Vývojová kritéria projektu

Projekty mohou probíhat v různé délce denní, týdenní, měsíční, ale i roční.

Projekt se dá uskutečnit ve škole a zapojit do něj více předmětů, na škole v přírodě, během celého školního roku v jednotlivých předmětech nebo i doma. Víceméně může probíhat kdekoliv a kdykoliv. K zajištění, co nejhladšího průběhu, je nutné všechny fáze projektu, dobře naplánovat.

Projekt je rozdělen do několika částí, které je nutné dostatečně připravit. Počátek plánování by měl u každého realizátora projektu začínat v jeho hlavě a představách, které je nutné v rámci zajištění dobrého vedení a následné realizace, zapsat a rozplánovat na dobu celého projektu. Při plánování můžeme sledovat, zda je provedení projektu realizovatelné a zároveň máme možnost s projektem pracovat tak, aby stále směřoval k našemu cíli, ale zároveň se vyvíjel a zlepšoval.

Není chybou, pokud se v průběhu plánování projektu jeho cíl změní, případně se rozšíří. Můžeme také předpokládat, že vyvstane možnost prodloužit jeho trvání, případně jej rozdělit do více projektů.

Jak tedy z předchozích informací vyplývá, projekt by měl být připravený, aby se učitel mohl soustředit na práce dětí. Učitel by měl mít stále na paměti, že ačkoliv je projekt z jeho strany připravený a naplánovaný, nemusí vše probíhat jednoduše. I během velmi dobře připraveného projektu mohou vzniknout situace, které nebyly v průběhu přípravy projektu očekávány, a učitel na ně musí reagovat. Tyto situace žákům mohou přinést nové poznatky a prožitky. (Coufalová, 2006)

Postup projektu (Lojdová, 2012):

Plánování tématu je jedna z prvních věci, nad kterou se musí každý zamyslet, když se rozhodne projekt připravit. Tato část je důležitá, protože je do ní zařazen i cíl, který je důležitější než samotné téma. Každý, kdo se rozhodne pro přípravu projektu, musí uvažovat nad přínosem projektu pro skupinu žáků i jednotlivce. Jak chce, aby projekt na žáky působil, co jim přinesl za nové poznatky. Od těchto a dalších informací, se následně odvíjí i cíl projektu. Oproti tomu nad tématem projektu můžeme debatovat se žáky, kteří si jej mohou zvolit.

Plánování průběhu je další důležitá část, kde je dobré si říci a uvědomit si, jak dlouho chceme, aby projekt trval. Je to velmi důležité, protože od tohoto plánu se odvíjí plánování jednotlivých aktivit.

Další kritériem, nad kterým je třeba uvažovat, je skupina, pro kterou bude program určen. To je důležité zejména proto, abychom v další fázi byli schopni naplánovat a zařadit takové aktivity, které jsou přizpůsobeny složení skupiny (pohlaví, věk, zájmy apod.)

Pokud budeme řešit projekt, který je zařazen do výuky ve škole, je třeba se zamyslet nad tím, které předměty chceme, aby byly do projektu zapojeny. Tím si ujasníme, které klíčové kompetence a průřezová témata budeme v projektu uplatňovat, případně, na které se budeme soustředit.

Poslední věc, na kterou je potřeba se v této fázi zaměřit je, kde bude projekt probíhat a jak tento průběh bude vypadat.

Možnosti délky projektu:

Plánování jednotlivých aktivit je logicky navazující krok, který musí přijít, když jsme si stanovili cíl našeho projektu, dobu trvání i skupinu, pro kterou je určen.

Plánování jednotlivých aktivit není pouze o rozmyšlení, jaké aktivity do projektu zařadíme, ale je také důležité si uvědomit, jaké použijeme metody, způsoby práce a jaké pomůcky budeme potřebovat. Součástí je také vytvoření přesného časového harmonogramu, který budeme dle možností v průběhu projektu dodržovat.

Na konci této fáze je důležité, si celý projekt projít a zkontrolovat, zda je náš cíl shodný se všemi aktivitami, které v projektu probíhají, čas, který jsme si stanovili, bude dostatečný a aktivity jsou zvoleny přiměřeně věku, pro který je projekt plánován.

Když máme vše připravené je na čase projekt vyzkoušet. Dostáváme se do fáze realizace. Při realizaci prvního projektu je dobré realizovat ho ve skupině, kterou známe. Pokud tedy projekt připravuje paní učitelka, je dobré, aby ho nejdříve vyzkoušela ve své třídě, než ho poskytne kolegyním, případně bude sdílet s jinými školami apod.

První realizace projektu nám ukáže, jestli byly domyšleny všechny varianty a způsoby práce, které můžeme očekávat od žáků. První realizace ve skupině, se kterou máme zkušenosti, nám zajistí přehled o tom, zda je projekt správně naplánovaný, aktivity jsou pro žáky zajímavé a poučné. Zároveň informuje jeho realizátora o tom, že časový harmonogram je splnitelný, stejně jako je naplněn cíl projektu. Poté může projekt případně upravit a poskytnout k realizaci dalším kolegům.

Každý projekt by měl být zakončený prezentací práce, která z celého projektu vzešla. Ukázka výsledků projektu by měla vzejít od žáků, které ukazují své práce a získané výsledky. Prezentace práce by při dobře provedeném projektu měla naplnit cíl projektu.

Poslední fází projektu je hodnocení, které můžeme rozdělit na tři části.

První část hodnocení realizují žáci, kteří na projektu pracovali. Hodnotí aktivity, které je bavily. Vhodné je zvolit takový způsob hodnocení, aby se „hodnotící“ aktivity neopakovaly. Samozřejmě je dobré, když žák souhlasí se spolužákem v aktivitě, která se mu líbila, ale je lépe požadovat aktivitu jinou, případně formulovat jiný názor, než

„kopírovat“ spolužákův. Žáci nemusí hodnotit pouze aktivity, které v projektu proběhly, ale i informace, které se dověděli, případně zhodnotit také práci skupiny či jednotlivců v ní. Pro učitele (realizátora projektu) je také důležité, zda bylo žákům předáno to, co bylo v projektu dáno za cíl.

Toto konkrétní hodnocení se dá dělat u krátkodobějších projektů, kde si žáci aktivity pamatují. Pokud jde o roční projekt, je možné si aktivity zapisovat a poté vyhodnotit, které žáky nejvíce bavily nebo kde se co naučili a připomenout si je, případně vyhodnotit ihned po realizaci aktivity.

Druhá část hodnocení je hodnocení samotného tvůrce. Každý tvůrce si po dokončení projektu měl ujasnit, co považuje za povedené nebo naopak. Podle toho pak s projektem dále pracuje, upravuje jej, připravuje pro snazší nebo efektivnější a pro žáky atraktivnější, variantu.

Poslední, třetí část hodnocení, je realizována s delším časovým odstupem.

Po sdílení projektu kolegům nebo rozšíření na jiné školy. Toto hodnocení je od dalších lidí, kteří projekt uskutečnili.

Každé hodnocení je důležité a má nezastupitelnou hodnotu, může projekt vylepšit a dále posunout. Popřípadě na základě jednoho projektu mohou vznikat projekty jiné, tudíž různými projekty můžeme dále inspirovat.

Pro úspěšný projekt je důležité, aby ho všichni podporovali a chtěli na něm pracovat. Projekt musí chtít žáci, učitel i vedení školy, které ho podpoří, popřípadě i jiní učitelé dalších předmětů. Dále je potřeba projekt promyslet a připravit. Důležité je zajištění pomůcek pro všechny účastníky a vědomí, kam projekt směřuje.