Výsledky provedeného dotazníkového šetĜení jsou pro vČtší pĜehlednost upraveny graficky do tabulek a obrázkĤ.
1. Pohlaví respondenta
Dotazníkového šetĜení se zúþastnilo celkem 53 respondentĤ. Z obrázku 10 je patrné, že muži tvoĜili 49,06 % a ženy se podílely na úþasti z 50,94 %. Návratnost dotazníkĤ nelze uvést, jelikož byly do tohoto výzkumu zahrnuté i organizace podporující cizince a ty nesdČlily, kolik migrantĤ celkem oslovily.
Obr. 10: Pohlaví respondentĤ Zdroj: vlastní
2. VČk
Tabulka 10 ukazuje vČkovou strukturu cizincĤ, která byla pro pĜehlednost upravena do 5 kategorií. ýasový interval tČchto skupin byl stanoven na 10 let. NejþastČjší vČková kategorie (modus) byla 36 let. Otázka potvrdila, že nejvČtší þást cizincĤ v ýR se nachází v kategorii 14 – 59 let. Nejmladší respondent uvedl vČk 22 let a nejstarší úþastník dotazníku zaznamenal 62 let. PrĤmČrný vČk cizincĤ tohoto dotazníku je 37,94 let.
Tab. 10: VČk respondentĤ
VČk (v dokonþených letech) Poþet respondentĤ VyjádĜeno v %
21 - 30 13 24,52
31 - 40 20 37,74
41 - 50 13 24,52
51 - 60 6 11,32
61 - 70 1 1,89
Celkem 53 100,00
Zdroj: vlastní
3. Nejvyšší dokonþené vzdČlání
Obrázek 11 ukazuje, jakého nejvyššího vzdČlání oslovení cizinci dosáhli. Nikdo z respondentĤ neuvedl, že nemá žádné vzdČlání. Dotazník vyplnilo 33,96 % cizincĤ s vysokoškolským vzdČláním. Základní vzdČlání uvedlo celkem 7,55 % dotazovaných.
Obr. 11: Nejvyšší dokonþené vzdČlání Zdroj: vlastní
4. Obor, ve kterém je respondent vzdČlán
OdpovČdi respondentĤ se v této otázce více rozcházely. Technické obory se týkaly více spoleþnosti Jablotron, což potvrzují interní zdroje, které byly pro diplomovou práci poskytnuty. Je tĜeba uvést, že tato otázka se zamČĜila na to, co cizinci vystudovali, nikoli na to, jakou profesi v souþasnosti vykonávají. Jejich odpovČdi jsou obsahem tabulky 11.
Tab. 11: Obor, ve kterém je respondent vzdČlán Obor - pracovní
zaĜazení Poþet respondentĤ Obor - pracovní
zaĜazení Poþet respondentĤ
Elektronická technika 2 TesaĜ, truhláĜ 2
Finance 2 Textil 1
5. Pracovní pozice, na které je cizinec zamČstnán
Zde mČli respondenti na výbČr ze 4 možností: vrcholový nebo stĜední management, Ĝadový zamČstnanec, þi osoba samostatnČ výdČleþnČ þinná, pĜípadnČ mohli zvolit vlastní odpovČć.
Obrázek 12 zobrazuje odpovČdi cizincĤ. NejþastČjší odpovČdí byl Ĝadový zamČstnanec, ale urþité zastoupení si našly i ostatní odpovČdi kromČ vrcholového managementu.
Možnost zvolit vlastní odpovČć zde zvolil nižší poþet migrantĤ. Jednalo se o odpovČdi výzkumník a nezamČstnaný.
Obr. 12: Pracovní pozice, kde respondenti pracují Zdroj: vlastní
6. V jakém oboru dotazovaný pracuje
Úkolem této otázky bylo uvést kategorii oboru, ve kterém v souþasnosti migrant pracuje.
Cílem bylo zjistit, zda cizinci pracují v oblasti, kterou vystudovali, nebo pĜijímají i práce, které jsou pro nižší kvalifikace, než kterou disponují. Tuto otázku lze porovnat s otázku 4 a je možné vidČt, že obory, které v cizinČ migranti vystudují, celkem vČrohodnČ odpovídají podle tohoto prĤzkumu profesím, které zde vykonávají. Je ale samozĜejmé, že i pod názvem obchod, prodej þi administrativa se mĤže skrývat nČkolik druhĤ profesí. Je nutné uvést, že nČkteĜí pracovníci nevČdČli, do jaké oblasti svou þinnost zaĜadit. To je vidČt u odpovČdi pekaĜství v tabulce 12.
Tab. 12: V jakém oboru respondenti pracují Obor - kde
v souþasnosti cizinci
pracují Poþet respondentĤ Obor - kde v souþasnosti cizinci národnosti pracující u spoleþnosti Jablotron Alarms, a.s. KromČ tČchto národností jsou zde navíc zastoupeni napĜ. Poláci, Turci, Uzbekistánci atd. NejþastČjší odpovČdí byla Ukrajina.
To, že právČ Ukrajinci jsou v Libereckém kraji nejvíce zastoupeni, dokazuje i tabulka v pĜíloze C.
Tab. 13: Stát, ze kterého cizinci pochází
Stát Poþet respondentĤ VyjádĜeno v %
Arménie 1 1,89
8. Souþasný statut cizincĤ
Cílem této otázky bylo zjistit kolika, osloveným cizincĤm byl již udČlen trvalý pobyt, þi dokonce státní obþanství. OdpovČdi respondentĤ jsou zachyceny v obrázku 13 a svČdþí o tom, že získání státního obþanství není takovou samozĜejmostí. Mnoho cizincĤ uvedlo, že zde pobývají na základČ trvalého pobytu, což dokazuje doba, kolik let žijí na území ýR.
Obr. 13: Souþasný pobytový status cizincĤ Zdroj: vlastní
9. Jak dlouho žije migrant na území ýR
NejþastČji uvádČnou dobou byla délka 10 let a tato hodnota se zde stala modusem. Získaná data dokazují, že cizinci, kteĜí jednou do ýR pĜijdou, mají vČtšinou zámČr se tady usadit buć napoĜád, nebo na delší dobu. Nejkratší doba, kterou respondent v dotazníku uvedl, byla délka 7 mČsícĤ a v tabulce 14 je vyjádĜena hodnotou 0. Nejdelší doba, kterou zde migrant žije, byla uvedena jako 42 let.
Tab. 14: Poþet let strávených v ýR
Poþet let v ýR Poþet respondentĤ VyjádĜeno v %
0 - 2 . 9 16,98
3 - 5 . 6 11,32
6 - 10 . 15 28,3
11 - 15 . 10 18,87
16 - 20 . 9 16,98
21 - 25 . 3 5,66
40 - 42 . 1 1,89
Zdroj: vlastní
10. Hlavní dĤvod/y opuštČní rodné zemČ
OdpovČdi na otázku 10 jsou zobrazeny v tabulce 15. Respondenti mČli pĜíležitost zvolit více možností a nejþastČjší reakcí byla jednoznaþnČ odpovČć více pracovních pĜíležitostí, což potvrzuje stávající trend. PomČrnČ silnČ zastoupenou kategorií byla lepší finanþní situace v ýR a slouþení rodiny. Nikdo z respondentĤ neuvedl jako dĤvod pĜestČhování do ýR nevyhovující pĜírodní podmínky nebo riziko nákazy vážných þi smrtelných chorob.
Tab. 15: Proþ respondenti opustili svou rodnou zemi DĤvod opuštČní nejvyšší nároþnost, 3 respondent nedokáže posoudit a 5 nenároþné
OdpovČdi na tuto otázku nebyly pĜekvapivé a jsou zobrazeny v tabulce 16. Pro cizince
Tab. 16: Ohodnocení komunikace v þeském jazyce
Komunikace v þeském jazyce Poþet VyjádĜeno v %
Velmi nároþné 13 24,53
Nároþné 11 20,75
Nedokáži posoudit 13 24,53
MénČ nároþné 13 24,53
Nenároþné 3 5,66
Zdroj: vlastní
12. NejvČtší pĜekážka spojená s odchodem z rodné zemČ
Otázka 12 byla zamČĜena na odchod cizincĤ z rodné zemČ. Migranti shodnČ uvádČli, že nejvČtší pĜekážkou pro nČ bylo odlouþení od rodiny. Další ménČ zastoupené odpovČdi jsou zobrazeny na obrázku 14.
Obr. 14: NejvČtší pĜekážka spojená s odchodem ze zemČ Zdroj: vlastní
13. Co bylo nejobtížnČjší po pĜíchodu do ýR
Tato otázka byla jako jedna z mála otevĜenou otázkou dotazníku, aby cizinci nebyli ovlivnČni nabízenými možnostmi. Z tohoto dĤvodu jsou nČkteré odpovČdi ménČ þasto zastoupeny. OdpovČdi jsou zobrazeny v tabulce 17. Všechny dĤvody uvedené cizinci jsou pochopitelné. PĜekvapivé je, že pomČrnČ malý poþet respondentĤ mČlo problém najít si zde práci þi bydlení.
Tab. 17: Problémy s pĜíchodem do ýR
PĜíchod do ýR - problémy Poþet respondentĤ
Bez pĜátel 3
Strach z cizího prostĜedí, zaþátek všude tČžký 1 Zvyknout si na jiný životní styl, prostĜedí 2 Zdroj: vlastní
14. Kategorie, kde se cizinci cítí být v ýR diskriminováni
OdpovČdi na tuto otázku jsou obsahem obrázku 15. Je pravda, že nČkolik cizincĤ uvedlo, že v ýR nepocítili nikdy diskriminaci, ale rozhodnČ to nebyla vČtšina. NejhĤĜe si vedla oblast úĜadĤ v ýR. Diskriminace na úĜadech byla Ĝešena již v nČkolika prĤzkumech.
Hlavním problémem podle šetĜení Trboly a Rákoczyové, (2011b) jsou právČ úĜady cizinecké policie. V tomto prĤzkumu se cizinci svČĜili, že personál na tČchto úĜadech se þasto obmČĖuje. Zvláštní je, že tento úĜad nezamČstnává pracovníky se širší jazykovou vybaveností. Cizinec má podle tohoto úĜadu ze zákona povinnost, pokud nerozumí, obstarat si na vlastní náklady tlumoþníka. Pracovníci cizinecké policie se podle nČkterých cizincĤ nedomluví ani anglickým, þi nČmeckým jazykem. SamozĜejmČ se to asi netýká všech pracovníkĤ. Cizinecká policie naopak uvádí, že má velký problém s Mongolci, kteĜí opravdu nerozumí témČĜ niþemu. ýastým dĤvodem nespokojenosti cizincĤ je i þekací doba na tomto úĜadČ. PĜedevším v Praze mají cizinci zkušenost, že þekají od þasných ranních hodin a mĤže na nČ pĜijít Ĝada až následující den. Tato situace zde není ojedinČlá (iDNES.cz, 2010). I podle informací personálního oddČlení spoleþnosti Jablotronu Alarms, a.s. by rozhodnČ nebylo špatné nastavení fungování tohoto systému upravit a zjednodušit tak migrantĤm jednání s tímto úĜadem.
Obr. 15: V jakých kategoriích se cizinci cítí být diskriminovaní Zdroj: vlastní
15. Ohodnocení jazykové vybavenosti úĜedníkĤ na stupnici od 1 – 5: okresních správ sociálního zabezpeþení, cizinecké policie, úĜadĤ práce, zdravotních pojišĢoven, … Stupnice této otázky byla tvoĜena opČt stejným zpĤsobem. Respondenti þíslem 1 vyjádĜili svou spokojenost a naopak þíslem 5 nespokojenost. Zhodnocení jazykové vybavenosti úĜedníkĤ je obsahem tabulky 18. Výsledky potvrzují, že jejich jazyková vybavenost by mohla být na vyšší úrovni.
Tab. 18: Hodnocení jazykové vybavenosti úĜedníkĤ v ýR
Jazyková vybavenost Poþet respondentĤ VyjádĜeno v %
1 2 3,77
2 9 16,98
3 22 41,51
4 10 18,87
5 10 18,87
Zdroj: vlastní
16. Ohodnocení spokojenosti s komunikací s þeskými úĜady na škále od 1 – 5
Aþkoliv respondenti vyjádĜili nespokojenost s jazykovou vybaveností tČchto úĜadĤ, komunikaci s nimi si celkem pochvalují. Zde mČli cizinci šanci posoudit naopak jejich ochotu, snahu poskytnout informace. V této kategorii úĜady obstály. VČtšina cizincĤ vyjádĜila v této oblasti spokojenost. PĜesná þísla jsou zobrazeny v tabulce 19.
Tab. 19: Spokojenost s komunikací s þeskými úĜady
Spokojenost Poþet respondentĤ VyjádĜeno v %
1 2 3,77
17. V þem spatĜují cizinci výhody oproti své rodné zemi?
OdpovČdi na otázku 17 jsou subjektivnČ urþené podle toho, z jakého státu migrant pochází.
Z dotazníku je patrné, že ýR nabízí cizincĤm urþité pĜednosti oproti nČkterým jiným státĤm. TČmito pĜednostmi jsou napĜ. lepší finanþní situace, více pracovních pĜíležitostí a opomíjena není ani kvalitnČjší zdravotní péþe þi životní prostĜedí. PĜesné vyhodnocení otázky je uvedeno v tabulce 20, ve které mČli cizinci možnost oznaþit více odpovČdí.
Tab. 20: Výhody ýR oproti rodné zemi
Výhody ýR Poþet respondentĤ
Výsledky této otázky zobrazené v tabulce 21 mohou být zpĤsobeny více faktory. VČtšina cizincĤ uvedla, že v podstatČ nemČla nČjaký velký problém najít si zde práci. Je pravda, že respondenti tohoto dotazníku pobývají na území ýR již Ĝadu let a to situace na trhu práce byla pomČrnČ odlišná. V souþasnosti je nezamČstnanost v ýR uvádČna ve výši 7,5 %, v Libereckém kraji se uvádí ve výši 7,65 %. Dalším argumentem tohoto vyhodnocení je také to, že cizincĤm byly v posledních letech ztíženy podmínky pro jejich pĜíchod.
Z tohoto dĤvodu se do ýR dostanou pĜedevším cizinci, kteĜí mají vysokou kvalifikaci
a podniky si je svými požadavky dokážou u ÚP prosadit, þi naopak jsou ochotni vzít práci, kterou ýeši jednoduše vykonávat nechtČjí.
Tab. 21: Ohodnocení obtížnosti najít si práci v ýR
Obtížnost najít si práci Poþet respondentĤ VyjádĜeno v %
1 3 5,66
2 14 26,42
3 9 16,98
4 20 37,74
5 7 13,21
Zdroj: vlastní
19. ZpĤsob získání souþasné práce v ýR
Z obrázku 16 je patrné, že nejþastČjším zpĤsobem získání práce u tČchto respondentĤ bylo doporuþení známého, kolegy. Firmy mají v tomto smČru již pĜedem urþité informace o budoucím zamČstnanci a nemusí se bát, že by pozdČji nesplĖoval jejich požadavky.
Migrant je pro spoleþnost urþitČ více provČĜený, obzvlášĢ zmíní-li se o nČm spolehlivý pracovník. V otázce byla uvedena i možnost získání práce pĜes ÚP. Aþkoliv žádný z cizincĤ tuto možnost neoznaþil, podle souþasných pravidel by tímto úĜadem musel být každý zamČstnanec schválen.
Obr. 16: ZpĤsob získání souþasné práce v ýR Zdroj: vlastní
20. Pomoc zamČstnavatelĤ þi kolegĤ cizinci se zaĜadit do bČžného þeského prostĜedí Respondenti odpovČdČli na tuto otázku celkem velmi uspokojivČ. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 22.
Tab. 22: Pomoc zamČstnavatelĤ þi kolegĤ etablovat se do prostĜedí
Tab. 23: Ohodnocení zkušeností s þeskými obþany
Zkušenosti s þeskými obþany Poþet respondentĤ VyjádĜeno v %
Velmi dobré 8 15,09
22. Považují cizinci dĤvod pĜestČhování se do ýR za správný?
VČtšina respondentĤ uvedla, že si vybrala správnČ. 17 dotázaných na tuto otázku zvolilo odpovČć, že nevČdí, a jen 6 cizincĤ své pĤvodní rozhodnutí zpochybnilo, jak je patrné v tabulce 24.
Tab. 24: Zhodnocení rozhodnutí cizincĤ žít v ýR Rozhodnutí žít v ýR bylo
správné Poþet respondentĤ VyjádĜeno v %
Ano 30 56,6
Ne 6 11,32
Nevím 17 32,08
Zdroj: vlastní
23. Plánují se cizinci pĜesídlit zpČt do své rodné zemČ?
VČtšina cizincĤ nemá v úmyslu se vracet do své rodné zemČ. Poþet migrantĤ, kteĜí nevČdí, jak se rozhodnou, þi se chtČjí vrátit, je zobrazen na obrázku 17.
Obr. 17: Plán cizincĤ pĜesídlit zpČt do rodné zemČ Zdroj: vlastní
24. Plán cizincĤ zvýšit si svou kvalifikaci
NejþastČjší odpovČć respondentĤ byla, že si chtČjí zvýšit své vzdČlání, a obdobný poþet dotazovaných nad touto situací ještČ zatím neuvažuje. PĜesný poþet je uveden v tabulce 25.
Tab. 25: Kolik cizincĤ si chce zvýšit kvalifikaci
Zvýšení kvalifikace Poþet respondentĤ VyjádĜeno v %
Ano 20 37,74
Zatím o tom neuvažuji 16 30,19
Ne 17 32,08
Zdroj: vlastní
25. Nabízí ýR pĜíznivČjší podmínky pro založení rodiny než rodná zemČ cizince?
Tabulka 26 shrnuje výsledky této poslední otázky dotazníku. VČtší poþet respondentĤ považuje podmínky v ýR pro založení rodiny za pĜíznivČjší. Naopak 8 cizincĤ tento názor nesdílí a je u nich tedy možné, že v ýR nesetrvají delší dobu.
Tab. 26: ýR nabízí cizincĤm pĜíznivČjší podmínky k založení rodiny ýR má pĜíznivČjší podmínky
k založení rodiny Poþet respondentĤ VyjádĜeno v %
Ano 31 58,49
Nevím 14 26,42
Ne 8 15,09
Zdroj: vlastní
ZávČr
Problematika zamČstnávání cizincĤ není jednoduchou záležitostí. Literatura k danému tématu nechybí, a to aĢ se jedná o knižní þi webové zdroje. Aþkoliv je k dispozici nČkolik knižních zdrojĤ zachycující dané téma, je nutné si informace vždy ovČĜit podle aktuální legislativy. ZmČny právních pĜedpisĤ v této oblasti jsou dosti þasté. Data, která naopak k tomuto tématu chybí a ani ve své podstatČ je není možné podchytit, jsou poþty nelegálnČ žijících þi nelegálnČ pracujících cizincĤ na území ýeské republiky.
Hlavním cílem diplomové práce bylo zhodnotit dopady zamČstnávání cizincĤ pro spoleþnost Jablotron Alarms, a.s. a vypracovat návrh na rozšíĜení metodiky zamČstnávání cizincĤ. ýeští pracovníci tvoĜí více než 90 % zamČstnancĤ. Firma s cizinci poþítá a jsou pro ni klíþoví pĜedevším na vysoce kvalifikovaných pozicích, které jsou uvedeny v praktické þásti diplomové práce. V souþasnosti Jablotron zamČstnává nižší poþet cizincĤ. O to více dbá na jejich kvalitu a pĜínos pro firmu. ÚspČšný kontakt s cizinci dokazuje i to, že v zahraniþí spoleþnost nebuduje poboþky þi kanceláĜe. Prodej svých výrobkĤ obstarává prostĜednictvím kontaktĤ s pĜibližnČ 800 distributory. Tato spolupráce se jí vyplatí natolik, že celkový obrat spoleþnosti za rok 2014 dosáhl pĜes 2 miliardy Kþ.
PĜi zpracování diplomové práce bylo zjištČno, že cizinci nejsou pro spoleþnost finanþní zátČží. Firmy ovšem v této oblasti bojují se zdlouhavou administrativou a pĜedevším s þasem. Proces zamČstnání cizince ze tĜetí zemČ trvá pĜibližnČ pĤl roku. Z tohoto pohledu se mĤže zdát, že výhodnČjší je pro spoleþnost zamČstnávat spíše þeské pracovníky nebo cizince ze þlenských zemí Evropské unie, což není tak úplnČ pravdivé tvrzení.
ZamČstnávání pracovních sil z jiných zemí se ukázalo jako nevyhnutelné. Jedním z dĤvodĤ je skuteþnost, že þeská spoleþnost nedisponuje v souþasnosti potĜebným poþtem pracovníkĤ urþitých kvalifikací v oboru výzkumu i technologií. Tito migranti ovládají rovnČž znalost legislativy a obchodní zvyklosti rodných zemí, a to na dobré úrovni.
Diplomová práce navrhuje spoleþnosti Jablotron Alarms, a.s. navázat spolupráci se zahraniþními vzdČlávacími institucemi, rozšíĜit využití sociální sítČ LinkedIn þi uzavĜít smlouvu o smlouvČ budoucí, aby nedošlo k tomu, že cizinec v prĤbČhu procesu oznámí,
že již o místo v ýeské republice nemá zájem. V praktické þásti jsou rovnČž uvedeny oblasti, ve kterých by Jablotron, s.r.o. mohl využít potenciál zahraniþních pracovníkĤ.
Cílem diplomové práce bylo ovČĜit také urþité pĜedpoklady definované v úvodu práce.
K dosažení tohoto cíle sloužilo dotazníkové šetĜení. CizincĤm bylo položeno celkem 25 otázek. Výzkum potvrdil stávající domnČnky, že by bylo vhodné zlepšit jazykovou vybavenost našich úĜedníkĤ. Dotazník zároveĖ potvrdil, že vČtšina cizincĤ vstoupí na území ýeské republiky s úmyslem zde žít, buć dlouhodobČji nebo i natrvalo. PomČrnČ pĜekvapivou oblastí byla otázka diskriminace. Z 53 respondentĤ necelých 55 % uvedlo, že se necítí být diskriminovaní. VČtšina respondentĤ se zaĜadila do kategorie Ĝadový zamČstnanec, 28 % cizincĤ uvedlo, že zde pracují jako stĜední management a 11 % se v ýeské republice vČnuje podnikání. Jelikož se jedná o vlastní subjektivní hodnocení, do které skupiny se cizinec zaĜadil, je složitČjší urþit, zda zde všichni tito respondenti pracují na vyšších pozicích nebo obsadí místa, která ýeši odmítají.
Vyhodnocení otázky 6 však ukazuje, že mnoho respondentĤ vykonává buć vyšší pozice napĜ. výzkum, vývoj a jiné technické profese nebo se vČnují dČlnické práci, Ĝemeslu. Tyto profese by mČly potvrdit, že vČtšina oslovených cizincĤ pracuje na tČch „správných pozicích“.
ZávČrem lze dodat, že problematika zamČstnávání cizincĤ bude v následujících letech pravdČpodobnČ nabývat na významu. AĢ již z ekonomických dĤvodĤ, potĜeby a rozvoje specifických profesí a technologií þi z hlediska problému stárnutí þeské populace. Z tohoto dĤvodu je urþitČ pro stát klíþové získávat zahraniþní pracovníky, kteĜí mohou zemi pĜinést nové myšlenky, know-how, zkušenosti, ale zároveĖ je dĤležité udržet si vlastní þeské odborníky. Nabídnout jim takové možnosti, aby ve chvíli, kdy odjedou po studiu do zahraniþí naþerpat nové zkušenosti, mČli zájem vrátit se zpČt do ýeské republiky.
PodČkování
Ráda bych podČkovala vedoucí diplomové práce Ing. JaroslavČ Syrovátkové, Ph.D.
za odbornou pomoc, podporu, ochotu, trpČlivost a cenné rady pĜi zpracování tohoto tématu.
Moje podČkování patĜí také konzultantce paní KateĜinČ Valeþkové, DiS. personalistce spoleþnosti Jablotron Alarms, a.s. za konzultace a poskytnutí materiálĤ potĜebných pro tvorbu práce. Mé díky patĜí také mé rodinČ, která mČ podporovala bČhem celého studia. V neposlední ĜadČ dČkuji všem respondentĤm, kteĜí se aktivnČ zapojili do dotazníkového šetĜení.
Seznam použité literatury
Citace
AXL electronics, © 2009. GRANNY maximobil [online]. AXL electronics, © 2009 [vid.
2015-03-26]. Dostupné z: http://www.axlelectronics.cz/kojenecky-alarm/gr-basic-granny-maximobil-s-tisnovym-tlacitkem-561/.
BARŠOVÁ, A; BARŠA, P., 2005. PĜistČhovalectví a liberální stát: imigraþní a integraþní politiky v USA, západní EvropČ a ýesku. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v BrnČ, Mezinárodní politologický ústav, 2005, 308 s. ISBN 80-210-3875-6.
BIýÁKOVÁ, O., 2009. Agenturní zamČstnávání má nová pravidla [online]. Ministerstvo práce a sociálních vČcí 2009 [vid. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/7445.
BROŽOVÁ, K., 2014. Okamura: Už nejsem sám. A jsem vidČt. Rozhovor Právo, 2014, þ. 144, s. 8. ISSN 1211-2119.
Citaty.cz., © 2010. Citáty slavných osobností [online]. © 2010 [vid. 2015-04-10].
Dostupné z: http://www.citaty-slavnych.cz/vyhledavani/Cizi.
Cizinci poradna práva, © 2009. Nostrifikace diplomĤ [online]. © 2009 [vid. 2015-04-10].
Dostupné z: http://cizinci.poradna-prava.cz/nostrifikace-diplomu.html.
CPIC, © 2009–2013. Informace o projektu [online]. © 2009–2013 [vid. 2015-04-10].
Dostupné z: http://www.integracnicentra.cz/Onas/InformaceOProjektu.aspx.
ýERNÝ, A., 2013. S vývojem v Jablotronu pomáhají kojenci i vČzni. [online]. HospodáĜské noviny, 2013 [vid. 2015-01-26]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-60373930-dalibor-dedek-s-vyvojem-v-jablotronu-pomahaji-kojenci-i-vezni-a-vira-v-jednoduchost.
ýESKÁ MINCOVNA. Profil spoleþnosti [online]. [vid. 2014-12-22]. Dostupné z:
https://ceskamincovna.cz/o-nas-333/.
ýSÚ, 2004. Demografická pĜíruþka [online]. ýeský statistický úĜad, 2004 [vid.
2015-04-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/o/4032-05-2004 metodicke_poznamky.
ýSÚ, 2014. Cizinci v ýR – 2014 cizincĤ [online]. Praha: ýeský statistický úĜad, 2014 [vid.
2015-04-09]. ISBN 978-80-250-2582. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cizinci-v-cr-2014-qvpx8fb5ek.
DNES, 2013. Jablotron podporuje i vČdu [online]. 2013 [vid. 2014-12-02]. Dostupné z:
http://www.nfpk.cz/_userfiles/soubory/clanky/2013_12_06_dnes.pdf.
DOHNALOVÁ, E., 2012. Úvod do sociální práce s migranty: problematika migrace a integrace v ES/EU a ýeské republice. 1. vyd. Olomouc: Caritas - Vyšší odborná škola sociální Olomouc, 2012. ISBN 978-80-87623-02-2.
Encyklopedie Co je co, 2006. Produktivní vČk [online]. 2006 [vid. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=76726.
EURES, 2015. Služba EURES v ýeské republice [online]. 2015 [vid. 2015-03-30].
Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/eures/sit.
EuroZpravy.cz., 2013. ýeši nechtČjí cizince: Jen zvyšují kriminalitu a šíĜí nemoci [online].
2013 [vid. 2015-02-24]. Dostupné z: http://domaci.eurozpravy.cz/zivot/69034-cesi-nechteji-cizince-jen-zvysuji-kriminalitu-a-siri-nemoci-ukazal-pruzkum/.
FINANCE, 2014. Obrat holdingu Jablotron loni pĜekroþil dvČ miliardy korun [online].
2014 [vid. 2014-11-02]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/414059-obrat-holdingu-jablotron-loni-prekrocil-dve-miliardy-korun/.
GRABMÜLLER. NotáĜsky ovČĜená kopie, apostila a superlegalizace [online]. [vid. 2015 -04-10]. Dostupné z: http://www.grabmuller.cz/media/notarsky-overena-kopie-apostila-superlegalizace.pdf.
GREGOROVÁ, A., 2008. ZamČstnávání cizincĤ v ýeské republice [online]. Praha, 2008.
86 s. [vid. 2015-02-10]. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahĤ. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/eid/7769.
HLAVÁýKOVÁ, J., 2014. Leden pĜinese zmČny v zákonČ o zamČstnanosti [online].
HLAVÁýKOVÁ, J., 2014. Leden pĜinese zmČny v zákonČ o zamČstnanosti [online].