Úvodem k projektu „Boží hrob v Liberci 1772“
1. Práce studujících bakalářského programu Kulturněhistorická a muzeologická studia na katedře historie FP TU v Liberci spočívá v doslovném přepisu (transliteraci) a překladu (resp. převodu) barokního německého textu do současné češtiny (soupis použitých jazykových slovníků uvádíme). Výsledek projektu se snaží především poskytnout učitelům i žákům/studentům pomůcku pro bádání o památkách regionálních dějin. Jedna ze zdánlivě zanedbatelných a zapomenutých pozdně barokních staveb v centru Liberce má vesměs duchovní rozměr. Zůstává na zájemcích včetně laické veřejnosti, nakolik zde nabízené materiály uplatní při svém dalším bádání či studiu.
2. Projekt se snaží vyložit jednoduše, jasně a výstižně základní otázky: co je kaple Božího hrobu, k čemu sloužila, proč a kým byla postavena také v Liberci, jaký byl její vzor a odkud.
3. Informace na CD nepodávají dokonalé a ukončené výsledky bádání, někde pouze ukazují cestu a náměty pro rozvíjení dalších postupů. Ostatně historie je věda živá a máloco v ní je jednou provždy uzavřené a jasné.
4. Badatel zde najde odkazy na archivní (nevydané) prameny a odbornou i regionální literaturu včetně několika důležitých slovníkových hesel.
Minimálním předpokladem bádání je znalost němčiny.
5. Interaktivní mapka zobrazuje místa (státy a města), v nichž najdeme stavby kaple Božích hrobů, a to ve střední Evropě (Česko, Itálie, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Švýcarsko). Pro lepší představu je začleněn jako výřez mapky Izrael se současným stavem kaple Božího hrobu v Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Nejsou tu zachycena všechna v Evropě známá místa s Božím hrobem, ale pouze ta, k nimž se v omezeném čase podařilo najít fotografie či jiná (dobová) vyobrazení. Tímto způsobem lze mapu rozšiřovat do Francie, Belgie, Nizozemí či naopak do Ruska. Obsáhlejší seznam lokalit s kaplemi Božího hrobu (včetně pochybných a
nejistých) nalezne čtenář v souboru „Místní rejstřík“ v textovém formátu „pdf“.
6. Vyobrazení Božího hrobu v Liberci od 18. století do počátku 21. věku mohou sloužit jako ukázka proměny památky, účinnosti památkové péče a lze na nich předvést různost vnímání historické stavby v souladu s rostoucím městem.
7. K využití jsou tu dva texty, které vykládají historii Božího hrobu od Jeruzaléma po jeho evropské nápodoby až k Liberci. První – „Stručná historie Božího hrobu v Liberci“ – je velmi krátký. Téma, podané v několika bodech, umožňuje použít tuto strukturu k výkladu, referátu a jinému samostatnému zpracování. Obsahuje skutečně základní informace, které lze libovolně rozvíjet.
Druhý text, nazvaný „Rozmluva u Božího hrobu. Krátké dějiny zapomenuté církevní stavby“, v osmnácti otázkách a odpovědích věcně objasňuje celé obsáhlé téma. Odborná studie s poznámkovým aparátem odkazujícím na vědeckou literaturu a regionální prameny bude zveřejněna ve sborníku Fontes Nissae (Prameny Nisy), který vydává liberecká katedra historie spolu s Krajskou vědeckou knihovnou a státními okresními archivy v Liberci a v Jablonci nad Nisou.
8. Do souboru textů jsme zahrnuli také kapitolu „Česká svědectví o Božím hrobu v Jeruzalémě (1491–1698)“. Jde o česky psané a vydané zápisky čtyř cestovatelů z Českého království do Svaté země. Výjimkou je poslední text.
Stvořil jej pro poučení svých čtenářů katolický kněz, ač on sám Boží hrob nenavštívil.
9. Nakonec Vás snad potěší trojrozměrný model, který zhotovil student Jaroslav Uhlíř. Ukazuje stavbu podle plánku a nákresu z roku 1772 nejprve zvenku a poté zevnitř.
Děkujeme za Váš zájem o významnou libereckou památku. Budete-li mít jakékoli náměty, dotazy a poznámky, obraťte se na adresu:
Technická univerzita v Liberci Fakulta pedagogická
katedra historie
PhDr. Milan Svoboda, Ph.D.
Sokolská 8 460 01, Liberec 1 Milan.Svoboda@tul.cz
