Zkouška účinnosti konvertoru NO x

Účinnost konvertoru používaného ke konverzi NO2 na NO se musí zkoušet podle odstavců 1.7.1 až 1.7.8 (obrázek 6).

1.7.1. Zkušební sestava

Účinnost konvertorů lze kontrolovat ozonizátorem s použitím zkušební sestavy podle obrázku 6 (viz také odstavec 3.3.5 dodatku 4 této přílohy) dále popsaným postupem.

1.7.2. Kalibrace

Detektory CLD a HCLD se kalibrují v nejčastěji používaném rozsahu nulovacím plynem a kalibračním plynem rozpětí podle specifikací výrobce (kalibrační plyn rozpětí musí mít obsah NO, který odpovídá asi 80 % pracovního rozsahu, a koncentrace NO2ve směsi plynů musí být nižší než 5 % koncentrace NO). Analyzátor NOx

musí být v režimu NO seřízen tak, aby kalibrační plyn neprocházel konvertorem. Indikovaná koncentrace se zaznamenává.

1.7.3. Výpočet

Účinnost konvertoru NOxse vypočte takto:

účinnost ð%Þ = 1 þa − b c − d

 

 100

kde:

a = je koncentrace NOxpodle odstavce 1.7.6 b = je koncentrace NOxpodle odstavce 1.7.7 c = je koncentrace NO podle odstavce 1.7.4 d = je koncentrace NO podle odstavce 1.7.5

1.7.4. Přidávání kyslíku

Přípojkou T se do proudu plynu nepřetržitě přidává kyslík nebo nulovací vzduch, dokud není indikovaná koncentrace asi o 20 % nižší než indikovaná kalibrační koncentrace podle odstavce 1.7.2 (analyzátor je v režimu NO). Zaznamená se indikovaná koncentrace „c“. Ozonizátor zůstává během celé této operace mimo činnost.

1.7.5. Aktivace ozonizátoru

Ozonizátor se aktivuje tak, aby vyráběl dostatek ozónu ke snížení koncentrace NO na asi 20 % (nejméně 10 %) kalibrační koncentrace uvedené v odstavci 1.7.2. Zaznamená se indikovaná koncentrace „d“ (analyzátor je v režimu NO).

1.7.6. Režim NOx

Analyzátor se pak přepne do režimu NOx, aby směs plynů (skládající se z NO, NO2, O2a N2) nyní procházela konvertorem. Zaznamená se indikovaná koncentrace „a“ (analyzátor je v režimu NOx).

1.7.7. Deaktivace ozonizátoru

Ozonizátor se deaktivuje. Směs plynů popsaná v odstavci 1.7.6 prochází konvertorem do detektoru. Zaznamená se indikovaná koncentrace „b“ (analyzátor je v režimu NOx).

1.7.8. Režim NO

Je-li ozonizátor deaktivován, přepnutím do režimu NO se také uzavře průtok kyslíku nebo syntetického vzduchu.

Údaj NOxna analyzátoru se nesmí lišit o více než ± 5 % od změřené hodnoty podle odstavce 1.7.2 (analyzátor je v režimu NO).

1.7.9. Interval zkoušky

Účinnost konvertoru se musí přezkoušet před každou kalibrací analyzátoru NOx.

1.7.10. Požadavek na účinnost

Účinnost konvertoru nesmí být menší než 90 %, rozhodně se však doporučuje účinnost větší než 95 %.

Poznámka: Jestliže ozonizátor nemůže dosáhnout snížení z 80 % na 20 % podle odstavce 1.7.5, je-li analyzátor nastavený na nejčastěji používaný rozsah, použije se nejvyšší rozsah, kterým se takového snížení dosáhne.

Obrázek 6

Schéma zařízení k určení účinnosti konvertoru NOx

1.8. Seřízení FID

1.8.1. Optimalizace odezvy detektoru

Analyzátor FID musí být seřízen podle pokynů výrobce přístroje. Pro optimalizaci odezvy v nejobvyklejším pracovním rozsahu se použije kalibrační plyn rozpětí ze směsi propanu se vzduchem.

Do analyzátoru se při průtocích paliva a vzduchu nastavených podle doporučení výrobce zavede kalibrační plyn rozpětí s 350 ± 75 ppm C. Odezva se při daném průtoku paliva určí z rozdílu mezi odezvou na kalibrační plyn rozpětí a odezvou na nulovací plyn. Průtok paliva se postupně seřídí nad hodnotu uvedenou výrobcem a pod tuto hodnotu. Při těchto průtocích paliva se zaznamená odezva na kalibrační plyn rozpětí a na nulovací plyn. Rozdíl mezi odezvou na kalibrační plyn rozpětí a nulovací plyn se vynese jako křivka a průtok paliva se seřídí ke straně křivky s bohatou směsí.

1.8.2. Faktory odezvy na uhlovodíky

Analyzátor se kalibruje směsí propanu se vzduchem a čištěným syntetickým vzduchem podle odstavce 1.5.

Faktory odezvy se určí při uvedení analyzátoru do provozu a po delším servisním intervalu. Faktor odezvy Rfpro určitý druh uhlovodíku je poměrem mezi hodnotou C1 indikovanou analyzátorem FID a koncentrací plynu v lahvi vyjádřenou v ppm C1.

Koncentrace zkušebního plynu musí být taková, aby poskytovala odezvu na přibližně 80 % plného rozsahu stupnice. Koncentrace musí být známa s přesností ± 2 % ve vztahu ke gravimetrické normalizované hodnotě vyjádřené objemově. Kromě toho musí být láhev s plynem stabilizována po dobu 24 hodin při teplotě 298 K ± 5 K (25^oC ± 5^oC).

Použijí se tyto zkušební plyny a doporučují se tyto faktory relativní odezvy:

methan a čištěný syntetický vzduch: 1,00 ≤ Rf≤ 1,15

propylen a čištěný syntetický vzduch: 0,90 ≤ Rf≤ 1,10

toluen a čištěný syntetický vzduch: 0,90 ≤ Rf≤ 1,10

Tyto hodnoty jsou vztaženy k faktoru odezvy Rf= 1,00 pro propan a čištěný syntetický vzduch.

1.8.3. Kontrola rušivého vlivu kyslíku

Kontrola rušivého vlivu kyslíku se provede při uvádění analyzátoru do provozu a po delším servisním intervalu.

Faktor odezvy je vymezen v odstavci 1.8.2 a určí se postupem uvedeným v tomtéž odstavci. Použije se tento zkušební plyn a doporučuje se tento faktor relativní odezvy:

propan a dusík 0,95 ≤ Rf≤ 1,05.

Tato hodnota je vztažena k faktoru odezvy Rf= 1,00 pro propan a čištěný syntetický vzduch.

Koncentrace kyslíku ve vzduchu hořáku FID se smí lišit od koncentrace kyslíku ve vzduchu hořáku použitého při poslední kontrole rušivého vlivu kyslíku nejvýše o ± 1 mol %. Jestliže je tento rozdíl větší, musí se rušivý vliv kyslíku zkontrolovat a analyzátor se musí v případě potřeby seřídit.

1.8.4. Účinnost separátoru uhlovodíků jiných než methan (NMC, jen pro plynové motory na NG)

NMC se používá k odstraňování uhlovodíků jiných než methan ze vzorku plynu tak, že se oxidují všechny uhlovodíky kromě methanu. V ideálním případě je konverze methanu 0 % a konverze ostatních uhlovodíků představovaných ethanem 100 %. K přesnému měření NMHC se určí obě účinnosti a použijí se k výpočtu hmotnostního průtoku emisí NMHC (viz odstavec 5.4 dodatku 2 přílohy 4A).

1.8.4.1. Účinnost vztažená k methanu

Kalibrační plyn methanu se vede detektorem FID s obtokem NMC a bez tohoto obtoku a obě koncentrace se zaznamenají. Účinnost se určí takto:

EM= 1 − cw

cw=o

kde:

cw = koncentrace HC při průtoku CH4přes NMC cw/o= koncentrace HC při obtoku CH4mimo NMC 1.8.4.2. Účinnost vztažená k ethanu

Kalibrační plyn ethanu se vede skrz FID s obtokem mimo NMC a bez tohoto obtoku a obě koncentrace se zaznamenají. Účinnost se určí takto:

Plyny, které jsou obsaženy ve výfukových plynech a které nejsou analyzovanými plyny, mohou rušit indikované hodnoty více způsoby. K pozitivnímu rušení dochází u přístrojů NDIR, když má rušivý plyn stejný účinek jako měřený plyn, avšak v menší míře. K negativnímu rušení dochází u přístrojů NDIR, když rušivý plyn rozšiřuje pásmo absorpce měřeného plynu, a v přístrojích CLD, když rušivý plyn potlačuje záření. Kontroly rušivých vlivů podle odstavců 1.9.1 a 1.9.2 se musí provádět před uvedením analyzátoru do provozu a po delším servisním intervalu.

1.9.1. Kontrola rušivých vlivů u analyzátoru CO

Činnost analyzátoru CO může rušit voda a CO2. Proto se nechá při pokojové teplotě probublávat vodou kalibrační plyn rozpětí CO2 s koncentrací od 80 % do 100 % plného rozsahu stupnice při maximálním pracovním rozsahu používaném při zkoušce a zaznamená se odezva analyzátoru. Odezva analyzátoru smí být nejvýše 1 % plného rozsahu stupnice pro rozsahy nejméně 300 ppm nebo nejvýše 3 ppm pro rozsahy pod 300 ppm.

1.9.2. Kontrola rušivých vlivů u analyzátoru NOx

Dvěma plyny, kterým se musí věnovat pozornost u analyzátorů CLD (a HCLD), jsou CO2a vodní pára. Rušivé odezvy těchto plynů jsou úměrné jejich koncentracím, a proto vyžadují užití zkušebních postupů k určení rušivých vlivů při jejich nejvyšších koncentracích očekávaných při zkouškách.

1.9.2.1. Kontrola rušivého vlivu CO2

Kalibrační plyn rozpětí CO2 s koncentraci od 80 % do 100 % plného rozsahu stupnice při maximálním pracovním rozsahu se nechá procházet analyzátorem NDIR a zaznamená se hodnota CO2jako hodnota A. Tento plyn se pak ředí na přibližně 50 % kalibračním plynem rozpětí NO a nechá se procházet NDIR a (H)CLD, přičemž se hodnoty CO2a NO zaznamenají jako hodnoty B a C. Pak se uzavře přívod CO2a detektorem (H)CLD prochází jen kalibrační plyn rozpětí NO a hodnota NO se zaznamená jako hodnota D.

Rušivý vliv, který nesmí být větší než 3 % plného rozsahu stupnice, se vypočte takto:

% rušivého vlivu = 1 − C  A

A = je koncentrace nezředěného CO2měřená analyzátorem NDIR v % B = je koncentrace zředěného CO2měřená analyzátorem NDIR v % C = je koncentrace zředěného NO měřená detektorem (H)CLD v ppm D = je koncentrace nezředěného NO měřená detektorem (H)CLD v ppm

Je možno použít jiné postupy ředění a kvantitativního určení hodnot kalibračního plynu rozpětí CO2a NO, např.

dynamické směšování.