6. Experimentální část

Obsah

1. Úvod

... 1

Teoretická část... 2

2. Šicí nitě

... 2

2.2 Konstrukce šicí nitě ... 2

2.3 Šicí nitě a jejich vlastnosti... 2

2.3.3 Tribologické ... 3

2.3.4 Termické... 3

2.3.5 Technologické ... 3

2.6.1.1 Nitě z přírodních vláken ... 4

2.6.1.2 Nitě ze syntetických vláken... 4

Jádrové nitě ... 5

2.7 Šicí schopnost nití ... 6

2.7.1 Parametry ovlivňující šicí schopnost nití ... 6

2.7.2 Parametry šicí nitě ovlivňující šicí schopnost nitě ... 7

2.7.3 Metodiky hodnocení šicí schopnosti nití... 7

2.7.3.1 VÚO Prostějov ... 7

2.7.3.2 Metoda Benar ... 8

2.7.3.3 Metoda VÚTEN Bratislava ... 8

2.7.3.4 Metoda VŠST Liberec... 9

2.8.1 Šicí jehla ... 10

2.8.2 Vliv šitého materiálu ... 10

2.8.3 Vliv šicího stroje ... 10

2.8.4 Struktura stehu... 10

2.8.5 Rychlost šití... 11

3. Mechanické vlastnosti šicích nití ... 11

3.1.1 Tažnost ... 11

3.1.3 Pevnost v rázu ... 16

3.1.4 Pružnost šicí nitě ... 16

3.1.5 Tuhost šicí nitě v ohybu ... 18

3.1.6 Oděr šicí nitě ... 19

Oděr ... 19

3.1.7 Odolnost vůči mechanickému oděru ... 19

4 Geometrické vlastnosti šicích nití ... 20

4.1 Zákrut ... 20

4.2 Srážlivost šicí nitě ... 21

6. Experimentální část

... 24

6.2 Zkouška pevnosti a tažnosti ... 24

6.3 Oděr nitě v oušku jehly ... 29

6.7 Schopnost šicích nití... 34

1. Úvod

Šicí nitě se stávají stále důležitějším faktorem, při výrobě jak konfekce, tak i prádla.

Kvalita nití ovlivňuje nejen konečný vzhled výrobku, ale i produktivitu práce, což vystupuje do popředí právě v tržním hospodářství.

Jsou zpracovány různé druhy materiálu ať už z klasických vláken, nebo z příměsí nebo i ze 100% syntetických vláken. V konfekční výrobě i ve výrobě prádla jsou používány i pletené nebo pletenotkané materiály. Konfekční výroba používá ke zpracování těchto

materiálů stále modernější šicí stroje ( univerzální víceúčelové až po vysoce jednoúčelové stroje ), které kladou na šicí nit stále vyšší nároky.

Kvalita šicí nitě a její užitné vlastnosti posuzujeme ze dvou hledisek.

Prvním hlediskem je, jak plní šicí nit své poslání v oděvním výrobku, jestli skutečně zajišťuje vysoké užitné vlastnosti a estetický vzhled výrobku, a to nejen pokud je výrobek nový, ale i po jeho údržbě – praní, čištění, žehlení atd. Z tohoto hlediska od nití vyžadujeme takové vlastnosti, jako je pevnost, tažnost, malá nesrážlivost, stálobarevnost, pěkný vzhled. Šicí nit musí mít velmi dobré zpracovatelské vlastnosti v šicím procesu. Svými vlastnostmi musí napomáhat zvyšování produktivity práce a své vlastnosti musí stále přispůsobovat moderním šicím strojům. Zde se jedna především o nízkou přetrhavost nití. Výkon progresivní techniky při vyšší přetrhavosti nitě rapidně klesá, tak že značně snižuje předpokládaný výkon.

V důsledku toho je vkládání velkých prostředků do moderní techniky málo efektivní.

Cílem této práce je zjistit vliv šitého materiálu a otáček šicího stroje na šicí schopnost šicích nití.

Teoretická část 2. Šicí nitě

2.1 Definice pojmu šicí nit [5]

Šicí nit je speciální příze určená především ke konečnému spojování oděvních dílů v konfekční výrobě.

Šicí nitě jsou zpravidla podrobeny některým zvláštním úpravám jako např. aviváž, opalování, leštění aj. Vzhledem ke specifickému použití mají některé zvláštní vlastnosti. Šicí nitě bývají zpravidla skané.

Skaní je vzájemné sepředení několika ( zpravidla dvou nebo tří ) jednoduchých nití.

2.2 Konstrukce šicí nitě [4]

Z hlediska kompaktnosti, to znamená soudržnost šicích nití, je rozhodující vyvážený poměr zákrutu nitě se základním zákrutem a počtu skacích zákrutů, jakož i celkové konstrukci nitě, ať jednoduché nebo vícenásobně skané.

2.3 Šicí nitě a jejich vlastnosti [3]

2.3.1 Geometrické:

- délková hmotnost a její stejnoměrnost [tex]

- nestejnoměrnost (hmotná) [%]

- vzhledové chyby [1]

- chlupatost [1]

- zákrut a jeho stejnoměrnost [m^-1]

- vlastnosti související s vnitřní geometrickou strukturou – smyčkovitost [1]

- srážlivost [%]

2.3.2 Mechanické:

- pevnost absolutní [N]

- pevnost relativní [N.tex^-1] - tažnost [%]

- pružnost [Pa]

- rázové namáhání [J]

- únava

2.3.3 Tribologické

- tření nit o kov [1]

- tření nit o nit [1]

- oděr nitě [1]

- množství a rovnoměrnost aviváže [1]

2.3.4 Termické

- stálobarevnost v otěru [1]

- stálobarevnost v potu [1]

- stálobarevnost v čistících prostředcích [1]

2.3.5 Technologické - šicí schopnost [1]

2.4 Parametry vlastností:

- délková hmotnost - materiálové složení - konečná úprava - pevnost v rázu a tahu - odolnost v oděru

2.5 Namáhání šicích nití 2.5.1 Mechanické namáhání:

- oděr a otěr - ohyb - tah

2.5.2 Termické:

- při styku s jehlou - při styku s chapačem - tření o pracovní části stroje

2.5.3 Rázové:

- při propichu materiálu šicí jehly - při zachycení kličky chapačem - při utahování stehu

- při změně rychlosti

2.6 Rozdělení šicích nití [2]

Šicí nitě lze dělit z několika hledisek:

2.6.1 Rozdělení podle složení:

Nitě z přírodních vláken:

a) bavlněné b) lněné

c) z přírodního hedvábí d) z viskózového hedvábí Nitě z chemických vláken:

a) celulózová Nitě ze syntetických vláken:

a) polyesteru b) polyamidu

2.6.1.1 Nitě z přírodních vláken [7]

Jedná se především o nitě bavlněné a hedvábné. Bavlněné nitě mají nízkou tažnost.

Tažnou silou se bavlněná nit deformuje jen v rozmezí 4 –6 %, avšak po uvolnění zůstává prodloužená – elastický podíl tažnosti činí jednu čtvrtinu celkové tažnosti. Bavlněné nitě při správném postupu šití nevrásní šev. Vrásnění se může projevit až po údržbě.

2.6.1.2 Nitě ze syntetických vláken [7]

U syntetických nití je situace opačná. Tyto nitě jsou mnohem tažnější a elastičtější.

Šicí nit má po ušití švu snahu dopružovat se. Tato tzv. tahová paměť syntetickým nití se nepříznivě projevuje na kvalitě švu. Takový šev je po ušití vzhledově únosný, ale postupem času často dochází ke zvrásnění. Pokud je ohybová tuhost šitého materiálu větší než zpětná relaxační síla, k vrásnění nedojde. Velikost této relaxační síly závisí na mnohých faktorech,

Jádrové nitě

Jsou nitě, které se vyrábějí opřádáním jádra dlouhými nebo nekonečnými vlákny, to znamená obalem. Používají se výhradně nitě skané, neboť tím se mnohonásobně zvýší pevnost a povrchová rovnoměrnost nitě. Jádrové nitě mají obzvláště dobrou šicí schopnost a proto jsou vhodné i pro šití na šicích automatech.

2.6.2 Speciální nitě

Jde především o nitě pro zvláštní použití, kterému odpovídá materiálové složení niti.

Jedná se např. o nitě z hutního materiálu, teflonové atd., které mají mít např. zvýšenou odolnost vůči hoření.

2.6.3 Rozdělení podle konstrukce a provedení:

Jednoduchá nit: a) z krátkých vláken b) z dlouhých vláken Skaná nit : a) z krátkých vláken

c) soustava krátkých a dlouhých vláken

2.6.4 Podle struktury:

1) staplové neboli střižní 2) hedvábné

3) jádrové 4) monofilové

5) vzduchem tvarované filamenty

2.6.5 Podle použití:

a) spodní šicí nit b) vrchní

c) obuvnická

d) speciální nitě ( na knihařskou, rukavičkářskou výrobu apod. ) e) stehovky

f) pro ruční šití g) vyšívací

2.6.6 Podle druhu základních úprav:

a) opalované, neopalované b) mercerované, nemercerované c) režné, bělené, barvené

d) leštěné

2.7 Šicí schopnost nití [2]

Šicí schopnost nití je nejdůležitějším kritériem kvality z hlediska jejich použití v konfekční výrobě.Aby tato výroba mohla být realizována s vysokou produktivitou a efektivností, při použití vysoce výkonných speciálních šicích strojů, poloautomatů a automatů, jsou kladeny vysoké nároky na vlastnosti šicích nití, jejichž prostřednictvím je vytvářen šitý spoj. Při šití na sebe působí vzájemně mnoho faktorů: použitý šitý materiál, mechanicko-fyzikální vlastnosti, šicí technika a její seřízení, druh stehu a jeho délka,

klimatické podmínky. Právě z tohoto důvodu není zkoušení šicích schopností nití normováno ani sjednoceno.

Schopností nití rozumíme chování nití v průběhu šití, její odolnost vůči

mechanickému a dynamickému a termickému namáhání, dosáhnutí potřebné jakosti švu.

Každá šicí nit musí mít určité vlastnosti příslušných hodnotových ukazatelů.

Požadavky kladené na kvalitu šicích nití můžeme posuzovat ze dvou hledisek:

1. Z hlediska toho, jak plní šicí nit svoje poslání v oděvním výrobku, tzn.zda zajistí užitné vlastnosti hotového výrobku

2. S ohledem na zpracovatelské vlastnosti šicích nití v šicím procesu

2.7.1 Parametry ovlivňující šicí schopnost nití [6]

Šicí schopnost nití úzce souvisí s namáháním šicí nitě v zóně vytváření stehu.

Problémy práce mechanismů, tvořící steh, zvýšené dynamické namáhání nitě vlivem

vzrůstajících rychlostí šití – to vše má být vyrovnáno z dokonalením konstrukce nitě, která je z těchto důvodů posuzována jako jeden z nejslabších článků technologické operace šití.

Šicí schopnost nití nelze posuzovat jedním parametrem vlastností:jde o celý komplex vlivů, které určují chování šicí nitě v dynamickém procesu šití.

Proces tvorby stehu a namáhání šicí nitě jsou zejména ovlivněny:

- pracovními podmínkami šicích nití v zóně vytváření stehu, negativními vlivy různých typů mechanismů a různých provozních podmínek

- vlastnostmi šicích nití a jejich vhodnosti ke zpracování Z toho vyplývá, že na chování nitě během šití působí:

- vliv stroje

- vliv struktury nitě - vliv šitého materiálu

2.7.2 Parametry šicí nitě ovlivňující šicí schopnost nitě [7]

Každá šicí nit musí mít určité vlastnosti v příslušných hodnotových ukazatelích, aby vykazovala předpoklad zajištění bezporuchového výrobního procesu

K těmto parametrům patří:

- optimální počet a dokonalá stabilita zákrutu - optimální a rovnoměrná lineární pevnost - optimální a rovnoměrná pevnost v rázu - optimální a rovnoměrná tažnost

- konstantní nestejnoměrnost - pružnost

- rovnoměrně nanesená povrchová úprava - optimální hladkost a klouzavost

- optimální tuhost

- potřebná odolnost proti oděru

- potřebná odolnost vůči vysokým teplotám jehly

- maximální stálost vůči vysokým teplotám při praní a čištění

- maximální provozní spolehlivost na všech typech šicích strojů a zařízení při maximálních otáčkách

- konstrukce a materiálové složení nitě

2.7.3 Metodiky hodnocení šicí schopnosti nití [7]

2.7.3.1 VÚO Prostějov

Zkouška se provádí na šicím stroji s vázaným stehem třídy301 a rychlostí 5500ot/min.

Jemnost jehly se volí podle jemnosti šicího materiálu. Napětí spodní a vrchní nitě je

uzpůsobeno tak, aby byl steh dokonale provázán. Napětí spodní nitě je uzpůsobeno tak, aby plná cívka nitě při uchycení za nit pomalu klesala a napětí horní nitě je samozřejmě

přispůsobeno napětí spodní nitě.

Postup zkoušky:

a) dvě vrstvy tkaniny jsou sešívány na úseku dlouhém 0.5 m se zapošitím na konci b) dvě vrstvy tkaniny jsou sešívány na úseku dlouhém 0.25m směrem dopředu a

okamžitě bez zastavení zpětným chodem úsek 0.25m.

Obě metody se zkoušejí na padesáti šitých úsecích. Jestliže se nit trhá, je ukončena dřív.

Šicí schopnost se vyjadřuje jako počet přetrhů na padesát šitých úseků.

2.7.3.2 Metoda Benar

Ke zkoušení šicí schopnosti nití se používá šicí stroj s vázaným stehem třídy 301 a rychlostí 4000ot/min. Jemnost jehly se volí s ohledem na jemnost šicího materiálu. Optimální délka stehu pro tuto metodu je 2mm.

Postup zkoušky:

Šitý materiál je nekonečný pás skládající se ze dvou vrstev sešitých z pruhů o délce 2m. Prošívá se nekonečný pás materiálu a zaznamenává se čas šití a počet přetrhů. Podávání šitého materiálu je ponecháno automatickému podávání stroje. Délka zkoušky odpovídá dvěma až třem návinům spodní nitě. Šicí schopnost se posuzuje podle počtu přetrhů za určitý časový úsek.

2.7.3.3 Metoda VÚTEN Bratislava

Ke zkoušení šicí schopnosti nití se používá šicí stroj s vázaným stehem třídy 301 a rychlostí 5100ot/min. Jemnost jehly se volí s ohledem na jemnost šicího materiálu a délka stehu je 2mm. Optimální napětí spodní a vrchní nitě, které musí být během celé zkoušky konstantní, je kontrolováno tenzometrem.

Zkouška má tři metody:

a) Byl použit nekonečný pás. Pás je sešitý z dvojmosloženého pásu materiálu o délce 2,20m. Tento nekonečný pás je třikrát rozdělený úseky se čtyřmi vrstvami materiálu o délce 0,20m po celé šířce pásu tak, že se pravidelně střídají čtvermo a dvojmo složené vrstvy materiálu v úsecích 0,2 a 0,5 m.

Pás se prošívá zkoušeným šicím materiálem, a jestliže čistý čas šití na jeden přetrh nepřesahuje 10 minut, musí se každé měření opakovat pětkrát, a přesahuje-li 10minut, zkouška končí.

Zkouška se vyhodnocuje podle času na jeden přetrh.

b) Nekonečný pás je dvojmo složený. Pracovní délka pásu je 2,10 m a je čarami rozdělen

Pás se prošívá při daných otáčkách šicím materiálem a v momentě přechodu čáry se šicí stroj prudce zastaví a opět uvede do chodu.

Měření probíhá na 140 úsecích (dvacetkrát obvod nekonečného pásu). Jestliže čistý čas šití na jeden přetrh nepřesahuje 4 minuty, musí se měření opakovat pětkrát, a jestliže přesahuje 4 minuty, zkouška končí. K měření se používá pět cívek. Zkouška se vyhodnocuje podle času potřebného na jeden přetrh.

c) U této metody se používá stejná podoba šitého materiálu jako u metody b.

Pás se prošívá na úseku 0,3m a na jeho konci se potom dá zpětný chod a prošívá se zpět na začátek rychlostí 3400ot/min. Celý postup se opakuje

Pětadvacetkrát z každé zkoušené cívky nitě a šicí schopnost se vyhodnocuje počtem Přetrhů na úsek tam a zpět.

2.7.3.4 Metoda VŠST Liberec

Tato metoda vznikla z používaných metodik u nás i v zahraničí, snaží se postihnout většinu faktorů ovlivňující hodnocení šicí schopnosti.

Používá se nekonečný pás o délce 5m o dvou vrstvách. Po celé délce pásu jsou po půl metrech příčně našity další dvě vrstvy o šířce 0,04m. Jestliže má pás tuto podobu, šicí

schopnost se vyhodnocuje jako čas mezi jednotlivými přetrhy při šití pouze v před.

Je-li tento nekonečný pás bez vložených proužků, prošívá se zkoušenou nití 0,5m vpřed, vzad a znovu vpřed a vzad…Každá zkouška se vyhodnocuje z pěti cívek zkoušené nitě.

U této metody se mohou současně měřit otáčky hlavního hřídele.

2.8 Parametry ovlivňující kvalitu stehu [8]

Při šití působí na tvorbu stehu několik činitelů. Některé z nich způsobují snížení kvality vznikajícího švu, můžou ovlivnit jeho trvanlivost, estetický vzhled, údržbu při nošení.

Pro bezchybné vytvoření stehu je podmínkou:

1) spolehlivost funkce jednotlivých mechanizmů stroje a jeho obsluhy 2) především vhodnou volbu strojové šicí jehly

3) volbu vhodného šitého materiálu

4) volbu šicího materiálu vyhovující danému šitému materiálu a předepsané konstrukci jehly

2.8.1 Šicí jehla

Velký důraz klademe na správnou volbu šicí jehly. Šicí jehla může mechanicky porušit povrch materiálu, ale i nit.

2.8.2 Vliv šitého materiálu

Šitý materiál ovlivňuje pracovní podmínky tření mezi jehlou a šicí nití zejména koeficientem tření mezi jehlou a šitým materiálem a mezi šicí nití a šitým materiálem.

Dalšími parametry, na které je třeba brát ohled, je tloušťka, dostava a počet šitých vrstev materiálu.

Z hlediska šicího procesu je důležité poznat jejich základní parametry a vlastnosti:

1. tloušťku a stlačitelnost 2. materiálové složení 3. hustotu a vazbu 4. pevnost

5. tažnost 6. barevnost 7. vlhkost

8. odolnost vůči teplotě

9. důsledky předcházejících úprav 10. povrchovou úpravu

2.8.3 Vliv šicího stroje

Šicí stroj se na podmínkách práce šicí nitě podílí prostřednictvím svých mechanismů a to zejména mechanismů v oblasti tvorby stehu.

2.8.4 Struktura stehu

Struktura stehu je důležitým ukazatelem pracovních podmínek šicích nití. Je to zejména proto, že steh je výsledkem práce šicího stroje v kombinaci s šicí nití a šitým materiálem. Statické napětí šicí nitě, respektive přítlak talířků brzdičky je proto v praxi seřizován „ na vzhled stehu“. To znamená, že steh nesmí působit zvrásnění švu. Provázání jehelní a spodní nitě u stehu 301 musí být uprostřed výšky stehu, délka musí být stejnoměrná v celé délce stehového řádku.

2.8.5 Rychlost šití

Rychlostí šití se všeobecně rozumí počet otáček hlavního hřídele šicího stroje (min^-1). Přesně vzato by se však za rychlost šití měla považovat rychlost pohybu šitého díla, která je kromě otáček hlavního hřídele šicího stroje ještě funkcí délky stehu konstantní.

Rychlost šití je proto uváděna v otáčkách hlavního hřídele (min^-1) nebo v počtech stehů za časovou jednotku (steh.min^-1). Je to závislost na otáčkách hlavního hřídele musí proběhnout vytvoření stehu v určitých časových relacích.

3. Mechanické vlastnosti šicích nití [1]

Pod mechanické vlastnosti šicích nití zahrnujeme všechny jejich charakteristiky, jež se projevují při působení vnějších sil. Ty mohou být aplikovány buď ve směru osy nitě nebo v obecném směru. Podle toho, jak tyto síly působí. Mechanické vlastnosti rozdělujeme do několika skupin:

1) pevnost v tahu a tažnost ( statická ) 2) pevnost v tahu a tažnost ( dynamická ) 3) pevnost v rázu

4) pružnost 5) ohyb 6) tření 7) oděr

Statickým způsobem rozumíme namáhání staticky upnuté nitě, dynamickým pak kontinuální měření tahové síly jako funkci délkové nitě v dynamickém poli, tvořeném dvěma páry válečků s rozdílnými rychlostmi.

3.1 Pevnost v tahu a tažnost šicí nitě (statická i dynamická)

3.1.1 Tažnost

Příliš vysoká tažnost nedává předpoklady pro správnou tvorbu stehu a vzhled stehu.

Způsobuje také nežádoucí roztažnost švu.

3.1.2 Elasticita šicích nití

Velmi choulostivou záležitostí je tažnost šicích nití. Pevnost v tahu a tažnost jsou dva důležité parametry pro srovnání různých nití. Oba je nutno posuzovat vždy společně, protože mezi nimi existuje velmi úzký vzájemný vztah.

Tažností se rozumí protažení šicí nitě v okamžiku její maximální schopnosti namáhání – tržné síly. Reprezentuje tudíž koncový bod křivky zatížení.

Část deformacích je vratných, část nevratných ( trvalé deformace). Součet vratných a nevratných deformací se nazývá celková tažnost. Při cyklickém namáhání má mez pevnosti nižší hodnotu a k přetrhu dojde dřív.

Kvalitní šicí nit se proto bude vyznačovat velmi stejnoměrnou průměrnou hodnotou tažnosti, která zaručí jak spolehlivé šití na různých typech šicích strojů, tak i požadovanou elasticitu švu. V případě moderních syntetických šicích nití se dosahuje této vyváženosti elasticity mimo jiné také velmi nákladnou a časově náročnou termofixací.

Statický způsob namáhání šicí nitě může být realizován v zásadě dvojím způsobem, tj. jako jednorázový nebo opakovaný. ( tabulka 1)

Tabulka 1

Způsob namáhání Vnější projev Zatěžovací křivky

bez přetrhu

Jednorázový

do přetrhu

bez přetrhu

Opakovaný

do přetrhu

Oba způsoby namáhání zjišťují jak základní charakteristiky pevnosti a tažnosti, tak i deformace, resp. jejich typy při různých zatěžovacích režimech. Tyto zkoušky se snaží napodobit situaci, kdy je nit vystavena stejné situaci jako při spojovacím procesu, tak při používání oděvu.

Základní hodnoty získáváme z trhacího stroje, kde nit o upínací délce l_o= 250mm je namáhána v konstantním přírůstku prodloužení tj. dl/ dt = konst. a hodnoty pevnosti jsou snímány a vyhodnocovány regulační elektronikou tvořenou moduly řady LAB obsahující řídící mikropočítač ( obr. 1 ). Je zobrazována křivka zatížení v souřadnicích F= ∆l ( obr. 2 ).

Mez pevnosti – absolutní pevnost nitě v tahu F není zpravidla používána v tomto tvaru, ale je vztažena na jemnost zkoušené nitě a vyjadřována jako měrná pevnost.

V tahu :

T

f = F ( N tex ^–1)

kde

T… jemnost nitě ( tex )

obr. 1 obr. 2

Vzhledem k tomu, že při tvorbě stehu jsou nitě vzájemně překříženy, zjišťuje se tzv. pevnost ve smyčce podle vztahu:

kde

F_SM absolutní pevnost ve smyčce F pevnost jedné nitě

Pevnost ve smyčce ( obr. 3 ) 102

2F f_SM = F^SM

obr. 3

Vzhledem k tomu, že ve většině případech není nit namáhána až k mezi její pevnosti, jsou z takové křivky zjišťovány v předem definovaných úsecích jednotlivé moduly, které dále charakterizují zatěžování nitě ( obr. 4 ). Jsou to:

obr. 4 Jsou to:

1) Youngův modul pružnosti

l l S F E P

N P P P

Y = = *∆⁰

ε [Pa]

2) Tangentový modul pružnosti počáteční

l T

l f F

E_TP ^{p P o}

p = ×∆

= ^⋅

ε ( N tex ^-1)

3) Tangentový modul ( v jakémkoliv bodě zatěžovací křivky ) ε

d

E_T = df ( N tex ^–1)

4) Sekantový modul

( )

(

B A

)

A B

o a b

A B

A B

A B

S T l l

F F l

l l l

T F T F f

E f ^O

∆

−

∆

= −

∆

−

∆

= −

−

= − ε

ε ( N tex ^–1)

Uvedené moduly zároveň slouží pro určení tvaru křivek při různých stupnicích namáhaní, ke kterým dochází v technologickém procesu šití. Zejména otázky deformací, resp. jejich relací ( elastická okamžitá, elastická zotavená a plastická ) jsou důležité při nastavení šicích strojů.

Dynamické charakteristiky zjišťujeme při kontinuálním způsobu prodloužení nitě, ke kterému dochází v deformační zóně.

3.1.3 Pevnost v rázu

V zhledem k tomu, že namáhání nitě v šicím procesu nemá statický, ale dynamický charakter, je důležité pro posouzení chování se nitě v procesu tvorby švu.

Absolutní pevnost šicí nitě má význam jen pro zabezpečení pevnosti švu, jehož pevnost nemusí být vyšší než 80% pevnosti tkaniny. Pro spolehlivé šití je velmi důležitá pevnost rázová, nakolik je nit namáhána rázem, a to rázem mnohonásobně opakovaném, závisí na délce stehu.

3.1.4 Pružnost šicí nitě

Opakovaným způsobem namáhaní v tahu, a to ať do úrovně konstantního nebo rostoucího prodloužení, zjišťujeme, jaké má šicí nit elastické schopnosti, tj. jak je pružná.

Pružnost nitě je její schopnost po předchozím zatížení relaxovat na svoji původní délku.

Rychlost, s jakou se to děje, je závislá na velikosti zatěžovací síly, na době expozice a na ostatních fyzikálních podmínkách ( teplo, vlhkost, atd.).

Podmínky výskytu jsou zejména na šicím stroji, kdy šicí nit by měla být namáhána jen do oblasti pružných deformací, aby nenastávaly zpožděné elastické deformace, kde tyto oblasti lze vyčíst ze základní zatěžovací křivky ( obr. 5 )

obr. 5

V první její části a nastávají deformace pouze elastické, dané Hookovým zákonem.

V přechodové části křivky b dochází k výskytu deformací elastických zotavených, tedy takových, které byly způsobeny již částečnou přestavbou vazebních sil uvnitř jemné struktury vláken. Deformace plastické, jež jsou v části c tahové křivky, se tu zobrazují jako skluz, kdy přírůstek deformace převažuje nad přírůstkem síly. Abychom vyjádřili elasticitu ( pružnost ) nitě, přistupujeme k opakovanému namáhání a za vzájemného poměru mezi jednotlivými typy deformací tuto vlastnost definujeme. Uzavřený cyklus, tj. zatížení – odlehčení, rozliší

okamžitý stav mezi deformací celkovou

ε

c

,

elastickou ( okamžitou )

ε

e a plastickou

ε

p. Vyjádření pružnosti nitě pro tento režim zatížení ( tj. i-tý stupeň ) a odlehčení je vyjádřen vztahem:

102

*

Ci Ei

Ei

ε

= ε (%)

Abychom postihli, jaká je relace deformací během celého zatěžovacího procesu, je nutno zatěžovat šicí nit až do její maximální pevnosti, tj. do přetrhu, kdy při jednotlivých zatěžovacích stupních volíme časovou prodlevu, aby se mohly v niti projevit zpožděné deformace. Z jednotlivých stupňů zatížení pak vyhodnocujeme jak deformaci celkovou, tak jednotlivé její složky:

ε

Eo elasticitu okamžitou,

ε

Ez elasticitu zotavenou a

ε

p elasticitu plastickou. Protože deformace

ε

p pro i-tý stupeň, bude elastická deformace pro i-tý stupeň:

ε

Ei =

ε

Eoi +

ε

Ezi =

ε

Eoi + (

ε

Ci –

ε

Eoi –

ε

pi ) =

ε

Ci –

ε

pi

3.1.5 Tuhost šicí nitě v ohybu

Velmi nízká tuhost v ohybu znamená, že měkká nit nemůže vůbec vytvořit smyčku ani při nízkém napětí. Naproti tomu velmi vysoká tuhost způsobuje nepřijatelné vyčnívání švu z tkaniny.

Tuhost nitě jako charakteristika, která se projevuje při tvorbě stehu a která velmi úzce souvisí se smyčkovitostí nitě, není přímo měřitelná, ale při výpočtech se zpravidla vychází z tahové křivky ( obr. 6 ) a vyjadřuje se pomocí vztahu:

To = E * I ( N m² )

E … Youngův modul pružnosti ( N m^-2 ) I … plošný moment setrvačnosti ( m⁴ )

obr. 6

Youngův modul se zjišťuje pro bod P, moment setrvačnosti se vypočte pro nit jako válcové těleso, kde průměr nahradíme jemností nitě.

P p P

P N P P

P

l l T k F

l l d F l

S

d l F I d

E

T = ∆

= ∆

= ∆

=

= 18*10 *

*

*

* 18

* 64

*

*

*

* 64 ₃

4 2 4

0

π π

ε

δ (Nm^-2)

kde K T

d² ₃

=10

N

K πρ

= 4

N =

ρ měrná hmotnost nitě

3.1.6 Oděr šicí nitě Oděr

Nit je citlivá na jakékoli poškození povrchu, proto se kladou velké nároky na oděr.

Oděrem narušená nit může zapříčinit shrnování zákrutu, tím dojde k porušení stability nitě a dochází k nesprávné tvorbě stehu.

3.1.7 Odolnost vůči mechanickému oděru

Nízká odolnost vůči mechanickému oděru je velmi nepříznivá pro spolehlivost šicího procesu. Nit je v tomto případě citlivá na jakékoli poškození povrchu třecích součástí,

nacházejících se na dráze šicích nití od cívky až po steh, která se projevuje zvýšeným počtem přetrhů.

Při technologii šití, tj. spojování oděvních součástí šicí nití, dochází k jejímu tření a tím i k oděru. Velikost a kvalita třecích sil je dána jednak typem brzdiček na šicím stroji, jednak oděvním materiálem, který je spojován. Ke tření šicí nitě tedy dochází na povrchu různých kvalit a výsledkem toho je narušení jejího povrchu a event. přetrh. Největší namáhání v tomto směru je v oušku šicí jehly, kde nit před zašitím a dotažením stehu vykonává vratný pohyb, který zejména u nití ze syntetických vláken způsobuje usazování částí vláken ( matovací přípravky, aviváže, atd.) v jehelním oušku. Následkem toho dochází k jeho zanášení, zužování, zdrsňování a odírání nitě.

Proto metody, které zjišťují tyto vlastnosti, jsou založeny na simulaci oděru v oušku jehly, kde nit 1 je zatížena volitelným předpětím ( obr. 7 ) F₀ a je provlečena ouškem 2 jehly, která je upnutá v rámu, je stavitelná vůči ose nitě v požadovaném úhlu α. Rám s jehlami v nastavené frekvenci vykonává kmitavý harmonický pohyb, takže určitá délka šicí nitě je namáhána na oděr. Po předření nitě spadne závaží předpětí na kontakt elektromechanického počítadla 3, a to znamená počet cyklů do prodření nitě. Tím, že do přístroje je možno upnout 10 nití současně, lze počet cyklů, jež vedou k přetrhu průměrovat. Tato hodnota pak slouží jako porovnávací parametr jak mezi druhy nití, tak typů jehel.

Simulace oděru v oušku jehly ( obr. 7 )

obr. 7

4 Geometrické vlastnosti šicích nití 4.1 Zákrut

Zákrut vyjadřuje zakroucení vláken ve směru šroubovice kolem osy nitě. Podle toho rozeznáváme zákrut pravý S a levý Z. Zákrut dále dělíme na přadný, to je ten, který je dodáván přízi a skací, což je zákrut výsledný.

U většiny nití jednoduchých i skaných se používá Z zákrut, který umožňuje

chapačovému ústrojí šicího stroje po niti klouzat a nerozrušovat její strukturu. Při nesprávném směru plynulosti šití.

Mimo správného směru zákrutu má na šicí schopnost také vliv počet zákrutu. S tím úzce souvisí smyčkovitost nití. Smyčkovitost vznikne tak,že vlivem zákrutu dochází v niti k napětí a tím ke smyčkovitosti. Napětí může nastat při posouvání zákrutu, nahromadění zákrutu na jednom místě nebo velkým počtem zákrutů.

Zvláště u syntetických nití se musí věnovat velká pozornost při udělování zákrutu.

Použije-li se totiž nízký počet zákrutu vyvolá to zvýšené tření při průchodu přes mechanizmy

stroje, vzniká statická elektřina, která zapříčiňuje oddělování vláken. Ty se potom shromažďují v oušku jehly a následuje přetrh nitě.

Také je vhodné, aby se nit z cívky odvíjela ve směru zákrutu, který získala při konečném skaní, protože při stahování nitě dochází ke změně zákrutu a mohlo by dojít k rozkroucení nitě. Takže je-li niti udělen správný a odpovídající zákrut, nit je bez vnitřního napětí, nesmyčkuje se, je stabilní a vhodná ke šití.

Zákrut uzavírá po konstrukční stránce povrch šicí nitě, a to tak, aby se co nejvíce blížil válcovému tvaru. To proto, aby reliéf povrchu byl optimální pro šicí proces.

Vzhledem k tomu, že se jedná převážně o skané útvary, používá se přímá metoda pro stanovení zákrutu. Na upínací délce l0 se zjišťují zákruty na zákrutoměru, kde jedna čelist (pravá) je otočná, druhá (levá) vychylující se ve směru upínací délky. Předpětí pro skané nitě je odvozeno z její jemnosti a je 0,5 tex. Pravá čelist je součástí hřídele motorku, jehož

regulované otáčky udávají počet zákrutů, levá pak příslušnou absolutní změnu délky ∆l při rozkrucování nitě. Postup práce spočívá v tom, že nit délky l0 je rozkroucena do nulového zákrutu, tj. do stavu družené nitě. Na levé vychylující se čelisti je odečítáno na stupnici absolutní prodloužení ∆l a pro délku l0 je vyjadřována hodnota relativního zkrácení, jehož se dosáhlo skaním tzv. seskáním. Podle vztahu:

2 0

l10 l

l

s +∆

= ∆ ε

Pravá čelist, jež má odečítání otáček, vyjadřuje jejich počet na délku l₀. Hodnota zákrutu se přepočte na délku 1m a tak se též vyjadřuje.

Přímá metoda, jež se používá u jednoduchých nití, rozkrucuje nit na opačnou stranu přes nulový zákrut na stejnou výchylku levé čelisti. Odečtený počet zákrutu pak platí pro délku 2 l0 a rovněž se vyjadřuje na délku 1m.

4.2 Srážlivost šicí nitě

Ke změnám délky šicích nití, ať ve stavu lineárním nebo ve tvaru stehu, dochází k působení různých fyzikálních vlivů. Dá se obecně říci, že na nit složenou ze sorpčních vláken (ba, ln, ph, VS atd.) má vliv vlhké, eventuelně mokré prostředí a na termoplastická vlákna (PAD, PES atd.) teplo. V případě směsové nitě působí obě media proporcionálně podle složení směsi. Kromě těchto vlivů může srážlivost způsobovat rovněž vyšší hodnota

nastaveného předpětí nitě na šicím stroji, kde po vytvoření stehu se nit dostává jako funkce času se počnou projevovat jako vrásnění švu.

S konkrétní podobou vlivů teploty a vlhkosti se setkáváme u vlhkotepelného

zpracování oděvů a při jejich údržbě (praní, čištění, žehlení), Následkem toho je i srážlivost zjišťovaná buď pod vlivem teploty, vlhkosti nebo kombinací obou.

Vliv teploty realizujeme na laboratorní žehlící podložce, kde je na paralelně

položených nitích vymezen délkový úsek značkou l₀= 0,5 m a jednotlivé nitě jsou zatíženy předpětím 0,5 tex. Teplotu aplikujeme předehřátou žehličkou na požadovaný stupeň. Po aplikaci odečteme absolutní délkovou změnu ∆l a vyjádříme ji relativním vztahem jako srážlivost podle vztahu ²

0

l 10 l

SR

= ∆

ε

Pokud dojde k prodloužení nitě, dostává srážlivost záporné znaménko.

5 Charakteristika šicího materiálu [9]

5.1 Použitý šicí materiál:

5.1.1 Rasant 75

Pevná nit pro vysokoobrátkové šití, bezpečně šijících na šicích automatech pro kalhoty, džínsy, pracovní oděvy, matrace a prošívaní přikrývky.

51.2 Rasant 120

Vysoce výkonná šicí nit, bezpečně zpracovatelná i na šicích automatech pro sukně, dámské šaty, halenky a košile,pro prádlo, koupací úbory, trikotáž a pro konfekci pletenin.

Vhodné i pro výrobu ložního prádla, záclon a pro začišťovací práce.

5.1.3 Belfil- S 30

Silná nit pro zvláště opticky zvýrazněné okrasné švy na pánské, dámské a sportovní oblečení a na džínsy. Šití koženého zboží, na batohy, lehátka, čalouněný nábytek. Vhodná pro výrobu knoflíkových dírek se zdůrazněním dírkového švu.

5.1.4 Belfil- S 80

Pevná šicí nit pro silnější konfekční materiály a pro značné namáhání švu na pánské a dámské oděvy. Pro šití pracovního a profesionálního oblečení, uniforem, kožených oděvů a džínsů. Dále na matrace, prošívané přikrývky, sportovní potřeby a na šití knoflíkových dírek.

5.1.5 Belfil-S 120

Mnohostranně použitelná, skutečně univerzální nit pro celý oděvní průmysl, od středně silných až po jemné látky. Vhodná i pro hustě dostavené tkaniny, náchylné na řasení ve švu.Všeobecně užívaná na pánské a dámské oděvy, obleky, sukně, šaty, košile, halenky, spodní prádlo, plavky. Pro konfekci pletenin výrobu ložního a stolního prádla, ručníků, klobouků, čepic, na šití záclon a závěsů. Vhodná i pro všechny začišťovací práce.

5.1.6 Synton 30

Na efektivní a nosné švy na obuvi, zejména sportovní, v kožené galanterii, na sportovní výstroj, čalounění v automobilovém průmyslu.

5.1.7 Asfil 90

Objemovaná nit Asfil z tvarovaného polyesteru svým plným charakterem zaručuje výborné zakrytí okrajů při veškerých začišťovacích švech (overlock ). Měkký šev je elastický a nevystupuje. Nit se používá pro překrývací stehy u kapesních váčků, trikotáže, spodního prádla, plavek apod.

5.1.8 Saba C 100

Používá se pro normálně zatěžované šití. Na šití kabátů, kostýmů, sak.Nezávisle na tom jestli je šití probíhá na šicím stroji nebo na automatu.

6. Experimentální část

6.1 Pro experiment byly použity následující nitě:

Rasant-75

- Surovina- PES jádro,bavlněný opřed - Jemnost- 57 tex

Rasant-120

- Surovina- PES jádro, bavlněný opřed - Jemnost- 28 tex

Belfil-S-30

- Surovina-100 % PESs - Jemnost- 123 tex Belfil-S-80

- Surovina- 100 % PESs - Jemnost- 42,1 tex Belfil-S-120

- Surovina- 100 % PESs - Jemnost- 31 tex Synton-30

- Surovina- 100 % PESh - Jemnost- 93 tex

Saba-C-100

- Surovina- PESh jádro, opřed PESs - Jemnost- 35 tex

Asfil-90

- Surovina- 100 % PESs - Jemnost- 41,7 tex

6.2 Zkouška pevnosti a tažnosti

Měření pevnosti a tažnosti probíhalo na stroji LABTEST 2.05 Zvolena byla upínací délka 250 mm

Rychlost vlastní 250 mm/min

Zvolené předpětí 0,5 N

Rychlost do předpětí 250 mm/min

Zkoušeno bylo 30 vzorků od každé nitě z důvodů nedostatku času Postup zkoušky:

- Nitě se odvinou z návinu stejným způsobem jako při běžném zpracování.

- Před uchycením zkušebního vzorku je třeba se přesvědčit, že čelisti jsou přesně nastaveny a jsou paralelní, tak aby udělená síla nevykazovala úhlovou odchylku.

- Zkušební vzorek se upíná do svorek s předpětím 0,5 N - Pak se zkušební vzorek upevní do svorek

- Zkouška byla prováděna při normálních klimatických podmínkách.

- Zaznamenává se tržná síla, prodloužení při přetrhu

Ty to trhací přístroje se používají především pro zjištění pevnosti v tahu a tažnosti. Základní charakteristikou zaznamenávanou po přetržení je absolutní pevnost v tahu F

Naměřené hodnoty pevnosti a tažnosti:

Belfil-S 30 Synton 30

zkouška t Ab Fb zkouška t Ab Fb

sec % N sec % N

1 15,68 18,64 41,72 1 25,42 30,27 49,82

2 15,72 18,69 41,37 2 24,06 28,64 44,89

3 15,24 18,11 40,94 3 22,6 26,9 45,84

4 16,38 19,48 40,5 4 24,36 29 43,43

5 16,36 19,45 43,09 5 22,66 26,97 43,26

6 16,64 19,79 43,34 6 24,04 28,61 46,23

7 15,86 18,86 39,67 7 23,04 27,43 47,23

8 15,86 18,86 40,35 8 21,18 25,2 40,77

9 15,68 18,64 40,57 9 21,66 25,78 43,31

10 16,62 19,76 43,63 10 22,84 27,19 43,07

11 16,16 19,21 41,86 11 21,26 25,3 42,53

12 14,94 17,76 36,87 12 21,42 25,48 42,79

13 16,78 19,95 41,76 13 24,48 29,14 49,04

14 15,58 18,52 39,55 14 23,9 28,45 45,59

15 16,04 19,07 40,53 15 25,28 30,09 50,98

16 16,08 19,11 37,03 16 24,84 29,57 46,4

17 15,86 18,85 37,36 17 22,2 26,42 44,01

18 17,22 20,47 41,45 18 23,16 27,57 45,52

19 17,1 20,32 42,02 19 24,72 29,42 49,38

20 16,32 19,39 40,64 20 23,56 28,04 46,81

21 14,32 17,02 38,59 21 23,9 28,45 45,82

22 15,56 18,5 40,44 22 24,5 29,16 46,79

23 15,44 18,36 41,5 23 24,58 29,25 47,43

24 14,8 17,59 38,39 24 22,58 26,87 44,55

25 15,5 18,42 40,57 25 21,24 25,27 42,48

26 17,22 20,48 41,97 26 22,9 27,25 46,47

27 15,44 18,36 40,5 27 24,24 28,85 46,65

28 16,48 19,6 42,33 28 24,26 28,88 45,61

29 16,12 19,16 39,69 29 23,5 27,97 45,49

30 15,94 18,95 41,53 30 23,16 27,56 44,87

n 30 30 30 n 30 30 30

x 15,96 18,98 40,66 x 23,39 27,83 45,57

s 0,69 0,82 1,72 s 1,23 1,47 2,36

v 4,32 4,33 4,24 v 5,28 5,29 5,18

min 14,32 17,02 36,87 min 21,18 25,2 40,77

max 17,22 20,48 43,63 max 25,42 30,27 50,98

Belfil-S 120 Belfil-S 80

zkouška t Ab Fb zkouška t Ab Fb

sec % N sec % N

1 11,04 13,11 8,78 1 13,04 15,49 14,49

2 11,16 13,25 9,17 2 13,36 15,88 13,87

3 9,98 11,84 8,92 3 13,74 16,33 15,14

4 11,54 13,7 9,36 4 13,54 16,09 14,32

5 11,34 13,46 9,8 5 12,92 15,35 14,34

6 12,02 14,28 10,1 6 12,66 15,04 13,87

7 9,72 11,53 7,77 7 11,9 14,13 13,52

8 10,52 12,48 8,55 8 11,36 13,49 13,05

9 9,92 11,77 7,53 9 13,1 15,56 14,57

10 10,96 13,01 8,31 10 13,84 16,45 13,98

11 10,76 12,77 8,48 11 13,2 15,69 13,67

12 10,4 12,34 8,15 12 14,22 16,9 14,99

13 11,1 13,18 8,62 13 13,56 16,12 15,05

14 11,46 13,61 9,18 14 12,54 14,9 12,96

15 10,3 12,22 9,34 15 12,68 15,07 14,22

16 10 11,86 7,87 16 11,2 13,3 11,57

17 12,28 14,59 10,09 17 11,34 13,46 11,82

18 10,24 12,15 8,67 18 13,12 15,59 14,06

19 11,76 13,97 9,2 19 12,48 14,83 13,55

20 11,18 13,27 9,03 20 12,68 15,07 13,76

21 10,78 12,8 8,51 21 12 14,25 12,8

22 10,94 12,99 8,28 22 11,88 14,11 12,8

23 9,58 11,36 7,69 23 13,12 15,59 13,68

24 12,12 14,39 10,15 24 13,6 16,16 14,79

25 11,58 13,75 9,88 25 12,22 14,52 12,48

26 10,98 13,03 8,88 26 12,62 14,99 13,37

27 11,56 13,73 9,53 27 13,86 16,47 14,79

28 10,94 12,99 9,28 28 13,14 15,61 13,98

29 11,4 13,54 9,54 29 13,56 16,11 14,57

30 12,16 14,44 10,28 30 13,16 15,64 13,75

n 30 30 30 n 30 30 30

x 10,99 13,05 8,96 x 12,85 15,27 13,78

s 0,74 0,89 0,77 s 0,79 0,94 0,9

v 6,76 6,8 8,65 v 6,14 6,17 6,49

min 9,58 11,36 7,53 min 11,2 13,3 11,57

max 12,28 14,59 10,28 max 14,22 16,9 15,14

Saba-C 100 Rasant 75

zkouška t Ab Fb zkouška t Ab Fb

sec % N sec % N

1 16,34 19,44 12,23 1 17,86 21,26 16,69

2 16 19,04 11,78 2 20,56 24,48 16,64

3 15,06 17,91 11,68 3 21,04 25,05 17,32

4 14,78 17,58 11,38 4 17,14 20,39 14,89

5 16,74 19,92 12,22 5 21,38 25,45 17,42

6 13,56 16,12 10,8 6 20,28 24,15 16,86

7 15,2 18,08 11,66 7 20,62 24,55 16,86

8 11,82 14,04 10,04 8 20,34 24,21 16,35

9 13,5 16,05 10,55 9 19,92 23,71 16,4

10 14,1 16,76 11,32 10 17046 20,77 15,02

11 14,98 17,81 11,49 11 20,1 23,92 16,66

12 14,48 17,21 11,59 12 19,6 23,32 16

13 13,1 15,57 11,31 13 20,76 24,71 16,52

14 14,3 17 10,78 14 20,48 24,37 16,04

15 13,02 15,47 11,02 15 20,62 24,54 16,57

16 15,4 18,32 11,07 16 20,32 24,19 16,72

17 13,56 16,12 11,62 17 18,96 22,56 15,93

18 14,62 17,38 11,39 18 20,34 24,21 16,31

19 15,46 18,39 11,74 19 20,68 24,61 16,82

20 15,86 18,86 11,97 20 19,12 22,75 15,53

21 16,38 19,49 12,25 21 15,66 18,61 13,4

22 14,94 17,76 12,03 22 17,56 20,88 14,72

23 15,72 18,7 11,6 23 19,56 23,28 15,57

24 14,96 17,79 11,95 24 17,94 21,34 14,64

25 16,94 20,04 11,76 25 18,8 22,36 15,32

26 15,2 18,08 11,98 26 20,04 23,84 15,36

27 15,56 18,51 11,92 27 15,76 18,74 13,04

28 16,4 19,51 12,23 28 20,92 24,9 16,35

29 16,58 19,73 11,89 29 16,52 19,64 13,85

30 15,86 18,87 11,6 30 20,56 24,47 16,54

n 30 30 30 n 30 30 30

x 15,01 17,85 11,56 x 19,36 23,04 15,88

s 1,23 1,47 0,53 s 1,63 1,94 1,11

v 8,22 8,26 4,59 v 8,4 8,43 6,99

min 11,82 14,04 10,04 min 15,66 18,61 13,04

max 16,84 20,04 12,52 max 21,38 25,45 17,42

Rasant 120 Asfil 90

zkouška t Ab Fb zkouška t Ab Fmax

sec % N sec % N

1 17,6 20,94 8,92 1 24,58 29,28 9,43

2 18,18 21,64 8,9 2 32,24 38,43 10,78

3 18,42 21,92 8,7 3 25,84 30,79 9,71

4 17,74 21,11 8,68 4 30,52 36,38 10,25

5 18,38 21,88 9 5 30,44 36,28 10,53

6 19,2 22,86 8,7 6 28,18 33,58 9,6

7 18,6 22,14 9,04 7 32,54 38,79 10,99

8 15,78 18,77 8,4 8 30,48 36,33 9,55

9 19,3 22,98 9,29 9 35,66 42,52 10,76

10 18,96 22,57 8,75 10 31,36 37,38 10,88

11 19,58 23,31 9,19 11 30,9 36,38 11,42

12 17,54 20,87 8,59 12 32 38,14 10,3

13 19,3 22,97 8,87 13 31,24 37,23 10,45

14 18,44 21,95 8,68 14 30,92 36,86 10,87

15 17,86 21,25 8,5 15 32,1 38,26 11,08

16 17,24 20,51 8,98 16 32,98 39,32 10,49

17 18,74 22,3 9,01 17 32,68 38,96 10,57

18 19,28 22,95 8,73 18 33,8 40,3 10,42

19 15,4 18,32 8,56 19 25,36 30,21 10,82

20 17,02 20,25 8,45 20 34,24 40,84 11,02

21 17,86 21,25 9,12 21 32,66 38,93 11

22 14,54 17,79 8,32 22 25,44 30,31 10,54

23 17,26 20,54 8,91 23 27,28 32,51 9,63

24 15,64 18,6 7,98 24 31,26 37,25 10,81

25 17,28 20,56 8,68 25 31,48 37,52 9,98

26 15,24 18,12 8,74 26 28,16 33,56 9,23

27 15,8 18,79 8,39 27 34,32 40,92 10,56

28 15,68 18,65 8,83 28 33,56 40,01 11,06

29 16,56 19,7 8,61 29 28,7 34,2 9,83

30 16,54 19,68 8,38 30 28,46 33,91 9,36

n 30 30 30 n 30 30 30

x 17,5 20,82 8,73 x 30,65 36,53 10,4

s 1,42 1,69 0,29 s 2,9 3,46 0,6

v 8,09 8,12 3,3 v 9,45 9,47 5,8

min 14,54 17,29 7,98 min 24,58 29,28 9,23

max 19,58 23,31 9,29 max 35,66 42,52 11,42

6.3 Oděr nitě v oušku jehly

Měření probíhalo při normálních klimatických podmínkách.

Měření bylo prováděno při natavení úhlu jehly 0° a zatížení 150g.

Zkoušeno bylo 10 vzorků od každé nitě.

Postup zkoušky:

Zdvihnout závaží do horní polohy Zavázat nit a zachytit za háček závaží

Protáhnout ouškem jehly navést do brzdiček a upevnit

Uvolnit závaží (nesmí se po uvolnění dotýkat kontaktů pod nimi) Zapsat stav počítadla

Zapnout přístroj

Zapsat stav počítadla po přetrhu Tabulka naměřených hodnot:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 PRŮMĚR

Belfil-S-120 239 311 137 200 342 476 141 210 344 396 279,6 Belfil-S-80 246 586 246 393 597 673 183 497 513 611 454,5 Belfil-S-30 876 1124 668 684 3515 1098 450 829 1169 866 1127,9 Rasant-75 251 613 231 371 210 648 195 251 289 247 330,6 Rasant-120 343 151 189 328 360 149 154 178 141 164 215,7 Saba-C 202 307 190 237 319 374 142 276 308 344 269,9 Asfil 547 773 450 865 606 773 332 911 978 607 684,2 Synton 728 1456 615 622 913 1456 290 756 1103 531 847

Jedena otáčka počítadla odpovídá deseti zdvihům jehly.

Největší odolnost v oděru ouška jehly má Belfil-S-30

6.4 Zjišťování zákrutu nití Podstata zkoušky

Spočívá ve stanovení počtu zákrutů při rozkroucení nebo dokroucení nitě do okamžiku stanoveného použitou metodou a zjištění změny délky a seskání.Buď se používá přímé

Metody (pro skanou nit) a metody nepřímé s napínačem (pro jednoduchou nit).

Pro měření byla použita metoda přímá pro skanou nit.

Postup zkoušky:

- Šicí nit upneme do pravé pevné čelisti, potom do levé pohyblivé, která je zaaretována.

- Nastavíme předpětí pro skané nitě 5mN/tex, odaretujeme levou čelist.