Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Filozofie
Studijní program: Učitelství pro 2. stupeň Základních škol Studijní obor Občanská výchova – Anglický jazyk
Postavení českých au pair v britských rodinách The Status of Czech Au Paris in British Families
Diplomová práce: 2011 – FP – KFL – 181
Autor: Podpis:
Barbora BUZOVSKÁ
Vedoucí práce: Mgr. Jitka Masopustová
Počet
stran Grafů obrázků tabulek pramenů příloh
94 0 10 1 29 3 + 1 CD
V Liberci dne: 19. 4. 2011
Čestné prohlášení
Název práce: Postavení českých au pair v britských rodinách Jméno a příjmení autora: Barbora Buzovská
Osobní číslo: P06100006
Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.
Prohlašuji, ţe má diplomová práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.
Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Uţiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracoval/a samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.
Prohlašuji, ţe jsem do informačního systému STAG vloţil/a elektronickou verzi mé diplomové práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem poţadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 19. 4. 2011
Buzovská Barbora
Poděkování
Předně bych velice ráda poděkovala Mgr. Jitce Masopustové, která se ochotně ujala vedení mé práce poté, co jsem byla nucena vedoucí v průběhu vypracovávání změnit.
Přispěla tak velkou měrou svými radami k úspěšnému dokončení celé práce. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Martině Květoňové ze společnosti STUDENT AGENCY za cenné informace, díky nimţ jsem mohla na celou problematiku pohlédnout i z jiného úhlu. V neposlední řadě děkuji téţ své rodině a přátelům, bez jejichţ podpory, po celou dobu studia, bych nebyla schopna se takhle daleko vůbec dostat.
Postavení českých au pair v britských rodinách
Anotace:
Diplomová práce se zabývá dnes velmi oblíbeným kulturně výměnným programem au pair ve Velké Británii, který vyuţívají tisíce nejen českých mladých lidí, zejména dívek, aby zlepšily své jazykové znalosti, vyzkoušely si ţivot v cizí zemi a poznaly nové přátele. Cílem práce bylo zjistit, jaké zkušenosti mají s programem české au pair, konkrétně pak jak jsou přijímány ze strany hostitelských rodin. Výsledky kvalitativního výzkumu naznačují, ţe i přes jisté problémy, které nejeden pobyt doprovází, jsou české dívky britskými rodinami přijímány jako rovnocenní členové.
Klíčová slova:
au pair, péče o děti, práce v zahraničí, kultura, jazyk, kvalitativní výzkum
Summary:
The diploma thesis deals with the now very popular cultural exchange program au pair in Great Britain. It is used by thousands of young people not only from the Czech Republic, especially girls, to improve their language knowledge, experience life in foreign country and meet new friends. The aim of the work was to find out what experiences with the program the Czech au pairs have, specifically how they are accepted by host families. The results of the qualitative research suggest that despite some problems which accompany some of the stays, the Czech girls are accepted as peer family members by the British families.
Key words:
au pair, childcare, work abroad, culture, language, Qualitative Research
Zusammenfassung:
In dieser Diplomarbeit habe ich mich mit einem sehr populären und kulturellen Au-pair Austauschprogramm in Großbritannien befasst. Viele tschechische junge Leute, vor allem Mädchen, nutzen diese Möglichkeit aus. Sie können ihre Sprachkenntnisse verbessern, neue Freunde kennen lernen oder das Leben im Ausland versuchen. Das Ziel dieser Diplomarbeit war zu finden, welche Erfahrungen die tschechischen Au-pair Mädchen und Jungen haben und ob die Nachrichten wahr oder falsch von ihrer Arbeit in den Familien sind. Die Ergebnisse der qualitativen Forschung zeigen, dass gewisse Probleme wirklich existieren. Im Grunde können wir sagen, dass diese Au-pair Mädchen und Jungen als Familienmitglied werden.
Schlüsselwörter:
Au-pair, Kinderbetreuung, Arbeiten im Ausland, Kultur, Sprache, Qualitative Forschung
Obsah
1. Úvod ... 11
2. Základní vymezení pojmu au pair ... 13
2.1 Kdo je povaţován za au pair ... 13
2.2 Historie ... 15
2.3 Právní koncept au pair v Evropě ... 17
2.4 Au pair není chůva ... 18
2.4.1 Chůvy ... 18
2.4.2 Au pair ... 19
3. Au pair ve Velké Británii ... 21
3.1 Základní podmínky au pair programu dle Home Office ... 21
3.1.1 Pracovní povolení a povolení k pobytu ... 22
3.1.2 Zdravotní pojištění ... 22
3.1.3 Znalost jazyka ... 23
3.2 Práva a povinnosti au pair ... 24
3.2.1 Au pair a povinnosti ... 24
3.2.2 Povinnosti hostitelské rodiny ... 27
3.2.3 Volný čas a společenský ţivot ... 29
3.3 Problémy, které mohou au pair potkat ... 30
3.3.1 Problémy s dětmi ... 31
3.3.2 Problémy s rodiči ... 32
3.3.3 Kulturní šok a stesk po domově ... 34
3.4 Jak se stát au pair ve Velké Británii ... 35
3.4.1 Agentury ... 36
3.4.2 Inzeráty ... 38
3.4.3 Osobní zprostředkování ... 40
4. Informace o výzkumu ... 41
4.1 Stanovený cíl ... 41
4.2 Strategie výzkumu ... 42
4.2.1 Výzkumný vzorek ... 42
4.2.2 Koncept výzkumu ... 43
4.2.3 Metoda sběru dat ... 44
5. Výsledky výzkumu ... 46
5.1 Stanovená pravidla vs. skutečnost ... 46
5.1.1 Pracovní doba ... 47
5.1.2 Pracovní náplň – vykonávané činnosti ... 49
5.1.3 Volný čas ... 52
5.1.4 Vlastní pokoj a strava zdarma ... 53
5.1.5 Návštěva jazykových kurzů ... 55
5.2 Společné prvky rozhovorů ... 56
5.2.1 Problémy s rodinami ... 56
5.2.2 Volný čas strávený s rodinou ... 60
5.2.3 Vztahy dívek a rodin ... 62
5.2.4 Očekávání vs. Realita ... 64
5.2.5 Seznámení a současný kontakt s rodinami ... 66
6. Shrnutí výsledků výzkumu ... 71
7. Závěr ... 75
8. Seznam literatury ... 77
8.1 Tištěné zdroje ... 77
8.2 Webové zdroje ... 78
9. Seznam obrázků ... 79
10. Seznam tabulek ... 80
11. Seznam příloh ... 81
11.1 Příloha P1 – Respondentky a jejich hostitelské rodiny... 82
11.2 Příloha P2 – Přihlašovací formuláře ... 85
11.3 Příloha P3 – Ukázkový rozhovor ... 92
Seznam použitých zkratek
CACHE Council for Awards in Children’s Care and Education IAPA The International Au Pair Association
NNEB National Nursery Examination Board
1. Úvod
Kdyţ jsem stála, jako tisíce studentů vysokých škol přede mnou, před rozhodnutím, jaké téma pro svou diplomovou práci si vybrat, volba byla celkem jasná – Au pair. Tenhle kulturně výměnný program je v současné době velice populární, a to zejména z důvodu, ţe takhle mohou mladí lidé velmi snadno, levně a poměrně do hloubky poznat cizí kulturu na vlastní kůţi. Sama jsem téhle moţnosti před pár lety vyuţila a právě ona zkušenost byla jedním z faktorů, které ovlivnily mou volbu tématu.
Přestoţe mnoţství au pair, jeţ cestují do zahraničí kaţdý rok, aby se skrze souţití s hostitelskou rodinou naučili cizí jazyk a poznali jinou kulturu z blízka, je obrovské, jen málo která či který z nich ví, co je ve skutečnosti čeká. Proto jsem se rozhodla skrze svou závěrečnou práci podívat blíţe na to, jaké jsou skutečné podmínky, ve kterých se české au pair pohybují. Jako nástroje jsem vyuţila výzkumu, který, prostřednictvím rozhovorů s bývalými i současnými au pair, mapuje postavení českých au pair ve Velké Británii.
Samozřejmě, ţe Velká Británie není jediným místem, kam české (čeští) au pair míří, přesto však je nejčastějším cílem, a proto jsem se rozhodla svou práci zaměřit právě na poměry panující na Britských ostrovech a v britských rodinách, dá-li se taková rodina v multikulturním Spojeném království nalézt. „Podtitul“ ´Sluţka nebo člen rodiny´ navíc napovídá, ţe jsem svou pozornost věnovala mimo jiné také vztahům a rolím, do kterých se české au pair během pobytů dostávají.
Toto téma není nijak zvláště zmapováno, a tak se většina dívek a chlapců o tom, co skutečně práce au pair obnáší, dozvídá aţ na základě vlastních zkušeností. Proto bych chtěla, aby tahle práce mohla zároveň poslouţit jako rádce pro budoucí au pair, kde se skrze skutečné příběhy dozvědí více o ţivotě „pomocnic či pomocníků matek“, jak se au pair také říká, a skutečně věděli do čeho jdou.
Cílem práce je postavit proti sobě teorii a daná pravidla, jimţ se au pair programy řídí, s realitou, v níţ se české (čeští) au pair během svého pobytu skutečně pohybují. Výsledkem by mělo být zjištění, zda-li se postavení dívek a chlapců v rámci hostitelských rodin opravdu vyrovná jednotlivým členům, či jsou bráni spíše jako levná pracovní síla
„z východu“. Tomu téţ odpovídá členění práce. První teoretická část má za úkol seznámit
s právní a teoretickou rovinou kulturně výměnného program au pair. A to jak obecně, tak s její konkrétní podobou ve Velké Británii. Druhá část, tedy výzkum samotný, pak konfrontovat daná pravidla s tím, co se děje ve skutečnosti a co nejvěrněji vystihnout vztahy a pocity zúčastněných respondentek z vlastních au pair pobytů. I kdyţ by problematika zaslouţila hlubší zkoumání a tudíţ i značně širší záběr výzkumu, i tento letmý pohled jistě pomůţe k vytvoření obrazu toho, jaké postavení zaujímají české au pair v rámci britských rodin.
V průběhu zpracovávání práce došlo z důvodu odchodu PhDr. Zuzany Kubišové z TUL ke změně vedoucí práce. Od března 2011 se novou vedoucí práce stala Mgr. Jitka Masopustová.
2. Základní vymezení pojmu au pair
V současné době se termínu au pair uţívá poměrně volně. Jsou jím označovány osoby, dívky i chlapci, které se starají o děti svých hostitelských rodin a pomáhají s lehčími domácími pracemi. Na druhou stranu je ale tenhle termín velmi často a milně zaměňován s pojmem chůva. Ta však, na rozdíl od au pair, má v popisu práce zejména péči o děti a úkoly s nimi spojené. Většinou má také příslušné vzdělání či dlouhodobé zkušenosti s péčí o děti a je placena jako kaţdý běţný zaměstnanec dle počtu odpracovaných hodin.1
K tomu abychom byli schopni určit, jaké postavení zaujímají české au pair v rámci britských rodin, je tedy naprosto nezbytné přesně charakterizovat pojem au pair a uvést základní práva a povinnosti, jeţ se s touhle pozicí váţí.
2.1 Kdo je považován za au pair
Pojem au pair pochází z francouzštiny a dá se přeloţit jako „sobě rovný“ nebo
„na stejné úrovni“. Jiţ původ slova naznačuje, ţe au pair mají mít v rodině stejné postavení jako zbývající členové.2
Obrázek 1 Au pair s dětmi Zdroj: www.goaupair.com
Přesnou definicí statusu au pair rozumíme svobodnou dívku či chlapce ve věku 18 aţ 27 let (chlapci 20 – 27 let). Daná věková hranice se však můţe lišit stát od státu, kde je program zaveden. Au pair přijíţdí do cizí země na dobu určitou, většinou na 6 - 12 měsíců, zejména za účelem zdokonalení se v jazyce daného státu a poznáním nové kultury, ţivotního stylu a
1 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, 2005. s. 11 - 12
2 Tamtéţ s. 13
přátel. Ţije společně se svou hostitelskou rodinou, kde pomáhá s péčí o děti a lehkými domácími pracemi. Maximální „pracovní doba“ by se měla pohybovat okolo 25 hodin týdně. Za to jí nebo jemu rodina poskytuje ubytování a stravu zdarma, plus týdenní kapesné. Minimální výše kapesného je přesně stanovena. Ve Velké Británii je aktuální minimum stanovené vládním úřadem Home Office, z května 2004, 55 liber3 za týden. Navíc má au pair také nárok na 2 celé volné dny v týdnu.4
Všechny (všichni) au pair5 by v rodinách měly (měli) fungovat jako plnohodnotní členové domácnosti se všemi povinnostmi i právy. To dokládá i fakt, ţe hostitelské rodiny s au pair neuzavírají ţádnou formální písemnou smlouvu. Mezi oběma stranami dochází „pouze“
k ústní dohodě. Jediný dokument, kde jsou písemně sepsána práva a povinnosti budoucích au pair, je tzv. zvací dopis, ve kterém rodiny dívkám či chlapcům upřesňují, co bude jejich náplní práce, výši kapesného, volný čas, informace o rodině, místě bydliště atd.
Obrázek 2 Au pair chlapec s dětmi Zdroj: chinewsblog.wordpress.com
Jak předchozí definice naznačuje, au pair se můţe stát jak dívka, tak také chlapec. Tenhle fakt však např. ve Velké Británii neplatí dlouho. Aţ do roku 1993 se ve Spojeném království mohla au pair stát pouze dívka. Teprve aţ v důsledku legislativních tlaků ze strany Evropské Unie byl tento zákon zrušen a v současnosti, z celkového počtu au pair jeţ do Británie přijíţdí, je asi 10 % chlapců. Přesto však je tohle číslo stále dosti nízké.
Rodiny totiţ i nadále volí jako pomocnice ke svým dětem raději děvčata, protoţe v mnohých neustále přeţívají předsudky, ţe kluci, jenţ mají zájem se stát au pair, jsou
3 Některé zdroje uvádí téţ 60 liber, avšak oficiálně se mi podařilo nalézt právě zmiňovanou částku 55 liber.
4 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, 2005. s. 12 - Goodheart, K. Childcare: The Guide for Busy Parents. Richmond: Crimson Publishing, 2008. s. 49
5 Vzhledem k tomu, ţe au pair můţe být jak dívka, tak chlapec a všechna obecná pravidla se tudíţ týkají obou z nich, budu se snaţit v teoretické části práce mluvit o au pair v mnoţném čísle. V některých případech to sice můţe znít trochu podivně, avšak chci, aby byly brány v potaz obě pohlaví.
něčím divní, ţe musí být nutně gayové či trpět jakoukoliv úchylkou. Na druhou stranu rodiny, které si chlapce jako au pair vyberou, musí konstatovat, ţe nejsou v ničem horší neţ dívky. Snad jen se trochu liší aktivity, jenţ jsou po muţském au pair poţadovány.
Častěji pomáhají s těţšími pracemi, jako např. na zahradě, a jen málokdy vaří. Ale jinak zastanou povinnosti spojené s „au pairingem“ na stejné úrovni. Navíc v rodinách kde mezi dětmi převládají chlapci, je au pair kluk přirozenější autoritou neţ děvče, jelikoţ mají podobnější zájmy.6
2.2 Historie
Pojďme k úplnému prvopočátku programu. Zcela poprvé byl pojem au pair, který, jak jiţ bylo výše zmíněno, znamená „na stejné úrovni“, pouţit v roce 1897. V novinách Girl’s Own Paper, které vycházely aţ do roku 1956, se autor zmiňuje o anglické dívce, jeţ odjíţdí do Francie vyučovat svůj rodný jazyk. Výměnou za lekce angličtiny se jí dostávaly hodiny francouzštiny.7
Další rozměr získal „au pairing“ na přelomu 19. a 20. století, který byl ve znamení bojů ţen za zrovnoprávnění v rámci společnosti. Do té doby bylo jedinou povinností ţeny se vdát a vychovávat děti.
Emancipace ţen však postupně sílila, aţ vyústila ve zborcení zaţitých stereotypů a ţeny si, stejně jako muţi, začaly budovat kariéru. Bohuţel však mnohdy na úkor rodiny. Navíc v období světových válek, kdy byli muţi verbováni do národních armád, aby bojovali na frontách, bylo zapotřebí nahradit jejich pracovní sílu.
Ţeny tedy byly nuceny zaujmout prázdná místa v továrnách a jiných podnicích. Matky tak začaly trávit v zaměstnání čím dál tím více času a bylo tudíţ zapotřebí najít způsob, jak zkombinovat pracovní ţivot s výchovou
6 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, 2005. s. 13 - 15
7 Tamtéţ.
Obrázek 3 Girl´s Own Paper z roku 1897
Zdroj: www.mostly-victorian.com
dětí a péčí o domácnost. Nejjednodušší variantou se jevilo najmutí paní či slečny, která by doma obstarala povinnosti, jeţ do té doby byly plně v kompetenci matky.8
Dalším důvodem, který napomohl k rozvoji au pair programů, byl fakt, ţe zdevastovaná poválečná Evropa zkrátka potřebovala způsob, jak se vyhnout dalším celosvětovým konfliktům. Jednou z moţností, jak úspěšně dosáhnout daného cíle, se ukázala být skutečnost, ţe pokud se jednotlivé národy a kultury o sobě dozvědí co nejvíce a poznají se opravdu do hloubky, ubude snah o podmanění si jiných států a dojde tak k rozvoji tolerance a vzájemného porozumění mezi nimi. A jak toho dosáhnout jednodušeji, neţ dát moţnost lidem jednoho státu, okusit si ţivot v prostředí, který je pro jinou zemi naprosto typický? Naučit se jejím zvykům, jazyku…9
V neposlední řadě se na vzniku „au pairingu“ podepsal téţ fakt, ţe dívky spatřovaly v této práci jednoduchý způsob, jak získat nové zkušenosti a dovednosti a jak si v zahraničí najít lépe placené zaměstnání, neţ nabízí jejich vlast.
Postupem času tedy pojem au pair nabral na značně širším významu, neţ tomu bylo v roce 1897. Vezmeme-li v úvahu všechny výše zmíněné etapy, které se „společnými silami“
podílely na vzniku kulturně výměnného programu jak jej známe dnes, můţeme konstatovat, ţe od prapůvodního cíle naučit se cizí jazyk, s nímţ au pair odjíţděly do zahraničí nejdříve, přes pomoc v domácnosti, která převzala prioritu počátkem 20. století, aţ po kulturní „seznamování“, jenţ přišlo na řadu po 2. světové válce, se
“au pairing“ vyvinul v komplexní program, který umoţňuje účastníkům získat jak zkušenosti spojené s praktickými činnostmi, tak také zkušenosti, jeţ vybaví jedince do ţivota mnoha osobnostními kvalitami, jakými jsou např. samostatnost, zodpovědnost, soběstačnost, tolerance vůči druhým atd. V neposlední řadě také umoţňuje snazší budování kosmopolitní společnosti, která se s umazáváním vzdáleností ve světě formuje a zvyšuje vzájemné porozumění mezi kulturami, jeţ ústí v lepší vzájemnou kooperaci a komunikaci.
Do programu se postupně zapojovalo čím dál tím více států. Od počátečních zemí, které se na budování „au pairingu“ podílely nejvíce, jako jsou Švýcarsko, Velká Británie či
8 Ehrenreich, B., Hochschild, A. R.: Global Women. Nannies, Maids, and Sex Workers in the New Economy.
New York: A Metropolitan/OWL Book. 2002.
- Freaupair. Org. Au Pair History [online]. 2008 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z WWW:
<http://www.freeaupair.org/info/aupair/4/au-pair-history>.
9 Tamtéţ.
Rakousko, se myšlenka kulturní výměny a poznání velice rychle rozšířila do celého světa.
Dnes můţeme desítky tisíc au pair najít téměř po celém světě od Spojených států Amerických aţ po Austrálii.10
2.3 Právní koncept au pair v Evropě
V důsledku rychlého rozvoje au pair programu v druhé polovině 20. století a obrovského nárůstu počtu au pair, zejména dívek, bylo nutné, aby se status au pair a s ním vázaná práva i povinnosti ošetřily i po legislativní stránce. V roce 1969 se proto tahle problematika dostala na jednací stůl dokonce ve Štrasburku. Tam byla 24. 11. 1969 podepsána tzv. Evropská dohoda o umisťování au pair11 (dále jen Evropská dohoda), která vymezuje právní rámec statusu au pair12. Přesnější definici pozice si pak kaţdý jednotlivý stát, ve kterém existuje au pair program, vymezuje vlastní legislativou. Proto se také liší věkové rozmezí au pair, délka pobytu, pracovní doba či povinnost navštěvovat jazykovou školu země od země. Příkladem je zákonná povinnost au pair v Belgii navštěvovat jazykový kurz, kdeţto např. ve Velké Británii nebo Německu je to pouze na dívkách či chlapcích, zda-li se rozhodnou, během pobytu v zemi, školu navštěvovat.13
Kaţdá osoba mající status au pair má podle Evropské dohody právo na:14
Stravu a ubytování (podle moţnosti nejlépe ve vlastním pokoji)
Návštěvu jazykových kurzů
Minimálně jeden celý den volna
Navštěvovat bohosluţby
Kapesné v patřičné výši
„Pracovní dobu“ cca 5 hodin denně
10 Ehrenreich, B., Hochschild, A. R.: Global Women. Nannies, Maids, and Sex Workers in the New Economy.
New York: A Metropolitan/OWL Book. 2002.
- Freaupair. Org. Au Pair History [online]. 2008 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z WWW:
<http://www.freeaupair.org/info/aupair/4/au-pair-history>.
11 V originále - European Agreement on „au pair" Placement
12 Zajímavostí je, ţe Velká Británie tuhle smlouvu nikdy neratifikovala, jelikoţ se obávala, ţe by případné právní smlouvy mezi au pair a rodinami přesunuly pozici au pair z člena rodiny na právoplatného zaměstnance. Česká republika téţ nepatří mezi signatáře, důvod však není znám.
13 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, 2005. s. 24 - ECHO magazín. AU PAIR: Jak se jim ţije ve Velké Británii? [online]. 24.08.2008 [cit. 2011-02-15].
Dostupné z WWW: <http://www.echomagazin.com/sk/clanky/prakticke_rady_uk/au_pair_a_nanny/
au_pair_jak_se_jim_zije_ve_velke_britanii>
14 Council of Europe. European Agreement on "au pair" Placement [online]. 2004 [cit. 2011-02-15].
Dostupné z WWW: <http://conventions.coe.int/Treaty/EN/Treaties/Html/068.htm>.
Za to, ţe hostující rodiny poskytnou au pair vše na co mají podle Evropské dohody právo, jsou ony povinny (oni povinni) rodinám oplatit pohostinnost sluţbami, které zahrnují běţné denní rodinné povinnosti.
V polovině 90. let minulého století byl učiněn další krok k lepší kontrole dodrţování pravidel kulturně výměnného programu au pair zaloţením mezinárodní organizace The International Au Pair Association, známou pod zkratkou IAPA15. Asociace sdruţuje agentury z celého světa, jeţ se au pair programem zabývají a chtějí-li se stát členy IAPA, musí nutně splňovat podmínku bezproblémového fungování po dobu nejméně 2 let a zavázat se k dodrţování tzv. IAPA's Code of Conduct, ve kterém asociace definuje své formální a etické standardy. V dnešní době má asociace 160 členů ze 42 zemí světa. Česká republika je zastoupena společností STUDENT AGENCY s.r.o.
2.4 Au pair není chůva
Jiţ bylo zmíněno, ţe pojmy au pair a chůva (v angličtině nanny) se v současné době velmi jednoduše a často zaměňují. Avšak je velice důleţité si uvědomit, ţe ačkoliv ne kaţdý spatřuje v obou pozicích rozdíl, po právní stránce se jedná o naprosto odlišné posty, jeţ s sebou nesou téţ různé podmínky, práva a povinnosti pro obě strany.
2.4.1 Chůvy
S. Griffith a S. Legg ve své knize píší: „U chův se obvykle očekává, ţe mají nějakou formální přípravu, jako třeba osvědčení z péče a vzdělávání dítěte, nebo nějaký jiný stupeň odborné kvalifikace.“ Tím můţe být např. tzv. CACHE (Council for Awards in Children's Care and Education) diplom, který nahradil NNEB (National Nursery Examination Board) certifikát. Lze jej získat po absolvování kurzu ve Velké Británii a je zárukou toho, ţe osoba, která jej obdrţí, je plně kvalifikovanou chůvou jak v oblasti bezpečnosti dítěte, tak téţ v jeho správném vývoji a vzdělávání. Na druhou stranu však mnohdy rodiče dávají přednost spíše chůvám, jeţ sice nemají potřebné vzdělání, avšak mají dlouholeté zkušenosti s dětmi, které se „pouhým“ vzděláním těţko nahradí.16
15 Více informací na: www.iapa.org
16 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, 2005. s. 12 - 13 - Renata & Adriana. Môţe byť kaţdá au pair nanny? ECHO magazín. Červenec 2006, roč. II, č. 07, s. 34 - 35
Za svou práci je chůva placena jako „běţný“ zaměstnanec. Tedy příslušnou hodinovou sazbou, dle počtu odpracovaných hodin. Není neobvyklé, ţe chůvy pracují i 60 hodin týdně, jelikoţ jsou najímány zejména rodiči, kteří pracují na plný úvazek a mají malé děti, jeţ nemohou navštěvovat mateřské školy a tudíţ je od chův vyţadována celodenní péče o ně. V rodině svého zaměstnavatele mohou proto bydlet, ale výjimkou není, ţe chůva k rodině pouze denně dochází.
V kompetenci chův je práce, která je výhradně spojena s dětmi. Neočekává se tedy, ţe by pomáhaly s domácími pracemi, jeţ se dětí netýkají.
2.4.2 Au pair
Au pair jsou v mnohém chápány jako chůvy, avšak mají pár značných odlišností, které je řadí do samostatné kategorie.
Tou asi úplně největší je, ţe právě prostřednictvím běţného fungování v hostitelské rodině, kde téţ bydlí, studují cizí jazyk a kulturu, coţ je hlavním posláním au pair programu. Dále je pozice au pair omezena věkem a značně niţší jsou i počty hodin, které au pair během týdne odpracují a samozřejmě i odměna, jeţ za práci získají. Narozdíl od chův je navíc finanční odměna pouze kapesným, které au pair získávají k ubytování a stravě zdarma.
Rozhodně se tedy nejedná o plat, jako v případě pozice chůvy, a nevztahují se tak na něj ţádné daňové povinnosti v dané zemi, kde au pair svůj pobyt tráví.17
Au pair programy se dále dělí podle počtu odpracovaných hodin na:18
Au pair - pracuje cca 25 hodin týdně
Au pair plus - pracuje cca 30 hodin týdně
Demi au pair - pracuje cca 15 hodin týdně
Všechny tři typy jsou ve své podstatě stejné, tzn. ţe au pair mají totoţná práva i povinnosti.
Jediné co se liší, je jiţ zmíněná pracovní doba a s ní i spojená výše odměny (kapesného).
17 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, 2005. s. 12 - 13 - Renata & Adriana. Môţe byť kaţdá au pair nanny? ECHO magazín. Červenec 2006, roč. II, č. 07, s. 34 - 35
18 Anglie.cz. Au-pair [online]. 2010 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: < http://www.anglie.cz/prace/au- pair/>.
Je-li tedy např. matka v hostitelské rodině trvale doma, obstará spoustu povinností sama a au pair má pak za úkol jí spíše pomáhat a neodpracuje tolik hodin.
Obrázek 4 Au pair s dětmi Zdroj: www.language4you.com
Speciálním druhem au pair pobytů jsou pak prázdninové pobyty. Během nich mají děti hostitelských rodin obvykle prázdniny, a jsou proto celé dny doma. Letní au pair tudíţ musí počítat s tím, ţe nebudou mít mnoho volného času. Odměnou však často bývá společná, mnohdy zahraniční, dovolená s rodinou či výlety nejen do okolí.19
19 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, 2005. s. 12 - 13
3. Au pair ve Velké Británii
Pozice au pair není ve Velké Británii, na rozdíl třeba od Spojených států amerických, definována v ústavě. Přesto však je tenhle kulturně výměnný program kontrolován tzv. Home Office20, jedním z vládních úřadů, obdoby českého ministerstva, který v Británii dohlíţí na imigrační, bezpečnostní a pořádkové záleţitosti. Home Office přesně definuje základní podmínky, které musí být splněny, má-li program být v souladu se zákony Velké Británie, a to jak ze strany au pair, tak také hostitelských rodin. Blíţe pak podmínky rozpracovávají jednotlivé agentury, které si mohu, v rámci daných pravidel, určit své vlastní omezení či povinnosti, aby co nejvíce odpovídaly jejich vnitřním standardům.
3.1 Základní podmínky au pair programu dle Home Office
21 Au pair přijíţdí do Velké Británie za účelem studia jazyka a seznámením se s britskou kulturou.
Věkové rozmezí au pair je stanoveno na 17 – 27 let. Při opakovaném pobytu je však hranice posunuta aţ na 28 let. U chlapců je nejniţší věková hranice stanovena na 20 let, a to v případě všech pobytů.
Osoba mající status au pair musí být svobodná a bez dalších závazků.
(Např. au pair nesmí mít vlastní děti.)
Základní podmínkou je čistý trestní rejstřík zúčastněných.
Průměrná délka pobytu je 6 – 12 měsíců. Celková doba však nesmí přesáhnout období 2 let. Existuje také moţnost absolvovat letní au pair program, který trvá 2 – 3 měsíce. Dívky či chlapci mají moţnost au pair pobyt ve Velké Británii absolvovat opakovaně, avšak mezi jednotlivými setrváními musí uplynou doba nejméně 2 let.
Pracovní doba je stanovena na 25 hodin týdně, plus 2 – 3 tzv. „baby-sittingy“22 týdně. Kaţdý další je jiţ nad rámec stanovených povinností a musí být tedy proplacen.
V rámci pracovní doby jsou au pair povinny (povinni) rodině pomáhat s lehkými domácími prácemi a péčí o děti.
20 Bliţší info na: www.bia.homeoffice.gov.uk
21 Aupair world. Au pair in the United Kingdom [online]. 2011 [cit. 2011-02-16]. Dostupné z WWW:
<http://www.aupair-world.net/index.php/visa/uk/>.
22 Anglický výraz pro večerní hlídání dětí.
Au pair mají právo na 2 celé volné dny v týdnu, jednou za měsíc musí být volná neděle.
Výše kapesného je, od května 2004, limitována nejniţší hranicí 55 liber/týden, (Kapesné se můţe lišit v závislosti na zprostředkovatelské agentuře, která má moţnost si stanovit vlastní hranici pro týdenní kapesné. To přesto nesmí spadnout pod stanovené minimum.) plus mají au pair nárok na stravu a ubytování zdarma.
Au pair by měla být poskytnuta moţnost návštěvy jazykové školy. Rodiny nemají povinnost hradit jakékoliv poplatky s tím spojené, avšak mohou se na placení podílet, jsou-li ochotny.
Hostitelské rodiny se nemusí nutně skládat z matky, otce a dětí, avšak samostatně ţijící osoba není povaţována za rodinu.
Hostitelské rodiny musí být trvale ţijící ve Velké Británii a komunikačním jazykem by měla být angličtina.
Au pair si hradí veškeré náklady spojené s cestou do a z Velké Británie samy (sami).
3.1.1 Pracovní povolení a povolení k pobytu
Účastníci programu ze zemí Evropské Unie nepotřebují ţádná pracovní povolení ani víza.
Ke vstupu do země stačí pouze platný identifikační doklad (pas nebo občanský průkaz).
Menší omezení se však vztahují na obyvatele Rumunska a Bulharska, a to i přesto, ţe jsou obě země rovněţ členy Evropské Unie.23
3.1.2 Zdravotní pojištění
Ve Spojeném království nejsou hostitelské rodiny povinny za své au pair hradit zdravotní pojištění. Vyřízení pojištění na celou dobu pobytu je tak plně v kompetenci au pair samotných. Au Pair International CZ na svých stánkách k problematice zdravotního pojištění uvádí: „Od roku 1992 do roku 2002 stačilo českým „aupairkám“ se pouze průkazně odhlásit z plateb tuzemského zdravotního pojištění a v Británii plně vyuţívat výhod Československo – Britské dohody o reciproční lékařské péči z roku 1976, kteráţto je doposud v platnosti. Vzhledem k novele českého Zákona o zdravotním pojištění z roku 2002 došlo bohuţel k vypuštění části věty, jeţ osvobozovala české občany od plateb v tuzemsku
23 Aupair world. Au pair in the United Kingdom [online]. 2011 [cit. 2011-02-16]. Dostupné z WWW:
<http://www.aupair-world.net/index.php/visa/uk/>.
za předpokladu existence dohody o reciproční lékařské péči s tím kterým státem.(…)“24 To v reálu znamená, ţe budoucí au pair mají nyní dvě moţnosti:
1) před odcestováním do Velké Británie se odhlásit ze zdravotní pojištění v České republice, coţ ovšem lze pouze v případě, je-li doba pobytu v Británii delší neţ 6 měsíců, a na potřebný čas si zřídit cestovní pojištění, které je moţné vyřídit prakticky u kterékoliv pojišťovny v České republice;
2) odcestovat se stávajícím zdravotním pojištěním platným v ČR, jeţ samozřejmě podle dohody o reciproční lékařské péči stále platí i v rámci celého Spojeného království, avšak budou nuceni i nadále zde v České republice platit minimální pojistné na zdravotní péči pro ekonomicky neaktivní osoby. Od roku 2006 se jedná o částku 1.074,- Kč měsíčně.25
Velice důleţitou poznámkou, na kterou by však měli myslet všechny dívky i chlapci, jeţ se chystají vycestovat do Británie, je, ţe v rámci mnoha základních cestovních ani normálního zdravotního pojištění není zahrnuto zubní a oční ošetření. To si dokonce i Britové připlácí nad rámec běţného zdravotního pojištění. Léky je téţ nutno platit v hotovosti.
3.1.3 Znalost jazyka
Znalost anglického jazyka nemusí být na nijak zvláště pokročilé úrovni. Většina hostitelských rodin počítá s tím, ţe nové (noví) au pair budou mít spíše základní, popřípadě učebnicovou, znalost anglického jazyka a jsou připraveny jim s tím co nejvíce pomoci.
Konec konců studium jazyka je jedním z důvodů, proč au pair do Velké Británie cestují.
Důleţité však je, aby byli dívky i chlapci schopni se se svými rodinami alespoň částečně dorozumět, byť písemnou formou. Pokud však budoucí au pair neumí cizím jazykem vůbec komunikovat, je to nejen nebezpečné, např. v případě, ţe bude potřeba zavolat záchrannou sluţby či hasiče, ale jsou navíc hostitelským rodinám prakticky k ničemu,
24 AU PAIR INTERNATIONAL CZ. Zdravotní péče ve Velké Británii [online]. 2010 [cit. 2011-03-14].
Dostupné z WWW: <http://www.au-pair-int.cz/?id=120&kde=left>.
25 Tamtéţ.
zvláště pak mají-li slečny popřípadě hoši v plánu zůstat pouze na krátkou dobu a není velká šance, ţe se v jazyku časem zlepší.26
3.2 Práva a povinnosti au pair
V kaţdé rodině je běţné, ţe všichni členové mají vedle svých práv také povinnosti, jeţ pomáhají k tomu, aby domácnost dobře a hladce fungovala. Nejinak tomu je v případě programu au pair. Chtějí-li obě strany, aby se celý pobyt obešel bez větších problémů a z počátku spíše formální vztah přerostl v přátelství, je nutné, aby se jak au pair, tak hostitelské rodiny nejen k sobě chovali kamarádsky, ale také plnili své povinnosti, které jsou stanoveny a na nichţ se společně předem dohodli. Poměrně často se stává, ţe překročení mezí, jenţ byly na začátku ujednány, vede k rozporům mezi au pair a rodinami a nezřídka končí předčasným odjezdem hostujících dívek či chlapců. Pojďme si tedy přesně říci, co je náplní práce au pair a na co mají za svůj výkon nárok.
3.2.1 Au pair a povinnosti
Předně je důleţité si uvědomit, ţe au pair nejedou do Velké Británie na dovolenou, nýbrţ se skrze běţný ţivot naučit anglický jazyk a poznat kaţdodenní fungování britské kultury.
To s sebou samozřejmě nese i závazky, které po au pair budou za strany hostitelských rodiny vyţadovány. Aby se předešlo neshodám, měli by se všechny nové a noví au pair (dívky i chlapci) s rodinami dohodnout na tom, jaké budou kaţdodenní povinnosti ještě dříve, neţ vůbec do Británie odcestují. Kaţdá rodina je jiná a tudíţ se liší i poţadavky, jeţ budou na slečny či hochy kladeny, a proto je nezbytné, aby se na kaţdodenním fungování předem shodli obě strany a nikdo nebyl později nemile překvapen.
Běţná definice říká, ţe povinností au pair je péče o děti, coţ zahrnuje veškerou činnost spojenou s dětmi, a pomoc s lehkými domácími pracemi. Oba pojmy jsou poměrně široké a kaţdý si pod nimi můţe představit leda co. Pojďme si tedy vyjmenovat, co patří do základních kompetencí tzv. dívek či chlapců k dětem ve Velké Británii.27
26 ProfiAupair. Info pro Au Pair [online]. 2007 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW:
<http://www.profiaupair.cz/uzitecne-info-aupair.html#jaz>.
27 Goodheart, K. Childcare: The Guide for Busy Parents. Richmond: Crimson Publishing, 2008. s. 50 - 51
Příprava jednoduchým jídel pro děti. Není také výjimkou, ţe au pair pomáhají během vaření kaţdodenní večeře.
Praní a ţehlení, které se nemusí vztahovat pouze na dětské oblečení.
Mytí nádobí či dávání a vytahování nádobí z myčky.
Vynášení odpadků.
Drobnější nákup.
Udrţování kuchyně, koupelny i jiných místností v pořádku. Tzn. mytí podlahy, vysávání, utírání prachu, poklízení… Au pair by však neměly být jediné osoby, jeţ se touhle činností „doma“ zabývá. Pokud by tomu tak bylo, je nezbytné se na tom předem dohodnout.
Ranní buzení dětí, příprava snídaně, vypravení dětí do školy či školky.
Odvoz a vyzvednutí dětí do a ze školy či školky, které obvykle bývá následováno hlídám a zabavením svěřenců, neţ se jejich rodiče vrátí z práce.
Večerní koupání dětí a příprava na spaní, případně čtení pohádek.
…
Je zřejmé, ţe záběr povinností všech au pair je poměrně široký. Některé rodiny vyţadují výhradně činnosti spojené s péčí o děti, jiné, zejména ty s odrostlejšími ratolestmi, aby au pair pomáhali s chodem domácnosti. Vţdy však záleţí na domluvě mezi kaţdou jednou či jedním au pair a příslušnou hostitelskou rodinnou, jaké práce budou mít v kompetenci.
Tím se také předejde moţným neshodám, kdy se au pair mohou cítit být přetěţovány (přetěţováni) a naopak, kdy rodiny spatřují v chování dívek či chlapců nedostatečné
„pracovní nasazení“. Obvykle se dá téhle situaci vyhnout tak, ţe si hned na začátku pobytu au pair s „novými“ rodiči sednou a dají dohromady kaţdodenní harmonogram. Vůbec nejlépe pokud bude v písemné formě. Kaţdý pak uvidí, co je jeho aktuální povinností a nebude docházet ke zcela zbytečným konfliktům, které jenom nabourávají plynulý průběh spoluţití.28
Od všech au pair se také očekává, ţe na ně bude 100% spolehnutí. Hostitelské rodiny jim svěřují to nejcennější co mají, a to své děti. Tudíţ očekávají, ţe pohybují-li se jejich ratolesti ve společnosti au pair, jsou v maximálním bezpečí a dívky či chlapci se o ně dokáţí plnohodnotně postarat bez toho, aby je vystavovali i sebemenšímu nebezpečí.29
28 Morris, D. A. Au pair – dívka k dětem. Praha: Budka, 1994. s. 15 - 17
29 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, 2005. s. 17
Z výše uvedených povinností tedy jasně vyplývá, ţe nezbytnými vlastnostmi au pair by měla být ochota zapojit se do chodu domácnosti, flexibilita, zodpovědnost a hlavně radost z práce s dětmi, jelikoţ s těmi přijde do kontaktu nejčastěji. Pokud tedy dívky či chlapci zrovna nevyhledávají přítomnost dětí, měli by si nejdříve rozmyslet, jestli jim au pair program za to vůbec stojí.
Obrázek 5 Au pair s dítětem Zdroj: www.euroaupair.com
Občas se bohuţel ale také stává, ţe rodiny v au pair spatřují, spíše neţ členy rodiny a další pár pomocných rukou do domácnosti, levnou pracovní sílu, která má nejčastěji plně nahradit funkci uklízečky. Téţ úkoly, jeţ padnou na bedra obzvláště au pair dívek, pak zcela neodpovídají základnímu výčtu „au pair kompetencí“. Níţe uvedené činnosti spadají přesně do takové kategorie prací, které by rodiny po svých au pair neměly bez jejich předchozího souhlasu vůbec vyţadovat.30
Práce na zahradě. V případě, jsou-li au pair chlapci, je běţné, ţe jej rodiny mohou poţádat např. o posekání trávníku. Přesto však by ani oni neměli být nuceni k velkému podzimnímu úklidu zahrady, rytí, sázení atd.
Velký úklid typu mytí oken, čištění koberce, leštění stříbra, jarní úklid… Kdyţ uţ jsou au pair o tuhle činnost poţádány (poţádáni), coţ se můţe stát tam, kde jsou v rodině odrostlejší děti a především dívky mají více povinností spojených s úklidem, měly (měli) by za tuhle práci navíc dostat také zaplaceno.
Mytí auta a čistění jeho interiérů. Zvláště pak tam, kde au pair auto nemají vůbec k dispozici.
30 Goodheart, K. Childcare: The Guide for Busy Parents. Richmond: Crimson Publishing, 2008. s. 51
Velký týdenní nákup. Ten by měl být plně v kompetenci hostitelských rodičů.
Au pair však mohou vykonávat menší nákupy během týdne.
Uklízení po domácích zvířatech, která nejsou trénovaná. (např. štěňat)
Rozhodně by po au pair neměl být vyţadován úklid mimo hostitelský domov, jako např. v kancelářích, u známých apod.
Je tak očividné, ţe au pair by v rámci svých povinností měli vykonávat opravdu jednoduché činnosti, jeţ jsou spojeny výhradně s dětmi a rodinou. Veškeré
„nadstandardní“ úkony týkající se věcí, se kterými au pair buďto nemají nic společného, nebo s nimi nikdy nepřijdou do kontaktu, viz úklid u rodinných známých či mytí vozidla, by jim měly být buďto proplaceny, nebo, v tom lepším případě, by o ně neměli být vůbec poţádány (poţádáni).
3.2.2 Povinnosti hostitelské rodiny
Je naprostou samozřejmostí, ţe au pair nemají v rámci hostitelských rodiny pouze povinnosti, ale také svá práva. Jinak řečeno i rodiny samotné mají určité závazky, které jsou povinny dodrţovat. Ty vychází z faktu, ţe „au pairing“ je kulturně výměnný program, jehoţ hlavním smyslem je poznat novou kulturu ze vnitř. Vše je navíc spojeno s péčí o děti, tudíţ by činnosti, které budou na au pair kladeny, měly být v maximální míře spojeny právě s nimi.
V předchozích kapitolách jsem se jiţ několikrát zmínila o tom, na co má osoba mající status au pair právo, proto se pojďme blíţe podívat jen na několik vybraných bodů.31
Rodiny musí au pair zdarma poskytnout adekvátní ubytování, tzn. takové, které odpovídá standardům rodiny. Au pair by tedy měli mít vlastní pokoj, pokud moţno útulný a dostatečně velký na to, aby se tam vešla postel, skříň a menší stolek.
Samozřejmostí je, ţe místnost poskytuje dostatečné soukromí, tedy není průchozí a dají se tam zavřít dveře. Případné další vybavení, jako např. televize, rádio, počítač…, je jiţ na moţnostech hostitelských rodin.
31 Au-pair agency Maxconsult. What the family provides? [online]. 2007 [cit. 2011-02-17]. Dostupné z WWW: <http://www.aupair-bg.com/eng/a_fromfamily.html>.
- Council of Europe. European Agreement on "au pair" Placement [online]. 2004 [cit. 2011-02-15].
Dostupné z WWW: <http://conventions.coe.int/Treaty/EN/Treaties/Html/068.htm>.
Au pair mají právo vedle ubytování také na stravu po celý den zdarma. Zda-li budou jíst společně s rodinami, nebo se jim budou potraviny kupovat zvlášť, je zase a jenom na společné dohodě.
Ze zákona rodiny vyplácí au pair také týdenní kapesné. Jeho minimum je stanoveno na 55 liber/týdně, avšak kaţdá agentura si můţe pro své au pair, které do zahraničí vysílá, stanovit vlastní limit. Na konečné částce se odráţí také to, kolik rodiny sami au pair nabídnou. Můţe se tedy stát, ţe jedna dívka bude dostávat 60 liber a druhá, jeţ bydlí jen o dům vedle, 90 liber. Výše kapesného je tedy závislá, jak na finančních moţnostech rodin, tak také třeba na počtu dětí, které mají, či mnoţství práce, jeţ po au pair budou poţadovat. Jediné co musí kapesné vţdy splňovat, je minimální výše a také to, ţe by nemělo být neúměrně vysoké. Pak by se totiţ dalo povaţovat za plat a na ten se jiţ vztahují daňové povinnosti.
Všechny činnosti, které mají au pair v kompetencích, by měli zvládat během cca 5 hodin denně. Pracovní doba je totiţ stanovena na 25 hodin týdně a cokoliv je nad rámec, by měly rodiny svým au pair zaplatit navíc podle minimální hodinové sazby stanovené britskou vládou. V pracovní době jsou zahrnuty téţ 2 večerní hlídání dětí, o kterých by rodiny měly dívky a chlapce vţdy předem informovat.
Kaţdé další musí být rovněţ rodinami proplaceny.
Všem osobám se statusem au pair musí být poskytnuty 2 celé volné dny během týdne. Obvykle jde o víkendy. Pokud však rodiče pracují během soboty a neděle, vyberou si au pair volno po dohodě s rodinami v jiné dny.
Home Office sice nestanovuje au pair ve Velké Británii povinnost navštěvovat jazykové školy, avšak vzhledem k tomu, ţe jedním z cílů programu je se naučit cizímu jazyku, je naprosto pochopitelné, ţe se dívky i chlapci chtějí kurzů zúčastnit. Rodiny by měly dát au pair moţnost k docházení do školy, popřípadě jim pomoci s vyhledáním ideálního kurzu. Platit za školu však jiţ není v jejich povinnostech a záleţí na vůli kaţdé z rodin, jestli své au pair s jazykovými kurzy finančně vypomohou, nebo ne.
Mimo všech výše zmíněných věcí, které au pair ze zákona garantuje příslušná agentura, očekávají dívky či chlapci, ţe s nimi jejich hostitelské rodiny budou jednat jako se sobě rovnými. Tedy povaţovat je za členy rodiny, kteří mají vedle svých povinností také své potřeby, přání… Rodiny by se měly snaţit au pair podporovat, pomáhat, trávit s nimi také volný čas, snaţit se je více poznat atd. (Samozřejmě to platí i naopak.) To vše zajistí, ţe se
budou v cizí zemi i rodině cítit spokojené (spokojení), a to se bezesporu odrazí i na kvalitě výkonu jejich povinností, které tak nebudou brát pouze jako nutnost, ale jako moţnost se hostitelským rodičům odvděčit za jejich podporu.
3.2.3 Volný čas a společenský život
Kaţdý z nás potřebuje čas od času na chvíli oddech, klid, uvolnění… od kaţdodenních povinností. Pro au pair to všechno platí dvojnásob. Nejenţe práce s dětmi je sama o sobě velmi náročná, kdyţ se pak navíc ještě dívky a hoši pohybují v cela cizím prostředí, je nápor na člověka abnormální. Volný čas tak není jen jakousi odměnou za vykonanou práci, ale naprostou nutností. Způsobů, jimiţ mohou au pair vyplnit své volné chvíle, existuje nepřeberné mnoţství. Od návštěv muzeí, koncertů, nákupů aţ po výlety nejen do nejbliţšího okolí. Mnohdy však postačí k relaxaci jednoduchá káva či pravý anglický čaj, který si au pair vychutnají ve společnosti svých přátel či hostitelských rodin.32
Volný čas trávený s kamarády obvykle během au pair pobytu jasně převládá. Nejen ţe výlety a různé akce jsou pak mnohem zábavnější, ale také se au pair mohou podělit o svá trápení, radosti, zkušenosti… s někým, kdo se dokáţe vţít do stejných pocitů a situací, či je jednoduše nad věcí. Najít si však nové přátele ve zcela cizí zemi, není mnohdy jednoduchou záleţitostí. „Budování společenského ţivota „od podlahy“ je v kaţdé době dosti obtíţné a v cizím jazyce a cizí kultuře ještě těţší. (…) Pro vás to můţe představovat netypicky extrovertní chování, ale překonání počátečních zábran téměř vţdy stojí za vynaloţenou námahu. Kdyţ jste sklíčeni, neexistuje za přátele ţádná náhrada,“33 píší k tématu S. Griffith a S. Legg. Agentury proto mnohdy svým klientům, ještě před odjezdem, poskytují kontakty na stávající au pair v nejbliţším okolí, aby jim adaptaci na nové prostředí co nejvíce usnadnily. V hledání přátel mohou být nápomocni také sami hostitelští rodiče, a to tím, ţe představí nové au pair svým známým či sousedům, kde nějaké (nějací) téţ ţijí.34
Příjemně strávené volné chvíle mohou au pair proţít také se svými „náhradními“ rodinami.
Jistě to posílí vzájemné vztahy a vytvoří doma přátelskou atmosféru. Avšak se můţe stát,
32 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, 2005. s. 84 - 91
33 Tamtéţ. s. 84 - 85
34 Jedna důleţitá rada, na kterou by budoucí au pair neměli nikdy zapomínat! - Pokud se dívka či chlapec rozhodnou trávit večery s kamarády, či dokonce u někoho zůstat na noc nebo déle, rozhodě by měli informovat svou hostitelskou rodinu o plánech předem. I kdyţ nejsou jejich vlastní děti, mají o ně stejnou starost.
ţe rodiny vyuţijí přítomnosti au pair a „zapřáhnou“ je do práce či hlídání dětí, i kdyţ mají mít zrovna volno.
V neposlední řadě vyuţívají au pair volných dnů či chvílí k tomu, aby vylepšili, popřípadě upevnili, své dosavadní jazykové znalosti. Nejsnazší způsob je jiţ výše mnohokrát zmiňovaná návštěva jazykových kurzů. Ve Velké Británii existuje ohromné mnoţství státních i soukromých jazykových škol, které se specializují na výuku anglického jazyka pro nerodilé mluvčí.35 Dokonce existují kurzy angličtiny přímo pro au pair. Rodiny či agentury jsou většinou velmi ochotné s hledáním toho pravého kurzu pomoci. Nezřídka se dokonce stává, ţe rodiny na poplatky s výukou spojené přispívají, či dokonce svým au pair hodiny angličtiny zaplatí, ač to není její povinností.
Další moţností, jak si zdokonalit angličtinu, je trávit čas zejména s rodilými mluvčími nebo rovněţ anglicky hovořícími přáteli. Pobyt v cizím prostředí sice mnohdy člověka tlačí k tomu, aby si hledal „kousek domova“ a trávil tak čas se svými krajany, avšak překonají-li to au pair a budou se snaţit pohybovat více mezi místními lidmi, určitě to v budoucnu ocení. S jazykem jsou také velmi ochotny pomáhat sami děti, které se nebojí své au pair upozornit na kaţdou chybu, kterou např. během čtení pohádek, udělají.36
3.3 Problémy, které mohou au pair potkat
Asi nikdo z nás, včetně budoucích au pair, není tak naivní, aby myslel, ţe celý pobyt bude procházka růţovou zahradou, a to ani v případě, ţe se au pair dostanou do naprosto dokonalých rodin. Existuje obrovské mnoţství různých obtíţí a překáţek, jeţ se postupem času mohou před slečny a chlapce postavit a je jen na nich, jakým způsobem se s nimi porvou. Někdy to bude otázka kratičkého pokárání dětí, jindy bude zapotřebí všech sil jak samotných au pair, tak i hotelských rodin, aby se vše úspěšně zvládlo.
35 Je-li kurz provozován státní institucí, bývá jeho návštěva pro obyvatele Evropské Unie zpravidla zdarma.
36 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, 2005. s. 84 - 91 Obrázek 6 Au pair a hostitelská rodina
Zdroj:www.language4you.com
Oblasti, kde se au pair s obtíţemi mohou setkat, jsou velice různorodé. Od pole vztahů s rodiči a dětmi, přes počáteční starosti s novými úkoly, aţ po tzv. kulturní šok, jenţ je způsoben nutností osoby fungovat v pro ně naprosto neznámém socio-kulturním prostředí.
Níţe uvedený výčet komplikací je jen kratičkou ukázkou běţných starostí, s nimiţ se kaţdá (kaţdý) au pair můţe během pobytu potkat.
3.3.1 Problémy s dětmi
S těmi se au pair setkají zejména ze začátku pobytu. Čím jsou děti menší, tím jsou problémy obvykle větší. Starší děti, obzvláště pak nejedná-li se o jejich první au pair, neberou dívku či hocha jako náhradu své matky, ale spíše jako další osobu, která se o ně přijela starat a na které si mohou vyzkoušet, kolik toho snese. Jinak tomu bohuţel bývá u mladších dětí, jeţ ještě nechápou, proč s nimi jejich máma netráví čas, ale svěřuje je do péče naprosto cizí osoby. Mají pak tendenci si vybíjet svůj vztek právě na au pair, doufaje, ţe odejde a jejich matka se o ně bude opět starat sama. V takové chvíli je nejdůleţitější zatnou zuby a počkat, aţ si dítko zkrátka na novou tvář v rodině zvykne.
Budou-li se však au pair snaţit vybudovat si s dětmi pozitivní vztah, hrát si s nimi, vymýšlet zábavné aktivity atd., důvěra mezi nimi a novými svěřenci se vytvoří mnohem rychleji a s ní obvykle vymizí i počáteční obtíţe.37
Další běţný jev u dětí, kterému budou au pair nuceny (nuceni) čelit, je neposlušnost. Ta můţe být způsobena mnoha faktory - dítě je natolik zabráno do hry, ţe přestane vnímat okolí, je unavené, má hlad, je vzrušené, nebo naopak rozrušené, jednoduše se mu nechce, dělá naschvály, či se jen snaţí prosadit svou nezávislost. To je typické zejména pro děti do 3 let. Ať uţ je ale důvod neposlušnosti jakýkoliv, na au pair je, aby dokázali dostat chování dětí do určitých mezí, které se nesmí překračovat. Pokud totiţ děti odmítají dodrţovat základní pokyny nehrozí jen to, ţe půjdou spát s nevyčištěnými zuby či snědí tolik čokolády, ţe nebudou večeřet, ale také to, ţe dojde k nějakému, v horším případě, zranění. Proto by se vţdy au pair měly (měli) snaţit být důsledné (důslední) a z kaţdé neposlušnosti vyvodit patřičné důsledky. To ovšem neznamená, ţe budou děti mlátit či je zavírat do pokoje. Mnohdy postačí např. zrušení plánovaného výletu, zákaz zákusku po večeři nebo postavení na pár minut do kouta.38
37 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, 2005. s. 61 - 65
38 Tamtéţ.
Ale vůbec nejlepším způsobem řešení nedisciplinovanosti je jí předcházet. Malé děti snáze přijmou pravidla, jsou-li jim podána např. ve formě hry. Jak říkají Susan Griffith a Sharon Legg: „Děti budou dvojnásobně přístupné disciplíně, která je aplikována s citlivě přívětivým humorem a invencí, takţe ji vůbec jako disciplínu nevnímají.“39 Starším dětem je pak jiţ moţno spoustu věcí vysvětlit. Další velmi účinný způsob, jak své svěřence naučit poslušnosti, je být jim vzorem. To samozřejmě zahrnuje, aby se dívky a chlapci sami nechovali v rozporu se stanovenými pravidly a nepodkopávali si tak autoritu. Je tu však ještě jedna věc, na kterou by slečny a hoši měli pamatovat, stanovují-li pro své svěřence určité limity, a to je názor rodičů dětí. Nikdy by jejich pravidla neměla být v rozporu s tím, jak vychovávají děti jejich vlastní máma a táta, ať se na to názor au pair liší sebevíce.
Vrátíme-li se ještě na skok k moţnostem trestání dětí za neposlušnost, je nutné, aby měli au pair vţdy na paměti, ţe ač u nás v České republice je běţné dítěti naplácat na zadek, protoţe jde zkrátka o nejrychlejší způsob, jak dítku naznačit, ţe jednalo proti pravidlům, tak ve Velké Británii je tohle naprosto nepředstavitelný způsob chování.
Obzvláště pak na veřejnosti, kdy dokonce hrozí, ţe by lidé v okolí mohli zavolat policii.
3.3.2 Problémy s rodiči
I kdyţ většinu času tráví au pair spíše ve společnosti dětí neţ jejich rodičů, mohou nastat problémy také s nimi. Přeci jenom sdílí stejnou domácnost a zastávají spoustu činností, které patří do kompetencí matky a otce, a tak mohou vzniknout střety také v oblasti vztahů au pair – hostitelští rodiče.
Jiţ v minulé kapitole jsem se zmínila o moţných rozporech v názorech na výchovu dětí.
Mnohé dívky a chlapci mohou po dětech vyţadovat více disciplíny, neţ jsou zvyklé, aniţ by si to sami uvědomovali, protoţe v rámci jejich vlastní kultury existuje na výchovu poněkud odlišný názor. Např. u nás jsou rodiče ke svým dětem mnohem přísnější neţ v Británii, a tak to co přijde přirozené au pair z České republiky, je pro rodiče z britských ostrovů nepředstavitelné. Je tedy důleţité, aby si jiţ na začátku pobytu rodiče a au pair vyjasnili, jaká pravidla v dané rodině platí a těch by se hostující slečny a chlapci měli drţet, i kdyby s nimi stokrát nesouhlasili. Přeci jenom přijeli s dětmi pomáhat, nikoliv je převychovávat.
39 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, 2005. s. 64
Střety mohou vyvstanou také ve chvíli, mají-li rodiny o au pair programu milné představy a od au pair nereálná očekávání. Není neobvyklé, ţe si hostitelští rodiče pletou au pair se svými zaměstnanci a tudíţ i mnoţství úkolů, kterými je častují, vysoce převyšuje rámec předepsaných povinností. Obdobná situace nastává, „trpí-li“ rodiče nějakými výstřednostmi, jenţ poţadují téţ po svých au pair. Nejlepším příkladem je puntičkářství v úklidu. V takovém případě by se dívky či hoši měli snaţit svým „náhradním“ rodičům sdělit, ţe se cítí být přetěţováni mnoţstvím činností, jeţ rozhodně nejsou v rámci jejich povinností a ţe do Británie přijeli poznat novou kulturu, nikoliv stát se uklízečkou. Pokud jsou stíţnosti skutečně opodstatnělé a hostitelské rodiny je i přesto neberou v potaz, je asi na místě, aby si au pair našli nové místo.40
V neposlední řadě mohou být au pair postaveny (postaveni) před situaci, kdy po nich budou rodiče chtít, aby trávili s dětmi více času, neţ bylo předem dohodnuto a zasáhne to tak i do osobního volna. K tomu dochází především tam, kde jsou rodiče plně pracovně vytíţeni. Potom je na snaze, aby se dívky či chlapci domluvili na jisté kompenzaci, ať jiţ finanční či náhradním volnu.
"Velmi důleţitá je komunikace mezi au pair a hostitelskou rodinou, “ říká Mgr. Martina Květoňová ze STUDENT AGENCY. „Dívky nebo jejich rodiče nám volají a sdělují své pocity a starosti, které se jim zdají být neřešitelné. S těmito klienty jsme ve spojení po dobu trvání problému a dostávají naši plnou podporu. V naprosté většině případů se ale nakonec ukáţe, ţe šlo o nedorozumění způsobené chybějící či nedostatečnou komunikací mezi hostitelskou rodinou a au pair. (…) Velmi často se také stává, ţe o nespokojenosti au pair se hostitelská rodina dozvídá aţ od agentury a je tím velmi překvapena. Takový postup můţe vztah mezi rodinou a au pair zbytečně narušit.“ Zřejmé tedy je, ţe mnohdy nejjednodušším způsobem, jak vyřešit vzniklý problém, ať je jiţ jakýkoliv, je postavit se mu čelem. Sami hostitelské rodiny jistě ocení více, budou-li k nim au pair upřímné (upřímní) a o tom, co je trápí se nejdříve svěří jim. Upevní se tak jistě i vzájemné vztahy a důvěra. Řešení starostí nejdříve prostřednictvím agentury by mohlo být naopak ze strany rodin chápáno jako nepoctivé, aţ uráţející jednání a podkopalo by pozici, kterou si au pair do té doby vytvořili. Vše by pak mohlo vyústit aţ v poţádání té či oné slečny nebo chlapce, aby rodinu raději opustili.
40 Griffith,S., Legg, S. Au pair: praktický rádce pro práci v zahraničí. Brno: CP Books, 2005. s. 69 - 76
3.3.3 Kulturní šok a stesk po domově
Ke všem starostem, které se na au pair mohou navalit ze strany rodičů a dětí, je tu ještě jedna záleţitost, s níţ se budou muset „porvat“ všechny slečny či chlapci bez výjimky, a to hned po příjezdu do Velké Británie. (Nejinak tomu bude i v jiných zemích, kam za svými zkušenostmi au pair míří) Je jí tzv. kulturní šok, který jde ruku v ruce se steskem po domově. Ten je o to větší, jsou-li dívka či hoch mimo rodinu na tak dlouhou dobu zcela poprvé.
Obrázek 7 Au pair s dětmi Zdroj: www.aupairinamerica.com
Pánové Výrost a Slaměník konstatují: „Kulturní šok vyplývá ze ztráty bezpečí, které člověku poskytuje prostředí a lidé sdílející stejné přesvědčení, hodnoty, vzorce chování (tedy stejnou kulturu) jako on.“41 Au pair se tudíţ ze dne na den ocitnou v pro ně naprosto neznámém kulturním prostředí. Nejenom ţe lidé kolem mluví odlišným jazykem, chovají se z pohledu dívek a chlapců nepředvídatelně a mají nepochopitelné zvyky, ale také okolí mnohdy nepřipomíná ani za mák to, na co jsou au pair z domu zvyklé (zvyklí).42 Vše se můţe zpočátku zdát velmi vzrušující, avšak jen do chvíle, neţ narazí na první nedorozumění způsobené kulturní odlišností. Poté se křehké sebevědomí, jenţ si au pair
„přivezli“, začíná bortit a následně vyvolaný šok je patrný i navenek. Dochází k častým změnám nálad, nejčastěji však k uzavření se do sebe, k poruchám v konzumaci potravy, psychickému i fyzickému vyčerpání, nechuti k jakýmkoliv činnostem… ale hlavně se začne pořádně stýskat. A to ne jenom po rodině a kamarádech, ale také (českém) jídlu, časopisech, programech v televizi, hudbě atd. Nejdůleţitější je, si v téhle chvíli uvědomit,
41 Výrost, J., Slaměník, I. Sociální psychologie. 2. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. s. 381
42 Jak jsem jiţ v úvodu zmínila, sama jsem se au pair programu zúčastnila a musím konstatovat, ţe se člověk z počátku skutečně cítí, jako by se ze dne na den ocitnul na jiné planetě. Jak moc se dokáţe lišit, na první pohled celkem podobná kultura, si člověk neuvědomí aţ do chvíle, kdy je nucen v ní po delší dobu pobývat.
