éko nómiky"" a"fIzě ni
Katedra: spot/ebního průmyslu Školní rok: 1988/1989
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
(PROJEKTU, UMĚLECKÉHO DlLA, UMĚLECKÉHO VÝKONU)
e
Bohumila P o l á č k a
pro
obor 31-15-8 ekonomika a řízení spotřebního průmyslu
Vedoucí katedry Vám ve smyslu nařízení vlády ČSSR č. 90/1980 Sb., o státních závěrečných zkouš- kách a státních rigorózních zkouškách, určuje tuto diplomovou práci:
Název tématu-- zmšny technologických parametrů a zásad
organizace práce na efektivnost produkce u zvolené výrobní operace v podmínkách n.p. PÍP Nejdek,
závod 01
Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í :
Ve své diplomové práci proveďte:
- popis a analýzu n.p. PČP Kejdek s podrobným zaměřením na
v
technologickou operaci dopřádáni,
- rozbor vlivu změny zvolených technologických parametrů v závislosti na hodnotách závazných technologických postupů pro operaci dopřádáni,
- návrh na změnu organizace obsluhy dopřádacích strojů na základě výsledků provedené analýzy,
- provedené návrhy ekonomicky zhodnoíte.
f "MÍ h'1
rooKÁ Škola strojní a tocihji Ú s t ř a d n I k n i h o v n a L i S E R E C 1, STUDENTSKÁ •
P S Č : 461 17
1 »nu
I I e\f\ |>T • m.
Místoprísežně prohlašuji, že diplomovou práci jsem vypracoval samostatné s použitím uvedené literatury.
V Liberci 30. května 1989
O B S A H
Strana
Seznam použitých symbolů a zkratek 6
1 . lívod 9 1.1. Charakteristika podniku 11
2. Zhodnocení současného stavu 13
2.1. Cíl řešení 14 2.2. Omezující podmínky řešení 14
3. Postup řešení zadané úlohy 16 3.1. Upřesnění vstupních parametrů 18 3.2. Omezení rozsahu jednotlivých přédních
parametrů 19 4. Zhodnocení zjištěných výsledků při výpočtu
sazeb 21 4.1. Změna odváděči rychlosti v závislosti na
přetrzích 21 4.2. Hmotnost výrobní dávky 27
4.3* Hmotnost potáčů 29 4.4. Hmotnost přástové cívky 29
5. Zmény technologických parametrů při různých
způsobech organizace práce 31 5.1. Velikost obsluhovaného úseku jednou přadlenou 31
5.1.1. Výpočet využití pracovníka 34 5.1 .2. Výpočet využití strojního zařízení /účinnost/ 34
5.2. Čistící a smekací kolony 37
5.3. Smekače potáčů 37 5.3.1 . Výhodnost instalace stacionárního smekacího
zařízení 33 5 . 4 . Čistící zařízení 44
6. Celkové náklady na technologickou operaci dopřádáni
6.1. Výpočet nákladů na zhmotnělou práci 46
6.2. Náklady na zhmotnělou práci 50
6.3. Náklady na živou práci ^
Strana 6 .4. Výpočet celkových nákladů 52 6 .4.1 . Výpočet režijních nákladů na 1 kg vyrobené
příze při stabilní obsluze 53
6 .4.2. Výpočet nákladů na operátora a 1 kg vyrobené
příze 53
6 .4.3. Celkové zpracovatelské náklady na 1 kg
vyrobené příze 54
6 .5. Vyhodnocení vlivu technologických parametrů
na náklady 54
7 • Závěr 58
Použité literatura 61
Seznam příloh 62
Seznam použitých symbolů a zkratek.
C - cena smekacího zařízení /Kčs/
dsm - délka smény /hod./
Fk - fond pracovní doby za rok - při jednosměnném pro- vozu /hod./rok/
Fp d - fond pracovní doby za měsíc /min/měs./
F , - fond pracovní doby za rok - při dvousměnném pro-
p p vozu /hod./rok/
Gv d - stabilní hmotnost výrobní dávky /kg/
kg v - koeficient extenzivního využití kn - koeficient úbytku návinu
KZ - kalkulovaný zisk /Kčs/
nip - hmotnost potáčů /g/
mp^ - hmotnost přástových cívek /g/
myp - hmotnost výrobní dávky /kg/
n - četnost výskytu za 4 týdny
N - zpracovatelské náklady na 1 kg vyrobené příze /Kčs/kg/
Nč - norma času /min/g/; /hod./kg/
Ne - náklady na elektrickou energii za rok /Kčs/rok/
N^ - maximální doba návratnosti investice /počet roků/
Nm - norma množství /g/min/; /kg/hod./
Np r - náklady na pracovníka /Kčs/hod./
N-, - alikvotní část nákladů připadající na technologic- kou operaci /Kčs/
Njj - normovaný úsek /počet vř./
PES - polyester
příkon klimatizace /kW/
příkon osvětlení /kW/
počet přetrhů počet strojů
skutečný příkon strojů /kW/
počet vřeten obsluhovaného úseku režijní náklady na 1 Vh /Kčs/
směnnost
státní podnik
doba trvání ručního smeku na 1 stroji /min/
doba trvání strojového smeku na 1 stroji /min/
délkové hmotnost /tex/
čas jednotkové práce za klidu stroje /min/
čas jednotkové práce za klidu vřetene /min/
Čas jednotkové práce za chodu stroje /min/
čas dávkové práce za klidu stroje /min/
čas dávkové práce za chodu stroje /min/
čas směnové práce za klidu stroje /min/
čas směnové práč e za chodu stroje /min/
Čas směnových obecně nutných přestávek za klidu stroje /min/
čas chodu vřeten /hod./
procento plnění technickohospodářských norem /%/
procento technickoorganizačních ztrát /%/
odváděči rychlost /m/min/
vřetenové hodina
vl - vlna vř. - vřeteno
V3 - využití stroje /%/
1. ÚVOD.
Ústřední výbor KSČ se na svém 13. zasedání ve dnech 30.-31. března 1989 zabýval úkoly československého školství v období přestavby společnosti.
Mimo jiné konstatoval, že v procesu výstavby socialis- mu zaznamenaly vysoké školy velký rozvoj. Významným podílem přispěly k celkovému rozvoji naší společnosti a mnoha no- vých odvětví.
Do nové situace a před mnohem náročnější úkoly je však staví přestavba naší společnosti. Právem se dnes klade o- tázka: Sehrají v této době a v nejbližší budoucnosti vyso- ké školy tu úlohu, kterou jim nadcházející vývoj ukládá?
Jsou na ni připraveny, mají pro její naplnění všechny ne- zbytné podmínky?
Nemůže být sporu: zdar či neúspěch předpokládaného vý- voje bude v prvé řadě determinován schopností společnosti objevovat tvůrčí potenciál, soustředit prostředky na jeho rozvoj a aktivizaci a optimalizovat jeho využití v praxi.
Podstatným rysem strukturálního složení kvalifikované pra- covní síly v nejrozvinutějších zemích je rychle rostoucí podíl vysokoškolských odborníků, z nichž značná část pracu- je na úkolech úzce spjatých s výzkumem, vývojem a konstruk- cí. To si vynucuje nebývalý rozvoj vysokoškolského vzdělá- vání v tradičních i nových, netradičních formách, a také prohlubující se spojení vysokých škol s vědeckými institu- cemi a praxí.
Vysoké škola by měla připravovat své studenty na ná- stup do vedoucích funkcí v celém národním hospodářství. No- vé ekonomické podmínky kladou na řídící činnost vedoucích pracovníků specifické požadavky. Promítají se v předpoklá- daném kvalifikačním profilu vedoucích pracovníků. Výchozí kvalifikační požadavky na vedoucí pracovníky hospodářských organizací představuje:
- vysokoškolské vzdělání, především ekonomického nebo tech- nického zaměření,
- praktické zkušenosti z práce v hospodářské organizaci a ze společensky angažované práce s lidmi,
- politická vyspělost a zkušenosti z politické práce,
- odpovídající profil morálně volních a osobních vlastností, - cílevědomé úsilí o optimální zvládnutí řídící funkce.
Kromě kvalifikace je pro úspěšný výkon řídící funkce významné také motivace vedoucích pracovníků k řízení. Její úroveň je z velké části dána samotnou strukturou a dynami- kou osobnosti každého vedoucího pracovníka. Je však nepo- chybné, že žádoucí motivaci vedoucích pracovníků k řízení také ovlivňuje celý hospodářský mechanismus, který se pro- jevuje konkrétní organizační strukturou řízení.
1.1. Charakteristika podniku.
Národní podnik Přádelny česané příze vznikl v roce 1958 sloučením několika samostatných výrobních jednotek a byl až do konce roku 1 988 začleněn do VHJ Vlnařský průmy- sl. K 1.1.1989 přešel podnik na nový způsob hospodaření, a v této souvislosti byl současně změněn jeho název na
"státní podnik Vlnap".
V roce 1962 bylo započato s hlavní obnovou strojového parku v poválečné historii. Tímto opatřením dochází k pod- statnému nárůstu produktivity práce a výroby česaných pří- zí, což lze ukázat na následujících údajích.
V roce 1961 se vyprodukovalo 8 401 tun česaných přízí.
Zaměstnáno bylo v n.p. celkem 5 925 pracovníků, z toho 5 037 dělníků s průměrným výdělkem 1 208,- Kčs. Do roku 1983 bylo dosahováno trvalého nárůstu výroby oproti před- chozím letům, za trvalého úbytku všech kategorií pracovníků.
Aby bylo možno zajistit růst výroby při snižujícím se počtu kvalifikovaných pracovníků, zvláště přadlen, byla pro- vedena v podniku řada komplexních technickoorganizačních o- patření, které zajištovala možnost zvyšovat obsluhované úse- ky jedním pracovníkem. Tato opatření výrazným způsobem umož- nila růst produktivity práce na několik let. Postupem času byla snaha stéle zvyšovat obsluhované úseky. Dost častým je- vem je to, že není možno dodržet přípravu tak, aby zpracova- telnost materiálu na dopřédacích strojích umožňovala, při předepsané obsluze, dodržet stanovenou odváděči rychlost, uvedenou v technologickém postupu. Tím dochází ke ztrátám na plánované produktivitě a zisku podniku.
V roce 1983 činila výroba, vykázané v balírně, 14 292 tun při stavu 5 064 pracovníků, kteří měli průměrný výdělek 2 601,- Kčs. V uvedeném počtu jsou zahrnuti i zahraniční dělníci z Vietnamu a Mongolská. Na počátku roku odchází vět- šina zahraničních pracovníků /po skončení čtyřletého pracov-
ního závazku/. Od této doby je zaznamenána trvalá dispro- porce v potřebě a možnostech náboru pracovníků pro zajišto- véní daného plánu výroby. V průběhu dalších let přichází noví zahraniční pracovníci, ale současně i nadále klesá po- čet výrobních dělníků.
V roce 1987 výroba klesla na 13 128 tun česaných pří- zí a celkový počet pracovníků, včetně zahraničních, se sní- žil na 4 564 s průměrným výdělkem 2 790,- Kčs.
Státní podnik Vlnap se podílí cca ze 47 % na celkové výrobě česaných přízí v rámci ČSSR /6/.
V současné době je v jeho 7 závodech instalováno 618 dopřádacích strojů dvou proveniencí:
- z NDR stroje Textima v typech 2110 K, 2111 K a 2113 K s průměrem prstence 50 a 65 mi /I/, - tuzemské výroby DC 56 s průměrem prstence 56 mm
a DC 65 s průměrem prstence 65 mm.
Na těchto strojích se vypřádají příze ve 3 základních typech - příze tkalcovské, pletařské pro strojní pletení a pletařské pro ruční pletení. Tyto příze se vyrábí ve ví- ce než sto druzích /manipulacích/ a 1 500 barevných odstí- nech.
Koncem roku 1987 byla uplatněna 2. etapa ZEIÍMS.
V současné době byly v některých závodech s.p. přiznány pracovníkům ve výrobní sféře příhraniční a stabilizační příspěvky, které výrazným způsobem pomohly stabilizovat vý- robní pracovníky, a tím zastavit další pokles výroby /9/.
2. ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU.
Výrobu příze zadévé, a současně ji rozpracovává až na jednotlivé technologické operace, výrobní dispečink. Pro každou přádní partii je zhotoven přádní předpis, ve kterém jsou shromážděny všechny informace o dané přádní partii, jako např. termín, do kdy musí být příze vyrobena /tímto je i přibližně stanoven počet strojů, na kterých bude partie zpracována - výrobní dávka/, typ strojů, na kterých se bude partie zpracovávat /s ohledem na maximální výkon pro danou manipulaci/ atd. Viz obr. 21 .
Ne vždy je dispečer či vedoucí přádelny schopen z ob- jektivních příčin dodržet předepsané výrobní parametry.
Např. dodržení výrobní dávky, tj. zpracovat jednu partii na předepsaném počtu strojů, se často musí měnit s ohledem na nemocnost přadlen, nebo v důsledku potřeby odběratele zkrátit termín dodávky. Často také dochází ke změnám někte- rých výrobních parametrů dopřédacích strojů, které je nutné regulovat s ohledem na zpracovatelnost materiálu /např. od- váděči rychlost/. Poměrně vysoká absence a fluktuace přad- len mé vliv na změny obsluhovaných úseků.
Pro každý druh výrobků je zpracován závazný technolo- gický postup /viz příloha 1, 2a, 2b/. Vzhledem k tomu, že není v rámci s.p. v jednotlivých závodech shodný strojový park a shodné výrobní podmínky, používají závody různé zá- vazné technologické postupy.
Aby bylo možné dosáhnout alespoň pro stěžejní druhy výrobků srovnatelné relace v odměňování, byla vydána útva- rem TPV /technické příprava výroby/ tabulka některých zá- vazných technologických parametrů, které měly sjednotit výkonové normy /viz příloha 1/. Z těchto sjednocených para- metrů byly vypočteny stabilní sazby, podle kterých jsou od- měňováni pracovníci.
I přes řadu opatření nejsou z uvedených důvodů a něk- terých dalších dodržovány předepsané výrobní parametry a postupy. Tím dochází k vyšším nákladům na technologickou operaci.
2.1. Cíl řešení.
Cílem řešení této problematiky je zjistit, jaký dopad na ekonomii výroby příze mají změny:
1/ Technologických parametrů /hmotnost předloh, hmotnost potáčů, hmotnost výrobní dávky a velikost odváděči rych- losti v návaznosti na přetrhovost/,
2/ organizace práce /různé velikosti obsluhovaných úseků, čistění strojů, smekání apod./,
3/ použití mechanizačních prostředků /smekače, čistící za- řízení/.
2.2. Omezující podmínky řešení.
S řešením zadané úlohy bylo započato • polovině roku 1988, proto údaje musely být převzaty z výsledků roku 1987.
Zadání úlohy je v některých částech definováno obecně, a proto je značně rozsáhlé. V průběhu řešení došlo po doho- dě se zadavatelem úkolu a konzultanty ke stanovení omezují- cích podmínek řešení. Tyto byly pro každý krok řešení vyme- zeny zvláší. Jedná se o tato doplnění úlohy:
1/ Sešit úlohu pro 29 strojů Textima 2110 K, instalovaných v závodě 01 Nejdek, s 0 prstence 50 mm, s počtem vřeten 416, kde se vypřédé 100% vl, 21 tex a pro 17 strojů Tex- tima 2110 K, také instalovaných v závodě 01 , s 0 prsten- ce 65 mm a počtem vřeten 360, kde se vypřádají převážně směsové příze manipulace 45vl/55PES, 25 tex. /Déle jen
100% vl a 45V1/55PES./
2/ Řešení provést pro obě manipulace při obsluhovosti 2, 3 a 4 stran stroje /41 6, 624, 832, resp. 360, 540, 720 vřeten/ jednou přadlenou /dále označení úseků na obr.
pouze 2, 3, 4/.
3/ Pro stěžejní nosné druhy výrobků jsou stanoveny závazné technologické postupy a přádní parametry, které jsou podkladem pro jednotné výkonové normy. Podle těchto
"směrných" výkonových norem jsou odměňovány přadleny.
V případě, že dojde ke zhoršení zpracovatelnosti některé přádní partie, provede se přeměření základních parametrů /přetrhovosti/, upraví se odváděči rychlost a vypočte se nové sazba.
4/ Pro manipulaci 100% vl byla stanovena standardní obslu- hovost pro jednu přadlenu 3 strany a pro manipulaci 45vl/55PES je předepsána stabilní obsluhovost 4 strany dopřádacího stroje. Základní přádní parametry pro tyto manipulace jsou uvedeny v technologických postupech /viz příloha 1, 2a, 2b/. Z těchto základních parametrů se vy- cházelo i při výpočtech "směrných" podnikových sazeb pro operaci dopřádáni. Pro zjištění % zastoupení jednotli- vých druhů přetrhů, započítaných do "směrné" sazby, bylo provedeno na úseku normování práce dlouhodobé měření s velkou četností /2/. Na základě počtu disponibilních přadlen byl stanoven obsluhovaný úsek pro 1 přadlenu.
Aby bylo možno tento úsek obsloužit, byla upravena odvá- děči rychlost tak, že počet přetrhů poklesl na mez, kdy je přadlena schopna, z hlediska pracovní zátěže, stano- vený úsek obsloužit.
5/ Při řešení úlohy sledovat v intervalech vliv odchylek jednotlivých přédních parametrů od stabilních sazeb /resp. od údajů, uvedených ve stabilních sazbách/ a ty- to promítnout ve mzdových nákladech.
3. POSTUP ŘEŠENÍ ZADANÉ ÚLOHY.
Náklady na technologickou operaci můžeme rozdělit po- dle tab. 1 na:
1/ Náklady na živou práci,
2/ náklady na zhmotnělou práci.
Z nákladů na živou práci bude podrobně řešena /dle za- dání úlohy/ složka úkolových mezd.
Úkolové mzdy lze zjistit při různých technologických parametrech a pracovních režimech výpočtem sazeb pro sledo- vané výrobky. Vlastní výpočty sazeb, v rámci s.p., se pro- vádí automatizovaně na počítači Tesla 300. Data pro zpraco- vání sazeb se připravují na disketových záznamnících Consul 2711-14. Údaje pro zpracování sazeb se předepisují na for- mulářích /viz příloha 3a, 3b/, kde jsou uvedeny:
- Základní parametry, určující výkon stroje a obsluhy při vypřédéní dané výrobní partie,
- časy sdružených normativů úkonů /prací/, které vykonává přadlena /stanovují se přímo ze sborníku normativů/, - sdružené normativy směnových prací, započtených i neza-
počtených do normy času /tyto normativy je třeba ručně dopočíst/,
- mzdový tarif, který přísluší pro danou profesi /norma ča- su x tarif = sazba/ /3/.
Z formuláře pro záznam dat je patrné, že z technolo- gických údajů mají vliv na velikost sazby /mzdových nákla- dů/ tyto výrobní parametry:
a/ Počet přetrhů v závislosti na odváděči rychlosti /v m/min/,
b/ hmotnost předlohy /v g/,
c/ hmotnost smekaných potáčů /v g/,
S C H É M A N Á K L A D U N A T E C H N O L O G I C K O U O P E R A C I
[
Z H M O T N Ě L Á P R Á C E[
rI H
Ž I V Á P R Á C E
1
I ]
VÝROBNÍ PROSTŘEDEK! I VÍROBNÍ PROSTOR OBSLUHA STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ
1
POMOCNÉ PRÁCE
]
technologický proud odpisy
údržba
pomocné výrobní prostředky
CD cr
zastavěné výrobní plocha
manipulační plo- cha
obestavěné plocha klimatizace -
- otop - proud - odpisy osvětlení
odpisy alikvotní části budovy
mzda úkolová
mzda doplňková - prémie - odměny - dovolené - svátky
- §
- doplatky
úhrada za nezavi- něné ztráty
I 1
T
doprava materiálu
třídění a přísun dutinek
odpad
seřizování
I ALIKVOTNÍ ČÁST THP
1
d/ hmotnost výrobní dávky na 1 stroj /v kg/, e/ počet přetrhů na 1 000 Vh /= 1 000 Pp/Pv th/, f/ velikost obsluhovaného úseku /2, 3, 4 strany stro-
je/.
3.1. Upřesnění vstupních parametrů.
Před řešením této čésti diplomové práce je třeba:
1/ Omezit rozsah změn jednotlivých technologických para- metrů tak, aby odpovídal výrobním možnostem. Tento rozsah pak rozdělit na intervaly, které jsou potřebné pro zpracování grafů.
2/ Při změnách jednoho technologického parametru zachová- vat vždy ostatní parametry tak, jak uvádí technologic- ký předpis a stabilní sazba.
3/ Sledovat změny technologických parametrů:
a/ Při obsluhovaných úsecích 2, 3, 4 stran dopřédacího stroje jednou přadlenou.
b/ Při použití pomocné pracovní kolony na čištění stro- jů a při smekání.
c/ Při použití smekacího zařízení.
d/ Při využití čistících zařízení.
Takto zjištěné odchylky od předepsané organizace práce a základních technologických parametrů, uvedených ve stabilních sazbách, promítnout do nákladů na výrobu 1 kg příze. /Jedné se o část nákladů na živou práci, která je rovna sazbě za kilogram./
4/ Zjistit zpracovatelské náklady na technologickou opera- ci dopřádáni.
5/ Provést celkové zhodnocení výsledků diplomové práce.
3.2. Omezení rozsahu jednotlivých přádních parametrů.
a/ Ze všech uvedených parametrů nejvíce ovlivňuje výkon dopřádacích strojů počet přetrhů v závislosti na odvá- děči rychlosti, který mé současně podstatný vliv na pracovní zátěž pradleny. Velikost odváděči rychlosti je závislá na otáčkách elektromotoru, které jsou max.
14 000 za min., na počtu zákrutů, 0 prstence a dalších faktorech. Pro objektivní sledování závislosti počtu přetrhů na výši sazby je třeba tento parametr sledovat současně s odváděči rychlostí. 3 růstem odváděči rych- losti roste napětí v přízi, a tím i počet přetrhů. Po- čet přetrhů výrazným způsobem omezuje velikost obslu- hovaného úseku /počet vřeten obsluhovaných 1 přadle- nou/. Pro zachování stanoveného obsluhovaného úseku při výpočtu sazeb v jednotlivých krocích /stupních od- váděči rychlosti/ je třeba předem určit pro každou od- váděči rychlost počet přetrhů tak, aby přadlena byla schopna obsloužit daný pracovní úsek.
b/ Hmotnost přéstové cívky /předlohy/ je dané druhem spřádané suroviny a typem strojního zařízení. U pří- pravérenských sortimentů, zakončených klasickým fini- sérem, se hmotnost pohybuje u dvoupřéstových cívek při vypřádání 666 tex manipulace 100% vl v rozmezí 1100 až 1600 g. Při zpracování manipulace 45vl/55PES, 400 tex je rozptyl hmotnosti přéstových cívek 1400 až 1900 g.
Hmotnost přéstové cívky, která mé jednoduchý nebo dvo- jitý přást, mé vliv na počet výměn cívek, a tím i na pracovní zátěž přadleny. Na dopřádacích strojích Tex- tima v závodě Nejdek se vlněné i směsové příze, z dvo- jitého přástu, vyrábí na přípravárenských sortimentech
fy NSC s klasickým finisérem.
c/ Hmotnost smekaného potáče je omezena 0 prstence dopřé- dacího stroje, délkou dutinky, délkovou hmotností spřádané suroviny a počtem zákrutů. Pro sledování vli- vu hmotnosti smekaných potáčů na náklady u manipulace
100% vl bylo zvoleno rozmezí hmotnosti potáčů 45-90 g.
U manipulace 45vl/55PiSS 120-170 g.
d/ Hmotnost výrobní dávky, tj. hmotnost partie dělená počtem strojů, na kterých je zpracovávána, je ovlivňo- vána dobou stanovenou k expedici hotové příze a počtem disponibilních strojů při zpracování dané partie. Ve-
likost výrobní dávky ovlivňuje četnost výměn partií, a tím využití strojního zařízení.
e/ Vliv počtu přetrhů na zátěž přadleny je popsán v části a/.
f/ Velikost obsluhovaných úseků je podmíněna zpracovatel- ností materiálu, využitím technologických parametrů
strojů a počtem přadlen, které jsou k dispozici.
4. ZHODNOCENÍ ZJIŠTĚNÝCH VÝSLEDKŮ PŘI VÝPOČTU SAZEB.
Sazba tvoří základní položku nákladů na živou práci.
Je to odměna, kterou obdrží přadlena za každý vyrobený ki- logram příze.
Vlastnímu výpočtu sazeb předcházela příprava podkladů, která spočívala v tom, že bylo nejdříve třeba omezit rozsa- hy základních technologických parametrů a k těmto postupně ze sborníku normativů přiřazovat časové hodnoty sdružených normativů.
Časové hodnoty normativů a základních parametrů stroje byly zaznamenány do formulářů, které jsou vstupními doklady pro záznam dat na disketu. Data se zaznamenávají na osmi- palcové diskety pomocí strojů Consul 2711-14. Takto poříze- né data se spolu s disketou, na které je záznam uživatel- ského programu pro výpočet sazeb, předají k počítači, kde se provádí vlastní výpočet sazeb pro všechny výrobní opera- ce v rámci 3.p. Vlnap. Jelikož se jedné o drobné úlohy, ne- byly zařazeny pod žádný subsystém /byly zpracovány již dří- ve pro jinou výpočetní techniku/. Zjištěné hodnoty sazeb se déle využívají v subsystému Mzdy a Výrobné-operativní evi- dence .
Aby bylo možno sledovat závislost změny jednotlivých technologických parametrů na nákladech, byl každý technolo- gický údaj měněn samostatně v intervalech při zachování os- tatních parametrů tak, jak jsou uvedeny ve stabilní sazbě /viz tab. 2a, 2b/. Pouze odváděči rychlost byla měněna sou- časně s přetrhovostí /viz tab. 3/.
4.1. Změna odváděči rychlosti v závislosti na přetrzích.
Odváděči rychlost nejvíce ovlivňuje pracovní zátěž přadleny. S růstem rychlosti vypřádéní roste napětí v přízi
Pv 100% vl ODV* iÍdÍci' Rychlost
Nn
A16 Nú
624 Nh Ni 624
82>2 Nh
r 82>2 Ni
82>2
&atb»
hmotnost POTEČE 416
Uh
416 Ni ^fcjS
416
624 Nrt
624 Mi 6os,0
624 1,669
82.1 Nh
82.1 Ni
82.1
UWa Wt^OTNO ST VČASTOVĚ ftťVKY
M 6
Nu
M 6 Mi
M 6 aa%b*
Nh Ni MtbA.
832.
Nh
832. Ni
832.
áátba
HMOTMC ST v^íVOWMl' DPiVKY 2&oo aooo 416
NH «1,4>C> <w>4>8
416 Ni H2Z,3
416
l^uo
624 Nh
624 Ni
624
<§2,2 NH 8^2.
<§2,2 Ni afffcf* as^s
<§2,2
£ttbA 1,13a
Tqb. 2a
a roste počet přetrhů až ne mez, kdy není přadlena schopna daný pracovní úsek v únosném časovém limitu obsloužit. Koe- ficient zaměstnání každého pracovníka může být maximálně roven jedné. Aby uvedená nerovnost platila, je nutné kori- govat vždy odváděči rychlost s ohledem na počet vyskytují- cích se přetrhů.
Aby bylo možno sledovat vliv odváděči rychlosti a pře- trhů na výši sazby při stabilním obsluhovaném úseku, byl proveden výpočet přípustného počtu přetrhů pro každý sledo- vaný interval odváděči rychlosti. Takto zjištěné hodnoty přetrhů byly použity při výpočtu sazeb i u ostatních pro- měnných /viz tab. 3/.
Při snížení odváděči rychlosti značně klesá přetrho- vost, snižuje se na konstantním pracovním úseku zátěž ope- rátora /přadleny/, snižuje se sazba a roste metodový dopla- tek, tj. část mzdy, která by měla být přadleně vyplacena v případě, že jí nelze rozšířit pracovní úsek úměrně se zá- těží. lísek lze zvětšovat z provozních důvodů pouze po uce- lených částech stroje, tj. 1, 2, 3, 4 strany stroje.
Dovolené míra přetrhovosti byla vypočtena pro různé obsluhované úseky /2, 3, 4 strany/ a sledované dvě manipu- lace. V sazbách jsou uvedeny 4 druhy přetrhů. Jejich pro- centuelní zastoupení v celkovém počtu bylo stanoveno na základě dlouhodobých statistických sledování.
Průběh přípustné přetrhovosti v závislosti na odvádě- či rychlosti pro dané obsluhované úseky je uveden na obr.
1, 2 a v tab. 3.
Skutečný výskyt přetrhovosti /dle útvaru EP/ je nižší u většiny vypřádaných partií manipulace 45vl/55PES, než je hodnota započtená ve stabilní sazbě.
U manipulace 100% vl je ve stabilní sazbě započtena přetrhovost nižší, než je její skutečný výskyt.
/Pozn.: Bod na obr. znázorňuje hodnotu stabilní sazby./
Přípustný počet přetrhů pro různé obsluhované úseky při stanovené odváděči rychlosti
1 00% vl 45vl/55PES
v
Pp/í000 Vh
v
Pp/1 000 Vh v
416 vř. 624 vř. 832 vř.
v
360 vř. 540 vř. 720 vř.
7 384,4 205,5 115,8 1 0 430,7 224,5 1120,6 8 376,9 197,6 107,6 1 1 422,6 215,8 V11 ,4
9 369,3 189,6 99,4 12 414,5 207,0 1 02,2 1 0 361 ,7 | 181,6 91 ,2 13 406,4 198,2 92,9 1 1 354,1 173,6 82,9 14 398,3 T89,4 83,5 T 2 346,6 165,4 74,6 15 390,2 180,5 74,1 13 338,9 157,5 66,2 16 382,0 171,5 | 64,6 14 331 ,2 149,4 57,8 17 373,7 162,5 55,0 15 323,6 141 ,3 49,4 18 365,5 153,4 45,3 16 315,9 133,2 40,9 19 357,2 144,3 35,6 T7 308,2 124,9 32,4
Tab. 3
Obr. 1 Obr. 2
Aby pradlena byla schopna obsloužit daný úsek při vy- soké přetrhovosti, snižuje se odváděči rychlost, tím se sníží počet přetrhů, ale sníží se i výkon stroje a produkce přadleny, za kterou je placena. Pak dochází k žádosti přad- leny o změnu výše sazby. Po přeměření výše přetrhů /při snížené odváděči rychlosti/ dojde k novému výpočtu sazby ze skutečně zjištěných údajů.
Najít křivku se skutečným průběhem přetrhovosti v zá- vislosti na odváděči rychlosti, které by platila pro jakou- koliv partii /při stejné manipulaci/, se zatím nepodařilo.
Pouze u některých partií manipulace 45vl/55PES lze ze zjiš- těné přetrhovosti zkonstruovat křivku, které mé obdobný průběh jako trhací diagram železa.
Vliv přetrhovosti a odváděči rychlosti na sazbu je pa- trný z obr. 3, 4. S růstem velikosti obsluhovaného úseku a odváděči rychlosti výrazně klesají mzdové náklady na vý- robní operaci předení.
Obr. 3 Obr. 4
4.2. Hmotnost výrobní dávky.
Ve stabilních sazbách je pro manipulaci 100% vl přede- psána výrobní dávka 1 000 kg/stroj a u manipulace
45vl/55PES 1 300 kg/stroj. Pro ověření, jak je tento před- pis dodržován ve skutečnosti, byl z výkazů produkce za rok 1 987 proveden výpočet průměrné velikosti partie a výrobní dávky pro uvedené dva druhy výrobků /viz příloha 4a, 4b/.
Z rozboru bylo zjištěno, že průměrné velikost partie u manipulace 100% vl v r. 1987 byla 2 622,7 kg a průměrná velikost výrobní dávky 585,73 kg. U manipulace 45vl/55PES je zjiStěná průměrná velikost partie 3 458,91 kg a průměrná velikost výrobní dávky 1 157,93 kg. Procentuelní rozdíl hmotností výrobních dávek oproti údajům započtených v sazbě činí:
U 100%vl 41,43%, u 45vl/55PES 10,93%.
Pro demonstraci obložení strojů při vypřédání jedné partie v jednotlivých dnech byl proveden rozbor partie o hmotnosti 3 984 kg /viz příloha 5/. Z uvedeného rozboru je patrné, že dodržet předepsaný objem výrobní dévky není snadné.
Pro zjištění vlivu výrobní dévky na velikost nákladů byla zpracována množina sazeb s rozsahem výrobní dávky od 400 do 3 000 kg s dělením po 200 kg. Souhrnné časy pro smě- nové a dávkové práce bylo třeba spočítat ručně /viz příloha 6a, 6b - s využitím 6c/.
Při výpočtu sazeb se pro stanovení dávkové práce neza- počítané do Nč používá /u četnosti za 4 týdny/ opravného koeficientu Mk. Vzorec s použitým rozsahem údajů jednotli- vých členů tohoto koeficientu je uveden v příloze 7. Zjiš- těné hodnoty sazeb při změnách výrobních dávek jsou uvedeny v tab. 2a, 2b a na obr. 5, 6.
<-.. i
J1 100% vl >t
I
3
A -
45vl/55PES
3 4
I > t > t M I I—I I I I | »
HOO 3000
Obr. 5 Obr. 6
4.3. Hmotnost potáčů.
Změna hmotnosti potáčů má velmi malý vliv na výši saz- by. V celém šetřeném rozsahu hmotností byla zjištěna změna sazby /maximální minus minimální/ u manipulace 100% vl max.
13,4 hal/kg a u 45vl/55PES 3,3 hal/kg /viz obr. 7, 8/.
-i 1 1 1 1 1 1 1 1 » 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 i •
MS 80 90 "Xplff} 410 160 fK>w,?Cg-)
Obr. 7 Obr. 8
4.4. Hmotnost přéstové cívky.
Ze sledované řady sazeb v šetřeném rozsahu hmotností přéstových cívek jsou rozdíly mezi minimální a maximální sazbou, pro různé obsluhované úseky, 2,4 až 3,6 hal/kg. Zá- věrem lze říci, že hmotnost přéstové cívky ze všech sledo- vaných faktorů nejméně ovlivňuje výši sazby /viz obr. 9, 10/. Z obr. je zřejmé, že průběh křivek má lineární charak- ter s minimálním klesáním.
100% vl
r-.il Jř
£ rf )3 J>
(V
>1,5 ••
45vl/55PES
3 4
i -- 3
4
H—|—l 1—I 1—I 1 1 •—*
1100 moo Obr. 9
•téOQvrvpttwgl —i—i—i I i i ' ' ' ' J T . moo -noo
Obr. 1 O
5. ZMĚNY TECHNOLOGICKÝCH PARAMETR^ PŘI RAZNÝCH ZPŮSOBECH ORGANIZACE PRÁCE.
V této čé3ti práce je proveden rozbor vlivu velikosti obsluhovaného úseku jednou přadlenou na změny technologic- kých parametrů, a dále pak je popsáno případné využití čis- tící a smekací kolony, smekače potáčů a čistících zařízení.
5.1. Velikost obsluhovaného úseku jednou přadlenou.
Velikost obsluhovaného úseku je podmíněna zátěží přad- leny. Zátěž přadleny je limitována všemi faktory, které jsou v této úloze sledovány, nejvíce však počtem přetrhů a odváděči rychlostí. Přadlena může obsluhovat jen celý ú- sek strany stroje, tj. násobek jedné strany stroje. Veli- kost úseku, který je možno přadleně přidělit s ohledem na skutečné přádní parametry, se vypočte současně se sazbou.
Vychézí-li úsek větší než ten, který je možno přidělit, je třeba přadleně poskytnout metodový doplatek za ušlý výdě- lek, nebo upravit parametry spřádání tak, aby bylo možno plánovaný úsek přidělit. Z ekonomického hlediska je výhod- né přidělovat úsek, na kterém by byl optimálně využit stroj
i pracovník.
Závislost změny jednotlivých přédních parametrů na ve- likosti obsluhovaného úseku je zřejmé z obr. 11a, 11b, 12a, 12b, 13a, 13b.
Aby bylo možno dosáhnout uceleného obsluhovaného úse- ku, je většinou třeba provést úpravu všech sledovaných pa- rametrů.
Optimální velikost obsluhovaného úseku pro jednoho o- perétora /přadlenu/ je závislá na:
6
2Aooo-- 800 . . 6oo . .
*<oo ioo ..
1 00% vl 2
Goo..
SoO"
4 3 2 -
•loo..
45vl/55PES
- ^ -j.' 1 1 ^ • • • < • • ^
I
Soo-
6oo -
Obr. 11a 100% vl
4 3
"*—I—I—•—I—I—I—I 1—
SO to
*s
300 --
WOO-.
Ooo
Obr. 11b 45vl/55PES
i 1 I 1 1 1 1 1 1 H
Obr. 12a Obr. 12b
2 100% vl
800..
600 ••
4oo 2oo-
H I—I—I 1-
tloo H—1—I—I—I-
too -- 600..
4oO
aoo.-
45vl/55P£S
H—l—I 1—I—i 1—I—I 1—h 1400
Obr. 13a
1Í>00 f^pcCál AHOO «oo ^00 pcí^J Obr. 13b
- možné pracovní zátěži operátora, - využití strojního zařízení.
Ideálním stavem by bylo využívat současně na 1 00 % přadlenu i stroj přidělený k obsluze. Tohoto stavu nelze dosáhnout. Při stanovování obsluhovaných úseků cílem je, aby uvedené parametry využití byly v optimální výši.
Pro sledované dva druhy přízí byl zpracován rozbor zá- vislosti využití pracovníka a stroje při různých velikos- tech obsluhovaných úseků /viz obr. 14a, 14b a tab. 4/, kde jako optimální pracovní úsek se jeví ten, který je v obr.
vyznačen průsečíkem křivek využití stroje a obsluhy.
Pro výpočet jednotlivých hodnot v tab. a obr. bylo po- užito těchto vzorců z metodiky normování /5/:
5.1.1. ¥^gočet_v£užití_£racovníkajl
- strojní čas
1 0 0 02 Lm4 ~ T • v • Pv - čas podmíněně nutných přestávek
ť32 = ťm4 ' kn ' 7tA111 * ťA127
_ % odpadu
n 100
- koeficient zaměstnání pracovníka
v - Nč
Kz Nč + t3 2
5.1.2. Výgočet_v^užití_3tro^ního_zařízení_/ú^
Metodika normování klade důraz na maximální využití pracovníka, i když cena pracovní síly je velmi malá v po- rovnání k celkové ceně výrobku.
Na úseku normování práce bylo dokázáno, že uvedené vzorce neplatí pro obsluhované úseky větší než jsou normo- vané.
VJl
>-3 cr
V Y U Ž I T Í P R A C O V N Í K A A Ú Č I N N O S T S T R O J N Í H O Z A Ř Í Z E N Í
Pv 100 200 300 400 500 600 100 &oo *300 lOOO 1100 1200
2.1,809 15.8W 11,304 9, 523 1,356 6,«02 5,352 5,2? 1 4,323 3,968 W* 1,01? 1j01? 1,01? 1,01? 1, 01? 1,01? 1, 01? 1,01? 1,01? 1, 011 1,011 1,011
3,936 3, 936 3,336 3,936 3 , 3 36 3,336 3, 936 3,936 3,936 3,936 3,936 3,936 z , s s S 2, 202 <,<3*4 1; 860 1; 132 1, m 1,683 1,6?0 1, 65S 1,642 1,632 o o Ne* 12,33? 10, 5?4 9,36? 3, 663 9,481 3,353 3, 2?2 3,20? 3,15? 9,113 9, 083 3,055 i * t a i m , 6 0 ? 18,0?S 10,232 6,310 3,956 2,388 1> 624 0,428 (-0,266) (•0, 143) (-1,116) (-1.533)
<
M K» 0,2 23 0, 2.63 0,493 0, 60<, 0, 105 0, >"36 0,850 0,955 (1,029) (1^089) (1,134) (1,203) Oj 32? Oj 306 0, 293 0, 296 0, 294 0,292 0,291 0, 291 0,290 0, 230 0, 293 0,283 t u n 2,284 1, 405 1,111 0,965 0,8?? 0, 818 0, 116 0,?45 0,?21 0,101 o, 685 0,612 tc.ii 0, 534 0,5-03 0,488 0, 4?9 0, 413 0, 468 0, 465 0,403 0, 460 0,453 0,15?
0,921 0, «33 0,881 0, 858 0, 833 0,821 0,804 0,18? (0,115) (0,156) ( 0 , 1 4 1 ) (0,121) 100 200 300 400 500 60O loo AOO <SOo lOOO •1100 12oo
25,000 12,500 8,333 6,250 5,000 4, 166 3, 5?1 3,125 2 , 1 ? ? 2,500 2, 2?2 2,083 Kn 1,006 1,006 1,008 1,008 1, 008 1,008 1, 00Í 1, 008 1,008 1,008 1, 008 1,008
1,064 1, 064 1,064 1,064 1,064 1,064 1,064 1,064 1,064 1,064 1, 064 1, 064 1 j €>S i 1,468 1, 40* 1, 316 1, 358 1,345 1,336 1,330 1,325 1,321 1, 311 1>3H
<
M uz 6,231 r , H 8 4, 80S 4,618 4,506 4,431 4, 3?8 4, 338 4, 30? 4,282 4,262 4,245
VJl \ 1*2 22,161 10,068 5,928 3, í 60 2,618 1, ?3o 1, 113 0,156 0,410 0,135 (-0,031) (-0, 235) VJl •ti K i 0, 216 0, 333 0, 44? 0,544 0,632 0, * U 0, 185 0,851 0,913 0,963 (1,021) (1,014) CQ I , * * * ! 1, 033 0, 182. 0, 651 0, 582 0,532 0, 496 0, 463 0,4 48 0,431 0, 418 0, 406
0, 182, 0,168 0, 161 0,160 0,154 0,15? 0, 15? 0,156 0, 156 0,155 0, 155 0,155 t<ii 0,518 0, 261 0,243 0, 232, 0,228 0,2.24 0,221 0,2.13 0,218 0,216 0, 115 0, H 4
^ 0,688 0, 8f>8 0,850 0,811 0,814 0, 198 0,182 0, >66 0,152 (0,138) (0,124)
1,0
0,5
0,1
1 00 500 1000 Pv
Obr. 14a K
1,0
0,5 l
0,1
1 00 500 1000 Pv
Obr. 14b
5.2. Čistící a smekací kolony.
Pro zkrácení prostojů u dopřádacích strojů byly v pro- vozech přádelen vyčleněny skupiny pracovnic, které provádě- ly s přadlenami čištění a smekání. Tímto organizačním opa- třením se výrazně zkrátil čas stání stroje. /Čas na smekání u stroje Textima s 0 prstence 65 mm je 44,983 min/1000 vře-
ten a u stroje Textima s 0 prstence 50 mm je 44,650 min na 1000 vřenen /5/./ Pracovní kolony se zřizovaly v době, kdy byl dostatek pracovníků. V současné době, v rámci s.p., se tato organizace práce vyskytuje velmi málo, a proto se její vliv na změnu technologických parametrů nebude uvažovat.
5.3. Smekače potáčů.
Snaha po automatizaci přádelen vedla výrobce textil- ních strojů k vývoji a výrobě smekacích automatů na potáče dopřádacích strojů.
Tímto zařízením se ušetří dříve potřebné smekací kolo- ny a neproduktivní čas. V důsledku tohoto opatření a zave- dením automatických soukacích 3trojů se upouští od výroby dopřádacích strojů s velkým průměrem prstenců a s dlouhými dutinkami, což snižuje počet přetrhů, potřebu pracovní doby a energie.
Smekače se vyrábí dvojí konstrukce:
1/ Pojízdné, které slouží několika strojům, se pohybují ko- lem daných strojů, smekají potáče a ukládají je do pře- pravky. Prázdné dutinky, srovnané v zásobníku zařízení, nasazují na vřetena. Jsou vyvinuta i smekací zařízení, smekající najednou několik potáčů. Zařízení je obvykle na podvozku, na kterém jsou umístěny jednotky pro smeká- ní obou stran stroje. Zařízení pojíždí na kolejnicích.
2/ Zařízení zabudované přímo na dopřádacím stroji, které smekají a následně nasazují dutinky na všech vřetenech současně /doba trvání 1-3 minuty/. Ve srovnání s pojízd- ným zařízením je v tomto případě 50 % úspora času. Kromě toho stroj nemusí čekat na pojízdné zařízení, smeké-li na jiném stroji. Zabudované zařízení je konstruováno tak že po dokončení automatického podvinku může započít sme- kání. Další výhodou je to, že případné porucha na zaříze ní se týká pouze jednoho stroje, kdežto u pojízdného sme kacího zařízení celé skupiny strojů. Nevýhodou je však cena. Pojízdné zařízení je podstatně levnější než insta- lace odpovídajícího počtu stacionárních zařízení. Přesto nové konstrukce smekačů, které se objevují nyní na trhu, jsou převážně zabudované do prstencových strojů /viz obr 15, 16 a 17/. Využití pevného /stacionárního/ smekače v podmínkách s.p. je limitováno cenou zařízení, četností smekání během směny a možností instalace na stávající konstrukci strojů. Nákup nových dopřádacích strojů s tím to zařízením pro výrobu hrubších přízí by byl přínosem ke zvýšení produktivity práce. /Pojízdné smekací jednot- ky nedoznaly zatím širšího uplatnění pro provozní nespo- lehlivost./
5.3.1 . V^hodno3t_instalace_3tacionérníh
Automatizací některých úkonů u dané operace se dosáhne - snížení fyzické námahy přadlen,
- odstranění monotónní práce,
- zkrácení neproduktivního času stroje a zvýšení výroby, - zvýšení směnnosti při dvousměnném provozu /v roce 1987
byla sménnost strojů 1,14/.
Ekonomické výhodnost nákupu smekacího zařízení je po- suzována z těchto hledisek /8/:
Obr. 16 a/ Z pohledu zisku z vyráběné příze.
b/ Z pohledu zkrácení neproduktivního času stroje při sme- kání /zvýšení výroby/, a tím i návratnosti vložených fi- nančních prostředků na nákup 3mekacího zařízení.
Při výpočtu návratnosti investic se vycházelo z výrob- ních parametrů uvedených ve stabilní sazbě. Pro posuzování návratnosti investičních nákladů byla vypracována řada me- tod. V diplomové práci uvažuji, že 3e zařízení zaplatí za 9 let a zbývajících 8 let /normované doba životnosti stroj- ního zařízení v textilním průmyslu je 17 let/ bude pracovat se ziskem. Zvýšení provozních nákladů instalovaného smeka- cího zařízení nebylo ve výpočtu promítnuto /1/, /7/.
Obr. 17
V následujícím řešení je po řadě uvedena hodnota pro 100% vl a 45vl/55PES:
- maximální doba návratnosti investice
9 let; 9 let - cena smekacího zařízení
225 000 Kčs; 225 000 Kčs - roční /předpokládaná/ splátka investice
25 000 Kčs; 25 000 Kčs
kalkulovaný zisk /5/
4,69 Kčs/kg; 2,48 KČs/kg potřebný nárůst produkce pro zaplacení investic z úspory času při automatickém smekání za rok
NP =
KZ 5 330,49 kg; 10 080,65 kg počet vřeten
směnnost
délkové hmotnost
využití stroje
odváděči rychlost
výrobnost 1 vř./hod.
416;
1,14;
360
1,14
HV _ 60»v»T»VS
n v 1 000
21 tex;
75 %;
10 m/min;
9,45 g/Vh;
25 tex
75 %
16 m/min
18 g/Vh výrobnost 1 stroje za směnu
31,449 kg/směna; 54,144 kg/směna HVS = HV-Pvdsm
úspora času při strojním smekání v 1 směně
dč = 60 000»NP
250-sm-Pv.HV 286,46 min; 327,51 min ruční smek na 1 stroji /5/
17,480 min; 15,247 min
3trojový smek na 1 stroji
max. 4 min; max. 4 min úspora času, která vznikne jako diference mezi ručním a strojním smekem /na 1 smek/
U = S - so
r s 13,480 min; 11,247 min - počet smeků zajištující ÚČ
PS = # 21;
hmotnost potáče
80 g;
doba potřebné k návinu 1 potáče
29
160 g
8,46 hod.; 8,88 hod.
- skutečný počet smeků za směnu
0,945; 0,9.
Závěrem lze říci, že při současných přédních paramet- rech /skutečný počet smeků za směnu je max. 1/ a zisku z prodeje vyráběné příze je z hlediska ekonomického nákup smekacího zařízení pro dané dva druhy výrobků maximálně ne- rentabilní.
Pozn.: Při výpočtu tfč se vycházelo ze vzorce:
^ = P v' W 0 - Í " -25 0 - 3m /kg/rok/,
5.4. Čistící zařízení.
Četnost čištění strojů je závislé na zpracovávaném druhu materiálu a jeho prašnosti. Četnost čištění a dobu čištění lze oproti technologickým předpisům z důvodu kvali- ty snížit jen zavedením mechanizačních prostředků. V rámci s.p. se využívají průmyslové vysavače /viz obr. 18/ a zkou- šel se čistič vyvinutý v SVÚT Liberec /viz obr. 19/. Déle se zkoušelo ofukovací zařízení OFUK na dopřádacích strojích DC-56 /viz obr. 20/. Čistič lavic ani instalovaný OFUK ne- doznaly trvalého uplatnění. Vysavače se používají při čiš- těních, které jsou normativně stanovena.
\
Obr. 20
6. CELKOVÉ NÁKLADY NA TECHNOLOGICKOU OPERACI DOPŘÁDÁNÍ.
V této kapitole je uveden výpočet celkových zpracova- telských nákladů na technologickou operaci dopřádáni pro stroje Textima 2110 K /viz tab. 1/.
6.1. Výpočet nákladů na zhmotnělou práci.
a/ Néklad^_na-elektrick^_groudi
- 29 strojů Textima 2110 K, 0 prstence 50 mm, 416 vřeten /déle jen 29 strojů/,
- 17 strojů Textima 2110 K, 0 prstence 65 mm, 360 vřeten /déle jen 17 strojů/.
Příkon jednoho stroje je při plném zatížení 12 kW. Příkon provozní činí cca 55 % příkonu maxi mélního, tj. 6,6 kW.
Skutečný příkon pro 29 strojů 191,4 kW, skutečný příkon pro 17 strojů 112,2 kW.
Osvětlení - alikvotní část pro 1 stroj je 1,25 kW.
Skutečný příkon pro 29 strojů 36,25 kW, skutečný příkon pro 17 strojů 21,25 kW.
Klimatizace - alikvotní čést pro 1 stroj činí 0,75 kW.
Skutečný příkon pro 29 strojů 21,75 kW, skutečný příkon pro 17 strojů 12,75 kW.
V roce 1987 byl kalendářní fond 249 pracovních dnů, tj. 2 116,5 hod. při jednosměnném a 4 108,5 hodin při dvousměnném provozu.
lísek 29 strojů /roční spotřeba el. energie/:
- provozní příkon /technologický proud/
TP2 9 = P3 2 9 - Fk • sm . ke y 2 9 /kg v - výpočet uveden déle/
TP2 9 = 191 ,4-2 116,5-1,14 - 0,748 = 345 435,3 kWh - osvětlení
°29 P029 ' Fpdp
02 9 = 36,25 • 4 108,5 = 148 933,1 kWh - klimatizace
V29 = PK29 ' Fpdp
V2 9 = 21,75 • 4 108,5 = 89 359,9 kWh Z 583 728,3 kWh.
Cena 1 kWh je 60 hal.
Ne 2 9 = 583 728,3 • 0,6 = 350 237 Kčs/rok
lísek 17 strojů /roční spotřeba el. energie/:
/vzorce jsou obdobné - liší se pouze indexem 17/
- provozní příkon /technologický proud/
TP1 ? = 112,2 • 2 116,5 • 1,14 • 0,873 = 236 336,2 kWh - osvětlení
01 ? = 21 ,25 • 4 1 08,5 = 87 305,6 kWh
- klimatizace
V1 ? = 12,75 • 4 108,5 = 52 383,4 kWh
£ 376 025,2 kWh.
Ne 1 ? = 376 025,2 • 0,6 = 225 615,1 Kčs/rok
Náklady na elektrickou energii pro všechny stroje celkem:
N^ = 350 237 + 225 615,1 = 575 852,1 Kčs/rok.
b/ 3gotreba_2ér^_na_v^tágění_gracovního_2rost / o t o g A
Rozměr stroje:
- výška 1,8 m, - šířka 0,7 m, - délka 18,1 m.
Zastavěné plocha /včetně manipulačních prostorů/
jedním strojem činí cca 250 m3 /23 • 2,5 • 4,3/. Pro 29+17 strojů to je 11 500 m3 /viz obr. 21/.
Spotřeba tepla na 1 m3 obestavěného provozního prostoru dílny se počítá 0,8 GJ/rok. Cena 1 GJ činí 40 KČs.
Spotřeba póry na vytápění činí tedy za rok:
11 500 • 0,8 • 40 = 368_000_Kčs/rok.
c/ 0dgis^_3trojů<.
Odpisy za jeden stroj Textima 2110 K činí 22 788 KČs/rok, tj. celkem za všechny stroje L-048_218JCČs/rok.
Schéma rozestavění dopřádacích strojů na sledovaném úseku 5. poschodí výškové budovy.
10 strojů /a 416 vř./
>
VO o
ro 00 O
O u
en vo
23 m
mezisklad 5
\
t>
vO
<* CO o •rs
O u +» O) ON
vO r -
68 m
360 vř.
Obr. 21
JSésti_bud0V£ /5. poschodí/, kde se nachází stroje:
55 039 • 0,75 = 41.222x2_K£s/rok
/0,75 - část, kterou zaujímá pracovní prostor/.
Pozn.: Rozbor byl prováděn k roku 1987, tudíž se odpisy považují za náklady podniku. V sou- časné době, kdy přešel podnik na nový způsob hospodaření, se odpisy neodvádějí, a proto se nepočítají mezi náklady.
a/ Néklad^_na_údržbu_strojů činí 470_3i6_Kčs/rok.
f/ Néklad£_na_režijní_a_gomocný_materiál činí iŽ2-22§-Kčs/rok.
g/ Néklad^_na_zastavěnou_2lochu /včetně manipulačního pr03toru/ činí
Pozn.: Veškeré náklady 3e sledují v kumulaci za ce- lý objekt budovy /6 poschodí/. Pro potřeby řešení úlohy byly spočteny alikvotní čésti připadající na dané počty strojů. /Uvedené hodnoty byly získány od vedoucího energetiky závodu 01./
6.2. Náklady na zhmotnělou práci
a/ Výrobní prostředek:
- technologický proud - odpisy strojů
- údržba strojů ...
. 581 771,5 Kčs/rok 1 048 248 Kčs/rok . 470 316 KČs/rok
- pomocný materiál 357 978 Kčs/rok 2_458_2!2A5_KČ3/rok.
b/ V^robní_grostor^
- zastavěné plocha 27 519 Kčs/rok - manipulační prostor /započteno v nákladech na
zastavěnou plochu/
- klimatizace
- odpisy alikvotní části ... 76 000 Kčs/rok - technologický proud 141 743,3 Kčs/rok - otop 368 000 KČs/rok - osvětlení 236 238,7 Kčs/rok - odpisy alikvotní Čésti budovy 41 279,3 Kčs/rok
§2<LZ§0A2 JCčs/rok.
Náklady na živou práci.
Pomocné_préce 137 976 Kčs/rok, SlÍ^otní_část_THP 226 176 Kčs/rok, 2§4_iŽiLKčs/rok.
/Náklady na technologickou operaci dopřádáni pro 46 strojů činí 3 713 245,8 Kčs/rok - á 1 stroj
80 722,7 Kčs/rok./
QÍ22luha_strojního_zařízeníj_
5. tarifní třída 9,900 Kčs/hod
% plnění THN
vl /108,5 %/ 0,842 Kčs/hod vl/PES /I05,1 %/ 0,505 Kčs/hod
prémie
vl /44 %/ ...
vl/PES /49 %/
4,726 Kčs/hod 5,098 Kčs/hod
vl /624 vřeten/ ISji^OŠs/hod vl/PES /720 vřeten/ i£j.£02_Kčs/hod.
/Není připočten odvod z pracovní síly./
6.4. Výpočet celkových nákladů.
ÍQ2_za_rok_]_2§2i
PROSTOJE 29 strojů 17 strojů PROSTOJE
hod % hod % opravy celkem 136 0,55 142 0,61 řádné dovolené 2 138 8,69 355 1 ,54
ostatní absence 2 667 1 0,84 1 622 7,01 čekání na materiál - - 3 0,01 ostatní prostoje 1 259 5,13 822 3,56
Z
6 200 25,21 2 944 12,73kev - 0,748 - 0,873
Netto fond Vh:
Fef = Fpd * kev ' P s • P v
Fef29 = 4 108,5 • 0,748 • 29 • 416 = £ L 2 2 i - S 2 § J &
Fef17 = 4 1 0 8 , 5 * °'8 7 3 ' 17 ' 3 6 0 = 2i_^0_222_Vh.
V^20Čet_nákladů_na_l__Vh^
RN h29
RN h17
2 340 959,3 37 074 578,0 1 372 286,5 21 950 729,0
= 0A06^i_Kčs/Vh
= 0A062£_Kčs/Vh.
stabilní obsluze.
Pv • RN. • 1 00 RN, =
kg
n Nm • %TZN
RN
RN
624 • 0,0631 • 100
k g 2 9 6,427 -108,5
720 • 0,0625 • 100 kg1 7 13,732 • 105,1
= 5A646 JCČs/kg
3 3AIL8_Kčs/k£
6.4.2. Výgočet_nékladů_na_02erátora_a_l.kg_vyrobené_gříze.
15,468 • 1 00
ON, 2q = = 2A218_Kčs/kS 6,427-1 08,5
15,505 • 100
ON, . ? = ix074_Kčs/kS
* g W 13,732-105,1
6.4.3. Cglkové_z£racovatelské_n^
příze.
C Nk g 2 g = 5,646 + 2,218 = 7,864 Kčs/kg
CNkgl7 = 3 , 1 1 8 + 1 , 0 1 7 = 4 , 1 9 2 K č s / k«
6.5. Vyhodnocení vlivu technologických parametrů na náklady.
Z uvedených technologických parametrů pouze velikost odváděči rychlosti a obsluhovaný úsek výrazným způsobem ovlivňují zpracovatelské náklady, proto je provedeno sle- dování vlivu těchto dvou parametrů na náklady jako konečný výsledek celého rozsahu šetřených závislostí.
Výsledky jsou zpracovány v tab. 5 a obr. 22, 23.
Závislost výše zpracovatelských nákladů na velikosti odváděči rychlosti a obsluhovaném úseku
100% Vl
Pv V 7 A 9 •10 11 12 14 15 ie 11
MM 3,562 3/»0 4,41? 4,836 S,255 5,610 6,081 6,489 6,691 1,295
VO 6,*32 6,061 5,480 S, 003 1,60 i V, 261 3,918 3,128 3,511 3,316
-a- ON * 4,SS5 H,002 3,513 3,223 2,94g 2,113 2,514 2,2.44 2,191 2,063 1,954 C N * 12,384 10,194 3,616 8,109 1,951 1,311 6,181 6,322 5,925 5,560 5,2lO
Nk, 5,203 5,811 6,421 1,028 1,618 8,206 8,184 3,358 9,932 10,482
OJ RN* 1,920 6,315 6,133 5,646 5,164 4,164 1,422 4,131 3,818 3,654 3,162
vO ON* 3,M1 2,140 2,451 2,218 2,028 1,811 1,131 1,623 1,523 1)13S 1,3feo
CN* 41,231 3, U S 8,630 1,864| 1,192 6,625 6,<S9 5,154 5,401 S",089 4,822
Nh 5,9S8 1,545 8,318 9,013 9,825 10,561 11,283 12,005 •12,111 13,403
CM R N * 8,121 1,166 6,415 5,811 5,333 4,925 1,582 4,286 1,030 3,801 3,610
m CD ON* 2,332, 2,111 1)883 1,114 1,511 1,451 1,350 1,263 V&8 1)122 1,064
CN* 10,514 9,2H 8,302 1,531 6,904 6,316 5,332 6,549 5,218 1,323 4,6*4
45vl/55PES
Pv v 10 11 13 14 15 16 11 >16 19
Nm 4,585 5,031 5,418 5,921 6,361 6,800 1,231 1,613 8,101 8,536
VO O ro
RN* 4,663 4,255 3,308 3,616 3,366 3,148 2,958 2.,190 2,643 2,508
VO O
ro ON* 3,211 2,332 2,332 2,491 2,313 2,163 21,038 1/522 1)821 1,128
CN* 1,886 1,181 6,6oo 6,101 5,685 5,311 4,996 4,112 1,164 4,236 N * 6,142 7,331 8,031 8,616 9,312 9,94f 10,511 11,136 11,816 <1,433
o RN* 1,163 4 >345 3,<536 3,448 1,2*5 3,036 2,868 2, H 1 2,583
lf\ ON ké 2,188 1,336 1,8lS 1,loo 1,483 1)2*5 1,316 1,248 1,1S6 C N * 6,951 6,341 5,g31 5,401 5,032 1,112 1,433 1,186 3,965 3,168
Nh 8,811 3,643 10,482 11,303 12,124 12,331 13,132 14,523 15,318 16,10*1
CM O RN* H,859 V 3 * 4,ofl5 3,188 3,532 3>311 3,11« 2,941 2,195 2,653
t- ON* 1,614 1,523 1,401 1,3o5 1,211 1;141 1,014 1,oiS 0,361 0,916
CNWř 6,533 5,366 5,492 5,093 4,143 i , l * 2 4,192| 3,362 3,158 3, S I S
Tab. 5
Obr. 22
Obr. 23
7. ZÁVĚR
Cílem diplomové préce bylo zjistit, jak změny techno- logických parametrů a organizace préce ovlivňují efektiv- nost produkce, tj. náklady na výrobu 1 kg příze u operace dopřédéní.
Jak již bylo uvedeno, největší vliv na zpracovatelské náklady mé odváděči rychlost a obsluhovaný úsek, proto byla provedena analýza těchto parametrů jako konečný výsledek diplomové préce /viz tab. 5 a obr. 22, 23/. Po vyhodnocení závislostí je zřejmé, že největáího efektu lze dosáhnout při maximální odvéděcí rychlosti a maximálním obsluhovaném úseku, ale jak již dříve bylo řečeno, mé toto zjištění jis- té omezení, a to především v souvislosti s přetrhovostí, a tím i s pracovní zátěží přadleny /viz kapitoly 4.1.
a 5.1./.
Z podkladů útvaru ekonomiky préce závodu 01 Nejdek je navíc patrné, že u velkého množství vypřédaných partií ma- nipulace 100% vl se provádí přeměřovéní přetrhovosti /v dů- sledku reklamací přadlen/. Je to z toho důvodu, že odvéděcí rychlost, která je uvedena ve stabilní sazbě, "nezajišťuje"
takové množství přetrhů, které by přadlena byla schopna na daném obsluhovaném úseku /v potřebném časovém intervalu/
odstranit, protože vypřédaný materiál je naméhén nad únos- nou míru napětí. AJ manipulace 45vl/55PES je tomu naopak./
Na základě analyzovaných výsledků je přesto možné kon- statovat, že stávající způsob organizace préce obsluhy do- přédacích strojů odpovídá daným potřebám závodu, a proto za současných podmínek není nutné provádět změny této organi- zace.
Pracovní zátěž přadleny ale i tak lze snížit. Cestu je možné hledat především v opatřeních, které zajistí snížení přetrhů jinými metodami, než je snížení odvéděcí rychlosti nebo změna obsluhovaného úseku; je to především zvýšené ú-
držba strojů, zvláště průtažného ústrojí /odváděči válečky musí být hladké, pásky neopotřebované/, prstenců /nesmí vy- kazovat nadměrnou oválitu a mu3Í být pravidelně mazány/
a vřeten /musí být řádně vystředěna/, a déle pak zlepšení přípravy materiálu na předcházejících operacích /míšení, přečesévéní a předpřédéní/.
Snížení zátěže přadlen lze dosáhnout ještě i dalšími opatřeními, ovšem ne s tak výrazným výsledkem /zvyšování hmotnosti přéstových cívek, použití mechanizačních pro- středků - vazače přetrhů, řezače námotků aj./.
Z důvodu nedostatku pracovníků nelze uskutečnit takový pravidelný pracovní režim, ve kterém by přadleně byli nápo- mocni další pracovníci /na Čištění strojů, při výměnách partií, smekání, přísunu a odvozu dutinek a při dalších po- mocných pracích/.
Instalace pomocných a mechanizačních zařízení u dopřá- dacích strojů je podmíněna jejich cenou a druhem zpracová- vaného výrobku. Pro sledované dva druhy přízí je instalace smekacího zařízení při současných cenových relacích neren- tabilní, ale zavedení mechanizačních prostředků na čištění lavic, zařízení na odsávání úletů vláken a prachu při spřá- dání a vysavačů s dlouhými nástavci na odstraňování nánosů prachu ze svítidel by bylo velmi žádoucí.
Výsledků diplomové práce je možné využít na některé metodické úpravy sborníku normativů pro operaci dopřádáni.
Bylo by vhodné např. přehodnotit dosavadní způsoby započí- távání jednotlivých normativů do Nč. Postačovalo by korigo- vat sazbu opravným koeficientem, který by nahrazoval souhrn několika normativů, jejichž rozptyl je minimální od střední hodnoty možného výskytu.
Pro operativní stanovování sazeb by bylo výhodné zpra- covat tabulkový systém sazebníků. Ještě efektivnější by by- lo provádět výpočet sazeb pomocí programovatelné kalkulačky 3 minitiskérnou. Realizací uvedených opatření by odpadla zdlouhavé administrativní příprava pro daný výpočet sazby.
Dopracování uvedeného postupu může sloužit pro automa- tizované zpracování výpočtu kalkulací na jednotlivých vý- robních operacích. Velmi zajímavé řešení, při využití této diplomové préce, by bylo automatizované zpracování ekono- mických nákladů na nově vyvzorované výrobky a dle celkových výrobních nákladů sestavit kolekci jednotlivých druhů vý- robků pro nabídku odběrateli.
