Pracovní sešit k MUP
„Česká společnost v novodobé Evropě 1914-2009. Období
1914-1945.“
2
Období
1914-1918
3 Záloţka 1-2-1-13 Sarajevský atentát
1. Pod kterým jménem byla známá srbská organizace
„Sjednocení nebo smrt“?
2. Čeho chtěli dosáhnout mladí bosenští Srbové?
3. Koho chtěli atentátníci roku 1914 zabít?
4. Jak se jmenovali atentátníci, kteří se shromáţdili kolem osoby sarajevského učitele Danila Iliče?
5. Která organizace poskytla atentátníkům zbraně?
6. Kdy dorazil František Ferdinand d‘ Este do Sarajeva?
7. Jak atentát proběhl?
8. Z jakého důvodu automobil s rakousko-uherským následníkem trůnu nepokračoval v naplánované trase?
9. Kdo po Františku Ferdinandovi d‘ Este střílel?
10. Jak atentát dopadl?
Zahrajte scénku „Rekonstrukce atentátu na následníka trůnu“.
4 Záloţka 1-2-1-14 Ultimátum R-U Srbsku
1. Kdo a kdy zaslal vládě Srbska ultimátum?
2. Kdy byla vyhlášena válka?
3. Kdo a komu válku vyhlásil?
4. Co ţádala monarchie po Srbsku v ultimátu?
Problém naruby – Začátek světové války
1. Ţáci /studenti mají za úkol stanovit hypotézy vzniku 1. světové války.
2. Své hypotézy zapisují do sešitu.
3. Následně hypotézy ověřují v informačních zdrojích.
4. Konzultace řešení.
5. Diskuze a hodnocení.
Záloţka 1-2-2-1 Ztráty jednotlivých zemí
1. Z grafu zjistěte, která země měla největší ztráty.
2. Kdo měl ztráty nejmenší?
Záloţka 1-2-2-2 1. světová válka v číslech 1. Kdy válka započala a kdy byla ukončena?
2. Kolik dní trvala?
3. Kolik států se války zúčastnilo?
4. Kolik států bylo neutrálních?
5. Kolik osob bylo povoláno do vojenské sluţby?
6. Kolik si válka vyţádala mrtvých? Kolik zraněných?
7. Z jakého důvodu není ve výčtu ztrát jednotlivých zemí zahrnuto Československo?
5 Záloţka 1-2-3-12 Dohoda a trojspolek
1. Které státy určovaly hlavní dění na politické scéně?
a. Jak je můţete charakterizovat?
2. Vysvětlete princip Monroovy doktríny.
a. Koho se tato doktrína týkala?
3. Mezi kým byla uzavřena spojenecká smlouva v roce 1882?
a. Kde došlo k podpisu?
b. Co od této dohody jednotlivé státy očekávaly?
c. Který stát se k Dohodě přidal roku 1883?
d. Co bylo účelem tohoto uskupení?
4. Která dohoda vyřešila koloniální spory mezi Francií a Velkou Británií?
a. Kdy byla podepsána?
Záloţka 1-2-3-5 Chronologie konce války 1. Podle koho nese název Sixtova aféra?
2. Kdo to byl?
3. Z jakého důvodu psal císař Karel dopis francouzskému ministru zahraničí Clemanceauovi?
4. Kdo tajnou akci prozradil?
5. Jak aféra skončila?
6. Který panovník se jiţ dříve v dějinách vydal do Canossy na tzv. kajícnou cestu?
6 Záloţka 1-2-3-4 Boj na frontě
1. Přečtěte si úryvek z knihy Vojákem Pražského sboru: Válečný deník.
a. Kdo je autorem ukázky?
2. Vyberte 5 slov z ukázky, které jsou podle vás pro daný text stěţejní.
3. Pokuste se se spoluţákem ve dvojici shodnout na těchto 5 slovech.
4. Vytvořte čtveřici, diskutujte a dohodněte se na těchto výrazech.
5. Nyní s pomocí vyučující(ho) zapište slova na tabuli a společně (pomocí hlasování) se shodněte na 5 a pomocí nich charakterizujte boj na frontě.
Záloţka 1-2-3-13 Podmínky příměří
1. Shrňte vlastními slovy podmínky příměří z 11. listopadu 1918.
2. Jak rozumíte větě: „Spojenecké okupační oddíly v rýnských oblastech budou vydržovány na účet Německa.“?
3. Zamyslete se a řekněte, jaký důsledek měly tyto podmínky pro Německo?
7 Záloţka 1-2-3-14 Přípravy na válku
1. Vysvětlete pojem „všeobecná branná povinnost“.
a. Kdy byla ve většině států zavedena všeobecná branná povinnost?
b. Z jakého důvodu byla důleţitá?
c. Kdy a v jaké souvislosti zavedla brannou povinnost Francie?
2. Z tabulky zjistěte, která země měla na počátku války nejvíce a nejméně ozbrojených sil.
3. Které zbraně a prostředky se poprvé objevily v bojích za 1. světové války?
4. Kdy se konala tzv. I. haagská konference?
a. Čeho se týkala?
5. Dosáhla II. haagská odzbrojovací konference svého cíle?
8 Záloţka 1-2-3-15 Průběh války
Rozdělte se do skupin. Kaţdá skupina zpracuje dané téma, které shrne spoluţákům a vytvoří pro ně zápis:
a) Západní fronta b) Východní fronta
c) Uzavření separátního míru d) Vstup dalších států do války
e) Vstup USA do války a mírová jednání
Záloţka 1-2-3-18 Evropa 1914
1. Pomocí mapy popište rozloţení sil v Evropě roku 1914.
2. Které státy:
a) byly neutrální?
b) stály na straně Dohody?
c) se připojily k Centrálním mocnostem?
Záloţka 1-2-5-1-8 František Josef I.
1. Jak líčí Františka Josefa I. britský novinář W. Steed?
2. Z jakého díla je ukázka převzata?
9 Záloţka 1-2-5-2-8 Vladimír Lenin
1. Jaké je rodné jméno V. I. Lenina?
2. V kolika letech zaloţil radikální bolševickou stranu?
a. Na co se tato strana zaměřovala?
3. Kdy se V. I. Lenin vrátil do Ruska?
a. Kdo byli jeho spolupracovníci?
Záloţka 1-2-5-3-5 Mikuláš II.
1. Kdo měl na ruského cara velký vliv?
2. Vysvětlete pojem autokracie.
3. Jaký byl carův osud po revoluci v roce 1917?
Záloţka 1-2-5-5-3 Woodrow Wilson
1. Kolikátým prezidentem Spojených států byl W. Wilson?
2. Kdy a za jakých okolností vyhlásil válku Německu?
3. Z jakého důvodu se Wilson stal významnou osobností pro ještě nevzniklé Československo?
Záloţka 1-2-6-3 Zbraně 1. světové války
Válčící státy neměly stejně kvalitní zbraně a vojenské jednotky. V čem bylo lepší?:
a) Německo – b) Rusko – c) Anglie –
d) Německo a Rakousko –
10
Záloţka 1-2-6-2 Letectvo v 1. světové válce
1. Jakým stylem shazovali vojáci bomby z letadel?
2. Kdo (co) představoval(o) protileteckou obranu?
Záloţka 1-2-6-17 14 bodů W. Wilsona 1. Přečtěte si 14 bodů prezidenta Wilsona.
a. Který bod byl důleţitý pro následující vývoj nového Československého státu?
2. Posledním bodem je ustanovení ligy národů. Jaká organizace později navazovala na tuto myšlenku?
Záloţka 1-2-8-5 Mým národům
1. Přečtěte si text a řekněte, jaký byl důvod k jeho napsání?
2. Kdo je autorem textu?
11 Záloţka 1-2-8-6 Vzpomínka T. G. M.
Určete pravdivost tvrzení.
a) Po vyhlášení mobilizace byla ţelezniční doprava přednostně určena vojákům.
A x N
b) Slovo „REKRUT“ označuje odvedence na vojnu. A x N
c) Rakousko-Uherské vojsko bylo oproti německému mnohem lépe vyzbrojeno.
A x N
Záloţka 1-2-8-7 Začátek války Doplňte.
Po vraţdě následníka trůnu poţadovala militantní vojenská skupina z ... radikální zásah vůči ... 7. července bylo na zasedání vídeňské ministerské rady rozhodnuto a zaslání ... srbské vládě. Proti tomu byl předseda ... vlády a částečně i
císař ... 5. července podpořil zásah také německý císař ... Ultimátum bylo srbské vládě předáno ... Srbové souhlasili téměř se všemi body ultimáta, odmítali pouze ...
... Následně dne ... vypovědělo Rakousko-Uhersko Srbsku válku. Došlo na vyhlašování všeobecné mobilizace: 30. července v ... a ... ..., 1. srpna reagovalo ...
To také tentýţ den večer vyhlásilo válku ... Do konfliktu se zapojila také ... ... a to 4. srpna 1914. Vypukla válka.
12
Záloţka 1-3-1-2 Česká politika před válkou
1. Charakterizujte české školství v předválečném období.
2. Jak vysoká byla negramotnost v českých zemích?
3. Stáli Češi před válkou o vznik samostatného státu?
a. Jakou ideu zastávali?
4. Podle jakého práva se konaly v roce 1907 volby?
a. Kdo mohl volit?
b. Které strany se objevují na politické scéně?
5. Vysvětlete pojmy a) Dualismus
b) Trialismus
c) Fundamentálky = fundamentální články
d) Punktace
Záloţka 1-3-1-6 Dopis F. Palackého
1. Uveďte datum, kdy byl dopis napsán.
2. Kde se konal sněm, na který byl pozván František Palacký?
a. Přijal pozvání?
b. Z jakého důvodu? Shrňte.
13 Záloţka 1-3-1-4 Dokumenty 1914-1918
1. Z jakého důvodu byly dokumenty vydávány?
2. Čeho se týká dokument O vyhánění cen do výše?
a. Pročpak je v tomto období důleţitý?
3. Od jakého data byly v platnosti tzv. chlebové lístky?
a. Na jaké zboţí se vztahovaly?
4. Přečtěte si text nové rakouské hymny.
a. Ve dvojici shrňte obsah jednotlivých slok.
b. Diskutujte o tom, z jakého důvodu zní text hymny právě takto.
Záloţka 1-3-1-8 Vztah českoslovanské sociální demokracie k R_U 1. Jaký byl postoj Sociálně-demokratické strany k Rakousko–Uhersku?
2. Jaké důvody uvádí Šmeral pro zachování Rakouska-Uherska?
a. Co by dle něj nastalo, kdyby se Rakousko-Uhersko rozpadlo?
b. Jaké by to mělo dle Šmerala následky pro české země?
c. Jaká byla realita?
14 Záloţka 1-3-2-1 Pittsburgská dohoda
1. Co byla tzv. Pittsburgská dohoda?
2. O čem pojednává její obsah?
Záloţka 1-3-2-5 První zákon státu 1. Kdo je autorem zákona?
2. Jak se těmto osobnostem našich dějin říká?
Záloţka 1-3-2-8 Česká politika za války Doplňte.
Politická scéna byla za války ... Byla pozastavena platnost některých práv, jenţ byla zaručena jiţ ústavou od roku ... V zemi byla fakticky nastolena ... ... Vznikly ... soudy. Byla zavedena cenzura a omezen byl také spolkový ţivot – v roce ... byla zrušena Česká obec sokolská.
Došlo k zatčení čelních představitelů české scény – politické i umělecké.
Zatčeni byli: V. J. ..., K. ..., A.
..., V. ... a další. Rok po zatčení byli odsouzeni k ... Od rozsudku je zachránila ...
Oficiálně se český politický ţivot ustálil v roce ... V Říšské radě se čeští poslanci sdruţili v ..., kde vystoupili s prohlášením ... ...
15
Orgánem zahraniční akce za války byl
..., který byl přejmenován na ... , ale následně znovu přetvořen v Český zahraniční komitét. Jeho představitelem byl ...
... Roku 1916 byl tento orgán přejmenován na ... ... Ta se roku 1918 transformovala v ... ...
Záloţka 1-3-2-13 Počátky odbojové činnosti 1. Kdo je autorem textu?
2. Čeho měli odbojáři na počátku své činnosti nedostatek?
a. Jak to řešili?
3. Kdo byl Denis?
a. Jaké bylo jeho celé jméno?
b. Z jakého důvodu je pro české země významný?
Záloţka 1-3-2-19 T.G Masaryk před odjezdem do exilu
1. Přečtěte si text a diskutujte o situaci, kterou popisuje T. G. Masaryk.
a) Jaká byla ve společnosti nálada?
b) S kým Masaryk jednal?
c) Jaký byl důvod? Čeho chtěl dosáhnout?
2. Vysvětlete význam slova konfident.
16
Záloţka 1-3-2-9 Domácí český odboj za 1. světové války 1. Co nebo kdo se skrývá pod označením Maffie?
2. Které osobnosti reprezentovaly zahraniční odboj?
3. Kteří z politiků s Mafií spolupracovali?
4. Na jak dlouho byl uvězněn Alois Rašín?
5. Co byly Národní listy?
Záloţka 1-3-2-15 Prohlášení českého komitétu 1. Co byl Československý zahraniční komitét?
a. Kdo stál v jeho čele?
b. Kdy a při jaké příleţitosti vznikl?
2. Jak se v tomto prohlášení mluví o Rakousko-Uhersku?
Záloţka 1-3-2-10 Manifest českých spisovatelů 1. Jaký byl důvod vydání manifestu?
2. Komu byl určen?
3. Koho podporoval?
Záloţka 1-3-2-16 Prohlášení nezávislosti 1. O co v této deklaraci jde?
2. Kdo ji vydal?
17
Záloţka 1-3-2-21 Washingtonská deklarace
1. Uveďte důvod vypracování Washingtonské deklarace?
2. Co se mělo v novém uspořádání státu změnit?
3. K jakému státnímu zřízení se hlásí?
a. Jaké má toto zřízení znaky?
4. Z jakého důvodu je zmíněna rovnoprávnost ţen s muţi?
Záloţka 1-3-2-12 Pittsburská dohoda 1. Kde byla dohoda uzavřena?
2. Jaké mělo být postavení Slovenska?
3. Jaký/é měl/y být v nově vzniklém státě úřední jazyk/y?
4. Za jak dlouho po uzavření dohody ji podepsal T. G. Masaryk?
Záloţka 1-3-3-1 České dějiny 1914-1918
1. Jak si lidé vyloţili Andrássyho nótu?
2. Kdy skončila Habsburská monarchie?
3. Kdo se postavil do čela Národního výboru?
4. Co bylo vyhlášeno 30.10.1918 slovenskými politiky?
5. Kde vrcholí 8.11.1918 demonstrace?
6. Kdo se vrací z emigrace 20.12.1918?
18
7. Co je podle Masaryka důleţité pro obstání státu a politiky vůbec?
8. Jaká koncepce měla vyřešit vztahy mezi Čechy a Slováky?
9. Dne 4.5.1919 se do vlasti vracel Milan Rastislav Štefánik. Jak jeho návrat dopadl?
Záloţka 1-3-5-2 České země za 1. Světové války 1. Shrňte politickou situaci v Habsburské
monarchii za 1. světové války.
2. Jaký byl důvod k zatýkání politiků?
3. Kvůli čemu někteří představitelé politické scény prosazovali prorakouskou politiku?
4. Jaká dvě uskupení vznikla roku 1916?
5. Kdo se stal vůdčí postavou emigrovaných politiků?
a. Jakou organizaci zaloţil?
6. Jak se jmenovala dohoda, která byla důleţitá pro budoucí vznik a vývoj Československého státu?
a. Kde a kdy byla podepsána?
b. Z jakého důvodu na ní byl kladen takový důraz?
7. Kde a kdy bylo vydáno prohlášení Československého zahraničního komitétu?
19 a. Co toto prohlášení obsahovalo?
8. Z jakého uskupení vznikla Národní rada československá?
a. Kdo byl její součástí?
9. Kdy byla přijata tzv. Tříkrálová deklarace?
a. Kde to bylo?
b. Kým byla deklarace schválena?
c. Co obsahovala?
10. O tzv. Sixtově aféře se můţete dočíst více pod záloţkou 1-2-3-5 a. Podle koho nese název Sixtova aféra?
b. Kdo to byl?
c. Z jakého důvodu psal císař Karel dopis francouzskému ministru zahraničí Clemanceauovi?
d. Kdo tajnou akci prozradil?
e. Jak aféra skončila?
11. Kdy poţádalo Německo a Rakousko-Uhersko o příměří?
12. Který dokument byl základem pro jednání o mírových podmínkách?
a. Z jakého důvodu byl tento dokument stěţejní pro zástupce budoucího Československého státu?
13. Byl Karel I. ochoten ústupkům ve vývoji států na území R-U?
a. V čem spočívaly?
b. Jak jeho snahy skončily?
14. Uveďte důvod vyhlášení generální stávky 14. října?
a. Jak dopadla?
15. Kdy byla podepsaná tzv. Martinská deklarace?
16. Byl 28. říjen zároveň rozpadem Habsburské monarchie? Pokud ne, zdůvodni své tvrzení.
20 Záloţka 1-3-5-3 Martinská deklarace
1. Co označuje pojem Martinská deklarace?
a. Kdy vznikla?
b. Kde byla vydána?
c. Za jakým účelem?
d. Kým byla deklarace přijata?
2. Na jaké mezinárodní právo je v ní upozorňováno?
a. Z jakého důvodu byl tento dokument pro Československo tak významný?
Záloţka 1-3-5-12 Vyhlášení nezávislosti ČSR 1. Kdo nově vzniklé Československo spravoval?
2. Uveďte, z jakého důvodu je jako osvoboditel vyzdvihován:
a. Masaryk?
b. Wilson?
Záloţka 1-3-5-8 Prohlášení nezávislosti 1. Kdo vydal prohlášení nezávislosti?
2. Z jakého důvodu slibovali Habsburkové federalizaci říše a autonomii pro nespokojené národy?
a. Proč k tomuto slibu přistupovali aţ v roce 1918?
3. Jaké bylo odůvodnění tohoto prohlášení?
4. Jak se v prohlášení interpretuje poţadavek spojení Slovenska v jeden stát s Čechy?
21
5. Připomeňte si, co znamenal dualismus z roku 1867. Vysvětlete.
6. Zásady kterého státu byly vzorem tvůrcům této deklarace?
7. Ve zkratce vypište hlavní zásady ústavy pro budoucí nově vzniklý Československý stát.
8. Za kolik dní po tomto prohlášení vznikl Československý stát?
Záloţka 1-3-5-1 Vznik Československa
1. Co bylo příčinou nespokojenosti v R-U monarchii?
a. Kde byl útlak největší?
2. Kdo říši vládl od roku 1848?
3. Jakou píseň zpívali čeští vojáci při odchodu na frontu?
4. Co byly legie?
5. Vysvětlete pojem proletářská revoluce.
6. Jaký byl název prvního dokumentu nové dělnické moci?
7. Kdy se konala stávka dělnictva v R-U?
8. K čemu se hlásila Tříkrálová deklarace?
a. Kdy byla vydána?
9. Který den oznamoval Beneš vznik prozatímní vlády?
a. Kdo byl v jejím čele?
10. Z jakého důvodu probíhala v říjnu 1918 generální stávka?
22 11. Koho sdruţoval národní výbor?
12. Kde se Slováci přihlásili k Československému státu?
a. Kdy to bylo?
Záloţka 1-3-5-15 Vznik Československa
1. Z jakých území se skládalo Československo roku 1920?
2. Jaké bylo národnostní rozdělení obyvatel?
3. Kterou oblast získalo Československo od Německa v roce 1919?
Putovní mikrofon – Vznik Československa 1. Tématem „hry“ je vznik Československa 2. Třída si sedne do kruhu.
3. Učitel zopakuje téma „hry“ a předá pomyslný mikrofon prvnímu ţákovi/studentovi. Ten musí na téma reagovat a utvořit smysluplnou větu.
Stejně tak na tuto větu reaguje další spoluţák, jemuţ byl předán pomyslný mikrofon.
4. „Hra“ je u konce, pokud je téma jiţ vyčerpané a ţáci/studenti k němu nemají jiţ co říct.
5. Diskuze a hodnocení.
23
Záloţka 1-4-1 Politické uspořádání 1. Vysvětlete spojení „militarizace hospodářství“.
2. Co znamená pojem „Mitteleuropa“?
a. Kde měla zaujímat své místo?
3. Z jakého důvodu české společnosti vadil státní znak R-U?
4. Charakterizujte český kulturní ţivot za války.
Záloţka 1-5-1-8 Češi a Slováci v Rakousko-Uherské armádě 1. Co bylo obsahem branných zákonů?
2. Na koho se vztahovala branná povinnost?
3. Který konflikt byl impulsem pro zaloţení stálé armády?
a. Jakým způsobem bylo vojsko organizováno předtím?
b. Jak dlouho trvala vojenská sluţba?
c. Vysvětlete pojem „verbovací okresy“.
4. Kde byla poprvé zavedena všeobecná branná povinnost?
a. Kdy se tak stalo v Rakousku?
24 Záloţka 1-5-1-9 Základní vojenská sluţba Doplňte.
Rozsah vojenské sluţby určovaly ………
.……… Jejich cílem bylo ………,
……… a ……….
Branná povinnost byla ……….. povinností a vztahovala se na ……….. Úkolem
ozbrojených sil bylo
………
………. Prvním impulsem pro vytvoření stálé armády v Evropě se stala
………. Později byla zavedena všeobecní branná povinnost a to v ……….. ve ………. V monarchii tomu bylo aţ v roce ……….
Záloţka 1-5-2-30 Československé legie na jiţní frontě Určete správné tvrzení
1. Dne 24.5.1918 byl v Římě ve Španělsku slavnostně předán prapor československému vojsku v Itálii. A x N
2. Přítomen byl člen československé Národní rady Milan Rastislav Štefánik. A x N
3. Koncem dubna vznikly tři dobrovolnické pluky v Itálii. A x N 4. Naše jednotky měly být útočné. A x N
5. České jednotky byly velmi populární. A x N 6. Generál Diaz kritizoval naše vojáky. A x N
25
Záloţka 1-5-2-29 Čs. vojenské jednotky na jiţní frontě
1. Popište situaci zahraničního odboje v Itálii.
2. Kdo v Itálii prosazoval myšlenku samostatného Československého státu?
3. Jaké prapory sloţené z československých vojáků působily v Itálii na jaře 1918?
a. Kolik jich bylo?
b. Jaký byl jejich úkol?
4. Jaká divize vznikla v dubnu 1918?
a. Kolikrát bojovala?
5. Co podnikaly československé výzvědné oddíly?
a. Proti komu?
6. Jak bylo nakládáno s československým válečným zajatcem?
Záloţka 1-5-3-63 Československé legie na východní frontě Určete správné tvrzení
1. Českoslovenští vojáci byli dostatečně vycvičeni.
A x N
2. Českoslovenští vojáci měli totoţné uniformy s Rusy. A x N
3. T. G. Masaryk navštívil vojáky v Rusku. A x N 4. Naše legie byly vyuţity při stráţení skladišť. A x N
5. Ve Vladivostoku navštívil vojáky ministr války Milan Rastislav Štefánik. A x N
26
Záloţka 1-5-3-60 Československé legie na východní frontě
1. Jaký název nesla jednotka vzniklá 12. srpna 1914?
2. Který rok vznikla Československá střelecká brigáda?
a. Z kolika pluků byla sloţena?
3. Které významné bitvy se československé pluky účastnily?
a. Kdy to bylo?
4. Na podzim roku 1917 byl postaven Československý sbor, kolik muţů v něm ke konci roku slouţilo?
a. Součástí které armády se sbor stal?
b. V jakém měl zůstat postavení?
c. Na příkaz koho?
5. Jak velký úsek transsibiřské magistrály se podařilo legionářům ovládnout?
6. Které vlády oficiálně československý odboj uznaly?
7. Do kdy byly československé legie na Dálném Východě?
8. Kolik padlých vojáků čítaly československé dobrovolnické jednotky v Rusku?
Záloţka 1-5-3-61 Zborov
1. Kdy došlo k pádu monarchie v Rusku?
2. Kdy došlo k boji u Zborova, jehoţ se účastnila i československá brigáda?
a. Jaké měla výsledky?
3. Jak se interpretovala bitva u Zborova po 2. Světové válce?
a. Jak za doby komunistické vlády?
27
4. Koho původně oslavoval národní památník na Vítkově?
a. V co byl přeměněn?
b. Jaké k tomu byly důvody?
Záloţka 1-5-3-62 Cesta československých legionářů přes Sibiř 1. Prohlédněte si pečlivě mapu a za pomocí
znalostí ze zeměpisu shrňte, jaké je v této oblasti podnebí.
2. Jaké podmínky měli legionáři v Rusku? Pro lepší představu uţijte obrazový materiál ve fotogalerii.
Záloţka 1-5-4-39 Československé legie ve Francii
1. Jaký byl název první československé jednotky ve Francii?
a. Proti komu mohla tato rota bojovat?
b. Jak dlouhé mohlo být její trvání?
c. Kolik vojáků rota čítala?
d. Kdy přestala rota existovat?
e. Jaký byl důvod?
2. Jaký byl cíl Československé národní rady?
28
3. Kde se na západní frontě odehrávaly největší boje?
4. Jak velkou úlohu mělo v bojích letectvo?
5. Co znamenal vstup USA do války?
Záloţka 1-5-4-38 Čs. vojenské jednotky na západní frontě 1. Kde vznikla rota Nazdar?
a. Kdy to bylo?
b. Z jakého důvodu dostala rota tento název?
c. Kdy rota zanikla? Uveďte důvod.
2. V jakých armádách poté českoslovenští vojáci bojovali?
Záloţka 1-5-5-1 Legie a vznik ČSR
1. Vysvětlete význam československých legií.
2. Kde legie vznikaly?
29
Záloţka 1-5-5-30 Československé legie - charakteristika
1. Objasněte vznik ozbrojených sil Československa ještě před zrodem samotné republiky.
a. Kdo v nich bojoval?
2. Který orgán představoval politické vedení exilu?
3. Nacházelo se vojenské ústředí odboje v Rusku nebo ve Francii?
a. Jaký byl důvod výběru tohoto místa?
4. Z jakého důvodu byly v Rusku přepadeny československé transporty vojáků?
5. Vyloţte význam ovládnutí sibiřské magistrály československými vojáky?
Záloţka 1-5-5-31 Úloha legií při vzniku Československa Skupinová práce
1. Rozdělte se za pomoci učitele do stejně velkých skupin.
2. Učitel kaţdé skupině přidělí část textu.
3. Ţáci si ve skupině svou část textu přečtou a kaţdý zpracuje dílčí část z tohoto textu – shrňte nejzásadnější sdělení.
4. Poté co má kaţdý člen skupiny svou část hotovou, zpracuje skupina finální podobu svého shrnutí – mějte na paměti, ţe vaše práce bude pro ostatní ţáky zápisem.
5. Kaţdá skupina prezentuje svou práci spoluţákům.
6. Práce je zakončena hodnocením a diskuzí – nejen o nových poznatcích, ale také o tom, jak se vám pracovalo a co byste chtěli příště změnit.
30
Záloţka 1-6-1-2 Index ţivotních nákladů 1914-1918
1. Interpretujte vývoj ţivotních nákladů v letech 1914-1918.
2. Jak si tento jev vysvětlujete?
Záloţka 1-6-1-6 Financování války
1. Stačily příjmy monarchie pokrýt válečné výdaje?
2. Jak tuto situaci pocítili obyvatelé?
3. Co byla „Rubka“?
4. Jakým způsobem monarchie situaci řešila?
5. Upisovaly se k válečným půjčkám převáţně Češi nebo Němci?
a. Pro kontrolu vyuţijte graf pod záloţkou 1-6-2-9.
6. Byli za to perzekuováni?
Záloţka 1-6-2-10 Hospodářství Českých zemí v období 1914-1918 Doplňte.
Od poloviny 90. let 19. století probíhal v Rakousko- Uhersku poměrně rychlý hospodářský ………..
Přesto byla před válkou většina obyvatel stále vázána na
………. a ……….. Pouze v
……… a ve ……….. byl větší počet obyvatel zaměstnán v
……….. a podnikaví lidé se ţivili jako……….
31
Monarchie nebyla pro případ války vybavena ………..
surovinami – např. ………., ……… …………. Musela je tedy
……… ze zahraničí. Nedostačovala dokonce ani těţba
……… nebo ……… ……..
Válka si vyţádala také některá opatření. V roce 1913 byl vydán zákon …
……… ………., na počátku války byl zřízen ústřední orgán
……… ……… …………, který spadal pod ministerstvo války. Vojenský střet byl velkou hospodářskou zátěţí pro monarchii a proto do ekonomiky zasahoval ………… Intervence státu byly velmi ………., byly proto dobovým tiskem charakterizovány jako ……… ……….
nebo ………. ………..
Za války byly zpřetrhány mezinárodní hospodářské vztahy. Prostředky tzv. hospodářské války se staly např.:
………., ………., ………
……….. nebo …………...
……… ………. Válka ovlivnila zahraniční , ale ve velké míře také ………. obchod. Vzhledem k nedostatku potravin se vedle oficiálního trhu dařilo trhu ………
Za války byly preferovány podniky tzv. ………... průmyslu na úkor podniků tzv. ………. průmyslu. Mezi významné podniky vyrábějící zbraně patřily ……….. závody v Plzni.
Velmi špatná situace byla v zemědělství, kde kaţdoročně klesala produkce chlebové mouky. Hlavní příčinou bylo nedostatečné ……….. ………..
Podstatně také poklesla produkce ………., hrachu nebo ……….. (pro představu vyuţijte graf na záloţce 1-6-2-7). Za tento stav mohl odliv pracovních sil na frontu, vybíjení skotu (nedostatek masa) a zmenšení orné půdy.
32 Záloţka 1-7-10-1 Věda a technika - úvod
1. Které zbraně se v 1. světové válce objevily?
2. Jaký charakter měla tato válka?
a. Jak se jí také jinak říká?
3. Uveďte příklady pozdějšího vyuţití tzv. „válečných zlepšováků“.
Záloţka 1-7-1-3 Chemické zbraně
1. Co bylo novým prostředkem hromadného ničení?
2. Kdo poprvé pouţil bojové plyny?
a. Kdy to bylo?
b. Kde?
i. Jaká to byla fronta?
ii. Proti komu?
c. Jak dlouho po útoku byly zařazeny k vojenské výbavě plynové masky?
3. Které látky byly vyuţívány jako chemické zbraně (uveďte 3)?
4. Kdy byl poprvé uţit yperit?
a. Kde to bylo?
b. Vyhledejte toto město na mapě.
c. Co způsoboval?
33
Záloţka 1-7-1-4 Produkce chemických bojových látek
1. Která země produkovala nejvíce bojových chemických látek?
2. Jaké látky se produkovalo nejvíce?
a. Za pomoci znalostí z chemie řekněte, k čemu je tato látka uţívána dnes?
Záloţky 1-7-2-1 aţ 1-7-2-6 Věda a technika - osobnosti Skupinová práce
1. Za pomoci učitele se rozdělte do skupin.
2. Kaţdá skupina si vylosuje jednu osobnost.
3. Za pomoci školní knihovny / knihovny pro veřejnost / internetu zpracujte referát na danou osobnost.
4. Prezentace práce – shrňte vaše hodnocení k osobnosti.
5. Hodnocení a diskuze - nezapomeňte zhodnotit práci ve skupině.
Záloţka 1-7-2-7 Jaderný výzkum – cesta k atomové bombě Pozorně si přečtěte text
1. Čím se proslavil/a?
a. Wilhelm Conrad Röntgen b. Max Planck
c. Marie Currie Sklodowská d. Ernest Rutherford
e. Albert Einstein f. Max von Laue
34 2. O kom je řeč?
a. První člověk, jenţ získal Nobelovu cenu dvakrát.
b. Člověk, po němţ byly pojmenovány paprsky X.
c. Autor teorie relativity.
d. Tvůrce zásad zákona o záření.
e. Objevitel ohybu Röntgenova záření na krystalu.
f. Vědec, který vysvětlil rozptyl paprsků alfa ve hmotě.
Záloţka 1-7-3-4 Komunikace a moderní doprava
1. Z jakého důvodu bylo telefonního spojení vyuţíváno především mezi vyšším velením a ne na frontě?
2. Co bylo vyuţíváno k předávání zpráv na bojišti?
3. Jak byly přepravovány potraviny?
Záloţka 1-7-4-5 Lékařství
1. Bylo za 1. světové války moţné pouţívat penicilin?
a. Vysvětlete.
2. Díky komu bylo moţné vyuţívat krevní transfůze?
a. Jaké krevní skupiny objevil?
35
3. Jak se říkalo koţnímu plísňovému onemocnění nohy z vlhka?
a. Z jakého důvodu byl uţit tento název?
Záloţka 1-7-4-6 Nemoci na frontě
1. Co byly tzv. předsunuté ošetřovny?
2. Která organizace se významnou měrou podílela na ošetřování vojáků?
a. Vyhledejte informaci o datu jejího vzniku.
3. Jaká onemocnění se na frontě vyskytovala nejčastěji?
Záloţka 1-7-5-5 Letectvo
1. Ve kterém roce byl uskutečněn první let?
2. K čemu byla zpočátku vyuţívána bojová letadla?
3. Jaký byl význam letectva ve druhé polovině války?
36 Záloţka 1-7-6-7 Loďstvo a ponorky
1. Které typy lodí se na počátku 20. století konstruovaly?
2. Z hlediska historie vysvětlete rozdíl mezi:
a. křiţníky
b. křiţáky
3. Jaký význam měly ve válce ponorky?
4. Kdy stoupla jejich důleţitost?
Záloţka 1-7-7-9 Jan Janský
1. Uveďte jméno lékaře, jenţ objevil krevní skupiny před Jánským.
a. Jaké krevní skupiny to byly?
2. Které krevní skupiny objevil Janský?
a. Z jakého důvodu byl jeho objev tak významný?
b. Byl jeho výzkum oceněn bezprostředně po objevu krevních skupin?
Záloţka 1-7-8-15 Pouţívané zbraně
1. Vypište zbraně uţívané za 1. světové války.
2. Co / kdo byla Tlustá Berta?
3. Vysvětlete pojem KADENCE.
37 Záloţka 1-7-9-8 Tank ve světové válce
1. Kdo je vynálezcem tanku?
2. Kdy byl tank zkonstruován?
3. V jaké bitvě byl tank poprvé uţit?
a. Kým?
b. Proti komu?
4. Jak se k tankům stavělo německé vojenské velení?
Záloţka 1-8-1-7 Literatura a divadlo
1. Přečtěte si ukázku ze sbírky Fráni Šrámka: Splav.
a. Co v ní autor vyjadřuje?
2. Který ţánr byl oblíbený během války?
3. Jak situace vyuţili nakladatelé?
4. Jakým způsobem bylo nakládáno se spisovateli, jenţ kritizovali válku?
a. Kteří to byli?
Záloţka 1-8-2-1 Karel Dostál Lutinov: Rakouská 1. Přečtěte si báseň.
2. Jaký byl postoj básníka k válce?
Záloţka 1-8-2-2 Loyalita umělců
1. Jaký byl postoj intelektuálů a umělců jako celku k válce?
2. Kdo otevřeně podporoval Rakousko?
38 Záloţka 1-8-2-4 Manifest spisovatelů
1. Kdo byl autorem manifestu spisovatelů?
a. Kdy byl manifest vydán?
b. Komu byl určen?
c. Jak velká byla podpora manifestu?
2. Jaký další počin zorganizoval Jaroslav Kvapil?
Záloţka 1-8-3-2 Školství
1. Jaký dopad měla válka na základní školství?
2. Vysvětlete, jak chápete nařízení „pěstovat v mládeži vlastenecké city, lásku k panovníkovi a myšlenku svornosti“.
3. Z jakého důvodu byly roku 1916 zakázány některé vybrané učebnice?
4. Přemýšlejte, zda byste se v takovém prostředí chtěli vzdělávat?
a. Svou odpověď ozřejměte.
Záloţka 1-8-4-7 Státní politika v ČSR po 1. světové válce 1. Co byl tzv. Kriegspressequartier?
2. Jaký byl význam propagandistických plakátů?
3. Z jakého důvodu se v českých novinách objevovala bílá místa?
39 Záloţka 1-8-6-22 Výtvarné umění
1. Kdo je autorem pomníku Mistra Jana Husa?
a. Kdy byl pomník dokončen?
2. Z jakého důvodu byly po válce stavěny pomníky?
a. Kde?
3. Jak válka ovlivnila malířství?
Záloţka 1-9-1 Začátky českého hokeje 1. Kdy a kam jelo naše muţstvo na zkušenou?
2. Jak dopadli?
3. Jakou mělo naše muţstvo výbavu?
4. Kde hráli v roce 1911? S jakým výsledkem?
Záloţka 1-9-3 Zaloţení Sokola 1. Kdy byl Sokol zaloţen?
2. Kým?
Záloţka 1-9-4 Tělovýchova a sport v letech první světové války 1. Kdo byl zakladatelem Sokola?
a. Kdy byl Sokol zaloţen?
b. Jaký byl původní název Sokola?
c. Co to bylo za organizaci?
d. Byl Sokol pouze tělocvičnou organizací?
2. Které další organizace a hnutí vznikaly v Českých zemích?
3. Jak se Sokolové angaţovali za války?
40
Záloţka 1-10-1 Česká kultura a sport v R-U
1. O kterých významných umělcích a sportovcích se v ukázce hovoří?
2. Co byly sokolské slety?
Záloţka 1-10-13 Nová Rakouská hymna z Litoměřicka 1. Jaký byl důvod vzniku této „hymny“?
2. Co v ní je kritizováno?
Záloţka 1-10-10 Index ţivotních nákladů 1914-1918
1. Vysvětlete, o čem tento index vypovídá.
Záloţka 1-10-11 Kaţdodennost
1. Čím byla způsobena krize nedostatku potravin?
2. Co byl tzv. lístkový systém?
3. Kde všude se stávkovalo?
4. Jak působil dlouhodobý nedostatek potravin na zdraví lidí?
41 Záloţka 1-10-12 Obtíţe při zásobování lidí
1. Co je v rezoluci kritizováno?
2. Vyjmenujte ve zkratce, čeho je ţádáno.
3. Jakých surovin je kromě potravin vyţadováno?
4. Měly České země stejné kvóty jako Vídeň?
5. Pro lepší představu vyuţijte srovnání pod záloţkou 1-10-6.
42
Období
1918-1929
43
Záloţky 2-2-1-1-1 aţ 2-2-1-9-1 Mezinárodní situace - osobnosti 1. Skupinová práce
1. Za pomoci učitele se rozdělte do skupin.
2. Kaţdá skupina si vylosuje jednu osobnost.
3. Za pomoci školní knihovny / knihovny pro veřejnost / internetu zpracujte referát na danou osobnost.
4. Prezentace práce – shrňte vaše hodnocení k osobnosti, nezapomeňte zhodnotit práci ve skupině.
2. Pozorně si přečtěte text
1. Ve zkratce uveďte, čím se do historie zapsal:
a. Aristide Briand
b. Joseph Goebbels
c. Herman Göring
d. Adolf Hitler
e. Miklós Horthy
f. Benito Mussolini
g. Józef Pilsudsky
h. Josif Stalin
i. Gustav Stressemann
2. O kom je řeč? Pozorně si přečtěte krátké texty u jednotlivých osobností a pokuste se určit, o koho se jedná.
44
a. Aţ do roku 1944 jsem byl hlavou Maďarska.
b. Jsem původem Gruzínec, vlastním jménem Dţugašvili. Stal jsem se diktátorem s velkou mírou vlivu nejen doma, ale i v zahraničí.
c. Usiloval jsem o upevnění evropského míru a byl jsem zastánce smíru s Německem. V roce 1926 jsem společně s G. Stressemannem obdrţel Nobelovu cenu míru.
d. Byl jsem říšským ministrem letectví a nejbliţším spolupracovníkem A. Hitlera. Po válce jsem byl souzen v Norimberku.
e. Roku 1926 jsem provedl vojenský převrat v Polsku a aţ do své smrti jsem byl v zemi diktátorem.
f.
g. Stal jsem se říšským ministrem lidové osvěty a propagandy. V roce 1938 jsem zorganizoval tzv.
Křišťálovou noc.
h. Byl jsem politikem, jenţ se po válce snaţil získat vliv Německa v mezinárodní politice. V roce 1926 jsem spolu s A. Briandem získal Nobelovu cenu míru.
i. Byl jsem zakladatelem italského fašismu.
j. Kariéru jsem začal jako voják za 1. světové války. V roce 1923 jsem se v Mnichově pokusil o politický puč – neúspěšně a byl jsem odsouzen. O 10 let později jsem se stal říšským kancléřem a v roce 1934 jsem po Hindenburgově smrti převzal v Německu moc. Svou politikou jsem vyvolal 2. světovou válku.
45
Záloţka 2-2-2-1-1 Mezinárodní vztahy ve 20. letech
1. Stručně charakterizujte mezinárodní politickou situaci ve 20. letech 20.
století.
2. Kdy vypukla hospodářská krize?
a. Kde to bylo?
3. Co bylo obsahem Rýnského garančního paktu?
4. O čem se jednalo na konferenci v Janově?
a. Kdy se konference konala?
b. Kdo se jí účastnil?
5. Čeho se týkala Rapallská smlouva?
a. Mezi kým byla uzavřena?
b. Jaké důsledky měla smlouva pro Evropu?
6. Vysvětlete pojem Rúrská krize.
a. Mezi kterými státy tato krize propukla?
b. Kterému německému politikovi se podařilo krizi ukončit?
c. Co podnikl?
7. K čemu se vztahoval tzv. Dawesův plán?
a. Jak dlouho tento plán platil?
b. Čím byl nahrazen?
46
8. S čím souvisel tzv. Briand–Kellogův pakt?
a. Kdo byl jeho iniciátorem?
b. Který senát ho odmítl signovat?
c. Jak mělo být postupováno vůči případnému agresorovi?
Záloţka 2-2-2-2-5 Mírová konference v Paříţi 1. Co byla tzv. Rada pěti?
a. Kým byla rozšířena na Radu deseti?
2. Byly na konferenci zastoupeny poraţené státy?
3. Jaké dvě koncepce přístupu k poraţeným státům členové konference zvaţovali a projednávali?
a. Která koncepce vyhrála?
4. Kde byla podepsána mírová smlouva s Německem?
a. Kdy to bylo?
b. Shrňte v bodech mírové podmínky.
5. Kdy byla podepsána mírová smlouva s Rakouskem?
a. Kde se podpis odehrál?
b. Co z této mírové smlouvy vyplývalo pro Československo?
6. S kým byla podepsána mírová smlouva v Neuilly?
a. Kdy?
7. Co byla Trianonská smlouva?
a. Jaká území získalo Československo?
8. Kde byl uzavřen mír s Tureckem?
47
Záloţka 2-2-2-2-8 Evropa v letech 1918-1938
1. Které státy jsou na mapě označeny názvem Jugoslávie?
a. Pokuste se vyhledat od kdy je uţíván název Jugoslávie.
2. Pro srovnání vyuţijte mapu pod záloţkou 2-2-2-2-10.
a. Kdy toto království vzniklo?
Záloţka 2-2-2-3-5 Leninova výzva k teroru
1. Kdo je podle Lenina nepřítelem socialismu?
2. Jak v tomto kontextu vysvětlíte pojem burţoazie?
a. Kde má tento pojem původ a v jakém období byl pouţíván?
b. Koho původně označoval?
Záloţka 2-2-2-3-6 Občanská válka v Rusku
1. Kde probíhaly první nepokoje mířené proti bolševikům?
a. Kdo je organizoval?
2. Z jakého důvodu se v květnu 1918 vylodili Britové a Japonci ve Vladivostoku?
3. Jaká byla situace na sibiřské magistrále v květnu a červnu 1918?
a. Pod jaká vojska byly začleněny československé legie?
48 4. Kdo byli eseři?
5. Uveďte jméno politika, který byl od března 1918 vrchním vojenským velitelem v Rusku.
6. Popište, o co šlo bolševikům na Ukrajině?
7. Co udělal A. V. Kolčak s nově nastoleným direktoriem?
a. Kdo ho podporoval?
8. Kde byli kozáci poraţeni?
9. Uzavřeli českoslovenští legionáři mír s bolševiky?
10. Kdo byl vítězem občanské války v Rusku?
Záloţka 2-2-2-4-2 Polsko – sovětská válka 1920
1. Kam měly být posunuty hranice Polska dle nároků hranic z 18.
Století?
a. Jak se k tomuto poţadavku stavěla Dohoda?
b. Jaký k tomu měla důvod?
2. Kdo v boji proti Rusku vedl Poláky?
3. Jaký byl výsledek?
a. Jaká území získalo Polsko?
Záloţky 2-2-2-4-5 a 2-2-2-4-3 Polsko
Prohlédněte si obě mapy a řekněte, jak se změnilo území Polska během let 1919 – 1920.
49
Záloţka 2-2-2-5-1 Problémy nástupnických států po roce 1918
1. Kolik bylo v Evropě monarchií a republik v roce 1914 a na konci druhého desetiletí 20. století?
2. Která monarchie vznikla 1. 12. 1918 spojením Chorvatska, Srbska a Slovinska?
a. Jaký mír potvrzoval hranice tohoto nově vzniklého státu?
3. Komu připadla Makedonie?
4. Komu Bosna a Hercegovina?
5. Kdo byl generál Pilsudský?
a. Čeho chtěl dosáhnout?
6. Co byla tzv. sedmidenní válka?
7. Kdo získal Horní Slezsko?
8. Jaká byla situace v Maďarsku?
a. Na koho byla napojena Maďarská republika rad?
i. Uznávali její představitelé míroví hranice?
ii. Jaká byla reakce ostatních států?
9. Kdy bylo v Maďarsku vyhlášeno království?
a. Kdo v něm vládl?
50 Záloţka 2-2-2-6-3 Společnost národů
1. Vysvětlete pojem PACIFISMUS.
2. Které státy byly hlavními organizátory vzniku Společnosti národů?
3. V čem viděla přínos Společnosti národů Francie a v čem Británie?
a. Francie b. Británie
4. Staly se členem Spojené státy americké?
5. Co znamená politika IZOLACIONISMU?
6. Kolik bylo členských států při zaloţení Společnosti národů?
7. Kde měla Společnost národů sídlo?
8. Z jakého důvodu projekt ztroskotal?
Záloţka 2-2-2-6-4 Společnost národů Prohlédněte si mapu a odpovězte na otázky.
1. Patřilo mezi zakládající členy Společnosti národů:
a. Československo?
b. Jihoafrická republika?
c. Spojené státy americké?
d. Španělsko?
2. Ve kterém městě byla Společnost národů rozpuštěna?
a. Kdy to bylo?
51 Záloţka 2-2-2-7-2 Vznik Malé dohody
1. Mezi kterými státy byla Malá dohoda podepsána?
a. Kdy došlo k signování?
2. Kdo tuto alianci nazval Malou dohodu?
a. Jaký k tomu měl důvod?
3. Jaká byla první společná akce aliance?
4. Kdo představoval nejvyšší orgán Malé dohody?
5. Měla Malá dohoda podporu u velkých evropských států?
Záloţka 2-2-2-7-3 Malá dohoda
1. Pomocí mapy určete, které státy byly součástí Malé dohody.
2. Proti komu se spojily?
Záloţka 2-2-2-8-1 Vznik SSSR
1. Co znamená zkratka SSSR?
a. Kde byl svaz vyhlášen?
b. Kdy?
c. Kdo do něj patřil?
2. Jakou podobu státního zřízení svaz měl?
52
Záloţka 2-2-2-9-3 Zaloţení KOMINTERNY 1. Vysvětlete zkratku Kominterna.
2. Kdy byla Kominterna zaloţena?
a. Ve kterém městě?
3. Jaký byl úkol Komunistické internacionály?
Záloţka 2-2-3-1-4 Italský fašismus
1. Jaké jsou shodné znaky fašismu a marxismu?
2. Kde se fašismus zrodil?
a. Kdy?
3. Byla příčinou vzniku fašismu situace po 2. světové válce?
4. Co fašisté zdůrazňovali?
5. Kdo byl hlavním představitelem fašismu?
6. Co byl tzv. pochod na Řím?
Záloţka 2-2-3-2-9 Německý nacismus
1. Kdo byl hlavní postavou německého nacionálního socialismu?
2. Do jaké strany v roce 1919 Hitler vstoupil?
a. Kým byla strana zaloţena?
3. Jak se strana v roce 1920 přejmenovala?
53 4. Jaký byl obsah programu strany?
a. V čem se program shodoval s fašismem?
b. V čem se lišil?
5. Co byl tzv. Mnichovský pivní puč?
a. Kdy se odehrál?
b. Z jakého důvodu se mu říká pivní?
c. Co puč znamenal pro Hitlera?
d. Kdo byl v této době prezidentem Německa (vyhledejte za pomoci knihovny nebo internetu)?
6. Do jaké knihy promítl Hitler své myšlenky?
a. Kde kniha vznikla?
7. Vypište důleţité události související s nástupem Hitlera k moci.
8. Na koho přešly prezidentské pravomoci po smrti Paula von Hindenburga?
54 Záloţka 2-3-1-4 Budování státu
1. Bylo určení hranic Československa lehké?
2. S jakými problémy se musel nově vznikající československý stát vypořádat při vymezování svého území?
Záloţka 2-3-1-12 Stávky 1920 – tisková zpráva 1. Z jakého důvodu lidé stávkovali?
2. Co bylo výsledkem tohoto sporu?
Záloţka 2-3-1-8 Mezinárodní zajištění ČSR 1918-1929 Skupinová práce – vzhledem k délce textu časově náročnější
1. Rozdělte se za pomoci učitele do stejně velkých skupin.
2. Učitel kaţdé skupině přidělí část textu.
3. Ţáci si ve skupině svou část textu přečtou a kaţdý zpracuje dílčí část z tohoto textu – shrňte nejzásadnější sdělení.
4. Poté co má kaţdý člen skupiny svou část hotovou, zpracuje skupina finální podobu svého shrnutí – mějte na paměti, ţe vaše práce bude pro ostatní ţáky zápisem.
5. Prezentace práce skupiny spoluţákům.
6. Hodnocení a diskuze – jak se vám pracovalo, co byste příště změnili?
Z jakého důvodu? Pokuste se ohodnotit práci svých spoluţáků.
Záloţka 2-3-1-9 Obtíţné vytváření Československa 1. Jaké koncepce uspořádání Evropy se po válce objevily?
a. Která koncepce zvítězila?
2. Kdy byla vydána prozatímní ústava?
55
3. Z koho bylo sloţeno Revoluční národní shromáţdění?
4. Kdy byla provedena tzv. detronizace Habsburků?
a. Co pojem detronizace znamená?
5. Kdy byla vyhlášena Československá republika?
6. Vysvětlete rozdíl mezi 28. říjnem 1918 a 14. listopadem 1918.
7. Kdo byl v Československé republice prezidentem?
a. Kdo předsedou vlády?
8. Čeho se týkaly jedny z prvních zákonů přijatých Národním shromáţděním?
9. Jak se po vyhlášení Československého státu zachovali němečtí politici nacházející se na území Československa?
a. Jak proti nim bylo postupováno?
10. Popište situaci na Slovensku.
a. Jak byl vyřešen nedostatek úředníků a učitelů?
56 Záloţka 2-3-1-13 Ústava 1920
1. Porovnejte preambule ústavy Československa a ústavy České republiky1.
a. Co znamená pojem preambule (vyuţijte slovník cizích slov)?
2. K jakým významným mezníkům naší historie úvody ústavy odkazují?
Záloţka 2-3-1-10 F. Peroutka o „Pětce“
1. Jak Ferdinand Peroutka hodnotí potřebnost tzv. Pětky?
2. Co Pětka byla?
3. Kdo do ní patřil?
Záloţka 2-3-2-1 České dějiny 1918-1929 1. Kdo byl autorem měnové reformy?
2. Která strana vznikala pod vedením generála Gajdy?
3. Byli odpůrci Masaryka spíše pravicově nebo levicově orientovaní?
4. Jaké bylo původní povolání Adiny Mandlové?
1Zákon č. 1/1993 Sb. - Ústava České republiky - Preambule
My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, zaloţený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střeţit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky.
57
Záloţka 2-3-3-1 Mezinárodní zajištění Československa
1. Mezi jaké poválečné státy se řadila většina sousedů Československa?
2. Z jakého důvodu bylo pro Československé představitele nutností spolupracovat se západními mocnostmi?
a. S kým bylo spojenectví nejtěsnější?
b. Jaké mělo toto spojenectví důsledky?
3. S kterým státem mělo Československo nejhorší vztahy?
a. Co bylo důvodem?
4. Mezi kým byla uzavřena tzv. Malá dohoda?
5. O jaké území Československa usilovalo Polsko?
6. Jak byl spor vyřešen?
7. Na které konferenci v roce 1922 proběhl pokus o znovu zapojení Německa a Ruska do Evropy?
8. Kdo uzavřel dohodu o vzájemné pomoci v Rapallu?
a. Jaký to mělo důsledek pro evropské státy?
9. Co bylo důsledkem nesplácení válečných reparací ze strany Německa?
a. Jak byla situace vyřešena?
58
10. Z jakého důvodu byl tzv. Rýnský garanční pakt kritizován zástupci Československa a Polska?
a. Kdo z toho paktu v budoucnu nejvíce těţil?
Záloţka 2-3-4-1-1 Národnostní sloţení v ČSR
1. Které národnosti byly v Československu v roce 1921 nejvíce zastoupeny?
2. Bylo zde více Poláků nebo Ţidů?
Záloţka 2-3-4-1-2 Národnostní stát
1. Československo bylo státem národním. Které dvě národnosti spadaly do této koncepce?
a. Které národnosti byly v Československu menšinami?
2. Co pro Čechoslováky znamenalo ustanovení československého jazyka oficiálním státním jazykem?
3. Která menšina se těţko smiřovala s povinnými zkouškami z československého jazyka pro úředníky?
a. Z jakého důvodu?
59
Záloţka 2-3-4-1-3 Národy a národnosti ČSR 1. Co označuje pojem čechoslovakismus?
2. Srovnejte stav hospodářství v českých zemích a na Slovensku.
3. Která politická strana na Slovensku začala vystupovat proti čechoslovakismu a ČSR?
a. Čeho chtěla dosáhnout?
4. Co byla tzv. Tukova aféra?
5. Jaký byl postoj Němců vůči československému státu?
6. Kdy vyvrcholilo napětí mezi Čechy a Němci?
a. Z jakého důvodu?
7. Kdo je autorem věty: „Němci k nám přišli jako hosté a kolonisté.“?
8. Byli němečtí poslanci zastoupeni v československých vládách?
9. Které německé strany získávaly ve 30. letech na popularitě?
a. Jaká strana byla nejstabilnější?
60
Záloţka 2-3-4-2-7 Reakce Němců na vyhlášení ČSR 1. Jak Němci reagovali na vyhlášení samostatného
Československého státu?
a. K jakému státu chtěli území s německy ţijícím obyvatelstvem připojit?
b. Jak se tato území nazývala?
c. Obývali tato území pouze Němci?
d. Která provincie byla při prosazování odtrţení nejaktivnější?
2. Jaká byla reakce československých politiků?
3. Z jakého důvodu měli Čechoslováci větší podporu evropských politiků neţ Němci?
Záloţka 2-3-4-2-8 Souţití Čechů a Němců v ČSR
1. Do jakých dvou proudů se rozdělily německé politické strany ve 20. letech 20. století?
a. Vysvětlete jejich zaměření.
b. Který proud převaţoval aţ do roku 1929?
2. Co bylo pro protičeskoslovensky zaměřené německé strany impulsem k dalším akcím?
61
3. Kdo byl vůdcem nově vzniklé strany SHF (Sudetendeutsche Heimatfront)?
a. Jaký byl oficiální program strany?
b. Jaký obsah měl neoficiální program?
4. Co označuje pojem Schulung?
5. Jaký výsledek mělo naléhání Masaryka a dalších politiků na zákaz SHF?
a. Uveďte jméno nově vzniklé strany.
b. S jakým výsledkem prošla strana volbami v roce 1935?
i. Kolik jí připadlo poslaneckých křesel v Národním shromáţdění?
6. Jak na situaci s Němci v Československu reagovali českoslovenští politikové?
Záloţka 2-3-4-2-9 Sudety
1. Co je označeno názvem Sudety?
2. Jaký má toto slovo původ?
62 Záloţka 2-3-4-3-4 Podkarpatská Rus
Určete pravdivost tvrzení a chybná tvrzení opravte
a) Podkarpatská Rus má vlastní sněm. A x N
b) Slovo guvernér je synonymem slova prezident. A x N
c) Vzestup Podkarpatské Rusi byl v letech 1919-1939 velmi pomalý. A x N
d) Komunistická strana byla nejsilnější politickou stranou na Podkarpatské Rusi. A x N
e) K oslavám 10. výročí připojení Podkarpatské Rusi k Československu darovali obyvatelé Podkarpatské Rusi Praze kostelík, jenţ stojí dodnes na Petříně. A x N
f) Na Podkarpatské Rusi se většina obyvatel ţivila zemědělstvím. A x N
g) Součástí Československa byla Podkarpatská Rus do října 1938, kdy byla vyhlášena její autonomie. A x N
Záloţka 2-3-4-4-1 Romové
1. Od kdy Romové ţili na území České republiky?
2. Odkud Romové pocházejí?
3. Kdy přicházejí do Evropy?
4. Co bylo obsahem Zákona o potulných cikánech z roku 1927?
5. Jaká pravidla ctila romská společnost?
a. Platí tato pravidla i dnes?
63
Záloţka 2-3-4-4-2 Romové v první Československé republice 1. Vysvětlete podstatu Zákona o cikánech z roku 1927.
2. Jak byli tehdy Romové nejvíce diskriminováni?
3. Jak se ţivili?
4. Které skupiny Romů ţily na území Československa?
Záloţka 2-3-4-5-9 Ţidé v Čechách
1. Vysvětlete, z jakého důvodu se mohli Ţidé při sčítání lidu roku 1920 přihlásit k ţidovské národnosti, i kdyţ příslušnost k národnosti byla podmíněna jazykem?
2. Jaké byly cíle Ţidovského národního výboru?
3. Byly ţidovská politická strana členem parlamentu?
Záloţka 2-3-5-1-2 Karel Kramář Doplňte.
Dne 14. listopadu 1918 byl Karel Kramář zvolen ………...
………... Před válkou vedl ……… stranu a byl známým českým politikem. V roce 1919 byl málem zastřelen mladým
………. Střelu zabrzdil koţich. Jeho vláda trvala pouze
……….. Strana totiţ utrpěla ohromující poráţku v ………
volbách. Kramář zůstal ……… strany, ale jeho vliv postupně klesal.
64 Záloţka 2-3-5-2-2 Antonín Švehla
Antonín Švehla byl politikem nevídaným. Většinu svého platu do politiky ………. Byl členem ……….. strany a jiţ ve 36 letech stranu ……… Několikrát byl ministrem
………. a v letech 1922-1928 ……….. Byl hlavním iniciátorem vzniku mimoparlamentního uskupení hlavních stran nazývaném
……… V politice často diskutoval a spolupracoval s
………. Vzhledem ke své nemoci byl nucen z politiky roku
……….. odejít. Zemřel o ………. let déle.
Záloţka 2-3-5-3-2 Vlastimil Tusar
1. Koho Tusar nahradil ve funkci předsedy vlády?
a. Jaký byl důvod pádu vlády a dosazení Tusara?
2. Jaký postoj zastával vůči Tusarovi Masaryk?
3. Z jakého důvodu podal Tusar demisi?
a. Kdy to bylo?
4. Jakou práci vykonával po sloţení premiérské funkce?
Záloţka 2-3-6-4 Československý znak
Určete, z jakých znaků je sloţen Československý státní znak? Přiřaďte jednotlivé znaky k zemím.
65
Záloţka 2-4-1 Demokratický politický systém
1. Kdo v Československu představoval zákonodárnou moc?
2. Podle jakých zásad volebního práva se volilo?
3. Kdo mohl volit a být volen?
a. do poslanecké sněmovny
b. do senátu
4. Kolik členů měl/a?
a. poslanecká sněmovna b. kolik senát
5. Na jak dlouho byli voleni?
a. poslanci b. senátoři
6. Porovnejte situaci s dneškem.
Záloţka 2-4-2 Hlavní politické strany
1. Vyjmenujte největší československé politické strany.
2. Která strana měla výsadní postavení na Slovensku?
3. Jaké německé strany měly výsadní postavení?
4. Jakým způsobem se prosazovaly politické strany na Podkarpatské Rusi?
66 Záloţka 2-4-3 Postavení prezidenta
1. Jaké byly pravomoci prezidenta?
2. Kým byl prezident volen?
a. Kdo volí prezidenta dnes?
3. Na jak dlouho byl prezident volen?
a. Na jak dlouho je volen dnes?
4. Kolikrát mohl být prezidentem zvolen stejný kandidát?
5. Z jakého důvodu toto neplatilo pro prezidenta Masaryka?
Záloţka 2-5-1-21 Československá armáda 1918–1929 Skupinová práce
1. Rozdělte se za pomoci učitele do stejně velkých skupin.
2. Učitel kaţdé skupině přidělí část textu.
3. Ţáci si ve skupině svou část textu přečtou a
kaţdý zpracuje dílčí část z tohoto textu – shrňte nejzásadnější sdělení.
4. Poté co má kaţdý člen skupiny svou část hotovou, zpracuje skupina finální podobu svého shrnutí – mějte na paměti, ţe vaše práce bude pro ostatní ţáky zápisem.
5. Prezentace práce skupiny spoluţákům.
6. Hodnocení a diskuze – jak se vám pracovalo, co byste příště změnili?
Z jakého důvodu? Pokuste se ohodnotit práci svých spoluţáků.
67
Záloţky 2-5-2-1-1-1 aţ 2-5-2-1-7-1 Armáda –osobnosti – ministři obrany
Po prostudování záloţek srovnejte chronologicky ministry obrany Československé republiky od roku 1918 do roku 1929.
a.
b.
c.
d.
e.
f.
g.
Záloţky 2-5-2-2-1-2 aţ 2-5-2-2-5-4 Armáda –osobnosti –náčelníci generálního štábu
Pozorně si přečtěte charakteristiky jednotlivých náčelníků generálního štábu a rozhodněte, kterému náčelníku byste dali ocenění. Svou odpověď zdůvodněte.
Záloţka 2-5-3-3 Základní vojenská sluţba1918–1938 1. Vysvětlete termín branná moc.
2. Kdo podléhal branné povinnosti?
3. Jak dlouho trvala vojenská sluţba?
4. Byly do armády přijímány také ţeny?
68
Záloţka 2-6-1-2 Celní a vojenská odluka od R-U 1. Kdo byl autorem měnové reformy v roce 1919?
2. Jaký byl název nové měny?
3. V jakém poměru byla nová měna k původní?
4. Jaký úřad novou měnu spravoval?
5. Kdo se stal 1. guvernérem Československé národní banky?
a. Kdy tato instituce vznikla?
Záloţka 2-6-2-2 Elektrifikace
1. Kdy došlo k systematickému zavádění elektřiny v Československu?
a. Kdo byl autorem zákona o elektrifikaci?
2. Kam byla elektřina dodávána nejdříve?
a. Jaký k tomu byl důvod?
3. Jak velký podíl obyvatel byl zásoben elektřinou v roce 1929?
Záloţka 2-6-3-11 Hospodářská konjunktura - graf
1. Který průmysl měl do roku 1925 nejvýznamnější postavení?
2. Jaký průmysl se poté prosazoval více?
69
Záloţka 2-6-3-13 Hospodářská konjunktura 1924–1929 1. Vysvětlete pojem konjunktura.
2. Která odvětví průmyslu se vyvíjela nejrychleji?
3. Jaké podniky patřily do roku 1929 k nejúspěšnějším?
4. Převaţovaly u nás do roku 1930 velké podniky nebo malé provozy?
Záloţka 2-6-4-1 Hospodářská politika Určete pravdivost tvrzení a chybná tvrzení opravte.
a) Autory hospodářského zákona československé republiky byli ministři financí a hospodářství. A x N
b) Němci se do roku 1925 na hospodářské politice státu nepodíleli. A x N
c) Ve státní politice se po válce velmi výrazně prosazovala agrární strana.
A x N
d) V ekonomice to byla skupina lidí kolem Ţivnostenské banky. A x N
e) První oblastí, kde s československými politiky spolupracovali i Němci, bylo zemědělství. A x N
f) Slovenští představitelé měli na celostátní ekonomickou politiku pouze malý vliv. A x N
70
Záloţka 2-6-6-2 Modernizace a racionalizace 1. Jak vypadala modernizace ve strojírenství?
2. Co bylo příčinou pomalého rozvoje podnikání?
3. Mezi jaké státy se z hlediska ekonomiky řadilo Československo ve 20.
letech?
Záloţka 2-6-7-2 Nostrifikace
1. Vysvětlete význam slova nostrifikace.
2. V čem nostrifikace spočívala?
3. Z jakého důvodu byl proces nostrifikace provázen repatriací?
a. Vysvětlete termín:
i. repatriace
Záloţka 2-6-9-2 Poválečná obnova
1. Pomocí grafu zjistěte, zda Československo do roku 1929 bylo spíše exportérem nebo importérem?
2. Který rok se vyvezlo nejvíce produktů?
71
Záloţky 2-6-8-1-5 aţ 2-6-8-5-2 Ekonomika - osobnosti
Pozorně si přečtěte charakteristiky jednotlivých osobností a utvořte správné dvojice
1. Tomáš Baťa 2. Karel Engliš 3. Vladimír List 4. Jaroslav Preiss 5. Alois Rašín
a) významný československý elektrotechnik
b) československý politik, který byl autorem měnové reformy v roce 1919 c) významný československý podnikatel v obuvnictví
d) československý národohospodář, jenţ byl ředitelem Ţivnostenské banky
e) československý národohospodář, který nesouhlasil s Rašínovou měnovou reformou
Záloţka 2-6-9-6 Hospodářské oblasti
1. Jaké byly nejvýznamnější hospodářské oblasti Československa?
a. V jakých odvětvích se prosazovaly?
2. Čím se vyznačoval sever Čech?
3. Charakterizujte situaci na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
4. Jak byl orientován československý průmysl?
