zvýšenému pohodlí na delší vzdálenosti a kratší době nutné k přepravení oproti třeba dopravě vodní, vzdušné nebo silniční.
Obrázek 3: Užitá doprava do destinace (za rok 2014) Zdroj: vlastní, na základě dat z (UNWTO, 2015)
5%
39%
54%
2%
Vodní Silniční Vzdušná Železniční
4. Subsystém cestovního ruchu
Systém cestovního ruchu podle toho, jak ho chápe Gúčik (2010), představoval makro prostředí, které svými vlivy působí na subsystém cestovního ruchu. Ten je složen ze dvou prvků: subjektu a objektu.
4.1 Subjekt cestovního ruchu
„Z ekonomického hlediska je subjekt nositelem poptávky a spotřebitelem produktu cestovního ruchu a může jim být návštěvník (turista nebo výletník) či stálý obyvatel (rezident).“ (Beránek, 2013 s. 19).
4.2 Objekt cestovního ruchu
Oproti tomu objekt je již chápán jako dané cílové místo. Organizace a podniky zde vystupují jako poskytovatelé (tedy nabídka) služeb a statků v cestovním ruchu (Jakubíková, 2012).
Ono cílové místo je pak vytvářeno primární a sekundární nabídkou. Primární nabídku představují přírodní, kulturně-historické podmínky. Tato nabídka musí být současně natolik atraktivní, aby ji účastník cestovního ruchu vyhledával. Atraktivita, která následně podněcuje návštěvnost, se však musí v cílovém místě nacházet v dostatečné kvalitě a hlavně dostatečném množství (Beránek, 2013).
Sekundární nabídka je: prostředkem na dosáhnutí cíle cestování. Jde o soubor zařízení a jejich služeb, nezbytných na to, aby se návštěvník mohl v cílovém místě ubytovat, stravovat a vykonávat aktivity typické pro cestovní ruch. Cílové místo je tedy částečně dané (přírodní zdroje) a z části je vytvořené člověkem (kulturně-historické památky, organizované akce, možnosti dopravy, ubytování, stravování, sportovního a kulturního vyžití, zotavení nebo odpočinku) (Gúčik, 2012).
Pouze vhodná kombinace jak primární, tak sekundární nabídky, vytvoří takové prostředí, které dokáže uspokojit touhy a potřeby zákazníků. Právě v jejich vhodné kombinaci pak může cílové místo mít lokální, ale i mezinárodní význam. V přímé návaznosti je pak důležitá dopravní dostupnost dané lokality.
5. Metodika analýzy
Charakterizovat agregátní poptávku dle ekonomické teorie je možné jako:
celkové množství statků a služeb, které by všichni spotřebitelé chtěli koupit za konkrétní cenu. Poptávka je dělena na agregátní a individuální. Individuální poptávku představuje pouze jeden kupující, který poptává specifický produkt, který uspokojí jeho potřeby a přání. Současně tento kupující, jedná-li racionálně, se bude snažit maximalizovat svůj užitek v rámci svého disponibilního důchodu. Palatková (2014, s. 38) potom uvádí, že mimo preferencí spotřebitele, závisí poptávka také na: „důchodu spotřebitele, ceně poptávaného statku, ceně ostatních statků“.
Problémem pro subjekty nabízející své statky a služby je v tomto odvětví to, že poptávka je velmi proměnlivá. Důvody mohou být například politické situace, počasí nebo trendy.
Současně díky informační technologii roste i informovanost klientů. Ti jsou sebevědomější a chtějí vysokou kvalitu za nízkou cenu. V tomto odvětví pak dle Jakubíkové (2012, s. 50) poptávka pojímá tři součásti a to: motiv účasti na cestovním ruchu vycházející z potřeb účastníka cestovního ruchu; požadované služby a zboží nezbytné pro naplnění potřeb účastníka cestovního ruchu; požadavky na místo a prostředí, v němž má dojít k uspokojování potřeb
Nejdůležitější pro subjekty působící v cestovním ruchu je tedy dobře odhadnout vývoj poptávky. K tomu jsou určeny i metody prognózování, které jsou zahrnuty do dvou skupin:
kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní prognózování je založeno na predikčních modelech, analýze časových řad (např.: regresní analýza), extrapolaci nebo metodách rozboru příčin a jiné. Oproti tomu kvalitativní prognózování jsou například: expertizy, metoda psaní scénářů6, intuice (delfská metoda je založena na principu intuice) nebo brainstorming a jiné (Jakubíková, 2012).
6 Metodu scénářů užívá například společnost Royal Dutch Shell plc. díky tomuto manažerskému nástroji si upevnila své postavení v odvětví ropného průmyslu a to zejména v období, kdy v 70. letech svíral světovou ekonomiku první ropný šok (Kapoun, 2011).
U prognózování je však důležité užívat svou intuici v závislosti na získaných objektivních vstupech, díky tomu pak prognózy mohou být přesnější a věrohodnější.
Bakalářská práce analyzuje poptávku a současně i predikuje její vývoj tím, že analyzuje získané časové řady a údaje za pomoci lineárně regresní analýzy.
Společenské vědy nejčastěji využívají jako statistickou techniku základní model, tedy jednoduchou lineární regresi. Tento model zkoumá vztah mezi dvěma proměnnými.
Výhodou regresní analýzy na rozdíl od korelační analýzy je, že regresní dokáže říci, jakou přesnou hodnotu bude mít závisle proměnná Y, když je známo, jakou hodnotu má proměnná X, pokud toto bude splněno, pak analýza dokáže s určitou mírou pravděpodobnosti dle Mareše (2015, s. 320): „z hodnot nezávisle proměnné predikovat hodnoty závisle proměnné.“
Úkolem lineárně regresní analýzy je vypočítat regresní přímku, která je proložena daty a ukazuje tedy budoucí vývoj zkoumané proměnné.
Přímka postupuje na základně rovnice: , přičemž hodnota y je závisle proměnná, hodnota x je nezávisle proměnná. Parametr říká, ve kterém bodě přímka protíná osu y a parametr určuje směrnici přímky (Mareš, 2015).
6. Egyptská arabská republika
Originální názvem Gumhúrijat Misr Al-Arabíja se nachází v severovýchodní části afrického kontinentu. Státním zřízením je tento stát unitární polo-prezidentskou republikou, která se administrativně skládá z 27 guvernorátů. Měnou je egyptská libra (MZV ČR, 2017a).
Obrázek 4: Mapa Egyptské arabské republiky Zdroj: Maps of World, 2017a
6.1 Základní informace o Egyptě
Hlavním městem Egyptské republiky je Káhira (současně i nejlidnatější město Egypta s 18,7 miliony obyvatel). Stát by založen v roce 1922 a jeho rozloha činí 1 milion km² (CIA, 2017). Jedná se o šestnáctou nejlidnatější zemi světa s 94,6 miliony obyvatel (trvale žijící v zemi 86,9 milionu), hustota zalidnění tak činí 86 obyvatel na km². Nejvíce osídlené je kromě metropole okolí největší africké řeky Nilu. Egyptské obyvatelstvo je
z 90 % přikloněno k Islámu, další víry jako křesťanství a podobně tvoří minoritu zbývajících 10 % (MZV ČR, 2017a).
6.2 Krajinný ráz Egypta
Egypt není vnitrozemským státem, ze severu jsou jeho břehy omývány Středozemním mořem, ze západu pak Rudým mořem, které je součástí Indického oceánu. Sousedním státem je na jihu Súdán, na západě Libye a na východě Izrael. Ten je trnem v oku okolních arabských zemí a jeho přítomnost zde vyvolává řadu válečných konfliktů.
Nejvyšším bodem Egypta je hora Svaté Kateřiny, která se nachází na Sinajském poloostrově a měří 2 637 metrů. Nejnižším bodem je takzvaná Katarská proláklina se 133 metry pod úrovní moře (CIA, 2017a).
6.3 Historie Egypta
V historickém kontextu se jedná o jednu z nejstarších civilizací, její počátky sahají až do roku 3 000 před naším letopočtem. Během stovek let se zde vystřídalo mnoho vládců (tzv. faraónů, kteří byli považování za živoucí bohy), nejznámější dochované památky z této doby jsou např. slavné pyramidy v Gíze nebo údolí Králů. Z této doby je dobře známé i malířské umění, které zobrazuje osoby z profilu a také písmo zvané hieroglyfy (BBC, 2017).
Vzhledem k velkým zásobám ropy, které jsou nejenom v Egyptě, ale i v celé severní Africe, bylo toto území bojištěm během druhé světové války. Dnes je tato doba označována jako Pouštní válka.
6.4 Hospodářství Egypta
Dnes je Egypt nejsilnější africkou ekonomikou, následuje ho Nigérie a Jihoafrická republika. Současně je však 18. nejzadluženější zemí světa. Tabulka 2 zadluženost Egypta potvrzuje, mimo jiné shrnuje i obecné makroekonomické ukazatele.
Tabulka 2: Makroekonomické údaje Egypta
2014 2015 2016
HDP (bil. USD) 1,021 1,064 1,105
Růst HDP (%) 2,2 4,2 3,8
Parita kupní síly (USD) 11 800 12 000 12 100
Nezaměstnanost (%) 12,9 12,8 13,1
Veřejný dluh (% z HDP) 90,5 90,2 92,6
Inflace (%) 7,69 10,4 12,1
Zdroj: CIA, 2017a
Země je závislá obzvláště na zemědělství, které zaměstnává třetinu obyvatelstva a jež se koncentruje poblíž Nilu, jehož pravidelné záplavy přináší úrodnou zeminu. Průmysl zaměstnává 23,5 % obyvatelstva, služby potom 47,3 %. Z hlediska služeb je velmi významný právě cestovní ruch, který je zde koncipován jak jako rekreační, tak i poznávací.
Teplé podnebí, Středozemní nebo Rudé moře spolu s památkami předchozí civilizace jsou dobrýmy předpoklady pro mezinárodní turismus.
Obrázek 5 potvrzuje důležitost sektoru služeb, který tvoří 53% podíl na tvorbě HDP, průmysl je na druhém místě s 36 %. Zemědělství, jako důležitý sektor pro zaměstnanost místních obyvatel však přispívá pouze 11 % do tvorby HDP Egypta (CIA, 2017a).
Obrázek 5: Tvorba HDP Egypta dle jednotlivého odvětví Zdroj: vlastní, na základě dat z (CIA, 2017a)
11%
53% 36%
Zemědělství Průmysl Služby
7. Turecká republika
Originální názvem Türkiye Cumhuriyetise se nachází na poloostrově Malá Asie, tvoří tak hranici mezi Evropou a Asií. Státním zřízením je tento stát prezidentskou republikou, která se dělí na 7 okresů, dále členěných na 81 provincií. Měnou je turecká lira (MZV ČR, 2017b).
Obrázek 6: Mapa Turecké republiky Zdroj: Maps of World, 2017b
7.1 Základní informace o Turecku
Hlavním městem Turecké republiky je Ankara (druhé nejlidnatější město Turecka s 4,75 miliony obyvatel). Stát by založen v roce 1923 a jeho rozloha činí 0,75 milionu km².
Jedná se o dvacátou nejlidnatější zemi světa s 80 miliony obyvatel, hustota zalidnění tak činí 106 obyvatel na km². 73 % obvytel žije v metropolích a pouze 27 % na venkově.
Turecké obyvatelstvo je z 99,8 % přikloněno k Islámu, další víry jako křesťanství a židovství tvoří zbylá 0,2 % (CIA, 2017b).
7.2 Krajinný ráz Turecka
Turecko není vnitrozemským státem, ze severu je omýváno Černým mořem na jihu a západu se pak nachází Středozemní moře. Sousedí s osmi státy: Arménií, Ázerbájdžánem, Bulharskem, Gruzií, Řeckem, Íránem, Irákem a Sýrií.
Turecko je svou geomorfologií hodně kontrastní, nabízí lyžařská střediska, vodopády, hojně je však Turecko vyhledáváno právě kvůli rekraci u moře.
Nejvyšším bodem Turecka je hora Ararat, která se nachází blízko hranic s Íránem a Arménií a měří 5 166 metrů, nejnižším bodem je pak pobřeží Středozemního moře (CIA, 2017b).
7.3 Historie Turecka
Po pádu starověkého Říma přišla k rozmachu byzantská říše, následně pak osmanská.
Vládcem zde byl sultán, největší rozkvět pak říše zaznamenala během vlády Süleymana I., který systematizoval právní systém, podporoval umění a nechal vystavět mnoho architektonických skvostů. Za jeho vlády osmanská říše sahala až k Uhrám. Za této doby (1. polovina 16. století) docházelo i k rozvoji mezinárodního obchodu právě díky hranici s Asií a současně i s Evropou zde šlo nalézt čínský porcelán nebo indické koření (BBC, 2009).
Po první světové válce se měnila mapa Evropy a zanikaly velké říše, včetně Rakouska-Uherska, ruské říše a došlo i na říši osmanskou. Vnitřní etnické problémy eskalovaly a právě porážkou v první světové válce pak došlo k ukončení sultanátu v roce 1922. Vytvoření Turecké republiky v roce 1923 předcházela Lausannské smlouva, která vymezila hranice korelující s těmi dnešními (Tureček, 2012).
7.4 Hospodářství Turecka
Dnes je Turecko 18. nejsilnější ekonomikou světa, čímž si zajišťuje místo ve skupině největších ekonomik světa, známé jako G20. Turecko současně patří i mezi nejsilnější země v regionu nejen ekonomicky, ale i vojensky, s aktivními i záložními silami má téměř jeden milion vojáků. Po Spojených státech amerických jsou Turci druhou největší silou v NATO (Taylor, 2016).
Tabulka 3: Makroekonomické údaje Turecka
2014 2015 2016
HDP (bil. USD) 1,55 1,61 1,67
Růst HDP (%) 3 4 3,3
Parita kupní síly (USD) 20 100 20 700 21 100
Nezaměstnanost (%) 15 14,5 13
Veřejný dluh (% z HDP) 33,5 34,7 32,7
Inflace (%) 8,1 7,7 8
Zdroj: CIA, 2017b
Turecká republika je jednou z méně zadlužených zemí, jeho ekonomika současně patří mezi nejsilnější v dravé skupině rozvíjejících se trhů. Základní makroekonomické údaje Turecka ukazuje tabulka 3 (MZV, 2017b).
Obrázek 7: Tvorba HDP Turecka dle jednotlivých odvětví:
Zdroj: vlastní, na základě dat z (CIA, 2017b)
Z obrázku 7 lze vidět, jak je země obzvláště závislá na službách, které zaměstnávají 48,4 % obyvatelstva. Průmysl pak zaměstnává 26,2 % obyvatelstva a zemědělství potom 25,5 % (CIA, 2017b).
9%
27%
64%
Zemědělství Průmysl Služby
8. Události s potenciálním vlivem na turismus
Následující kapitola pojednámá o událostech, které se staly po roce 2000. Tyto události měly významný vliv ať už na osobní pocit bezpečí nebo globální hospodářský systém. Od začátku milenia se jich odehrálo mnoho, tyto však byly identifikovány jako nejzávažnější.
8.1 Útoky 11. září 2001
Vliv vnějších faktorů na rozvoj turismu roste. Dle Tittelbachové (2011, s. 106) jsou jimi především: „bezpečností situace ve světě po 11. září a nebezpečí dalších teroristických útoků či válečných konfliktů, zvýšené nebezpečí šíření epidemií (SARS, ptačí chřipka atp.) a přírodních katastrof.“
Právě na prahu nového tisíciletí se dne 11. září 2001 odehrála událost, která změnila dějiny. Tento akt prokázal, že již neexistuje bezpečných míst a současně uzavřel i naději na to, že existují věci, kterých se lidstvo nebude schopno dopustit.
Jednalo se o útok na Světové obchodní centrum v New Yorku, který byl proveden dvěma unesenými letadly soukromých leteckých společností: American Airlanes a United Airlanes. Kromě útoku na Světové obchodní centrum se teroristům podařilo zasáhnout letadlem Pentagon, poslední let pak spadl poblíž Pittsburghu (když se cestující pokoušeli ubránit teroristům). Tyto útoky si vyžádaly na téměř 3000 obětí, jednalo se převážně o civilisty, část těchto obětí byli hasiči nebo policisté, kteří se snažili pomáhat s evakuací obou budov Světového obchodního centra (Strašíková, 2011).
Dopad na letecké společnosti byl značný. Právě zmíněné společnosti United a American Airlines vyplácely rodinám, které byly postiženy tímto útokem odškodné 25 tisíc dolarů.
Krátce na to zkrachovala společnost Midway Airlines, další letecké společnosti musely propouštět tisíce zaměstnanců. Situace dále eskalovala a nakonec si vyžádala vládní pomoc leteckým společnostem (ve formě půjček). V New Yorku, týden po útocích klesla obsazenost hotelů o 40 %, turismus se však propadl v celých Spojených státech. První tři dny po útocích pak ještě Federální rezervní fond musel investovat do ekonomiky denně
8.2 Světová finanční krize 2008
Spojené státy americké byly ohniskem dvou světových finančních krizí. Ta první vznikla krachem na Wall Street dne 24. října 1929, dnes je tato krize známá i pod pojmem Deprese třicátých let. Krize silně zasáhla všechny ekonomiky, v Evropě pak vzniklo ideální podhoubí pro vznik extremistických nacionalistických stran. Další globální hospodářská krize vypukla dne 15. září 2008, kdy generální ředitel společnosti Lehman Brothers Holdings Inc. vyhlašuje bankrot bankovního institutu s více než stopadesátiletou tradicí.
Byla to jediná společnost, kterou vláda Spojených států amerických v době hypoteční krize nezachránila, další velký finanční ústav pak padnout nenechala. Za důvodem finanční krize (tzv. hypoteční) byly hypotéky, které banky poskytovaly svým klientům. Postupem času se snižovaly nároky na poskytnutí hypoték. Tyto hypotéky se následně ve formě dluhových cenných papírů prodávaly dále jako investiční prostředek. V této návaznosti se krize okamžitě projevila a těžce postihla kupříkladu: Irsko, Island, Lotyšsko, ale i další ekonomiky po celém světě, např. včetně Číny. Finanční ztráty byly obrovské, jak ukazuje obrázek 8 (Wolff, 2011).
Obrázek 8: Dopady finanční krize kontextově (v bilionech dolarů) Zdroj: (Shah, 2013)
8.3 Arabské jaro
17. prosince 2010 se před úřadem guvernéra v tuniském městě Sídě Bú Zíd upálil 26letý muž, Muhammad Buazízí. Stalo se tak kvůli šikanování ze strany místní policie. Tento čin odstartoval vlnu demonstrací po celém Tunisku, zejména proti prezidentovi Zin bin Alímu, který byl v čele země 23 let. A právě jeho autoritářskému režimu byla vyčítána vysoká nezaměstnanost mladých lidí. Jaký měl tento akt důsledek? V Tunisku došlo k velkým demonstracím, prezident Alí uprchl do Saúdské Arábie, došlo k reformám a obměně vlády. Vzhledem k již tehdy rozšířeným sociálním sítím se do médií dostalo video sebeupálení Buazízího a reakce občanů okolních států na sebe nenechala dlouho čekat. V Libyi padl Kaddáfího režim, v Egyptě padl režim Mubáraka, v Sýrii vypukla občanská válka, která spustila velkou mlnu migrace, stejně jako v Iráku. Tuto dobu zmatků využily k rozmachu teroristické organizace, Al-Káida a hlavně takzvaný Islamský stát (Ondráček, 2015).
Obrázek 9: Nepokoje na Blízkém východě v roce 2011 Zdroj: (Povolný, 2011)
Z obrázku 9 vyplývá, že nepokoje ovlivnily celou severní Afriku a Blízký východ. Jako elementární příčiny tohoto tzv. Arabského jara je kromě autoritářských režimů rovněž označováno prvotní vytyčení státních hranic mezi koloniálními mocnostimi (Francie a Velká Británie), které neodpovídalo kmenovým skupinám žijících na daném území (Kučík, 2015).
9. Změny ve vývoji cestovního ruchu
Tato kapitola analyzuje vývoj poptávky (české, ale i světové) v rámci cílových destinací v Egyptě a Turecku, analyzuje změny poptávky, příjmy obou destinací, které z příjezdového cestovního ruchu plynou, včetně jejich predikce pro rok 2017.
9.1 Poptávka a nabídka Egypta
Egypt je svým charakterem velmi poptávanou destinací, avšak z hlediska svého geografického umístění v severní Africe se stává nejvíce atraktivní právě pro klientelu pocházející z Evropy. Obrázek 11 ukazuje podíl Evropy, který za rok 2015 činil 73 % z celkových příjezdů, na druhém místě se nachází země Blízkého východu tvořící 15 %, zbylých 12 % si připisují Severní a Jižní Amerika, východní a jižní Asie, dále pak země Afriky.
Obrázek 10: Podíl turistů za rok 2015 v Egyptě, dle regionu odkud pochází Zdroj: vlastní, na základě dat z (UNWTO, 2016a)
Na straně nabídky v roce 2015 Egypt disponoval přesně 1 267 subjekty, které poskytovaly své ubytovací kapacity klientům, přičemž celková kapacita těchto subjektů je 206 054 pokojů s celkovým počtem 412 108 lůžek. Dle UNWTO v tomto roce činila průměrná obsazenost pokojů 31 %. Cestovní ruch je současně velmi důležitým zaměstnavatelem.
5%
3% 3%
73%
15%
1%
Afrika
Severní a Jižní Amerika Východní Asie
Evropa Blízký východ Jižní Asie
V roce 2015 poskytoval pracovní příležitosti pro 1 752 000 ekonomicky aktivních obyvatel Egypta. Z toho 1 226 000 zaměstnanců pracovalo na plný úvazek, pouze 2 % těchto pracovních pozic vykonávaly ženy (UNWTO, 2016a).
9.2 Doprava do Egypta
Egypt v současné době disponuje 27 letišti, přičemž každé letovisko má své mezinárodní letiště, v egyptském hlavním městě Káhiře se pak nachází největší letiště v zemi.
Obrázek 12 právě potvrzuje globální fenomén letecké přepravy v rámci cestovního ruchu, neboť letecká doprava je u turistů nejužívanějším dopravním prostředkem a v roce 2015 tvořila 91 % přeprav do turistických destinací v Egyptě. Pozemní doprava má pouze 8 % neboť je dostupná jen pro sousední státy Egypta, 1 % posléze tvoří vodní doprava.
Obrázek 11: Užitá doprava turistů do Egypta, za rok 2015 Zdroj: vlastní, na základě dat z (UNWTO, 2016a)
Současným politickým krokem, který znepříjemní pobyt zákazníků v Egyptě, je zvýšení administrativního poplatku za vízum, to se přitom zdražilo o 240 % z původních 25 dolarů na 60 dolarů, k dispozici bude ještě vízum za 70 dolarů, které umožní několik vstupů do této země. Zdražení víz vejde v platnost 1. července letošního roku, nejedná se sice o faktor, který by měl radikálně snížit poptávku po této destinaci, ale turisté tento finanční aspekt hned na vstupu do země finančně pocítí. (Sůra, 2017).
1%
8%
91%
Vodní Pozemní Vzdušná
