ZPRÁVA ZE SLUŽEBNÍ CESTY
Knihovny současnosti 2015 8.-10.9.2015
Adama Zizien
Místo schůzky : UPOL, Olomouc Konference probíhala dle programu. Z pohledu UKN je zajímavé:
Moderátor konference - Tomáš Řehák, Městská knihovna v Praze
V úvodu 23. konference řekl: knihovníci dělají svou práci, protože ji mají rádi a ne kvůli penězům. I když platy v knihovnictví jsou nízké, knihovny zažívají pořád velké změny.
Mgr. Milan Němeček, Ph. D., Ministerstvo kultury
Promluvil o státní kulturní politice a o financích pro knihovny. Vláda chce knihovnám přidat, ale kdy a kolik, je to otázka!
Zaslouží si to - Aleš Brožek, Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem
Předávání medailí za mimořádný přínos českému knihovnictví proběhlo ve formě kvízu.
Obecenstvo mělo hádat laureáty, kteří měli dostat medaile. Medaile Z. V. Tobolky obdrželi následující knihovníci:
Bohdan Roule - ředitel Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana Ing. Petr Žabička - náměstek Moravské zemské knihovny
Mgr. Ivo Kareš - ředitel Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích Mgr. Jaroslava Šterbová - hlavní knihovnice Městské knihovny v Praze PhDr. Helena Bouzková - ředitelka Národní lékařské knihovny
Starting a digitization project. What are the right specifications for a book scanner? - Ivo Iossiger, 4DigitalBooks, Švýcarsko
23. ročník konference Knihovny současnosti mě velmi zaujal jednak začátečním mottem ze strany prvního hosta konference ze Švýcarska: "Lépe jednou vidět než stokrát slyšet", i když šlo jen a jen o reklamní spot/tah, aby dobře prodal svoje produkty, jednak konference mě fascinovala různorodostí a množstvím bloků (4 celkem: Lidé, Infobox, Služby v akci, Kreativní knihovny) a témat, které nabízely možnost vybrat si, kde a co člověk chce poslouchat a slyšet. Každý ale se mnou bude určitě souhlasit s tím, že za 3 dny se dají těžko vyčerpat všechna knihovnická témata.
Digitalizace představuje pořád hit v knihovnictví a zůstává oblastí, kde se bude hodně bádat a kde se točí hodně financí, jak z grantů, tak z vlády ČR, takže skenery zůstávají důležitým prodejním artiklem. Kdo hledá odpověď na otázku, jak si dobře vybrat vhodný, výkonný a perfektní skener, může ji najít u Firmy 4DigitalBooks, jejím zakladatelem a majitelem je Ivo Iossiger. Ten mě osobně zaujal svou prezentací, kde bylo vidět, že aby digitalizace byla perfektně zrealizována, musí digitalizující zaměstnanec, být alespoň částečně profesionál a musí znát některé parametry z pohledu optiky, kontrastu, barev atd.
Kdo z účastníků konference se zastavil u stánku pana Iva Iossigera, určitě našel odpovědi na téma k diskusi, které znělo takto: je důležitější balení nebo obsah? nebo zda: co na to zdraví vašich knížek? Takže doporučuji zkusit pořídit V-shape skenery od Firmy 4DigitalBooks a k tomu ještě švýcarské provenience.
Proměna knihoven: knihovny - občanská hnací síla inovací - Knud Schulz, Aarhus Kommunes Biblioteker, Dánsko
Dvě další vystoupení z řad cizích hostů byla výlučně dánskou záležitosti a byla věnována čistě dvěma knihovnám dvou největších dánských měst. Jedná extrémně progresivní „open library“
a druhá extrémně konzervativní. Podle mě by se oba typy knihoven měly sloučit do jedné.
První z nich byl Knud Schulz, od roku 1987 ředitel Hlavní knihovny v Aarhusu. Je to vystudovaný knihovník s dodatečným magisterským titulem v Public Management z roku 2003.
Jeho zaměření je vysvětlením, proč vnímá knihovny jako místa, prostory, kde lidé můžou najit inspiraci a čerpat nové myšlenky, a to na vlastní pěst nebo ve společnosti ostatních. Tohle vnímání se mi líbí a Knud Schulz mimochodem není jediným manažerem, který chce změnit knihovnu a dělá to tímto způsobem. Takové pojetí role knihoven jsem již zažil během mé stáže v Centru Pompidou v Paříži, kde částečně (má pořád dost knih) pojali knihovnu jako prostor pro lidi, prostor, který se často mění, místo, kde nepracují jen knihovníci ale i hodně specialistů na zaměstnanost, specialistů na různé druhy znevýhodnění, místo, kde normální občan může strávit hodně času. Není divu, proč jsou v knihovně i restaurace, terasy pro relax, jazykové zóny pro samostatné učení jazyků, místo s televizory napojenými na celý svět. Knihovna slouží jako místo i pro lidi bez domova, aby se mohli se opět integrovat do společnosti. Některé nápady knihovny v Aarhusu jsou moc zajímavé a dost inspirující a dají se aplikovat i v univerzitní knihovně. Ale knihovna v Aarhusu, která je extrémně velkou knihovnou a stála hodně peněz (390 mil. dolarů), nemůže být jen místem pro knihy!
Odkaz na prezentaci Knuda Schulze je k dispozici na http://www.slideshare.net/KnudSchulz/czech- republic-libraries-association-libraries-of-today-prague-olomouc-sept-2015.
Další zajímavý odkaz k teoretické rovině knihovny je dostupný na http
://www.designthinkingforlibraries.com / .
A new library mission for the 21st century - Jakob Heide Petersen, Hovedbiblioteket, Dánsko Jestli Knud tvrdí, že v knihovnách mají být občané a ne jen knihy, Jakob Heide Petersen, ředitel knihovny v Kodani vidí knihovnu jinak. Je zastáncem toho, aby knihovny zachovaly svou klasickou roli, zejména půjčování knih, propagaci čtení a kultury, a proto uvedl citát R. Davida Lankese, podle kterého knihovny jsou místa, kde jsou vědomosti přístupné a kde vědomosti budou vznikat. Profesní dráha Jakoba Petersena je úplně jiná než u Knuda Schulze, a to vysvětluje tento rozdílný pohled na poslání knihoven. Podstatné je, že u obou nechybí nejdůležitější složka současných knihoven - využívání nových technologií, jako jsou například e-knihy. Je třeba konstatovat, že různá zaměření nebo specializace knihoven přestavují pro čtenáře jen obohacení. Je jen a jen na knihovnách, aby se přizpůsobily trendům a rychlému vývoji hlavně v oblasti informačních technologií.
Jestli děti tráví hodně času na internetu,pak by to knihovny měly aktivně využít jako hlavní nástroj v poskytování různých služeb uživatelům.
Po čem čtenáři touží. Jaká jsou jejich očekávání od knihovních webů a jak tato očekávání naplnit – Tomáš Bartl, Direct people
Příspěvek Tomáše Bartla, byl moc zajímavý, protože shrnul výsledky průzkumu
realizovaného u různých uživatelů knihovních služeb. Je zřejmé, že každá knihovna, která si je vědomá toho, proč existuje a pro koho existuje, by měla brát v potaz přání, požadavky uživatelů. A proto jsem toho názoru, že uživatelé (studenti) by mohli být zapojeni do aktivit každé knihovny. V úvodu Tomáš Bartl řekl, že on sám není knihovník a že pracuje pro Direct people, firmu, která vytváří design služeb. Dělá design produktu se zákazníkem, který jej koupí. Hlavní myšlenka Direct people spočívá v hesle Hear-Create-Deliver, což znamená Slyšet-vytvořit-doručit/dodat. Direct people na žádost webu knihovna.cz – centrálního portálu knihoven provedl průzkum v podobě 33 rozhovorů. Podle tohoto průzkumu všichni čtenáři touží po:
1)Inspiraci - např. uvedl příklad firmy IKEA, jak zákazník chodí po obchodě a hledá inspiraci.
2)Doporučení, jako snížení rizika špatné volby knihy. Mluvil o tom, že existují triky, aby knihovník poznal, jestli se kniha bude líbit nebo nikoli, jako příklad uvedl hry na PC, kde existuje kurátor, který za vás udělá výběr.
3)Autor jako záchytný bod při hledaní, něco o něm, informace o něm může pomoct při výběru.
4)Témata/žánry – umožňují sledovat a objevovat navazující podtémata, např. Khan Academy.
5)Přihlášení – jeden účet pro všechny knihovny.
6)Hledání – jako v Googlu, aby čtenář nemusel přemýšlet, neboť ho nebaví zadávat 2x, 3x totéž do knihovních systémů, do knihovních katalogů.
7)Výběr – kniha podle kontextu, např. Potter není jen kniha, ale také ta místa, a knihovna musí umět podávat tyhle informace. Knihovna je místo, kde má být víc než jen knihy, a proto knihovny půjčují i hry, měly by nabízet netypické produkty.
8)Získání …
9)Sledování – např. mít/zavést čtenářský deník – odpověď na: jsem něco četl, ale nevím kde?
10)Počet položek – mít co nejvíce na stránce
11)Filtrování – ale jenom to základní: rok vydání, nakladatelství ... .
Poznámka: některé věci, které autor navrhuje, existují na webových stránkách UKN, aby usnadňovaly uživateli hledání v opacu a výběr knih.
Databáze přidaného obsahu ke knihám - Martin Krčál, KISK FF MU
Tento příspěvek byl sám o sobě zajímavý, neboť jestli knihovny chtějí skutečně usnadnit výběr knih čtenářům, měly by se místo strukturovaného záznamu, který čtenářům nic neříká, soustředit na obsah knih nebo ho můžou obsahem doplňovat. Martin Krčál navrhuje využití QR kódu, relevantních videí, audiozáznamů, 3D animací jako nových technologií pro zobrazování doplňujících informací ke knihám. Vstoupení bylo doplňkem následujícího přípěvku o obálkách knih. Praxe je taková, že katalogy (OPAC) některých knihoven ukazují vedle obálky i obsah knih, což je moc zajímavé.
Novinky v projektu Obalkyknih.cz - Jiří Nechvátal, Jihočeská vědecká knihovna
Projekt obalkyknih.cz je zajímavý z pohledu UKN, která by se měla zapojit. Z vlastních zkušeností vím, že existují čtenáři, kteří přijdou a hledají knihy podle obálky. Je to důležitý projekt, který podle tabulky se statistikami, kterou nám ukázal Jiří Nechvátal, zahrnuje hodně knihoven. En resumé databáze obalkyknih.cz v tuto chvíli obsahuje 99 tisíc obálek a 150 tisíc obsahů českých a zahraničních publikací včetně periodik. Hlavními přispěvateli jsou Moravská zemská knihovna a Jihočeská vědecká knihovna, které jsou současně správci databáze. Obálky knih a periodik lze exportovat do vlastního katalogu. Pokud nějaká knihovna má zájem se zúčastnit, stačí kontaktovat Jiřího Nechvátala prostřednictvím emailu.
Efektivní intranet - rozjezdy a pravidelné linky - Vojtěch Vojtíšek, Městská knihovna v Praze Vojtěch Vojtíšek mluvil o úspěšném intranetu MKP, který slouží pro zlepšení komunikace mezi zaměstnanci knihovny. Uvedl, že MK je největší sítí v ČR s 6 milióny výpůjček ročně a 41 pobočkami po Praze. Intranet byl tak úspěšný, že se NTK rozhodla zavést stejný nastroj. Plní funkci sociální sítě, jde o nástroj pro seznámení, práci, spolupráci, komunikaci, hledání a inspiraci. S MediaWiki člověk ví, s kým má o čem mluvit nebo se bavit. Je to otevřený systém. Pokud vím, tyto dvě knihovny mají hodně zaměstnanců a komunikovat s nimi je práce pro Titány, což ale není případ UKN, která má méně zaměstnanců. V BPI (Centrum Pompidou v Paříži) řeší podobný problém setkáními jedenkrát za měsíc.
Wiki intranet Národní technické knihovny - Alena Chodounská, Národní technická knihovna Je jasné, že knihovny stejné velikosti nebo dokonce větší než MK, které chtějí usnadnit komunikaci mezi svými zaměstnanci, se inspirovali v MK. NTK, která má 136 zaměstnanců, se inspirovala již v roce 2013. Instalace MediaWiki proběhla také v roce 2013, ale testování a nastavení se uskutečnilo v termínu leden-duben 2014. Pilotní provoz byl spuštěn v květnu 2014.
MediaWiki přinesla zlepšení komunikace mezi útvary, vedením knihovny a pracovníky. MediaWiki řešila hodně problémů, které knihovna měla (různé útvary, nikdy se nesejdou všichni zaměstnanci, lidé rozprostření po celé knihovně atd.). Současnou podobou MediaWiki je jednoduchost.
MediaWiki slouží jako komunikační platforma, znalostní báze, jako projektový nástroj a jako archiv. Nevýhodou MediaWiki je náročná editace atd. V případě zájmu o zavedení MediaWiki v NTK viz http://www.techlib.cz.
Centrální portál knihoven: od počátků k pilotnímu provozu - Bohdana Stoklasová, AV ČR;
Petr a Petra Žabičkovi, Moravská zemská knihovna
Projekt CPK nevznikl dnes, takže je v povědomí velké části knihovníků, ale teď pod patronáteem MZK začal mít konkrétní rysy. Petr Žabička nás seznámil s důvody změn v realizaci projektu. CPK je jedním z hlavních cílů koncepce rozvoje knihoven ČR. Takže fungující CPK je jednou ze podmínek splnění hlavního cíle koncepce rozvoje knihoven. Vize je, aby CPK byl do roku 2020 zprovozněn a byl dostupný ve všech českých knihovnách, které budou mít o jeho využití zájem.
Výběrové řízení na systém mělo proběhnout v listopadu 2014, což není tak daleko! Není divu, že pilotní testování probíhá v roce 2015 a je založeno na využití opensource základu VuFind.
Vyhledávání v katalogu CPK je možné pomocí OAI-PMH. CPK umožní čtenářům získat dokumenty kdykoli, odkudkoli a kdekoli v různých formátech a zabrání tak roztříštěnosti služeb knihoven
V roce 2016 by měl být spuštěn CPK v pilotním provozu, implementovány budou MVS, objednávky, uživatelské konto atd.
České digitalizační projekty, jejich výsledky a agregace - Martin Lhoták, AV ČR
Výsledky průzkumu (červenec-srpen 2015) ukazují, že hodně institucí včetně knihoven se pustilo do digitalizace (oblasti, kde je hodně financí). Martin Lhoták nám ukázal rovněž, kolik dokumentů bylo digitalizováno například v Národní digitální knihovně (110 miliónů stran), při krajské digitalizaci (60 miliónů stran) atd. Mezi knihovnami, které v digitalizaci vedou, lze uvést například Národní knihovnu (37 miliónů stran), Moravskou zemskou knihovnu (30 miliónů stran), Akademii věd (5 miliónů stran) atd. Celkem bylo zdigitalizováno cca 85 miliónů stran dokumentů.
V případě zájmu stačí nahlédnout na registrDigitalizace.cz nebo CzechdigitalLibrary.cz.
Připravujeme novou koncepci rozvoje knihoven na léta 2016-2020 s výhledem do roku 2025 - Vít Richter, Národní knihovna ČR
Vít Richter bilancoval činnost Ústřední knihovnické rady za uplynulé období (tj. 2011-2015) a pak mluvil o budoucnosti knihoven. Pokud jde o strategické oblasti rozvoje, zdůraznil způsob práce s koncepcí, řízení, zaměření dotačních programů (dotační programy MK). Formuloval novou vizi pro knihovny, která by měla být soustředěna na: zdroje, služby, prostory knihovny jako fyzická místa. Upozorňoval na slabé stránky knihoven (jako například neochotu ke spolupráci, konzervativnost, bariéry a hlavně jazykové bariery, digitální gramotnost, malé zdroje, vzdělávání, osobní rozvoj, malou flexibilitu, málo pohotové služby, nekompetence, špatný přístup, chybějící sebereflexi a kompetence). Za silné stránky knihoven považuje návštěvnost. Mezi hrozbami knihoven citoval financování a špatné vzdělávání knihovníků v různých knihovnických školách aj.
Mluvil o státní kulturní politice 2015-2020 a o důležitosti rekonstrukcí knihoven (včetně národní knihovny), o platovém ocenění zaměstnanců kulturního sektoru. V případě zájmu viz http://www.ukr.knihovny.cz/.
Shrnutí některých příspěvků:
23. ročník konference Knihovny současnosti dal prostor svým sponzorům, aby představili své produkty, neboť bez nich by se konference nekonala.
Jiří Šilha přestavil knihovní systém Tritius, který je nástupcem systému Clavius, který zůstává dosud jedním z nejrozšířenějších knihovních systémů v ČR. Tritius je vnímán jako webový informační systém nové generace.
Michal Denár z Městské knihovny Česká Třebová přestavil nový otevřený knihovní systém
Koha. Název jeho přípěvku – devět měsíců s Kohou – jen ukazuje, že tento systém je čerstvě na trhu a má ještě před sebou hodně cesty a práce. Na tomto systému pracovalo celkem 300 vývojářů.
Petr Štefan z KP-SYSu představil souborný katalog Portaro. Je třeba připomenout, že knihovní systém Verbis je užíván v několika stovkách knihoven a informačních center. Existuje jednotná brána pro více systémů. Klíčovou věcí je však pohotovostní podpora. Společný protokol Z39.50 umožňuje připojení z jiného systému.
Poslední příspěvek byl o systému Evergreen jako o otevřeném knihovním software.
Výběr nového knihovního systému je teď na straně knihoven podle jejich velkosti a financí.
Firma EBSCO představila také své modely akvizice elektronických a tištěných knih (celkem 750 miliónů e-knih od 1000 vydavatelů). Nový akviziční model – YBP Library Service je dostupný na http://www.gobi3.com/ (zde je 12 miliónů titulů). Vstup do Gobi je nyní zdarma a systém poskytuje standardní způsob vyhledaní.
Své zkušenosti s katalogizací v RDA představila Lenka Maixnerová z Národní lékařské knihovny.
Alena Sahánková a Bohdan Šmilauer z Všenorské knihovny a informačního centra Berounka ukazovali nástroj po prezentaci digitalizovaných rukopisů a dokumentů na internetu pomocí webového prohlížeče. Bohdan Šmilauer detailně vysvětlil, jak funguje WellCome Player, který byl vyvinut v Anglii.
