BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2001 Vítová Jarmila

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Fakulta textilní

Katedra oděvnictví

Studie vlivu vlastností oděvních materiálů na splývavost

Study of influence of clothing material characteristic on fabric drape

Jarmila Vítová

KOD 052

Obor 3113 – 7 Technologie a řízení oděvní výroby

Vedoucí práce: Ing. Glombíková

Rozsah práce : 58 stránek a 12 stran příloh Počet obrázků : 15

Počet tabulek : 11 Počet příloh : 5

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem Bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury.

V Liberci, dne 31. 5. 2001 Podpis:

Poděkování

Děkuji touto cestou vedoucí bakalářské práce ing. Glombíkové Viere za odborné vedení a rady při vypracování bakalářské práce.

Ráda bych také chtěla poděkovat pracovníkům katedry materiálů za jejich ochotu a technickou pomoc. Dále děkuji mé rodině za psychickou podporu v tomto období.

Anotace

Název tématu : Studie vlivu vlastností oděvních materiálů na splývavost

Spolu s tuhostí a mačkavostí tvoří splývavost základní strojící vlastnosti popisující stálost tvaru plošných textilií – zejména oděvních.

Splývavost je definována jako schopnost plošné textilie vytvářet prostorové deformace ve tvaru záhybů zaobleného tvaru.

V této práci je sledován vliv dostavy, vazby, tuhosti v ohybu a mačkavosti na splývavost plošné textilie. V experimentální části jsou provedena měření a vyhodnocení uvedených vlastností a na základě těchto měření je zjišťován vliv vlastností plošné textilie na její splývavost.

Annotation

Theme: Study of influence of clothing material characteristic on fabric drape.

Cloth stiffness, creasing and draping are the three main characteristics describing shape – retention of textiles, especially the ones that are used for clothing.

Draping is defined as a textile ability that make special deformations of the rounded pleats shape.

In this diploma work is searched the influence of sett, weave, bending rigidity and creasing on drape of extent textiles. In The experimental part is made measuring and evaluation of this attribute characteristics on the base of this measurement is identified the influence of extent textile characteristics its drape.

Obsah

1. Úvod ………8

2. Splývavost plošné textilie ………9

2.1 Pojem splývavost………9

2.2 Metody měření splývavosti ………9

2.2.1 Měření splývavosti podle normy ČSN 80 0835………10

2.2.2 Měření splývavosti F. R. L. Drapemetrem………13

2.2.3 Měření splývavosti I. T. F. Drapemetrem……….15

2.2.4 Měření splývavosti podle normy EDANA………...17

2.2.5 Cniišelkova metoda měření splývavosti………...18

2.2.6 Měření splývavosti podle Hanuse……….19

2.2.7 Subjektivní hodnocení splývavosti………...20

2.2.8 Určení koeficientu splývavosti vážením………...21

2.2.9 Měření splývavosti s použitím divergentního světla……….21

2.2.10 Měření splývavosti pomocí počítačové obrazové analýzy……….23

2.3 Podstata deformace textilie při splývání………23

2.4 Vliv stříhání na splývavost………24

2.5 Vliv podlepování na splývavost………25

2.6 Vliv šití na splývavost………...25

2.7 Charakteristika splývavosti………...25

3. Vytipované vlastnosti ovlivňující splývavost textilie………..26

3.1 Vazba tkaniny………...……….26

3.1.1 Vliv vazby tkaniny na splývavost textilie………...………..27

3.2 Dostava ...………..28

3.2.1 Vliv dostavy na splývavost textilie………...………28

3.3 Tuhost v ohybu………..28

3.3.1 Vliv tuhosti v ohybu na splývavost textilie………...28

3.4 Mačkavost……….31

3.4.1 Vliv mačkavosti na splývavost textilie……….31

4. Experiment………...32

4.1 Druhy materiálu použité pro měření………..32

4.2 Měření splývavosti textilie……….33

4.2.1 Popis počítačové obrazové analýzy………..33

4.2.2 Princip měření………35

4.2.3 Postup měření………35

4.3 Měření tuhosti textilie v ohybu………..37

4.3.1 Postup měření………37

4.4 Metoda měření mačkavosti………38

4.4.1 Postup měření………39

5. Vyhodnocení………39

5.1 Vypočítané hodnoty splývavosti, tuhosti a mačkavosti jednotlivých materiálů……39

5.2.Vyhodnocení vlivu dostavy na splývavost oděvního materiálu……….45

5.3.Vyhodnocení vlivu vazby na splývavost oděvního materiálu………...46

5.4.Vyhodnocení vlivu mačkavosti na splývavost oděvního materiálu………..47

5.5.Vyhodnocení vlivu tuhosti na splývavost oděvního materiálu……….47

6. Závěr………...53

7. Seznam obrázků………..54

8. Seznam tabulek………...…55

9. Seznam grafů………..56

10. Použitá literatura………57

11. Přílohy………59

1.Úvod

Každá plošná textilie má několik důležitých vlastností a faktorů, které tuto textilii výrazně ovlivňují. Tyto vlastnosti neovlivňují pouze textilii, ale ovlivňují i sebe sami, jako například žmolkovitost tkaniny je ovlivňována vlákny, přízí, hustotou dostavy, konečnou úpravou textilie, atd..

Jednou z důležitějších složených vlastností plošné textilie je splývavost. Je to vlastně schopnost textilie deformovat se vlivem gravitace, tak aby v dolním kraji této plošné textilie vznikali úhledné zaoblené záhyby.

Splývavost plošných textilií je dána, strukturou a tuhostí těchto textilií, přičemž tuhost textilie se může zvyšovat různými úpravami v zušlechťovacím procesu ( např.

kalandrování, nánosování, …).

Některé z předchozích prácí ( viz použitá literatura ) se zabývali podstatou deformace textilie při splývání, způsoby měření splývavosti a vlivem mechanicko fyzikálních vlastností plošné textilie na její splývavost. Výsledkem jejich práce je množství nestandardních, ale i klasických metod na popis této vlastnosti textilie. Princip některých metod i s vyjmenováním nedostatků a principů měření, jsou uvedeny v této práci.

Tato bakalářská práce se zabývá vlastnostmi plošné textilie, které výrazně ovlivňují její splývavost. Vlastnosti, které splývavost plošné textilie ovlivňují, jsou vytipovány z dostupné literatury.

Cílem bakalářské práce je na základě provedených měření ověřit zda tyto vytypované vlastnosti skutečně ovlivňují splývavost plošné textilie jak bylo zjištěno z dostupné literatury.

2. Splývavost plošné textilie

2.1 Pojem splývavost

Hovoří-li se o splývavosti plošné textilie, myslí se tím způsob, kterým plošná textilie visí v záhybech. Typickým příkladem kde se vyskytuje splývavost jsou např. oděvy (sukně), záclony, atd. .

Splývavost plošné textilie je její schopnost vytvářet prostorové deformace. Tyto deformace jsou ve tvaru zaoblených záhybů. Můžeme tedy říct, že se jedná o prostorovou poddajnost textilie. V literaturách ( viz. použitá literatura ) se vyskytují různé definice splývavosti plošné textilie. Tyto definice se, ale shodují v podstatné věci a to v tom, že splývavost souvisí s gravitací a deformací textilie.

Definice splývavosti

Splývavost je definována jako schopnost plošné textilie vytvářet prostorové deformace ve tvaru záhybů zaobleného tvaru, kterých se dosáhne jejím upnutím v kruhové horizontální čelisti. Splývavé okraje kruhově vystřiženého vzorku textilie a záhyby na nich charakterizují tuto prostorovou poddajnost. Její vyjádření je pomocí projekce tohoto útvaru do roviny [1].

2.2 Metody měření splývavosti

Základem proto, aby se zjistilo jak velká je splývavost plošné textilie je výběr vhodné metody měření splývavosti plošné textilie. Většina těchto metod je zaměřena na projekci splývaného vzorku, jejímž výsledkem je stín vzorku .

Obr. 1 splývající vzorek plošné textilie

Obr. 2 Projekce splývajícího vzorku

Koeficient splývavosti DC nám vyjadřuje v procentech jaký podíl zabírá plocha průmětu deformované části vzorku z plochy vzorku která je způsobilá ke splývání.

Splývavost materiálu je v práci [2] vyjadřována poměrem rozměrů osové linie A a B převedeným přes střed plochy projekce u tkanin ve směru osnovy a útku a u pletenin ve směru smyček a řádků. Osová linie je délka mezi krajními hodnotami průmětu splývaného vzorku na ose směru útku (A) a na ose směru osnovy (B),

Jestliže je poměr délek osových linií B/A v rozmezích (0,95 ÷ 1,1), pak je možné uvažovat, že splývavost je stejná ve všech směrech.

Jestliže je poměr B/A roven 1,1, pak materiál dobře splývá ve směru útku a smyčkových řádků. V případě kdy B/A se rovná 0,95, materiál lépe splývá ve směrech osnovy a smyčkových řádcích.

V literaturách je uváděno několik způsobů měření splývavosti, které jsou rozdílné.

Také vztahy uváděné pro výpočet koeficientu splývavosti se liší. Odchylky jsou v písemném označení parametrů, proměnných a také v různém vyjádření vztahů, protože ty odpovídají různým přístrojům, s odlišnými rozměry vzorků a pracující na různých principech.

2.2.1 Měření splývavosti podle normy ČSN 80 0835

Tato metoda je založena na projekci kruhového vzorku textilie. Mezi kruhové disky se vloží kruhový vzorek textilie o poloměru 150 mm, který se umístí na kruhový stojan. Přes průsvitnou desku se promítne obrys splývající plošné textilie, který se obkreslí na průsvitný papír. Plocha obkresleného tvaru se získá planimetrováním, které se provádí pro kontrolu dvakrát a to jednou z leva doprava a podruhé zprava do leva [3].

Koeficient splývavosti je vypočítán ze vztahu :

S je plocha zkoušené textilie Sp je průměrná plocha průmětů

Sm je plocha vzorku způsobilá ke splývání

[ ]

×100

= −

m p

S S x S

Splývavost lze rovněž hodnotit podle tabulky, uvedené v příloze. V tomto případě není nutné použít vzorec, ale pracuje se pouze se součtem ploch průmětů.

Dobře budou splývat tkaniny, které opisují malou plochu. Získá se projekce značně menší než je plocha původního vzorku. Projekce tkanin je závislá na stupni splývavosti měřeného vzorku (tab. 1).

Tabulka č.1

Zařízení a pomůcky potřebné ke zkoušce

Přístroj (obr. 3)který je použit pro tuto metodu se skládá z válce o průměru 310 mm a výšce 1 300 mm. Ve středu válce je umístěn stojánek o průměru 180 mm. V dolní části válce je kruhovitě umístěno osvětlení. Na válci je položena příložná deska z plexiskla (přístroj Výzkumného ústavu vlnařského, Brno).

Tvar stínu Charakteristika Koeficient splývavosti

Velmi tuhé textilie,

vyztužené, spec.

upravené

10-30 %

Dobře splývající textilie ( lehké šatovky, …)

45 - 80 % Špatná

splývavost ve směru osnovy, dobrá ve směru útku

35 - 50 %

Obrázek č.3

Popis obrázku : 1 - průsvitný papír 2 - horní čelist 3 - spodní čelist 4 - utahovací šroub 5 - vzorek textilie 6 - čočka

7 - zdroj světla 8 - plášť přístroje

Kruhová šablona o průměru 300 mm

Nůžky

Raznice

Planimetr

Zkušební vzorky : odběr zkušebních vzorků se provádí podle ČSN 80 0072. Připraví se dva kruhové vzorky o průměru 300 mm (přesně podle šablony) a vyseknou se raznicí

nebo vystřihnou nůžkami. Ve středu těchto vzorků se vysekne kruhový otvor o průměru 10 mm. Vzorky musí být hladké a klimatizované. Klimatizování vzorků před zkouškou se provádí podle ČSN 80 0061.

Nevýhody metody ČSN 80 0835

při obkreslování a planimetrování vznikají chyby, které jsou způsobeny lidským faktorem

Splývavost je vyjadřována koeficientem splývavosti, ten ale nepodává úplný obraz zkoumaného materiálu. Je mnoho jiných aspektů podrobného vytváření splývavosti.

Jeden z parametrů, který se může rychle změnit je počet vln, které se při projekci vytvářejí. Při zvětšení podpůrné čelisti se stav stínu změní, počet vln se zvýší (obrázek č.4).

Obrázek č.4

2.2.2 Měření splývavosti F.R.L. Drapemetrem

Způsob měření splývavosti na tomto přístroji je obdobný jako u ČSN. Tento přístroj byl sestrojen na základě toho, aby tkanina mohla být deformována ve všech směrech [4].

Vzorek plošné textilie kruhového tvaru se upne mezi dvě kruhové čelisti a nechá se volně splývat, po ustálení vzorku se na kruhový prstenec z papíru obkreslí promítnutý stín.

Plocha promítnutého stínu se následně zjistí planimetrováním.

S je plocha stínu v mm r je poloměr čelistí v mm Rje poloměr zkoušeného vzorku

Obrázek č.5

Popis obrázku č.5 : 1 - sférické duté zrcadlo 2 - bodový zdroj světla 3 - kryt žárovky

4 - odražené paralelní světlo

5 - čelisti se vzorkem v horní poloze 6 - skleněná deska

7 - stůl

Popis zařízení a vzorku

[ ]

2 100

2 2

× ×

−

×

−

= −

r R

r DC S

π π

π

Přístroj (obrázek č.5) se skládá z sférického dutého zrcadla, bodového zdroje světla které je umístěno tak aby vzniklo paralelní světlo, z krytu zdroje světla, ze dvou kruhových čelistí stejného průměru mezi které se vkládá zkoušený vzorek, z průhledného prstencového podstavce a skleněné desky.

Vzorek plošné textilie má průměr 300 mm a čelisti mají průměr 180 mm. Hodnoty koeficientu splývavosti získané na tomto přístroji se pohybují okolo 30 % pro volné tkaniny a 90 % pro tuhé tkaniny.

Nevýhody metody

průmět vzorku se obkresluje ručně a plocha stínu se zjistí planimetrováním, takže do měření je zanesena chyba která je způsobena lidským faktorem.

Koeficient splývavosti nám nepodává kompletní popis textilie při splývání.

2.2.3 Měření splývavosti I.T.F. Drapemetrem

Tento způsob patří také mezi diskové metody pro určování splývavosti plošných textilií. V této metodě se využívá přímého měření vzorku, takže na rozdíl od předchozích nepracuje s projekcí zkoušeného vzorku. Přístroj je vyobrazen na obrázku č.6.

Postup měření

Nejdříve se roztáhnou odměřovací kolíky na maximum, povolí se aretační knoflík.

Upevňovací deska se posune do stejné výšky jako je disk, vycentruje se a zafixuje v této poloze. Pomocí naváděcích kolíků se umístí zkušební vzorek a potom šablona. Šablona i zkušební vzorek musí být vycentrovány z diskem. Do středu šablony se zasune přítlačná deska. Potom se odstraní šablona a upevňovací deska se posune mimo pole měření,měřený vzorek musí zůstat v klidu. Vyčká se 15 minut pro ustálení vzorku a potom se provede samostatné měření, které pracuje na principu posouvání odměřovacích kolíků a otáčení vzorku o 1/16 otáčky ( viz obrázek č.7).

Odměřovací kolíky se posouvají tak dlouho dokud nejsou v přímém kontaktu s měřeným vzorkem. Na měřidle se odečte délka dvou paprsků R1 a R2 , ty patří k pozicím

V podstatě se odečítají jejich okamžité poloměry a z těch se potom stanoví koeficient splývavosti F.

d je střední průměr z naměřených průměrů S_j je plocha přítlačné desky

S_t je plocha měřeného vzorku S_c je plocha vypočítaná z d

Obrázek č.6

Popis obrázku č.6 : 1 - disk

2 - odměřovací kolíky 3 - měřidlo

4 - nástavný knoflík 5 - hladina

6 - přítlačná deska 7 - šablona

8 - aretační knoflík 9 - upevňovací deska 10 - naváděcí knoflíky

[ ]

2 2

2 2

j t

j j

t j c

d d

d d S S

S F S

−

= −

−

= −

Obrázek č.7

Nevýhody metody

Tato metoda je poněkud pracná protože se musí neustále nastavovat odměřovací kolíky a není příliš přesná, jelikož vzorek se měří pouze na 8 místech oproti předchozím metodám.

2.2.4 Určování splývavosti podle normy EDANA

V práci [5] je podrobně popsaná tato metoda. Tato metoda se používá pro měření splývavosti netkaných textilií. Pro získání průmětu vzorku se používá zařízení, které je podobné přístrojí F.R.L. Drapeometru.

Koeficient splývavosti se potom určí vážením ze vztahu :

Msa je hmotnost vnitřního dílu papírového prstence, který reprezentuje stín M_pr je hmotnost celého papírového prstence

Princip a postup měření

[ ]

100

pr sa

M Kf = M ×

Kruhový vzorek plošné textilie o průměru 300 mm je upnut mezi menší horizontální disky o průměru 180 mm. Okolo nižšího podpůrného disku volně splývá kruhový prstenec plošné textilie. Stín tohoto splývajícího vzorku nám dopadá na kruhový prstenec z papíru, který je stejně velký jako kruhový prstenec plošné textilie. Po 5 minutách od umístění vzorku se obkreslí projekce tohoto vzorku na papír. Následně se určí hmotnost papírového prstence, potom je papírový prstenec stříhán po délce stopy stínu a vážením se určí hmotnost vnitřního dílu prstence který reprezentuje stín.

Do protokolu kde se uvádí výsledky měření se zaznamenává i počet vln. Vzorky, které splývají do tvaru dvou vln se v této metodě neměří.

2.2.5 Cniišelkova metoda měření splývavosti

Tato metoda patří mezi nestandardní metody zjišťování splývavosti plošné textilie a je velice jednoduchá. Tato metoda nám umožňuje stanovit splývavost v nitích útku i osnovy.

Vzorek plošné textilie o velikosti 200x400 mm, se složí do harmoniky, tak aby vytvořila 3 záhyby. Složený vzorek plošné textilie se napíchne na jehlu a kraje textilie se přichytí pojistkou aby se záhyby nerozpadly (obrázek č.8).

Po 30 minutách se změří roztažení A mezi jehlami dolního kraje vzorku.

Koeficient splývavosti se vypočítá ze vztahu :

A je roztažení mezi jehlami dolního kraje vzorku

( )

[ ]

200 100

200 A A

D= − × = −

Obrázek č.8

Popis obrázku č.8 : 1 - zarážky 2 - jehla

3 - zkoušený vzorek A - roztažení mezi jehlami

2.2.6 Měření splývavosti podle Hanuse

Toto měření splývavosti pracuje na principu měření okamžité půdorysné vzdálenosti okraje splývajícího vzorku od středu rotující čelisti. Přístroj a způsob měření byl navržen v diplomové práci Hanuse [6].

Vzorek textilie je umístěn mezi rotující čelisti a je osvětlen pruhem světla, které vychází ze štěrbiny. Světlo vychází ze zdroje a odráží se pomocí zrcadla do štěrbiny.

Štěrbina je stejně velká jako je snímací lišta v dolní části zařízení. Snímací lišta se skládá z fotodiod. Světlo které vychází ze štěrbiny dopadá na fotodiody, pokud mu v tom nezabraňuje zkoušený vzorek textilie. Rotaci vzorku zajišťuje nízko otáčkový motor.

Při rotaci vzorku dochází v určitých okamžicích k zastínění fotodiod a tedy k přerušení světla které na ně dopadá. Signál z fotodiody je následně zaslán do zapisovače, který ho zpracuje. Výsledkem je potom grafický záznam, díky kterému lze určit střední poloměr. Tento poloměr je potřebný pro výpočet plochy průmětu splývajícího vzorku.

2.2.7 Subjektivní hodnocení splývavosti

V 60 - sátých letech dvacátého století se provádělo subjektivní hodnocení splývavosti, které bylo doprovázeno statickým zpracováním výsledků.

Cusick [4] ve své práci popsal jeden způsob hodnocení splývavosti, který je založen na párovém porovnáváním. Na modelový stojan umístil kusy bílých látek z bavlny tak aby se podobaly sukni. Skupině posuzovatelům se předložilo k pozorování 8 polosukní nebo fotografií těchto polosukní (obrázek č.9), u kterých posuzovali splývavost. Posuzovatelé hodnotili nejen to jak textilie splývá, ale i to která textilie se jim líbí.

Po porovnání výsledků subjektivního a objektivního hodnocení se zjistilo, že ve většině případů se objektivní a subjektivní hodnocení shoduje. Také se zjistilo, že hodnocení záleží na vkusu posuzovatele a módě.

Obrázek č.9

2.2.8 Určení splývavosti vážením

Určení koeficientu splývavosti vážením je jedním z nejjednodušších způsobů. Průmět splývajícího vzorku se obkreslí na kruhový papír o poloměru 150 mm. Stín vzorku je získán paralelním světlem.

Nejdříve se zváží celý kruhový prstenec. Potom se z papíru vystřihne plocha stínu a ta se také zváží. Výsledky vážení se potom dosadí do vztahu pro výpočet koeficientu splývavosti.

W₂ je hmotnost zastíněné plochy papíru W₁ je hmotnost papíru

R je poloměr papíru r je poloměr čelisti

Nevýhody metody

Tato metoda je sice velmi rychlá, ale není příliš přesná. Její nepřesnost spočívá v nerovnoměrné hmotnosti papíru a v obkreslování a stříhání, které se provádí ručně.

2.2.9 Určení koeficientu splývavosti s použitím divergentního světla

Jelikož se paralelní světlo získává a dosahuje dosti složitě, byl vynalezen způsob měření splývavosti pomocí divergentního (rozbíhavého) světla [7].

Na obrázku je vyobrazeno schéma přístroje pro měření koeficientu splývavosti pomocí divergentního světla, které odpovídá popisu v práci [7] (obrázek č.10)

Přístroj se skládá ze zdroje světla, který je umístěn 3 m nad základnou a kruhové čelisti, která je umístěna 1 m nad základnou.

[ ]

100

2 1 2 1

2 1 2

2 ×

×

−

×

= −

R W W r

R W W r DC

Obrázek č.10

Popis obrázku č.10 : h - výška od okraje splývajícího vzorku k základní desce r - poloměr čelisti

V práci [7] byli použity vzorky o poloměru 120, 150 a 180 mm. Stín vzorku se promítá do roviny základny.

Stín vzorku získaný rozbíhavým světlem by se oproti skutečnému rozměru vzorku rovnoměrně zvětšil, jen když by se obrys vzorku nacházel v jedné rovině. Toto odpovídá pouze absolutně tuhé textilii, jejíž stín je kruhový a může být tedy rovnoměrně zvětšený. Za tohoto předpokladu je koeficient splývavosti měřený divergentním světlem stejný jako paralelním světlem.

S je plocha stínu získaná paralelním světlem S₁ je plocha stínu získaná rozbíhavým světlem r poloměr čelisti

r₁ poloměr stínu čelisti R poloměr vzorku R₁ poloměr stínu vzorku

Ve skutečnosti tomu tak není, proto se musí DC_d upravit na DC_p připočítáním teoretického rozdílu. Tento rozdíl je vypočítán z předcházejících měření autora [7].

2.2.10 Zjišťování koeficientu splývavosti pomocí počítačové obrazové analýzy

[ ]

100

100 ₂

1 2

1 2 1 1

2 2

2 ×

×

−

×

×

= −

× ×

−

×

×

= −

r R

r S

r R

r DC S

π π

π π

π π

Většina z předchozích metod se zaměřuje na popis splývavosti plošné textilie pouze koeficientem splývavosti, což samozřejmě nepostačuje. Koeficient splývavosti závisí jen na ploše průmětu vzorku, neuvažuje už o tom, že se na vzorku textilie při splývání vytvářejí vlny, které mají různý tvar a velikost.

Také v metodách jenž už byli popsány dochází při určování koeficientu splývavosti k různě velkým chybám v měření, které souvisejí s obkreslováním stínu, měřením plochy vzorku, s přesností vážení, atd..

Proto byly v dnešní době navrženy různé způsoby měření splývavosti pomocí obrazové analýzy. Tento způsob umožňuje měřit přímo obraz splývajícího vzorku plošné textilie, což nám umožní popsat i jiné charakteristiky splývavosti (počet vln, velikost vln,…) než jen koeficient splývavosti plošné textilie.

Zařízení pro měření splývavosti pomocí obrazové analýzy bude podrobně popsáno v další části této práce, jelikož je použito pro měření splývavosti.

2.3 Podstata deformace textilie při splývání

Při splývání kruhového vzorku, který je upnut mezi dva disky, vzniká deformace zvaná ohýbání. Z důvodu výskytu dvojitého zakřivení dochází i k smyku (změně úhlu mezi nitmi). Při splývání textilie se vyskytují ještě velmi nepatrné a proto i zanedbatelné deformace, jako jsou deformace v tahu a tlaku.

Pro popis chování ohybu byla zvolena ohybová délka a sledovalo se co se stane s koeficientem splývavosti když smyková tuhost nabude nejvyšší hodnoty. Bylo sestavena teoretická závislost koeficientu splývavosti na ohybové délce za různých smykových tuhostí (obr.11), podrobněji je popsáno v práci [4].

Vyšrafovaná plocha je odhad rozmezí hodnot koeficientu splývavosti pro různé ohybové délky a pro smykové tuhosti mezi nulou a nekonečnem.

Obr.11 Závislost mezi ohybovou délkou c a koeficientem splývavosti ( n - počet záhybů)

Kdyby byla smyková tuhost nulová, koeficient splývavosti by se teoreticky získal na kruhové straně desky. Na obrázku číslo 12 je tato situace znázorněna ohybem pravoúhlých proužků. Tyto proužky jsou ohýbány vlastní vahou.

Obrázek 12

Za nekonečné smykové tuhosti se dvojité zakřivení nemůže vyskytovat, ale u textilie se však může vyskytovat tvary deformací s jednoduchým zakřivením..

2.4 Vliv stříhání na splývavost

Přiléhavost oděvu závisí velkou měrou na tom, jak jsou rozmístěny nitě tkaniny, zda jsou umístěny přímo nebo pod úhlem 45° k nitím osnovy. Je známo, že stříhání tkaniny pod úhlem 45°, dává vždy plastické a přiléhavé tvary, za to rozložení tkaniny po osnově nebo útku

není zcela přiléhavé. Avšak schopnost tkaniny formovat se do žádaného tvaru podmiňuje více kvalita příze, než způsob provázání a uložení nití.

2.5 Vliv podlepování na splývavost textilie

Jedná se o velkoplošné podlepování součástí oděvních výrobků za účelem získat tvar a náležitou pružnost podlepené části výrobku. Představuje vlastně zhodnocení oděvního výrobku, který získá v určitých partiích náležitou pružnost.

Pokud výrobek podlepíme zvýší se jeho tuhost v ohybu, čímž se výrazně sníží splývavost. U výrobků kde vyžadujeme velký koeficient splývavosti podlepování vynecháváme.

2.6 Vliv šití na splývavost

Při zpracování výrobku šitím dochází k ovlivnění splývavosti následujícími parametry: vlastnosti šicího materiálu, hustota stehů, šířka švových záložek, počet vrstev šitého materiálu v místě švu.

2.7 Charakteristika splývavosti

Splývavost je vlastnost plošné textilie, která je ovlivňována jak vlastnostmi textilie tak vlastnostmi vláken a přízí. Jedná se tedy o složenou vlastnost textilie.

Vlastnosti vláken

Vlastnosti polymeru

Geometrické vlastnosti - délka, obloučkovitost, struktura povrchu, tření mezi vlákny, průřez vlákny, jemnost vlákna, atd.

Mechanicko fyzikální vlastnosti - plastická a elastická pružnost vlákna, pevnost v tahu, ve vzpěru, v krutu, v ohybu,

Vlastnosti přízí

Vlastnosti vláken - příze přebírá vlastnosti vláken ze kterých je složena

Geometrické vlastnosti příze - jemnost, zákrut, struktura povrchu, objemnost, srážlivost, tření, atd.

Mechanicko fyzikální vlastnosti - pevnost v tahu, pevnost v ohybu, pružnost

Vlastnosti textilií

Vlastnosti příze a vláken ze kterých je textilie složena

Geometrické vlastnosti - tloušťka, struktura, vazba, dostava, pórovitost, srážlivost,…

Mechanicko fyzikální vlastnosti - tuhost v ohybu, mačkavost, žmolkovitost, pevnost, klouzavost

3. Vytipované vlastnosti ovlivňující splývavost plošných textilií

Z použité literatury bylo vytipováno několik vlastností, které ovlivňují splývavost plošných textilií. Jak velký vliv mají tyto vlastnosti na splývavost prověříme v následujícím měření.

Vytipované vlastnosti

Vazba

Dostava

Tuhost v ohybu

Mačkavost

3.1Vazba tkaniny

Tkanina vzniká vzájemným provázáním nejméně dvou soustav nití. Podélná soustava je osnova, příčná se nazývá útek. Vazba tkaniny je důležitá jak pro konstrukci textilie, kdy se vytváří žádaný vzor, vzhled i vlastnosti budoucího materiálu, tak i pro identifikaci jednotlivých typů tkanin. Vazba tkaniny je určitý způsob, kterým se soustavy nití mezi sebou

provazují. Vazba má vliv na pevnost, pružnost, tuhost, splývavost i na omak tkaniny. Ovlivňuje vzhled, tepelnou izolaci, prodyšnost, oděruschopnost i další vlastnosti tkanin.

Bod kde se ve vazbě kříží osnovní nit s nití útkovou nazýváme vazným bodem. Je-li útek nad osnovou, jde o útkový vazný bod. Je - li osnova nad útkem jde o osnovní vazný bod.

Určitý počet osnovních a útkových vazných bodů, který se ve tkanině neustále opakuje nazýváme střídou vazby (na technické vzornici se značí černě). Opakování střídy vazby se na technických vzornících značí červeně, pokud se jedná o černobílé provedení značí se křížkem. V tkaninách se vyskytuje také střída vzoru. Střída vzoru je určitý počet nití osnovních a útkových, které tvoří vzor. Střída vazby bývá často odlišná od střídy vzoru.

Vazby tkanin rozdělujeme na : Základní Odvozené

Komponované Speciální

Základní vazby

- plátnová - keprová - atlasová

Odvozené vazby

a) Odvozeniny plátnové vazby : Ryps - pravidelný, šikmý, nepravidelný, zpáteční Panama

b) Odvozeniny vazby keprové : Kepr - zesílený, zesílený oboulícní, lomený, hrotový, křížový, víceřádkový, vícestupňový, … c) Odvozeniny vazby atlasové : Atlas - zesílený, přisazovaný, stínový, smíšený, nepravidelný šestivazný, …

3.1.1 Vliv vazby na splývavost textilie

Teoreticky platí, že pokud budou zvoleny tkaniny stejného materiálového složení o stejné jemnosti příze, stejné dostavy, ale rozdílné vazby, potom tyto tkaniny budou vykazovat rozdílné hodnoty splývavosti.

Tyto hodnoty jsou sice rozlišné, ale rozdíl mezi nimi není nikterak výrazný, z čehož vyplývá, že vazba tkaniny nemá výrazný vliv na splývavost textilie.

3.2 Dostava

Dostava je osnovní nebo útková. Vyjadřuje počet osnovních nebo útkových nití ve tkanině na jednotku délky, zpravidla na 100 mm. Určení směru osnovy nebo útku u tkanin bez pevného kraje vyžaduje značnou zkušenost.

Dostava po osnově vyjadřuje počet útkových nití ve směru osnovy. Vychází se z obecného vztahu :

[ ]

n počet nití (n_o, n_u ) l měřená délka (lo, lu )

Zjišťování dostavy se provádí přímo počítáním nití na vyznačenou délku nebo postupným vypáráním nití ze vzorku 100 x 100 mm. Vyjádří se pak na délku 10 mm.

3.2.1 Vliv dostavy na splývavost textilie

Podstatný vliv na splývavost textilie má dostava osnovy i útku. Při zvyšování dostavy tkaniny po osnově i po útku dochází k zvyšování tuhosti v ohybu [1]. Toto se projeví zhoršenou splývavostí textilie. Pokud se ponechá konstantní dostava osnovy a dostava útku se bude zvyšovat, pevnost tkaniny po směru osnovy se bude snižovat, ale po směru útku zvyšovat. Z čehož vyplývá, že tkanina bude lépe splývat po osnově a hůře splývat ve směru útku.

3.3 Tuhost v ohybu

Tuhostí v ohybu se rozumí fyzikální veličina, která jako silový odpor vzniká v plošné textilii při jejím ohýbání vnější silou nebo vlastní tíhou. Tento odpor je součtem všech třecích a soudržných sil, které při tomto ohybu vznikají mezi vlákny a mezi nitěmi ve vazných bodech. To znamená, že tkaniny s vyšší dostavou a pleteniny s vyšší hustotou budou vykazovat vyšší hodnoty tuhosti a jsou - li tyto textilie ještě specielně preparovány či podlepovány, je hodnota tuhosti ještě vyšší.

Metody zjišťování tuhosti v ohybu se rozdělují do dvou skupin. Na metody statické a metody dynamické.

Metody statické

1) z tahového diagramu 2) podle SOMMERA 3) podle ASTM

4) modifikovaná metoda podle SOMMERA 5) podle ČSN

Statické metody vyhovují tehdy, chceme - li znát hodnotu tuhosti plošné textilie okamžitou. Jako charakteristiku stavu daného materiálu. K tomu aby se mohli posoudit

únavové jevy při opakovaném namáhání plošné textilie na ohyb tam, kde k tomu ve skutečnosti dochází, se používají metody dynamické.

Metody dynamické

1) metoda podle SCHIEFFERA 2) metoda podle BEKKA

3.3.1 Vliv tuhosti v ohybu na splývavost textilie

Splývavost textilie je nejvíce ovlivňována tuhostí v ohybu. Splývavost je parametr, který vyjadřuje korigovanou tuhost v ohybu ve všech směrech současně. Pro vystříhání okrajů kruhového vzorku až k poloměru R2 , tedy pro měření tuhosti konzolovým podepřením proužků (obr. 13) a při výpočtu ohybové délky c je vidět, že mezi těmito dvěma charakteristikami existuje závislost, kterou prokázal Cusik ( podrobněji v práci [1] a [4]).

Koeficient splývavosti Ks z této úpravy vzorků je možné vypočíst podle vztahů :

Hodně tuhé textilie špatně splývají. Naopak jemné a měkké textilie mají velmi dobrou splývavost.

KST

π R

2 l

2

. 2 π R

2

. 2

π R

2 l

1

. 2 π R

2

. 2.10² 2 R . 2 l

.2 l

2 2

2 R. 2 l .1 l

1 2

c L cos 0.5 ( . Θ ) 8 tan . ( Θ )

1

.

R2 – poloměr podpěrné čelisti l₂ – průměrná délka pásku

l1 – délka neohnutých pásků (poloměr vzorku)

L délka převisu

Θ úhel převisu c ohybová délka

Obrázek 13: úprava vzorku splývavosti pro měření tuhosti

Cusik (1962) experimentálně potvrdil, že počet vln při splývání textilie závisí na tuhosti tkaniny a průměru podpůrné čelisti, jak je vidět na obrázku 14.

Velmi tuhé tkaniny se jen mírně prohnou, než by vytvořily zřetelné vlny. To poskytuje plocha označená jako nula vln. Počet vln se zvyšuje se snižujícím se průměrem čelisti a klesající tuhostí textilie. Kdyby byl průměr čelisti předpokládaný v poloze přerušované čáry, nemůže se nikdy dosáhnout splývání textilie do tří vln.

Obrázek č.14

3.4 Mačkavost

Spolu s tuhostí a splývavostí tvoří mačkavost základní trojici vlastností popisujících stálost tvaru plošných textilií - zejména oděvních. K účinkům mačkání dochází až po přehnutí ( překonání tuhosti ) a zatížení, načež vznikne trvalá deformace, která se po čase může částečně zotavit. Proto mačkavost vyjadřuje současně stálost zmačkaného tvaru plošné textilie. Vzhledem k tomu, že se tato vlastnost týká všech oděvních plošných textilií, existuje na její určení několik metod, ale každá z nich má specifické použití.

Základní teorie prostorových deformací a jejich zotavení vychází ze simulace, kdy proužek textilie je zatížen tlakovou silou F_p vytvořenou závažím o hmotnosti m v čase t_z a v době t_o je odlehčen.

Při zatížení dochází v textilii k ohnutí vláken vnějšími silami a následkem toho se přestaví vazebně jejich vnitřní struktura. To má odezvu přes nitě až do plošné textilie, ve

které dojde k deformaci. Po odlehčení proužek vyskočí na hodnotu α , která je ekvivalentní okamžité elastické deformaci. Následkem dalšího času dochází k zotavovacímu procesu proužku, který je zakončen, když α = konst. v čase t1 .

Metody zjišťování mačkavosti

1) Přehnutým proužkem - s gravimetrickým vlivem - bez gravimetrického vlivu

2) Metoda EMPA - simuluje zotavení šatů a oděvů na ramínku 3) Metoda AKU - pro pleteniny

4) Zjišťování mačkavosti po praní

3.4.1 Vliv mačkavosti na splývavost textilie

V práci [8] byla sledována korelace mezi mačkavostí a splývavostí textilie. Z naměřených hodnot bylo zjištěno, že mezi mačkavostí a splývavostí existuje přímá závislost.

Pokud totiž hodnoty mačkavosti rostou, rostou i hodnoty splývavosti.

Z těchto naměřených hodnot byly vypočítány korelační koeficienty a zjistilo se, že závislost která se mezi mačkavostí a splývavostí vyskytuje je malá.

4. Experiment

Velký vliv na rozložení (polohu a tvar) jednotlivých vln po celém obrysu splývajícího vzorku má anizotropie (směrová závislost vlastností) daného materiálu. Nejobvyklejším způsobem vyjádření míry anizotropie bývá grafické zobrazování v polárním diagramu, ze kterého je možné si dobře představit stav pozorované vlastnosti v jednotlivých směrech daného objektu – textilie. Z tohoto důvodu se v této práci měří tuhost v ohybu pod jednotlivými úhly a jednotlivá maxima a minima vln při splývání textilie.

Měření splývavosti bude prováděno pomocí počítačové obrazové analýzy, bude se měřit plocha průmětu vzorku a jednotlivá maxima a minima vln.

Na měření tuhosti v ohybu je použita gravimetrická metoda a pro měření mačkavosti je použita metoda podle normy ČSN 80 0819.

4.1 Druhy materiálu použité pro měření

Pro měření tuhosti v ohybu, splývavosti a mačkavosti byli použity materiály, které mají rozdílnou vazbu a dostavu útku. Dostava osnovy je stejná stejně jako materiálové složení a jemnost použité příze.

Základní parametry tkanin jsou uvedeny v tabulce č. 2. Vzorky materiálu jsou uvedeny v příloze č. 2.

Základní parametry hodnocených tkanin:

Tabulka č.2

4.2 Měření splývavosti textilie

Měření koeficientu splývavosti a úhlů maxima a minima mezi vlnami je provedeno pomocí počítačové obrazové analýzy.

Tato počítačová obrazová analýza je součástí vybavení Technické univerzity v Liberci na katedře oděvnictví.

4.2.1 Popis počítačové obrazové analýzy

Počítačovou obrazovou analýzou se rozumí zpracování obrázků pomocí počítače.

Tyto obrázky se na snímají do počítače ( např. skenováním nebo snímáním kamerou, …) a převedou se do vhodného digitálního formátu. Následně se provedou různá měření, které se vyexportují a uloží na vhodné záznamové médium.

Obrazová analýza se skládá ze softwarového, hardwarového vybavení a pomůcek potřebných pro měření.

A) Hardwarové vybavení

Základní parametry : Procesor – Cyrix PP 266 Mhz Operační paměť – RAM 40 MB

1 2 3 4

100%CO100%CO100%CO100%CO keprová keprová atlasová atlasová

dostava osnova 320 320 320 320

[1/dm] útek 150 240 150 240

jemnost osnova 20 20 20 20

[tex] útek 20 20 20 20

0,1172 0,1348 0,1068 0,1285 materiál

vazba

plošná měrná hmotnost [kg/m²]

HDD – 6 GB

Grafická karta – MUTECH – VGA –400 Series Kamera – JVC TW – C1380E

B) Softwarové vybavení

Použité softwarové vybavení obrazové analýzy je program LUCIA verze 4.15 [9].

LUCIA je software který zpracovává a analyzuje černobílý i barevný obraz, umožňuje digitalizovat obraz snímaný kamerou. Tyto obrazy se můžou upravit na binární nebo vlastní obrazy. Tyto obrazy lze také sekvenčně snímat a utvořit z nich album, které se může přehrávat. V systému LUCIA lze vytvářet vlastní makra, to je sled operací které nahradí stereotypní činnosti při měření.

Software LUCIA rozlišuje dva druhy měření:

- Texturální měření – měření týkající se textůry, výsledkem jsou hodnoty příznaků v jednotlivých polích.

- Objektové měření – týká se objektů

Měření se provádí na třech typech obrazů:

- Barevný obraz – používá se na měření intenzity nebo typického stínu barevného obrazu.

- Binární obraz – na měření tvaru a velikosti

- Obraz masky – používá se, když chceme měření zúžit na oblast, o které se mluví jako o oblasti měření a definujeme ji jako průnik měřícího rámu a masky.

Tento software vyžaduje přítomnost operačního systému DOS 6.22 a MS Windows (3.1 a výše), jelikož LUCIA pracuje pouze v prostředí Microsoft Windows.

C) Pomůcky pro měření

Mezi pomůcky pro měření patří stojan pro splývání vzorku, který má zabudované osvětlení,vzorek textilie a stativ kamery.

Stojan pro splývání vzorku

Stojan se skládá ze dvou kruhových čelistí pro upnutí vzorku, které mají průměr 180 mm, z kruhové desky , z kolíku na kterém jsou umístěny kruhové čelisti a kruhová deska a z osvětlení které je zabudováno ve spodní části stojanu. Vrchní čelist, která slouží pro upínání vzorku je snímatelná a opatřena stupnicí v [°]. Stojan je upraven pro bezdotykové ukládání vzorku textilie do splývající polohy.

Stativ kamery

Stativ kamery je stojan, který slouží pro držení kamery a posunování kamery nahoru a dolu. Tento stojan je tvořený tyčí. Kameru je možné po stativu posouvat vertikálně nahoru a dolu. Stativ je opatřený stupnicí na odečítání výšky, ve které se kamera nachází.

Vzorek plošné textilie

Vzorek plošné textilie má průměr 300 mm. Na vzorku je naznačen směr osnovy a útku. Ve středu vzorku je raznicí vyražený otvor.

4.2.2 Princip měření

Kruhový vzorek o průměru 300 mm se umístí mezi kruhové čelisti stojanu, uvede se do splývající polohy a zapne se světlo pro osvětlení vzorku. Potom se kamera posune do potřebné výšky a zaostří tak, aby se na monitoru v softwaru LUCIE zobrazil celý tvar splývaného vzorku. Následně se změří plocha projekce splývaného vzorku a jednotlivá maxima a minima úhlů vln. Výsledky měření se vyexportují a zpracují pomocí programu EXCEL.

4.2.3 Postup měření

1. Spustit software LUCIA – spouští se stejně jako jiné programy, které pracují v prostředí Windows.

2. Zapnout kameru

3. V softwaru LUCIE spustit pomocí ikony “živý obraz” snímání

4. Umístit vzorek plošné textilie na stojan

5. Nastavit kameru do takové vzdálenosti aby její záběr, který je monitorován na obrazovce obsahoval celý splývající vzorek. Obraz splývajícího vzorku zaostřit.

6. Provést kalibraci systému – na splývající vzorek se položí kalibrační pravítko, tak aby byli vidět jednotlivé dílky na pravítku v monitoru počítače. Na obrazovce je vidět živý obraz. Tento obraz se vyfotí pomocí ikony “zmrazit obraz”. Následně se provede kalibrace systému za pomoci ikony “nová kalibrace”. Vyberou se jednotky v kterých se bude měřit (v našem případě v milimetrech). Označením a zadáním úsečky a úhlopříčky známých rozměrů se získá reálná velikost pixelu v odpovídajících jednotkách.

7. Převést barevný obraz na šedý – v menu transformace příkazem převést do šedého obrazu, po převedení na šedý obraz definovat prahování podle RGB.

8. Přepnout na binární obraz – měřená část by měla mít bílou barvu. V případě, že se v měřené ploše vyskytují nežádoucí mezery, zaplní se příkazem zaplnit díry.

9. Nastavit velikost měřeného rámečku – velikost měřeného rámečku je nastavena v menu měření volbou příkazu měřící rámeček. Měřící rámeček se musí nastavit tak, aby celý snímaný obraz byl obsažen v tomto rámečku. Velikost se nastaví interaktivně pomocí myši nebo nastavením souřadnic.

10. Nastavit měřené příznaky - měřené příznaky se nastaví v menu měření, příkazem měření polí, v našem případě se vybere příznak plocha.

11. Provést měření – příkazem změřit pole a výsledky měření exportovat do schránky nebo do souboru. V případě uložení do schránky lze tyto data po otevření programu EXCEL přímo vložit do tabulky.

12. Měření úhlů maxima a minima vln– pomocí ikony úhel se provede interaktivně.

Změřené úhly se vyexportují. Úhly jsou měřeny v protisměru hodinových ručiček, dle obrázku č.15

Obrázek č.15

13. Zpracování výsledků měření – vyexportovaná data se upraví tak aby se s nimi dalo dále pracovat.

14. Stanovení koeficientu splývavosti – koeficient splývavosti se vypočítá ze vzorce:

S je plocha zkoušené textilie Sp je průměrná plocha průmětů

Sm je plocha vzorku způsobilá ke splývání

Tento vzorec je v souladu s normou ČSN 80 0835

4.3 Měření tuhosti textilie v ohybu

V této práci bylo zvoleno měření tuhosti plošných textilií gravimetricky. Tato metoda spočívá v okamžitém odečtení hodnot úhlu převisu jednotlivých vzorků. Zjištěné úhly jsou

[ ] ^%

× 100

= −

m p

S S x S

1 měření úhlu maxima vlny 2 měření úhlu minima vlny 3 směr měření úhlů

v radiánech. Z těchto úhlů se následně vypočítají tuhosti v ohybu v měřeném směru. Tato metoda není normovaná.

Při měření každého materiálu byli zjištěny 4 hodnoty úhlů z lícní strany a 4 hodnoty úhlů z rubní strany materiálu. Pro nedostatek materiálu a předpokládanou symetrii úhlů je tuhost měřena pod úhly 0°až 165°, po 15°.

4.3.1Postup měření

1. Připravit vzorky o velikosti 25*75 mm – tyto vzorky jsou střiženy pod úhly 0° až 165°, po 15°.

2. Vzorek se položí na měřící plošku – střed vzorku na střed plošky.

3. Vzorek se zatíží předepsaným závažím

4. Odečte se úhel převisu – odečítací raménka se nastaví tak aby roh převisu byl v zákrytu s raménkem. Na stupnici se odečte úhel převisu v radiánech.

5. Zpracování výsledků měření – zjištěné hodnoty radiánů se zapíší do tabulky a následně se z nich vypočítá konstanta K_αi. Konstantu lze vyhledat v příslušných tabulkách.

Tato konstanta se použije pro vypočítání délky ohybu v měřeném směru.

c

= l

× ^K

[m

]

l – délka převisu [m]

Tuhost v ohybu v měřeném směru se vypočte ze vztahu :

T

= γ × c

= b × g × ρ

× c

[Nm

]

γ ^-

ρ

g – gravitační zrychlení [9.81m.s^-2]

4.4 Metoda měření mačkavosti

Pro měření mačkavosti byla v této práci použita metoda měření podle ČSN 80 0819 [10]. Jelikož je již tato norma neplatná, byla pro naše měření upravena. Zatížení zkušebního vzorku závažím bylo zkráceno na 30 minut a doba po odlehčení je zkrácena na 30 minut.

Z každého materiálu bylo proměřeno 10 vzorků v směru osnovy a 10 vzorků ve směru útku.

Z toho vždy 5 po lícní straně a 5 po rubní straně.

4.4.1Postup měření

1. Připraví se vzorky o rozměru 50*20 mm – vzorky se připraví podle normy ČSN 800341.

2. Podle váhy tkaniny se zvolí délka přeložení viz. Tabulka č.3

Tabulka č.3

3. Zkušební vzorek se umístí do přístroje – pomocí nože se ohne přes okraj lamely přeložená část a zatíží se závažím. Mezi ohýbáním jednotlivých vzorků se ponechávají volné časové intervaly.

Váha tkaniny

Délka p ř eložení [mm]

[g/m

]

4. Odlehčení vzorku – po 30 minutách se sundá závaží. Po dalších 30 minutách následuje změření úhlu zotavení materiálu v radiánech.

5. Zpracování výsledků- z naměřených úhlů se vypočítají průměrné úhly zotavení materiálu

5.Vyhodnocení

5.1Vypočítané hodnoty splývavosti, tuhosti , mačkavosti jednotlivých materiálů

Parametry splývavosti, mačkavosti ,tuhosti jednotlivých materiálů ze zkoušené série tkanin je střední hodnota naměřených homogenních souborů. Naměřené hodnoty jednotlivých vlastností jsou uvedeny v příloze č.3. U splývaného vzorku byly ještě měřeny úhly mezi jednotlivými maximy a minimy vln. Tyto hodnoty jsou vyjádřeny v tabulce procentuálním zastoupením z počtu proměřených vzorků jednotlivých materiálů.

A) Parametry tuhosti

Hodnoty tuhosti pro jednotlivé materiály jsou přehledně znázorněny v grafech č. 1, 2, 3 a 4.

Tabulka č.4

B) Parametry mačkavosti

mat.

číslo 0° 15° 30° 45° 60° 75° 90° 105° 120° 135° 150° 165°

mat.1 líc 1,34 1,09 0,99 0,56 0,46 0,18 0,23 0,51 0,54 1,15 1,31 2,06 rub 1,27 2,15 2,12 1,14 0,86 0,76 0,69 0,54 0,46 0,52 0,79 0,83 mat.2 líc 1,24 1,54 0,99 0,68 0,70 0,65 0,65 0,53 0,97 1,00 1,89 2,01 rub 1,68 1,25 1,51 1,33 1,29 1,22 1,24 1,25 1,16 1,09 0,96 0,87 mat.3 líc 1,04 1,21 0,60 0,23 0,38 0,25 0,29 0,39 0,64 0,80 1,13 1,77 rub 1,94 1,45 1,28 0,62 1,18 0,61 0,58 0,47 0,53 0,53 0,69 0,86 mat.4 líc 1,37 0,95 1,14 0,68 0,71 0,60 0,76 0,56 0,75 0,76 0,79 1,36 rub 1,81 1,47 1,15 0,85 0,92 0,90 1,10 1,04 0,71 0,73 0,67 0,93

TUHOST T0 * 10^-7 [ Nm⁷ ]

mat.

číslo

líc rub líc rub

mat.1 1,64 1,78 1,88 1,64

UMAK [rad]

osnova útek

Tuhost v ohybu mat. 1

0,00 0,50 1,00 1,50 2,00 2,50

0°

15°

30°

45°

60°

75°

90°

105°

120°

135°

150°

165°

180°

195°

210°

225°

240°

255°

270°

285°

300°

315°

330°

345°

Tabulka č.5

C) Parametry splývavosti

Vypočítané hodnoty koeficientů splývavosti jsou přehledně zpracovány v grafu č. 5.

Tabulka č.6

Graf č. 1

číslo SPLÝVAVOST

mat. [%]

1 61,6

2 53,68

3 63,34

4 57,49

Graf č.2

Tuhost v ohybu mat. 2

0,00 0,50 1,00 1,50 2,00 2,50

0°

15°

30°

45°

60°

75°

90°

105°

120°

135°

150°

165°

180°

195°

210°

225°

240°

255°

270°

285°

300°

315°

330°

345°

Graf č.3

Graf č.4

Tuhost v ohybu mat. 3

0,00 0,20 0,40 0,60 0,80 1,00 1,20 1,40 1,60 1,80

0°

15°

30°

45°

60°

75°

90°

105°

120°

135°

150°

165°

180°

195°

210°

225°

240°

255°

270°

285°

300°

315°

330°

345°

Tuhost v ohybu mat. 4

0,00 0,20 0,40 0,60 0,80 1,00 1,20 1,40

0°

15°

30°

45°

60°

75°

90°

105°

120°

135°

150°

165°

180°

195°

210°

225°

240°

255°

270°

285°

300°

315°

330°

345°

Splývavost jednotlivých mat.

50 55 60 65

Koeficienty plývavosti [%]

Graf č. 5

D) Parametry úhlů mezi maximy a minimy vln v intervalech úhlů

Z naměřených hodnot úhlů maxim a minim vln, bylo vypočítáno procentuální zastoupení, pro jednotlivé materiály a to v intervalech po 15°stupních a po 30°.

Procentuální zastoupení maxim a minim pro jednotlivé materiály v intervalech po 15°a po 30° byly zaneseny do grafů 6, 7, 8 a 9, tyto grafy jsou v příloze č. 4.

Tabulka č. 7

interval

úhlů mat. 1 mat. 2 mat. 3 mat. 4 0°-15° 2,94 0,99 2,80 4,12 15°-30° 4,90 10,89 6,54 6,19 30°-45° 0,98 0,99 2,80 3,09 45°-60° 6,86 2,97 1,87 3,09 60°-75° 3,92 7,92 8,41 7,22 75°-90° 4,90 1,98 3,74 3,09 90°-105° 4,90 4,95 4,67 4,12 105°-120° 6,86 5,94 4,67 6,19 120°-135° 3,92 1,98 6,54 2,06 135°-150° 0,98 5,94 0,93 9,28 150°-165° 5,88 2,97 6,54 2,06 165°-180° 4,90 3,96 2,80 1,03 180°-195° 0,00 3,96 2,80 2,06

četnost minim v [%]

interval

úhlů mat. 1 mat. 2 mat. 3 mat. 4 15°-45° 5,88 11,88 9,35 9,28 45°-75° 10,78 10,89 10,28 10,31 75°-105° 9,80 6,93 8,41 7,22 105°-135° 10,78 7,92 11,21 8,25 135°-165° 6,86 8,91 7,48 11,34 165°-195° 4,90 7,92 5,61 3,09 195°-225° 8,82 7,92 6,54 10,31 225°-255° 7,84 7,92 9,35 12,37 255°-285° 10,78 6,93 9,35 2,06 285°-315° 11,76 9,90 9,35 11,34 315°-345° 3,92 10,89 10,28 8,25 345°-15° 7,84 1,98 2,80 6,19

četnost minim v [%]

Tabulka č. 8

Tabulka č. 9 interval

úhlů mat. 1 mat. 2 mat. 3 mat. 4 15°-45° 9,90 8,08 6,25 8,33 45°-75° 7,92 8,08 7,14 8,33 75°-105° 11,88 11,11 9,82 10,42 105°-135° 7,92 7,07 12,50 10,42 135°-165° 7,92 10,10 6,25 3,13 165°-195° 8,91 6,06 6,25 11,46 195°-225° 4,95 9,09 7,14 10,42 225°-255° 10,89 8,08 7,14 2,08 255°-285° 9,90 10,10 14,29 12,50 285°-315° 7,92 10,10 8,04 6,25 315°-345° 7,92 4,04 6,25 8,33 345°-15° 3,96 8,08 8,93 8,33

četnost maxim v [%]

interval

úhlů mat. 1 mat. 2 mat. 3 mat. 4 0°-15° 0,00 0,00 0,00 1,04 15°-30° 5,94 1,01 0,89 2,08 30°-45° 3,96 7,07 5,36 6,25 45°-60° 2,97 5,05 6,25 5,21 60°-75° 4,95 3,03 0,89 3,13 75°-90° 4,95 6,06 9,82 4,17 90°-105° 6,93 5,05 0,00 6,25 105°-120° 3,96 3,03 7,14 3,13 120°-135° 3,96 4,04 5,36 7,29 135°-150° 7,92 6,06 4,46 1,04 150°-165° 0,00 4,04 1,79 2,08

četnost maxim v [%]

Tabulka č. 10

5.2 Vyhodnocení vlivu dostavy na splývavost oděvního materiálu

Vliv dostavy na splývavost oděvního materiálu byl vyhodnocen pomocí korelačního koeficientu, který vyjadřuje závislost jedné vlastnosti na druhé.

Pokud je korelační koeficient leží v < -1; 1> pak existuje mezi vlastnosti jistá závislost, když je korelační koeficient roven 0 potom jsou tyto hodnoty na sobě nezávislé.

Čím víc se korelační koeficient pohybuje k –1 nebo 1 tím větší je mezi hodnotami větší závislost. Pokud je korelační koeficient v kladných hodnotách jedná se o přímou závislost, pokud je v záporných hodnotách je to nepřímá závislost.

V našem případě byl vypočítán korelační koeficient z hodnot splývavosti a dostavy, které jsou uvedené v předchozích tabulkách.

Velikost korelačního koeficientu je –0,9186, což znamená, že závislost splývavosti na dostavě je velká. Znaménko mínus před korelačním koeficientem znamená, že závislost je nepřímá, to znamená při zvyšování hodnot dostavy se splývavost materiálu zmenšuje.

Závislost splývavosti na dostavě je zaznamenaná v grafech č. 10, 11.

keprová vazba

50 55 60 65

ficient splývavosti [%] dostava ú. 15 dostava ú. 24

atlasová vazba

56 58 60 62 64

ficient splývavosti [%] dostava ú. 15 dostava ú. 24