VÝPOČET HODNOT KOUŘE

7.1. Besselův algoritmus

K výpočtu jednosekundových průměrných hodnot z okamžitých údajů hodnot kouře přepočítaných v souladu s odstavcem 7.3.1 musí být použit Besselův algoritmus. Algoritmus emuluje dolní propust druhého řádu a jeho použití vyžaduje iterativní výpočty k určení koeficientů. Tyto koeficienty jsou funkcí doby odezvy systému opacimetru a četnosti odběru. Proto se musí odstavec 7.1.1 opakovat vždy, když se mění doba odezvy systému a/nebo frekvence odběru vzorku.

7.1.1. Výpočet doby odezvy filtru a Besselových konstant

Požadovaná Besselova doba odezvy tFje funkcí doby fyzikální odezvy a doby elektrické odezvy systému opacimetru podle požadavků dodatku 4 této přílohy a vypočte se z této rovnice:

tF=

te = doba elektrické odezvy, s

Výpočet mezní frekvence filtru fcje založen na skokovém vzrůstu vstupní veličiny z 0 na 1 v době ≤ 0,01 s (viz příloha 6). Doba odezvy je definována jako čas mezi okamžikem, kdy Besselův výstup dosáhne hodnoty 10 % (t10) této skokové funkce, a okamžikem, kdy dosáhne hodnoty 90 % (t90) této funkce. K tomuto účelu se musí provést přiblížení iterací na fc, dokud se nedosáhne t90− t10≈ tF. První iterace fcje dána tímto vzorcem:

fc= π 10  tF

Besselovy konstanty E a K se vypočtou z těchto rovnic:

E = 1

S použitím hodnot E a K se vypočte jednosekundová Besselova průměrná odezva na skokovou vstupní veličinu Si

takto:

Yi= Yi − 1+ E × (Si+ 2 × Si − 1+ Si − 2− 4 × Yi − 2) + K × (Yi − 1− Yi − 2)

kde:

Si − 2= Si − 1= 0 Si= 1

Yi − 2= Yi − 1= 0

Časy t10a t90se musí interpolovat. Časový rozdíl mezi t90a t10definuje dobu odezvy tFpro uvedenou hodnotu fc. Jestliže tato doba odezvy není dostatečně blízká požadované době odezvy, musí se následujícím způsobem pokračovat v iteraci, dokud se skutečná doba odezvy neliší o více než 1 % požadované doby odezvy:

((t90− t10) − tF) ≤ 0,01 × tF

7.2. Vyhodnocení údajů

Hodnoty měření kouře se musí zachycovat s frekvencí nejméně 20 Hz.

7.3. Určení hodnot kouře 7.3.1. Přepočet měřených hodnot

Protože základní jednotkou měření všech opacimetrů je propustnost, musí se hodnoty kouře přepočítat z propustnosti τ na koeficient absorpce světla k takto:

k = −1

LA 1n 1 − N 100

 

a

N = 100 − τ

kde:

k = koeficient absorpce světla, m^-1

LA= efektivní délka optické dráhy podle údaje výrobce přístroje, m N = opacita, %

τ = propustnost, %

Přepočet se musí provést před každým dalším zpracováváním změřených hodnot.

7.3.2. Výpočet Besselovy průměrné hodnoty kouře

Vlastní mezní frekvencí filtru fcse rozumí frekvence, která generuje požadovanou dobu odezvy filtru tF. Po určení této frekvence iterativním postupem podle odstavce 7.1.1 se vypočtou vlastní konstanty E a K Besselova algoritmu.

Besselův algoritmus se pak použije na okamžitou křivku kouře (hodnota k), jak je popsáno v odstavci 7.1.2:

Yi= Yi − 1+ E × (Si+ 2 × Si − 1+ Si − 2− 4 × Yi − 2) + K × (Yi − 1− Yi − 2)

Besselův algoritmus je ze své povahy rekurzivní. Proto jsou ke spuštění algoritmu potřebné některé počáteční vstupní hodnoty Si − 1a Si − 2a počáteční výstupní hodnoty Yi − 1a Yi-2. Tyto hodnoty lze předpokládat za rovné nule.

Pro každý stupeň zatížení při třech hodnotách otáček A, B a C se vybere maximální jednosekundová hodnota Ymax

z jednotlivých hodnot Yikaždé křivky kouře.

7.3.3. Konečný výsledek

Střední hodnoty kouře SV z každého cyklu (zkušebních otáček) se vypočtou takto:

Pro zkušební otáčky A: SVA= (Ymax1, A+ Ymax2, A+ Ymax3, A)/3

Pro zkušební otáčky B: SVB= (Ymax1, B+ Ymax2, B+ Ymax3, B)/3 Pro zkušební otáčky C: SVC= (Ymax1, C+ Ymax2, C+ Ymax3, C)/3 kde:

Ymax1, Ymax2, Ymax3 = největší jednosekundová Besselova průměrná hodnota kouře při každém ze tří stupňů zatížení

Konečná hodnota se vypočte takto:

SV = (0,43 × SVA) + (0,56 × SVB) + (0,01 × SVC)

Dodatek 2 Zkušební cyklus ETC

1. POSTUP MAPOVÁNÍ VLASTNOSTÍ MOTORU

1.1. Určení rozsahu otáček pro mapu vlastností motoru

K vykonání zkoušky ETC na zkušebním stanovišti se musí před zkušebním cyklem zmapovat vlastnosti motoru, aby bylo možno určit křivku závislosti otáček a točivého momentu. Minimální a maximální otáčky pro mapování jsou vymezeny takto:

Minimální otáčky pro mapování = otáčky volnoběhu

Maximální otáčky pro mapování = nhi× 1,02 nebo otáčky, při kterých točivý moment plného zatížení klesne na nulu, podle toho, které z nich jsou nižší

1.2. Vytvoření mapy výkonových vlastností motoru

Motor se zahřeje při maximálním výkonu, aby se stabilizovaly parametry motoru podle doporučení výrobce a osvědčené technické praxe. Po stabilizaci motoru se takto vytvoří mapa vlastností motoru:

a) motor se odlehčí a běží při volnoběžných otáčkách;

b) motor běží s nastavením vstřikovacího čerpadla na plné zatížení při minimálních otáčkách pro mapování;

c) otáčky motoru se zvyšují s průměrným přírůstkem 8 ± 1 min⁻¹/s z minimálních otáček pro mapování na maximální otáčky pro mapování. Body otáček motoru a točivého momentu se zaznamenávají s frekvencí záznamu nejméně jeden bod za sekundu.

1.3. Vytvoření mapovací křivky

Všechny body měření zaznamenané podle odstavce 1.2 tohoto dodatku se spojí lineární interpolací. Výslednou křivkou točivého momentu je mapovací křivka, která musí být použita k přepočítání normalizovaných hodnot točivého momentu cyklu motoru na skutečné hodnoty točivého momentu motoru pro zkušební cyklus, jak je popsáno v odstavci 2 tohoto dodatku.

1.4. Jiné způsoby mapování

Jestliže se výrobce domnívá, že výše uvedený postup mapování není jistý nebo reprezentativní pro kterýkoli daný motor, mohou se použít jiné způsoby mapování. Tyto jiné způsoby musí splňovat záměr vymezených mapovacích postupů k určení maximálního točivého momentu dosažitelného při všech otáčkách motoru, které se vyskytují v průběhu zkušebních cyklů. Odchylky od způsobů mapování uvedených v tomto odstavci musí být z důvodů spolehlivosti nebo reprezentativnosti schváleny technickou zkušebnou zároveň se zdůvodněním jejich použití. V žádném případě se však nesmějí použít nepřetržité sestupné změny otáček motoru u regulovaných motorů nebo u motorů přeplňovaných turbodmychadlem.

1.5. Opakované zkoušky

Motor nemusí být zmapován před každým jednotlivým zkušebním cyklem. Motor se musí znovu zmapovat před zkušebním cyklem, jestliže:

a) podle odborného úsudku uplynula neúměrně dlouhá doba od posledního mapování, nebo

b) na motoru byly vykonány mechanické změny nebo následná kalibrování, které potenciálně mohou ovlivnit výkonové vlastnosti motoru.