• No results found

Vyhodnocení mechanického opotřebení jehel po 16 hodinách

5.5 Vyhodnocení ploch opotřebení šicích jehel

5.5.2 Vyhodnocení mechanického opotřebení jehel po 16 hodinách

Prostřednictvím softwaru Minitab byla zpracována data stavu opotřebení šicí jehly po 16 hodinách. Následující report shledává rozdíly mezi faktory Typ jehly a Strana, dle P-hodnot, jako nevýznamné. Dále se však dá říci, že snižující se P-hodnota faktoru Strana po 16 hod., oproti P-hodnotě faktoru Strana po 8 hod., ukazuje na zvyšující se významnost tohoto faktoru oproti faktoru Typ jehly.

Two-way ANOVA: 16 hod versus Typ jehly; Strana

Source DF SS MS F P titanová jehla bez chlazení, která je charakterizována nízkým stupněm mechanického opotřebení na obou stranách, jak je vidět v grafu na obrázku 5-10.

85 hodinách provozu šicích jehel je vidět vzrůstající plocha opotřebení na levých jehlách.

Individual 95% CIs For Mean hodnota opotřebení jehel bez chlazení oproti jehlám s chlazením.

R

Obr. 5-10 Stav opotřebení šicích jehel po 16 hod.

Shrnutím výsledků z testu mechanického opotřebení šicích jehel po 16 hod. lze konstatovat, že mechanické opotřebení jehel se z hlediska typu povrchové úpravy začíná sjednocovat a narůstá rozdíl mechanického opotřebení vzhledem k uložení jehel v jehelní tyči, přičemž větší plochu opotřebení vykazují jehly uložené na levé straně.

86 5.5.3 Vyhodnocení mechanického opotřebení jehel po 24 hodinách

Prostřednictvím softwaru Minitab byla zpracována data stavu opotřebení šicí jehly po 24 hodinách. Následující report shledává rozdíly mezi faktory Typ jehly a Strana, dle P- hodnot, jako nevýznamné. Nízká P-hodnota faktoru Strana poukazuje na stále se zvyšující významnost faktoru, který dále poukazuje na významné opotřebení levých jehel.

Two-way ANOVA: 24 hod versus Typ jehly; Strana

Source DF SS MS F P Typ jehly 3 21 7,000 0,13 0,937 Strana 1 288 288,000 5,30 0,105 Error 3 163 54,333

Total 7 472

Průměry úrovní faktoru Typ jehly se s přibývající dobou provozu jehly sjednocují, přičemž lze říci, že stav mechanického opotřebení je u titanových jehel nepatrně lepší.

Individual 95% CIs For Mean zvětšují, přičemž plocha opotřebení levých jehel je o více než polovinu větší než u jehel pravých. s nejnižšími plochami opotřebení, jež u tohoto typu jehly nebyly předpokládané a mohou být výsledkem působení náhodných vlivů. Na grafu faktoru Strana je jasně vidět rozdíl mezi opotřebením pravých a levých jehel, kde je plocha opotřebení levých jehel výrazně větší.

87

Obr. 5-11 Stav opotřebení šicích jehel po 24 hod.

Shrnutím výsledků z testu mechanického opotřebení šicích jehel po 24 hod. lze konstatovat, že s přibývající dobou provozu titanových jehel se plochy opotřebení sjednocují s plochami opotřebení chromových jehel. Výrazným rozdílem je plocha opotřebení z hlediska uložení jehel v jehelní tyči.

5.5.4 Doporučení na základě testů opotřebení ploch v čase

Z výsledků výše uvedených testů vyplývá, že největším problémem na strojích šijících odskočené štepování je rapidně narůstající plocha opotřebení levých jehel, čímž je potvrzena hypotéza z kapitoly 4.1.4 o zatížení pravých a levých jehel. Z hlediska povrchů jehel vykazuje lepší odolnost mechanickému opotřebení jehla s povrchem nitridu titanu, jejíž opotřebení se však po 24 hodinách srovnává s opotřebením chromových jehel.

Z výsledků testu plošného sběru se ukázalo, že spodní hranice životnosti šicích jehel na stroji s odskočeným štepováním na dílně Y283 se nejčastěji pohybuje v rozmezí 15,1 až 30,53 hod.

Při vynesení průměrných hodnot ploch opotřebení na levých a pravých jehlách s chromovaným i titanovým povrchem na grafu obr. 5-11 je vidět, že hodnoty titanové levé jehly a chromové pravé jehly spolu korespondují a je tedy možná jejich kombinace. I když je opotřebení levých chromových i titanových jehel po 24 hodinách srovnatelné, jejich plochy opotřebení se po 8 a 16 hod. liší ve prospěch titanové jehly. Použitím titanové jehly na levou stranu by bylo docíleno pomalejšího nárůstu opotřebení levé jehly a zvýšení pravděpodobnosti prodloužení její životnosti. Výsledkem by byla úspora mezioperačního

88 času šičky, který je spotřebováván chůzí šičky z důvodu výměny jehel. Úspora času se projeví v prodloužení životnosti levé jehly, která již nebude muset být tak často měněna a zároveň je větší pravděpodobnost sjednocení životnosti levých i pravých jehel, čímž dojde v obou případech k eliminaci mezioperačního času.

Obr. 5-11 Průměrné hodnoty opotřebení

Doporučením je tedy zavedení zkušebního provozu titanových jehel na levé straně, přičemž by četnost výměny obou jehel byla po dobu testovacího provozu sledována a dokumentována pro následnou analýzu výsledků.

Návrhem pro navázání na DP je možnost stanovení alternativní metody vyhodnocení míry opotřebení povrchu šicích jehel např. prostřednictvím užití softwaru.

5.6 Finální test povrchových úprav

Finální test povrchových úprav spočívá ve stanovení vhodné povrchové úpravy šicí jehly a doporučení přítomnosti či absence chlazení ouška jehly. K provedení vyhodnocení byla použita data získaná sestavením již dříve zmíněných čtyř testů se třemi opakováními, které jsou výsledkem kombinace dvou faktorů, a to povrchové úpravy a chlazení.

Data v tabulce 5-2 představují množství kusů potahů ušitých jehlami do prvního výskytu třepení alespoň na jedné jehle, po kterém bylo měření ukončeno. Z dat pro vyhodnocení testu byly vyřazeny barevně označená měření s nejnižšími hodnotami z každého testu, aby nedocházelo ke zkreslení výsledků a byly zachovány stejné podmínky testu. Nízké hodnoty, které můžeme pozorovat zejména u 3. testu titanové jehly s chlazením, mohou být zapříčiněny například výrobní vadou jehly, špatným vložením jehly do jehelní tyče či jiným náhodným vlivem. Z důvodu testování na jednom typu stroje

14,5 14

89 za stejných podmínek, jehož zatížení se nemění, byla jednotka životnosti stanovena na počet kusů.

Tab. 5-2 Životnost jehel v závislosti na povrchové úpravě Číslo

testu Povrchová úprava Stav chlazení Měření 1 ks

Test byl vyhodnocen prostřednictvím metody ANOVA, která byla realizována v softwaru Minitab 16.

Z reportu níže lze pozorovat významnost faktoru chlazení, která je dána nízkou P-hodnotou. Aktivní chlazení ouška jehly nemá přímý vliv na míru opotřebení šicí jehly, ale na snižování teploty kritických oblastí jehly, jež vysokou teplotou zapříčiňují destrukci termoplastické šicí nitě. Vlivem aktivního chlazení lze tedy prodloužit použitelnost i mechanicky opotřebených šicích jehel.

Two-way ANOVA: Kusy versus povrch_1; chlazení_1

Source DF SS MS F P

Porovnáním středních hodnot a intervalů spolehlivosti jehel vzhledem k povrchové úpravě lze říci, že nebyl pozorován nijak zásadní rozdíl mezi jehlami s povrchovou úpravou chromu a nitridu titanu. Rozdílem je 44 kusů ve prospěch chromových jehel, což znamená v případě dílny Y283 4 hodinový rozdíl životnosti jehel.

Individual 95% CIs For Mean

90

Graf na obr. 5-12 znázorňuje životnost šicích jehel prostřednictvím počtu odšitých kusů potahů. Z grafu je patrné, že z hlediska povrchové úpravy je nepatrně lepší chromovaná šicí jehla a v případě chromových i titanových úprav dosahují vyšší životnosti či použitelnosti jehly, u nichž je v průběhu šití aktivní chlazení ouška jehly.

povrch_1

Obr. 5-12 Životnost jehly v závislosti na povrchu a chlazení ouška

Shrnutím testů povrchových úprav nelze jednoznačně prokázat delší životnost šicích jehel s povrchem nitridu titanu. Prostřednictvím testů byla prokázána nevýznamnost chlazení vzhledem k ploše mechanického opotřebení šicích jehel a významnost chlazení vzhledem k době použitelnosti šicí jehly.

5.6.1 Doporučení na základě výsledků testů povrchových úprav

Doporučení pro následující postup z hlediska výběru vhodného druhu jehly a podmínek šití, bude stanoveno na základě shrnutí výsledků testu povrchových úprav v závislosti na ceně šicích jehel.

Z výsledků testu opotřebení šicích jehel byly zjištěny nepatrně lepší odolnosti proti mechanickému opotřebení u titanových jehel, které se však s přibývající dobou provozu jehly začínají sjednocovat s opotřebením chromovaných jehel. Na základě znatelně většího

91 opotřebení levých jehel bylo na tuto stranu doporučeno nasazení titanových šicích jehel, které by měly sjednotit životnost s chromovou jehlou na pravé straně. Z hlediska finanční náročnosti není, dle cenového přehledu šicích jehel v tabulce 5-3, pořízení titanových jehel nadbytečnou investicí, naopak dojde v porovnání s cenou stávajících chromových jehel od firmy Schmetz dokonce i k úsporám. Za zvážení by stálo otestovat chromované jehly od výrobce Groz Beckert, který nabízí stejný typ jehly o 1,126 Kč na kuse levněji.

Tab. 5-3 Ceny šicích jehel

Dodavatel Povrch jehly Typ jehly Cena Kč / ks

Schmetz Chrom

140 Nm R

4,731 bez DPH s 8% slevou při odběru 1000ks

Groz Beckert Chrom 3,605 bez DPH s 33% slevou pro JC

Titan nitrid 4,523 bez DPH s 33% slevou pro JC

Na finanční náročnost různých alternativ šicích jehel lze vytvořit modelový příklad, který ukáže rozdíl finančních nákladů při různých kombinacích šicích jehel na jeden stroj v rámci pracovních směn jednoho týdne. Životnost šicích jehel u odskočeného štepování na dílně Y283 byla stanovena na (14,59 ~ 31) hod. a v tomto případě je jednotně vztažena na všechny tři cenové kategorie jehel a na levou i pravou jehlu. Týdenní fond pracovní doby je 112,5 hod. Podílem fondu pracovní doby a nižší hranice životnosti šicí jehly je četnost výměny jehel stanovena na 7,7 jehel za týden. Násobkem četnosti výměny šicí jehly a ceny jehly z tabulky 5-3 je dána cena konkrétních jehel za týden. V tabulce 5-4 jsou shrnuty týdenní náklady různých kombinací šicích jehel.

92 Tab. 5-4 Finanční náklady kombinací jehel

Týdenní finanční náklady na OS na dílně Y 283

Kombinace Levá jehla – Kč/týden Pravá jehla – Kč/týden L+R - Kč/týden/stroj Kombinace 1 Chrom Schmetz - 36,43 Chrom Schmetz - 36,43 72,86

Kombinace 2 Titan – Groz Beckert -

34,83 Chrom Schmetz - 36,43 71,26

Kombinace 3 Titan – Groz Beckert -34,83

Titan – Groz Beckert

-34,83 69,66

Kombinace 4 Titan – Groz Beckert -34,83

Chrom Groz Beckert

-27,76 62,59

Kombinace 1 představuje stávající stav používaných jehel ve výrobě a týdenní náklady na jejich výměnu. Z kombinace 2 vyplývá minimální úspora 2,2% oproti stávajícím podmínkám v případě zavedení titanových jehel na levou stranu a vzhledem k nižší ceně titanových jehel by bylo možné jejich nasazení i na pravou stranu, jak je vidět v kombinaci 3, která sníží týdenní náklady o 4,4%. V případě zanechání chromových jehel by bylo možné snížit náklady zavedením chromových jehel od výrobce Groz Beckert, přičemž by týdenní náklady v případě 4. kombinace klesly o 14,1%.

Dalšího nárůstu úspor bude docíleno prostřednictvím použití šicího stroje s aktivním chlazením ouška jehly, jehož kladné působení na dobu použitelnosti šicí jehly bylo prokázáno prostřednictvím výsledků finálního testu povrchových úprav.

93

Závěr

Cílem diplomové práce bylo stanovit životnost strojní šicí jehly v konkrétních podmínkách výrobního procesu ve společnosti Johnson Controls, která se zabývá výrobou kožených, textilních a kombinovaných potahů na sedačky osobních automobilů. Podnětem tohoto projektu byl vznik třepení nitě na dvoujehlovém dekorativním švu kožených modelů automobilových potahů. Předběžnou analýzou bylo zjištěno mechanické opotřebení šicích jehel a natavení konců vláken PE prošívací nitě, což poukazuje na destrukci nitě zapříčiněnou spolupůsobením ostrých oblastí opotřebené jehly a tepelného namáhání, které provází proces vysokorychlostního šití. DP se dále zabývala řešením problému z hlediska mechanického opotřebování šicí jehly. V rámci DP byly zorganizovány dva hlavní testy, z nichž bylo učiněno několik závěrů.

Prvním testem byl tzv. Plošný sběr, který byl založen na sběru opotřebovaných jehel ze dvou dílen s rozdílnou produktivitou. V průběhu plošného sběru byl makroskopicky kontrolován stav šicích jehel a bylo stanoveno 5 kritických oblastí opotřebení šicí jehly spolu s příčinami jejich vzniku. Nejkritičtějším opotřebením se z hlediska četností ukázalo opotřebení stran ouška a vybrání jehly na chapačové straně, jež je zapříčiněno těsným nastavením vzdálenosti chapače a jehly, z důvodu kterého dochází mezi těmito součástmi ke tření. Z důvodu prevence vynechání stehu na štepu, jež představuje u kožených modelů potahů problematicky opravitelnou chybu, má však své opodstatnění. Doporučením je tedy v tomto případě preventivní výměna šicích jehel, jež je dána intervalem životnosti šicí jehly, díky němuž bude po překročení spodní hranice intervalu životnosti zintenzivněna kontrola stavu nitě na štepu a po překročení horní hranice intervalu životnosti jehly bude jehla vyměněna za novou. Interval životnosti šicí jehly se na dílně Y413, která má velmi podobné zatížení všech strojů, pohyboval v průměru (10,99 ~ 23,39) hodin, což pro tuto dílnu s vyšší produktivitou znamená (209 ~ 445) ks potahů. U dílny Y283, kde je zatížení šicích strojů různorodější, nelze jednoznačně vztáhnout výsledek na celou dílnu a je nutno dodržovat údaje stanovené u každého stroje dle jeho zatížení. Doporučením pro eliminaci nestejnoměrného opotřebení stran ouška jehly vlivem pootočení jehly v jehelní tyči je zavedení jehel s plochou drážkou na dříku jehly, která pootočení jehly do nesprávné polohy zabrání.

Za účelem zvýšení životnosti šicí jehly byl sestaven druhý test, který se zabýval opotřebením šicích jehel v závislosti na povrchové úpravě, prostřednictvím něhož byl testován rozdíl mezi chromovanou jehlou a jehlou s povrchem nitridu titanu. Pro měření

94 plochy opotřebení šicích jehel byla stanovena a ověřena metoda měření pomocí sítě, jež byla přeložena přes fotografii jehly a počtem čtverců, do nichž zasahovalo opotřebení, byla stanovena celková plocha opotřebení jehly. Test byl prováděn na stroji šijícím odskočené štepování, který je charakteristický nestejnoměrným zatížením pravé a levé jehly, což bylo následně mikroskopickými snímky po 8, 16 a 24 hodinách prokázáno. Testy prokázaly lepší odolnost a pomalejší nárůst plochy mechanického opotřebení u šicích jehel s povrchem nitridu titanu, přičemž po 24 hodinách provozu jehel dochází ke sjednocení ploch opotřebení titanových i chromovaných povrchů. Vliv chlazení na plochu opotřebení jehly nebyl prostřednictvím testů prokázán. V závislosti na výrazném opotřebení levých šicích jehel bylo doporučeno nasazení a testování titanových jehel na levou stranu za účelem prodloužení a sjednocení životnosti levých a pravých jehel. Sjednocením životnosti jehel dojde k eliminaci chůze šičky pro každou jehlu zvlášť a dojde k úspoře mezioperačních časů.

Finálním testem povrchových úprav nebyla jednoznačně prokázána přidaná hodnota jehel s povrchem nitridu titanu, které však prokázaly v průměru jen o 4 hodiny nižší životnost oproti jehlám chromovaným. Velký vliv na délku použitelnosti jehly byl zaznamenán u jehel s aktivním chlazením ouška jehly a to u chromovaných i titanových jehel. Chlazením ouška jehly dochází k prodloužení použitelnosti jehly z důvodu menšího tepelného namáhání nitě, která zůstává pevnější a odolnější působení narušeného povrchu šicí jehly.

Finanční analýzou byly stanoveny možné kombinace šicích jehel, které představují v každém případě úspory, neboť chromované jehly používané ve stávající výrobě jsou tou nejdražší alternativou.

Pro navázání DP je doporučeno pokračování ve sběru dat pro zpřesnění intervalu životnosti šicí jehly. Další možností navázání na DP je stanovení alternativní metody měření plochy mechanického opotřebení šicí jehly.

95

Použitá literatura

[1] HAIŠMAN,P. Dějiny šicího stroje. In: [online]. [cit. 2012-11-27]. Dostupné z:

http://www.pfaff.cz/dejiny_f.htm

[2] Od jehly k šicímu stroji [online]. 2008 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z:

http://www.krasnapani.cz/casopis-krasna/clanky-online/krasna/334 [3] ZOUHAROVÁ, J. Výroba oděvů. I. a II. díl. skriptum TUL, 2004.

[4] ORGAN NEEDLE CO., LTD: Product information. [online]. [cit. 2013-02-04].

Dostupné z: http://www.organ-needles.com/english/product/index.php

[5] Deco 2000 Decorative hand stitching machine. [online]. [cit. 2012-11-26].

Dostupné z: http://www.amfreece.cz/pdf/deco-2000.pdf

[6] ORGAN NEEDLE CO., LTD.: User Brochure (sewing machine needles) Download. [online]. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z:

http://www.organ-needles.com/english/pdf/usercatalog20100716/all.pdf

[7] Šicí centrum Radovský: dvojjehla 130/705H-75/4Stretch AKRA. [online]. [cit.

2013-02-04]. Dostupné z: http://www.sici-centrum.cz/dvojjehla-130-705h-75-4stretch-akra#popis

[8] MOTEJL,V.,TEPŘÍK,O. Šicí stroje v oděvní výrobě. SNTL Praha, 1974.

[9] AMANN GROUP.: Relation Thread Thickness To Needle Size. Materiály z workshopu firmy AMANN GROUP – Sewing Advisory Automotive, Technical Brochures and Documents

[10] GROZ-BECKERT: Product Range Sewing Machine Needle. [online]. [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.groz-beckert.com/website/gbkg/en/smn.html

[11] SCHMETZ: Industrial sewing - Automotive [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.schmetz.com/en/products/industrial-sewing/automotive/special-features/

[12] ZOUHAROVÁ,J. Konstrukce a povrchové úpravy strojních šicích jehel. MM Průmyslové spektrum [online]. [cit. 2013-01-20]. Dostupné z:

http://www.mmspektrum.com/clanek/konstrukce-a-povrchove-upravy-strojnich-sicich-jehel.html

[13] BEISSEL. In: 11 Steps for making a needle [online]. [cit. 2012-11-29]. Dostupné z:

http://www.beisselneedles.com/downloads/NeedleMaking.pdf

[14] GRUCHOV,H. Needle life [online]. 22.10.2006 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z:

http://www.schmetzneedles.com/learning/pdf/needle-life.pdf

[15] Pro-Pasiv: Termovize. [online]. 12.3.2012 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z:

http://www.pro-pasiv.cz/termografie/

96 [16] HESS,L. Zařízení pro měření teploty šicí jehly za provozu. [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://spisy.upv.cz/Patents/FullDocuments/255/255597.pdf

[17] LI,Q.,LIASI,E.,SIMON,D.,DU,R. A study on the needle heating in heavy

industrial sewing: Part 2: finite element analysis and experiment verification. International Journal of Clothing Science and Technology [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z:

http://www.emeraldinsight.com/journals.htm?articleid=875504&show=html

[18] QS 9000: Specifické normy v automobilovém průmyslu [online]. [cit. 2013-02-20].

Dostupné z: http://www.iso.cz/qs9000.html

[19] Fotografie [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z:

http://www.caradvice.com.au/wp-content/uploads/2007/02/volvos80seats.jpg [20] Popular Science Magazine Awards Volvo Cars For Innovative Child Booster Cushion System [CarReview]. [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z:

http://reviews.carreview.com/popular-science-magazine-awards-volvo-cars-for-innovative-child-booster-cushion-system

[21] Informace o systému ISOFIX: Autosedačky [Maxi-cosi]. [online]. [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.maxi-cosi.cz/informace-o-systemu-isofix

[22] AMANN GROUP.: Sewing Advisory Automotive, Technical Brochures and Documents. Materiály z workshopu firmy AMANN GROUP

[23] FABIAN,F.,HORÁLEK,V.,KŘEPELA J.,MICHÁLEK J.,CHMELÍK,V.,

CHOUDOUNSKÝJ.,KRÁL,J. Statistické metody řízení jakosti. 1. vyd. Praha: Česká společnost pro jakost, 2007. ISBN 978-80-02-01897-1.

[24] MINITAB Statistical software:Materiály školení ČSJ

97

Seznam obrázků

Obr. 1-1 Nákres rovné šicí strojové jehly [4] ... 14

Obr. 1-2 Nákres šicí jehly se dvěma hroty a ouškem uprostřed [5] ... 14

Obr. 1-3 Nákres šicí háčkové jehly [6] ... 14

Obr. 1-4 Nákres obloukové šicí jehly obnitkovací (a) a na krycí steh (b) [6] ... 14

Obr. 1-5 Dvojjehla s jedním dříkem [7] ... 15

Obr. 1-6 Nákres a popis rovné šicí strojní jehly [6] ... 15

Obr. 1-7 Velikost niťové drážky v závislosti na průměru šitého materiálu [9]... 17

Obr. 1-8 Drážky strojní šicí jehly [3] ... 18

Obr. 1-9 Hroty pro šití textilních materiálů [10] ... 21

Obr. 1-10 Hroty pro šití textilních materiálů [10] ... 21

Obr. 1-11 Zobrazení hrotů LR,VR,LL [10] ... 22

Obr. 1-12 Zobrazení hrotů D, DH SD [10] ... 23

Obr. 1-13 Zobrazení hrotů P, PCR, PCL [10] ... 23

Obr. 1-14 Zobrazení hrotů S, DI, R [10] ... 24

Obr. 1-15 Šicí jehla s povrchem TiN a řez jednotlivými vrstvami [10, 11] ... 25

Obr. 1-16 Šicí jehla povrstvená teflonem [11] ... 25

Obr. 1-17 Průřez, vybrání a ouško jehly SAN 5 versus standard [10] ... 26

Obr. 1-18 Speciální geometrie a rozdíl vybrání SAN 11 versus standard [10] ... 27

Obr. 1-19 – Speciální tvar návlekové strany a ouška šicí jehly [10] ... 27

Obr. 1-20 Jehla se stejnou hloubkou vybrání od 70 NM do 120 NM [11] ... 28

Obr. 1-21 Tvorba smyčky ... 29

Obr. 1-22 Redukce ocelového drátu na průměr těla jehly a označení jehly [13] .... 30

Obr. 1-23 Lisování ouška jehly [13] ... 30

Obr. 1-24 Frézování drážky jehly [13] ... 31

Obr. 1-25 Druhy mechanického poškození šicích jehel [14] ... 33

Obr. 2-1 Popis jednotlivých potahů v automobilu [19] ... 41

Obr 2-2 ICS a uchycení sedačky prostřednictvím systému ISOFIX [20,21] ... 41

Obr. 2-3 a) Řez švu na dvojjehle b) Řez švu na odskočené dvojjehle 42 Obr. 2-4 Směr otáčení vertikálních chapačů ... 43

Obr. 2-5 Vzhled stehu v závislosti na volbě hrotu šicí jehly [22] ... 44

Obr. 2-6 Prošití jehlou 140 S na umělé a přírodní kůži [22] ... 45

Obr. 2-7 Vzhled švu závislý na tloušťce jehly [22] ... 47

98

Obr. 3-1 Vzhled dobrého a poškozeného stehu ... 49

Obr. 3-2 Natavené konce vláken PE nití ... 49

Obr. 3-3 Mechanické poškození jehel z výroby ... 49

Obr. 3-4 Ishikawův diagram příčin a následků ... 52

Obr. 4-1 Označení pracovního místa, kde probíhá plošný sběr ... 54

Obr. 4-2 Uložení jehel a těleso chapače ... 56

Obr. 4-3 Průpištnice spodního podavače ... 56

Obr. 4-4 Rozdělení šicí jehly na 5 základních částí ... 57

Obr. 4-5 – Poškozená špice a sražený hrot šicí jehly ... 57

Obr. 4-6 Druh opotřebení ouška jehly ... 59

Obr. 4-7 Opotřebení niťové drážky a vybrání jehly ... 60

Obr. 4-8 Simulace doteku jehly s nití ... 61

Obr. 4-9 Rozdílná rozteč jehel na dvojjehlovém stroji ... 63

Obr. 4-10 Seřízení vzdálenosti jehel pro šití odskočeného štepu ... 63

Obr. 4-10 Seřízení vzdálenosti jehel pro šití odskočeného štepu ... 63