Rozšíření podnikatelského plánu cestovní kanceláře

(1)

Rozšíření podnikatelského plánu cestovní kanceláře

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management

Studijní obor: 6208R175 – Ekonomika a management služeb - Cestovní ruch

Autor práce: Klára Šlingrová

Vedoucí práce: Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D.

Liberec 2018

(2)

(3)

(4)

(5)

Anotace

Bakalářská práce se zabývá návrhem změny podnikatelského plánu fiktivní cestovní kanceláře, která by svou dosavadní činnost přizpůsobila obratu v poptávce u své cílové skupiny pozvednutím zájezdů dark turismu na hlavní činnost. V této práci je moţné najít teoretická východiska, která specifikují tuto oblast, a jsou pouţita v praktické části, která obsahuje návrh pilotního zájezdu dark turismu, který zmíněnou změnu představuje.

Součástí praktické části je také dotazníkové šetření, v rámci kterého byly zjišťovány

názory respondentů na zájezd dark turismu, a jehoţ vyhodnocení bylo pouţito při sestavování pilotního zájezdu.

Klíčová slova

dark turismus, motivace účastníka dark turismu, poznávací zájezd dark turismu, rozdělení dark turismu, turistické cíle dark turismu

(6)

Annotation

Travel Agency and the Extension of its Business Plan

The aim of this bachelor thesis is to create a proposal for the extension of business plan

for fictitious travel agency. This travel agency would tailor their existing activities to the change in demand their target group, which are students and their teachers at high schools. The change would lie in the elevation of dark tourism package tours from the additional to the main business activity. This work contains theoretical base that specifies the area of dark tourism and all of its terms that are vital to the future plans

of the fictitious travel agency. This theoretical base was used by the creation of the new dark tourism package tour that will represent the extension of the business plan.

One part of this work is the questionnaire survey that focused on the respondent’s opinions for the dark tourism package tours and the information following from this survey

was used as very important source by the creation of the package tour.

The main contribution of this thesis consists of an analysis of an interesting tourism area,

that is not fully defined and represents attractive possibility for travel agencies, that are looking for a new inspiration for their business activities.

Key words

dark tourism, dark tourism package tour, motivation of dark tourism tourist, sorting of dark tourism, tourist destinations of dark tourism

(7)

7

Obsah

Seznam ilustrací ... 8

Seznam tabulek ... 9

Seznam pouţitých zkratek, značek a symbolů ... 10

Úvod ... 11

1 Literární rešerše tématu ... 12

2 Pojem dark turismus ... 13

3 Rozdělení dark turismu ... 15

4 Spektrum „temnoty“ turistických cílů dark turismu ... 22

5 Účastník dark turismu ... 25

6 Vyhodnocení dotazníku na téma dark turismus ... 27

7 Popis fiktivní cestovní kanceláře... 40

8 Pilotní zájezd ... 42

8.1 Základní informace pro účastníky zájezdu ... 50

8.2 Popis programu ... 51

Závěr ... 52

Seznam literatury ... 53

Seznam internetových zdrojů ... 55

(8)

8

Seznam ilustrací

Obr. 1: Věznice Alcatraz ... 16

Obr. 2: Ostrov panenek ... 18

Obr. 3: Hřbitov Père Lachaise ... 19

Obr. 4: Koncentrační tábor Osvětim ... 20

Obr. 5: Berlínská zeď ... 21

Obr. 6: Spektrum dark turismu ... 22

Obr. 7: Jaké je Vaše pohlaví? ... 27

Obr. 8: Jaký je Váš věk? ... 28

Obr. 9: Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? ... 29

Obr. 10: Jaké pocity se Vám vybaví ve spojitosti s cíli dark turismu? ... 30

Obr. 11: Jaké výhody má podle Vás dark turismus? ... 31

Obr. 12: Jaké nevýhody má podle Vás dark turismus? ... 32

Obr. 13: Kdy obvykle navštěvujete cíle dark turismu? ... 33

Obr. 14: Kolik dní byste chtěl/a strávit cestováním v rámci dark turismu? ... 34

Obr. 15: Chtěl/a byste doplnit zájezd dark turismu nějakou jinou formou cestovního ruchu? ... 35

Obr. 16: Byl/a byste ochotný/á vycestovat v rámci dark turismu i mimo Evropu? ... 35

Obr. 17: Jaký objem finančních prostředků byste vynaloţil/a na zájezd dark turismu? ... 36

Obr. 18: Kdo by byl Vaším doprovodem pro tento typ zájezdu? ... 37

Obr. 19: Uveďte, jaký motiv by Vás vedl k účasti na tomto zájezdu. ... 38

Obr. 20: Trasa Liberec – Terezín ... 44

Obr. 21: Trasa Terezín – Lidice ... 45

Obr. 22: Trasa Lidice – Liberec ... 46

Obr. 23: Upoutávka k zájezdu ... 47

(9)

9

Seznam tabulek

Tab. 1: Harmonogram zájezdu ... 43

Tab. 2: Itinerář zájezdu ... 44

Tab. 3: Kilometrovné ... 48

Tab. 4: Čekací čtvrthodiny ... 48

Tab. 5: Čekací doba ... 48

Tab. 6: Náklady na dopravu ... 49

Tab. 7: Kalkulace ... 49

(10)

10

Seznam použitých zkratek, značek a symbolů

CK cestovní kancelář DPH daň z přidané hodnoty SP sociální pojištění

TUL Technická univerzita v Liberci ZP zdravotní pojištění

(11)

11

Úvod

Bakalářská práce se zabývá návrhem změny podnikatelského plánu pro fiktivní cestovní kancelář, která takto bude reagovat na obrat v poptávce u své cílové skupiny, kterou jsou střední školy. Touto změnou v poptávce se myslí to, ţe se dnes stále více škol zabývá méně dopodrobna moderními dějinami, které, ať uţ z jakýchkoliv důvodů, nestihnou nebo nechtějí vyučovat. Cestovní kancelář by proto mohla zareagovat tím, ţe zaměření svých zájezdů změní, a to k vcelku stále ještě příliš neobjevené formě cestovního ruchu, dark turismu, která nabízí příleţitost, jak moderní dějiny studentům přiblíţit.

Práce je rozdělena do tří částí. V první budou popsány teoretické pojmy, které umoţní lépe pochopit moţnosti, které dark turismus této fiktivní kanceláři pro její nový produkt nabízí. V druhé části pak bude vyhodnoceno dotazníkové šetření, které slouţí jako důleţitý podklad pro vyhotovení pilotního zájezdu, nového produktu cestovní kanceláře, který bude reprezentovat změnu v jejím podnikatelském plánu. Třetí část bude obsahovat samotný zájezd, jehoţ součástí bude i kalkulace tohoto nového produktu.

Hlavním cílem bakalářské práce je vytvoření pilotního zájezdu. Dílčími cíli, které tvoří podklad pro vyhotovení zájezdu, bude definování základních pojmů z oblasti dark turismu, které byly vybrány především v souvislosti s poznávacím cestovním ruchem, a to proto, aby navazovaly na praktickou část této práce. Druhým dílčím cílem je pak vyhodnocení dotazníkového šetření, které proběhlo na konci roku 2017 a specializovalo se na tvorbu nového produktu s tématem dark turismus. Dotazník byl vyhotoven tak, aby po jeho vyhodnocení bylo moţné tyto informace uplatnit při tvorbě nového produktu, a to i přesto, ţe nebyl šířen na středních školách. Nejsou to totiţ studenti, kteří si volí své školní výlety, ale jejich učitelé, jejichţ názor je v tomto případě ten rozhodující. Po vyhodnocení dotazníku bude moţné pilotní zájezd určitým způsobem přizpůsobit budoucí klientele, a tak zajistit jeho ţádanost.

Při zpracovávání práce bylo čerpáno ze zdrojů, které se především zabývají dark turismem.

Bylo vyuţito několik odborných publikací, které toto téma popisují, avšak ve většině případů byly upřednostněny internetové zdroje, které v této době poskytují z této oblasti

aktuálnější a zajímavější data, jelikoţ dark turismus se stále ještě vyvíjí a nebyla zde taková moţnost vybírat si z velkého mnoţství jiţ vydaných tištěných publikací.

(12)

12

1 Literární rešerše tématu

Teoretická část bakalářské práce, ve které jsou definovány základní pojmy dark turismu vztahující se k poznávacímu cestovnímu ruchu, vychází ze stěţejních poznatků studia odborné literatury v rámci dané problematiky.

Jedním z nejobsáhlejších zdrojů, ze kterých lze v rámci dark turismu čerpat, je kniha Dark tourism od Johna Lennona a Malcolma Foleyho, coţ jsou odborníci na toto téma, kterému se věnují jiţ velmi dlouhou část svého ţivota, v této práci jsou pak zmíněni také v teoretické části. Jejich kniha popisuje problém konfrontace této formy cestovního ruchu s etickými hodnotami, se kterými se dark turismus dennodenně setkává, dále se pak věnuje motivům účasti a popisuje také památky, které můţeme do dark turismu zahrnout.

Dalšími vyuţitými publikacemi byly knihy od autorů Syrovátková, Kotíková a Goeldner, které se ať uţ úplně, tak i spíše okrajově, věnují specifickým formám cestovního ruchu.

Informace nabyté z těchto publikací byly důleţité především pro ujasnění a jasné rozlišení specifických forem cestovního ruchu. Je tedy následně moţné pojem dark turismu lépe uchopit a hledat pro tuto specifickou formu cestování vhodnější aktivity, které by mohly být do pilotního zájezdu zařazeny.

Dalším zdrojem byla pak publikace od Andrewse Tourism and Violence a další práce přístupné jak volně tak také prostřednictvím databáze ProQuest. Nejvíce informací poskytla práce od autorek Fonseca, Seabra a Silva, která se věnovala podrobně charakteristice samotného pojmu dark turismus, který byl dopodrobna rozčleněn, dále pak také místům, která se dají povaţovat za památky dark turismu.

Jak jiţ bylo zmíněno v úvodu, velkým zdrojem informací byly internetové zdroje, které poskytovaly aktualizované informace, v mnoha případech zpestřené osobními záţitky,

které jsou pro tuto formu cestovního ruchu velmi důleţité. Tyto zdroje, stejně tak i publikace od autorů Štýrský a Šípek, byly vyuţity pro popsání motivace účastníků.

(13)

13

2 Pojem dark turismus

Tak, jako na zemi existuje mnoho lidí s různými chutěmi a zájmy, tak existuje i mnoho způsobů, jak uspokojovat svoji touhu po znalostech a poznávání nových míst, kultur a zvyků. Jednou z těchto četných moţností je dark turismus, který bychom při členění cestovního ruchu zařadili mezi specifické formy (Syrovátková, 2013, s. 64). Co ale tento chmurně vyznívající pojem znamená?

Dark turismus, temnou turistiku, grief tourism (z anglického grief, tedy smutek), nebo dokonce aţ thanatourism (z řeckého thanatos, neboli smrt) (Stone, 2013, s. 312), můţeme chápat jako formu cestovního ruchu, která v sobě zahrnuje návštěvy existujících nebo znovu vytvořených míst, která jsou spojena se smrtí, utrpením nebo neštěstím, a stále mají vliv na dnešní ţivoty (Fonseca, 2016, s. 1). Dle největších expertů na tuto oblast Johna Lennona a Malcolma Foleyho bychom mohli dark turismus popsat jako jakousi směs úcty, voyerismu a vzrušení z toho, ţe se dostáváme tak blízko smrti (Lennon, 2000, s. 3).

Dark turismus bychom mohli chápat dále jako druh cestování na místa, kam jezdíme

ať uţ úplně, či částečně, právě kvůli jiţ zmíněnému blízkému setkání se smrtí, které je vyvoláno odlišnými a různě odstupňovanými individuálními rysy kaţdého člověka

samostatně (Fonseca, 2016, s. 1). Ať uţ je tím myšleno např. propojení událostí, které se staly na navštíveném místě, s vlastními zkušenostmi, či velká empatie návštěvníka.

Tento pojem začal být ve středu zájmů aţ od 90. let 20. století (Šlingrová, 2015, s. 3),

kdy jej poprvé definovali jiţ zmínění britští profesoři Lennon a Foley. V této době se můţeme setkat s velmi významnou změnou v motivaci účastníků, kteří vycestovávají.

Ti se odklonili od tehdy klasických motivů, jako je slunce, moře a pláţ, k rozšířenějším a rozmanitějším důvodům. Moderní člověk se dnes nespokojí pouze s teplým počasím, bazénem přímo před hotelem a spánkem na písčité pláţi. Potřebuje překonat své dosavadní záţitky ještě silnějšími pocity a ty spojit s autentickými situacemi z minulosti. Lidé mají před temnými tématy jako je smrt velký respekt, ale přesto jsou k těmto informacím stále více a více přitahováni. K těmto situacím mohou přistupovat takto pozitivně moţná i kvůli pocitu určitého odstupu, který jim umoţní od dané tragické historie odejít, ale přesto si v sobě stále nosit ten těţký dojem, který si budou pamatovat i měsíce po návratu domů.

(14)

14

V rámci navštívení památek dark turismu vymezují tito lidé svoji osobnost, jelikoţ tragické

události, které se na těchto místech staly, na ně mají tak velký morální dopad, ţe o nich přemýšlejí a tímto se vzdělávají, hledají důvody, proč např. tyto války začaly,

a nalézají odpovědi na otázku jak zajistit to, aby se tyto konflikty neopakovaly.

Velmi zajímavým názorem je také ten, který říká, ţe dark turismus vznikl jako dočasná volnočasová aktivita, která byla objevena a následně propagována bulvárními médii (Fonseca, 2016, s. 1). Tato média dávající snadný přístup k informacím o nehodách a tragédiích, částečně přes filmy a částečně přes aţ někdy příliš detailní fotografie, umoţňují široké veřejnosti zaţít vzdálené události tak, jako by se staly v jejich těsné blízkosti (Goeldner, 2014, s. 145). Lidé tím, ţe se dočítají informace o obětech tragédií, získají určitý pocit osobního spojení a začnou se o danou situaci více zajímat, navštíví tedy např. místo, kde se daná tragédie stala. Je tedy otázkou, zda by lidé byli k této temnější tématice přitahování i přesto, ţe by jim nebyly dennodenně vnucovány informace tohoto a podobného typu.

Vedle pozitiv dark turismu zde tedy vidíme také docela podstatná negativa, ke kterým patří ve velké míře komercionalizace osobních a v mnoha případech zdrcujících událostí, která je spojena i se znehodnocováním památníků a moţná i zlehčováním dané tragédie. Nabízí se i otázka, zda je vhodné, spojovat tato místa se zábavou a odpočinkem. Avšak i přes všechny tyto faktory zde vítězí opět lidská zvědavost, která navštěvování těchto památek nebrání.

I přes velikou důleţitost tohoto trţního výklenku a mnoţství lidí zabývajících se touto tématikou, ať uţ z veřejnosti, tak i z odborníků, zde není moc velká shoda v tom, jak tuto kontroverzní formu cestovního ruchu konkrétním způsobem obsáhnout a přesně definovat (Fonseca, 2016, s. 1).

(15)

15

3 Rozdělení dark turismu

I kdyţ je názor na tuto tématiku v celku rozlišný, co se týče určitého rozčlenění dark turismu panuje v tomto ohledu ve zdrojích informací o určitá shoda. Dark turismus bychom mohli rozdělit dle motivace účastníků, tedy za čím účastníci přijíţdějí, spolu s místy, kde se památky dark turismu nacházejí.

Jako první typ bychom mohli uvést tzv. war/battlefield tourism (z anglického válka/bojiště). Tento typ lze definovat jako uskutečňování rekreačních cest do válečných

zón za účelem navštívení historických památek nebo za studijním účelem. Nemluvíme zde ale pouze o bojištích, spadají sem také vojenská muzea, různá opevnění nebo

např. i hrady. Válečný turismus však není zas aţ tak úplnou novinkou, která by se začala objevovat aţ v moderní době. Jiţ od prvních válečných konfliktů přitahovala velká vojska pozornost lidí, kteří se hromadili na vyhlídkách a kopcích a sledovali vojenské tábory.

To, co je nové, je přídavek marketingu, který umoţňuje tato místa nabízet a zpřístupňovat je veřejnosti (Fonseca, 2016, s. 2). Zajímavým faktem je ale také to, ţe někteří lidé tento typ nezahrnují přímo do dark turismu, jelikoţ se zmíněna bojiště vztahují k událostem, které se staly jiţ velmi dávno, přičemţ dark turismus je věcí moderních dějin. Argumentují také tím, ţe na většině těchto míst není příliš mnoho co k vidění (DarkTourism, ©2017), vyjma nějakých informačních tabulí, či případných rekreací bitev, které se samozřejmě uskuteční pouze v den výročí jednou za rok. Příkladem cílů takovéhoto typu turismu

ve světě můţe být např. místo bitvy u Gettysburgu nebo přístav Hirošima, v České republice to je pak velmi známé místo bitvy u Slavkova, či hrad a městské

opevnění v Lokti.

Dalším typem, který zdroje uvádějí, je tzv. disaster area tourism (z anglického oblast katastrof). V rámci tohoto typu se navštěvují oblasti, které nedávno zaţily přírodní, či člověkem způsobenou, katastrofu. Lidé zúčastňující se těchto cest, jsou ve většině případů zvědaví na výsledek dané katastrofy, chtějí znát a vidět její důsledek na okolní krajinu (Fonseca, 2016, s. 2). Zde se můţeme setkat s jednou „překáţkou“ dark turismu, která se v mnoha případech vyskytuje v situaci, kdy se stane tak nešťastná událost, jako

např. záplavy. Ve většině případů následují po odeznění katastrofy rychlé opravy a na rozdíl od historických památek, které jsou po katastrofě měněny pouze minimálně,

např. Pompeje, není zde velká moţnost pro příznivce dark turismu tato místa navštívit.

(16)

16

Prohlíţení těchto památek krátce po katastrofě by také mohlo hraničit s uţ tak tenkou

Tím nejznámějším cílem v rámci tohoto typu jsou italské Pompeje, dále pak Černobyl.

V České republice bychom za cíl mohli označit např. důl v Karviné, kde v roce 2008 zemřelo 5 lidí následkem zemětřesení.

Jako třetí typ dark turismu je moţné uvést tzv. prison tourism (z anglického vězení).

Jak jiţ název naznačuje, jsou to návštěvy věznic s temnou historií, které jsou uskutečňovány za cílem nějaké zábavy nebo vzdělávání. V rámci této turistiky

se stávají z bývalých míst, kde byli lidé trestáni a utlačováni, místa plná návštěvníků, která jsou často přeměněna na muzea nebo památníky. Tyto budovy, které jiţ neplní svůj původní účel, jsou tímto způsobem jaksi rehabilitovány, a ve svém druhém ţivotě fungují jako turistické atrakce, muzea a někdy dokonce i jako hostely, které spolu s ubytováním nabízejí i další moţnosti zábavy, jako jsou např. strašidelné večery, které se zaměřují ve většině případů na neklidné duše bývalých vězňů, a proto se tento typ můţe prolínat s dalším typem dark turismu, a to s ghost turismem. Asi tím neznámějším vězením ve světovém měřítku je ostrov Alcatraz, viz obr. 1, dále to můţe být pak i ostrov leţící nedaleko Jihoafrické republiky, Robben Island (Fonseca, 2016, s. 2). V České republice bychom k cílům tohoto typu dark turismu mohli přiřadit velmi zajímavý objekt bývalé věznice v Mladé Boleslavi, jejíţ původní účel přestala budova plnit v roce 1955. Dnes věznice slouţí jako filmové ateliéry, kde se natáčel např. film Kájínek, nebo americký trhák Mission: Impossible – GhostProtocol (Země filmu, ©2015). Zde vidíme opět zajímavé propojení s filmovou turistikou.

Obr. 1: Věznice Alcatraz

(17)

17 Kdyţ budeme pokračovat, tak jako čtvrtý typ dark turismu můţeme uvést výše zmíněný ghost tourism (z anglického duch). Tento typ turistiky vyuţívá rozlehlé komercionalizace této oblasti, která se točí okolo filmů, seriálů, různých zábavných domů nebo únikových her (Fonseca, 2016, s. 2). Opět můţeme konstatovat, ţe tato forma není nic nového.

Odjakţiva zkoumá člověk tajemství hranice mezi ţivotem a smrtí, a zkouší tuto hranici překročit, nebo za ni alespoň nakouknout, a to právě prostřednictvím komunikování s duchy, kteří se nacházejí na místě katastrof, od kterých se jejich ztrápené duše nemohou odpoutat. Jediné, co se ale v podstatné míře změnilo, je přístup k této záhadné energii.

V minulosti se lidé těchto zjevení chtěli zbavovat, dnes jsou jimi fascinováni.

Ghost tourism sám se pak ještě můţe členit do dvou oblastí, z nichţ jedna je temnější a druhá světlejší. Pojmem světlejší se myslí to, ţe tyto turistické atraktivity byly sestaveny především pro zábavu. Příkladem zde mohou být např. strašidelné zámky v zábavních parcích. Tu temnější stránku pak reprezentují především pokusy navodit paranormální a historicky přesné záţitky. Propagátory tohoto turismu jsou strašidelné hotely, duchařské prohlídky či toulky za duchy, které jsou uskutečňovány pouze opravdovými nadšenci (Fonseca, 2016, s. 2). Velmi známou památkou tohoto typu je Ostrov panenek v Mexiku, viz obr. 2, kde se nachází nespočet těchto dětských hraček, ať uţ nových, tak i v určitém stádiu rozkladu, které mají uspokojit duše nešťastných malých dětí. Duchy je protkaná také londýnská pevnost Tower nebo sklápěcí most Tower Bridge. V České republice bychom za památku ghost tourismu mohli označit např. kostel v Lukové u Manětína, který se prý často zaplňuje dušemi sudetských Němců.

(18)

18

Následující typ dark turismu bychom mohli nazvat cementry tourismem (z anglického hřbitov). Jak jiţ z názvu vyplývá, v rámci cementry turismu lidé navštěvují hrobky nebo hřbitovy, kde vyhledávají náhrobky slavných ale i neznámých osob. Je zde mnoho lidí, kteří si s těmito místy spojují pouze špatné vzpomínky na svou ztrátu, existují ale také ti, kteří jsou těmito místy fascinováni. Tito lidé mohou být zaujati ať uţ historickými aspekty daného místa, tak také architektonickými skvosty, či obyvateli, kteří v těchto místech odpočívají. Mohou v těchto prostorách hledat své tiché místo, kde mohou v poklidu přemýšlet a nechat se inspirovat ţivoty slavných, kteří jsou v těchto místech pohřbeni.

Právě místo odpočinku významných lidí, kteří ovlivnili pole své působnosti (literatura, dějiny, filozofie atd.), vedlo ke vzniku Association of Significant Cemeteries in Europe (z angličtiny Asociace významných hřbitovů v Evropě), jejíţ hlavním cílem je prosazovat tato místa jako nezbytnou část kulturního dědictví národa. Asi nejznámějším světovým hřbitovem je paříţský Père Lachaise, viz obr. 3, kde mají náhrobek tak známé osobnosti jako byl např. Molière nebo Edith Piaf. Dále by to pak mohl být římský hřbitov básníků

a umělců Cimitero Acattolico (Fonseca, 2016, s. 2). V České republice je to Vyšehradský hřbitov, kde odpočívají velikáni jako Bedřich Smetana, Ema Destinová

nebo Vlasta Burian.

(19)

19 Obr. 3: Hřbitov Père Lachaise

Posledním základním typem dark turismu je holocaust tourism. Tyto cesty souvisejí s návštěvou míst, kde se stal v minulosti nějaký zlý skutek především proti ţidovskému obyvatelstvu, ve většině případů to bylo vyhlazování. Těchto návštěv se účastní ve větší míře mladší lidé, kteří se narodili dlouho po těchto zvěrstvech, a chtějí šířit informace o chybách, které byly v minulosti spáchány. Zájem o tuto část historie podporují také velmi častá filmová zpracování tohoto tématu, která mají určitě i svůj podíl na návštěvě památek tohoto typu. Další skupinou návštěvníků pak mohou být přeţivší těchto událostí či jejich potomci, kteří tato místa navštěvují převáţně v době výročních dnů. Asi nejznámější světovou památkou je koncentrační tábor Osvětim v Polsku, viz obr. 4, a Americké muzeum holokaustu ve Washingtonu D. C. (Fonseca, 2016, s. 2).

Z Českých památek bychom mohli jmenovat koncentrační tábor Terezín, nebo ţidovské ghetto Josefov v Praze.

(20)

20

Při hlubším prozkoumání bychom mohli z těchto základních oblastí dark turismu vyčlenit ještě několik speciálním typů, jako např.

- genocide tourism – kam bychom mohli samozřejmě započítat holokaust, ale spadají sem i místa mnohem dříve udaných genocid, jako jsou např. Vraţedná pole v Kambodţi (1975-1979),

- communism tourism – kam spadají komunistická místa jako např. Severní Korea, ale také umělecké památky, za jakou jiţ dnes můţe být povaţována např. Berlínská zeď, viz obr. 5,

- cult-of-personality tourism (kult osobnosti) – kde lidé cestují na místa lídrů většinou právě nacistických zemí. Příkladem zde mohou být např. turistické akce s tématem Charlese Mansona, lídra kultu „Manson Family“.

- Dále jsou to pak typy jako Cold War and Iron Curtain tourism (Studená válka a Ţelezná opona) – kam opět můţeme zařadit Berlínskou zeď, nebo také návštěvu atomových krytů,

- nuclear tourism (jaderný, atomový) – v rámci kterého se navštěvují ať uţ místa, kde byly jaderné zbraně vyráběny, ale také místa, kde působila jejich ničivá síla, např. Černobyl,

(21)

21 - icky medical tourism („odporná medicína“) – kde se navštěvují taková muzea, jakým je např. Josephinum ve Vídni, kde jsou ukazovány rozříznuté kusy mozku, deformované dětské plody nebo tělesní parazité (DarkTourism, ©2017).

Obr. 5: Berlínská zeď

(22)

22

4 Spektrum „temnoty“ turistických cílů dark turismu

Jak jiţ bylo uvedeno, je velmi těţké v této oblasti definovat pouze a jen tu památku, která do dark turismu patří. Produkty z této oblasti jsou velmi komplexně a mnohotvárně sestaveny a nabízejí tak velké spektrum moţností, jak uspokojit svou zvědavost v této oblasti. Mohli bychom říci, ţe památky dark turismu lze zařadit do určitého spektra, které vidíme na obr. 6, které jde od těch nejtemnějších památek k těm nejsvětlejším. Místo,

kde se daná památka ve spektru nachází, je ovlivněno nespočetně faktory, mezi které můţeme zařadit především morální a emotivní, které nás v rámci dark turismu

ovlivňují nejvíce.

Obr. 6: Spektrum dark turismu

Zdroj: vlastní zpracování dle Fonseca, 2016, s. 3.

Pro příklad je moţné uvést studii, která byla provedena univerzitními pracovníky Carolyn Strange z Kanady a Michaelem Kempem z Austrálie, kteří zkoumali dva velmi podobné objekty, americkou věznici Alcatraz a jihoafrický Robben Island. Alcatraz se podle nich stal jakýmsi konzumním produktem pod názvem „The Rock“, jehoţ turistická prezentace jiţ naprosto zastínila jeho politický význam. Na rozdíl od toho Robben Island stále odolává marketingovému nátlaku, čímţ zastává důleţitější politický význam. Je od Alcatrazu naprosto jinak interpretován a funguje tedy spíše jako vzdělávací instituce neţ zábavní park (Birna, 2013, s. 150). Z tohoto vyplývá, ţe Robben Island spadá do toho temnějšího spektra dark turismu, zatímco Alcatraz spíše na opačnou stranu.

(23)

23 V rámci výše zmíněného spektra můţeme dle Seatona definovat 7 typů zabezpečovatelů dark turismu, kteří jsou seřazeni od těch nejsvětlejších po ty nejtemnější.

1. Centra temné zábavy

To jsou místa, atrakce nebo prohlídky, které mají především záměr někoho pobavit.

V rámci nich se odehrávají hraná představení, ve kterých někdo fiktivně umře nebo se stane nějaká děsivá událost. Do této části bychom mohli zařadit Londýnské podzemí.

2. Temné exhibice

Tyto výstavy nabízejí návštěvníkům pohled na věci, které mají souvislost se smrtí a utrpením. Velmi často mají vzpomínkový a vzdělávací význam.

3. Temné kobky

Tyto kobky můţeme chápat jako bývalá vězení. Nazýváme je kobky díky tomu, ţe v minulosti neměli vězení, jak ho známe dnes. Zde jako příklad můţeme opět uvést Alcatraz a Robben Island.

4. Temná místa odpočinku

Za ty povaţujeme samozřejmě hřbitovy, ale také náhrobky, které se v těchto místech nenacházejí a mohou být umístěné někde mimo.

5. Temné svatyně

Tyto svatyně vznikají pro připomínku nešťastných katastrof, a bývají velmi často dočasné, takţe zde není příliš prostoru pro rozvoj turismu. Avšak právě tato dočasnost zvyšuje intenzitu „temnoty“.

6. Temná místa válek

Tato místa mají nejen vzdělávací a obchodní význam, důleţitou roli hraje i historická stránka, stejně tak jako moţnost uctění padlých.

7. Temná místa genocidy

Zde bychom pro vysvětlení mohli zařadit místa jako Osvětim nebo vraţedná pole v Kambodţi (Fonseca, 2016, s. 3).

(24)

24

Kdybychom jednotlivá maxima spektra měli definovat samostatně, mohli bychom říci, ţe na té nejtemnější straně jsou památky, kde se smrt opravdu odehrála a kvůli tomu

je i moţné, ţe jsou tato místa navštěvována méně. V této části spektra je tím nejdůleţitějším cílem návštěvníky poučit o historii daného místa a o jeho událostech.

Na té nejsvětlejší straně jsou pak památky, kde je přízrak smrti pouze opětovně vytvořen ve snaze navodit napínavou atmosféru, a kde je potřeba zajistit větší propagaci pro to, aby byli do těchto míst přilákáni turisté (Fonseca, 2016, s. 3).

(25)

25

5 Účastník dark turismu

Tak, jako památky dark turismu opřádá mnoho tajemství a nevyjasněných informací, tak je tomu i u samotného pojmu, který v sobě zahrnuje definici tzv. „temného turisty“.

Motivaci tohoto účastníka cestovního ruchu je velmi těţké formulovat naprosto přesně, jelikoţ soubor motivů, které vede tyto jedince k návštěvě památek, je rozmanitý.

Nemůţeme tedy přesně říci, jaký dopad bude tato návštěva na kaţdého jednotlivce mít.

Pro přiblíţení myšlení těchto účastníků je moţné definovat několik faktorů, které by mohly být těmi hlavními motivy, díky kterým se lidé na tyto cesty vydávají. Tyto faktory pak mají u kaţdého člověka odlišnou váhu a ovlivňují ho v rozdílné míře neţ jiného turistu (Kotíková, 2013, s. 80).

1. Fascinace smrtí

Právě tento prvek se v současnosti stal klíčovým pro rozhodnutí, zda navštívit památku dark turismu nebo ne. Znamená, ţe buď nejsme schopni tuto nedílnou součást dark turismu překonat, coţ má za následek to, ţe památku vůbec nenavštívíme nebo tuto stránku věci

naprosto vytěsníme, čímţ pak nebudeme danou památku vnímat jako součást dark turismu. Na druhou stranu můţeme být touto temnou historií fascinování a chápeme ji

jako jeden z hlavních faktorů, proč památku vlastně navštěvujeme. Samotný pojem fascinace smrtí bychom v tomto kontextu mohli chápat jako přiblíţení se této tajné kapitole našeho ţivota, ze které má kaţdý určitým způsobem strach, a to hlavně proto, ţe o ní stále ještě nic neví. Navštívením těchto míst tak máme pocit, ţe o smrti sbíráme informace a přesto máme stále moţnost stát nohama na pevné půdě (Andrews, 2016, s. 34). Tento faktor je ovlivněn působením médií, která poskytují informace o tragédiích a utrpeních a umoţňují tak okamţitý přístup k těmto záţitkům (Deutsch, 2014, s. 21).

2. Hlubší pohled do jednotlivých událostí

Tento samostatný motiv lze rozdělit do dalších 4 částí, které danou pohnutku mohou lépe popsat. Mluvíme zde o lidské zvědavosti, která vţdy byla a je hnací silou člověka, který prahne po nových informacích a záţitcích, v rámci kterých zaţije něco neobvyklého a neznámého (Štýrský, 2011, s. 21).

(26)

26

Dále je to pak proces určitého vymezení osobnosti, který působí se stoprocentní jistotou na kaţdého účastníka dark turismu. Mnoho památek je spojeno s historií daných zemí a symbolizují určitým způsobem vlastenectví, tak jako v České republice a na Slovensku kostel sv. Cyrila a Metoděje. V rámci navštívení těchto památek se mohou lidé přiblíţit svým kořenům, porozumět samy sobě a společně tak i historii své země.

Dalším je pak tzv. hororový prvek, který můţe u většího počtu lidí zapříčinit to, ţe odmítnou dokonce i uvaţovat o navštívení památek dark turismu. Tento motiv můţeme chápat jako skutečnost, ţe se lidé zajímají o cizí neštěstí, ať uţ v tom vhodném, či nevhodném slova smyslu. Tento prvek není zas aţ takovou novinkou. Souboje mezi gladiátory nebo hororová síň Madame Tussaud’s tu byly jiţ dlouho předtím, neţ honby na duchy s moderními přístroji, které by do této kategorie spadaly dnes.

Poslední, a asi tou nejdůleţitější součástí tohoto celku, je empatie, tedy umění ztotoţnit se s danými událostmi a příběhy konkrétních lidí. Tragické osudy přitáhnou mnohem více lidí v tom případě, ţe je moţné je spojit s nějakou silnou osobností, kterou můţeme obdivovat za její hrdinné činy (Deutsch, 2014, s. 22).

Závěrem je moţno říci, ţe vyhledávání destinací dark turismu je spojeno s potřebou moderního člověka překonávat své dosavadní záţitky ještě silnějšími podněty a spojit toto s pocitem autentičností záţitků z minulosti (Šlingrová, 2015, str. 4). Nemorální záţitky, které se na těchto místech staly, mají na účastníky takový dopad, ţe podrobně přemýšlejí o jejich nesmyslnosti a zkoumají důvody jejich vzniku. Tímto tak vzniká velmi pozitivní efekt dark turismu, který tkví v tom, ţe jak mladší, tak i starší generace, se z těchto příběhu poučí, a získá tak respekt k dnešním hodnotám.

(27)

27

6 Vyhodnocení dotazníku na téma dark turismus

V návaznosti na teoretickou část této práce byl vyhotoven dotazník, který se zaměřuje na motivaci a pocity z návštěvy památky dark turismu, dále pak zkoumá moţná přání týkající se zájezdu specializujícího se na tuto formu cestovního ruchu.

Dotazník byl vyhotoven ve dvou podobách, a to elektronické a tištěné. Elektronická forma byla šířena v rámci sociálního média, coţ ve výsledku znamenalo, ţe byl dotazník vyplňován především mladší generací, z velké části pak studenty TUL. Celkem tuto formu dotazníku vyplnilo 112 respondentů. Tištěná část byla rozdávána v oblasti Karlovarského kraje, odkud autorka pochází, např. v informačním centru v Sokolově.

Tuto formu vyplnilo 61 respondentů. Celkový počet účastníku dotazníku byl 173.

1. Jaké je Vaše pohlaví?

Téměř 68 % respondentů z celkového počtu dotazovaných byly ţeny, zbytek pak muţi, coţ je viditelné z obr. 7.

Obr. 7: Jaké je Vaše pohlaví?

Zdroj: vlastní zpracování.

67,6%

32,4%

ţeny muţi

(28)

28

2. Jaký je Váš věk?

Kdyţ přihlédneme k faktu, ţe byl dotazník šířen především pomocí sociálních médií v prostoru určeným pro studenty TUL, můţeme dle obr. 8 zpozorovat, ţe většina dotazovaných je ve věku od 16 – 26 let.

Obr. 8: Jaký je Váš věk?

3. Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?

Tím, ţe největší dotazovanou skupinou v rámci věkové hranice byli lidé od 16 – 26 let, můţeme z obr. 9 vidět, ţe největší podíl respondentů tříděných dle nejvyššího dosaţeného vzdělání tvoří lidé, kteří ukončili střední školu maturitní zkouškou.

1,2%

57,2%

26,6%

12,7%

2,3%

do 15 let 16 - 26 let 27 - 45 let 46 - 60 let 61 let a více

(29)

29 Obr. 9: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

4. Jaké pocity se Vám vybaví ve spojitosti s cíli dark turismu?

Z obr. 10 můţeme poznat, ţe nejvíce respondentů při této otázce uvedlo, ţe návštěva památky dark turismu v nich v první řadě vyvolá strach. Místa dark turismu v sobě zachovávají i dlouho po udání neštěstí jakousi tajemnou energii, která působí dále i do budoucna a ovlivňuje tak celkový vzhled dané památky, který bude nesrovnatelně odlišný např. od prostor renesančního zámku. Další podíl na vyvolání tohoto pocitu můţe mít i chování návštěvníků, kteří se v blízkosti dané památky pohybují, coţ můţeme chápat jako např. to, ţe v nich dané prostory vyvolají pocity pláče či jiných emotivních reakcí.

Dále je zajímavé zmínit, ţe ţádný z respondentů nevyplnil v této otázce to, ţe při návštěvě památky dark turismu pociťuje pýchu. Důvodem této skutečnosti by mohlo být moţná to, ţe si respondenti nevybavili typické památky, které by mohly tento pocit navodit (např. jiţ zmíněný kostel sv. Cyrila a Metoděje), dále pak moţná tento pocit zaţili, avšak ne v aţ tak podstatné míře, díky které by pak bylo moţné si ho opětovně vybavit.

Dalšími moţnostmi, které někteří respondenti uvedli, byla např. obava o důstojnost daného místa, kterou můţeme přičítat právě k nevýhodám dark turismu, dále pak bezmocnost či pocit vděku za dobu, ve které nyní ţijeme. Můţeme se zde ale setkat i s pocitem nezájmu, a to především u těch lidí, které tato forma cestovního ruchu ţádným způsobem nezaujala.

7,5%

13,9%

51,4%

4,1%

23,1%

základní

střední bez maturity střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské

(30)

30

Obr. 10: Jaké pocity se Vám vybaví ve spojitosti s cíli dark turismu?

5. Jaké výhody má podle Vás tato forma cestovního ruchu? Můţe nějakým způsobem kladně ovlivnit účastníka zájezdu?

Z obr. 11 lze vyčíst, ţe téměř 80 % z respondentů souhlasí s tvrzením, ţe temná turistika má pozitivní dopad na mladou generaci, která touto formou poznává důleţité mezníky historie České republiky a spojuje si tak tyto události s konkrétními památkami, či osobnostmi. V návaznosti na tento bod uváděli respondenti své další názory, a to takové, ţe ovlivněna není jen mladá generace, ale také ta starší, která si nyní např. po odtajnění určitých dokumentů můţe své znalosti z této oblasti rozšířit. Dále pak bylo v dotazníku uvedeno jako výhoda určité skládání ţebříčku hodnot nebo ovlivňování postoje i pro současné události (jako příklad byly uvedeny volby nebo chování v mezilidských vztazích).

42,8%

15,0%

63,0%

22,0%

32,4% 34,1%

0,0%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

úzkost stach smutek zlost zaujetí respekt pýcha

(31)

31 Obr. 11: Jaké výhody má podle Vás dark turismus?

6. Vidíte nějaké nevýhody u této formy turistiky?

Téměř 46 % respondentů zvolilo moţnost, ţe největší nevýhodou je pro ně to, ţe si nespojí tuto formu cestovního ruchu s pocitem odpočinku, jak můţeme pozorovat z obr. 12.

Tato nevýhoda můţe být i častou příčinou toho, ţe lidé se od dark turismu spíše odkloní např. k pobytovým zájezdům či oblíbenému gastroturismu.

Mezi další názory, které respondenti uváděli, bychom mohli klást nepříjemné pocity, které tyto památky mohou u jednotlivců vyvolat. Dále se objevovaly častokrát zmínky o tom, ţe lidé cítí, ţe oběti daných neštěstí jsou v rámci temné turistiky znevaţovány, stejně pak i budovy, které jsou náporem návštěvníků ničeny. Nesouhlas byl vyjádřen i s narušováním určitého náboţenského prostoru v sakrálních stavbách, či dokonce naopak nepřístupnost nějakých památek dark turismu. Nevýhodou je i komercionalizace daných míst, kde je dle respondentů nasazeno velmi často vysoké vstupné, které degraduje vzpomínku na oběti. Na druhou stranu bylo uvedeno u této otázky i několikrát to, ţe dark turismus ţádnou nevýhodu nemá.

76,9%

27,7%

41,0%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

pozitivní dopad na

mladší generaci uctění památky

obětí vzdělávání a rozvoj osobnosti

(32)

32

Obr. 12: Jaké nevýhody má podle Vás dark turismus?

7. Kdy obvykle navštěvujete cíle dark turismu?

Tato otázka souvisí s následující, ve které většina lidí odpověděla, ţe by strávila cestováním v rámci dark turismu pouze 1 den, max. pak 5, viz obr. 14. Tento fakt ve velké míře ovlivňuje to, kdy by byli turisté ochotni vycestovat. Z obr. 13 vidíme, ţe nejvíce respondentů zvolilo moţnost, ţe by jim na období zas aţ tak moc nezáleţelo. Pokud

by tedy zájezd trval např. max. 3 dny, mohl by být rozloţen na víkend, tedy dny pracovního klidu, které mohou být při určitých povoláních vyuţity pro zájezd

kdykoliv.

Necelých 5 % by pak vycestovalo v jiném období, jako příklady respondenti uvedli např. termín školní exkurze, jarní měsíce, kdy se na turistických místech nevyskytuje tolik návštěvníků, dále pak, ţe by cíle dark turismu nenavštívili nikdy.

45,7%

23,7%

30,6%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

pro dovolenou neznamená

odpočinek

znevaţování

památky obětí velké mnoţství návštěvníků

(33)

33 Obr. 13: Kdy obvykle navštěvujete cíle dark turismu?

8. Kolik dní byste chtěl/a strávit cestováním v rámci dark turismu?

Z obr. 14 můţeme lze vyčíst, ţe přibliţně 57 % respondentů by strávilo poznáváním

památek dark turismu pouze jeden den. Při hledání důvodu zvolení této odpovědi se můţeme obrátit zpět k jedné, ale podstatné nevýhodě dark turismu, a to velkému

psychickému vlivu na účastníky.

Otázkou je ale to, jaká turistická místa by musela být pro tyto zájezdy zvolena, aby splnila dané kritérium délky zájezdu. V rámci těchto produktů by cestovní kancelář nebyla schopna nabízet své produkty do vzdálenějších destinací, neţ by byla Česká republika nebo sousedící státy. Dále bychom museli zváţit to, ţe by zájezd nemusel obsahovat plné pokrytí daného tématu, a to z důvodu časového omezení, které by mohlo následně negativně ovlivnit celkový dojem ze zájezdu. Při zvolení delšího časového období, které zvolilo 37 % respondentů tohoto dotazníku, by bylo moţné zařadit i aktivity vztahující se k jiné formě cestovního ruchu, které by mohly psychický tlak z dark turismu podstatně utlumit.

9,8%

18,0%

4,6%

67,6%

ve významné svátky pro dané památky o školních prázdninách jiné období

na období nezáleţí

(34)

34

Obr. 14: Kolik dní byste chtěl/a strávit cestováním v rámci dark turismu?

9. Uvítal/a byste, kdyby zájezdy specializované na dark turismus byly doplněny i návštěvou památek a zajímavostí, které se nabízejí v rámci jiných forem cestovního ruchu?

Převáţná většina respondentů, tedy skoro 71 %, viz obr. 15, by zájezd dark turismu nedoplňovala jinou formou cestovního ruchu. Respondenti uvedli také jeden důvod, a to, ţe by do této formy nebylo vhodné vkládat ještě jinou. Odpověď na to, proč byla tato moţnost nejvíce zvolena, bychom opět mohli nalézt ve výsledku otázky „Jak dlouho by chtěli turisté strávit zájezdem dark turismu?“. Jak jiţ bylo zmíněno, v rámci krátkého časového období by nebylo pravděpodobně ani moţné vtěsnat odlišnou aktivitu do zájezdu tak, aby byl proţitek z celého produktu CK kvalitní a zanechal pozitivní dopad.

Ti, kteří zvolili odpověď ano, tedy přibliţně 30 % dotazovaných, by do zájezdu přidali aktivity, které by se týkaly přírodních památek, kulturních událostí či návštěvy dalších muzeí a výstav, které by byly při vhodném výběru velmi dobře kombinovatelné s tématem temné turistiky. Dále zde byly uvedeny takové návrhy, jako ţe by se do zájezdu mohl zařadit prvek ze záţitkové turistiky, gastroturismus nebo nějaké sportovní akce, u kterých by bylo jiţ podstatně obtíţnější najít nějakou shodu s dark turismem. U této otázky byl uveden i názor, ţe by dark turismus neměl být hlavní náplní zájezdu, ale fungovat spíše jako doplněk k ostatním zájezdům.

56,6%

37,0%

2,9% 3,5%

1 den 2 - 5 dní 7 dní

více neţ 7 dní

(35)

35 Obr. 15: Chtěl/a byste doplnit zájezd dark turismu nějakou jinou formou cestovního ruchu?

10. Byl/a byste ochotný/á vycestovat v rámci temné turistiky i mimo Evropu?

Z obr. 16 můţeme vidět, ţe převáţná většina dotazovaných by ráda v rámci dark turismu vycestovala i mimo Evropu. Tyto oblasti jsou pro většinu turistů atraktivní z důvodu, ţe se zde nacházejí naprosto odlišné kultury, které uznávají jiné zvyky, a tak zde můţeme také čekat rozdílné památky, které se k dané tématice budou vztahovat.

Téměř 30 % respondentů pak odpovědělo na tuto otázku opačně, a to proto, ţe by si pro vycestování mimo Evropu zvolili jinou formu cestovního ruchu nebo je ovlivňují jejich finanční moţnosti či zdravotní omezení. Dalšími důvody pak bylo např. to, ţe respondenti mimo Evropu necestují ani v rámci jiných forem cestovního ruchu, či jazyková bariéra.

Obr. 16: Byl/a byste ochotný/á vycestovat v rámci dark turismu i mimo Evropu?

29,5%

70,5%

ano ne

70,5%

29,5%

ano ne

(36)

36

11. Jaký objem finančních prostředků byste byl/a ochotný/á vynaloţit za 5denní zájezd se snídaní zaměřený na turistické cíle dark turismu?

Nejvíce respondentů, tedy téměř 47 %, viz obr. 17, zvolilo při této otázce prostřední hranici. Toto finanční omezení by mohlo být pravděpodobně dodrţeno, a to v případě, kdyby se zájezd uskutečňoval v rámci republiky. Při výjezdu za hranice uţ by bylo méně pravděpodobné, ţe by byl 5denní zájezd se započítanou marţí cestovní kanceláře kalkulován do maximální výše Kč 6 000,-.

.

Obr. 17: Jaký objem finančních prostředků byste vynaložil/a na zájezd dark turismu?

12. Kdo by byl Vaším doprovodem pro tento typ zájezdu?

Nejčastější odpovědí byl/a přítel/kyně, manţel/ka, tuto moţnost zvolilo přibliţně 53 % z respondentů, jak je zobrazeno v obr. 18. Důvodem nejčastější volby této odpovědi by mohla být věková struktura dotazovaných, která se nejčastěji pohybovala ve věkovém rozmezí 16 – 26 let.

Ze stejného důvodu bychom pak mohli odůvodnit i to, proč byla odpověď rodiče zvolena nejméně, i kdyţ by tato skupina byla ve většině případů velmi vhodnou pro turistické atraktivity dark turismu. Zajímavé pak je, ţe moţnost děti byla zvolena ve více případech.

Moţným důvodem by pak mohl být pozitivní dopad, který byl uveden v otázce z tohoto dotazníku, která se týkala výhod dark turismu.

34,7%

46,8%

18,5%

do Kč 4 000,-

Kč 4 000,- aţ Kč 6 000,-

více neţ Kč 6 000,-

(37)

37 Obr. 18: Kdo by byl Vaším doprovodem pro tento typ zájezdu?

13. Uveďte, jaký motiv by Vás vedl k účasti na tomto zájezdu.

Důleţité pro vytvoření toho nejvíce přitaţlivého produktu cestovní kanceláře je znát odpověď právě na tuto otázku, vědět tedy, jaká věc táhne účastníky k tomu, aby se daných zájezdů zúčastnili. Co je tím největším motivem u dark turismu? Nejvíce respondentů, tedy přibliţně 45 %, viz obr. 19, uvedlo, ţe nejsilnějším motivem je pro ně zájem o události, které jsou buď důvodem vzniku památky, nebo jsou s tímto turistickým cílem nějakým způsobem spojeny. Tato skutečnost můţe být pak velmi dobrým vodítkem pro cestovní kanceláře, které budou následně uvaţovat o náplni daného zájezdu. V návaznosti na tuto otázku by tedy moţná bylo dobré sestavit program tak, aby se co nejvíce věnoval nějaké konkrétní oblasti, obsahoval různorodé činnosti, a především od daného tématu příliš daleko neodbočoval.

Čtvrtou nejčastější volbou pak byla ta situace, ţe se turisté chtějí v dané oblasti dále vzdělávat, coţ je také zajímavá moţnost, na kterou můţe cestovní kancelář navázat prostřednictvím různých přednášek, setkání s odborníky či osobami, které dané události zaţili, či různorodé vernisáţe a výstavy.

Přibliţně 3 % pak zvolili své vlastní odpovědi, jako např. vyuţití příleţitosti účasti na školní exkurzi či srovnání získaných informací s realitou. Byl zde uveden opět také názor, ţe respondent není schopný uvést ten nejsilnější motiv, jelikoţ ho tato forma cestovního ruchu ţádným způsobem nezaujala.

7,5%

52,6%

4,1%

28,3%

7,5% děti

přítel/kyně, manţel/ka rodiče

přátelé

nikdo

(38)

38

Obr. 19: Uveďte, jaký motiv by Vás vedl k účasti na tomto zájezdu.

Po vyhodnocení tištěné části dotazníku byly zjištěny určité podobnosti mezi dvěma skupinami, které byly pro tyto potřeby odděleny od celku, a to dotazování s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním, dále pak se základním vzděláním.

Důvod vybrání těchto účastníků dotazníků byl především takový, ţe tyto dvě skupiny tvoří z celkového počtu respondentů menšinu.

Prvním ze stejných názorů je ten, ţe tyto skupiny jsou oproti středoškolsky vzdělaným lidem ve většině případů ochotny vydat za zájezd dark turismu větší mnoţství peněţních prostředků, tedy 4 000,- Kč a více. V souvislosti s tímto faktem však můţeme najít v rámci vybraných skupin rozdíl, a to takový, ţe většina respondentů s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním by zvolila délku zájezdu pouze jeden den, v ojedinělých případech max. 2, ve skupině lidí se základním vzděláním se pak vyskytovalo nejvíce dotazovaných, kteří by zvolili délku zájezdu 7 dní.

Další podobností je to, ţe dvě zmíněné skupiny nesouhlasí se zařazením doplňkového typu turismu pro oţivení zájezdu, tvrdí, ţe dark turismus by se s jinou formou cestovního ruchu neměl „míchat“. Pro doplnění zájezdu odlišnou aktivitou byla nejvíce skupina středoškolsky vzdělaných.

16,2%

5,8%

44,5%

10,4%

13,9%

6,4% 2,8%

uctění památky obětí

podvědomá potřeba proţitý strachu

zájem o události spojené s daným místem

potřeba dalšího vzdělávání v této oblasti

památka se nachází v zemi, kterou chci navštívit

(39)

39 Dále pak bychom za podobnost mohli označit i to, ţe u zmíněných oddělených skupin převaţuje jako hlavní motiv účasti na zájezdu dark turismu zájem o události spojené s památkami dark turismu. Tyto skupiny se ve většině případů shodly v tom, ţe na období, kdy tento zájezd bude uskutečněn, jim nezáleţí. V pár případech se ve skupině lidí s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním vyskytovaly odpovědi, ţe lidé navštěvují tyto památky v období významných dnů (svátků), v druhé skupině se pak občas vyskytovala odpověď o prázdninách.

Za zajímavé údaje bychom mohli označit také to, ţe z jiţ celkového počtu respondentů, tedy lidí, kteří vyplnili buď internetový, nebo tištěný dotazník, jich zhruba 6 % ve volných odpovědích uvedlo, ţe by si tento typ turistiky nevybrali vůbec, a to hlavně proto, ţe se o události, které jsou s dark turismem spojeny, nezajímají, anebo proto, ţe je tento typ turistiky nezaujal, a radši by si vybrali pobytový typ dovolené.

(40)

40

7 Popis fiktivní cestovní kanceláře

Fiktivní cestovní kancelář, pro kterou bude dark turismus v budoucnu hlavní náplní jejích zájezdů, působí v Liberci a doposud se věnovala zájezdům pro studenty.

Je touroperátorem, coţ znamená, ţe můţe sama vytvářet zájezdy a prodávat je v rámci svých poboček či poboček jiných cestovních kanceláří a agentur. Doposud se zaměřovala na dlouhodobější zájezdy, které směřovaly i za hranice České republiky. Tato skutečnost však zdraţovala celkovou cenu pro školy, a tak se zájezdy staly méně dostupnými, coţ znamenalo pokles poptávky.

Klientelu cestovní kancelář měnit nebude, avšak to, co bude jiné, je obsah jejích zájezdů, který bude přizpůsoben změně, kterou je moţné zpozorovat na základních a středních školách. Průzkumem České školní inspekce z roku 2016 bylo zjištěno, ţe v téměř 10 % zúčastněných škol se dojde ve výuce dějepisu pouze max. do 70. let 20. století a dále se nepokračuje (Vintr, ©2018). 20 % ze škol pak skončí u období pádu komunismu, 43 % v 90. letech 20. století (Vintr, ©2018). Do tohoto průzkumu byla zahrnuta gymnázia a další typy středních škol, z čehoţ můţeme vyvodit, ţe průzkum pokryl prakticky celé území, které pro fiktivní cestovní kancelář představuje moţné budoucí zákazníky.

V návaznosti na tento výsledek se nyní školy snaţí více zaměřit na výuku novodobé historie, která je nepopiratelně spjata také s událostmi, které jsou náplní dark turismu.

Právě tuto formu cestovního ruchu je pak moţné vyuţít jako vhodný doplněk k výuce, který zajímavým a poutavým způsobem bude působit na studenty, kteří např. jedním vyjetím do koncentračního tábora mohou pokrýt velké mnoţství vyučované látky. Cestovní kancelář by se chtěla zaměřit především na střední školy, jelikoţ tito studenti jsou jiţ více duševně vyspělí, neţ např. ţáci základních škol. Cestovní kancelář uvaţuje i nad zvolením další cílové skupiny pro tyto zájezdy, kterou by byly seniorské kluby, pro které by tento nový produkt připravovala jako forfaitový zájezd, tedy zájezd sestavený dle přání zákazníka.

Cestovní kancelář se rozhodla vyjít změně v poptávce vstříc a pozměnit tak svůj podnikatelský záměr povznesením zájezdů dark turismu z doplňkové na hlavní činnost.

Dalším bodem, který chce cestovní kancelář dodrţet, je zachování příznivé ceny. V rámci minimalizace nákladů bude usilovat o získání finančních prostředků prostřednictvím dotací od Ministerstva školství nebo Libereckého kraje, či příspěvků na dopravu od Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce n. N., a. s.

(41)

41 Tímto bude zajištěna přijatelná cena zájezdu, která bude umoţňovat to, aby se mohly účastnit celé třídy, a to i sociálně znevýhodnění ţáci. Cestovní kancelář nezamýšlí na tyto zájezdy nasadit vysokou marţi, avšak výše zmíněnými kroky, tedy finanční podporou ze strany kraje, si chce zajistit určitý zisk. Dalším krokem pro sníţení nákladů bude také to, ţe pro průvodcování bude vyuţíván vyškolený zaměstnanec CK.

(42)

42

8 Pilotní zájezd

Při připravování pilotního zájezdu, který tvoří změnu v podnikatelském plánu fiktivní cestovní kanceláře, která se pouze pro potřeby praktické části této práce bude nazývat ABC, byl sestaven harmonogram zájezdu v tab. 1, při jehoţ sestavování bylo dbáno na povinné přestávky řidičů, kteří po nepřetrţité jízdě v délce 4,5 hodiny musejí mít přestávku v délce 45 minut (Evropský parlament a Evropská rada, 2006, s. 6). Prostor pro odpočinek bude řidiči dopřán v době, kdy budou návštěvníci provázeni v objektu Památníku Terezín (celková doba i s přestávkou na oběd a hygienickými přestávkami je 5,5 hodiny). Tímto je tak moţné, aby zájezd doprovázel pouze jeden řidič.

Dalšími vyhotovenými podklady jsou pak itinerář zájezdu, tedy tab. 2, který spolu s plánky dopravy, viz obr. 20, 21 a 22, tvoří důleţitý podklad pro samotnou cestu do daných míst, ve kterých se následovně bude uskutečňovat program. Nedílnou součást přípravy zájezdu tvoří samotná kalkulace, kterou obsahují tab. 3, 4, 5, 6 a 7, která obsahuje části popisující kalkulaci dílčích nákladů, které jsou pak zahrnuty v celkové ceně. Výše této částky by pak mohla být podstatně ovlivněna dotacemi, o které by fiktivní cestovní kancelář před realizací zájezdu zaţádala, avšak pro potřeby této práce není moţné určit přesnou částku těchto finančních prostředků. Z tohoto důvodu je v tab. 7 uvedena jako celková částka zájezdu suma, která vyšla z kalkulace.

(43)

43 Tab. 1: Harmonogram zájezdu

27. června 2018 Časové

rozpětí Místo Závazný a doporučený

program Poznámky

7:45 – 8:15 Liberec - autobusové

nádraţí sraz všech účastníků

8:15 – 9:30 přesun Liberec  Terezín

předání informací o zájezdu, rozdání harmonogramů a tel. kontaktu

9:30 – 10:00 Památník Terezín hygienická přestávka, přesun k Malé pevnosti

toaleta v Malé pevnosti, při předloţení vstupenky zdarma

10:00 – 10:15 Památník Terezín – Malá pevnost

pietní akt k uctění Milady Horákové

10:15 - 12:15 Památník Terezín – Malá pevnost

prohlídka Malé pevnosti s vlastním průvodcem

součástí prohlídky je i muzeum Malé pevnosti a krátký film

12:15 – 13:00 Památník Terezín přestávka na jídlo a hygienu

restaurace (Klobouk, Na obzoru)

Velká pevnost, rychlé občerstvení Muzeum 13:00 – 15:00 Památník Terezín –

bývalé ghetto

prohlídka ghetta s vlastním průvodcem

součástí prohlídky Muzeum ghetta

a Magdeburská kasárna

15:00 – 16:00 přesun Terezín  Lidice

16:00 – 16:15 Památník Lidice hygienická přestávka toaleta v Lidické galerii, zdarma

16:15 – 16:30 Památník Lidice

přesun z parkoviště u Lidické galerie  pietní území

16:30 – 17:30

Památník Lidice – pietní území, muzeum

prohlídka pietního území s vlastním průvodcem a muzea s místním

průvodcem

místní průvodce v muzeu zahrnut v ceně vstupného

17:30 – 17:45 Památník Lidice přesun z pietního území  parkoviště u Lidické galerie

17:45 - 19:15 přesun Lidice  Liberec shrnutí akce,

poděkování účastníkům 19:15 – 19:30 Liberec – autobusové

nádraţí rozchod účastníků

(44)

44

Tab. 2: Itinerář zájezdu

Místo Příjezd Odjezd Číslo komunikace Vzdálenost v km Liberec –

autobusové nádraţí

- 8:15

E442 do Nového Boru, silnice I.

třídy č. 9 do Zahrádek, silnice I.

třídy č. 15 do Terezína

99 Terezín –

záchytné parkoviště Malá pevnost

9:30 15:00

silnice I. třídy č. 608

do Dušníky, E55 do Nové Vsi, silnice I. třídy č. 16 do Slaného, D7 do Buštěhradu, silnice I.

třídy č. 6 do Lidic

62

Lidice – záchytné parkoviště u Lidické galerie

16:00 18:00

D7 do Letiště Václava Havla, Městský okruh do Letňan, E55 do Satalic, E65 do Ohrazenic, E442 do Liberce

129 Liberec –

autobusové nádraţí

19:30 -

Kilometrů celkem 290

(45)

45 Obr. 21: Trasa Terezín – Lidice

(46)

46

(47)

47 Obr. 23: Upoutávka k zájezdu