V této čé3ti práce je proveden rozbor vlivu velikosti obsluhovaného úseku jednou přadlenou na změny technologic-kých parametrů, a dále pak je popsáno případné využití čis-tící a smekací kolony, smekače potáčů a čisčis-tících zařízení.
5.1. Velikost obsluhovaného úseku jednou přadlenou.
Velikost obsluhovaného úseku je podmíněna zátěží přad-leny. Zátěž přadleny je limitována všemi faktory, které jsou v této úloze sledovány, nejvíce však počtem přetrhů a odváděči rychlostí. Přadlena může obsluhovat jen celý ú-sek strany stroje, tj. násobek jedné strany stroje. Veli-kost úseku, který je možno přadleně přidělit s ohledem na skutečné přádní parametry, se vypočte současně se sazbou.
Vychézí-li úsek větší než ten, který je možno přidělit, je třeba přadleně poskytnout metodový doplatek za ušlý výdě-lek, nebo upravit parametry spřádání tak, aby bylo možno plánovaný úsek přidělit. Z ekonomického hlediska je výhod-né přidělovat úsek, na kterém by byl optimálně využit stroj
i pracovník.
Závislost změny jednotlivých přédních parametrů na ve-likosti obsluhovaného úseku je zřejmé z obr. 11a, 11b, 12a, 12b, 13a, 13b.
Aby bylo možno dosáhnout uceleného obsluhovaného úse-ku, je většinou třeba provést úpravu všech sledovaných pa-rametrů.
Optimální velikost obsluhovaného úseku pro jednoho o-perétora /přadlenu/ je závislá na:
6
2Aooo--800 . . 6oo . .
*<oo ioo ..
1 00% vl 2
Goo..
SoO"
4 3 2
-•loo..
45vl/55PES
- ^ -j.' 1 1 ^ • • • < • • ^
I
Soo6oo
-Obr. 11a 100% vl
4 3
"*—I—I—•—I—I—I—I 1—
SO to
*s
300
--WOO-.
Ooo
Obr. 11b 45vl/55PES
i 1 I 1 1 1 1 1 1 H
Obr. 12a Obr. 12b
2 100% vl
800..
600 ••
4oo
2oo-H I—I—I
1-tloo
H—1—I—I—I-too --600..
4oO
aoo.-45vl/55P£S
H—l—I 1—I—i 1—I—I 1—h 1400
Obr. 13a
1Í>00 f^pcCál AHOO «oo ^00 pcí^J Obr. 13b
- možné pracovní zátěži operátora, - využití strojního zařízení.
Ideálním stavem by bylo využívat současně na 1 00 % přadlenu i stroj přidělený k obsluze. Tohoto stavu nelze dosáhnout. Při stanovování obsluhovaných úseků cílem je, aby uvedené parametry využití byly v optimální výši.
Pro sledované dva druhy přízí byl zpracován rozbor zá-vislosti využití pracovníka a stroje při různých velikos-tech obsluhovaných úseků /viz obr. 14a, 14b a tab. 4/, kde jako optimální pracovní úsek se jeví ten, který je v obr.
vyznačen průsečíkem křivek využití stroje a obsluhy.
Pro výpočet jednotlivých hodnot v tab. a obr. bylo po-užito těchto vzorců z metodiky normování /5/:
5.1.1. ¥^gočet_v£užití_£racovníkajl
- strojní čas
1 0 0 02 Lm4 ~ T • v • Pv - čas podmíněně nutných přestávek
ť32 = ťm4 ' kn ' 7tA111 * ťA127
_ % odpadu
n 100
- koeficient zaměstnání pracovníka
v - Nč
Kz Nč + t3 2
5.1.2. Výgočet_v^užití_3tro^ního_zařízení_/ú^
Metodika normování klade důraz na maximální využití pracovníka, i když cena pracovní síly je velmi malá v po-rovnání k celkové ceně výrobku.
Na úseku normování práce bylo dokázáno, že uvedené vzorce neplatí pro obsluhované úseky větší než jsou normo-vané.
VJl
>-3 cr
V Y U Ž I T Í P R A C O V N Í K A A Ú Č I N N O S T S T R O J N Í H O Z A Ř Í Z E N Í
Pv 100 200 300 400 500 600 100 &oo *300 lOOO 1100 1200
2.1,809 15.8W 11,304 9, 523 1,356 6,«02 5,352 5,2? 1 4,323 3,968 W* 1,01? 1j01? 1,01? 1,01? 1, 01? 1,01? 1, 01? 1,01? 1,01? 1, 011 1,011 1,011
3,936 3, 936 3,336 3,936 3 , 3 36 3,336 3, 936 3,936 3,936 3,936 3,936 3,936 z , s s S 2, 202 <,<3*4 1; 860 1; 132 1, m 1,683 1,6?0 1, 65S 1,642 1,632 o o Ne* 12,33? 10, 5?4 9,36? 3, 663 9,481 3,353 3, 2?2 3,20? 3,15? 9,113 9, 083 3,055 i * t a i m , 6 0 ? 18,0?S 10,232 6,310 3,956 2,388 1> 624 0,428 (-0,266) (•0, 143) (-1,116) (-1.533)
<
M K» 0,2 23 0, 2.63 0,493 0, 60<, 0, 105 0, >"36 0,850 0,955 (1,029) (1^089) (1,134) (1,203) Oj 32? Oj 306 0, 293 0, 296 0, 294 0,292 0,291 0, 291 0,290 0, 230 0, 293 0,283 t u n 2,284 1, 405 1,111 0,965 0,8?? 0, 818 0, 116 0,?45 0,?21 0,101 o, 685 0,612 tc.ii 0, 534 0,5-03 0,488 0, 4?9 0, 413 0, 468 0, 465 0,403 0, 460 0,453 0,15?
0,921 0, «33 0,881 0, 858 0, 833 0,821 0,804 0,18? (0,115) (0,156) ( 0 , 1 4 1 ) (0,121) 100 200 300 400 500 60O loo AOO <SOo lOOO •1100 12oo
25,000 12,500 8,333 6,250 5,000 4, 166 3, 5?1 3,125 2 , 1 ? ? 2,500 2, 2?2 2,083 Kn 1,006 1,006 1,008 1,008 1, 008 1,008 1, 00Í 1, 008 1,008 1,008 1, 008 1,008
1,064 1, 064 1,064 1,064 1,064 1,064 1,064 1,064 1,064 1,064 1, 064 1, 064 1 j €>S i 1,468 1, 40* 1, 316 1, 358 1,345 1,336 1,330 1,325 1,321 1, 311 1>3H
<
M uz 6,231 r , H 8 4, 80S 4,618 4,506 4,431 4, 3?8 4, 338 4, 30? 4,282 4,262 4,245
VJl \ 1*2 22,161 10,068 5,928 3, í 60 2,618 1, ?3o 1, 113 0,156 0,410 0,135 (-0,031) (-0, 235) VJl •ti K i 0, 216 0, 333 0, 44? 0,544 0,632 0, * U 0, 185 0,851 0,913 0,963 (1,021) (1,014) CQ I , * * * ! 1, 033 0, 182. 0, 651 0, 582 0,532 0, 496 0, 463 0,4 48 0,431 0, 418 0, 406
0, 182, 0,168 0, 161 0,160 0,154 0,15? 0, 15? 0,156 0, 156 0,155 0, 155 0,155 t<ii 0,518 0, 261 0,243 0, 232, 0,228 0,2.24 0,221 0,2.13 0,218 0,216 0, 115 0, H 4
^ 0,688 0, 8f>8 0,850 0,811 0,814 0, 198 0,182 0, >66 0,152 (0,138) (0,124)
1,0
0,5
0,1
1 00 500 1000 Pv
Obr. 14a K
1,0
0,5 l
0,1
1 00 500 1000 Pv
Obr. 14b
5.2. Čistící a smekací kolony.
Pro zkrácení prostojů u dopřádacích strojů byly v pro-vozech přádelen vyčleněny skupiny pracovnic, které provádě-ly s přadlenami čištění a smekání. Tímto organizačním opa-třením se výrazně zkrátil čas stání stroje. /Čas na smekání u stroje Textima s 0 prstence 65 mm je 44,983 min/1000
vře-ten a u stroje Textima s 0 prsvře-tence 50 mm je 44,650 min na 1000 vřenen /5/./ Pracovní kolony se zřizovaly v době, kdy byl dostatek pracovníků. V současné době, v rámci s.p., se tato organizace práce vyskytuje velmi málo, a proto se její vliv na změnu technologických parametrů nebude uvažovat.
5.3. Smekače potáčů.
Snaha po automatizaci přádelen vedla výrobce textil-ních strojů k vývoji a výrobě smekacích automatů na potáče dopřádacích strojů.
Tímto zařízením se ušetří dříve potřebné smekací kolo-ny a neproduktivní čas. V důsledku tohoto opatření a zave-dením automatických soukacích 3trojů se upouští od výroby dopřádacích strojů s velkým průměrem prstenců a s dlouhými dutinkami, což snižuje počet přetrhů, potřebu pracovní doby a energie.
Smekače se vyrábí dvojí konstrukce:
1/ Pojízdné, které slouží několika strojům, se pohybují ko-lem daných strojů, smekají potáče a ukládají je do pře-pravky. Prázdné dutinky, srovnané v zásobníku zařízení, nasazují na vřetena. Jsou vyvinuta i smekací zařízení, smekající najednou několik potáčů. Zařízení je obvykle na podvozku, na kterém jsou umístěny jednotky pro smeká-ní obou stran stroje. Zařízesmeká-ní pojíždí na kolejnicích.
2/ Zařízení zabudované přímo na dopřádacím stroji, které smekají a následně nasazují dutinky na všech vřetenech současně /doba trvání 1-3 minuty/. Ve srovnání s pojízd-ným zařízením je v tomto případě 50 % úspora času. Kromě toho stroj nemusí čekat na pojízdné zařízení, smeké-li na jiném stroji. Zabudované zařízení je konstruováno tak že po dokončení automatického podvinku může započít sme-kání. Další výhodou je to, že případné porucha na zaříze ní se týká pouze jednoho stroje, kdežto u pojízdného sme kacího zařízení celé skupiny strojů. Nevýhodou je však cena. Pojízdné zařízení je podstatně levnější než insta-lace odpovídajícího počtu stacionárních zařízení. Přesto nové konstrukce smekačů, které se objevují nyní na trhu, jsou převážně zabudované do prstencových strojů /viz obr 15, 16 a 17/. Využití pevného /stacionárního/ smekače v podmínkách s.p. je limitováno cenou zařízení, četností smekání během směny a možností instalace na stávající konstrukci strojů. Nákup nových dopřádacích strojů s tím to zařízením pro výrobu hrubších přízí by byl přínosem ke zvýšení produktivity práce. /Pojízdné smekací jednot-ky nedoznaly zatím širšího uplatnění pro provozní nespo-lehlivost./
5.3.1 . V^hodno3t_instalace_3tacionérníh
Automatizací některých úkonů u dané operace se dosáhne - snížení fyzické námahy přadlen,
- odstranění monotónní práce,
- zkrácení neproduktivního času stroje a zvýšení výroby, - zvýšení směnnosti při dvousměnném provozu /v roce 1987
byla sménnost strojů 1,14/.
Ekonomické výhodnost nákupu smekacího zařízení je po-suzována z těchto hledisek /8/:
Obr. 16 a/ Z pohledu zisku z vyráběné příze.
b/ Z pohledu zkrácení neproduktivního času stroje při sme-kání /zvýšení výroby/, a tím i návratnosti vložených fi-nančních prostředků na nákup 3mekacího zařízení.
Při výpočtu návratnosti investic se vycházelo z výrob-ních parametrů uvedených ve stabilní sazbě. Pro posuzování návratnosti investičních nákladů byla vypracována řada me-tod. V diplomové práci uvažuji, že 3e zařízení zaplatí za 9 let a zbývajících 8 let /normované doba životnosti stroj-ního zařízení v textilním průmyslu je 17 let/ bude pracovat se ziskem. Zvýšení provozních nákladů instalovaného smeka-cího zařízení nebylo ve výpočtu promítnuto /1/, /7/.
Obr. 17
V následujícím řešení je po řadě uvedena hodnota pro 100% vl a 45vl/55PES:
- maximální doba návratnosti investice
9 let; 9 let - cena smekacího zařízení
225 000 Kčs; 225 000 Kčs - roční /předpokládaná/ splátka investice
25 000 Kčs; 25 000 Kčs
kalkulovaný zisk /5/
4,69 Kčs/kg; 2,48 KČs/kg potřebný nárůst produkce pro zaplacení investic z úspory času při automatickém smekání za rok
NP =
výrobnost 1 vř./hod.
416; výrobnost 1 stroje za směnu
31,449 kg/směna; 54,144 kg/směna HVS = HV-Pvdsm
úspora času při strojním smekání v 1 směně
dč = 60 000»NP
250-sm-Pv.HV 286,46 min; 327,51 min ruční smek na 1 stroji /5/
17,480 min; 15,247 min
3trojový smek na 1 stroji
max. 4 min; max. 4 min úspora času, která vznikne jako diference mezi ručním a strojním smekem /na 1 smek/
U = S - so
r s 13,480 min; 11,247 min - počet smeků zajištující ÚČ
PS = # 21;
hmotnost potáče
80 g;
doba potřebné k návinu 1 potáče
29
160 g
8,46 hod.; 8,88 hod.
- skutečný počet smeků za směnu
0,945; 0,9.
Závěrem lze říci, že při současných přédních paramet-rech /skutečný počet smeků za směnu je max. 1/ a zisku z prodeje vyráběné příze je z hlediska ekonomického nákup smekacího zařízení pro dané dva druhy výrobků maximálně ne-rentabilní.
Pozn.: Při výpočtu tfč se vycházelo ze vzorce:
^ = P v' W 0 - Í " -25 0 - 3m /kg/rok/,
5.4. Čistící zařízení.
Četnost čištění strojů je závislé na zpracovávaném druhu materiálu a jeho prašnosti. Četnost čištění a dobu čištění lze oproti technologickým předpisům z důvodu kvali-ty snížit jen zavedením mechanizačních prostředků. V rámci s.p. se využívají průmyslové vysavače /viz obr. 18/ a zkou-šel se čistič vyvinutý v SVÚT Liberec /viz obr. 19/. Déle se zkoušelo ofukovací zařízení OFUK na dopřádacích strojích DC-56 /viz obr. 20/. Čistič lavic ani instalovaný OFUK ne-doznaly trvalého uplatnění. Vysavače se používají při čiš-těních, které jsou normativně stanovena.
\
Obr. 20