Technická univerzita v Liberci

(1)

Bakalářská práce

Stránka 1

Technická univerzita v Liberci

Fakulta textilní

Studijní obor: B3107 Textil

Studijní program: Textilní materiály a zkušebnictví

Bakalářská práce 599

Porovnání vlastností textilií pro sportovní oblečení z bavlny a z polypropylenových vláken

Comparison properties of textiles for sportswear of cotton and polypropylene fibers

Vedoucí práce: Ing. Miroslava Maršálková, Ph.D.

Zpracoval: Jan Švadlenka

Rozsah práce:

Počet stran textu…….. 48 Počet obrázků………. 35 Počet tabulek……….. 3

(2)

Stránka 2

(3)

Stránka 3 P r o h l á š e n í

Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.

121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.

V Kosmonosích 8.5.2012

...

Jan Švadlenka U masokombinátu 699 Kosmonosy 293 06

(4)

Stránka 4 Poděkování

Rád bych touto cestou poděkoval své vedoucí bakalářské práce paní ing. Miroslavě Maršálkové, Ph.D., za její cenné připomínky, poskytnutí studijních materiálů, ochotu a mimořádnou trpělivost při vedení mé bakalářské práce.

(5)

Stránka 5

Anotace

Bakalářská práce se zabývá porovnáním komfortních vlastností textilií z polypropylenu a bavlny (prodyšnost, měrný tepelný odpor, paropropustnost aj.).

Tato práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První je část teoretická, druhá část je praktická. První část práce se zaměřuje na popsání vlastností a technologické zpracování polypropylenu a bavlny. V praktické části byly měřeny komfortní parametry polypropylenu a bavlny, které byly statisticky zpracovány a vyhodnoceny.

Klíčová slova:

Polypropylen, bavlna, permetest, alambeta, syntetická vlákna

Annotation

The Bachelor thesis deals with the comparison of the comfort properties of fabrics made of polypropylene and cotton, (breathability, specific thermal resistence, vapour permeability etc)

The Bachelor thesis is divided into two major parts. The first part is theoretical, the second is practical. The former focuses on the description of properties and technological processing of polypropylene and cotton. The latter focuses on the measurement of the comfort properties of polypropylene and cotton, it is a statistical utilization and evaluation.

Key words:

Polypropylene, cotton, permetest, alambeta, synthetic fibers

(6)

Stránka 6

Obsah

Obsah... 6 Seznam použitých zkratek a symbolů... 8 1. Úvod..... 10

TEORETICKÁ ČÁST..... 11

2.1. Polymery.... 11 2.2. Příprava polymeru...... 12 2.2.1 Polyreakce... 13 2.3. Rozdělení plastů ..... 15 2.4. Zvlákňování ..... 16 2.5. Dloužení .. 19 2.6. Fixace .... 20 2.7. Polypropylen .... 20 2.8. Struktura makromolekul polypropylenu  22 2.9. Vlastnosti polypropylenu .... 23 2.10. Bavlna .... 26 2.10.1. Mercerace .. 28 3. Experimentální část .... 29 3.1. Alambeta .. 29 3.2. Hodnoty naměřené přístrojem alambeta .... 30 3.2.1. Měrná tepelná vodivost .... 30 3.2.2. Tepelný tok .. 31 3.2.3. Tepelná jímavost .... 31 3.2.4. Plošný tepelný odpor vedení tepla ... 32 3.3. Permetest ... 33

(7)

Stránka 7 3.4. Prodyšnost .. 35 3.5. Martindale 864 -žmolkovitost ... 37 3.5.1.Zkouška žmolkovitosti podle normy ČSN EN ISO 12945-2... 38 3.6. Dotazník, bavlněné prádlo vs termoprádlo při sport. užití ... 40 4. Závěr ... 44 Použitá literatura .... 46 Seznam tabulek .... 47 Seznam obrázků .... 47

(8)

Stránka 8 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ

PU Polyuretan

PA Polyamid

Li Lithium

PPS Průměrný polymerační stupeň PE Polyethylen

PP Polypropylen PS Polystyren PVC Polyvinylchlorid

PF Fenolformaldehydová hmota

Tm Teplota tání [°C]

Tf Teplota viskozního toku [°C]

L Délka dlouženého vlákna [m]

Lo Původní délka vlákna [m]

v1 Přiváděná rychlost [m/s]

v2 Odváděná rychlost [m/s]

λ Dloužící poměr TT Technická textilie

Ln (Re) Měrný elektrický odpor (Rezistivita) [Ωm]

TG900 Název vlákna MOIRA

Tg Teplota zeskelnění [°C]

Tmh Teplota povrchu měřící hlavice [°C]

λt Měrná tep. Vodivost [Wm ^-1 K^-1 ]

q Tepelný tok [Wm²]

b Tepelná jímavost ^[W·m^-2^·s^1/2^·K^-1^]

r Plošný odpor vedení tepla [W^-1Km^-2]

R Rychlost proudění vzduchu přes hodn. textilii [mm.s^-1]

(9)

Stránka 9 R1 Rychlost proudění vzduchu přes 1 hodn. textilii [mm.s^-1] R4 Rychlost proudění vzduchu přes 4 hodn. textilii [mm.s^-1]

A Plocha měřící čelisti [cm^-2]

qv Rychlost průtoku vzduchu [lmin^-1]

(10)

Stránka 10

1.Úvod

V posledních letech se stále víc těší oblibě syntetická vlákna. Hlavními důvody jsou jejich mechanické vlastnosti, které vylepšují vlastnosti přírodních vláken a po stránce komfortu jsou dnes srovnatelná s přírodními vlákny. Na počátku 40tých let se začala používat vlákna polyamidová, která výrazněji zasáhla do některých odvětví textilního průmyslu. V padesátých letech se do textilního průmyslu vtěsnila vlákna polyesterová, která významně našla své uplatnění ve výrobcích vlnařských, bavlnářských i pletařských. V této době se objevila poprvé i vlákna polyakrylonitrilová. Ta se však netěšila takovému úspěchu jako výše zmiňované vlákna polyesteru a polyamidu.

Polypropylenová vlákna se ve výrobě objevila poprvé v letech padesátých.

Polypropylen jako materiál má širokou škálu uplatnění, namátkově můžeme zmínit různé obaly, kelímky, vodovodní potrubí, součástky do čerpadel, své místo má polypropylen i v automobilovém průmyslu a v průmyslu vůbec a to pro jeho dobrou pevnost, tvrdost a stálost. Ve sportovním odvětví byl v 70. – 80. letech použit na výrobu lyžařských bot, avšak musel být nahrazen polyuretanem (PU) a polyamidem (PA) kvůli nízké houževnatosti v nízkých teplotách. V současné době se polypropylen také používá pro výrobu sportovních potřeb. Například můžeme uvést: vložky do bot, vložky do fotbalové obuvi (kopačky, turfy, sálová obuv), umělé trávníky, ale také cyklistické pedály a v neposlední řadě funkční prádlo.

Cílem bakalářské práce je ukázat, že vlákna polypropylenu jsou pro sportovní účely vhodnější jak výrobky z přírodních vláken. Spousta spotřebitelů stále dává přednost prádlu z přírodního materiálu a to hlavně bavlny, či vlny. Práce by měla ukázat, že

„obavy“ z chemických vláken jsou neopodstatněné.

(11)

Stránka 11

2.Teoretická část

2.1 Polymery

Polypropylen je definován jako plast. Nutno na úvod zmínit co vlastně plast je. Slovo plast vzniklo z jeho vlastnosti zvané plasticita - tvárnost. V současné době existuje několik tisíc druhů plastů. V praxi však najde uplatnění jen několik desítek druhů plastů.

Z celkové produkce plastů je skoro 80% jen 6 druhů plastů (viz obr. 2.1.). Sortiment plastů se neustále zvětšuje, v podstatě jde o dva směry, kterými se technologové vydávají. První směr je výroba nových polymerů a směr druhý je zlepšování modifikace polymerů současných. Výhody a nevýhody plastů lze ve zkratce uvést do následujících bodů. K výhodám patří nízká měrná hmotnost, výborné zpracovatelské vlastnosti, jsou elektrické izolanty, mají výbornou korozní odolnost, tlumí rázy, chvění apod. Mezi nevýhody patří mechanické vlastnosti, kríp (tečení), časově závislé vlastnosti (s rostoucí teplotou zatížení součásti vyvolává deformaci) a hlavně ekologická zátěž, což je v poslední době nejžhavější téma. [1]

Obr 2.1. Světová produkce plastů v roce 1999

(12)

Stránka 12 Můžeme také vidět (obr. 2.2.), jak se plast vyvíjel celosvětově v průmyslu ve srovnání ocelí.

Obr. 2.2. Porovnání celosvětové produkce oceli a plastů v létech 1950 – 2003

2.2. Příprava polymerů

Polymery se vyrábějí buď chemickou přeměnou přírodních látek, jako například vulkanizací kaučuku, přeměnou celulózy (acetylcelulóza, celuloid), nebo synteticky, postupy běžnými v makromolekulární chemii (polymerace), většinou z přírodních surovin (uhlí, ropy, zemního plynu) .K výrobě plastů se použijí zhruba 4% celkové produkce ropy (nepočítáme těžbu, zpracování a dopravu protože to je nespočítatelné) . Plasty označují řadu syntetických nebo polosyntetických polymeračních produktů.

Synteticky připravované makromolekulární látky vznikají polyreakcemi (polymerace, polykondenzace a polyadice (viz.kapitola č.2.2.1).V podstatě se jedná o opakující chemické reakce, takže původní monomer (nízkomolekulární látka) se transformuje ve vysokomolekulární látku zvanou polymer. Pokud polymer smícháme a smísíme s nezbytnými přísadami a převedeme do vhodné formy k dalšímu chemickému zpracování jako např. do formy granulí, prášku, tablet apod., pak se z polymeru stává plast. Polymer je obecný termín pro chemickou látku, ale plast je označení pro technický materiál, který vždy musí mít užitečné vlastnosti. [1,2]

(13)

Stránka 13 2.2.1 Polyreakce

Polymerace

radikálová (peroxidické prostředí) Polymerace (řetězová reakce)

iontová kationtová (prostředí kyselé) aniontová (prostředí zásadité) Polymerace má tři stádia

- iniciace - propagace - terminace [3]

- Podmínka je, že monomer musí mít dvojnou vazbu mezi dvěma atomy C

- Pří tomto procesu se vstupní látka nazývá monomer a látka výstupní je polymer. Je to řetězová chemická reakce, při které se molekuly monomeru slučují a tvoří jeden dlouhý řetězec – makromolekulární látku. Při této reakci nevzniká vedlejší produkt. [4]

Iniciace je rozštěpení dvojné vazby (nebo vícenásobné), aby se mohla nastartovat polymerace (ozáření, peroxidické prostředky) iniciace:

R—R → 2 R

Propagace je růst tvořeného řetězce, nově vzniklý radikál reaguje s další molekulou monomeru, volný elektron se obnovuje na konci rostoucí makromolekuly.

R⋅ + CH2=CH—X → R—CH2—CH⋅X

 

CH3 CH3

Terminace je ukončení růstu a obnovení dvojné vazby 1) kombinace 2 R⋅

2) přenos H mezi řetězci

Radikálová polymerace - znamená, že se volnější π elektrony rozdělí symetricky na dva nepárové elektrony.

Iontová polymerace - Polarizace dvojné vazby, kde s pomocí katalyzátorů jsou odnímány či přidávány elektrony.

Aniontová polymerace – katalyzátory jsou zásadité látky (Na, Li)

(14)

Stránka 14 Př. polymerace

Polypropylen

n CH2=CH-CH3 → [-CH2-CH-CH3-]n

propylen polypropylen

Polyethylen

n CH2=CH2 → [-CH2-CH2-]-n

Obr. 2.3. Grafické znázornění monomeru a výsledného polymeru polyetylenu [7]

Na závěr k polymeraci pojem polymerační stupeň, je uváděn jako PPS (i PS) - je to průměrný počet opakujících se jednotek v polymeračním řetězci, které se spojily za určitou dobu během procesu polymerace.

Polykondenzace

- Při tomto procesu se spojují malé molekuly do dlouhých řetězců, kde se při každém propojení monomerní jednotky uvolní molekula jednoduché látky (např. H2O).[15]

( - R1 - NH2 + HOOC – R2 - ) → R1 – NH – CO – R2 + H2O

Polyadice

- Jedná se o stupňovitou reakci, při které se neuvolňuje nízkomolekulární sloučenina OCN – R1 – NCO + HO + R2 – OH → - OCNHR1 NHCOOR2O -

(15)

Stránka 15 2.3. Rozdělení plastů

Plasty lze členit několika hledisek:

1. Podle aplikace u plastů konstrukčních, podle jejich konstrukční složitosti dílů lze rozdělit do těchto skupin

• Pro široké použití, do této skupiny například patří polyolefiny (PE, PP), polystyrénové hmoty (PS), polyvinylchlorid (PVC), fenolformaldehydové hmoty (PF) a polyuretan (PU) apod.

• Plasty pro špičkové aplikace a to je například polysulfon (PSU) tetrafluorethylén (PTFE)

2. Podle chování za působení teploty

• Termoplasty - to jsou polymery, které při zvýšené teplotě přecházejí do stavu plastického, v tomto stavu se dají snad zpracovávat a tvářet. Do tuhého stavu přejdou ochlazením pod teplotou tání - Tm (semikrystalické plasty) resp. viskózního toku T^f(amorfní plasty). Při zahřívání nedochazí ke změně chemické struktury a tak můžeme proces zahřívání a poté následného tuhnutí opakovat. Patří sem např.: Polypropylen (PP) polyetylen (PE), polystyren (PS) a jiné.

• Reaktoplasty - dříve jsme tyto materiály nazývaly termosety, při zahřívání také měknou a dají se dobře tvarovat, ale na rozdíl od termoplastů tento proces trvá jen omezený čas. Pokud zahříváme delší dobu dochází k

„vytvrzování “ (tj. chemická reakce – dochází k prostorovému zesíťování struktury). Tento proces je nevratný, vytvrzené plasty nelze rozpustit ani roztavit. Pokud bychom plast zahřívali dál dojde k rozkladu hmoty. Do této skupiny patří např.: epoxidové pryskyřice, polyesterové hmoty a jiné.

• Kaučuky, pryže, elastomery - tyto polymerní materiály lze zahřívat jen určitou dobu, během dalšího zahřívání dochází k chemické reakci prostorovému zesíťování struktury. U těchto plastů dochází k tzv.

vulkanizaci. Elastomery na bázi termoplastů můžeme ohřívat a ochlazovat teoreticky neomezeně. [2]

(16)

Stránka 16 3. Podle nadmolekulární struktury

• Amorfní plasty - makromolekuly v nich zaujímají náhodnou pozici. Jejich hlavním rysem je křehkost a tvrdost. Vyznačují se vysokou pevností, jsou průhledné ( díky nízkému indexu lomu )

• Krystalické (semikrystalické) - jsou mírně uspořádané. Uspořádanost se označuje stupněm krystanility, ten se obvykle pohybuje mezi 40% - 90%, což nám ukazuje relativní podíl uspořádaných oblastí. Jelikož nikdy není stupeň 100%, tak označujeme krystalické plasty jako semikrystalické.

4. Podle polarity

• polární plasty - ty plasty mají dipól trvalý, patří sem např.: PA

• nepolární plasty – nemají trvalý dipól, patří sem PP, PE, PS

5. Podle druhu přísad

• Neplněné plasty – to jsou plasty, u kterých množství přísad neovlivňuje polymerní matrici.

• Plněné plasty- u nich plnivo ovlivňuje jejich mechanické a fyzické vlastnosti. Za přísady považujeme plniva, stabilizátory, barviva, maziva, tvrdidla, retardéry hoření, antistatické prostředky a jiné. Tyto plniva používáme pro zlepšení mechanických vlastností, pro větší stálost a nebo některé jen plast zlevňují. [2]

2.4. Zvlákňování

• Výrobní proces zvlákňování začíná u přeměny existujícího polymeru, aby mohl být zvlákňován. Polymer je přiváděn v granulích, prášku či jiné formě a převádíme ho na roztok.

• Proud roztaveného polymeru musí být neporušený před ztuhnutím, termicky a chemicky stálý

• Zvlákňování ovlivňuje viskozita.

(17)

Stránka 17

• Povrchové napětí souvisí se zvlákňováním (vlivem pov. napětí dochází o pokus k roztříštění paprsku z trysky na kapky.)

• Polymer se dostává do násypky kde je přiváděn do extruderu, kde se roztaví a skrz rozvlákňovací trysku se protlačuje do chladného prostředí inertního plynu, vzduchu či lázně. Ztuhne a svou teplotu vyrovná s okolní teplotou. Průřez vláken je dán tvarem zvlákňovacích trysek. Průřez je vhodný zejména pro zlepšení omaku, pro snížení žmolkovatosti, ale také pro jejich budoucí transport kapaliny.

Průřez vlákna určuje tvar vstřikovací trysky, na obr. 2.4. jsou různé průřezy vláken.

Různé průřezy vláken tvoříme, abychom se přiblížili vláknům přírodním či dokonce jejich vlastnosti předčili. [5]

Obr 2.4. Různé průřezy vláken

Schéma zvlákňování z taveniny

Exturze

Filtrace

Zvláknění

Tuhnutí ( ochlazování )

Dloužení

Fixace

(18)

Stránka 18 Zvlákňování do šachty – polymer je přiveden do násypky, který slouží jako zásobník. Polymer je poté transportován do extruderu, kde je roztaven a prochází zvlákňovací tryskou, zvlákňování se provádí do chladící šachty ( ta je dlouhá cca 1m )

Rychlost zvlákňování je 400 – 10 000 m * min^-1 [5] tato hodnota je závislá na chlazení.

Obr 2.4.a. Zvlákňování do šachty [16]

Podobný princip jako zvlákňování do šachty, ale v horké šachtě se odpařuje rozpouštědlo.

Obr 2.4.b. Zvlákňování do komory [16]

Zvlákňování do lázně, nebo-li mokrý způsob zvlákňování jehož princip spočívá v tom, že polymer v podobě vláknotvorného roztoku je zvlákňovací tryskou veden do lázně, kde se vlákno zpevní a je odtaženo dál pro další zpracování. Toto zvlákňování provádíme u polymerů, které mají velký interval mezi teplotou tání a dobou tání a naopak mezi teplotou tání a teplotou rozkladu. Toto zvlákňování se provádí u některý kopolymerů jako např.: vynilchlorid, akrylonitril.

Obr 2.4.c. Zvlákňování do lázně [16]

(19)

Stránka 19 2.5. Dloužení

Je to poměr mezi vláknem dlouženým a nedlouženým.

Dloužení probíhá za pomoci válců, mezi kterými je vlákno navíjeno a taženo.

Nedloužené vlákno se přivádí na pozici, kde jsou vstupní válce (na této pozici bývají většinou dva válce), které se otáčejí přiváděnou rychlostí v1. Vlákno se mezi válci deformuje díky všestrannému tlaku, poté je odvíjeno na trn, odkud se odvíjí na odváděcí válec, který se otáčí rychlostí v2 (odváděná rychlost). Mezi přiváděcím a odváděcím válcem může být použit ohřev vláken pro lepší dloužení. Na cívku se poté navíjí již vlákno dloužené. Viz obr. 2.5. dloužení. [5]

• Vlákno je dlouženo o 20 – 2000 % původní délky. Tento vztah vyjadřujeme pomocí vzorce 1:

1 2

v v L

L

o

=

λ

= ₍₁₎

Kde λ e dloužení [m]

L e délka dlouženého vlákna [m]

Lo epůvodní délka vlákna[m]

v1 epřiváděná rychlost [m]

v2 eodváděná rychlost [m/s]

Obr 2.5. Operace dloužení

(20)

Stránka 20 2.6. Fixace

Hlavním účelem fixace je stabilizace tvarů vláken a struktury, snaží se odstranit srážení, které je způsobeno řetězci, protože se snaží vrátit do původních pozic. Také nám zajišťuje relaxaci napětí ve vláknech.

Doba fixace je závislá na způsobu a teplotě. Dodržení nejvyšší fixační teploty je důležité, pokud jí překročíme dojde k nevratným deformacím (jako např. ztráta pevnosti). Jako nejvyšší fixační teplotu považujeme teplotu Tf, která se pohybuje cca TM – 30 °C.

Pro dobrou fixaci je určující uvedení hmoty do plastického tvaru. Je to vlastnost zvaná plastifikace. Plastifikaci můžeme získat za pomocí

a) horkého vzduchu (teplota 170 – 210 °C) b) vodní páry (115 – 130 °C)

c) pomocí bobtnadel Druhy fixace provádíme:

1) izometrická - Při tomto způsobu se nemění pevnost a orientace. Nedochází k deformaci vláken, protože její realizace je prováděna při konstantní délce vláken.

2) izotonická – Zde dochází ke klesání pevnosti a roste tažnost. Vlákno se sráží, řetězce se zkracují.

U syntetických vláken také provádíme tzv. termofixaci, což je fixace za prováděná za zvýšeného tepla. Jako tepelný činitel je výše uvedená vodní pára a nebo horký vzduch.

Operaci provádíme z důvodu snížení sráživosti, tvorby lomů a žmolkovitosti.

Pro PP je doporučená teplota fixace: Tf = 130 - 135 °C (vzduchu) [5]

2.7. Polypropylen

Značení: PP

Obr. 2.7.a Vzorec PP

Polypropylenová vlákna se ve výrobě objevila poprvé v letech padesátých. Byla často označována za vlákna téměř dokonalá. Důkazem byly fyzikální a chemické rozbory analýzy, které se prováděli v té době. Některé z analýz ovšem byly odstupem času v rozporu se zkušenostmi z praxe. Problémy s polypropylenem se řešily systematicky, do tohoto procesu se zapojovalo několik odvětví a pracovišť. Jednalo se o pracoviště

(21)

Stránka 21 chemická, textilní a strojírenská. Tyto pracoviště řešily problém počínaje tvorby základního polymeru, přes zvlákňování až po použití polypropylenových vláken.

Hlavním důvodem proč tato syntetická vlákna vyrábět byla řada dobrých vlastností v čele s předpokládanou nízkou cenou a malou objemovou hmotností. Původní myšlenkou bylo, že polypropylenová vlákna se budou užívat v technických textiliích.

Technické textilie (TT) lze definovat jako souhrnné označení pro textilní materiály a výrobky, jejichž hlavním účelem je plnění určité technické funkce. Dříve byla snaha polypropylen všívat do koberců, ale opustilo se od toho, důvodem byla nestálá tvarová stabilita a zotavovací neschopnost. Jako výchozí surovina, pro výrobu PP se používá odpad, který vzniká při výrobě ropy, polypropylen je proto levnější než ostatní syntetické materiály. Polymery se taví při teplotě 160 – 170 °C a dlouží při zvýšené teplotě. Výchozím produktem pro výrobu polypropylenu je propylen, který se vyrábí pyrolýzou¹ [14] vhodných uhlovodíkových surovin (zejména zemního plynu, nebo také ropy, černouhelného dehtu atd.). Jedná se o semikrystalický polymer o stupni krystalinity 60% až 75%.

Produkce polypropylenových vláken ve světě je uvedena na obr. 2.7.b

[6]

Obr. 2.7.b Produkce PP ve světě

1 Pyrolýza – neboli odplynění je chemický termický (za zvýšené teploty) rozklad látek bez přítomnosti oxidačních činidel(vzduch), můžeme rozdělit do tří skupin : Nízkoteplotní do 500°C,středněteplotní od 500°C do 800°Ca vysokoteplotní nad 800°C – Pyrolýza odpadní biomasy Ing. Marek Staf

(22)

Stránka 22 2.8. Struktura makromolekul polypropylenu

Molekula polypropylenu je lineární dlouhý řetězec uhlíkových atomů spojených chemickými vazbami, uspořádání je cikcak, methylové skupiny ( CH3 - ) jsou umístěny po stranách řetězce - makromolekuly. Zjednodušeně řečeno směr a rozmístění všech methylových skupin v prostoru vzhledem k rovině proložené uhlíkovými atomy v cikcak lineárním řetězci polypropylenu je různý. Z tohoto hlediska profesor Natta rozlišil tři sférické struktury řetězců čím vyšší podíl izotaktické složky, tím lepší konečné vlastnosti. V následujícím obrázku a krátkém schematickém popisu jsou tři struktury popsány.

Obr. 2.8. Struktury polypropylenu a) izotaktický , b) ataktický, c) syndiotaktický

• Izotaktický - Izotaktický polypropylen má methylové skupiny na jedné straně vzhledem k rovině proložené řetězcem.

• Ataktický - se vyznačuje se měkkou a pružnou strukturou. Vyznačuje se statickou distribucí konfigurací (uspořádání methylových skupin je čistě nahodilé). Čím menší ataktický podíl tím lepší budou konečné mechanické vlastnosti. Obvykle se ataktický podíl pohybuje v rozmezí 5% až 10%, po použití katalyzátoru se může snížit až na 1%.

(23)

Stránka 23

• Syndiotaktický - je velice průzračný, má vysokou houževnatost a jeho výroba je velmi nákladná. Vyznačuje se tím, že má methylové skupiny střídavě nad rovinou a pod ní.

2.9. Vlastnosti polypropylenu Výhody :

• silná termoizolační schopnost

• nízká měrná hmotnost (0,900 – 1,020 g/cm^-3) [7]

• trvanlivost a stálobarevnost

• výborná odolnost vůči chemikáliím (poškodí jej pouze konc. HNO₃a alkálie)

• snadná formovatelnost

• nízká úroveň elektrostatického náboje(měrný el. odpor ln(RE) = 12,5 )² [13]

• vlákna jsou hydrofobní

• odolnost vůči plísním a bakteriím

Nevýhody:

• nízká tepelná odolnost

• nepříjemný omak

• malá tuhost

• nízká barvitelnost (barví se ve hmotě)

Polypropylen svými vlastnostmi, které jsou využívány pro výrobu sportovně funkčních oděvů, předstihuje kterékoliv jiné syntetické vlákno. Jedna z jeho nejdůležitějších vlastností je hydrofóbnost, díky této vlastnosti se využívá tzv. „ knotový efekt “. viz.

obr.2.9.c Ten spočívá v odvodu kapaliny od těla pomocí kapilárních sil do další vrstvy,

2RE ( m) při 65% relativní vlhkosti a 20°C – Technické textilie – vybrané kapitoly, Prof. ing. Jiří Militký Csc

(24)

Stránka 24 kde se kapalina postupně odpaří. Vlákna musí mít speciální tvar ( viz obr. 2.9.a – MOIRA ) a musejí podlehnout povrchové úpravě.

Vlákna Moira

Firmu Moira založil Mario Vlček, který byl amatérský horolezec a letec na rogalu.

Vlákna Moira dostaly název po kanadské redaktorce, která se jmenovala Moira Living.

Průlom firmy Moira nastal, když do světa pustili patentované vlákno TG 900 (obr. 2.9.a) mají hvězdicový průřez(mezi vlákny vzniká větší kapilární prostor, oproti vláknům z kruhovým průřezem), který slouží jako kapilára při odvodu potu od těla, je lehčí a teplejší jak vlákna z kruhovým průřezem. [11]

2.9.a Tvar vlákna MOIRA [11]

Polypropylen se používá například v kombinaci s bavlnou, kde je bavlna použita jako svrchní vrstva do které je kapalina transportována od těla. Bavlna na rozdíl od polypropylenu je hydrofilní a tak se tyto dva protiklady dají využít viz. obr 2.9.b

2. 9.b Kombinace PP a bavlny

(25)

Stránka 25

2.9. c Znázornění odvodu kapaliny od těla, izolační vlastnosti

Tabulka 2.1: Hodnoty porovnání vlastností: Polypropylen - bavlna

Vlákno Polypropylen Bavlna

Pevnost ( cN*dtex^-1) 2,7 – 6,3 2,7 – 4,3

Tažnost ( % ) 25 – 75 3 - 10

Tažnost za mokra ( % ) 25 - 75 3,6 - 12

LOI ( % ) 19 -20 (nehořlavá vlákna < 26) 17 -19 [5]

Tm (tep. tání) °C 164 – 170 -

Tg (tep. zeskelnění) °C -18 -

Měrná hmotnost ( g/cm³) 0,900 – 1,020 1,500 – 1,600

Navlhavost ( % ) 0,05 8 [8]

(26)

Stránka 26 2.10. Bavlna

Obr 2.10. Bavlna - květ a dozrálé tobolky s vlákny

- patří mezi vlákna přírodní, které získáváme ze semen rostliny bavlníku. Bavlna má dlouhou historii. První zmínky jsou již 3000 let př. n. l. v Indii a v Pákistánu. Bavlna jsou jednobuněčná vlákna, která rostou ze semen bavlníku.

Bavlna je zdrojem celulózy, která se používá nejen v textilním průmyslu, ale také můžeme uvést pro zajímavost speciální účely: cigaretový papír, bankovní papír.

Bavlníky se stále šlechtí, hlavním úkolem šlechtění je získat lepší délku, jemnost a pevnost vlákna. Hlavním faktorem ovlivňující růst bavlny je mimo hnojiva hlavně počasí. Pěstujeme jí v subtropickém pásu v zemích jako jsou: Gruzie, ČLR, USA, Indie aj. Vlastnosti samotných bavlněných vláken pak ovlivňuje druh bavlníku a stupeň zralosti. Bavlna roste poměrně rychle, po týdnu od zasazení semeno klíčí.

Druhy bavlníků

• Bavlník srstnatý (Gossypium hirsrutum) – tento bavlník je cca 150 cm vysoký keř, který plodí tobolky a ta obsahují semena, která jsou pokrytá jemným vláknem. Když tobolky dozrávají tak praskají a uvolňují se chomáče bavlny. [9]

• Je to zelenosemenný keř, květy jsou bílé.

• Pochází z Mexika a v současné době se pěstuje všude kde je výskyt bavlny.

• Délka vláken dosahuje 25 - 35 µm [5]

• Tloušťka vlákna 12 – 17 µm[5]

(27)

Stránka 27 Existují i jiné druhy bavlny jako například: bavlník stromový (Gossypium arboretum), bavlník bylinný (G. Herbaceum), bavlník, který pochází z Barbadosu a nese i název tohoto ostrova Gossypium barbadense.

Výhody bavlny:

• příjemná na omak

• hydrofilnost

• dobře se barví

• dobrá tvárnost (avšak tvar není stálý)

Mezi nevýhody patří například malá odolnost vůči plísním, která úzce souvisí s její hydrofilností a tím, že dlouho schne. Pokud je dlouho vystavěná slunečním paprskům hnědne, či žloutne.

Bavlna obsahuje: 88% - 96% celulózy

0,9% - 1,2% pektiny (kys. Galakturonová – lze odstranit alkalickou vyvářkou)

1,1% - 1,9% bílkoviny (odstraní vyvářka) 0,3% – 1% vosky (odstraní vyvářka)

Obr. 2.11. Vlákno zralé (vlevo) a nezralé (vpravo)

(28)

Stránka 28 2.10.1. Mercerace

Lesk bavlny a zlepšení vlastností jako jsou například: zpříjemnění na omak, vyšší pevnost, menší sráživost, větší odolnost proti světlu, ale naopak se snížují vlastnosti jako pružnost a tažnost nám zajišťuje mercerace [10] - jedná se o proces, který slouží ke zušlechťování vláken. Tento proces můžeme provádět na bavlněné vlákno, pleteninu anebo na tkaninu.

Proces Mercerace [10]: Na mercerovanou látku se působí koncentrovaným NAOH a současně se vlákna napínájí. Působením NAOH se vlákno zkracuje (smršťuje) a bobtná. Jak vlákna napínáme, zabraňujeme smršťování a vlákna mají vysoký lesk.

Obr. 2.12.a Průřez bavlněného vlákna před merceraci Obr. 2.12. b Průřez bavlněného vlákna po mercerací [10]

(29)

Stránka 29

3. Experimentální část

V experimentu byly zkoumány vlastnosti bavlny a polypropylenu na dvou vzorcích, které se zvolily v podobě triček. Tričko bavlněné a tričko z polypropylenu. Test probíhal na níže uvedených zkouškách ve třech opakováních. Nejprve na nepraných tričkách, druhý pokus byl proveden na tričkách 10x praných a za třetí na vzorcích 20x praných.

Smyslem a účelem měření bylo dokázat, že polypropylenová vlákna jsou pro sport vhodnější jak z hlediska komfortu tak i z hlediska vlastností kvality.

Parametry vzorků

Vzorek č.1 Ba obr.3.A schéma řádků a/ BA, b/ (dole) PP

Materiál: 100% bavlna

Druh pleteniny: zátažná jednolícní pletenina hladká Hustota: Hř = 16

Hs = 21 Hc = 336 cm²

Vzorek č.2 PP

Materiál: 100% polypropylen

Druh pleteniny: zátažná oboulícní pletenina Hustota: Hř = 16

Hs = 18 Hc = 288 cm²

3.1. Alambeta

Přístroj sloužící k měření termofyzikálních vlastností textilií. Tento přístroj je schopný měřit řadu parametrů jako jsou například: Tepelný tok, tepelnou jímavost, měrnou tepelnou vodivost. Tento poloautomatický přístroj, který je schopen s měřením i vyhodnotit statistické hodnoty naměřených hodnot. [17]

- Měření probíhalo na Katedře hodnocení textilií, a teplota v laboratoři byla 22 °C a relativní vlhkost 46 %. Jelikož naše měření má simulovat podmínky běžného počasí a podmínek, byly vzorky suché. Vzorky byly vkládány vždy jen plochou beze švu, aby nedošlo k znehodnocení měření. Hlavice byla ke zkoušenému vzorku vždy automaticky přitlačena tlakem 200 Pa.

V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V

V O - O V O - O V O - O

· O - O · O - O · O - O

V O - O V O - O V O - O

V - - - V - - - V - - -

(30)

Stránka 30 1) tepelně izolační kryt

2) kovový blok 3) topné těleso

4) snímač tepelného toku 5) vzorek textilie

6) základna přístroje 7) snímač tepelného toku 8) teploměr

9) vzdálenost podložky od hlavice (pracovní prostor)

10) paralelní vedení

Obr. 3.1. Schéma přístroje Alambeta

3.2. Hodnoty naměřené na přístroji Alambeta 3.2.1. Měrná tepelná vodivost λ

t

[W .m

^-1

.K

^-1

]

Tato hodnota udává množství tepla, které proteče za určitý čas určitou tloušťkou materiálu a vytvoří rozdíl teplot 1 K. Tato hodnota je závislá na teplotě (s rostoucí teplotou klesá). [17]

0,0526 0,0515 0,0503

0,0412 0,0416 0,0421

-0,01 0,01 0,03 0,05 0,07

Ba 0 Ba 10 Ba 20 PP 0 PP 10 PP 20

λ t [ W m - 1 K -1 ]

Obr. 3.2.1. Měrná tepelná vodivost [W* m^-1* K^-1] Ba O – vzorek 0 praní, Ba 10 – vzorek po 10ti praní, Ba 20 – vzorek po 20ti praní, PP 0 – vzorek 0 praní, PP 10 – vzorek po 10ti praní, PP 20 – vzorek po 20ti praní

V grafu na obrázku č.3.2.1 lze vidět rozdíl mezi vzorky BA a PP na naměřených hodnotách tepelného odporu, který je přímo úměrný tloušťce materiálu a nepřímo

(31)

Stránka 31 úměrný tepelné vodivosti. Čím vyšší je hodnota tepelného odporu, tím hůře je odváděno teplo od těla. Z grafu lze vyčíst, že po opakovaném praní u bavlny hodnota měrné tepelné vodivosti klesá, zatím co u polypropylenu pomalu roste. Ovšem hodnota u PP je menší, tudíž je materiál z PP komfortnější a lépe odvádí teplo od těla. Proto při vysokém zatížení se tělo nepřehřívá. Hodnota měrné tepelné vodivosti se opakovaným praním mírně zhoršuje.

3.2.2. Tepelný tok [W. m

²

]

Tato hodnota udává teplo, které představuje množství tepla šířící se z ruky (ruku představuje hlavice přístroje) o teplotě t2 do textilie o počáteční teplotě t1 za jednotku času. [17]

331,9 376,4 340,8 308,7 305,3 301,1

0 100 200 300 400 500

Ba 0 Ba 10 Ba 20 PP 0 PP 10 PP 20

q [Wm2 ]

Obr. č. 3.2.2. Tepelný tok [W·m²] Ba O – vzorek 0 praní, Ba 10 – vzorek po 10ti praní, Ba 20 – vzorek po 20ti praní, PP 0 – vzorek 0 praní, PP 10 – vzorek po 10ti praní, PP 20 – vzorek po 20ti praní

Tepelný tok, čili šíření tepla v textilii dopadla lépe pro bavlnu. Ovšem dá se říct, že polypropylen lépe izoluje i když je maximálně prodyšný. Což nám dokáže zaručit skvělou komfortní vlastnost v chladném počasí. Pokud se například při zimním sportu zpotíme, bude odveden rychle pot od těla, ačkoliv tělo zůstane v suchu a teple.

3.2.3 Tepelná jímavost [W. m-2.s1/2.K-1]

Tento parametr zavedl profesor prof. Luboš Hes v roce 1986 a charakterizuje tepelný omak a představuje množství tepla, které proteče při rozdílu teplot 1 K určitou tloušťkou materiálu za určitý čas v důsledku akumulace tepla v jednotkovém objemu.

Jako chladnější materiál považujeme hmatem ten, který má větší tepelnou jímavost.

[17]

(32)

Stránka 32

135,1 155,9

137,35

92,99 93,62 94,32

0 100 200

Ba 0 Ba 10 Ba 20 PP 0 PP 10 PP 20

b [Wm-2 s1/2 K-1 ]

Obr. č. 3.2.3. Tepelná jímavost [W·m-2·s1/2·K-1 ] Ba O – vzorek 0 praní, Ba 10 – vzorek po 10ti praní, Ba 20 – vzorek po 20ti praní, PP 0 – vzorek 0 praní, PP 10 – vzorek po 10ti praní, PP 20 – vzorek po 20ti praní

Z tohoto grafu plyne, že bavlna má vyšší tepelnou jímavost. Zdá se tedy na omak studenější. Polypropylen je tedy na omak teplejší ve srovnání s bavlnou. Zatímco hodnoty tepelné jímavosti u bavlny opakovaným praním kolísají u polypropylenu dochází k mírnému vzestupu tepelné jímavosti. Avšak růst není tak rapidní, polypropylen je tedy na omak chladnější i po několika praních.

3.2.4. Plošný tepelný odpor vedení tepla

Jedná se o hodnotu odporu, λ/h → čím nižší je tepelná vodivost, tím vyšší je tepelný odpor. [17]

0,0159 0,0181 0,019

0,0323 0,0316 0,0309

0 0,01 0,02 0,03 0,04 0,05

Ba 0 Ba 10 Ba 20 PP 0 PP 10 PP 20

r [K*W-1*m-2 ]

Obr. č 3.2.4. Plošný odpor vedení tepla [K*W^-1* m²] Ba O – vzorek 0 praní, Ba 10 – vzorek po 10ti praní, Ba 20 – vzorek po 20ti praní, PP 0 – vzorek 0 praní, PP 10 – vzorek po 10ti praní, PP 20 – vzorek po 20ti praní

Dá se říct, že tento graf doplňuje hodnotu měrné tepelné vodivosti, na které je závislý.

Jak již bylo uvedeno, čím nižší měrný tepelný odpor, tím vyšší plošný odpor vedení tepla. Opakovaným praním a opotřebením hodnota u bavlny roste zatím co u polypropylenu se snižuje.

(33)

Stránka 33

3.3. Permetest

Obr. č. 3.3 Schéma měřícího přístroje permetest

Tento přístroj funguje na měření přímého tepelného toku. Permetest umožňuje měřit paropropustnost a výparný odpor. Při tomto měření těchto dvou hodnot je měřený vzorek izolován uvnitř hlavice (měřící hlavice), do niž je nasáván vzduch z okolí a je spirálou ohříván na 20 – 23 °C. Tímto způsobem si zajišťujeme izotermické podmínky.

Tento nasátý vzduch se pak mění v porézní vrstvě v páru, která přes separační fólii prochází vzorkem. Snímač pak změří výparný tepelný tok, kde jeho hodnota je přímo úměrná paropropustnosti a nepřímo úměrná výparnému odporu zkoumané textilie.

56,51 56,2 58,34 66,37 68,34 68,18

0 20 40 60 80

Ba 0 Ba 10 Ba 20 PP 0 PP 10 PP 20

R e la ti v n í p ro p u s tn o s t p ro v o d n í p á ry [ % ]

Obr. č. 3.3b Relativní propustnost páry [%]Ba O – vzorek 0 praní, Ba 10 – vzorek po 10ti praní, Ba 20 – vzorek po 20ti praní, PP 0 – vzorek 0 praní, PP 10 – vzorek po 10ti praní, PP 20 – vzorek po 20ti praní

(34)

Stránka 34 Relativní propustnost páry je vlastně hodnota, která je směrodatná pro odvod potu od těla. Určuje nám jak se odvede pot ve formě páry od těla. Pokud tato vlastnost má hodnotu blížíce se nule, tělo je mokré pod textilií. Což je z hlediska komfortu nepřípustné. Graf nám ukazuje že opotřebením praní se hodnota zvyšuje což nepříznivé z hlediska komfortu.

4,96 5,32

4,62

3,29 3,27 2,89

0 1 2 3 4 5 6

Ba 0 Ba 10 Ba 20 PP 0 PP 10 PP 20

parní odpor [Pam2 W-1 ]

Obr. č. 3.3.c parní odpor [Pa * m²*W^-1] Ba O – vzorek 0 praní, Ba 10 – vzorek po 10ti praní, Ba 20 – vzorek po 20ti praní, PP 0 – vzorek 0 praní, PP 10 – vzorek po 10ti praní, PP 20 – vzorek po 20ti praní

Tato hodnota udává odpor proti prostupu tepla vzorkem při definované teplotě Tmh, kde Tmh je teplota povrchu měřící hlavice [17] . Jelikož se však na tomto přístroji odčítá tepelný odpor, který je platný pro hladký měřící povrch, zatímco povrch reálné textilní plochy je drsný a i odlišný tedy, je hodnota kterou naměří permetest přibližná. Na hodnotách vidíme, že hodnoty bavlny a polypropylenu se liší. Polypropylen má hodnotu parního odporu nižší a opakovaným praní se hodnota stále snižuje, což znamená, že pára je lépe odváděna od těla.

3.4 Prodyšnost

Na přístroji FF – 12/A, který měří prodyšnost se určuje vztah mezi proudem vzduchu, který projde skrz textilii, tlakovým spádem a velikostí plochy textilie. Při tomto procesu je nezbytné dodržet stejné podmínky měření. Jedná se o hodnotu nastaveného tlakového spádu. Zkušební plocha je o rozměru 20cm² a při našem měření jsme nastavili tlakový spád o hodnotě 50 kPa. U vzorku z bavlny jsme měřili přes jednu vrstvu, zatím co u polypropylenového trika přes vrstvy 4 (z důvodu velké prodyšnosti).

(35)

Stránka 35

Obr. č. 3.4 Schéma: FF - 12/A 1

Hodnotu odečtenou z přístroje nejprve vydělíme 60 l/hod → l/min a poté dosadíme do vzorce:

⋅167

= A

R q^V (2)

R e rychlost proudění vzduchu přes hodnocenou textilii [mm.s^-1] qV e rychlost průtoku vzduchu [l.min^-1]

A e plocha měřící čelisti [cm²]

167 e přepočítávací faktor z [l.min^-1. cm² ] na [mm.s¹]

jelikož je polypropylen velice prodyšný, měřila se jeho hodnota na 4 vrstvách a k tomu nám poslouží následující vztah k přepočítávání.

4

1 4,282 2,881 R

R = + ⋅ ₍₃₎

R1 e rychlost proudění přes jednu vrstvu hodnocené textilie [cm.s^-1] R4 e rychlost proudění přes čtyři vrstvy hodnocené textilie [cm.s^-1]

(36)

Stránka 36 Příklad výpočtu prodyšnosti PP (4 vrstvy):

Tabulka 3.1: Naměřených hodnoty průtoku vzduchu (přístroj FF - 12/A)

Prodyšnost 0 praní - při tlaku 50 kPa

n [-] PP (4 vrtsvy) BA

1 5900 1500,00

2 6500 1800,00

3 6500 1400,00

4 6900 1400,00

5 6800 1500,00

6 7000 1400,00

7 6800 3400,00

8 6600 1700,00

9 5500 1200,00

10 6300 1200,00

průměr 6480 1650,00

R [mm.s-1] 2602,37 229,63

l/hod → l/min

qV = 6480 l/hod / 60 = 108 l/min

⋅167

= A

R q^V = 167 108 ⋅20

R= = 901,8 mm.s^-1

4

1 4,282 2,881 R

R = + ⋅ = 4,282 + 2,881 . 901,8 = 2602,36 mm.s^-1

229,63 197,6 165,61

2602,37 2574,28 2373,82

0 500 1000 1500 2000 2500 3000

Ba 0 Ba 10 Ba 20 PP 0 PP 10 PP 20

R[mm.s-1 ]

Obr. č. 3.4b Hodnoty prodyšnosti [mm.s^-1] testovaných vzorků Ba O – vzorek 0 praní, Ba 10 – vzorek po 10ti praní, Ba 20 – vzorek po 20ti praní, PP 0 – vzorek 0 praní, PP 10 – vzorek po 10ti praní, PP 20 – vzorek po 20ti praní

Na naměřených hodnotách je zcela prokazatelná jak se liší hodnoty prodyšnosti u vzorků bavlny a polypropylenu. Vzorek z polypropylenu je téměř 10x prodyšnější jak vzorek z bavlny. Hodnoty prodyšnosti se opotřebením praní mírně snižují.

(37)

Stránka 37

3.5. Martindale 864 - žmolkovitost

Na tomto přístroji se měří žmolkovitost a oděr. Stroj se skládá z desky na které jsou umístěny hlavice kruhového průřezu do nichž se upíná měřený vzorek. Druhý větší držák vzorku se používá na zkoušku žmolkovitosti. Držák vzorku se skládá z upínacího kroužku a čepu držáku (viz. obr. č. 3.5) Měřené vzorky musí mít kruhový průřez, aby se dali upevnit do držáku, který má také kruhový průřez. Důležitý je displej, na kterém se dají nastavit požadované otáčky přístroje, které si zobrazují na displeji.

Obr. č.3.5. NU MARTINDALE 864 a detail: držák do něhož se upíná měřený vzorek

3.5.1 Zkouška žmolkovitosti podle normy ČSN EN ISO 12945-2

Zkouška žmolkovitosti probíhala následovně. Na speciálním vyřezávači jsme nařezali vzorky (na průměr 140mm), které jsme poté upnuli do držáku, který je zatížen závažím v podobě kotouče o 415g hmotnosti. Na stůl se vloží na příslušné místo speciální plstěná podložka, která má také průměr 140mm. Poté jsme nastavili otáčky 1000, 2000, 3000, 4000 a 5000, po kterých jsou vzorky ve stejném pořadí hodnoceny. Jako hodnotící prvek nám slouží fotostandard, kterým hodnotíme žmolkovitost (viz. tab. č.

3.2)

(38)

Stránka 38 Tabulka 3.2: Hodnocení žmolkovitosti na přístroji Martindale

Stupeň Popis

5 Žádná žmolkovitost, beze změny

4 Lehké rozvláknění povrchu a/nebo počátek tvorby žmolků.

3

Mírné rozvláknění povrchu a/nebo výrazné žmolkování.

Žmolky různé velikosti a hustoty pokrývají částečně povrch vzorku.

2

Výrazné rozvláknění povrchu a/nebo výrazné žmolkování.

Žmolky různé velikosti a hustoty pokrývají značnou část povrchu vzorku.

1 Husté rozvláknění povrchu a/nebo silné žmolkování. Žmolky různé velikosti a hustoty pokrývají celý povrch vzorku.

0 1 2 3 4

Stupěň opotřebení

1000 2000 3000 4000 5000

Počet otáček

NU MARTINDALE 864

PP1 PP2 BA1 BA2

Obr. 3.6. Stupeň opotřebení vzorků po 0 praních

(39)

Stránka 39

0 1 2 3 4 5

S tu p ě ň o p o tř e b e n í

1000 2000 3000 4000 5000 Počet otáček

PP1 PP2 BA1 BA2

0 1 2 3 4 5

S tu p ě ň o p o tř e b e n í

1000 2000 3000 4000 5000

Počet otáček

PP1 PP2 BA1 BA2

V grafech na obrázcích 3.6. – 3.8. je jednoznačně vidět jak je odolný polypropylen oproti bavlně vůči žmolkovatosti. Při opakovaném měření po praní nebyla ani známka žmolků na materiálu z Polypropylenu. Naopak bavlna podléhala deformaci třením. U vzorku jenž byl prán 20x bylo vidět opotřebení již před testem.U bavlny vzniká žmolkovitost již po opakovaném praní. Polypropylen tedy odolává lépe opotřebením běžného nošení a praní. Po 20ti vypráních není vidět známka žmolků, to je z hlediska odolnosti vůči žmolkovitosti skvělá vizitka. Prádlo vypadá jako na počátku i po 20ti vypráních.

(40)

Stránka 40

3.6. Dotazník „bavlněné prádlo versus termoprádlo na sport. užití“

Na závěr experimentu je uveden dotazník. Dotazník odpovídá na důležité otázky, které nelze na žádném přístroji naměřit a to jak je vnímáno prádlo ze syntetických materiálů veřejností, tedy potencionálními zákazníky. Předpokládáme, že v dnešní době bude více lidí pro funkční prádlo ze syntetického materiálu, než pro „starou dobrou“ bavlnu.

Obchodů se sportovním oblečením je velké množství, i ceny funkčního oblečení jsou velice přijatelné, tak funkční oblečení vlastní i zřídkakdy sportující osoba. Prádlo je většinou nejen vysoce komfortní a kvalitní, ale vypadá i velmi pěkně. Každý člověk se může cítit jako sportovec což je velmi důležité, protože ze sportu musí být především dobrý pocit.

Dotazník:

1) Jaký druh textilie preferujete při sportovní (pohybové) činnosti?

a) bavlna (nebo jiná přírodní vlákna)

b) funkční prádlo (ze syntetických materiálů)

c) podle toho, o jakou pohybovou činnost se jedná (napište konkrétně)

2) Když si kupujete oblečení na sport, podle čeho vybíráte?

a) dle značky

b) dle materiálu (polypropylen, polyester, bavlna, e) c) dle vlastních zkušeností (napište konkrétně)

Na dotazy odpovídejte a), b) nebo c). Vlastní zkušenosti s jednotlivými materiály, s funkčním prádlem nebo s danou značkou jsou vítány.

Odpovědi:

Otázky zodpovídalo 59 respondentů ve věku 18-30 let. Věk velmi ovlivnil celkové výsledky, protože dnešní mladí lidé jdou s dobou a tudíž preferují moderní a kvalitní funkční prádlo. Myslím, že nejstarší generace (naše babičky a dědečkové, sice je nasnadě, že zřejmě nesportují, ale myšlen je pohyb i jako chůze) povětšinou o funkčním prádle ani neslyšeli a pokud ano jsou přeci jen více nakloněny bavlně.

(41)

Stránka 41 1) 1a, 2c – „podle ceny, na materiál nekoukám, na značku taky ne“

2) 1b, 2c 3) 1a, 2c 4) 1a, 2c 5) 1b, 2b

6) 1c – „třeba na florbal, kterému se věnuji pořád, mám funkční. Když jdu jednou za rok na něco jiného, tak bavlna“.

2c – „cena a podle toho co už znám“

7) 1b, 2b 8) 1a, 2a 9) 1b, 2c 10) 1a, 2b

11) 1b, 2c – „podle toho, co mám sama vyzkoušený, nebo na doporučení někoho známého“

12) 1a, 2c

13) 1c – „halové sporty bavlna, lyžování a ostatní venku – funkční“

2b 14) 1a, 2b 15) 1b, 2b

16) 1b, 2 b + „cena“

17) 1b, 2a – „zkušenosti se značkami: „hlavně Elevenu se vyhýbat největším obloukem. Všechny vrstvy oblečení - nejlepší Craft, Bjorn Daehlie, Odlo,...“

18) 1b, 2b 19) 1b, 2a 20) 1a, 2b 21) 1a, 2b 22) 1a, 2a 23) 1b, 2b 24) 1a, 2a 25) 1c, 2c

26) 1a, 2c – „volím to, co mám již osvědčené, v čem se cítím při dané činnosti pohodlně, značka v tom také ovšem hraje svoji roli“

27) 1b, 2b 28) 1b, 2b 29) 1b, 2b

30) 1a, 2a/b – „značka je důležitá, protože kvalita pod určitou značkou mi vždy dobře posloužila a vydržela.“

31) 1a, 2a 32) 1a, 2a

33) 1a, 2c – „cena“

34) 1b, 2a/b

35) 1a, 2b – „a pak hlavně ta cena“ ...

36) 1a, 2c – „záleží na příjemnosti, na pocitu, na funkci i na ceně“

37) 1c, 2b

38) 1 b, 2 „většinou jdu do Direct Alpine, Rock Hornu nebo podobně. Spoléhám se většinou na internetové recenze nebo na zkušenosti se značkou.“

39) 1a, 2b 40) 1b, 2b 41) 1b, 2b

42) 1c – „na sport venku jedině funkční prádlo, v hale to je jedno 2c - podle zkušeností (značky), podle doporučení okolí“

43) 1b, 2b

(42)

Stránka 42 44) 1a, 2b

45) 1a, 2c 46) 1b, 2c 47) 1b, 2c 48) 1a, 2b

49) 1c, 2c – „podle toho, co se mi líbí a jak je to příjemný. Dá se říct, že např.

termoprádlo se dělá příjemný i nepříjemný.“

50) 1b, 2a/b – „kupuju podle značky a podle toho, na jaký sport to je, tak pak i materiál“

51) 1b, 2b 52) 1b, 2b 53) 1b, 2a/b 54) 1b, 2b

55) 1a – „při aerobním cvičení“

1b – „při zimních sportech“

2a/b – „značka odpovídá kvalitě“

56) 1) b , 2) c – „nejvíce asi podle poměru cena/výkon“

57) 1c – „záleží jestli indoor sport - pak ta bavlna, outdoor sport - funkční prádlo“

2c – „podle mých zkušeností nebo podle zkušeností mých kamarádů/diskuze na internetu... opět, záleží na sportu“

58) 1b,2b 59) 1b, 2a

Vyhodnocení dotazníku:

1) Jaký druh lidé preferují při sportovních aktivitách?

37%

51%

12%

a) Bavln a

b) Funkční prádlo

c) Dle pohybu

Obr. 3.9. Jaký druh prádla lidé preferují při sport. aktivitách

Z grafu na obrázku č.3.9. vyplývá, že dnes dávají lidé opravdu přednost modernímu funkčnímu prádlu (51%). Ještě před dvaceti lety by jistě byla většinová přírodní vlákna.

Jak vidíme, funkčnímu prádlu můžeme připsat i procenta z odpovědi za c), protože tam se lidé řídí druhem sportu (tudíž používají na jeden sport třeba bavlněné oblečení a na druhý využijí funkční prádlo). Už jen pouhých 12% používá bavlnu ke každé pohybové činnosti. A myslím, že hlavním důvodem, proč používají bavlnu je fakt, že nesportují a funkční prádlo ani nepotřebují. Dalším důvodem může být špatná finanční situace, i když v dnešní době, jak bylo řečeno již na začátku, jsou ceny sportovního oblečení velmi příznivé téměř pro každého.

(43)

Stránka 43 2) Podle čeho vybírají?

22%

48%

30%

a) Značka b) Materiál c) Zkušenosti

Obr. 3.10. Graf podle čeho vybíráme

Druhý graf vyhodnocení dotazníkových odpovědí na obrázku č. 3.10. se trochu podobá tomu prvnímu. A ne náhodou. Následující graf na obrázku č. 3.11. ukazuje, že nejvíce lidí odpovídalo zároveň 1b, 2b a to znamená, že ti, kteří si kupují funkční prádlo, většinou zajímá hlavně materiál. Což je u sportovců důležité, aby prádlo opravdu fungovalo, aby odvádělo pot od těla, nepouštělo teplo, atd.

V odpovědích mnoha lidí je psán dodatek, že jim hodně záleží na ceně. Podle vlastních zkušeností mohu říct, že velmi často i dražší výrobky nemusí být tak dobré, jako ty levnější. Stále platíme víc a víc za značku oblečení, než za jeho kvalitu. Ceny produktů kvalitních a méně kvalitních začínají splývat. Dalším důležitým aspektem byl také komfort oblečení.

Každému vyhovuje něco jiného, výběr prádla je velmi individuální.

Technická univerzita v Liberci