Logické operace

Logické operace

Pokud chceme vytvořit podmíněný příkaz, který splňuje několik podmínek, tak bychom to momentálně zvládli několika ^if příkazy v sobě.

Příklad: ^if A>=1 ^then if A<=10 ^then

Writeln(ꞌA je z intervalu 1 až 10ꞌ);

Nicméně elegantnější a profesionálnější přístup je napsat jej pomocí jednoho ^if příkazu a logické operace.

Máme tři základní typy logických operací: negace (^NOT), logický součin (^AND) a logický součet (^OR). V následující tabulce můžete vidět, jaké budou výsledky jednotlivých logických operací, když je provedeme mezi pravdivostními výrazy 1 a 2.

výraz1 výraz2 NOT výraz1 výraz1 AND výraz2 výraz1 OR výraz2

FALSE FALSE TRUE FALSE FALSE

FALSE TRUE TRUE FALSE TRUE

TRUE FALSE FALSE FALSE TRUE

TRUE TRUE FALSE TRUE TRUE

Použití logických operací se dá odvodit z jejich významu, tedy ^NOT (v češtině: ^ne) používáme v případě, že chceme znegovat (obrátit) pravdivost výrazu. A ^AND (v češtině: ^a) použijeme v případě, že chceme, aby celý výraz byl pravdivý pouze v případě, že oba výrazy jsou pravdivé (výraz1 ^a výraz2). Logický součet ^OR (v češtině: ^nebo) použijeme, pokud chceme, aby celkový výraz byl pravdivý, jestliže alespoň jedna podmínka bude pravdivá (výraz1 ^nebo výraz2).

Upozornění: Pozor na prioritu operací. Nezapomínejte na závorky.

priorita operátory kategorie

1 (nejvyšší) ^not unární operace

2 *, /, ^div, ^mod, ^and operace typu násobení

3 +, -, ^or operace typu sčítání

4 (nejnižší) =, <>, <, <=, >, >= relační operátory

Nyní tedy můžeme náš příklad předělat na elegantnější verzi.

Příklad: ^if (A>=1) ^and (A<=10) ^then

Writeln(ꞌA je z intervalu 1 až 10ꞌ);