Poděkování
Touto cestou bych chtěla poděkovat především vedoucímu diplomové práce Mgr. Václavu Ulvrovi za podnětné připomínky a rady při zpracování práce. Dále pak Mgr. Martině Hrubé a vedení ZŠ Desná v Jizerských horách za umoţnění ověření pracovního sešitu ve výuce. Rodině a přátelům vděčím zejména za morální podporu.
Anotace
Diplomová práce se zabývá tvorbou pracovního sešitu k multimediální učební pomůcce „Česká společnost v novodobé Evropě 1914-2009.“ Pracovní sešit je vymezen obdobím 1914-1945. V první kapitole autorka ve zkratce popisuje multimediální učební pomůcku Česká společnost v novodobé Evropě 1914-2009, dále práci s pracovním sešitem a typy otázek a cvičení, jenţ se v sešitě objevují.
Ve druhé kapitole zpracovává samotný pracovní sešit. V závěru shrnuje poznatky získané z ověřování pracovního sešitu ve výuce.
Bloomova taxonomie Klíčové kompetence
Multimediální učební pomůcka Pracovní sešit
Student Záloţka Ţák
Annotation
This diploma thesis deals with a creation of a workbook for the multimedia teaching aid The Czech society in the modern Europe 1914 – 2009. The workbook is covering the period from 1914 – 1945. The first part shortly describes the multimedia teaching aid The Czech society in the modern Europe 1914 – 2009, as well as working with a workbook and types of questions and exercises, which appear in the workbook. The second part deals with the workbook itself. The conclusion summarizes the gained knowledge by using the workbook in the class.
A multimedia teaching aid Bloom‟s Taxonomy Bookmark
Key competencies Pupil
Student Workbook
9
Obsah
Úvod ... 11
1 Multimediální učební pomůcka “Česká společnost v novodobé Evropě – osudy, vazby, vzdálení, sjednocování 1914-2009.” ... 13
1.1 Obsah a struktura MUP „Česká společnost v novodobé Evropě 1914-2009“ ... 13
1.2 Práce s pracovním sešitem a MUP „Česká společnost v novodobé Evropě 1914-2009“ ... 15
1.3 Typy otázek a cvičení a příklad jejich vyuţití v pracovním sešitě ... 15
2 Pracovní sešit k MUP „Česká společnost v novodobé Evropě 1914-2009. Období 1914-1945.“ ... 25
2.1 Období 1914-1918 ... 26
2.2 Období 1918-1929 ... 66
2.3 Období 1929-1939 ... 107
2.4 Období 1939-1945 ... 141
Závěr ... 179
Pouţitá literatura, internetové zdroje a zdroje fotografií ... 181
Literatura ... 181
Internetové zdroje ... 184
Zdroje fotografií ... 184
Seznam příloh ... 185
10
Seznam zkratek
ČSA Československá armáda
ČSR Československá republika KOMINTERNA Komunistická internacionála
KT Koncentrační tábor
MUP Multimediální učební pomůcka
Např. Například
Př. Příklad
R-U Rakousko-Uhersko
SSSR Svaz Sovětských socialistických republik
Tzv. Takzvaný
USA Spojené státy americké
11
Úvod
Multimediální učební pomůcka „Česká společnost v novodobé Evropě 1914-2009“ je významným pomocníkem při výuce moderních a soudobých dějin.
Jedná se o moderní prostředek výuky, jenţ mě jako budoucí učitelku velmi zaujal.
Právě z tohoto důvodu jsem si za téma své diplomové práce zvolila výrobu pracovního sešitu k této MUP s vymezeným obdobím let 1914-1945. Inspirací mi byly dostupné pracovní sešity dějepisu pro základní školy a gymnázia a dále literatura zabývající se moderními formami výuky.
První kapitola se věnuje stručné charakteristice a obsahu multimediální učební pomůcky „Česká společnost v novodobé Evropě 1914-2009“, popisu práce s pracovním sešitem a MUP a v neposlední řadě také typům otázek a cvičení s příkladem jejich vyuţití v pracovním sešitě.
Druhá, hlavní kapitola, se zabývá samotným pracovním sešitem. Ten obsahuje různé druhy cvičení, jenţ jsou členěny do čtyř oddílů dle struktury v MUP, a to dle období 1914-1918, 1918-1929, 1929-1935, 1935-1945. Ve své práci jsem kladla důraz na rozvoj klíčových kompetencí ţáků a Bloomovu taxonomii výukových cílů, coţ popisuje první kapitola. Kaţdé cvičení jsem pro přehlednost oddělila tučným zvýrazněním čísla dané záloţky a názvem dané záloţky. Pro ilustraci je u většiny cvičení pouţita fotografie z rejstříku fotografií MUP.
Pomocníky při práci mi byly knihy s tématikou didaktiky dějepisu, především práce Denisy Labischové a Blaţeny Gracové Příručka ke studiu didaktiky dějepisu nebo dílo Stanislava Julínka Základy oborové didaktiky dějepisu. Dále jsem vyuţila dostupných pracovních sešitů pro 8. a 9. ročníky základních škol a osmiletá gymnázia, a to sešity z nakladatelství Nová škola, Fraus, Prodos nebo SPN. Obrovskou inspirací mi bylo dílo vydané společností SCIO, jehoţ autorkou je Barbara Čechová. Kniha nese název Nápadník pro rozvoj klíčových kompetencí ve výuce a osahuje nápady na různá cvičení, která mohou učitelé vyuţít ve svých vyučovacích hodinách. Pro lepší orientaci v oblasti pedagogiky jsem zvolila knihy zabývající se touto problematikou. Jedná se
12
například o knihu Davida Fontany Psychologie ve školní praxi: Příručka pro učitele.
Vzhledem k tomu, ţe bylo nutné ověřit pracovní sešit ve výuce na běţné základní škole, zabývám se tímto problémem v poslední - závěrečné části diplomové práce. V té shrnuji poznatky z praktického pouţití pracovního sešitu v 9. ročníku základní školy.
13
1 Multimediální učební pomůcka “Česká společnost
v novodobé Evropě – osudy, vazby, vzdálení, sjednocování 1914-2009.”
Multimediální učební pomůcka „Česká společnost v novodobé Evropě – osudy, vazby, vzdálení, sjednocování 1914-2009“ (dále jen MUP „Česká společnost v novodobé Evropě 1914-2009“) byl grantový projekt realizovaný Svazem důstojníků a praporčíků AČR ve smluvní spolupráci s Univerzitou Karlovou, Technickou univerzitou v Liberci a Ministerstvem obrany ČR. Na financování tohoto neziskového vzdělávacího grantového projektu byly získány zdroje z Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu ČR a rozpočtu ministerstva školství, mládeţe tělovýchovy. 1 Projekt byl realizován od října 2010 do října 2012 a do výuky nasazen ve školním roce 2013-2014.2 Tato multimediální učební pomůcka je určena pro základní a střední školy, přičemţ na základní škole je její vyuţití v 8. a především v 9. ročnících. Multimediální učební pomůckou se dle pedagogického slovníku rozumí moderní prostředek didaktické techniky, multimédium, jenţ spojuje různé formy prezentace informace (hypertext, obraz a animovaný obraz, zvuk, atd.) na různých typech nosičů (on-line, CD-ROM).3
1.1 Obsah a struktura MUP „Česká společnost v novodobé Evropě 1914-2009“
MUP „Česká společnost v novodobé Evropě 1914-2009“ je přehledně členěna do 11 období a zahrnuje 95 let českých a československých dějin. Struktura kaţdého období je stejná a zahrnuje oblasti: charakteristika období, mezinárodní situace, české dějiny, politické uspořádání, ekonomika, armáda, věda a technika, umění a kultura, tělovýchova a sport a každodennost. Poslední dějinné období
1 Češi v Evropě: Česká společnost v novodobé Evropě – osudy, vazby, vzdálení, sjednocování 1914 – 2009 [online]. [vid. 6.2.2014]. Dostupné z: http://www.cesivevrope.cz/
2 Češi v Evropě: Postup realizace projektu [online]. [vid. 6.2.2014]. Dostupné z: http://www.cesivevrope.cz/charakteristika-projektu/postup-realizace-projektu/
3 PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J., 2008. Pedagogický slovník. Praha: Portál, s. 139.
ISBN 978-80-7367-416-8.
14
(2004–2009) obsahuje další téma – informační společnost.4 Kaţdé z těchto témat se dále člení do kapitol a podkapitol, jenţ obsahují texty, dokumenty, video ukázky, audio ukázky, fotografie, grafy a mapy. Nebylo opomenuto ani odkazů na odbornou literaturu, v níţ ţáci/studenti mohou svůj zájem o dané téma dále prohlubovat. Jednotlivá období jsou rozdělena následovně:
1914-1918 První světová válka a česká společnost. Vznik Československa
1918-1929 Česká společnost v prvním desetiletí demokratického Československa
1929 – 1939 Česká společnost v dramatickém druhém desetiletí Československa
1939-1945 Česká společnost v dramatickém druhém desetiletí Československa
1945-1948 Proměny české společnosti v obnoveném Československu
1948-1960 Československo a česká společnost v totalitním komunistickém režimu
1960-1968 Československo a česká společnost na cestě k Pražskému jaru
1968-1980 Československo a česká společnost za totalitní normalizace
1980-1989 Československo a česká společnost v krizovém čase komunistických režim
1989-2004 Rozdělení Československa. Vřazování České republiky do sjednocované Evropy
2004-2009 V Evropské unii.5
4 Češi v Evropě: Struktura obsahu multimediální učební pomůcky [online]. [vid. 6.2.2014].
Dostupné z: http://www.cesivevrope.cz/charakteristika-projektu/struktura-obsahu-multimedialni- ucebni-pomucky/
5 Češi v Evropě: Česká společnost v novodobé Evropě – osudy, vazby, vzdálení, sjednocování 1914 – 2009 [online]. [vid. 6.2.2014]. Dostupné z: http://www.cesivevrope.cz/
15
1.2 Práce s pracovním sešitem a MUP „Česká společnost v novodobé Evropě 1914-2009“
Pracovní sešit vznikl jako pomůcka při práci s MUP „Česká společnost v novodobé Evropě 1914-2009“. Cílem je co nejjednodušší pouţití v běţných vyučovacích hodinách6. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k jednoduchému vyhledávání zdroje, k němuţ se úkol vztahuje, a to pomocí čísel záloţek. Učitel či ţák/student zadá číslo záloţky do pole Identifikace aktuálního záznamu a vybere moţnost Přejít na záznam – případně po zadání čísla záloţky svůj výběr pouze potvrdí Enterem. Tímto způsobem se poţadovaná záloţka zobrazí a ţák/student je schopen plnit úkol.
1.3 Typy otázek a cvičení a příklad jejich využití v pracovním sešitě
Otázky7 jsou koncipovány s důrazem na klíčové kompetence a Bloomovu taxonomii kognitivních cílů8. Klíčové kompetence byly do rámcového vzdělávacího programu ČR zařazeny v průběhu vzdělávací reformy. Jsou souborem znalostí, dovedností, postojů a hodnot, které si mají ţáci/studenti ve výuce postupně osvojit, a to napříč všemi předměty.9 „Mít kompetenci znamená, že člověk (žák) je vybaven celým složitým souborem vědomostí, dovedností a postojů, ve kterém je vše propojeno tak výhodně, že díky tomu člověk může úspěšně zvládnout úkoly a situace, do kterých se dostává ve studiu, v práci,
6 Vyučovací hodina je: 1. Základní organizační forma výuky. 2. Časový úsek, jednotka škol.
rozvrhu hodin, jednotka plánování výuky. V ČR zpravidla 45 minut, v zahraničí se pohybuje mezi 35 aţ 55 minutami. V alternativních koncepcích vzdělávání lze vyučovací hodinu upravovat (zkracovat, prodluţovat, spojovat hodiny) vzhledem k věku ţáků nebo k účelům a povaze výukových činností. Viz.: PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J., 2008. Pedagogický slovník. Praha: Portál, s. 286. ISBN 978-80-7367-416-8.
7 Otázka je jeden ze základních prvků pedagogické komunikace: 1. Kladení otázek učitelem má důleţité didaktické funkce aktivovat a kontrolovat ţáky aj.) a tvoří přibliţně 20% učitelovy verbální činnosti. 2. Otázky ţáků jsou méně časté a mají odlišný charakter. 3. V učebnicích aj.
didaktických textech jsou otázky prostředkem řídícím ţákovo učení z textu. Viz.: PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J., 2008. Pedagogický slovník. Praha: Portál, s. 150.
ISBN 978-80-7367-416-8.
8 Teorie vzdělávacích cílů (vyjadřuje úroveň osvojení znalostí). Autorem americký psycholog Benjamin Bloom.
9 Metodický portál RVP: Tematický vstup Klíčové kompetence [online]. [vid. 7.2.2014].
ISSN 1802-4785. Dostupné z: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=4149
16
v osobním životě. Mít určitou kompetenci znamená, že se dokážeme v určité přirozené situaci přiměřeně orientovat, provádět vhodné činnosti, zaujmout přínosný postoj.“10
Pracovní sešit klade důraz na všechny klíčové kompetence. Pro ilustraci jsou uvedeny následující příklady: schopnost samostatně vyhledávat a třídit informace – kompetence k učení; kriticky myslet a obhajovat svůj názor – kompetence k řešení problému; diskutovat se spoluţáky a učitelem – kompetence komunikativní; spolupracovat se spoluţáky – kompetence sociální a personální;
respektovat názor spoluţáků, být schopni vcítit se do situace ostatních – kompetence občanské; dodrţovat pravidla a plnit své přidělené úkoly – kompetence pracovní.
Pracovní sešit vyuţívá také všech kategorií (úrovní osvojení znalostí) Bloomovy taxonomie vytvořené v roce 1956.11 V roce 2001 vznikla nově přepracovaná taxonomie vypracovaná skupinou vědců pod vedením L. W.
Andersona a D. R. Krathwohla12. Bloomova taxonomie je návodem pro konstrukci učebních úloh a testových otázek.13 Jedná se o soubor obecných a dílčích kategorií, jenţ zahrnují veškeré výsledky učení, které se ve vyučovací hodině dají očekávat.14 Od zapamatování, kdy mají ţáci/studenti za úkol definovat nebo popsat situaci, přes pochopení, kdy mají danou situaci objasnit, vysvětlit, interpretovat; aplikaci, kdy jsou schopni o situaci diskutovat; analýzu, kdy danou situaci nebo problém specifikují či rozeberou na dílčí části; syntézu, kdy mají za úkol situaci shrnout po hodnocení, kde mají svou práci zhodnotit a obhájit.
10 BĚLECKÝ, Z., et al., 2007. Klíčové kompetence v základním vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, s. 7. ISBN 978-80-87000-07-6.
11 ARMSTRONG, P., 2014. Bloom‟s taxonomy. In: Center for teaching [online]. [vid. 9.2.2014].
Dostupné z: http://cft.vanderbilt.edu/guides-sub-pages/blooms-taxonomy/
12 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Telč II. Člověk, společnost, dějiny (Seminář k rámcovým vzdělávacím programům pro základní a střední vzdělávání, vzdělávací oblast Člověk a společnost , 8. a 9. září 2003: Revize Bloomovy taxonomie edukačních cílů [online]. [vid.
7.2.2014]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/telc-ii-clovek- spolecnost-dejiny-seminar-k-ramcovym-vzdelavacim-programum-pro-zakladni-a-stredni-
vzdelavani-vzdelavaci-oblast-clovek-a-spolecnost-8-a-9-zari-2003
13 VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H., et al., 2007. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, s. 139.
ISBN 978-80-247-1734-0.
14 FONTANA, D., 2010. Psychologie ve školní praxi: Příručka pro učitele. Praha: Portál, s. 160 – 161. ISBN 978-80-7367-725-1.
17
V pracovním sešitě bylo také pamatováno na mezipředmětové vztahy. Ve vybraných cvičeních15 mají ţáci/studenti za úkol spojit své znalosti z jiných předmětů s probíraným učivem v dějepisu nebo mají za úkol spolupracovat při své práci (převáţně skupinové práci na bázi projektu) s učitelem jiného předmětu.
Jednotlivé typy a otázek můţeme rozdělit takto16:
Otázky faktografické (kdy, kde, kdo, co):
1. Kdo a kdy zaslal vládě Srbska ultimátum?
2. Kdy byla vyhlášena válka?
3. Kdo a komu válku vyhlásil?
4. Co ţádala monarchie po Srbsku v ultimátu?
Otázky analytické (z jakého důvodu, dokaţ, analyzuj, z čeho je zřejmé, co vede k závěru):
1. Z jakého důvodu došlo k rozpadu R-U?
2. Analyzuj důvody volby T.G. Masaryka 1. prezidentem Československé republiky.
Otázky syntetické (vyvoď závěr, pokus se o shrnutí):
1. Shrň text vlastními slovy.
2. Vyvoď, jaké důsledky měly mírové podmínky pro Německo?
15 Cvičení je didaktický prostředek slouţící k řízenému předvádění nějaké činnosti učícím subjektem. Cílem je upevňovat vědomosti či dovednosti, zautomatizovat návyky. Součástí cvičení je instrukce objasňující způsob jeho provedení. Propracovaný systém cvičení byl vyvinut zvl.
v jazykových předmětech. Viz.: PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J., 2008. Pedagogický slovník. Praha: Portál, s. 31. ISBN 978-80-7367-416-8.
16 JULÍNEK, S., 2004. Základy oborové didaktiky dějepisu. Brno: Masarykova univerzita v Brně, s. 138. ISBN 80-210-3495-5.
18
Otázky hodnotící (zhodnoť, je správné tvrzení, jaký je tvůj názor na, jak historikové interpretují):
a) Po vyhlášení mobilizace byla ţelezniční doprava přednostně určena vojákům. A x N
b) Slovo „REKRUT“ označuje odvedence na vojnu. A x N
c) Rakousko-Uherské vojsko bylo oproti německému mnohem lépe vyzbrojeno. A x N
Otázky srovnávací (srovnej, dej do kontrastu, jaký je rozdíl mezi, jaké jsou společné znaky):
1. Srovnej chronologicky následující události: vznik Československa, vyhlášení 1. světové války, atentát na F. Ferdinanda ď Este, smrt M. R. Štefánika.
Otázky vztahové (jaké jsou příčiny či následky, jaký je výsledek, jak ovlivnilo, co způsobilo)
1. Jak ovlivnila smrt F. Ferdinanda ď Este politický vývoj v Evropě?
2. Jaké jsou následky 1. světové války?
Otázky zosobňující (kdybys ţil v té době, na čí straně bys stál, čím bys byl raději, jaký byl vztah osoby X a Y, jak bys reagoval)
1. Zkus si představit ţivot za 2. světové války v Německu, vţij se role Oskara Schindlera v době, kdy teprve budoval svou továrnu a sháněl pracovní síly... Jak by ses zachoval/a?
2. Byl bys raději občanem Německa nebo Československa? Z jakého důvodu?
19 Otázky deskriptivní (popiš průběh, vyprávěj o):
1. Popiš průběh vzniku 1. světové války.
Otázky definující (definuj, co znamená, jaké znaky má, jaké jsou hlavní rysy):
1. Vysvětlete pojmy:
a) Dualismus b) Trialismus
c) Fundamentálky = fundamentální články d) Punktace
Otázky problémové (kombinace předchozích typů otázek, směřují k vyhledávání problémů, ke stanovení hypotéz a řešení problémů)
Dále bylo vyuţito cvičení, v nichţ ţák/student prokazuje schopnost orientovat se v textu, číst z grafu nebo se orientovat v mapě. Důraz byl kladen také na skupinovou práci17, při níţ si ţáci/studenti ve velké míře nenásilnou formou osvojují klíčové kompetence. Kromě toho pracovní sešit vyuţívá moderních forem cvičení, mezi něţ můţeme řadit například: filtr; pravda nebo lež; putovní mikrofon; podomní prodejce; svědci události; reportér z Timesů;
17 Skupinové učení je učení, které probíhá v rámci malé sociální skupiny, Skupina můţe vzniknout spontánně nebo ji vytváří učitel podle různých hledisek (výkonnost ţáků, pohlaví, dovednost spolupracovat aj.). Skupina obvykle usnadňuje učení zúčastněných osob, zlepšuje průběh i výsledky učení. To proto, ţe oproti individuálnímu učení mohou účastníci debatovat o problémech, navrhovat různé přístupy, získávat včas zpětnou vazbu, rozdělit si práci, vzájemně se kontrolovat, spolupracovat, vzájemně se povzbuzovat, objevovat chyby, vysvětlovat si nejasnosti, učit se od jiných, společně směřovat k cíli. Obvyklá velikost skupiny se pohybuje od dvou (párové učení) do 5-7 osob (skupinové učení). Viz.: PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J., 2008. Pedagogický slovník. Praha: Portál, s. 214-215. ISBN 978-80-7367-416-8.
20
problém naruby18. Princip těchto cvičení je vţdy uveden u daného úkolu. Příklady typů cvičení:
Práce s grafem
1. Z grafu zjistěte, která země měla největší ztráty.
2. Kdo měl ztráty nejmenší?
Princip „Filtr“
1. Přečtěte si úryvek z knihy Vojákem Pražského sboru: Válečný deník.
2. Kdo je autorem ukázky?
3. Vyberte 5 slov z ukázky, které jsou podle vás pro daný text stěţejní.
4. Pokuste se se spoluţákem ve dvojici shodnout na těchto 5 slovech.
5. Vytvořte čtveřici, diskutujte a dohodněte se na těchto výrazech.
6. Nyní s pomocí vyučující(ho) zapište slova na tabuli a společně (pomocí hlasování) se shodněte na 5.
7. Pomocí těchto 5 slov vytvořte zápis.
Vrstevnické vyučování – skupinová práce:
1. Rozdělte se do skupin. Kaţdá skupina zpracuje určité téma, které shrne spoluţákům a vytvoří pro ně zápis:
a) Západní fronta b) Východní fronta
18 ČECHOVÁ, B., et al., 2006. Nápadník pro rozvoj klíčových kompetencí ve výuce. Praha:
Reproprint. ISBN80-86910-53-9.
21 c) Uzavření separátního míru d) Vstup dalších států do války
e) Vstup USA do války a mírová jednání
Práce s mapou
1. Pomocí mapy popište rozloţení sil v Evropě roku 1914.
2. Které státy:
a) byly neutrální?
b) stály na straně Dohody?
c) se připojily k Centrálním mocnostem?
Rozšíření otázky hodnotící – dichotomická polouzavřená úloha19 Určete pravdivost tvrzení a chybná tvrzení opravte.
a) Po vyhlášení mobilizace byla ţelezniční doprava přednostně určena vojákům. A x N
b) Slovo „REKRUT“ označuje odvedence na vojnu. A x N
c) Rakousko-Uherské vojsko bylo oproti německému mnohem lépe vyzbrojeno. A x N
19 LABISCHOVÁ, D., GRACOVÁ, B., 2010. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava:
Filozofická fakulta ostravské univerzity, s. 144-145. ISBN 978-807368-584-3.
22 Doplňovací úloha
Doplňte:
Po vraţdě následníka trůnu poţadovala militantní vojenská skupina z ...
radikální zásah vůči ... 7. července bylo na zasedání vídeňské ministerské rady rozhodnuto a zaslání ... srbské vládě. Proti tomu byl předseda ... vlády a částečně i císař ...
5. července podpořil zásah také německý císař ... Ultimátum bylo srbské vládě předáno ... Srbové souhlasili téměř se všemi body ultimáta, odmítali pouze ...
...
... Následně dne ... vypovědělo Rakousko- Uhersko Srbsku válku. Došlo na vyhlašování všeobecné mobilizace: 30. července v ... a ... ..., 1. srpna reagovalo ... To také tentýţ den večer vyhlásilo válku ...
Do konfliktu se zapojila také ... ...
a to 4. srpna 1914. Vypukla válka.
Problém naruby – Začátek světové války
1. Ţáci /studenti mají za úkol stanovit hypotézy vzniku 1. světové války.
2. Své hypotézy zapisují do sešitu.
3. Následně hypotézy ověřují v informačních zdrojích.
4. Konzultace řešení.
5. Diskuze a hodnocení.
23 Putovní mikrofon – Vznik Československa
1. Tématem „hry“ je vznik Československa 2. Třída si sedne do kruhu.
3. Učitel zopakuje téma „hry“ a předá pomyslný mikrofon prvnímu ţákovi/studentovi. Ten musí na téma reagovat a utvořit smysluplnou větu.
Stejně tak na tuto větu reaguje další spoluţák, jemuţ byl předán pomyslný mikrofon.
4. „Hra“ je u konce, pokud je téma jiţ vyčerpané a ţáci/studenti k němu nemají jiţ co říct.
5. Diskuze a hodnocení.
Pravda nebo leţ
1. Ţáci se za pomoci učitele rozdělí do skupin po 4.
2. Kaţdý ţák si samostatně přečte text.
3. Jednotlivé skupiny si připraví 4 výroky související s textem.
4. Tyto výroky pak zástupce dané skupiny čte a ţáci z ostatních skupin určují pravdivost daných výroků. Pokud je výrok lţí, je vaším úkolem správně ho přeformulovat.
5. Reflexe – co pro vás bylo nejtěţší, které výroky vám působily největší potíţe, jak se vám ve skupině pracovalo.
Podomní prodejce – atomová bomba a první počítač 1. Třída se rozdělí na dvě skupiny.
2. Zástupci skupin si vylosují témata – atomová bomba, první počítač.
24
3. Úkolem kaţdé skupiny je danou věc za kaţdou cenu prodat – připraví si argumenty.
4. Zástupce dané skupiny předstoupí před třídu a snaţí se věc druhé skupině prodat. Poté se skupiny vystřídají.
5. Hodnocení a diskuze.
Svědci události – Mnichovská dohoda
1. Ţáci se rozdělí do 2 skupin.
2. Kaţdá skupina představuje určitou skupinu lidí přítomnou události – zástupci mocností (VB, N, It, Fr) a obsluha při jednání (příprava občerstvení).
3. Ţáci si ve skupině rozdělí role – jedni jsou přímí aktéři (svědci), druzí vyzvídají, jak se událost odehrála z jejich úhlu pohledu.
4. Kaţdá skupina si připraví výstup, který následně předvede před třídou.
5. Diskuze a hodnocení.
Reportér z Timesů – Koncentrační tábory 1. Ţáci/studenti se rozdělí do skupin po 5.
2. Úkolem je připravit reportáţ pro časopis The Times o koncentračních táborech.
3. Cílem je napsat objektivní reportáţ. Formu reportáţe si kaţdá skupina zvolí – důleţitá je týmová práce.
4. Představení reportáţe před třídou.
5. Hodnocení a diskuze.
25
2
Pracovní sešit k MUP
„Česká společnost v novodobé Evropě 1914-2009. Období
1914-1945.“
26
2.1
Období
1914-1918
27 Záloţka 1-2-1-13 Sarajevský atentát
1. Pod kterým jménem byla známá srbská organizace
„Sjednocení nebo smrt“?
2. Čeho chtěli dosáhnout mladí bosenští Srbové?
3. Koho chtěli atentátníci roku 1914 zabít?
4. Jak se jmenovali atentátníci, kteří se shromáţdili kolem osoby sarajevského učitele Danila Iliče?
5. Která organizace poskytla atentátníkům zbraně?
6. Kdy dorazil František Ferdinand d„ Este do Sarajeva?
7. Jak atentát proběhl?
8. Z jakého důvodu automobil s rakousko-uherským následníkem trůnu nepokračoval v naplánované trase?
9. Kdo po Františku Ferdinandovi d„ Este střílel?
10. Jak atentát dopadl?
Zahrajte scénku „Rekonstrukce atentátu na následníka trůnu“.
28 Záloţka 1-2-1-14 Ultimátum R-U Srbsku
1. Kdo a kdy zaslal vládě Srbska ultimátum?
2. Kdy byla vyhlášena válka?
3. Kdo a komu válku vyhlásil?
4. Co ţádala monarchie po Srbsku v ultimátu?
Problém naruby – Začátek světové války
1. Ţáci /studenti mají za úkol stanovit hypotézy vzniku 1. světové války.
2. Své hypotézy zapisují do sešitu.
3. Následně hypotézy ověřují v informačních zdrojích.
4. Konzultace řešení.
5. Diskuze a hodnocení.
Záloţka 1-2-2-1 Ztráty jednotlivých zemí
1. Z grafu zjistěte, která země měla největší ztráty.
2. Kdo měl ztráty nejmenší?
Záloţka 1-2-2-2 1. světová válka v číslech 1. Kdy válka započala a kdy byla ukončena?
2. Kolik dní trvala?
3. Kolik států se války zúčastnilo?
4. Kolik států bylo neutrálních?
5. Kolik osob bylo povoláno do vojenské sluţby?
6. Kolik si válka vyţádala mrtvých? Kolik zraněných?
7. Z jakého důvodu není ve výčtu ztrát jednotlivých zemí zahrnuto Československo?
29 Záloţka 1-2-3-12 Dohoda a trojspolek
1. Které státy určovaly hlavní dění na politické scéně?
a. Jak je můţete charakterizovat?
2. Vysvětlete princip Monroovy doktríny.
a. Koho se tato doktrína týkala?
3. Mezi kým byla uzavřena spojenecká smlouva v roce 1882?
a. Kde došlo k podpisu?
b. Co od této dohody jednotlivé státy očekávaly?
c. Který stát se k Dohodě přidal roku 1883?
d. Co bylo účelem tohoto uskupení?
4. Která dohoda vyřešila koloniální spory mezi Francií a Velkou Británií?
a. Kdy byla podepsána?
Záloţka 1-2-3-5 Chronologie konce války 1. Podle koho nese název Sixtova aféra?
2. Kdo to byl?
3. Z jakého důvodu psal císař Karel dopis francouzskému ministru zahraničí Clemanceauovi?
4. Kdo tajnou akci prozradil?
5. Jak aféra skončila?
6. Který panovník se jiţ dříve v dějinách vydal do Canossy na tzv. kajícnou cestu?
30 Záloţka 1-2-3-4 Boj na frontě
1. Přečtěte si úryvek z knihy Vojákem Pražského sboru: Válečný deník.
a. Kdo je autorem ukázky?
2. Vyberte 5 slov z ukázky, které jsou podle vás pro daný text stěţejní.
3. Pokuste se se spoluţákem ve dvojici shodnout na těchto 5 slovech.
4. Vytvořte čtveřici, diskutujte a dohodněte se na těchto výrazech.
5. Nyní s pomocí vyučující(ho) zapište slova na tabuli a společně (pomocí hlasování) se shodněte na 5 a pomocí nich charakterizujte boj na frontě.
Záloţka 1-2-3-13 Podmínky příměří
1. Shrňte vlastními slovy podmínky příměří z 11. listopadu 1918.
2. Jak rozumíte větě: „Spojenecké okupační oddíly v rýnských oblastech budou vydržovány na účet Německa.“?
3. Zamyslete se a řekněte, jaký důsledek měly tyto podmínky pro Německo?
31 Záloţka 1-2-3-14 Přípravy na válku
1. Vysvětlete pojem „všeobecná branná povinnost“.
a. Kdy byla ve většině států zavedena všeobecná branná povinnost?
b. Z jakého důvodu byla důleţitá?
c. Kdy a v jaké souvislosti zavedla brannou povinnost Francie?
2. Z tabulky zjistěte, která země měla na počátku války nejvíce a nejméně ozbrojených sil.
3. Které zbraně a prostředky se poprvé objevily v bojích za 1. světové války?
4. Kdy se konala tzv. I. haagská konference?
a. Čeho se týkala?
5. Dosáhla II. haagská odzbrojovací konference svého cíle?
32 Záloţka 1-2-3-15 Průběh války
Rozdělte se do skupin. Kaţdá skupina zpracuje dané téma, které shrne spoluţákům a vytvoří pro ně zápis:
a. Západní fronta b. Východní fronta
c. Uzavření separátního míru d. Vstup dalších států do války
e. Vstup USA do války a mírová jednání
Záloţka 1-2-3-18 Evropa 1914
1. Pomocí mapy popište rozloţení sil v Evropě roku 1914.
2. Které státy:
a) byly neutrální?
b) stály na straně Dohody?
c) se připojily k Centrálním mocnostem?
Záloţka 1-2-5-1-8 František Josef I.
1. Jak líčí Františka Josefa I. britský novinář W. Steed?
2. Z jakého díla je ukázka převzata?
33 Záloţka 1-2-5-2-8 Vladimír Lenin
1. Jaké je rodné jméno V. I. Lenina?
2. V kolika letech zaloţil radikální bolševickou stranu?
a. Na co se tato strana zaměřovala?
3. Kdy se V. I. Lenin vrátil do Ruska?
a. Kdo byli jeho spolupracovníci?
Záloţka 1-2-5-3-5 Mikuláš II.
1. Kdo měl na ruského cara velký vliv?
2. Vysvětlete pojem autokracie.
3. Jaký byl carův osud po revoluci v roce 1917?
Záloţka 1-2-5-5-3 Woodrow Wilson
1. Kolikátým prezidentem Spojených států byl W. Wilson?
2. Kdy a za jakých okolností vyhlásil válku Německu?
3. Z jakého důvodu se Wilson stal významnou osobností pro ještě nevzniklé Československo?
Záloţka 1-2-6-3 Zbraně 1. světové války
Válčící státy neměly stejně kvalitní zbraně a vojenské jednotky. V čem bylo lepší?:
a) Německo – b) Rusko – c) Anglie –
d) Německo a Rakousko –
34
Záloţka 1-2-6-2 Letectvo v 1. světové válce
1. Jakým stylem shazovali vojáci bomby z letadel?
2. Kdo (co) představoval(o) protileteckou obranu?
Záloţka 1-2-6-17 14 bodů W. Wilsona 1. Přečtěte si 14 bodů prezidenta Wilsona.
a. Který bod byl důleţitý pro následující vývoj nového Československého státu?
2. Posledním bodem je ustanovení ligy národů. Jaká organizace později navazovala na tuto myšlenku?
Záloţka 1-2-8-5 Mým národům
1. Přečtěte si text a řekněte, jaký byl důvod k jeho napsání?
2. Kdo je autorem textu?
35 Záloţka 1-2-8-6 Vzpomínka T. G. M.
Určete pravdivost tvrzení.
a) Po vyhlášení mobilizace byla ţelezniční doprava přednostně určena vojákům.
A x N
b) Slovo „REKRUT“ označuje odvedence na vojnu. A x N
c) Rakousko-Uherské vojsko bylo oproti německému mnohem lépe vyzbrojeno.
A x N
Záloţka 1-2-8-7 Začátek války Doplňte.
Po vraţdě následníka trůnu poţadovala militantní vojenská skupina z ... radikální zásah vůči ... 7. července bylo na zasedání vídeňské ministerské rady rozhodnuto a zaslání ... srbské vládě. Proti tomu byl předseda ... vlády a částečně i
císař ... 5. července podpořil zásah také německý císař ... Ultimátum bylo srbské vládě předáno ... Srbové souhlasili téměř se všemi body ultimáta, odmítali pouze ...
... Následně dne ... vypovědělo Rakousko-Uhersko Srbsku válku. Došlo na vyhlašování všeobecné mobilizace: 30. července v ... a ... ..., 1. srpna reagovalo ...
To také tentýţ den večer vyhlásilo válku ... Do konfliktu se zapojila také ... ... a to 4. srpna 1914. Vypukla válka.
36
Záloţka 1-3-1-2 Česká politika před válkou
1. Charakterizujte české školství v předválečném období.
2. Jak vysoká byla negramotnost v českých zemích?
3. Stáli Češi před válkou o vznik samostatného státu?
a. Jakou ideu zastávali?
4. Podle jakého práva se konaly v roce 1907 volby?
a. Kdo mohl volit?
b. Které strany se objevují na politické scéně?
5. Vysvětlete pojmy a) Dualismus
b) Trialismus
c) Fundamentálky = fundamentální články
d) Punktace
Záloţka 1-3-1-6 Dopis F. Palackého
1. Uveďte datum, kdy byl dopis napsán.
2. Kde se konal sněm, na který byl pozván František Palacký?
a. Přijal pozvání?
b. Z jakého důvodu? Shrňte.
37 Záloţka 1-3-1-4 Dokumenty 1914-1918
1. Z jakého důvodu byly dokumenty vydávány?
2. Čeho se týká dokument O vyhánění cen do výše?
a. Pročpak je v tomto období důleţitý?
3. Od jakého data byly v platnosti tzv. chlebové lístky?
a. Na jaké zboţí se vztahovaly?
4. Přečtěte si text nové rakouské hymny.
a. Ve dvojici shrňte obsah jednotlivých slok.
b. Diskutujte o tom, z jakého důvodu zní text hymny právě takto.
Záloţka 1-3-1-8 Vztah českoslovanské sociální demokracie k R_U 1. Jaký byl postoj Sociálně-demokratické strany k Rakousko–Uhersku?
2. Jaké důvody uvádí Šmeral pro zachování Rakouska-Uherska?
a. Co by dle něj nastalo, kdyby se Rakousko-Uhersko rozpadlo?
b. Jaké by to mělo dle Šmerala následky pro české země?
c. Jaká byla realita?
38 Záloţka 1-3-2-1 Pittsburgská dohoda
1. Co byla tzv. Pittsburgská dohoda?
2. O čem pojednává její obsah?
Záloţka 1-3-2-5 První zákon státu 1. Kdo je autorem zákona?
2. Jak se těmto osobnostem našich dějin říká?
Záloţka 1-3-2-8 Česká politika za války Doplňte.
Politická scéna byla za války ... Byla pozastavena platnost některých práv, jenţ byla zaručena jiţ ústavou od roku ... V zemi byla fakticky nastolena ... ... Vznikly ... soudy. Byla zavedena cenzura a omezen byl také spolkový ţivot – v roce ... byla zrušena Česká obec sokolská.
Došlo k zatčení čelních představitelů české scény – politické i umělecké.
Zatčeni byli: V. J. ..., K. ..., A.
..., V. ... a další. Rok po zatčení byli odsouzeni k ... Od rozsudku je zachránila ...
Oficiálně se český politický ţivot ustálil v roce ... V Říšské radě se čeští poslanci sdruţili v ..., kde vystoupili s prohlášením ... ...
39
Orgánem zahraniční akce za války byl
..., který byl přejmenován na ... , ale následně znovu přetvořen v Český zahraniční komitét. Jeho představitelem byl ...
... Roku 1916 byl tento orgán přejmenován na ... ... Ta se roku 1918 transformovala v ... ...
Záloţka 1-3-2-13 Počátky odbojové činnosti 1. Kdo je autorem textu?
2. Čeho měli odbojáři na počátku své činnosti nedostatek?
a. Jak to řešili?
3. Kdo byl Denis?
a. Jaké bylo jeho celé jméno?
b. Z jakého důvodu je pro české země významný?
Záloţka 1-3-2-19 T.G Masaryk před odjezdem do exilu
1. Přečtěte si text a diskutujte o situaci, kterou popisuje T. G. Masaryk.
a) Jaká byla ve společnosti nálada?
b) S kým Masaryk jednal?
c) Jaký byl důvod? Čeho chtěl dosáhnout?
2. Vysvětlete význam slova konfident.
40
Záloţka 1-3-2-9 Domácí český odboj za 1. světové války 1. Co nebo kdo se skrývá pod označením Maffie?
2. Které osobnosti reprezentovaly zahraniční odboj?
3. Kteří z politiků s Mafií spolupracovali?
4. Na jak dlouho byl uvězněn Alois Rašín?
5. Co byly Národní listy?
Záloţka 1-3-2-15 Prohlášení českého komitétu 1. Co byl Československý zahraniční komitét?
a. Kdo stál v jeho čele?
b. Kdy a při jaké příleţitosti vznikl?
2. Jak se v tomto prohlášení mluví o Rakousko-Uhersku?
Záloţka 1-3-2-10 Manifest českých spisovatelů 1. Jaký byl důvod vydání manifestu?
2. Komu byl určen?
3. Koho podporoval?
Záloţka 1-3-2-16 Prohlášení nezávislosti 1. O co v této deklaraci jde?
2. Kdo ji vydal?
41
Záloţka 1-3-2-21 Washingtonská deklarace
1. Uveďte důvod vypracování Washingtonské deklarace?
2. Co se mělo v novém uspořádání státu změnit?
3. K jakému státnímu zřízení se hlásí?
a. Jaké má toto zřízení znaky?
4. Z jakého důvodu je zmíněna rovnoprávnost ţen s muţi?
Záloţka 1-3-2-12 Pittsburská dohoda 1. Kde byla dohoda uzavřena?
2. Jaké mělo být postavení Slovenska?
3. Jaký/é měl/y být v nově vzniklém státě úřední jazyk/y?
4. Za jak dlouho po uzavření dohody ji podepsal T. G. Masaryk?
Záloţka 1-3-3-1 České dějiny 1914-1918
1. Jak si lidé vyloţili Andrássyho nótu?
2. Kdy skončila Habsburská monarchie?
3. Kdo se postavil do čela Národního výboru?
4. Co bylo vyhlášeno 30.10.1918 slovenskými politiky?
5. Kde vrcholí 8.11.1918 demonstrace?
6. Kdo se vrací z emigrace 20.12.1918?
42
7. Co je podle Masaryka důleţité pro obstání státu a politiky vůbec?
8. Jaká koncepce měla vyřešit vztahy mezi Čechy a Slováky?
9. Dne 4.5.1919 se do vlasti vracel Milan Rastislav Štefánik. Jak jeho návrat dopadl?
Záloţka 1-3-5-2 České země za 1. Světové války 1. Shrňte politickou situaci v Habsburské
monarchii za 1. světové války.
2. Jaký byl důvod k zatýkání politiků?
3. Kvůli čemu někteří představitelé politické scény prosazovali prorakouskou politiku?
4. Jaká dvě uskupení vznikla roku 1916?
5. Kdo se stal vůdčí postavou emigrovaných politiků?
a. Jakou organizaci zaloţil?
6. Jak se jmenovala dohoda, která byla důleţitá pro budoucí vznik a vývoj Československého státu?
a. Kde a kdy byla podepsána?
b. Z jakého důvodu na ní byl kladen takový důraz?
7. Kde a kdy bylo vydáno prohlášení Československého zahraničního komitétu?
43 a. Co toto prohlášení obsahovalo?
8. Z jakého uskupení vznikla Národní rada československá?
a. Kdo byl její součástí?
9. Kdy byla přijata tzv. Tříkrálová deklarace?
a. Kde to bylo?
b. Kým byla deklarace schválena?
c. Co obsahovala?
10. O tzv. Sixtově aféře se můţete dočíst více pod záloţkou 1-2-3-5 a. Podle koho nese název Sixtova aféra?
b. Kdo to byl?
c. Z jakého důvodu psal císař Karel dopis francouzskému ministru zahraničí Clemanceauovi?
d. Kdo tajnou akci prozradil?
e. Jak aféra skončila?
11. Kdy poţádalo Německo a Rakousko-Uhersko o příměří?
12. Který dokument byl základem pro jednání o mírových podmínkách?
a. Z jakého důvodu byl tento dokument stěţejní pro zástupce budoucího Československého státu?
13. Byl Karel I. ochoten ústupkům ve vývoji států na území R-U?
a. V čem spočívaly?
b. Jak jeho snahy skončily?
14. Uveďte důvod vyhlášení generální stávky 14. října?
a. Jak dopadla?
15. Kdy byla podepsaná tzv. Martinská deklarace?
16. Byl 28. říjen zároveň rozpadem Habsburské monarchie? Pokud ne, zdůvodni své tvrzení.
44 Záloţka 1-3-5-3 Martinská deklarace
1. Co označuje pojem Martinská deklarace?
a. Kdy vznikla?
b. Kde byla vydána?
c. Za jakým účelem?
d. Kým byla deklarace přijata?
2. Na jaké mezinárodní právo je v ní upozorňováno?
a. Z jakého důvodu byl tento dokument pro Československo tak významný?
Záloţka 1-3-5-12 Vyhlášení nezávislosti ČSR 1. Kdo nově vzniklé Československo spravoval?
2. Uveďte, z jakého důvodu je jako osvoboditel vyzdvihován:
a. Masaryk?
b. Wilson?
Záloţka 1-3-5-8 Prohlášení nezávislosti 1. Kdo vydal prohlášení nezávislosti?
2. Z jakého důvodu slibovali Habsburkové federalizaci říše a autonomii pro nespokojené národy?
a. Proč k tomuto slibu přistupovali aţ v roce 1918?
3. Jaké bylo odůvodnění tohoto prohlášení?
45
4. Jak se v prohlášení interpretuje poţadavek spojení Slovenska v jeden stát s Čechy?
5. Připomeňte si, co znamenal dualismus z roku 1867. Vysvětlete.
6. Zásady kterého státu byly vzorem tvůrcům této deklarace?
7. Ve zkratce vypište hlavní zásady ústavy pro budoucí nově vzniklý Československý stát.
8. Za kolik dní po tomto prohlášení vznikl Československý stát?
Záloţka 1-3-5-1 Vznik Československa
1. Co bylo příčinou nespokojenosti v R-U monarchii?
a. Kde byl útlak největší?
2. Kdo říši vládl od roku 1848?
3. Jakou píseň zpívali čeští vojáci při odchodu na frontu?
4. Co byly legie?
5. Vysvětlete pojem proletářská revoluce.
6. Jaký byl název prvního dokumentu nové dělnické moci?
7. Kdy se konala stávka dělnictva v R-U?
8. K čemu se hlásila Tříkrálová deklarace?
a. Kdy byla vydána?
46
9. Který den oznamoval Beneš vznik prozatímní vlády?
a. Kdo byl v jejím čele?
10. Z jakého důvodu probíhala v říjnu 1918 generální stávka?
11. Koho sdruţoval národní výbor?
12. Kde se Slováci přihlásili k Československému státu?
a. Kdy to bylo?
Záloţka 1-3-5-15 Vznik Československa
1. Z jakých území se skládalo Československo roku 1920?
2. Jaké bylo národnostní rozdělení obyvatel?
3. Kterou oblast získalo Československo od Německa v roce 1919?
Putovní mikrofon – Vznik Československa 1. Tématem „hry“ je vznik Československa 2. Třída si sedne do kruhu.
3. Učitel zopakuje téma „hry“ a předá pomyslný mikrofon prvnímu ţákovi/studentovi. Ten musí na téma reagovat a utvořit smysluplnou větu.
Stejně tak na tuto větu reaguje další spoluţák, jemuţ byl předán pomyslný mikrofon.
4. „Hra“ je u konce, pokud je téma jiţ vyčerpané a ţáci/studenti k němu nemají jiţ co říct.
5. Diskuze a hodnocení.
47
Záloţka 1-4-1 Politické uspořádání 1. Vysvětlete spojení „militarizace hospodářství“.
2. Co znamená pojem „Mitteleuropa“?
a. Kde měla zaujímat své místo?
3. Z jakého důvodu české společnosti vadil státní znak R-U?
4. Charakterizujte český kulturní ţivot za války.
Záloţka 1-5-1-8 Češi a Slováci v Rakousko-Uherské armádě 1. Co bylo obsahem branných zákonů?
2. Na koho se vztahovala branná povinnost?
3. Který konflikt byl impulsem pro zaloţení stálé armády?
a. Jakým způsobem bylo vojsko organizováno předtím?
b. Jak dlouho trvala vojenská sluţba?
c. Vysvětlete pojem „verbovací okresy“.
4. Kde byla poprvé zavedena všeobecná branná povinnost?
a. Kdy se tak stalo v Rakousku?
48 Záloţka 1-5-1-9 Základní vojenská sluţba Doplňte.
Rozsah vojenské sluţby určovaly ………
.……… Jejich cílem bylo ………,
……… a ……….
Branná povinnost byla ……….. povinností a vztahovala se na ……….. Úkolem
ozbrojených sil bylo
………
………. Prvním impulsem pro vytvoření stálé armády v Evropě se stala
………. Později byla zavedena všeobecní branná povinnost a to v ……….. ve ………. V monarchii tomu bylo aţ v roce ……….
Záloţka 1-5-2-30 Československé legie na jiţní frontě Určete správné tvrzení
1. Dne 24.5.1918 byl v Římě ve Španělsku slavnostně předán prapor československému vojsku v Itálii. A x N
2. Přítomen byl člen československé Národní rady Milan Rastislav Štefánik. A x N
3. Koncem dubna vznikly tři dobrovolnické pluky v Itálii. A x N 4. Naše jednotky měly být útočné. A x N
5. České jednotky byly velmi populární. A x N 6. Generál Diaz kritizoval naše vojáky. A x N
49
Záloţka 1-5-2-29 Čs. vojenské jednotky na jiţní frontě
1. Popište situaci zahraničního odboje v Itálii.
2. Kdo v Itálii prosazoval myšlenku samostatného Československého státu?
3. Jaké prapory sloţené z československých vojáků působily v Itálii na jaře 1918?
a. Kolik jich bylo?
b. Jaký byl jejich úkol?
4. Jaká divize vznikla v dubnu 1918?
a. Kolikrát bojovala?
5. Co podnikaly československé výzvědné oddíly?
a. Proti komu?
6. Jak bylo nakládáno s československým válečným zajatcem?
Záloţka 1-5-3-63 Československé legie na východní frontě Určete správné tvrzení
1. Českoslovenští vojáci byli dostatečně vycvičeni.
A x N
2. Českoslovenští vojáci měli totoţné uniformy s Rusy. A x N
3. T. G. Masaryk navštívil vojáky v Rusku. A x N 4. Naše legie byly vyuţity při stráţení skladišť. A x N
5. Ve Vladivostoku navštívil vojáky ministr války Milan Rastislav Štefánik. A x N
50
Záloţka 1-5-3-60 Československé legie na východní frontě
1. Jaký název nesla jednotka vzniklá 12. srpna 1914?
2. Který rok vznikla Československá střelecká brigáda?
a. Z kolika pluků byla sloţena?
3. Které významné bitvy se československé pluky účastnily?
a. Kdy to bylo?
4. Na podzim roku 1917 byl postaven Československý sbor, kolik muţů v něm ke konci roku slouţilo?
a. Součástí které armády se sbor stal?
b. V jakém měl zůstat postavení?
c. Na příkaz koho?
5. Jak velký úsek transsibiřské magistrály se podařilo legionářům ovládnout?
6. Které vlády oficiálně československý odboj uznaly?
7. Do kdy byly československé legie na Dálném Východě?
8. Kolik padlých vojáků čítaly československé dobrovolnické jednotky v Rusku?
Záloţka 1-5-3-61 Zborov
1. Kdy došlo k pádu monarchie v Rusku?
2. Kdy došlo k boji u Zborova, jehoţ se účastnila i československá brigáda?
a. Jaké měla výsledky?
3. Jak se interpretovala bitva u Zborova po 2. Světové válce?
a. Jak za doby komunistické vlády?
51
4. Koho původně oslavoval národní památník na Vítkově?
a. V co byl přeměněn?
b. Jaké k tomu byly důvody?
Záloţka 1-5-3-62 Cesta československých legionářů přes Sibiř 1. Prohlédněte si pečlivě mapu a za pomocí
znalostí ze zeměpisu shrňte, jaké je v této oblasti podnebí.
2. Jaké podmínky měli legionáři v Rusku? Pro lepší představu uţijte obrazový materiál ve fotogalerii.
Záloţka 1-5-4-39 Československé legie ve Francii
1. Jaký byl název první československé jednotky ve Francii?
a. Proti komu mohla tato rota bojovat?
b. Jak dlouhé mohlo být její trvání?
c. Kolik vojáků rota čítala?
d. Kdy přestala rota existovat?
e. Jaký byl důvod?
2. Jaký byl cíl Československé národní rady?
52
3. Kde se na západní frontě odehrávaly největší boje?
4. Jak velkou úlohu mělo v bojích letectvo?
5. Co znamenal vstup USA do války?
Záloţka 1-5-4-38 Čs. vojenské jednotky na západní frontě 1. Kde vznikla rota Nazdar?
a. Kdy to bylo?
b. Z jakého důvodu dostala rota tento název?
c. Kdy rota zanikla? Uveďte důvod.
2. V jakých armádách poté českoslovenští vojáci bojovali?
Záloţka 1-5-5-1 Legie a vznik ČSR
1. Vysvětlete význam československých legií.
2. Kde legie vznikaly?
53
Záloţka 1-5-5-30 Československé legie - charakteristika
1. Objasněte vznik ozbrojených sil Československa ještě před zrodem samotné republiky.
a. Kdo v nich bojoval?
2. Který orgán představoval politické vedení exilu?
3. Nacházelo se vojenské ústředí odboje v Rusku nebo ve Francii?
a. Jaký byl důvod výběru tohoto místa?
4. Z jakého důvodu byly v Rusku přepadeny československé transporty vojáků?
5. Vyloţte význam ovládnutí sibiřské magistrály československými vojáky?
Záloţka 1-5-5-31 Úloha legií při vzniku Československa Skupinová práce
1. Rozdělte se za pomoci učitele do stejně velkých skupin.
2. Učitel kaţdé skupině přidělí část textu.
3. Ţáci si ve skupině svou část textu přečtou a kaţdý zpracuje dílčí část z tohoto textu – shrňte nejzásadnější sdělení.
4. Poté co má kaţdý člen skupiny svou část hotovou, zpracuje skupina finální podobu svého shrnutí – mějte na paměti, ţe vaše práce bude pro ostatní ţáky zápisem.
5. Kaţdá skupina prezentuje svou práci spoluţákům.
6. Práce je zakončena hodnocením a diskuzí – nejen o nových poznatcích, ale také o tom, jak se vám pracovalo a co byste chtěli příště změnit.
54
Záloţka 1-6-1-2 Index ţivotních nákladů 1914-1918
1. Interpretujte vývoj ţivotních nákladů v letech 1914-1918.
2. Jak si tento jev vysvětlujete?
Záloţka 1-6-1-6 Financování války
1. Stačily příjmy monarchie pokrýt válečné výdaje?
2. Jak tuto situaci pocítili obyvatelé?
3. Co byla „Rubka“?
4. Jakým způsobem monarchie situaci řešila?
5. Upisovaly se k válečným půjčkám převáţně Češi nebo Němci?
a. Pro kontrolu vyuţijte graf pod záloţkou 1-6-2-9.
6. Byli za to perzekuováni?
Záloţka 1-6-2-10 Hospodářství Českých zemí v období 1914-1918 Doplňte.
Od poloviny 90. let 19. století probíhal v Rakousko- Uhersku poměrně rychlý hospodářský ………..
Přesto byla před válkou většina obyvatel stále vázána na
………. a ……….. Pouze v
……… a ve ……….. byl větší počet obyvatel zaměstnán v
……….. a podnikaví lidé se ţivili jako……….
55
Monarchie nebyla pro případ války vybavena ………..
surovinami – např. ………., ……… …………. Musela je tedy
……… ze zahraničí. Nedostačovala dokonce ani těţba
……… nebo ……… ……..
Válka si vyţádala také některá opatření. V roce 1913 byl vydán zákon …
……… ………., na počátku války byl zřízen ústřední orgán
……… ……… …………, který spadal pod ministerstvo války. Vojenský střet byl velkou hospodářskou zátěţí pro monarchii a proto do ekonomiky zasahoval ………… Intervence státu byly velmi ………., byly proto dobovým tiskem charakterizovány jako ……… ……….
nebo ………. ………..
Za války byly zpřetrhány mezinárodní hospodářské vztahy. Prostředky tzv. hospodářské války se staly např.:
………., ………., ………
……….. nebo …………...
……… ………. Válka ovlivnila zahraniční , ale ve velké míře také ………. obchod. Vzhledem k nedostatku potravin se vedle oficiálního trhu dařilo trhu ………
Za války byly preferovány podniky tzv. ………... průmyslu na úkor podniků tzv. ………. průmyslu. Mezi významné podniky vyrábějící zbraně patřily ……….. závody v Plzni.
Velmi špatná situace byla v zemědělství, kde kaţdoročně klesala produkce chlebové mouky. Hlavní příčinou bylo nedostatečné ……….. ………..
Podstatně také poklesla produkce ………., hrachu nebo ……….. (pro představu vyuţijte graf na záloţce 1-6-2-7). Za tento stav mohl odliv pracovních sil na frontu, vybíjení skotu (nedostatek masa) a zmenšení orné půdy.
56 Záloţka 1-7-10-1 Věda a technika - úvod
1. Které zbraně se v 1. světové válce objevily?
2. Jaký charakter měla tato válka?
a. Jak se jí také jinak říká?
3. Uveďte příklady pozdějšího vyuţití tzv. „válečných zlepšováků“.
Záloţka 1-7-1-3 Chemické zbraně
1. Co bylo novým prostředkem hromadného ničení?
2. Kdo poprvé pouţil bojové plyny?
a. Kdy to bylo?
b. Kde?
i. Jaká to byla fronta?
ii. Proti komu?
c. Jak dlouho po útoku byly zařazeny k vojenské výbavě plynové masky?
3. Které látky byly vyuţívány jako chemické zbraně (uveďte 3)?
4. Kdy byl poprvé uţit yperit?
a. Kde to bylo?
b. Vyhledejte toto město na mapě.
c. Co způsoboval?
57
Záloţka 1-7-1-4 Produkce chemických bojových látek
1. Která země produkovala nejvíce bojových chemických látek?
2. Jaké látky se produkovalo nejvíce?
a. Za pomoci znalostí z chemie řekněte, k čemu je tato látka uţívána dnes?
Záloţky 1-7-2-1 aţ 1-7-2-6 Věda a technika - osobnosti Skupinová práce
1. Za pomoci učitele se rozdělte do skupin.
2. Kaţdá skupina si vylosuje jednu osobnost.
3. Za pomoci školní knihovny / knihovny pro veřejnost / internetu zpracujte referát na danou osobnost.
4. Prezentace práce – shrňte vaše hodnocení k osobnosti.
5. Hodnocení a diskuze - nezapomeňte zhodnotit práci ve skupině.
Záloţka 1-7-2-7 Jaderný výzkum – cesta k atomové bombě Pozorně si přečtěte text
1. Čím se proslavil/a?
a. Wilhelm Conrad Röntgen b. Max Planck
c. Marie Currie Sklodowská d. Ernest Rutherford
e. Albert Einstein f. Max von Laue
58 2. O kom je řeč?
a. První člověk, jenţ získal Nobelovu cenu dvakrát.
b. Člověk, po němţ byly pojmenovány paprsky X.
c. Autor teorie relativity.
d. Tvůrce zásad zákona o záření.
e. Objevitel ohybu Röntgenova záření na krystalu.
f. Vědec, který vysvětlil rozptyl paprsků alfa ve hmotě.
Záloţka 1-7-3-4 Komunikace a moderní doprava
1. Z jakého důvodu bylo telefonního spojení vyuţíváno především mezi vyšším velením a ne na frontě?
2. Co bylo vyuţíváno k předávání zpráv na bojišti?
3. Jak byly přepravovány potraviny?
Záloţka 1-7-4-5 Lékařství
1. Bylo za 1. světové války moţné pouţívat penicilin?
a. Vysvětlete.
2. Díky komu bylo moţné vyuţívat krevní transfůze?
a. Jaké krevní skupiny objevil?
59
3. Jak se říkalo koţnímu plísňovému onemocnění nohy z vlhka?
a. Z jakého důvodu byl uţit tento název?
Záloţka 1-7-4-6 Nemoci na frontě
1. Co byly tzv. předsunuté ošetřovny?
2. Která organizace se významnou měrou podílela na ošetřování vojáků?
a. Vyhledejte informaci o datu jejího vzniku.
3. Jaká onemocnění se na frontě vyskytovala nejčastěji?
Záloţka 1-7-5-5 Letectvo
1. Ve kterém roce byl uskutečněn první let?
2. K čemu byla zpočátku vyuţívána bojová letadla?
3. Jaký byl význam letectva ve druhé polovině války?
60 Záloţka 1-7-6-7 Loďstvo a ponorky
1. Které typy lodí se na počátku 20. století konstruovaly?
2. Z hlediska historie vysvětlete rozdíl mezi:
a. křiţníky
b. křiţáky
3. Jaký význam měly ve válce ponorky?
4. Kdy stoupla jejich důleţitost?
Záloţka 1-7-7-9 Jan Janský
1. Uveďte jméno lékaře, jenţ objevil krevní skupiny před Jánským.
a. Jaké krevní skupiny to byly?
2. Které krevní skupiny objevil Janský?
a. Z jakého důvodu byl jeho objev tak významný?
b. Byl jeho výzkum oceněn bezprostředně po objevu krevních skupin?
Záloţka 1-7-8-15 Pouţívané zbraně
1. Vypište zbraně uţívané za 1. světové války.
2. Co / kdo byla Tlustá Berta?
3. Vysvětlete pojem KADENCE.
61 Záloţka 1-7-9-8 Tank ve světové válce
1. Kdo je vynálezcem tanku?
2. Kdy byl tank zkonstruován?
3. V jaké bitvě byl tank poprvé uţit?
a. Kým?
b. Proti komu?
4. Jak se k tankům stavělo německé vojenské velení?
Záloţka 1-8-1-7 Literatura a divadlo
1. Přečtěte si ukázku ze sbírky Fráni Šrámka: Splav.
a. Co v ní autor vyjadřuje?
2. Který ţánr byl oblíbený během války?
3. Jak situace vyuţili nakladatelé?
4. Jakým způsobem bylo nakládáno se spisovateli, jenţ kritizovali válku?
a. Kteří to byli?
Záloţka 1-8-2-1 Karel Dostál Lutinov: Rakouská 1. Přečtěte si báseň.
2. Jaký byl postoj básníka k válce?
Záloţka 1-8-2-2 Loyalita umělců
1. Jaký byl postoj intelektuálů a umělců jako celku k válce?
2. Kdo otevřeně podporoval Rakousko?
62 Záloţka 1-8-2-4 Manifest spisovatelů
1. Kdo byl autorem manifestu spisovatelů?
a. Kdy byl manifest vydán?
b. Komu byl určen?
c. Jak velká byla podpora manifestu?
2. Jaký další počin zorganizoval Jaroslav Kvapil?
Záloţka 1-8-3-2 Školství
1. Jaký dopad měla válka na základní školství?
2. Vysvětlete, jak chápete nařízení „pěstovat v mládeži vlastenecké city, lásku k panovníkovi a myšlenku svornosti“.
3. Z jakého důvodu byly roku 1916 zakázány některé vybrané učebnice?
4. Přemýšlejte, zda byste se v takovém prostředí chtěli vzdělávat?
a. Svou odpověď ozřejměte.
Záloţka 1-8-4-7 Státní politika v ČSR po 1. světové válce 1. Co byl tzv. Kriegspressequartier?
2. Jaký byl význam propagandistických plakátů?
3. Z jakého důvodu se v českých novinách objevovala bílá místa?
63 Záloţka 1-8-6-22 Výtvarné umění
1. Kdo je autorem pomníku Mistra Jana Husa?
a. Kdy byl pomník dokončen?
2. Z jakého důvodu byly po válce stavěny pomníky?
a. Kde?
3. Jak válka ovlivnila malířství?
Záloţka 1-9-1 Začátky českého hokeje 1. Kdy a kam jelo naše muţstvo na zkušenou?
2. Jak dopadli?
3. Jakou mělo naše muţstvo výbavu?
4. Kde hráli v roce 1911? S jakým výsledkem?
Záloţka 1-9-3 Zaloţení Sokola 1. Kdy byl Sokol zaloţen?
2. Kým?
Záloţka 1-9-4 Tělovýchova a sport v letech první světové války 1. Kdo byl zakladatelem Sokola?
a. Kdy byl Sokol zaloţen?
b. Jaký byl původní název Sokola?
c. Co to bylo za organizaci?
d. Byl Sokol pouze tělocvičnou organizací?
2. Které další organizace a hnutí vznikaly v Českých zemích?
3. Jak se Sokolové angaţovali za války?
64
Záloţka 1-10-1 Česká kultura a sport v R-U
1. O kterých významných umělcích a sportovcích se v ukázce hovoří?
2. Co byly sokolské slety?
Záloţka 1-10-13 Nová Rakouská hymna z Litoměřicka 1. Jaký byl důvod vzniku této „hymny“?
2. Co v ní je kritizováno?
Záloţka 1-10-10 Index ţivotních nákladů 1914-1918
1. Vysvětlete, o čem tento index vypovídá.
Záloţka 1-10-11 Kaţdodennost
1. Čím byla způsobena krize nedostatku potravin?
2. Co byl tzv. lístkový systém?
3. Kde všude se stávkovalo?
4. Jak působil dlouhodobý nedostatek potravin na zdraví lidí?
65 Záloţka 1-10-12 Obtíţe při zásobování lidí
1. Co je v rezoluci kritizováno?
2. Vyjmenujte ve zkratce, čeho je ţádáno.
3. Jakých surovin je kromě potravin vyţadováno?
4. Měly České země stejné kvóty jako Vídeň?
5. Pro lepší představu vyuţijte srovnání pod záloţkou 1-10-6.
