STUDENTSKÉ ZPRÁVY O PODÍLU NA PROJEKTU
„BOŽÍ HROB V LIBERCI Z ROKU 1772“
Jakub Hájek
Zpráva o vypracování úkolů k projektu Božího hrobu v Liberci
1. Zjištění evidence a dokumentace Božího hrobu v Liberci na Národním památkovém ústavu v Liberci. Dále jsem vyhledal evidenci a dokumentaci dalších chráněných památek Božího hrobu- Mimoň, Velenice a (Chlum).
2. Pořízení fotodokumentace Božího hrobu v Liberci. Jsem schopen předložit ke schválení výběr 65 fotografií včetně detailů architektonických článků pro potřebu případného elektronického modelu.
3. Podílel jsem se na přeměření půdorysu BH a zhotovil jsem plánek pro elektronický model.
4. Překlad textu k Božímu hrobu v Liberci.
Petra Kožešníková, Lenka Kovaříková Andreas Joseph Wondrak
Andreas Joseph Wondrak se narodil v první polovině 18. století v Liberci do významné a bohaté soukenické rodiny. Jeho otec, taktéž Andreas Joseph Wondrak, byl libereckým rychtářem. Po jeho smrti ve 40. letech došlo k rozdělení majetku v rodině. Dle závěti jeho synové s vdovou (2. manželkou) Marií Veronikou nabyli značného majetku, včetně obchodu s kořením a několika měšťanských domů na současném Benešově náměstí (včetně Keilova domu). Bratr Andrease Josepha Wondraka, Franz Joseph, byl v letech 1766 až 1780 libereckým purkmistrem, další bratr Philipp prodával domy v nových čtvrtích rostoucích kolem libereckého náměstí (Benešova).
Bohužel o osobě Andrease Josepha Wondraka mladšího jsme nenalezly žádné konkrétní informace.
Státní okresní archiv v Liberci, Písemná pozůstalost Viktora Luga II. 7) Soupis měšťanů města Liberec, kart. 1
III. 42) životopisy řemeslníků, kart. 9 Hoffmann: Soupis libereckých purkmistrů
Anna Kašparová, Erika Mrhalová, Zuzana Čermáková
Kaple Božího hrobu v archivních pramenech SOKA Liberec:
Pro bádání o samotném objektu kaple Božího hrobu jsme využily Fond Arciděkanský úřad (dále DA) Liberec 1700–1945, číslo NAD 454. Fond je uložen v SOKA Liberec, pobočka Machnín.
První záznamy jsme získaly z farní pamětnice, takzvané Kopschovy kroniky.1 Na stránce 28 nalézáme krátký záznam: v roce 1772 nechal Josef Wondrak, obchodník v Liberci, postavit Boží hrob, a ten byl 13. září vysvěcen panem děkanem. Podobný záznam je i na straně 146: v roce 1772 (13. září) byl děkanem Antonem Kopschem vysvěcen Boží hrob, který nechal vystavět obchodník a soukenický mistr Josef Wondrak, v Novém Městě, na konci starého hřbitova.
Vzhledem k tomu, že kaple Božího hrobu byla v roce 1865 přestěhována ke kostelu Nalezení sv. Kříže, pokoušely jsme se najít eventuální záznamy o nákladech na přestěhování.
Ve fondu NAD 454 jsou uloženy účetní knihy děkanského kostela2 z let:
1860–18663, 1872–18784, 1879–18835, 1900–19016, 1926–19387 a hlavní deník kostelních účtů 1930–1938.8
Dále existují účetní knihy kostela Nalezení sv. Kříže z let 1861–18749, 1926–193310, 1930–193611, a také účetní kniha vlastního jmění kostela sv. Kříže pro období 1930–1936.12
1 SOkA Liberec, fond 454 DA Liberec, sign. 113, kniha č. 6 – Annales Compendiosi Ecclesiae Reichenbergensis Sub Titulo Sanct Antonij Abbatis ....
2 Reichenberg Decanalkirchenrechung.
3 DA sign. 69, kniha č. 17 Reichenberg Decanalkirchen – Rechnungsbuch.
4 DA sign. 71, kniha č. 19 Reichenberg Decanalkirchen – Rechnung.
5 DA sign. 72, kniha č. 20 Reichenberger Erzdecanalkirchen Rechnung.
6 DA sign. 73, kniha č. 21 Reichenberg Decanalkirchen – Rechnung.
7 DA sign. 74, kniha č. 22 Reichenberg Decanalkirchen – Rechnung.
8 DA sign. 75, kniha č. 23 Hlavní deník kostelních účtů.
9 DA sign. 65, kniha č. 13 – Duplicat – Reichenberg – Kreuz – Kircher. Rechnungebuch.
10 DA sign. 66, kniha č. 14 - Reichenberg Erzdecanal Kirchenrechnung.
11 DA sign. 67, kniha č. 15 – účetní kniha kostela Nalezení sv. Kříže.
12 DA sign. 68, kniha č. 16.
Z uvedeného vyplývá, že nejstarší účetní záznamy k dispozici jsou z 1860.
Ve všech účetních knihách děkanského kostela (a v knihách kostela Nalezení sv.
Kříže pak od roku 1865) se můžeme dočíst o nadaci č. 67 13. Je pravděpodobné, že tyto podrobné účty byly vedeny již od roku 1772.
Zajímavé je také sledovat vývoj zápisu v knihách. Zatímco u nejstarších knih je nadaci věnována celá stránka (která je pečlivě rozepsána), od roku 1926 už je každému roku hospodaření nadace věnována jen jedna kolonka.
Poslední informací, kterou jsme se z účetního materiálu dozvěděly, byl záznam ze 31. 12. 1934, který se nachází v hlavním deníku kostelních účtů z let 1930–1938.14 Zde je záznam, že Karel Hocke věnoval 1 091 Kč a 80 h. na novou střechu kaple Božího hrobu.15 Další informace o tomto muži jsme nalezly v libereckém adresáři z roku 1934.16 Karl Hocke byl inženýr, majitel stavebního podniku, úředně autorizovaný civilní stavitel. Trvale hlášen byl na Heinrich- Liebieg-Straße.17 Vlastnil telefonní přípojku.
Z dalších pramenů, které jsme prozkoumaly, je třeba ještě zmínit tři historická topografická díla. Šlo o „Topographie des Königreichs Böhmen“ od Jaroslava Schallera, kde v rámci popisu kostela sv. Antonína je i zmínka o Božím hrobu založeném v roce 1772 Andreasem Josefem Wondrakem.18 Dále byla prozkoumána díla „Das Königreich Böhmen, statistisch-topographisch dargestellt“ od J. G. Sommera z roku 1834 a „Topographisch, historisch- statistische Beschreibung“ od C. J. Czoerniga z roku 1829. Ani jedna z obou bohužel žádné zmínky o Božím hrobu neobsahovala.
Z novější literatury porovnatelné se starými topografiemi je zmínka o Božím hrobu pouze v Uměleckých památkách od E. Pocheho a kol. Tady je ale
13 Wondrak Josef uzavírá nadaci k udržení a správě Božího hrobu u Děkanského kostela (datum: 13. 1. 1772).
14 Sign. DA 75, kniha č. 23.
15 Č. deníku 374, s. 81.
16 Knihovna SOkA Liberec, sign. PA 41/1934 – Jahrbuch Wohnungs Anzeiger 1934 – Stadt Reichenberg, s. 480.
17 Dnešní Husova ulice.
18 Schaller, Jaroslaus: Topographie des Königreichs Böhmen, Prag und Wien 1790, s. 274.
uveden špatný letopočet vzniku. Místo roku 1772 je uveden rok 1722. Rok přesunu kaple ke kostelu sv. Kříže (1865) je uveden správně.19
19 Poche, E. a kol.: Umělecké památky Čech, díl 2, Praha 1978, s. 240.
Michaela Svitáková, Tereza Mrkvičková
Úkolem bylo najít listinu, prostřednictvím které J. Wondrák žádal pražskou arcibiskupskou konzistoř o povolení vystavět Boží hrob v Liberci, a dále odpověď konzistoře na tuto žádost.
Žádost z Liberce byla odeslána 14. 10. 1771, odpověď do Liberce odeslána 13. 1. 1772.
Odpověď jsme našly v Národním archivu v Praze, fond Archiv pražského arcibiskupství, v Kopiáři odeslaných listů arcibiskupské konzistoře 1772, 1. 1.
až 1772, 30. 6., s. 47, v příloze zasíláme fotokopie. Žádost libereckých měšťanů jsme bohužel nenašly.
Hledaly jsme též v NA Praha v : Repertáři došlé korespondence 1770, I.
až 1772, XII.; Listech konzistoři 1770–1779, Fundační komise 1725–1784, panství Liberec
Lucie Štefanová, Pavel Mraček, Václav Rybář Severočeské muzeum
V Severočeském muzeu jsme pátrali po starých vyobrazeních Božího hrobu v Liberci. Našli jsme několik fotografií, které byly pořízeny při katalogizaci. Prohlíželi jsme i digitalizované obrazy rytin a starých tisků Liberce, kde jsme narazili na několik vyobrazení Božího hrobu. Obrazy zachycovaly většinou náměstí a kostel sv. Antonína, vedle něhož se ještě nacházela stavba hrobu.
Jedná se o obrázky s označením:
F19 – bez datace; v podstatě shodná s F169 F140 – rozložení náměstí
F77 – Grabkapelle; podobné F209 F169 – datované 1861
K nahlédnutí u PhDr. Markéty Lhotové. O použití fotografií a vyobrazení pro potřeby připravované publikace je možné domluvit se osobně s ředitelem muzea.
Stavební archiv na městské radnici v Liberci
Na stavebním archivu jsme byli informováni, že tam nejsou obsaženy žádné informace o kostelech apod. Takže žádné informace o stavebních plánech či o přenášení hrobu nemáme.
Státní okresní archiv Liberec
V libereckém Státním okresním archivu jsme našli tři zmínky o Božím hrobě. První nález byla kniha, kterou jsme překládali. Proto jsme se jí dále nevěnovali. Další dvě zmínky byly:
- Mitteilungen des Vereins für Heimat des Jeschken-Isergaues, 1922
- Viktor Lug, Das Hl. Grab, s. 81
Dne 5. 8. 1862 se usneslo Liberecké kolegium městské rady o budově Božího hrobu v Liberci, navrhovatelem byl Ferdinand Laubel. Návrh byl schválen, sbírka dobrovolných příspěvků k částečné úhradě přestavby byla zahájena a od krajského stavebního úřadu z náměstí za křížovou cestu severně od kostela sv. Kříže navržena, což bylo také od kolegia městské rady 20. 10.
1864 schváleno. Poté co dalo Litoměřické konzistorium svolení, došlo v červenci roku 1865 k přesunutí, k čemuž povolila městská obec 380 fl.
Hrob na to dostal 7000 cihel. Budova vznikla jako splnění slibu a napodobení Svatého hrobu z Görliz, který tam nechal zřídit Georg Emerich v roce 1489.
Pod textem odkaz na:
Gründliche Beschreibung des in der Stadt Reichenberg Bunzlauer Creyses neuerbauten Heiligen Grab, Prag 1772
Reichenberger Zeitung, 7. 9. 1861
Poměrně obsáhlý článek o Božím hrobu, který ale nevypovídá nic nového o osudu hrobu. Jedná se hlavně o jeho popis, který je obsažený již v námi překládaném starém tisku. Vydání Reichenberger Zeitung nicméně přikládáme v příloze.
Jaroslava Neumannová
Zpracovala dostupné internetové zdroje o kaplích Božího hrobu v České republice.
Jaroslav Uhlíř, Kateřina Benešová
Informace o existenci žádosti o povolení stavby Božího hrobu v Liberci 15. 10. 2007 – Zaslání dotazu do archivu Biskupství Litoměřice ohledně existence a zmíněné žádosti z roku 1772.
17. 10. 2007 – Obdrželi jsme odpověď, že nikoliv. Zároveň jsme byli odkázáni na SOA Litoměřice a Arciděkanství Liberec. Tato komunikace proběhla s pracovníkem archivu Mgr. Martinem Sladkým.
29. 10. 2007 – Zaslání stejného dotazu do SOA Litoměřice.
31. 10. 2007 – Žádost SOA Lit. O upřesnění našeho dotazu od vedoucí oddělení správy fondů a sbírek Mgr. Hany Legnerové.
1. 11. 2007 – Zaslání upřesňujících údajů do SOA Litoměřice
5. 11. 2007 – V SOA Litoměřice se v přijaté korespondenci z r. 1772 žádný podobný dokument nevyskytuje. Doporučili nám osobně prohledat další prameny, knihu emanat a protokoly ze zasedání konzistoře.
4. 12. 2007 – Zaslání žádosti o povolení bádání ke dni 14. 12. 2007 pracovnici badatelny Janě Vanišové.
12. 12. 2007 – Rezervace místa v badatelně SOA Litoměřice na 17. 12. 2007.
17. 12. 2007 – Probádání fondů Biskupské konzistoře Litoměřice – kniha emanat, inv. č. 16, karton 10, rozsah leden-duben 1772, zápisy ze zasedání konzistoře, inv. č. 42, karton 20, rozsah leden-duben 1772.
Nic, co by se týkalo osoby J. A. Wondraka či stavby Božího hrobu v Liberci jsme zde však nenalezli.
