BAKALÁ Ř SKÁ PRÁCE TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

(1)

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Fakulta textilní

OPTIMALIZACE ORGANIZACE ŠICÍ DÍLNY PRO VÝROBU ZDRAVOTNÍHO

OBLEČENÍ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Liberec 2015 Andrea Nováková

(2)

Optimalizace organizace šicí dílny pro výrobu zdravotního oblečení

Bakalářská práce

Studijní program: B3107 – Textil

Studijní obor: 3107R004 – Technologie a řízení oděvní výroby Autor práce: Andrea Nováková

Vedoucí práce: doc. Ing. Antonín Havelka, CSc.

Liberec 2016

(3)

Bachelor thesis

Study programme: B3107 – Textil

Study branch: 3107R004 – Technology and control of clothing production - clothing product

Author: Andrea Nováková

Supervisor: doc. Ing. Antonín Havelka, CSc.

Liberec 2016

(4)

Tento list nahraďte

originálem zadání.

(5)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(6)

Liberec 2015 - 4 - Bakalářská práce

Poděkování

Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Doc. Ing. Antonínu Havelkovi, CSc za odborné vedení, návrhy a podnětné připomínky. Za poskytnuté materiály firmě Clinitex, cenné rady panu ing. Petru Bukovskému, ing.Richardu Kiovskému a paní Pavlíně Smužové.

(7)

Anotace

Tato bakalářská práce zahrnuje postup sestavení šicí dílny do nových prostor za účelem zvýšení produktivity práce.

V práci jsou obsaženy technologické postupy a technické nákresy pěti výrobků, na jejichž základě byla navržena pro každý výrobek maximálně efektivní šicí linka. Dle rozměrů dílny a variability výrobků bylo navrženo optimalizované rozestavení strojů do dvou linek. Jedné linky na kalhoty a druhé na haleny a vesty. Dle návrhu se rozpracovaný výrobek přesouvá z pracovního místa na další co nejefektivněji a tím se zkrátí čas výroby.

Klíčová slova

Sestavení šicí dílny, hlavní dílna, vývojová dílna, typy produktů, rozestavení šicích strojů, optimalizace rozestavení, zkrácení transportního času, zefektivnění výroby.

Annotation

This bachelor thesis comprises process of the medical clothing sewing workshop layout proposal, to improve the production effectivity.

There are included technological processes and technical drawings of five products, at which bases was projected five sewing lines for maximal efectivity. By the real size of the workshop and product requirements were designes two optimized product lines. One for trousers and the second for work blouses and vests. By the proposed design, the product transport time and route are minimalised, which results to shortened production time and higher effectivity.

Key words

Sewing workshop setup, main workshop, design workshop, product types, sewing machines layout, layout optimization, shortening of transport time, production effectivity.

(8)

Obsah

Úvod ... 8

1 Rešeršní část ... 9

1.1 Organizace výroby ... 9

1.1.1 Cíle organizace výrobního procesu ... 10

1.1.2 Organizace práce ... 11

1.2 Řízení výroby ... 11

1.2.1 Operativní řízení výroby ... 11

1.3 Proces výroby... 13

1.3.1 Výrobní proces ... 13

1.3.2 Pomocný výrobní proces ... 13

1.3.3 Vedlejší výrobní proces... 13

1.3.4 Hlavní výrobní proces ... 13

1.4 Spojovací proces z hlediska pracovního místa... 17

1.4.1 Spojovací proces bez vzájemné návaznosti pracovních míst... 17

1.4.2 Spojovací proces se vzájemnou návazností pracovních míst... 17

1.5 Průmyslová doprava a manipulace s materiálem ... 22

1.5.1 Rozdělení prostředků pro dopravu a manipulaci... 22

1.5.2 Mezioperační doprava ... 23

1.5.3 Systémy mezioperační dopravy ... 23

1.5.4 Vnitropodnikové dopravní systémy ... 25

1.5.5 Dopravní a manipulační prostředky v oděvní výrobě ... 25

1.6 Logistika... 25

1.6.1 Oblasti logistiky: ... 26

1.6.2 Faktory ovlivňující logistiku ... 27

1.7 Shrnutí ... 27

2 Praktická část... 28

2.1 Analýza šicí dílny ve firmě Clinitex ... 28

2.2 Technický nákres a technologický postup výrobků ... 29

2.2.1 Kalhoty směnné dámské v pase ½ guma CHRIŠTOF zelená ... 29

2.2.2 Vesta pracovní s vnitřní kapsou zateplená BERENDSEN-PENAM doprava červená 30 2.2.3 Halena směnná s rozparky CHRIŠTOF zelená ... 31

2.2.4 Vesta pracovní prodloužená zateplená BERENDSEN - PROMT řidiči vínová/šedá... 32

2.2.5 Kalhoty pracovní s laclem BERENDSE-PENAM údržba modrá... 33

2.3 Plán podlaží ... 34

2.3.1 Rozměry a přehled šicích strojů ... 34

2.3.2 Legenda ... 35

2.3.3 Plán podlaží hlavní dílny... 38

2.3.4 Plán podlaží vývojové dílny... 39

2.4 Řešení a návrh do nových prostor ... 40

2.4.1 Sestavení šicí linky pro kalhoty směnné dámské v pase ½ guma CHRIŠTOV zelená 40 2.4.2 Sestavení šicí linky pro vestu pracovní s vnitřní kapsou zateplená BERENDSEN – PENAM doprava červená ... 42

2.4.3 Sestavení šicí linky pro halenu směnnou s rozparky CHRIŠTOV zelená ... 44

2.4.4 Sestavení šicí linky pro vestu pracovní prodlouženou zateplenou BERENDSEN – PROMT řidiči vínová/šedá ... 46

(9)

Liberec 2015 - 7 - Bakalářská práce 2.4.5 Sestavení šicí linky pro kalhoty pracovní s laclem BERENDSEN – PENAM

údržba modrá... 48

2.4.6 Přehled šicích strojů v nových prostorech OPTYS ... 49

2.4.7 Výpočty vývojové dílny ... 50

2.4.8 Výpočty hlavní dílny... 51

2.4.9 Plán podlaží v nových prostorech OPTYS... 52

2.5 Ekonomické zhodnocení ... 56

2.5.1 Výpočet zhotovených výrobků a času - kalhoty směnné dámské v pase ½ guma CHRIŠTOF zelená ... 57

2.5.2 Výpočet zhotovených výrobků a času - vesta pracovní s vnitřní kapsou zateplená BERENDSEN – PENAM doprava červená ... 57

2.5.3 Výpočet zhotovených výrobků a času - halena směnná s rozparky CHRIŠTOF zelená 58 2.5.4 Výpočet zhotovených výrobků a času - vesta pracovní prodloužená zateplená BERENDSEN – PROMT řidiči vínová/šedá ... 59

2.5.5 Výpočet zhotovených výrobků a času - kalhoty pracovní s laclem BERENDSEN – PENAM údržba modrá ... 59

Závěr... 61

Seznam použité literatury... 62

Seznam použitých zkratek... 63

Seznam obrázku ... 64

Seznam tabulek ... 65

(10)

Úvod

Zadání bakalářské práce je sestavení šicí dílny ve firmě Clinitex, která se zabývá výrobou zdravotnického textilu, konfekce, operačních oděvů a lůžkovin. Z hlediska velkého odbytu nevyhovují dosavadní prostory a je nutné se přestěhovat do větších prostor.

V práci popisuji rozdělení výroby z hlediska dělby práce, řízení výroby, proces celé výroby, nejdůležitější částí je rozdělení spojovacího procesu z hlediska pracovních míst a jeho druhy, které jsou hlavním tématem této práce. Dále je zde zmínka o průmyslové dopravě, manipulaci s materiálem, mezioperační dopravě a logistice.

Záměrem bylo:

• sestavit šicí dílnu do nových prostor podle pěti nejvíce vyráběných produktu

• zvýšit produktivitu výroby

Důležité bylo seznámit se s dosavadním chodem šicí dílny, která je rozdělena na dvě částí:

šicí dílnu vývojovou, kde se zkouší a vyrábí nové výrobky a dílnu hlavní, která by měla být co nejefektivnější. Poté navrhnout podle pěti nejvíce vyráběných výrobků šicí linku, tak aby vyhovovala novým prostorům a zvýšit kapacitu výroby.

(11)

1 Rešeršní část

1.1 Organizace výroby

Prostorové rozmístění výrobní techniky s využitím mezioperační dopravy. Jedná se o racionální uspořádání pracovních míst, hledá optimální metody pracovních činností. Vlastní výrobou oděvů se zabývají podniky oděvního průmyslu, soukromá krejčovství a oděvní firmy. Z hlediska dělby práce lze výrobu rozdělit na :

• Kusovou

• Sériovou

• Hromadnou [1,2]

Kusová výroba

Vyznačuje se tím, že jednotlivé zpracované výrobky mají různý tvar, rozměry i materiál.

Liší se od sebe vlastním vypracováním. Při tomto typu výroby nelze plně využít výrobního zařízení, vznikají značné časové ztráty. Dosud se tento způsob používá při zhotovování oděvů na zakázku. V průmyslové výrobě se uplatňuje při tvorbě modelů a nových typů oděvů.

Při kusové výrobě se u každého výrobku mění střih, pokládání střihových dílů na tkaninu, mění se i operace a konečná úprava výrobku. Výroba vyžaduje vysokou odolnost pracovníka.

Kusová výroba je fázovaného charakteru. To znamená, že proces je organizován podle technologické podobnosti výrobních zařízení. Je zde zajištěno univerzální vybavení pracovišť a postupných přidávání jednotlivých dávek mezi nimi. V kusové výrobě se nejvíce používá pozemních dopravních prostředků a zdvihacích zařízení, které vyžadují speciální vodící dráhy, které jsou poháněny vlastním motorem nebo ručně.

Sériová výroba

Charakteristickým znakem jsou malé nebo větší série oděvů (malosériová a velkosériová výroba). Oděvy jsou tvarově přibližně stejné, liší se pouze materiálem a rozměry, velikostí.

Výroba může být pravidelně se opakující, kdy je zachování pravidelná skladba součástí, nebo nepravidelně se opakující, kdy je respektován pravidelný pracovní čas na jednotlivých pracovištích. Dokonalejší dělba práce umožňuje omezit časové ztráty, lépe využít stroje a zařazení stroje. Sériová výroba je soustředěná v oděvních podnicích jako průmyslová výroba a nese znaky specializace. V sériové výrobě se vyrábějí malé série exkluzivních výrobku a malé série oděvů nadměrných velikostí. Sériová výroba využívá kombinaci kontinuálních dopravních prostředků s prostředky s vlastním pohonem. Protože se vyrábí podobné výrobky, lze zde uplatnit částečně pevné uspořádání výrobních linek a automatizaci často se vyskytujících operací.

Hromadná výroba

Od sériové výroby se liší tím, že zpracovává malý počet druhů výrobků, ve velkém počtu kusů. Rozdíly jsou jen v barvě materiálu nebo v odstínech barvy. Rozměry a velikosti jsou ve velkém počtu jednotné a v nepravidelných časových intervalech se opakují.

Výrobní postup je sestaven na maximální počet operací, při níž jsou vyloučeny ztrátové časy.

Organizace hromadné výroby vyžaduje důkladnou přípravu výroby, důkladné sestavení dílen a dokonalý pracovní postup. Při hromadné výrobě je procento využití strojů a zařízení poměrně velké, snižuje se počet dělníku, ve vztahu k vyrobenému počtu výrobků, výroba je proces produktivní. Hlavním znakem hromadné výroby je vysoký stupeň automatizace a specializace výrobních operací a využití automaticky řízených kontinuálních linek. Nejvíce se používají dopravníkové pásy nebo závěsné dopravníky, které řídí výpočetní technika. [1,9]

(12)

1.1.1 Cíle organizace výrobního procesu

Na základě daného výrobku si nejprve určíme cíl, kterého chceme dosáhnout. Hlavním cílem je co nejproduktivnější výroba realizována za určitých podmínek: použita technika a technologie, výrobní prostory, kvalifikace pracovníků, úroveň mezd, směnnost. Úroveň těchto podmínek pak formuje úroveň efektivnosti výrobního procesu.

Dalším cílem je strukturalizace výrobního procesu za účelem minimální spotřeby času při maximální míře efektivnosti výrobního procesu. Smyslem strukturalizace výrobního procesu je stanovení takových forem organizace výrobního procesu, které povedou k plynulému zásobování každého pracovního místa při minimální spotřebě času na manipulaci s polotovary před vykonáním operace a po ní. Plynulost zásobování a minimální spotřeba manipulačních časů u jednotlivých pracovních míst jsou dvě základní funkce, které musí plnit konkrétní forma organizace výrobního procesu. Minimální spotřeba času na manipulaci s polotovary před vykonáním operace a po ní je pak zajišťována konkrétním řešením přepravního zařízení v rámci vhodného systému mezioperační dopravy.

Členění výrobního procesu:

• Věcné členění

• Časové členění

• Prostorové členění [1,8]

Věcné členění

Operace, úkony, pohyby jsou důležité při studiu racionalizace práce a normování práce.

Operace je nejjednodušší a základní složkou výrobního procesu, je to účelná činnost, při které dochází ke změně pracovního předmětu, materiálu. Operaci provádí jeden pracovník nebo skupina pracovníků na jednom pracovišti. [8]

Časové členění

Stroje a zařízení - slouží pro určení spotřeby času výrobního zařízení. Rozlišujeme provoz nepřetržitý – kontinuální a přetržitý – diskontinuální.

Výrobek - průběžná doba výroby je čas, během kterého projde výrobek celým výrobním procesem včetně času na přípravu výroby a času expedice.

Výrobní cyklus je doba od zahájení první výrobní operace do zhotovení hotového výrobku na sklad. Je to součet jednotlivých tegnologických i netechnologických operací a časů přestávek a přerušení mezi operacemi, je část průběžné doby.

Pracovní síla- z hlediska pracovní síly se sleduje fond pracovní doby a jeho využití.

Fond pracovní doby je přesný počet sobot, nedělí a svátků je uveden v pracovním kalendáři na příslušný kalendářní rok. Absence je nutno počítat podle skutečnosti v podniku, odhadnout jejich vývoj v budoucím období.

Prostorové členění

Základní částí výrobního procesu je prostor, který je vymezený, vybavený, uspořádaný, probíhá na něm jedna operace nebo několik operací na sebe navazujících – je to pracoviště.

Prostorové uspořádání řeší instalaci strojů tak, aby technologické operace na sebe navazovaly.

Rozlišují se dvě základní uspořádání: technologické a předmětné. V praxi se oba způsoby kombinují.

Technologické uspořádání pracovišť - technologicky příbuzná zařízení jsou seskupena do jedné dílny. Každý výrobek prochází jednotlivými pracovišti vlastní cestou. Dopravní cesty se mohou křížit, průběžná doba je dlouhá, rozpracovanost je velká, přehlednost a sladěnost malá.

Vhodné pro výrobu s malou opakovaností nebo pro technologicky jednotné dílny.

(13)

Liberec 2015 - 11 - Bakalářská práce Předmětné uspořádání pracovišť- pracoviště je uspořádáno v technologické návaznosti,

výrobek prochází postupně jedním směrem a nejkratší cestou – proudová výroba. Použití v sériové a hromadné výrobě.

1.1.2 Organizace práce

Je uspořádání na pracovištích, rozmístění pracovníků, určení jejich pracovní náplně, pravomoci, odpovědnosti a vztahů k ostatním pracovníkům i ke strojům, vytvoření systému operativního řízení výroby. [8]

1.2 Ř ízení výroby

Základní cíle řízení výroby: nabídka výrobků a služeb, výrobkové a technologické inovace, vysoká pružnost výroby, optimalizace spotřeby zdrojů a vstupů, zkrácení průběžných dob přípravy výroby a vlastní výroby, snižování zásob, spolehlivost a provozuschopnost výrobního zařízení, rozbor a zlepšování metod a postupů ve výrobě, snižování nákladů a zvyšování konkurenceschopnosti podniku, humanizace práce. [8]

1.2.1 Operativní řízení výroby

Je souhrn činností, které mají za úkol zajistit optimální průběh výroby při efektivním využití všech vstupů. Určuje a zabezpečuje co, kdo, kde, kdy a jak bude vyrábět. Je to nejnižší úroveň řídícího procesu. Časový horizont je krátký. Řízení výroby musí řešit tyto problémy:

změny v požadavcích na objem výroby, sortiment, neočekávané poruchy strojního zařízení, poruchy v dodávkách médií, nemocnost, absence, nedisciplinovanost, chyby v technicko- výrobní dokumentaci, poruchy v dodávkách materiálu. V oblasti výroby se setkávají problémy technické, organizační, personální, materiálové. Zde se projeví chyby z vyšších úrovní řízení.

Systémy operativního řízení zahrnuje:

• operativní plánování

• vlastní řízení výrobního procesu

• operativní evidenci

• změnové a odchylkové řízení Operativní plánování

Operativní plány navazují na taktické, jsou sestaveny na krátkou dobu, upřesňují výrobní úkoly do dílčích úkolů, určuje se objem, sortiment, lhůty a místo výroby.

Dílčí plány zahrnují:

• Plány odbytu (prodeje)

• Plány výroby

• Plány nákupu

Operativní plán odbytu - cílem je sestavit plán odváděné výroby, pro daný časový interval se konkrétně stanoví: co vyrobit, kolik vyrobit, kdy vyrobit, kdy expedovat.

Plán musí být v souladu s kapacitními možnostmi (výrobní, pracovní, zajištění materiálu), kapacity musí být využívány, pracovníci rovnoměrně zaměstnáváni, náklady snižovány.

Časové období je z operativních plánů nejdelší – čtvrtletí.

Operativní plán výroby - určuje kdy, na jakém zařízení a kteří pracovníci budou plán realizovat. Je připravena: technická dokumentace, kvalita, využití výrobních kapacit, minimalizace zásob, zamezení prostojům, zamezení ztrátám z nekvalitní produkce.

(14)

Liberec 2015 - 12 - Bakalářská práce Sestavení plánu ovlivňuje: počty operací na výrobku, speciální zařízení, opakovanost a složitost výrobku.

Pro zpracování operativního plánu je třeba zajistit:

• Plán odbytu

• Technicko – hospodářské normy (spotřeba práce a kapacitní normy)

• Normativy operativního řízení (průběžná doba výroby, velikost výrobní dávky, předstih, normy rozpracovaných výrobků, takt a rytmus)

Termín zadávání a odvádění výrobků se provádí prostřednictvím výrobních příkazů na příslušné dílně. Plány výroby se zpracovávají na nejkratší období – dekády, týdny, dny, směny.

Operativní plán nákupu (zásobování) - stanovuje: druh materiálu, dodavatele, množství nákupu, termín dodání.

Pro stanovení plánu musíme znát:

• celkovou spotřebu jednotlivých položek materiálu na dané období

• normy zásob jednotlivých druhů materiálu.

Je třeba sledovat náklady na pořízení, náklady na skladování a náklady v případě nedodání.

Časový horizont nemůže být kratší než měsíc.

Dispečerské řízení výroby

Komplexně, nepřetržitě a operativně řídi všechny výrobní jednotky tak, aby byly splněný plánované úkoly. Dohlíží na realizaci operativního plánu výroby, dohlíží na zabezpečení výroby materiálem, výrobními pomůckami, na mezioperační manipulaci. Preventivně kontrolovat a prověřovat podmínky pro výrobu, aby nedocházelo k odchylkám a pokud k nim dojde, rychle je odstranit.

Operativní evidence

Je soubor vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících dokladů a záznamů, které registrují výrobní procesy.

Zachycují se informace:

• vstupu – spotřeba materiálu, energií, lidské práce

• rozpracovanosti výroby – přehled o stavu plnění výroby

• výstupu – odvádění hotové výroby na sklad hotových výrobků

Záznamy jsou vedeny v papírové nebo elektronické podobě. Jedná se o průvodky, pracovní lístky, výrobní výkazy, příkazy, výdejky, kontrolní a zkušební protokoly, příjemky hotové produkce, expediční doklady apod.

Operativní evidence a její konkrétní podoba se může lišit podnik od podniku, doklady mohou mít i jiné názvy, ale zásadní údaje musí vždy obsahovat.

Změnové a odchylkové řízení

Probíhá, pokud se v průběhu výroby vyskytnou problémy.

Změny se provádějí u výrobní dokumentace, norem a kalkulací, mají trvalý charakter.

Odchylky jsou okamžité zásahy do výroby, nemají trvalý charakter a jejich příčinou může být např. horší kvalita dodaného materiálu, nedodržení technologického postupu apod. O odchylce rozhoduje dispečer, mistr nebo technolog (dispečerské řízení). [8]

(15)

1.3 Proces výroby

Obrázek 1 – diagram komplexního výrobního procesu [12]

Komplexní výrobní proces zahrnuje:

1.3.1 Výrobní proces

Je souhrn činností, jehož materiál nebo surovina se přeměňuje na hotový výrobek. Oděvní výrobní proces začíná přejímkou oděvních materiálů a končí expedici oděvních výrobků.

1.3.2 Pomocný výrobní proces

Tento proces zajišťuje spolehlivost techniky

1.3.3 Vedlejší výrobní proces

Dodává energii, páry, vzduchu.

1.3.4 Hlavní výrobní proces

Je to souhrn hlavních operací měnící tvar, složení, spojení a jakost pracovních předmětů, které materiálně přecházejí do finálních výrobků.

Hlavní výrobní proces dělíme na:

• Předvýrobní fázi – technická příprava výroby

• Výrobní fázi – oddělovací proces - spojovací proces - tvarovací proces Pomocný výrobní proces

Vedlejší výrobní proces Hospodaření s materiálem

Technická příprava výroby

Hospodaření s výrobky Tvarovací proces Spojovací proces Oddělovací proces

Dokončovací proces

Výrobní fáze

Předvý robní fáze Hlavní výrobní proces Výrobní proces Komplexní výrobní proces

(16)

Liberec 2015 - 14 - Bakalářská práce - dokončovací proces [12]

Předvýrobní fáze - Technická příprava výroby

Je předvýrobní etapa hlavního výrobního procesu. Je nevýrobní, ale velmi důležitá. Na její kvalitě závisí kvalita výsledného oděvního výrobků.

Hlavním úkolem je tvorba prodejní kolekce a zpracování technologických podkladů pro její kalkulaci. Příprava technické a technologické dokumentace pro výrobní proces. Předání veškerých podkladů pro výrobní etapu. Zabezpečení efektivní výroby. [3,12]

Obrázek 2 – diagram členění technické přípravy výroby [3]

Modelová tvorba

je výrobní etapou technické přípravy výroby. Jejím hlavním úkolem je příprava módních kolekcí. Patří zde:

• Sledování nových módních směrů v odívání

• Návrh nových modelů a jejích schvalování

• Stanovení technicko–hospodářských norem

• Ekonomická komise a hodnocení modelů

• Vytvoření technické dokumentace

• Konstrukce střihu a hotovení modelů podle schválených návrhů Vlastní konstrukční tvorba

Úkolem je připravit střihovou dokumentaci schválených fazón pro oddělovací a spojovací proces. Úkolem konstrukčního oddělení je:

• Plánování a příprava podkladů

• Zhotovení základní konstrukce střihu

• Modelové úpravy

• Tvorba střihových šablon pro výrobu

• Tvorba dílenských šablon

• Stupňování střihových šablon podle velikostního sortimentu

• Sestavení střihové polohy - polohový plán

• Míra využití materiálu – výtěžnost

Technická příprava výroby

Konstrukční příprava výroby Technologická příprava výroby

Modelová tvorba

Vlastní konstrukční

tvorba

Technologie výroby

Technicko - hospodářské

normy

Normy spotřeby materiálu

(17)

Liberec 2015 - 15 - Bakalářská práce Technologická příprava výroby

Cílem je zajistit dokonalý a bezporuchový chod výroby, zabezpečit zvyšování produktivity práce a zhotovení technologické dokumentace.

Technologická dokumentace obsahuje:

• Soupis operací je seznam operací, které musí být provedeny, aby vznikl výrobek, který sestavuje technolog. Při sestavování je zohledněn materiál, ze kterého je výrobek zhotoven, strojové vybavení dílný, organizace výroby a kvalifikace pracovníků. Je podkladem pro tvorbu pracovního předpisu.

• Pracovní analýza je podrobný rozbor operace na pohyby a úkony, které na sebe navazují od začátku do konce operace.

• Pracovní předpis je soupis operací doplněný kvalifikační třídou, normočasem a mzdou. Je sestavený v technologické návaznosti. Důležitou součástí pracovního předpisu je technický nákres a popis výrobku.

• Výrobní postup je přiřazení pracovních operací na jednotlivá pracovní místa na základě pracovního předpisu. Vychází z normočasu na výrobek, počtu pracovníků výrobní dílny a pracovního předpisu. Zásady pro sestavení výrobního postupu:

přiřazení operace stejného charakteru na jedno pracovní místo, zajistit plynulou návaznost pracovních míst, při obsluze více zařízení minimální vzdálenost potřebné techniky, využívat schopnost a kvalifikaci pracovníků, zatížení musí odpovídat pracovní aktivitě pracovníka, maximální využití techniky, drobné součásti transportovat v přepravkách, sestavovat s ohledem na skutečnou pracovní dobu a skutečný stav pracovníků.

• Dispoziční schéma výroby - plán podlaží je zakreslení rozmístění jednotlivých pracovních míst do půdorysu dílny. Zásady při sestavování: při rozmístění techniky musí být brány v úvahu rozvody médií (elektrické energie, pára, vzduch, vakuum), rozmístění výrobního zařízení musí být v technologické návaznosti se zajištěním kvality, produktivity a efektivnosti výroby. Zařazení mezioperační dopravy a další vlivy. [3]

Technicko-hospodářské normy Zahrnují:

• Kvalifikační třída určuje stupeň obtížnosti, složitosti, odpovědnosti a namáhavostí pracovní činnosti.

• Mzda je finanční ohodnocení za provedení příslušné operace. Je to součin normočasu výrobku a mzdového tarifu podle příslušné kvalifikační třídy.

• Normočas vyjadřuje spotřebu času pracovníka na provedení určité operace, části nebo celého výrobku. Je vyjádřena v normominutách nebo normohodinách.[3]

Výrobní fáze Je tvořena:

• Oddělovací proces (nakládání materiálu, oddělování střihových součástí)

• Spojovací proces

• Tvarovací proces

• Dokončovací proces [12]

Oddělovací proces

Oddělení jednotlivých střihových součásti z nálože oděvního materiálu s nejmenší spotřebou materiálu a nejmenším odpadem. Oddělovací proces je členěn:

(18)

• Přejímka a třídění základního materiálu - usnadnění nakládání materiálu, kontrola šířek materiálu u pletenin, kontrola vad materiálu.

• Nakládání materiálu se provádí ručně na nakládacích stolech, na stolech s transportními pásy a káro stolech. Nakládací stoly musí mít vysokou stabilitu a masivní konstrukci pro umožnění práce bez vibrací. Nebo na nakládacím zařízení, kde se kladou jednotlivé listy oděvního materiálu do vrstev (nepřerušované nakládání – ZZ, přerušované nakládání – LR, RL, přerušované nakládání LL, RR).

• Oddělování střihových součástí:konvenční metodou– nožové (stříhání, vykrajování, řezání, vysekávání)či nekonvenční metodou – beznožové (vodní paprsek,ultrazvuk, horký vzduch, elektrojiskra, laser, plazma)

• Úprava a příprava střihových součástí

• Uskladnění střihových součásti pro spojovací proces [4,12]

Spojovací proces

Souhrn technologických a pracovních procesů, při kterých dochází ke spojení dvou a více materiálu či polotovarů v jeden celek (oděvní výrobek) pomocí šicí nití. Steh je provázání nití určitým způsobem podle druhu šicího stroje, od jednoho vpichu jehly ke druhému. Šev vzniká spojením dvou a více dílů stejných nebo odlišných materiálu pomocí různé technologie:

• Ortodoxní – konvenční (šití, špendlení)

• Neortodoxní – nekonvenční (lepení, svařování, nýtování)

Rozlišujeme ruční nebo strojové šití. Konstrukce šicího stroje je podmíněna účelem použití stroje a druhem materiálu, který se na něm zpracovává.

Rozdělení šicích strojů:

1. Podle umístění hlavy šicího stroje na pracovní desce stojanu

• v bočním postavení – většina šicích strojů v průmyslu

• v postavení čelním – dírkovací, závorovací 2. Podle tvaru ramene a základové desky

• ploché

• sloupcové

• ramenové

3. Podle zabudování šicího stroje

• v úrovni desky stolu

• vyvýšené

• zapuštěné [5]

Tvarovací proces

Představuje tepelné a vlhkotepelné procesy, jejichž úkolem je dodat oděvnímu výrobků maximální tvarovou stálost a zlepšit jeho konečný estetický vzhled. Je začleněn v celém výrobním procesu. Rozlišujeme žehlení mezioperační ve spojovacím procesu a žehlení konečné v tvarovacím procesu.

Pracovní prostředky používané v tvarovacím procesu:

• Žehličky a žehlící tělesa – žehličky elektrické, parní, elektro-parní, parně-elektrické.

Tyto ruční žehličky se používají při mezioperačním žehlení a dožehlování.

• Žehlící prkna a stoly – rovnoploché, tvarované, rukávové.

• Žehlící stroje – základního provedení se sklápěcím ramenem, karuselové žehlící stroje a tandemové žehlící stroje.

• Žehlící figuríny ( spodní provedení a kalhotové provedení figuríny).

• Dožehlovací stroje (finišery) – pro propařování oděvních výrobků zavěšených na podvěsném dopravníku. Používá se převážně pro hromadnou výrobu.

(19)

• Zažehovače

• Podlepovací stroje – zařízení, které vytváří optimální podmínky pro vytvoření trvalého spoje mezi vrchovým materiálem a danou nánosovanou vložkou.

• Plisovací stroje

• Fixační stroje

• Ostatní stroje a zařízení pro tvarování [6,7,12]

Podlepovací stroje - rozlišujeme stroje diskontinuální (deskové podlepovací stroje se sklopným přítlakem, s kolmým přítlakem, s kombinovaným přítlakem), které pracují přetržitým způsobem a stroje kontinuální (bubnové podlepovací stroje, pásové podlepovací stroje), které pracují nepřetržitým způsobem a zvyšují produktivitu práce. [7]

Obrázek 3- diagram tvarování [12]

Dokončovací proces

Zajišťuje estetický vzhled oděvního výrobku a správné vyhotovení. Je zde zahrnuta kontrola barevnosti, souměrnosti (přední kraje, zapínání), čištění oděvního výrobku – odstřih odstávajících nití, kompletace výrobku, který je z více druhu oděvu (obleky, kostýmy) a adjustace. [12]

1.4 Spojovací proces z hlediska pracovního místa

Dochází v něm ke vzniku výrobku na základě vystřižených dílů. Správná organizace a uspořádání zvyšuje ekonomičnost výroby. Proces je prováděn na šicí dílně s různou organizací jednotlivých pracovišť.

Podle způsobu jak procházejí jednotlivé výrobky pracovním postupem, jaká je účast pracovníka na výrobě jednotlivých oděvů dělíme spojovací proces:

bez vzájemné návaznosti pracovních míst

se vzájemnou návazností pracovních míst

1.4.1 Spojovací proces bez vzájemné návaznosti pracovních míst

Vyskytuje se jen velmi málo. Pracovní místa nejsou pevně stanovená. Je zde nízká dělba práce, která vyžaduje vysokou kvalifikaci pracovníků. Uplatňuje se u menších výrobních kolektivů. [2]

1.4.2 Spojovací proces se vzájemnou návazností pracovních míst

Základem je pracovní místo uspořádané jako soubor tří činitelů:

1. Šicí stroj, žehlící stůl

2. Manipulační odkladná plocha 3. Člověk (obsluhující pracovník) [10]

Tvarování

Žehlení Podlepování Fixace Speciální tvarování

Tepelné Vlhkotepelné

(20)

Liberec 2015 - 18 - Bakalářská práce Obrázek 4 – pracovní místo [10]

Spojovací proces se vzájemnou návazností pracovních míst se člení:

1. V blocích (skupinách) 2. Jednoduchá linka 3. Větvená linka 4. Proudová výroba

5. Programová organizace práce 6. Skupinová technologie V blocích (skupinách)

Ve skupině je několik pracovních míst (4-6) s různým uspořádáním. Hodnotí se práce celé skupiny nikoliv jednotlivce.[2]

Obrázek 5 – spojovací proces se vzájemnou návazností v blocích [2]

Jednoduchá linka

Charakteristickým znakem uspořádání šicí dílny na lince je, že nepřetržitý řetěz výrobků, který postupuje dílnou zpravidla po obou stranách statického posuvného nebo automatického zařízení (pásu). Návaznost pracovních míst je dána tokem – přesouváním výrobků po skončení operace z pracovního místa na pracovní místo druhé. Každý pracovník zpracovává jinou část výrobků, jeho pracovní vytížení se skládá z několika operací, využívá se jednoho výrobního zařízení.

V případě, že je pracovní zatížení u některých pracovních operací delší než předem stanovený takt dílny a není možné jej rozdělit na kratší pracovní úsek, vykonávají stejnou operaci dva, nebo i více pracovníků.

Jednoduchá linka je používána v každém typu výroby s uplatněním větší dělby práce, vyšší specializace pracovníků.

Linky mohou být:

Jednostranná – linka s jednosměrným tokem výroby.

Oboustranná – linka s jednosměrným tokem výroby

Dvoustranná s jednosměrným nebo oboustranným tokem výroby [1,2,10]

4 5 6

1 2 3 2 1

3

(21)

Liberec 2015 - 19 - Bakalářská práce 6

4

5 3 2

1

Obrázek 6 - oboustranná linka s jednosměrným tokem výroby [2]

Větvená linka

se uplatňuje tam, kde to umožní nebo vyžadují prostorové podmínky. K hlavní lince (montážní) jsou napojovány vedlejší linky (hotovení dílů a součástí). Zabezpečuje plynulou návaznost všech montážních operací. Organizace linky je sestavena pro konkrétní výrobu. U změny výroby se výrobní linka musí přestavět, dochází k potížím s elektrickou instalací.

[1,2,10]

Obrázek 7 – větvená linka [2]

(22)

Liberec 2015 - 20 - Bakalářská práce Proudová výroba

Při proudové výrobě zpracovávají jednotlivé operace na výrobcích celé skupiny pracovníků (operační úsek). Stav pracovníků ve skupině je různý a skupina se řídí samotným pracovním taktem. Při tomto organizačním uspořádání není souvislý tok zpracovávaných výrobků, ale naopak dochází k jejich rozdělení a opětovanému spojení. Skupiny zpracovávají jen část výrobků, které dodávají hlavnímu proudu. Současně postupuje několik výrobků, které vytváří proud.

Výhodou: vysoká produktivita s vysokým využitím techniky, při absenci je minimální kolísání výkonu, vykonávání stejné operace několika pracovníky.

Nevýhodou: specializace výrobního programu (hodně změn znamená zapracování pracovníku – vyšší snížení produktivity).

Proudové linky mohou být:

Nepřetržité – výrobek postupuje plynule z jednoho pracoviště na druhé, operace jsou časově sladěné, linky jsou synchronizované.

Přetržité – operace nejsou synchronizované, výrobky postupují v dávkách, mezi pracovišti jsou mezioperační zásoby pro vyrovnání časových rozdílů operací.

Dávka je množství výrobků, které jsou současně zadávány nebo odváděny. [1,10]

Obrázek 8 – proudová výroba [2]

Programová organizace práce

Je využívána při řízení výrobního procesu dopravníkem (krabicový, závěsný, automatický, mechanický). Nejvhodnější způsob mezioperační dopravy. Nejnáročnější na prostorové podmínky. Umožňuje manipulaci s výrobkem až těsně k pracovnímu místu. Dopravníky jsou hlavně využívány v tvarovacím a dokončovacím procesu a ve skaldech hotových výrobků. Ve výrobním procesu jsou dopravníky především využívány na montážních úsecích. Důvody použití: maximální mechanizace, automatizace dopravy, úspora pracovních sil, zvýšení produktivity práce, příznivější pracovní podmínky (estetika pracovního prostředí).

Uspořádání může být:

1

2 2

5 5

5

7

3

8

9

4

6 6 6

(23)

• Lineární – pracoviště jsou řazena za sebou, rychlá přímá doprava mezi pracovními místy. Přísná linearita, zastaví-li se jedno pracovní místo, zastaví se všechna pracovní místa. Malá mezioperační zásoba. Využití u jednoduché výroby bez násobných pracovních míst. [10,11]

• Buňkové –pracoviště jsou v buňkách, které jsou zásobovány buď lineárně nebo pomocí mostové přesuvny

• Skupinové – pracoviště ve skupině jsou zásobována pouze pomocí mostové přesuvny.

[10]

Rozlišujeme:

o Závěsný dopravník s ručním posunem břemene

Závěsný dopravník je řízený pomocí počítače nebo obsluhy. Dopravníky s ručním posunem břemene jsou nejjednodušší. Základní dráha z hutního profilu je zavěšena buď na střešní konstrukci (stropy, stěny) nebo zavěšena na samostatné sloupy ukotvené v podlaze. Dráha je ve výšce 1900 až 1950 mm. Posun závěsu po dráze se uskutečňuje silou pracovníka. Je možný posun i několika závěsu za sebou. Doplnění o oblouky a ručně ovládané přesuvníky, je zde možná instalace úseků odstavených drah. Možná kombinace s mechanickými dopravníky.

[2,11]

o Závěsný dopravník mechanický

Je řízený obsluhou, pracovník si sám určuje tempo a mezní celkovou zásobu výrobku pro své pracovní místo. Složitější dopravníky. Dráha pro nesení a vedení řetězu. Řetěz je poháněn hnací jednotkou, záleží na druhu dopravníku. Konstrukce základní dráhy je složena s ocelové konstrukce, závěsy, konzole a sloupy. Maximální délka smyčky je 200 m. [10,11]

o Závěsný dopravník adresný

Adresný systém dopravy závěsů je automatizovaný pojezd výrobků z pracoviště na pracoviště. Konstrukce je založena na stejném principu jako u mechanických dopravníků.

Možnost on-line sledování výroby. Snížení netechnologických časů. [11]

o Automatický dopravník

Je řízen výpočetní technikou, na každém pracovišti omezen zásobník kusů. Ostatní kusy na dráze nebo v meziskladu. Výhodou je přesná evidence na každém pracovišti. [10]

Obrázek 9 – programová organizace práce [10]

Skupinová technologie

Patří mezi nejprogresivnější a nejvariabilnější organizace práce. Vhodný pro krátké série a široký druhový sortiment. Maximální využití moderní techniky.

Při této organizaci je výrobní celek členěn na úseky:

mezisklad

obsluha

1 2 3 4

9 8 7 6 5

(24)

• Přípravný úsek

• Předmontážní úsek

• Montážní úsek

• Dokončovací úsek [10]

Přípravný úsek

Hlavním cílem je zpracovat oddělené součásti v rozpracované výrobky (polotovary), připravit kompletační díly pro montáž, příprava dílů včetně fixace, zhotovování součástí. Malá

návaznost operací znamená možnost centralizace pro více dílen. [1,10]

Předmontážní úsek

Zhotovení všech dílů, velká rozpracovanost, práce ve svazcích (10 – 50 kusů). Technická nezávaznost v příslušné větvi. Kompletace jednotlivých dílů před montážním úsekem. [10]

Montážní úsek

Nutná technologická návaznost operací. Zpracování každé operace je podmíněno dokončením předchozí operace. Mezioperační doprava definuje způsob organizace práce . Zatížení pracovních míst znamená minimální odchylku od pracovního taktu. Montážní úsek je nejdůležitější a nejcitlivější fází výroby.

Dokončovací úsek

Může navazovat přímo na montáž a využívat i stejné mezioperační dopravy. Dokončovací úsek je univerzální s využitím pro více dílen. Součástí je výstupní kontrola. [1,10]

Každá organizace výroby má své výhody a nevýhody. V praxi se kombinuje dle vyráběného druhu výrobků. [10]

1.5 Průmyslová doprava a manipulace s materiálem

Nedílnou součástí výrobního systému je doprava a manipulace s materiálem, pomocí nichž se zajišťuje vhodný materiálový tok mezi jednotlivými pracovními místy. Doprava slouží k překonání prostorových vzdáleností. Rozlišuje se vnitropodniková doprava, která je určena k přemísťování výrobků mezi jednotlivými pracovišti v podniku, a mimopodniková doprava, která zajišťuje dopravu mezi dodavatelem, podnikem a zákazníkem.

Nezbytnou součástí výroby je manipulace s materiálem. Je to souhrn operací, které spočívají v dopravě materiálu, jeho skladování, balení a vážení, v technologických manipulacích a pracích souvisejících s výrobním procesem. Rozlišuje se manipulace mezioperační a technologická. Mezioperační manipulace nastává při pohybu materiálu mezi jednotlivými výrobními a nevýrobními operacemi. Technologická manipulace je součástí technologické operace, s jejímž procesem je přímo spojena, a zajišťuje vhodnou orientaci dílů zpracovaných na stroji.

Hlavním cílem dopravy a manipulace s materiálem je zajištění co nejplynulejšího materiálového toku a dosažení plynulého průběhu výrobního procesu. Materiálový tok je charakterizován jako organizovaný pohyb materiálu ve výrobním procesu. To začíná vykládkou materiálu na území podniku, vede přes sklady, výrobu a končí expedicí hotových výrobků v oděvním podniku (firmě). Také zahrnuje všechny druhy materiálů, které jsou potřebné k realizaci výrobního procesu (díly, pomocné materiály, dopravní prostředky).

1.5.1 Rozdělení prostředků pro dopravu a manipulaci

K dopravě výrobků a součástí se ve výrobním procesu používají dopravní pomocné zařízení, které umožňují sdružovat výrobky do obalových nebo nakládacích jednotek. Jejích úkolem je přejímat a sdružovat dopravované materiály, chránit je před poškozením, umožnit jednodušší

(25)

Liberec 2015 - 23 - Bakalářská práce manipulací a skladovatelnost, také informovat o množství hotových výrobků nebo jejích částech.

Dopravní pomocné prostředky rozdělujeme z několika hledisek:

• z hlediska manipulačních oblastí

• z hlediska uzavření přepravovaného materiálu

• z hlediska typu dopravního prostředku

Rozdělení prostředků z hlediska manipulačních oblastí 1. Doprava vnější a meziobjektová

2. Vnitroobjektová manipulace

• vnitropodniková (závodová, dílenská, mezioperační doprava)

• mezioperační manipulace (mezioperační doprava, vážení, měření, počítání, mezioperační a dílenské sklady, úklidové práce, technologické manipulace)

3. Skladové hospodářství (zásobovací a odbytové sklady)

4. Obalové hospodářství (balení výrobků, sklady obalů, čištění a opravy obalů) Rozdělení z hlediska uzavření přepravovaného materiálu

1. Nosné ( prosté palety, dopravní pásy)

2. Objímací, svírající ( boxové a ohradové palety, skříně, pytle a sáčky) 3. Uzavírající (kontejnery, krabice, uzavřené palety)

4. Speciální

Rozdělení z hlediska dopravního prostředku 1. Palety

• ploché (jednoduché, s ukládacím rámem a ukládacím ramenem)

• příhradové (klanicové)

• uzavřené (box s mřížkou, box s plnými stěnami, tank, silo) 2. Zásobníky

• skříně ( mřížové, plnostěnné)

• průhledné skříně ( mřížové, plnostěnné)

• karton

• ostatní ochranná balení

3. Nestabilní zásobníky (pytle, sáčky)

4. Ostatní nakládací prostředky ( válečky, kladky, drátěné nádobí a svazky) [9]

1.5.2 Mezioperační doprava

Má značný vliv na úroveň organizace výrobního procesu.

Musí splňovat dvě základní funkce:

• plynulost zásobování

• minimální spotřebu manipulačních časů

Transportní systém je vždy po levé straně pracovníka, směr výroby je většinou dopředu.

1.5.3 Systémy mezioperační dopravy

Rozlišujeme:

• předávací systém

• vozíčkový systém

• dopravníkový systém Předávací systém

(26)

Liberec 2015 - 24 - Bakalářská práce Rozpracované výrobky jsou předávány od jednoho pracovního místa k druhému. Při zvýšení rozpracovanosti se ztrácí přehled o rozpracované výrobě (rozpracovanosti výrobků). Žádné pomocné elementy. Časově náročné na dodržení správného sledu kusové výroby při vyhledávání pořadových čísel.

Využití překládacích stolů:

• Pro transport výrobků

• Odkládací stůl pro vlastní šití

• Umístění po levé straně šicího stroje nebo žehlícího stolu

• Řazení ne do nekonečné řady – přerušení pro transportní cestu nebo pro přístup pracovníka

Uplatnění stolů je prostorově i investičně nejméně náročné. U středních a větších výrobních celků málo produktivní. Nízká prostorová náročnost.

Vozíčkový systém

Umožňuje přepravu výrobků mezi libovolnými pracovišti. Vozíčkový systém je univerzální.

Typ vozíčku je speciálně upraven pro určitý úsek výroby. Umožňuje snadnou manipulaci při transportu s maximálním počtem kusů, ale také snadnější manipulaci během operace. Při organizaci výrobního celku musí být zajištěna zpětná vazba - návrat vozíčků do výchozí pozice.

Všeobecné požadavky na vozíky:

• prostorově nenáročné

• snadná manipulace, protiprašná kolečka

• výška vozíku – ideální je nastavitelná

• zamezení padání výrobků z vozíků

• možnost evidence výrobků na vozících Rozdělení:

• Samostatné pohyblivé jednotky pro mezioperační a meziúsekovou dopravu – široký výběr různých vozíků. Rozdílné uchycení různých druhů oděvních výrobků, rozdílná výška. Orientace vozíku na určitý druh výrobku a úsek výroby.

• Univerzální vozíky – stojany, které jsou výškové a šířkově nastavitelné. Slouží k zavěšení výrobku na ramínkách. Pro všechny druhy výrobků. Uplatnění v žehlírnách, při dokončování a kompletaci. Pro přepravu přepravek s drobnými díly.

Pro mezioperační i meziúsekovou dopravu.

• Indukční dopravní vozíky -využití v automatizované výrobě pro dopravu materiálu ze střihárny a v automobilovém průmyslu. Indukční akumulátorové vozíky se pohybují po drahách, které jsou vymezeny systémem vodících drátů umístěných v podlaze. Na řízení vozíku jsou instalovány cívky, které reagují na signály a intenzitu magnetického pole vytvářeného vodícími dráty. Vozíky jsou opatřeny četnými bezpečnostními a signalizačními prvky, které zabraňují úrazu nebo chybné funkci systému.

• Odkládací tyčky pro vozíčkový případně předávací systém. Jsou připevněny k desce šicího stroje (upínkou, ručním šroubem). Tyčka je stavitelná, otočná. Může být s dřevěnou nebo plechovou plošinkou s protiskluzovým nástřikem nebo s košíkem pro drobné dílce.

Cílem komplexního řešení manipulace s materiálem: zvýšení produktivity práce a kontroly práce, snížení manipulace, fyzické námahy a netechnologických časů, zrychlení obratu zásob ve skladech, příznivější pracovní podmínky a estetika pracovního prostředí. [2,9,11]

(27)

1.5.4 Vnitropodnikové dopravní systémy

Pro přepravu materiálu a výrobků v rámci podniku se používají různé vnitropodnikové dopravní systémy. Cílem vnitropodnikové dopravy je využití dopravních a manipulačních prostředků, které umožní optimální plánování výroby. Úkolem je zajistit minimální dopravní náklady, minimální počet nevyužitých jízd, krátké přepravní doby, rychlé přizpůsobení provozním změnám a informace o aktuální situaci přepravovaného materiálu.

Volba dopravních prostředků ovlivňuje princip výroby, technická a nákladová kritéria dopravního prostředku. Z technických kriterií volbu dopravního prostředku ovlivňuje požadovaný druh přepravy (pozemní, podzemní a nadzemní), přepravovaný materiál, množství přepravené za jednotku času, přepravní trasa, zdvižná výška, pohon, hmotnost a nosnost dopravního prostředku.

Kontinuální dopravní prostředky

Zabezpečují kontinuální tok materiálu prostřednictvím pevně stanovené cesty. Během přesunu probíhá nakládání i vykládání přepravovaného materiálu. Náklad se přepravuje, tak dlouho dokud není odebrán. Výhodou tohoto způsobu dopravy je permanentní pohotovost a přepravní připravenost, nízká potřeba pracovní síly a možnost využití vysokého stupně automatizace.

Využívá se stropní výšky pomocí závěsných dopravníků. Systém nemá nevyužité jízdy a to přispívá k vysokým výkonům. Nevýhodou tohoto řešení dopravy je jeho stabilní instalace, která snižuje flexibilitu výroby a vyšší investiční náklady.

Nekontinuální dopravní prostředky

Tyto prostředky pracují přerušovaně při volném výběru směru pohybu podle potřeby výrobních míst. Dopravní cyklus se skládá ze čtyř kroků. V prvním kroku dochází k přejímce a naložení přepravovaného materiálu na stanovišti. Dále je materiál přepravován k místu určení, kde je vyložen a předán ke zpracování. Posledním krokem je jízda k dalšímu pracovišti. Výhodou těchto prostředků je jejich flexibilita pohybu, která umožňuje rychlé dopravení potřebných dílů po minimální dopravní dráze. Nevýhodou je jedna nevyužitá jízda v každém dopravním cyklu, která snižuje výkon. Tyto systémy dopravy materiálu a výrobků se používají v sériové a kusové výrobě.

1.5.5 Dopravní a manipulační prostředky v oděvní výrobě

V oděvní výrobě se využívají různá transportní zařízení. V oděvní výrobě se nejvíce používá rozdělení dopravy podle toku materiálu, a to na dopravu:

1. mezi příjmem, sklady materiálu a stříhárnou 2. mezi stříhárnou a šicími dílnami

3. ve vlastním šicím procesu

4. mezi šicím procesem, žehlírnou, dokončováním a kompletováním 5. mezi kompletováním, sklady a expedici hotových výrobků [9]

1.6 Logistika

Je soubor činností, jejichž úkolem je zajistit, aby bylo správné zboží ve správném čase, ve správném množství, ve správné kvalitě na správném místě a se správnými náklady. Logistika je spojovacím článkem mezi výrobním procesem. Zabývá se toky zboží, peněz a informací mezi dodavatelem a odběratelem, a taky uvnitř jednotlivých firem, a to včetně různých systémů skladování zásob. Účelem je tyto toky optimalizovat tak, aby představovaly pro firmu co nejmenší náklady. Při uplatňování logistiky je třeba uvažovat nejen o samostatném systému, ale i systémech zásobování výroby a spotřebních systémech v konkrétních časových souvislostech od nichž nelze abstrahovat bez ztráty na realitu.

V logickém plánování se rozlišují čtyři základní logické služby:

• Dodací lhůta určuje dobu od předání objednávky po dostupnost zboží pro zákazníka.

(28)

• Dodací spolehlivost vyjadřuje pravděpodobnost, že bude zboží dostupné zákazníkovi.

• Dodací flexibilita je schopnost expedičního systému pružně reagovat na požadavky a přání zákazníků

• Dodací kvalita udává přesnost dodání podle způsobu, množství a stavu dodávek.

Cílem těchto služeb je minimalizovat dodací lhůty, čímž se sníží stavy zásob v podniku, maximalizovat dodací flexibilitu, aby se vyhovělo co nejširšímu okruhu zákazníků v co nejkratším čase.

Dále rozlišujeme pět nákladových bloků:

• Náklady na řízení a systémy jsou tvořeny náklady na formování, plánování a kontrolu hmotných toků, na dispoziční činnosti či řízení výroby.

• Náklady na zásoby vznikají udržováním zásob a vázáním nákladů pro financování různých druhů pojištění, znehodnocení či ztrát.

• Náklady na skladování tvoří fixní složky, které jsou určené na udržování skladových kapacit v pohotovosti, na provádění uskladňování a vyskladňování výrobků.

• Náklady na dopravu jsou náklady na vnitropodnikovou a mimopodnikovou dopravu.

• Náklady na manipulaci jsou náklady na balení, manipulační operace a komisionářskou činnost.

Cílem logistiky je pomocí vhodné organizace a řízení tyto náklady snižovat na minimální hodnotu. [12,9]

1.6.1 Oblasti logistiky:

Zásobovací logistika

Se zabývá materiálovými toky od dodavatelů, má význam na plynulost a návaznost materiálových toků uvnitř podniku. Významné kritéria: velikost, frekvence a pohotovost dodávek, volba dodavatelů, způsob balení, velikost manipulační jednotky a dopravy, způsob převzetí a kontroly zásilek, druh používaných přepravních pomůcek, uskladňovací a vyskladňovaní operace, péče o výrobní zásoby, hospodaření s obaly, způsob likvidace škod, jakost a cena dodávaného materiálu včetně nákladu na dodání, které jsou prověřeny předchozími zkušenostmi.

Výrobní logistika

Je v rámci podnikové logistiky nejvýznamnější součástí řízení výroby. Včasnost a pravidelnost dodávek, způsob balení a použití vhodných přepravních prostředků, jenž navazují na systém manipulace v podniku, jsou zdrojem úspor podniku. Výrobní logistika zahrnuje: vymezení pohybu materiálu v rámci vlastního výrobního procesu určením počtu, druhu, velikosti a rozmístění výrobních a skladovacích míst. Volba a tvorba manipulačních jednotek a systému. Přísun surovin, materiálů, pomocných hmot náhradních dílů do příručních skladů výroby i operační a mezioperační manipulace a odsun výrobního odpadu.

Výdej a příjem nářadí.

Odbytová, distribuční logistika

Se zaměřuje na pohyb zboží k odběrateli. Její základní činnosti je: přísun obalových prostředků i přepravních prostředků (palet, kontejnerů, závěsných vozíků) do příručních skladů. Balení zboží, ukládání na palety, do kontejneru, na závěsné vozíky a vytváření ucelených manipulačních jednotek. Odsun hotových výrobků do odbytových skladů a péče o zásoby hotových výrobků. Zvolení optimálního způsobu přepravy zboží k odběratelům.

Hospodaření s vrátnými obaly a přepravními prostředky, likvidace škod a ztrát, vyřizování reklamací. [8]

(29)

1.6.2 Faktory ovlivňující logistiku

Při řešení logických problémů sledujeme několik oblastí, které ovlivňují počáteční podmínky a možná řešení.

Sledují se požadavky trhu, poptávka zákazníka, nabídka konkurenčních firem, intenzitu konkurence, její ovlivňování na trhu a její logické strategie. U odběratelů je třeba zjistit jejich prostorové rozdělení, kupní zvyklosti a strukturu potřeb zákazníků, které má daný výrobek oslovit. Ve výrobním procesu ovlivňují logistiku faktory, které se týkají jakosti a druhu výrobku, velikosti, hmotnosti, citlivosti a životnosti. Podle těchto faktorů jsou pro jednotlivé výrobky navrženy vhodné způsoby skladování a dopravy v kombinaci s plněním logických cílů.

Dalším faktorem je způsob dopravy výrobku nebo komponent pro jeho výrobu. Dopravním možnostem se přizpůsobuje umístění a poloha jednotlivých výrobních pracovišť a použití manipulačních prostředků.

V neposlední řadě logistiku ovlivňují technologické faktory. Otvírá rozvoj informačních technologií nové možnosti pro formování efektivních systému vyřizování objednávek, moderních koncepcí skladování a dopravy. Často naráží na rozštěpení jednotlivých logistických činností v rámci podniku, což vede k optimalizaci pouze dílčích cílů. Proto je třeba věnovat pozornost sjednocování jednotlivých systémů, které jsou používány k logistickým činnostem. [9]

1.7 Shrnutí

Organizace výroby pojednává o racionálním uspořádání pracovních míst, hledá optimální metody pracovních činností a prostorové rozmístění výrobní techniky za účelem co nejproduktivnější výroby.

Velmi důležitá je logistika, která navrhuje používaní dopravních a manipulačních prostředků, které by minimalizovaly mezioperační manipulaci a výhodně propojit jednotlivé úseky výroby automatizovaným dopravním systémem, které zajisti dopravu nejen během výrobního procesu, ale i při dokončování, skladování a expedici výrobků. Toto propojení zjednoduší nejen dopravu materiálu, ale i manipulaci mezi jednotlivými operacemi. Čím vyšší je stupeň organizace a řízení výrobního procesu, tím vyšší jsou nároky na materiálový tok a oblast mezioperační manipulace. [9]

(30)

2 Praktická část

2.1 Analýza šicí dílny ve firmě Clinitex

Hlavním úkolem je sestavení šicí dílny ve firmě Clinitex, která se zabývá výrobou operačních oděvů, lůžkovin, zdravotnického textilu a konfekce. Jedná se o malosériovou výrobu. Šicí dílna vyrábí ve dvousměnném provozu a zaměstnává dvacet švadlen. Provoz výroby je rozdělen na hlavní šicí dílnu, která se nazývá pásová výroba a na dílnu vývojovou, kde se šijí a zkouší nové výrobky. Švadleny ve vývojové dílně jsou placeny na hodinu.

Švadleny v pásové výrobě jsou hodnoceny finančně za každou operaci, normy dnes firma nemá zhotoveny.

Nastříhané střihové díly jsou ze střihárny přivezeny na dílnu na velkých vozících, odkud si švadleny berou své díly, ty zpracují a vrátí do regálu, které jsou na dílně. Rozpracovaný výrobek si další švadlena vyzvedne z regálu a pokračuje ve standardním postupu výroby. To celé se opakuje do doby než je výrobek hotový a míří na výstupní kontrolu a balení.

Žehlící technika je na rozhraní obou dílen. Drukovací stroje jsou v hlavní dílně. Švadleny z vývojové dílny dochází na drukování výrobku na konec hlavní dílny.

(31)

2.2 Technický nákres a technologický postup výrobků

2.2.1 Kalhoty směnné dámské v pase ½ guma CHRIŠTOF zelená

Technický nákres:

Obrázek 10 - technický nákres - kalhoty směnné dámské v pase ½ guma CHRIŠTOF zelená Operace:

1. Stříhání a vybavení

2. Sešití PD na 5OŠS, obnitka levého bočního rozparku 3. Sešití ZD na 5OŠS

4. Předšití bočních kapes na 1JŠS 5. Našití bočních kapes na 2JŠS 6. Obnitka pásků na 3OŠS 7. Zažehlení pásků

8. Našití pásků na PD na 1JŠS, sestřižení pásků

9. Štep ZD a všití gumy do tunelu na 1JŠS, etiketa tištěná

10. Sesazení bočních a krokových švů na 5OŠS, předšití a vkládání podkrytu do bočního rozparku

11. Prošití pásků, našití etikety Chrištof a čipu, došití délky na 1JŠS 12. Vyšití dírek a našití knoflíku 3x

13. Rýglování kapes, rozparku a etikety 6x 14. Skládání a balení

(32)

2.2.2 Vesta pracovní s vnitřní kapsou zateplená BERENDSEN-PENAM doprava

č

ervená

Technický nákres:

Obrázek 11 – technický nákres – vesta pracovní s vnitřní kapsou zateplená BERENDSEN – PENAM doprava červená[13]

Operace:

2. Předšití kapsy náprsní 1x, našití suchého zipu na 1JŠS 3. Předšití pásků, všití prošívací gumy na 1JŠS

4. Našití reflexu na středový PD 2x na 1JŠS 5. Sešití PD a našití sedel na 1JŠS

6. Štep PD a sedel na 2JŠS

7. Našití reflexu na spodní ZD na 1JŠS 8. Našití sedla na ZD na 1JŠS

9. Štep sedla ZD na 2JŠS

10. Našití suchého zipu na PD vložky a našití náprsní kapsy na 1JŠS 11. Rýglování náprsní vnitřní kapsy všité na PD vložky 2x

12. Sesazení ramen a sesazení bočního švu na 1JŠS, vkládání etikety Berendsen

13. Sešití ramen a bočních švů u vložky na 1JŠS, vkládání tištěné etikety, otvor v bočním švu

14. Našití vatelínu na límec na 1JŠS

15. Všití pásků do délky a límec do průkrčníku, našití zipu na 1JŠS, všití čipu

16. Všití vložky do vesty, zapravení a prošití průramku, prošití zipu, přichycení límce, zašití díry v bočním švu na 1JŠS, stříhání a vkládání poutka

17. Skládání a balení

(33)

2.2.3 Halena směnná s rozparky CHRIŠTOF zelená

Technický nákres:

Obrázek 12 – technický nákres – halena směnná s rozparky CHRIŠTOF zelená [13]

Operace:

2. Obnitka rozparku na ZD na 3OŠS

3. Předšití náprsní 1x a bočních kapes 2x na 1JŠS 4. Předšití poutka na vizitku na 1JŠS

5. Našití poutka na vizitku na levé sedlo PD na 1JŠS 6. Sešití ramen na 5OŠS

7. Našití šikmého proužku do průkrčníku PD a ZD na 1JŠS 8. Štep průkrčníku PD a ZD na 2JŠS

9. Našití kapes náprsní 1x a bočních 2x na 2JŠS, vkládání etikety Chrištof 10. Rýglování kapes 6x

11. Obnitka rozparku na PD na 3OŠS 12. Našití sedel na PD na 5OŠS 13. Štep sešitého sedla a PD na 2JŠS 14. Zapravení rukávu na 1JŠS 15. Sešití bočních švů na 5OŠS

16. Našití tištěné etikety, čipu, štep obvodu rozparku a došití délky na 1JŠS 17. Rýglování rozparku a rukávů v podpaží 4x

(34)

2.2.4 Vesta pracovní prodloužená zateplená BERENDSEN - PROMT řidiči

vínová/šedá

Technický nákres:

Obrázek 13 – technický nákres - vesta pracovní prodloužená zateplená BERENDSEN – PROMT řidiči vínová/ šedá

Operace:

2. Předšití kapes náprsních 2x, našití suchého zipu na 1JŠS 3. Našití suchého zipu na patky na 1JŠS

4. Zapravit patky na 2JŠS 5. Zapravit boční kapsy na 1JŠS

6. Našít náprsní patky a kapsy na střední PD na 2JŠS, vkládání etikety Berendsen 7. Našití bočních kapes na spodní PD na 2JŠS

8. Našití reflexu na středový PD 2x na 1JŠS 9. Sešití PD a našití sedel na 1JŠS

10. Štep PD a sedel na 2JŠS

11. Našití reflexu na spodní ZD na 1JŠS 12. Našití sedla na ZD na 1JŠS

13. Štep sedla ZD na 2JŠS

14. Rýglování náprsních patek, kapes a bočních kapes 12x

15. Sesazení ramen a sesazení bočního švu na 1JŠS, všití čipu do kapsy 16. Obnitka délky na 3OŠS

17. Sešití ramen a bočních švů u vložky na 1JŠS, vkládání tištěné etikety 18. Našití vatelínu na límec na 1JŠS

(35)

Liberec 2015 - 33 - Bakalářská práce 19. Všití límce do průkrčníku, našití zipu a všití čipu na 1JŠS

20. Všití vložky do vesty, zapravení a prošití průramku, prošití zipu, přichycení límce, prošití délky na 1JŠS, stříhání a vkládání poutka

2.2.5 Kalhoty pracovní s laclem BERENDSE-PENAM údržba modrá

Technický nákres:

Obrázek 14 – technický nákres - kalhoty pracovní s laclem BERENDSEN – PENAM údržba modrá

Operace:

2. Obnitka nádkrytu do rozparku PD na 3OŠS 3. Obnitka rozparku v PD, oba díly zvlášť na 3OŠS 4. Obnitka nádkrytu do bočního rozparku na 3OŠS 5. Předšití bočních kapes 2x na 1JŠS

6. Předšití náprsní kapsy na zip na 1JŠS

7. Předšití krátkých šlí na 1JŠS, navlékání spon a zajištění 8. Předšití dlouhých šlí, všití gumy na 1JŠS

9. Sešití sedu ZD na 5OŠS

10. Našití náprsní kapsy na náprsenku na 1JŠS, dvojitý štep, našití etikety Berendsen 11. Našití bočních kapes 2x a nákoleníků na 2JŠS

12. Zhotovení rozparku na zip v PD a štep kroku na 1JŠS 13. Našití náprsenky na spodní PD na 5OŠS