Tkanina

Tkanina je plošný nebo prostorový textilní výrobek zhotovený ze dvou soustav nití. Ob soustavy jsou na sebe navzájem kolmé a jsou provázány v dané vazb . Skládá se z osnovy, podélné soustava nití a útku, p íčné soustavy nití. Útek je vkládán do prostoru, který se nazývá prošlup. Každá tkanina musí dosáhnout určitých vlastností, které jsou dány nejen textilním materiálem, ale i vzájemn navazujícími kroky p i její výrob , které souhrnn nazýváme technologickým postupem. [14]

T ásn je možné na tkanin vytvo it n kolika zp soby. T ásn z útkových nití vzniknou v p ípad , že nevytvá íme pevné kraje Ěu bezčlunkových tkacích stroj zakládáme odst ižené útkové nit do následující prošlupuě. T ásn z osnovních nití mohou vzniknout úvazem, kdy navážeme efektní nit na jednu osnovní a následn zatkáme.

Další možností je ponechání volných osnovních nití na začátku a na konci a ve výsledku je v určitém počtu svázat k sob , tím docílíme možného efektu st apc . Jednotlivé nit se mohou dále uzlovat, splétat či svazovat. Více popsáno v kapitole Vzorovací možnosti

tkalcovského stavu – netradiční vzorování. [3]

N které tkaniny svým typickým vzhledem vytvá í prvky, podobající se t ásním. Mezi takovéto p íklady pat í brošé a sherli. Brošé je vzor s drobnými motivy, který napodobuje výšivku. Vzor tvo en zvláštním, tzv. brožovacím útkem.

Charakteristickým znakem jsou odstávající odst ižené konce nití u okraj jednotlivých

motiv vzoru. Tento útek je využitý pouze v míst motiv a vždy je u jejich okraje odst ižen Ěviz obrázek 5ě. Sherli je efekt tvo en stejným zp sobem, kdy dochází

k odst ižení útkových i osnovních nití. [14]

Obrázek 5: Brošé [3]

Trendem moderní doby je párání. Kalhoty s d rami si pamatují i naše maminky, které si kalhoty ‚zdobily‘ tím, že si je pro ezávaly žiletkami nebo si je odbarvily pomocí chemického p ípravku pro b lení ĚSavoě. P i častém užívání a nošení nám p ibývají odstávající konce a ty nám mohou p ipomínat t ásn . Dnes se minulost opakuje, proto jsem si jako jeden ze zp sob , jak docílit vzniku t ásní vybrala práv tento. Párání u tkaniny m žeme docílit n kolika zp soby. Jak jsem zmi ovala výše, je možnost prost ihnutí, využití b lidla, nebo také laseru, chceme-li docílit p esnosti. Další zp sob je využití samotných osnovních nebo útkových nití. Tato technika se nazývá franclování Ězakrucování t ásníě.

2.1.1 P edtkalcovské techniky

Techniky, které nás doprovází po staletí, jsou prvopočátkem tkaní na strojích. Jedná se o technologie, které m žeme rozd lit na práci s nití s jednou soustavou nití a se dv ma soustavami nití. Pomocí t chto technik je možné dotvo it na textilii t ásn , nebo se je pokusit napodobit.

Obrázek 6: Koberec s t ásn mi [4]

Karetkování pat í k nejstarším známým technikám. Základní podmínkou realizace textilie je soustava čty bokých nebo vícebokých Ěšestibokých, osmibokýchě karetek s otvory. T mi procházejí osnovní nit . P i otáčení karetek doprava či doleva dochází ke kroucení soustavy osnovních nití a prohození útku. Pomocí této technologie se ručn vyrábí tkanice k sukním, zást rám a mužským košilím. Tyto stuhy mohou být

zakončeny t ásn mi, které tvo í osnovní nit . [17]

Tkaní na destičce je v principu blízké tkaní na tkalcovském stavu. Technika se také označuje jako tkaní na brdu, nebo jako na h ebenovém stávku. Počet osnovních nití je dán počtem pro ezaných otvor a počtem kulatých otvor v tzv. zubech, do nichž se navlékají osnovní nit . Ty umož ují vytvo ení prošlupu a zanesení útku. Tímto zp sobem se vytvá ejí r zn široké stuhy, sloužící p edevším k ozdob šat , k uvazování sukní, zást r, kalhot, košil apod. [17] [21] [22]

Další technika se nazývá tkaní na neúplném rámu. Používala se la se čty mi otvory.

Kolíky, mezi které se natahovala osnova, se zasouvaly do otvor v lati. Jejich vzdálenost určovala délku popruhu. Pro p irážení byl nezbytný d ev ný n ž. Princip tkaní na neúplném rámu je vhodné k pletení popruh . V n kterých oblastech se výrobk m íkalo trak. Traky byly určeny p edevším pro hospodá ské účely, jako popruhy pro koše a n še nebo jako postroje pro kravské a ko ské potahy, proto musely

udržet značnou tíhu. [17][23]

Technika sí ování pracuje s jednou nekonečnou nití. K základním pom ckám pro sí ování pat í sí ovací jehla, d ev ný či kost ný váleček nebo plochá tyčinka, p es niž se sí uje a která určuje velikost ok sít Ěviz obrázek 7ě. Sí ování sloužilo k výrob rybá ských a loveckých sítí, pozd ji i k výrob vložek do ob adních síní, dále ke spojení dvou kus plátna nebo k provzduš ování n kterých míst od vu. Postupem času se technika začala využívat i k dekorativním účel m. [17]

Obrázek 7: Technika sí ování [5]

Drhání je nejjednodušším a vývojov nejstarším krajká ským technikám. Název je odvozen od arabského slova šátek migramah, které se stalo základem francouzského názvu macramé. Je to ruční vázání uzl . V pr b hu staletí se vyvinula ada typ uzl s jejich r zným použitím. Vše se odvíjí od obyčejného a vinutého uzlu, dále se také využívá uzel kroužkovací a etízkový, rozší il se i frivolitkový a rypsový uzel. Uzly mohou být ploché, spirálové a etízkové, existuje však i plastický a josefínský (viz obrázek Ř). K praktickému využití se nejčast ji používá uzel tkalcovský, námo nický a rybá ský. Na od vu má dv funkce: zabrání t epení okraj tkaniny a současn se vytvá í v podob t ásní ozdobný okraj. Pomocí drhané krajky se vytvá í ada od vních dopl k v podob kabelek, pásk , ale také bytových dopl k , jako jsou r zné polštá e, lemy ubrus , vln né šátky či plédy. Tato technika se uplat uje v arabském sv t ke zdobení šátk . Často proto, najdeme toto zdobení na od vech

sv tských a církevních hodnostá . [17]

Obrázek 8:Uzel smyčkový [vlastní zdroj]