V návaznosti na teoretickou část této práce byl vyhotoven dotazník, který se zaměřuje na motivaci a pocity z návštěvy památky dark turismu, dále pak zkoumá moţná přání týkající se zájezdu specializujícího se na tuto formu cestovního ruchu.
Dotazník byl vyhotoven ve dvou podobách, a to elektronické a tištěné. Elektronická forma byla šířena v rámci sociálního média, coţ ve výsledku znamenalo, ţe byl dotazník vyplňován především mladší generací, z velké části pak studenty TUL. Celkem tuto formu dotazníku vyplnilo 112 respondentů. Tištěná část byla rozdávána v oblasti Karlovarského kraje, odkud autorka pochází, např. v informačním centru v Sokolově.
Tuto formu vyplnilo 61 respondentů. Celkový počet účastníku dotazníku byl 173.
1. Jaké je Vaše pohlaví?
Téměř 68 % respondentů z celkového počtu dotazovaných byly ţeny, zbytek pak muţi, coţ je viditelné z obr. 7.
Obr. 7: Jaké je Vaše pohlaví?
Zdroj: vlastní zpracování.
67,6%
32,4%
ţeny muţi
28
2. Jaký je Váš věk?
Kdyţ přihlédneme k faktu, ţe byl dotazník šířen především pomocí sociálních médií v prostoru určeným pro studenty TUL, můţeme dle obr. 8 zpozorovat, ţe většina dotazovaných je ve věku od 16 – 26 let.
Obr. 8: Jaký je Váš věk?
Zdroj: vlastní zpracování.
3. Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?
Tím, ţe největší dotazovanou skupinou v rámci věkové hranice byli lidé od 16 – 26 let, můţeme z obr. 9 vidět, ţe největší podíl respondentů tříděných dle nejvyššího dosaţeného vzdělání tvoří lidé, kteří ukončili střední školu maturitní zkouškou.
1,2%
57,2%
26,6%
12,7%
2,3%
do 15 let 16 - 26 let 27 - 45 let 46 - 60 let 61 let a více
29 Obr. 9: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Zdroj: vlastní zpracování.
4. Jaké pocity se Vám vybaví ve spojitosti s cíli dark turismu?
Z obr. 10 můţeme poznat, ţe nejvíce respondentů při této otázce uvedlo, ţe návštěva památky dark turismu v nich v první řadě vyvolá strach. Místa dark turismu v sobě zachovávají i dlouho po udání neštěstí jakousi tajemnou energii, která působí dále i do budoucna a ovlivňuje tak celkový vzhled dané památky, který bude nesrovnatelně odlišný např. od prostor renesančního zámku. Další podíl na vyvolání tohoto pocitu můţe mít i chování návštěvníků, kteří se v blízkosti dané památky pohybují, coţ můţeme chápat jako např. to, ţe v nich dané prostory vyvolají pocity pláče či jiných emotivních reakcí.
Dále je zajímavé zmínit, ţe ţádný z respondentů nevyplnil v této otázce to, ţe při návštěvě památky dark turismu pociťuje pýchu. Důvodem této skutečnosti by mohlo být moţná to, ţe si respondenti nevybavili typické památky, které by mohly tento pocit navodit (např. jiţ zmíněný kostel sv. Cyrila a Metoděje), dále pak moţná tento pocit zaţili, avšak ne v aţ tak podstatné míře, díky které by pak bylo moţné si ho opětovně vybavit.
Dalšími moţnostmi, které někteří respondenti uvedli, byla např. obava o důstojnost daného místa, kterou můţeme přičítat právě k nevýhodám dark turismu, dále pak bezmocnost či pocit vděku za dobu, ve které nyní ţijeme. Můţeme se zde ale setkat i s pocitem nezájmu, a to především u těch lidí, které tato forma cestovního ruchu ţádným způsobem nezaujala.
30
Obr. 10: Jaké pocity se Vám vybaví ve spojitosti s cíli dark turismu?
Zdroj: vlastní zpracování.
5. Jaké výhody má podle Vás tato forma cestovního ruchu? Můţe nějakým způsobem kladně ovlivnit účastníka zájezdu?
Z obr. 11 lze vyčíst, ţe téměř 80 % z respondentů souhlasí s tvrzením, ţe temná turistika má pozitivní dopad na mladou generaci, která touto formou poznává důleţité mezníky historie České republiky a spojuje si tak tyto události s konkrétními památkami, či osobnostmi. V návaznosti na tento bod uváděli respondenti své další názory, a to takové, ţe ovlivněna není jen mladá generace, ale také ta starší, která si nyní např. po odtajnění
31 Obr. 11: Jaké výhody má podle Vás dark turismus?
Zdroj: vlastní zpracování.
6. Vidíte nějaké nevýhody u této formy turistiky?
Téměř 46 % respondentů zvolilo moţnost, ţe největší nevýhodou je pro ně to, ţe si nespojí tuto formu cestovního ruchu s pocitem odpočinku, jak můţeme pozorovat z obr. 12.
Tato nevýhoda můţe být i častou příčinou toho, ţe lidé se od dark turismu spíše odkloní např. k pobytovým zájezdům či oblíbenému gastroturismu.
Mezi další názory, které respondenti uváděli, bychom mohli klást nepříjemné pocity, které tyto památky mohou u jednotlivců vyvolat. Dále se objevovaly častokrát zmínky o tom, ţe lidé cítí, ţe oběti daných neštěstí jsou v rámci temné turistiky znevaţovány, stejně pak i budovy, které jsou náporem návštěvníků ničeny. Nesouhlas byl vyjádřen i s narušováním určitého náboţenského prostoru v sakrálních stavbách, či dokonce naopak nepřístupnost nějakých památek dark turismu. Nevýhodou je i komercionalizace daných míst, kde je dle respondentů nasazeno velmi často vysoké vstupné, které degraduje
32
Obr. 12: Jaké nevýhody má podle Vás dark turismus?
Zdroj: vlastní zpracování.
7. Kdy obvykle navštěvujete cíle dark turismu?
Tato otázka souvisí s následující, ve které většina lidí odpověděla, ţe by strávila cestováním v rámci dark turismu pouze 1 den, max. pak 5, viz obr. 14. Tento fakt ve velké míře ovlivňuje to, kdy by byli turisté ochotni vycestovat. Z obr. 13 vidíme, ţe nejvíce např. termín školní exkurze, jarní měsíce, kdy se na turistických místech nevyskytuje tolik návštěvníků, dále pak, ţe by cíle dark turismu nenavštívili nikdy.
45,7%
33 Obr. 13: Kdy obvykle navštěvujete cíle dark turismu?
Zdroj: vlastní zpracování.
8. Kolik dní byste chtěl/a strávit cestováním v rámci dark turismu?
Z obr. 14 můţeme lze vyčíst, ţe přibliţně 57 % respondentů by strávilo poznáváním
památek dark turismu pouze jeden den. Při hledání důvodu zvolení této odpovědi se můţeme obrátit zpět k jedné, ale podstatné nevýhodě dark turismu, a to velkému
psychickému vlivu na účastníky.
Otázkou je ale to, jaká turistická místa by musela být pro tyto zájezdy zvolena, aby splnila dané kritérium délky zájezdu. V rámci těchto produktů by cestovní kancelář nebyla schopna nabízet své produkty do vzdálenějších destinací, neţ by byla Česká republika nebo sousedící státy. Dále bychom museli zváţit to, ţe by zájezd nemusel obsahovat plné pokrytí daného tématu, a to z důvodu časového omezení, které by mohlo následně negativně ovlivnit celkový dojem ze zájezdu. Při zvolení delšího časového období, které zvolilo 37 % respondentů tohoto dotazníku, by bylo moţné zařadit i aktivity vztahující se k jiné formě cestovního ruchu, které by mohly psychický tlak z dark turismu podstatně utlumit.
34
Obr. 14: Kolik dní byste chtěl/a strávit cestováním v rámci dark turismu?
Zdroj: vlastní zpracování.
9. Uvítal/a byste, kdyby zájezdy specializované na dark turismus byly doplněny i návštěvou památek a zajímavostí, které se nabízejí v rámci jiných forem cestovního ruchu?
Převáţná většina respondentů, tedy skoro 71 %, viz obr. 15, by zájezd dark turismu nedoplňovala jinou formou cestovního ruchu. Respondenti uvedli také jeden důvod, a to, ţe by do této formy nebylo vhodné vkládat ještě jinou. Odpověď na to, proč byla tato moţnost nejvíce zvolena, bychom opět mohli nalézt ve výsledku otázky „Jak dlouho by chtěli turisté strávit zájezdem dark turismu?“. Jak jiţ bylo zmíněno, v rámci krátkého časového období by nebylo pravděpodobně ani moţné vtěsnat odlišnou aktivitu do zájezdu tak, aby byl proţitek z celého produktu CK kvalitní a zanechal pozitivní dopad.
Ti, kteří zvolili odpověď ano, tedy přibliţně 30 % dotazovaných, by do zájezdu přidali aktivity, které by se týkaly přírodních památek, kulturních událostí či návštěvy dalších muzeí a výstav, které by byly při vhodném výběru velmi dobře kombinovatelné s tématem temné turistiky. Dále zde byly uvedeny takové návrhy, jako ţe by se do zájezdu mohl zařadit prvek ze záţitkové turistiky, gastroturismus nebo nějaké sportovní akce, u kterých by bylo jiţ podstatně obtíţnější najít nějakou shodu s dark turismem. U této otázky byl uveden i názor, ţe by dark turismus neměl být hlavní náplní zájezdu, ale fungovat spíše jako doplněk k ostatním zájezdům.
35 Obr. 15: Chtěl/a byste doplnit zájezd dark turismu nějakou jinou formou cestovního ruchu?
Zdroj: vlastní zpracování.
10. Byl/a byste ochotný/á vycestovat v rámci temné turistiky i mimo Evropu?
Z obr. 16 můţeme vidět, ţe převáţná většina dotazovaných by ráda v rámci dark turismu vycestovala i mimo Evropu. Tyto oblasti jsou pro většinu turistů atraktivní z důvodu, ţe se zde nacházejí naprosto odlišné kultury, které uznávají jiné zvyky, a tak zde můţeme také čekat rozdílné památky, které se k dané tématice budou vztahovat.
Téměř 30 % respondentů pak odpovědělo na tuto otázku opačně, a to proto, ţe by si pro vycestování mimo Evropu zvolili jinou formu cestovního ruchu nebo je ovlivňují jejich finanční moţnosti či zdravotní omezení. Dalšími důvody pak bylo např. to, ţe respondenti mimo Evropu necestují ani v rámci jiných forem cestovního ruchu, či jazyková bariéra.
Obr. 16: Byl/a byste ochotný/á vycestovat v rámci dark turismu i mimo Evropu?
Zdroj: vlastní zpracování.
29,5%
70,5%
ano ne
70,5%
29,5%
ano ne
36
11. Jaký objem finančních prostředků byste byl/a ochotný/á vynaloţit za 5denní zájezd se snídaní zaměřený na turistické cíle dark turismu?
Nejvíce respondentů, tedy téměř 47 %, viz obr. 17, zvolilo při této otázce prostřední hranici. Toto finanční omezení by mohlo být pravděpodobně dodrţeno, a to v případě, kdyby se zájezd uskutečňoval v rámci republiky. Při výjezdu za hranice uţ by bylo méně pravděpodobné, ţe by byl 5denní zájezd se započítanou marţí cestovní kanceláře kalkulován do maximální výše Kč 6 000,-.
.
Obr. 17: Jaký objem finančních prostředků byste vynaložil/a na zájezd dark turismu?
Zdroj: vlastní zpracování.
12. Kdo by byl Vaším doprovodem pro tento typ zájezdu?
Nejčastější odpovědí byl/a přítel/kyně, manţel/ka, tuto moţnost zvolilo přibliţně 53 % z respondentů, jak je zobrazeno v obr. 18. Důvodem nejčastější volby této odpovědi by mohla být věková struktura dotazovaných, která se nejčastěji pohybovala ve věkovém rozmezí 16 – 26 let.
Ze stejného důvodu bychom pak mohli odůvodnit i to, proč byla odpověď rodiče zvolena nejméně, i kdyţ by tato skupina byla ve většině případů velmi vhodnou pro turistické atraktivity dark turismu. Zajímavé pak je, ţe moţnost děti byla zvolena ve více případech.
Moţným důvodem by pak mohl být pozitivní dopad, který byl uveden v otázce z tohoto dotazníku, která se týkala výhod dark turismu.
34,7%
000,-37 Obr. 18: Kdo by byl Vaším doprovodem pro tento typ zájezdu?
Zdroj: vlastní zpracování.
13. Uveďte, jaký motiv by Vás vedl k účasti na tomto zájezdu.
Důleţité pro vytvoření toho nejvíce přitaţlivého produktu cestovní kanceláře je znát odpověď právě na tuto otázku, vědět tedy, jaká věc táhne účastníky k tomu, aby se daných zájezdů zúčastnili. Co je tím největším motivem u dark turismu? Nejvíce respondentů, tedy přibliţně 45 %, viz obr. 19, uvedlo, ţe nejsilnějším motivem je pro ně zájem o události, které jsou buď důvodem vzniku památky, nebo jsou s tímto turistickým cílem nějakým způsobem spojeny. Tato skutečnost můţe být pak velmi dobrým vodítkem pro cestovní kanceláře, které budou následně uvaţovat o náplni daného zájezdu. V návaznosti na tuto otázku by tedy moţná bylo dobré sestavit program tak, aby se co nejvíce věnoval nějaké konkrétní oblasti, obsahoval různorodé činnosti, a především od daného tématu příliš daleko neodbočoval.
Čtvrtou nejčastější volbou pak byla ta situace, ţe se turisté chtějí v dané oblasti dále vzdělávat, coţ je také zajímavá moţnost, na kterou můţe cestovní kancelář navázat prostřednictvím různých přednášek, setkání s odborníky či osobami, které dané události zaţili, či různorodé vernisáţe a výstavy.
Přibliţně 3 % pak zvolili své vlastní odpovědi, jako např. vyuţití příleţitosti účasti
38
Důvod vybrání těchto účastníků dotazníků byl především takový, ţe tyto dvě skupiny tvoří z celkového počtu respondentů menšinu.
Prvním ze stejných názorů je ten, ţe tyto skupiny jsou oproti středoškolsky vzdělaným lidem ve většině případů ochotny vydat za zájezd dark turismu větší mnoţství peněţních prostředků, tedy 4 000,- Kč a více. V souvislosti s tímto faktem však můţeme najít v rámci vybraných skupin rozdíl, a to takový, ţe většina respondentů s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním by zvolila délku zájezdu pouze jeden den, v ojedinělých případech max. 2, ve skupině lidí se základním vzděláním se pak vyskytovalo nejvíce dotazovaných, kteří by zvolili délku zájezdu 7 dní.
Další podobností je to, ţe dvě zmíněné skupiny nesouhlasí se zařazením doplňkového typu turismu pro oţivení zájezdu, tvrdí, ţe dark turismus by se s jinou formou cestovního ruchu neměl „míchat“. Pro doplnění zájezdu odlišnou aktivitou byla nejvíce skupina
39 Dále pak bychom za podobnost mohli označit i to, ţe u zmíněných oddělených skupin převaţuje jako hlavní motiv účasti na zájezdu dark turismu zájem o události spojené s památkami dark turismu. Tyto skupiny se ve většině případů shodly v tom, ţe na období, kdy tento zájezd bude uskutečněn, jim nezáleţí. V pár případech se ve skupině lidí s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním vyskytovaly odpovědi, ţe lidé navštěvují tyto památky v období významných dnů (svátků), v druhé skupině se pak občas vyskytovala odpověď o prázdninách.
Za zajímavé údaje bychom mohli označit také to, ţe z jiţ celkového počtu respondentů, tedy lidí, kteří vyplnili buď internetový, nebo tištěný dotazník, jich zhruba 6 % ve volných odpovědích uvedlo, ţe by si tento typ turistiky nevybrali vůbec, a to hlavně proto, ţe se o události, které jsou s dark turismem spojeny, nezajímají, anebo proto, ţe je tento typ turistiky nezaujal, a radši by si vybrali pobytový typ dovolené.
40