DIPLOMOVÁ PRÁCE Interaktivní architektura
(Vítkov a Žižkovský tunel pro pěší a cyklisty) BcA. Jiří Chocholoušek
ATELIÉR ENVIRONMENTAL DESIGN, TECHNICKÁ UNIVERZITA LIBEREC
2.ROČNÍK MAGISTER. STUDIA KVĚTEN 2012
OSNOVA
1. Úvod 3
2. Popis oblast
2.1. Historie Vítkova 3
2.1.1 Národní památník 3
2.2. Řešená lokalita Vítkov 3
2.3. Situace územního celku 4
2.4. Katastrální území 4
2.4.1.Karlín 4
2.4.2.Žižkov 4
2.5. Situace podzemí 5
2.5.1.Popis půdorysu tunelu 5
3. Rešerše
3.1. Ideální stav 6
3.2. Veřejná doprava 6
3.3. Občanská vybavenost 6
3.4. Zástavba 6
4. Koncepce
4.1. Idea 7
4.2. Implementace interaktvních panelů 7
4.3. Využití panelů 8
4.4. Koncepce řešení 8
5. Návrh řešení
5.1. Urbanistcké řešení 9
5.2. Architektonické řešení 9
5.3. Stavební prvek „Ucho“ 9
5.4. Design vstupů do tunelu 10
6. Finanční analýza
6.1. Náklady 11
6.2. Výnosy 11
6.3. Balance 12
7. Přílohy – fotodokumentace
7.1. Tunel 13
7.2. Vítkov I. 14
7.3. Vítkov II. 15
1. Úvod
Předmětem práce je navrhnout řešení veřejného prostoru, protáhlého vrchu uprostřed centra Prahy, zvaný Vítkov. Současně je řešen i Žižkovský tunel pro pěší a cyklisty, který spojuje dvě pražské čtvrt - Karlín a Žižkov. Jedná se o ideové řešení s důrazem na vyšší využitelnost atraktvního místa zasazeného uprostřed centra Prahy.
2. Popis oblast
2.1. Historie Vítkova
Kopec Vítkov byl pojmenován po pražském měšťanovi Vítkovi z Hory, který zde měl svou vinici. Do historického povědomí se vrch Vítkov dostal datem 14. července 1420, kdy na Vítkově husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova zvítězili nad křižáky.
Funkcionalistcký památník byl vybudován v letech 1928 až 1932. Měl připomínat a byl zasvěcen vzniku československého státu a hrdinům a činům legionářů v první světové válce. Tehdy tam byl mimo jiné pochován legionářský hrdina, plukovník Josef Jiří Švec.
Prezident T. G. Masaryk, pro jehož poslední odpočinek byl památník původně navrhován, zde odpočívat nechtěl. V roce 1990 byly některé ostatky komunistckých představitelů vráceny rodinám, a nevyzvednuté (včetně Klementa Gottwalda) byly uloženy do společného hrobu na Olšanských hřbitovech v Praze.
2.1.1 Národní památník
Památník byl jako Památník Národního osvobození vystavěn v letech 1929–1938 k poctě československých legionářů. Za druhé světové války zde bylo skladiště Wehrmachtu. Po roce 1948 byl památník využit k propagaci komunistckého režimu. Byli tu pohřbíváni významní představitelé komunistcké strany. V roce 1953 tu bylo otevřeno mauzoleum Klementa Gottwalda, zrušené v roce 1962. Po Sametové revoluci v roce 1989 byly ostatky členů komunistcké strany odvezeny.
V nynější době je v rekonstruovaném památníku stálá expozice Křižovatky české a československé státnost. Zachycuje bodové okamžiky naší země. Například vznik československé republiky v roce 1918, podepsání Mnichovské dohody v roce 1938 a doby protektorátu, komunistcký převrat z roku 1948, Invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a následná federalizace Československa, pád socialismu stejně tak jako zánik Československa roku 1992. K dispozici je také nově otevřená vyhlídka ze střechy Památníku. Národní památník procházel rekonstrukcí a revitalizací, která byla dokončena v roce 2009 a stála celkově zhruba 320 milionů korun.
2.2 Řešená lokalita Vítkov
Vítkov, nazývaný též Žižkov, je protáhlý vrch v Praze, v pravobřežní část města. Svou hmotou odděluje čtvrt Karlín a Žižkov, katastrálně patří k Žižkovu. Místo je pozoruhodné tím, že se zde 14.
července 1420 odehrála jedna z hlavních bite v husitských válkách - bitva na Vítkově. Také se zde nachází Památník národního osvobození.
V prostoru před památníkem dosahuje vrch nadmořské výšky 260,9 m, na severním konci pak 270,4 m. Kopec je zarostlý divoce rostoucím a jen velmi málo udržovaným lesním porostem, který ve východní část postupně přechází v lesopark, a poté i v park.
Na Vítkově se nachází bronzová jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova s palcátem, která patří do první desítky největších jezdeckých soch na světě. Jedná se o místo pěkného rozhledu na Prahu.
Na úpatí Vítkova v ulici U Památníku se nachází Armádní muzeum Žižkov.
2.3 Situace územního celku
Pod vrchem Vítkovem se nachází tři tunelové stavby. Svažitý tunel pro pěší z roku 1953 spojuje Žižkov s Karlínem v severojižním směru.
Po severním úpatí kopce vede od roku 1845 Severní státní dráha, nyní již dvojkolejná. Od roku 1872 až do roku 2005 z ní odbočovala k dnešnímu hlavnímu nádraží jednokolejná tzv. hrabovská spojka, součást Pražské spojovací dráhy. Rovněž roku 1872 byla po jižním úbočí západovýchodním směrem zavedena jednokolejná turnovsko-kralupsko-pražská dráha, která přicházela od nádraží Praha- Vysočany, procházela Vítkovským tunelem a končila na hlavním nádraží; úseku po úbočí Vítkova se říkalo Vítkovská trať. Po dokončení Nového spojení byla na bývalém tělese této trat včetně tunelu vybudována cyklostezka. Roku 1926 byla Vítkovská trať spojkou napojena směrem k Praha-Libeň na kolínskou trať.
Nově je vybudován dvojitý tunel z hlavního nádraží do Libně, součást Nového spojení.
2.4 Katastrální území
Pražské čtvrt Karlín a Žižkov odděluje vrch Vítkov. Jediným přímým propojením je tunel pro pěší, kter byl vybudován v roce 1953 a jeho součástí je i protletecký kryt. Tunel je však využíván jený́
zřídka. Příčinou jsou stísněné prostory, nedostatečné osvětlení, zanedbaná údržba, absence značení, či přítomnost společenského dohledu a tedy snížená bezpečnost. Úkolem je do tunelu navrhnout náplň, která by toto místo zhodnotla. Cílem této práce je nalézt vhodné řešení, vedoucí ke zkvalitnění veřejného prostoru na území Karlína a Žižkova a zvýšení zájmu o tuto lokalitu.
2.4.1 Karlín
Karlín je čtvrť (katastrální území) v městské část Praha 8, mezi Libní a Novým Městem. Je vymezena oblastmi Vltava – Těšnov – úpatí vrchu Vítkov – Palmovka - Libeňsk most. Obec Karlín byla založenaý́
roku 1817 na někdejším Špitálském poli, v letech 1903–1921 byl Karlín městem.
Počet obyvatel: 12 091 (2006) Katastrální výměra: 2,16 km2 Hustota zalidnění: 5 598 obyv./km2 Správní obvod: Praha 8
2.4.2 Žižkov
Žižkov je městská čtvrť a katastrální území Prahy, nachází se na východ od jejího centra. Jako samostatn celek vznikl pod názvem Královské Vinohrady I. roku 1875 rozdělením Královskýchý́
Vinohrad, roku 1877 byly Královské Vinohrady I. přejmenovány na Žižkov, roku 1881 byl Žižkov povýšen na město.
Počet obyvatel: 57 225 (2006) Katastrální výměra: 5,44 km2 Hustota zalidnění: 10 519 obyv./km2 Správní obvod: Praha 3
2.5 Situace podzemí
Žižkovský pěší tunel se nachází v podélné ose vrchu Vítkova.
Pod vrchem Vítkov se nachází tři tunelové stavby. Svažitý tunel pro pěší z roku 1953 spojuje Žižkov s Karlínem v severojižním směru. Na severním úpatí kopce od roku 1845 se nachází severní státní dráha, nyní již dvojkolejná. Od roku 1872 až do roku 2005 z ní odbočovala k dnešnímu hlavnímu nádraží jednokolejná tzv. Hrabovská spojka, součást pražské spojovací dráhy. Rovněž roku 1872 byla po jižním úbočí západovýchodním směrem zavedena jednokolejná Turnovsko-Kralupsko-Pražská dráha, která přicházela od nádraží Praha – Vysočany. Tato jednokolejná dráha procházela Vítkovským tunelem a končila na hlavním nádraží. Úseku po úbočí Vítkova se říkalo Vítkovská trať.
Po dokončení nového spojení byla na bývalém tělese této trat včetně tunelu vybudována cyklostezka.
Roku 1926 byla Vítkovská trať spojkou napojena směrem k Praha-Libeň na Kolínskou trať. Nově je vybudován dvojitý tunel z hlavního nádraží do Libně.
Dva tubusy železničního koridoru, dokončené v roce 2008. Tyto tunely mají délku 2400 – 2800m.
Minimální výškový rozdíl v křížení s pěším tunelem je cca 6m.
V útrobách kopce se také nacházejí chodby krytu, které byly vystaveny spolu s pěším tunelem v roce 1953. Chodby jsou přístupné pět dveřmi z pěšího tunelu a ústí do dvorů přilehlých domovních bloků.
2.5.1 Popis půdorysu tunelu
Pěší tunel byl postaven v roce 1953. Jeho celková délka je 305 m a doba chůze pěším tunelem je přibližně 5 minut. Tunel překonává mezi Karlínem (187 m.n.m.) a Žižkovem (216 m.n.m.) převýšení 29 m, tedy 8,1% stoupání. Ve výstupní rampě na Žižkově pak stoupání 10,14%. Původně byl určen jako protletecký kryt, bezprostředně na něj tedy navazují jeho provozní chodby. Dnes slouží pro účely Akademie Věd a jako skladové prostory ČVUT.
Rozvinutý řez, vedený osou pěšího tunelu, znázorňuje vzájemnou polohu obou městských čtvrtí. V příčném profilu lze vysledovat předpokládanou skladbu horninového nadloží. To se skládá především z břidlic a křemenců a jejich kombinací.
Průměrná šířka tunelu činí 4,45 m a maximální výška ve vrcholu je 3,4 m. Nejširší místo tunelu ve výšce 1m od konstrukce podlahy má rozměr 4,8 m. Konstrukce je tvořena prefabrikovanými klenbami a patkami. Tloušťka konstrukce ve vrcholu činí 50 cm a v patkách 70 cm. Pod tunelem se nachází instalační šachta 3,4 x 0,2 m s rozvody inženýrských sítí. Povrch tunelu tvoří keramický obklad, podlahu žulová dlažba.
3. Rešerše
3.1. Ideální stav
Cílem je vytvořit ideální podmínky pro každodenní uživatele tunelu. Jsou to především lidé, kteří využívají pěší tunel jako zkratku do práce, do školy nebo rekreačně. Část této skupiny tvoří také cyklisté a starší lidé.
Základní podmínkou pro funkci kvalitního veřejného prostoru v podzemí, zajištění komfortu a bezpečnost pro jeho uživatele:
KOMFORT:
▪ Snadná orientace v prostoru;
▪ Atraktvita místa a pravidelná údržba;
▪ Fyzický komfort (teplota, proudění vzduchu);
▪ Denní světlo.
BEZPEČNOST:
▪ Stálý sociální dohled;
▪ Dobrá viditelnost, tedy kvalitní osvětlení;
▪ Možnost úniku;
▪ Celkový přehled.
VZHLEDEM K UŽIVATELŮM TUNELU:
▪ Bezbariérovost;
▪ Orientační značky a ukazatele;
▪ 24 hodinový přístup.
3.2. Veřejná doprava
V plánovaném rozvoji městské hromadné dopravy v Praze je počítáno s novou trasou pražského metra Linky D.
Pěší tunel mezi Žižkovem a Karlínem se tak může stát významnou spojnicí žluté a modré linky metra, které nemají společnou stanici. Tunel se tak stane v horizontu 20let pěším spojením stanic metra B Křižíkova a stanice metra D Prokopovo náměstí.
3.3. Občanská vybavenost
Mapa občanské vybavenost pro spádovou oblast potenciálních uživatelů pěšího tunelu. Rychle rostoucí čtvrť Karlín a s ní spojené nové bytové a kancelářské prostory mají vliv na zvýšenou kumulaci lidí v této lokalitě. Silný potenciál, který ukrývá Vítkov, je potřeba uchopit a tuto kumulaci lidí uspokojit v kvalitě životního prostředí, ve kterém pracují, učí se a tráví volný čas.
3.4. Zástavba
Městské čtvrt jsou odděleny kopcem Vítkov. Uliční síť je tímto přírodním prvkem přerušena. Jediným možným spojením mezi Karlínem a Žižkovem je žižkovský tunel pro pěší.
Přestože tunel na uliční síť obou čtvrtí navazuje, netvoří plnohodnotnou ulici. Stísněný profil tunelu, jenž nenabízí průchozím větší přínos je nenápadně ukryt mezi bloky domů.
4. Koncepce
4.1. Idea
Žižkovský pěší tunel je významnou spojnicí čtvrtí Karlín a Žižkov. Navazuje na uliční síť obou městských čtvrtí. Cílem je tuto spojnici využít pro zvýšení využitelnost této trasy a současně vytvořit pomyslnou vstupní bránu pro vystoupání nahoru na vrch Vítkov. Pomocí nových funkcí přijde nárůst a oživení celé lokality.
Komunikační žíla se tedy nestává jen cestou, ale zároveň i cílem průchozích. Spolu s interaktvní stěnou dostává místo charakter živého funkčního organismu. Stává se místem pro sociální kontakt obyvatel obou čtvrtí, ale i pro turisty a jiné návštěvníky Prahy. Vložení nových funkcí však vyžaduje, provést vrt z náhorní plošiny Vítkova směrem dolů k žižkovskému tunelu pro pěší a za pomocí spirálovité typologie bude vytvořena za pomocí pochozích ramp cesta směrem vzhůru a obráceně.
Tunel pro pěší a cyklisty dostane díky novému obkladu stěn za pomocí interaktvních stěn 3 nové funkce. Celková délka tunelu 300 m se pomyslně rozdělí v rámci interaktvních panelů na 3 část:
První část - “interakce” (plocha pro galerie, edukace pro studenty, aj.);
Další část je nazvána - “shopping” (pomocí QR kódu je možno zakoupit rychloobrátkové zboží denní potřeby);
Poslední část nese jméno “reklama” (tato sekce slouží pro reklamní účely společností, které si pronajmou tyto plochy a poběží na nich reklama, která může využít plný potenciál projekčních ploch obklopující celou postavu člověka.
4.2. Implementace interaktvních panelů
Instalace interaktvních pásů (panelů) se provede po celé délce tunelu a celé ploše stěn a stropů.
Vytvořením “tubusového” projekčního prostoru získáme prostor pro plné využití 3D projekce obklopující celého člověka jako jedince, ale současně i více skupin lidí v jeden okamžik nezávisle na sobě.
Panely o šířce 1 m a délce 3,5 m se nainstalují vždy dva prot sobě po obvodu vnitřního pláště tunelu.
Tím dosáhneme atypického rádiusu, který se bude v sekci “reklama” pronajímat jako jedna promítací plocha. Je možno obsadit jakoukoliv šíří reklamní plochy, záleží na samotných zadavatelích reklamy a jejich finančních prostředcích.
4.3. Využití panelů
Panely jsou rozděleny na 3 sekce v rámci celé délky žižkovského tunelu pro pěší na:
1) INTERAKCE - tato část slouží pro zvýšení zájmu o průchod touto stavbou. Nabízí nespočet řešení pro edukatvní činnost (školy, kurzy, atd.), dále také zábavu (interaktvní a motorické hry pro dět i dospělé) a v neposlední řadě bezpečnost, která je podpořena možností zapnutí
světla, jenž pronásleduje a obklopuje procházejícího návštěvníka po celé délce tunelu. Tím zvyšuje pocit bezpečí tohoto jedince, kdy má možnost vidět prostor před i za sebou a může včas reagovat na blížící se nebezpečí. Plocha nabízí i využití pro prezentaci kreatvity návštěvníků, v podobě street art, graffit, ale i různých vzkazů, inzerátů, kreseb apod.;
2) ZÓNA “SHOPPING” - zde je pomocí projekce vystaveno FMCG (fast moving consumer goods, rychloobrátkové zboží) jedná se o produkty denní spotřeby, které má návštěvník možnost zakoupit za zvýhodněnou cenu s využitím dopravy domů zdarma. Znamená to tedy, že když si člověk objedná dané zboží, je možné jej doručit domů po jeho příchodu do jeho domácnost.
Nebo si objednat doručení jídla či nápoje z lokálních restaurací do práce.
3) ZÓNA “REKLAMA” - je určena pro zadavatele reklamny, mediální a reklamní agentury a v neposlední řadě přímo pro korporace a společnost, které chtějí využít tohoto nového modelu a způsobu prezentace své značky, jména či produktu. Panely je možné pronajímat od nejmenčí velikost a to 1 M šíře a 7 M obvodní délka. Maximální plocha je 100 m šíře a opět celá obvodní délka příčného řezu tunelem. Tato část nabízí, neotřelý zážitek a pocit z vystavovaného prvku, se kterým je spojená i silná asociace (zapamatovatelnost) daného prezentujícího brandu - značky. Nezanedbatelný je i conversion rate (konverzní poměr), ten vyjadřuje procento lidí, kteří danou reklamu vidí a opravdu uskuteční daný nákup prezentujícího prvku.
4.4. Koncepce řešení
Navrhované řešení, jenž počítá s využitím žižkovského tunelu jako projekčního tubusu či prostoru určeného pro interakci všech procházejících, souvisí jako doplněná funkce pro znovu oživení Vítkova za použití právě tohoto tunelu pro pěší.
Vizí je vytvoření nepravidelně spirálovité stavby pracovně nazvané “vnitrokopeční rozhledna”. Z povrchové plošiny na Vítkově se vytvoří vrt o šíři 35 m začínající u povrchu roviny země v část u vrcholu tohoto kopce Vítkov. Směrem dolů bude pomocí železobetonové konstrukce tento vrt vyztužen a v dané konstrukci budou nepravidelně tvarované rampy s mírným procentuálním sklonem pro snadný výstup ze spodní část tunelu. Současně však i bezpečný sklon pro hendikepované a následné zdárné zdolání sestupu této trasy směrem z vrchu Vítkova dolů do žižkovského tunelu a dále pak do čtvrt Karlín či Žižkov.
Tato atypická stavba bude mít v horní část vyústění, které pracovně nazývám “ucho”. Tato část bude výškové vysunuta nad úroveň zemské roviny. Prostřední část není zasklená ani jinak stíněná či uzavřená. V obvodu této stavby je zabudována restaurace, kavárna se zázemím a terasou. Současně je zde vyústění nástupních a výstupních ramp z podzemí společně s výtahy pro snadný pohyb a přepravu osob. Střecha je tvořena pochozí rampou – terasou, která slouží současně i jako rozhledna z daného místa. Výhled je orientován severozápadně a nabízí nám pohled na nejblíže umístěnou čtvrť Karlín a následnou další zástavbu. Vzniká i nový pohled na panorama Prahy, doposud nevyužívané.
5. Návrh řešení
5.1. Urbanistcké řešení
Nový zásah do územního celku reprezentuje stavební prvek “UCHO”, který revitalizuje danou lokalitu a zvyšuje návštěvnost místa. Vzniká nové místo, které v sobě zahrnuje lepší dostupnost a snadnější návštěvu vrcholu kopce Vítkov, pro širší spektrum obyvatelstva a to jak z část Žižkova, tak i ze čtvrt Karlín. Snadný přístup je zajištěn a deklarován mírným stoupáním pomocí ramp po obvodu tohoto stavebního prvku – vrtu do kopce Vítkov. Vzniklá vertkální komunikační trasa je podpůrným pilířem pro zvýšení zájmu a oživení místa Vítkov. Celkový prostor je doplněný o nově umístěný městský mobiliář, který v případě odpadkových košů splňuje veškeré nároky na údržbu a vandalismus.
Současně však zábavní formou nutí návštěvníky areálu k používání tohoto prvku pro lepší dosažení a udržení čistoty daného místa, než je tomu v tomto okamžiku. Zeleň zůstává zachována a je i doplněna o nové živé organismy v podobě vzrostlých stromů, keřů a květn.
Žižkovský pěší tunel vytváří novou komunikační spojnici mezi stanicí metra B - Křižíkova a plánovanou stanicí D - Prokopovo náměstí. Stává se tak nejbližším spojením pro přím přestup. Vzdálenost obouý́
stanic je přibližně 750m.
5.2. Architektonické řešení
Stavební prvek “vnitrokopečná rozhledna” je otevřena 24 hodin denně. Čímž řešení plně respektuje využití místa jako veřejného prostoru v plném jeho rozsahu. Stejně tak i pochozí střecha v horní část stavby nazvaná pracovně “UCHO” je možno využívat neomezeně dlouhou dobu nezávisle na časovém úseku celého dne. Prostor je za pomocí hlubinných vrtů tzv. rekuperace možno vytápět rampy z důvodu namrzaní těchto pochozích podlah v zimních měsících. Velkolepý objemný otevřený prostor uprostřed stavebního prvku vrtu je možný využít i jako výstavní prostor pro soudobé umění (sochy, projekce, instalace, atd.).
5.3. Stavební prvek „Ucho“
Tato stavba je umístěna ve vrchní část celé “vnitrokopeční rozhledny” a její terasy lze využívat pro relaxaci, výhled po okolní městké zástavbě, možnost pikniků či jiných veřejných aktvit.
Stavebním základem je železobeton, kdy surová podoba betonu je zachovana jako estetcký prvek a beton je tedy pohledový ve všech nosných i nenosných stěnách této celé stavby. Terasa je tvořena dřevěným obložením za použití prknové skladby. Restaurace s kavárnou a terasou je z převážné část funkčního objemu zapuštěna do kopce. V obvodu stavebního prvku “UCHO” je řešena celá plocha restaurace – kavárny společně s potřebným zázemím a skladovými prostory. Nachází se zde i toalety, které jsou spojeny s veřejným prostorem mimo komerční objekt a slouží také jako veřejné toalety pro návštěvníky.
5.4. Design vstupů do tunelu
Vstupy jsou řešeny vstupními portály, které lakají kolemjdoucí k využití a návštěvě tohoto místa. Jsou tvořeny terasami a lavicemi – lehátkami, jenž jsou určeny k relaxaci, četbě a možným řízeným
sledováním filmů, které jsou promítany na plátno zavěšene směrem do ulice Thámova. Druhý vstup má totožný charakter a je stejným způsobem navrhnut a členěn. U vstupu z Žižkova je na Tachovaském náměstí vodní prvek v podobě fontány, která reprezentuje harmonii a svou vizualní hodnotou navazuje na vodní prvky vycházející z historie spodních vodních pramenů.
6. Finanční analýza
6.1. Náklady
Náklady jsem rozdělil na jednorázové vstupní náklady spojené s rekonstrukcí a přeměnou tunelu a na fixní měsíční náklady.
Celkové náklady na výstavbu a přeměnu tunelu v prvním roce jsou:
6.2. Výnosy
Celkové výnosy na kalendářní rok jsou:
6.3. Balance
Pokud bychom počítali, že fixní náklady nám zůstanou po dobu minimálně 5-t let stejné, během třetího roku se dočkáme kumulovaného zisku ve výší 2.795.000CZK. Každý další rok pro nás znamená čistý příjem a pokrytí všech počátečních investc.
7. Přílohy – fotodokumentace
7.1. Tunel
7.2. Vítkov I.
7.3. Vítkov II.
