1
Aplikace statistických metod v práci personálního manažera
v nadnárodním podniku
Bakalá řská práce
Studijní program: B6208 – Ekonomika a management
Studijní obor: 6210R015 – Ekonomika a management mezinárodního obchodu Autor práce: Lucie Ševrová
Vedoucí práce: Ing. Vladimíra Hovorková Valentová, Ph.D.
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakaláskou práci se pln vzta- huje zákon . 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vdomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakaláské práce pro vnitní potebu TUL.
Užiji-li bakaláskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vdoma povinnosti informovat o této skutenosti TUL; v tomto pípad má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad, které vynaložila na vytvoení díla, až do jejich skutené výše.
Bakaláskou práci jsem vypracovala samostatn s použitím uvedené literatury a na základ konzultací s vedoucím mé bakaláské práce a konzultantem.
Souasn estn prohlašuji, že tištná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
PodČkování
Dkuji vedoucí bakaláské práce Ing. Vladimíe Hovorkové Valentové, PhD. za cenné a odborné rady a pipomínky, které mi poskytovala v prbhu psaní této bakaláské práce.
Dále dkuji pracovníkm personálního oddlení spolenosti XYZ, s. r. o., kteí mi ochotn poskytli materiály a informace potebné ke zpracování této bakaláské práce a v neposlední ad dkuji rodin, bez jejichž morální podpory by tato práce nevznikla.
Anotace
Tato bakaláská práce je zamena na problematiku spokojenosti zamstnanc spolenosti s ruením omezeným XYZ a zabývá se aplikací statistických metod v práci personálního manažera v nadnárodním podniku. V teoretické ásti bakaláské práce jsou shrnuty obecné poznatky týkající se statistiky, získávání dat, fází przkumu a následn dotazníkového šetení. V praktické ásti je uvedena charakteristika samotné spolenosti a následuje zpracování vybraných výsledk šetení z rzných hledisek. Cílem práce bylo zjištní míry spokojenosti zamstnanc, zpracování výsledk z rzných hledisek, vyhodnocení a závrené zhodnocení dvou šetení uskutenných konkrétním nadnárodním podnikem. Podrobnji se práce zamuje na základní metody hodnocení výsledk, konkrétn jde o popisné charakteristiky.
Klíþová slova
Spokojenost zamstnanc, statistické metody, dotazníkové šetení, zpracování dat
Annotation
Application of Statistical Methods in Human Resource Managers Work in an International Company
This bachelor thesis is focused on issues of satisfaction of employees in company XYZ, Limited Liability Company and it deals with application of statistical methods in human resource managers work in an international company. In the theoretical part there is a summary of general knowledge of statistics, data acquisition, phases of the exploration and subsequently the survey. In the practical part is described a characteristic of the company, followed by treatment of selected results from the surveys in different perspectives. The aim of the bachelor thesis was to determine the degree of employee satisfaction, processing of results from different perspectives, evaluation of each and final evaluation of both surveys that was made by specific international company. This thesis is focused on the basic methods of evaluation results, particularly in terms of descriptive characteristics.
Key words
Employee satisfaction, statistic methods, survey, data processing
Obsah
Seznam obrázk ... 10
Seznam zkratek ... 11
Úvod ... 12
1 Statistika ... 13
2 Data ... 14
2.1 lenní dat z pohledu výzkumu ... 14
3 Przkum mínní ... 16
3.1 Fáze výzkumu ... 16
3.1.1 Pípravná etapa ... 16
3.1.2 Realizaní píprava ... 17
3.1.3 Vyhodnocovací etapa ... 17
3.2 Przkum spokojenosti zamstnanc ve firm ... 17
4 Druhy šetení ... 19
4.1 Dotazníkové šetení ... 20
4.1.1 Jednoznané, uzavené otázky ... 21
4.1.2 Polouzavené (polootevené) otázky ... 22
4.1.3 Otevené otázky ... 22
4.1.4 Likertovy škály ... 23
4.2 Zásady pro formulaci otázek ... 24
5 Zpracování vybraných dat ... 25
5.1 Scházející hodnoty ... 25
6 Charakteristika spolenosti ... 27
6.1 XYZ, s. r. o. ... 27
7 Vyhodnocení przkumu 2013 ... 29
7.1 Jak odpovídali zamstnanci na teplotní výkyvy v roce 2013? ... 29
7.2 Jak odpovídali zamstnanci na vztahy na pracovišti v roce 2013? ... 31
7.3 Jak zamstnanci odpovídali na spravedlnost nadízených v roce 2013? ... 33
7.4 Jak zamstnanci odpovídali na odpovídající mzdu v roce 2013? ... 34
7.5 Odpovdi na otevené otázky ... 35
8 People Survey v XYZ - 2015 ... 38
8.1 Jak odpovídali zamstnanci na pracovní podmínky v roce 2015? ... 40
8.2 Jak odpovídali zamstnanci na vztahy na pracovišti v roce 2015? ... 41
8.3 Jak odpovídali zamstnanci na spravedlivé odmování v roce 2015? ... 42
8.4 Pipomínky v komentáích k People Survey v XYZ 2015 ... 43
9 Zhodnocení przkum ... 44
Závr ... 47
Seznam použité literatury ... 48
Seznam píloh ... 49
Píloha . 1 – Dotazník przkumu spokojenosti v roce 2013 ... 50
Píloha . 2 - Dotazník przkumu spokojenosti zamstnanc v roce 2015 ... 52
Píloha . 3 - Vyhodnocení dotazník podle THP v roce 2013 ... 56
Píloha . 4 – Vyhodnocení dotazník podle dlnických profesí na turnusech v roce 201362 Píloha . 5 – Vyhodnocení dotazník celkové v roce 2013 ... 68
Píloha . 6 – Vyhodnocení dotazník celkové - People Survey v XYZ v roce 2015 ... 76
Seznam obrázkĤ
Obrázek . 1 – Teplotní výkyvy podle THP ………... 30
Obrázek . 2 – Teplotní výkyvy podle T ……… 30
Obrázek . 3 – Teplotní výkyvy podle všech zamstnanc ……… 30
Obrázek . 4 – Vztahy podle THP ……….. 31
Obrázek . 5 – Vztahy podle T ………... 31
Obrázek . 6 – Vztahy a atmosféra na pracovištích celkov ……….. 32
Obrázek . 7 – Spravedlnost podle THP ………. 33
Obrázek . 8 – Spravedlnost podle T ……….. 33
Obrázek . 9 – Spravedlivé a jednotné jednání nadízených za celou firmu ……….. 33
Obrázek . 10 – Odpovídající mzda dle THP ………. 34
Obrázek . 11 – Odpovídající mzda dle T ……….. 34
Obrázek . 12 – Odpovídající mzda za celou spolenost ………... 34
Obrázek . 13 – eho si zamstnanci na spolenosti nejvíce váží? ………... 35
Obrázek . 14 – V em vidí zamstnanci nedostatky ve spolenosti XYZ celkov?.. 36
Obrázek . 15 – Pracovní podmínky ……….. 40
Obrázek . 16 – Vztahy na pracovišti ………. 41
Obrázek . 17 – Odmování ………. 42
Obrázek . 18 – Pipomínky v komentáích k People Survey v XYZ 2015 ……… 43
Seznam zkratek
T – dlnické profese pracující v turnusových režimech THP – technicko-hospodáský pracovník
Úvod
Dnes, kdy se doba dynamicky a rychle vyvíjí kupedu je loajální zamstnanec základním stavebním kamenem úspšné firmy. Práv te totiž existuje jen omezené množství možností, jak být lepší než konkurence, jelikož tém každá spolenost disponuje nejnovjší technikou a technologiemi. Práv lidský faktor a potenciál zamstnanc je jednou z možností, která hraje velmi významnou roli v pípad konkurenceschopnosti.
Proto by mla každá spolenost o své zamstnance co možná nejlépe peovat, protože je jasné, že úspch spolenosti závisí z velké ásti práv na zamstnancích. Loajální zamstnanci mají pro spolenost mnohem vtší cenu, než ta nejlepší technologie, proto by mla každá spolenost vynaložit veškeré úsilí na to vychovat si své loajální zamstnance.
Dobe fungující firma by tedy mla dbát na správné motivování svých zamstnanc, aby se cítili v práci spokojeni. Není nic lepšího než spokojený a dobe motivovaný pracovník.
Pouze v tomto pípad mže spolenost íci, že využívá své zdroje správn a efektivn.
Tato bakaláská práce je rozdlena na teoretickou a praktickou ást. V teoretické ásti jsou vysvtleny základní pojmy, jako je statistika, data, przkum, druhy šetení a zpracování vybraných dat. V druhé ásti, té praktické, je uvedena charakteristika firmy a dále jsou popsány vybrané otázky z pohledu administrativních pracovník, dlník
pracujících u výrobních stroj a z pohledu za všechny zamstnance spolenosti. Na závr této práce je uvedeno zhodnocení vybraných šetení.
1 Statistika
Statistika je velmi praktická vda, která se používá jako dležitý nástroj získávání informací. Je velmi podstatnou souástí potebného moudra k rozvíjení lidského vdní a orientace v neznámém prostedí. Stojí na tech základních kamenech: teorii pravdpodobnosti, teorii náhodné veliiny a popisné statistice. Statistika je vda o datech, kdy využíváme speciální prostedky pro jejich získání a analýzu pi posuzování ekonomických a demografických údaj a jejich interpretaci. Hraje dležitou roli v mnoha disciplínách, zahrnující ekonomiku, zdravotnictví, sociální, ekologické a pírodní vdy.
(Neubauer, 2012)
Statistické údaje si mžeme shromažovat každý sám v soukromém život, napíklad když si zaznamenáváme pehledy v rodinných rozpotech, pi spravování píjm a výdaj.
Veejná data shromažují a spravují statistické úady, finanní instituce, ministerstva a daové úady, výrobní a obchodní podniky. Statistické údaje spravují také agentury, které se zabývají výzkumem veejného mínní a rzné marketingové agentury. Tím, jak se zvyšuje rozvoj hospodáství, výroby a obchodu, tím více je statistika potebná pro lidskou spolenost, a to nejen v ekonomii, ale i ve všech možných oborech a odvtvích (oblastech).
Její význam se neustále zvyšuje, což je zpsobeno složitostí vztah
a vzájemných vliv v ekonomické a sociální oblasti.
Statistika se stala tak rozsáhlým oborem, že lze stží obsáhnout všechno specifické vdní, které se v posledních desetiletích jejího vývoje nashromáždilo. Z jedné strany je podceována, protože v ní mže docházet k zámrnému zkreslování potebných zjištní, z druhé strany je peceována, protože její dležitou souástí je matematika. Nicmén
statistika je dležitá též k poznávání reálného života a jeho zákonitostí. (Pacáková, 2009)
2 Data
Data obsahují informace o zkoumaném problému a pro jejich kvalitu je velice dležité jejich vznik, jelikož jsou-li informace špatné, klamné i lživé, nemže i ta nejlepší statistická analýza poskytnout hodnotné výsledky. Nkterá data se zjišují pomrn
snadno, dokážeme je jednoduše zmit, spoítat, napíklad poet zamstnanc. Dokážeme zmit i psychologické rysy, ale s tím jsou již spojeny urité problémy.
Získávání dat zahrnuje použití metod produkce dat tak, aby data umožnila objasnit zkoumané otázky pomocí statistiky. Sbr dat nám odpovídá na pedem dané otázky.
Sesbírané informace by mly odrážet skutenost, být spolehlivé a pesné, aby nebyla zpochybnna objektivita jejich poízení. To znamená, že výsledky by mly být nezávislé na výzkumníkovi, i na meném jedinci. Analýza tchto získaných informací pedstavuje organizaci a popis dat užitím graf, íselných tabulek, souhrn a dalších propracovaných prostedk. Pokud by došlo ve výzkumu k úmyslnému nebo neúmyslnému zkreslení, nebylo by zjišování validní a objektivita by se musela pezkušovat. (Hebák, 2013)
2.1 ýlenČní dat z pohledu výzkumu
a) interní x externí
Tato typizace odpovídá vnitnímu a vnjšímu prostedí firmy. Pokud jsou údaje interní, znamená to, že byly získány uvnit podniku, pokud externí, byly údaje získány mimo prostedí spolenosti. (Tahal, 2015)
b) kvalitativní x kvantitativní
Kvantitativní znamená, že šetení je navrženo tak, aby pineslo numerické údaje mením promnných a primárním cílem je nalézt, jak jsou promnné rozloženy a jaké jsou mezi nimi vztahy. Kvalitativní šetení probíhá obvykle pomocí otevených otázek a lidé na n
odpovídají celými vtami, takže odpovdi nelze transformovat do ísel. (Tahal, 2015)
Jak uvádí lánek v databázi ProQuest, respektive Hrach (2011, str. 71), „Pi nastavení kvalitativních ukazatel pak zpravidla nastává problém jak pevést „mkké“ stránky do
íselných veliin. Zpravidla si vypomáháme nejrznjšími škálami a stupnicemi. Jejich
použití však musí pedcházet dkladná metodická píprava, která musí být zpracována pro každý proces samostatn.“ (Hrach, 2011)
c) primární x sekundární
Sekundární data jsou taková data, která již byla shromažována pro jiné úely než pro daný výzkum a jsou rychle a relativn levn k dispozici. Zdroji bývají publikované lánky v novinách, przkumy statistického úadu, rzné zprávy nebo firemní databáze. Slouží ke shrnutí již zjištných údaj, ale problémem je, že mohou být zastaralé a nemusíme znát zpsob jejich poizování. V takovém pípad je vhodné, po analýze sekundárních dat, která przkumníkovi pomohou ve vytvoení dotazníku, poídit si data originální, primární.
(Tahal, 2015)
3 PrĤzkum mínČní
Przkumy mínní jsou metody ke zjištní názor, napíklad zamstnanc na jejich organizaci. Obvykle se provádjí pomocí dotazník – v pípad této bakaláské práce tomu není jinak. Zpravidla se zabývají oblastem zdravotních a bezpenostních opatení, podmínkám pracovního prostedí a jeho okolí. Pomocí przkum – statistického zjišování získáváme statistické údaje, což jsou íselné nebo slovní obmny sledovaných statistických znak. Tyto przkumy jsou dležité pro prohloubení vdní, jaké mají zamstnanci požadavky na práci, co si myslí o politice jakosti, systému oceování a hodnocení, odmování, atd. Hlavním dvodem je získání zptné vazby, reálného obrazu firmy v oích zamstnanc a podnt pro další zlepšování a zkvalitnní vnitních proces. Další zptná vazba przkum vzniká, když jsou výsledky analýzy shromáždných údaj
oznámeny úastníkm przkumu. Za tímto procesem následuje plánování inností, které urí a vyeší konkrétní problémy zamstnanc. (Personalistika, 2011)
3.1 Fáze výzkumu
Organizování výzkumu z pohledu dležitého plnní zkoumaných zámr spoívá v zajištní inností a jejich návaznost. innosti dlíme podle jednotlivých relativn
uzavených etap. Každá etapa má svj vlastní zámr a cíl.
3.1.1 PĜípravná etapa
To zda plánovaná šetení budeme moci vbec použít a zpracovat, jednoznan uruje kvalita pípravy. Pokud je píprava nedostatená, mže docházet k asté chybovosti, které postupem asu nejsme již schopni eliminovat. Výzkumník mže také opomenout nejdležitjší faktory, které ovlivují zkoumanou vc, nebo se na ni nebude tázat a pi vyhodnocování výsledk pijde na to, že mu dané a dležité informace schází. V první fázi pípravy uríme cíle, specifikujeme zkoumanou situaci a dkladnji se s touto situací seznámíme. Dále následuje píprava projektová, ve které zpracujeme potebné dokumenty o dosažení cíl, nápln a zpsobu zkoumání a v neposlední ad k urení harmonogramu jak asového, tak organizaního.
3.1.2 Realizaþní pĜíprava
Kvalitu dat pímo ovlivují kroky v rámci realizaní etapy. Šance na odstranní chyb v této fázi jsou jen v nkterých pípadech, velmi asto pi doplkových finanních, pracovních a asových nákladech. Sbírání informací v terénu je získávání dat jednotlivými výzkumnými technikami. Zaznamenání a uschování základních dat je typická pekážka s ohledem na množství, kvalitu a na budoucí zpracování tchto informací.
3.1.3 Vyhodnocovací etapa
Konené zpracování dat závisí na tom, o jaký výzkum se jedná, zda kvalitativní, nebo kvantitativní. U kvalitativního šetení je zpracování závislé na kvalitativní analýze, u šetení kvantitativního je zpracování závislé na poteb analýzy statistické. Popis neboli interpretace (pedevším statistické závry) je tvorba komentá, vysvtlujících získané výstupy a obsahuje i spojení empirických závr s danými teoretickými koncepcemi.
Finální zpráva, nebo odborný lánek je soupis o výsledcích šetení a metodách pi nm použitých, dále také o pedložených doporueních jak pro teorii, tak i praxi a návrzích na opatení. (Bedrnová, 2012)
3.2 PrĤzkum spokojenosti zamČstnancĤ ve firmČ
Obas se k vedení spolenosti donese njaká dílí informace od zamstnanc
o jejich spokojenosti, astji spíše tedy o jejich nespokojenosti. K tomu, aby vedení mohlo ale s nkterými stížnostmi nco udlat, musí mít ve svých rukou užitené podklady.
Kvalitní zptná vazba a možnost analyzovat souasný stav je nutná, pokud chceme pracovat na zlepšení ehokoli. To je dvod, pro získat od svých zamstnanc
ty informace, které nám pomohou zlepšit pracovní podmínky podporující vysoké pracovní nasazení a celkovou spokojenost.
Dotazování na spokojenost zamstnanc je zpsob, který ve velkém rozsahu zjistí informace, bez kterých se neobejdeme pi nastavování zmn. Pístup vedení musí být proaktivní, protože zdaleka ne všechny informace, které przkumem získá, jsou potšující. Otázky pro zamstnance by mly být jednoduché a srozumitelné, abychom
je neodrazovali od vyplování, a každý zamstnanec by ml vdt, že jeho odpovdi budou k nemu užitené.
Jako první musíme urit cíl przkumu, protože na tomto základ volíme zpsob kladení otázek. Je zapotebí urit, jaké konkrétní výstupy jsou dležité pro management spolenosti a k emu budou použity.
Przkumy mohou být bu kvalitativní, nebo kvantitativní. U obou tchto druh mžeme sestavit dotazník s odpovídajícími otázkami, které rozdáme v tištné podob, nebo je mžeme zpístupnit všem zamstnancm pomocí webových odkaz. Kvalitativní przkum se nejastji provádí formou otevených otázek a ízených diskuzí. Obma zpsoby se snažíme zjistit spokojenost zamstnanc, pesnji zjistit rzné aspekty fungování pracovník v dané firm. Z analýzy urit nová nutná opatení k efektivnjšímu fungování spolenosti. V nkterých oblastech dosáhnout lepší komunikace a spolupráce a následn i výsledk firmy. (Else, 2016)
4 Druhy šetĜení
Zajímají nás urité statistické soubory a nkteré jejich vlastnosti, které jsou vyjádeny uritými promnnými nabývajícími u každé jednotky urité hodnoty. Tyto hodnoty = data potebujeme ke statistickému zkoumání. Mžeme je získat dvma zpsoby, jak již bylo popsáno výše, a to tak, že bu pevezmeme data již získaná napíklad z njakého przkumu – data sekundární anebo si potebná data obstaráváme sami – data primární.
Z hlediska zjišování hodnot zkoumaných promnných u všech jednotek základního souboru nebo jenom u nkterých z nich leníme statistické šetení na vyerpávající a nevyerpávající - dílí. Vyþerpávající zjišĢování, úplná i neúplná, znamenají prošetení všech jednotek statistického souboru bez výjimky. Pi tomto šetení je nutné dosáhnout toho, aby bylo šetení úplné, jinak eeno bezvadné. Neúplnost lze opomenout pi minimálním potu statistických jednotek, u kterých nešlo zjistit hodnoty zjišovaných promnných. Píkladem vyerpávajícího šetení je napíklad sítání lidu.
Nevyþerpávající (dílí, výbrová) statistická šetení jsou ta šetení, u kterých dopedu víme, že budeme poítat s promnnými pouze u jednotek výbrového statistického souboru. Toto šetení mže být stejn jako vyerpávající zjišování úplné i neúplné.
Oproti zjišování vyerpávajícímu je výbrové šetení mén nákladné a i s vyhodnocením mžeme snadnji a rychleji zkontrolovat správnost a úplnost získaných výsledk.
Nevyerpávající statistická šetení lze dále rozdlit na nereprezentativní výbrová statistická šetení a reprezentativní statistická šetení. Nereprezentativní jsou ta, která nelze zobecnit kvli necelému základnímu souboru. Do tohoto zaazení patí napíklad oblíbená anketa, kdy je osloveno a požádáno o odpovdi na urité otázky, vtšinou uvedeny v dotazníku, uritý soubor lidí. Žádosti o vyplnní a navrácení vyplnných dotazník
se asto poddá pouze malá ást dotázaných.
Reprezentativní statistická šetení jsou taková, u kterých lze získané vlastnosti výbrového souboru zobecnit na vlastnosti základního souboru, a to proto, že reprezentativní výbr je vrným a zmenšeným obrazem základního souboru a reprezentuje i odráží jeho vlastnosti.
Pozorováním a šetením reprezentativního výbru pak lze vyvozovat závry o celku.
(Cyhelský, 2001)
4.1 Dotazníkové šetĜení
S dotazníky se každý lovk setkává bžn. Najdeme je v novinách, asopisech, výzkumných zprávách, využívají se v sociologii, psychologii, medicín a jsou nejvíce užívanou technikou marketingového výzkumu.
Dotazníkové šetení je nejfrekventovanjší metodou výzkumu, u které jde o hromadné získávání údaj, sbr informací od skupiny lidí. Výzkumník shromažuje data pomocí njaké formy výbru jedinc nebo jednotek a sbru hodnot uritých promnných, ale nepokouší se o jejich ovlivnní. Takové studii se íká statistické šetení nebo zjišování.
Základní technikou poizování údaj pi výzkumech je dotazování. To lze realizovat zejména rozhovorem tazatele s dotazovaným (respondentem), písemným dotazováním, telefonickým dotazováním nebo elektronickým dotazováním. Výhodou dotazníkové metody je to, že umožuje získat informace od mnoha pracovník bhem relativn krátké doby, lze je využívat dlouhodob a asem i vylepšovat.
Jelikož je teba posbírat mnoho informací a as a náklady jsou omezenými faktory, je nejlepším ešením dotazování písemné – je organizan nejjednodušší i nejlevnjší, i když hrozí zkreslení informací od nejmén jednoho respondenta, který bu nemusí správn pochopit otázku, nebo zámrn odpoví zkreslen. Dotazníkové šetení mže být zcela kvantitativní, zcela kvalitativní, pípadn kombinací obou. Pozornost je teba vnovat dotazníku, kde je hlavním úkolem specifikovat, na co se budeme ptát, a jak se budeme ptát.
Jednotlivé otázky v dotazníku mohou totiž zahrnovat jeden druh údaj nebo druhy jiné.
Mli bychom se ptát pouze na to, co je z hlediska cíle výzkumu dležité a nevytváet otázky druhotné.
Velmi dležité je vdt, že vtšinou jakoukoliv otázku mžeme podat více zpsoby, a velmi cennou dovedností pi tvorb dotazníku je schopnost rozhodnout, jak nejlépe
danou otázku zformulovat. Napíklad když zjišujeme poet dtí ve vybrané skupin rodin.
Mžeme položit jednoduchou otázku: „Kolik máte dtí?“ a ponechat as a prostor na odpov. Dále mžeme rodinám nabídnout kolonky pro výbr „1, 2 nebo 3“, „více jak 3 “ a poprosit je aby si jednu možnost vybrali. Také pro n mžeme pipravit jedno velké prázdné pole a poprosit je: „ eknte mi nco o sob…“, a tím je mžeme nechat napsat, co je napadne. Všechny tyto zpsoby mžeme využít pi kladení otázek na poet dtí, ale jednotliv odvádí odlišnou práci. Napíklad poslední zpsob kladení otázky, kde v otázce o dtech, ani jejich potu nepadla zmínka, mže íct, zda lidé plánují další pírstek do rodiny, dti už mají spíše odrostlé, a tak dále. lovk, který se o dtech zmíní hned, považuje rodinu za to nejcennjší na svt, což je pochopitelné a správné.
4.1.1 Jednoznaþné, uzavĜené otázky
Kladením jednoznaných otázek od lidí vyžadujeme, aby si zvolili jen jednu kategorii z nabídnutých možností - vybírají z pedepsaných variant odpovdí. Napíklad mžeme skupin zamstnanc položit otázku a vypsat varianty možných odpovdí:
„V jakém oddlení v naší firm pracujete? (Prosím, zvolte pouze jednu odpov.)“
- výroba, - kontrola,
- elektro-oddlení, - technické oddlení.
Tento druh otázek je výhodný z hlediska zpracování a vyhodnocování odpovdí.
Poskytnou nám hlavn vyíslitelné údaje – poté mžeme spoítat, kolikrát byla která kategorie vybrána. To je velmi podstatné, protože tím eliminujeme volbu špatné odpovdi.
Pedstavíme-li si, že bychom nkterým zamstnancm položili otázku takto:
„Co ve spolenosti dláte?“ a tím jim dali prostor odpovdt, jak je napadne, stalo by se, že se najdou tací lidé, kteí nepochopí, co od nich žádáme a odpovdli by teba takto:
„Pochopiteln se dostavím do práce, pracuji, jak nejlépe umím, a poté jdu dom“; a také se vždy najdou vtipálci, kteí by odpovdli následovn: „No, v podstat nic!“
Pokud ovšem respondentm nabídneme kategorie, z kterých musí vybírat, nasmrujeme a piblížíme je k podání informace, o kterou nám vlastn jde. Nedostatkem však je, že respondentm vlastn vnucujeme urité varianty odpovdí, ímž dochází ke zkreslování údaj, avšak zkušenosti ukazují, že uzavené otázky mají vtší oblibu ped otázkami otevenými, kde se musí pemýšlet nad odpovdí. (Walker, 2013)
Takzvanými alternativními otázkami oznaujeme otázky, kde máme práv dv možnosti odpovdi. Klasickým píkladem jsou otázky, na které lze odpovdt „ano“ nebo „ne“.
Kupíkladu zda dotazovaný vlastní automobil, nebo zda navštívil v daném roce divadelní pedstavení, atd. U dotaz, které se týkají názor i postoj, je vhodné použít jiný typ otázek. U tchto otázek musíme dát dotazovanému prostor k úniku pidáním neutrální odpovdi. Další druh otázek nazýváme selektivní. Tyto otázky umožují vybrat odpov
z vtšího množství variant. Nejlepší je volit možnosti tak, aby odpovdi odlišovaly dotázané z konkrétního hlediska. Pokud se do možností promítne více hledisek, pak se dost
asto stává, že možnosti odpovdí nejsou pln vyerpané, nebo se dané možnosti pekrývají. (Hindls, 1999)
4.1.2 PolouzavĜené (polootevĜené) otázky
V tchto typech otázek, kdy se jedná o kompromisu otevené a uzavené odpovdi, si respondenti mohou sami zvolit variantu své odpovdi. Mají napíklad na výbr ze tí uzavených možností odpovdí nebo si mohou zvolit možnost tvrtou, kde mže být napsáno „jiné (prosím uvete):“ a odpovídající mže svoji odpov rozvinout do jedné
i více vt.
4.1.3 OtevĜené otázky
Tyto otázky bývají asto kladeny v kvalitativních výzkumech, kdy pi pokládání otázek mohou lidé odpovídat svými slovy, sami si volí zpsob odpovdi a tazatel ji zaznamenává.
asto odpovdi na tyto otázky odhalí nové pohledy na vc.
Položit otázku mžeme následovn: „Povzte nám, jak jste spokojeni s personálem…“.
U otázky je volné místo, kam respondent napíše, co bude chtít (vjemy, pocity, atd.).
Respondenti tak mohou vyslovit všechny své názory, které považují
za dležité, a díky tomu se o problémech mžeme dozvdt mnohem více – jsou to kvalitativní informace.
Data získaná z tchto otázek jsou však pro svoji rznorodost zpracovávána velice obtížn
a možnost využití kvantitativních metod k jejich vyhodnocení je velmi omezená. (Walker, 2013)
4.1.4 Likertovy škály
Jsou pojmenovány po Rensisovi Likertovi, a tento typ velmi asto u respondent neslouží k hodnocení rzných vlastností objektu, ale diferencuje stanoviska respondent, jinými slovy zjišuje jejich postoje, názory a jiné psychické jevy, které se mí pomocí rzných stupnic – škál. Tyto škály, nabízející respondentm rzné hodnoty k volb odpovdi, a díky své jednoduchosti a výskytu v bžném život, jsou velmi oblíbené. Jde tedy o nepímé hodnocení.
Napíklad:
„Zalíbila se Vám tato reklama?
Vbec ne 1 2 3 4 5 Velmi“
Pro menší složitost si musíme dobe zvolit, kolik bod do škály použijeme, a první co bychom mli ešit je, zda použijeme poet bod sudý, nebo lichý. Zvolíme-li sudý poet bod, lidé se musí rozhodnout mezi jedním a druhým koncem bodové škály, protože na ní bude chybt stedový bod. Pokud ale použijeme lichý poet bod, pak se mže stát, že lidé nebudou rozhodnutí a tím pádem nic neupednostují.
Používají se škály tíhodnotové, astji ptihodnotové i sedmihodnotové. Vícehodnotové škály se spíše nepoužívají, protože kladou píliš velké nároky na rozlišovací schopnosti dotazovaných. Ke zjednodušení bývá k numerickým odpovdím pipojován slovní popis, nebo mohou být ísla nahrazena pouze slovními spojeními – zcela nesouhlasím, nesouhlasím, ani nesouhlasím - ani souhlasím, souhlasím, zcela souhlasím.
Likertovy škály pinesou vyíslitelná data, se kterými se dá celkem snadno pracovat.
Napíklad mžeme konstatovat, že dotazovaní ohodnotili pivo na sedmi bodové škále v prmru 5 body. (Walker, 2013)
4.2 Zásady pro formulaci otázek
• Otázky musí být pokládány jasn, strun a srozumiteln, vhodné je vyhýbat se cizím slovm a odborným výrazm (pokud se v dané oblasti nejedná o odborníky).
• Otázky nesmí být sugestivní, nesmí dopedu navozovat odpov a ovlivovat.
• Otázky musí být jasn formulované, a nesmí umožovat více výklad, musí být jednoznané, ne dvojsmyslné.
• Musí být umožnno hodnocení na celé stupnici, napíklad rozsah od špatného výkonu po výborný výkon.
• Otázky nesmí být moc dlouhé, aby si ji dotazovaný dobe zapamatoval, ale pokud se tomu nelze vyhnout, je teba upozornní, aby si respondent peetl otázku teba i nkolikrát, když to bude nutné.
• Varianty odpovdí u uzavených otázek mají mít stejnou délku a také úrove obecnosti.
• Všechny skutenosti je teba bu v otázce, nebo v instrukcích vysvtlit, všem dotazovaným stejn.
• Respondent musí mít u každé otázky pocit, že je dležitá k danému tématu šetení. Otázky nesmí psobit nesmysln a hloup. Pokud je respondent nebude brát vážn, i jeho odpovdi nebudou mít vypovídající hodnotu.
• Všechny otázky musí být tzv. sociáln pípustné, nesmjí se dotýkat osoby respondenta, ani jiných lidí.
• Respondent nesmí mít pocit, že je z neho zkoušen. (Bedrnová, 2012)
5 Zpracování vybraných dat
Výsledkem výzkumu, statistického šetení, jsme získali velké množství údaj, které je poteba zpracovat a vyhodnotit, abychom se v získaných údajích orientovali. Nejastjšími zpsoby zpracování dat je tabelování íselných výsledk, tídní, výpoet rzných statistických charakteristik, grafické znázorování výsledných údaj a tak podobn – do tabulek a graf.
Jako první bychom však mli provést kontrolu nasbíraného materiálu. Kontrolování našich dotazník by mlo být dvojí, a to formální, neboli poetní, a logická. Pezkoušení správnosti poetních úkon – sout, souin, podíl apod., nazýváme formální kontrola.
Náronjším úkonem je kontrola logická, ve které je poteba znát jevy, jež zjišujeme.
Musíme posoudit, zda obdržená data svými hodnotami odpovídají logicky možným mezím, ve kterých se mohou pohybovat.
Kvalita získaného materiálu je snižována existencí chyb. Snahou každého výzkumníka je minimalizování chyb. Za nejastjší píiny vzniku chyb lze považovat chybné odpovdi, chyby pi záznamu odpovdí a nezjištní píslušných odpovdí. Tyto chyby se mohou rozdlovat na úmyslné a neúmyslné. Chyby úmyslné podncují získání neoprávnné výhody pro spolenost a chyby neúmyslné pochází napíklad z nepoádnosti, ze špatného opisu, nebo také z urité metodické nevdomosti.
Nejsou-li data pi dotazníkovém šetení zaznamenávána pímo do poítae, je poteba zjištné odpovdi z vyplnných arch, dotazník pevést do elektronické podoby – napíklad to mže být tabulka dat. Do tabulek rozdlujeme jednotky souboru do takových skupin, aby co nejpehlednji vystihovaly charakteristické vlastnosti zkoumaných jev. (Hebák, 2013)
5.1 Scházející hodnoty
Je skoro vždy pedem dané, že u rozsáhlejších soubor se nkteré údaje nepodaí získat.
Scházející hodnoty jsou nepíjemnou souástí každého výzkumu, protože nkteí lidé bu
odpovdt neumí, nebo nechtjí nkteré otázky zodpovídat. (Hebák, 2013)
Výsledky tak mohou být nkdy tmito chybjícími daty ovlivnny. Nkdy tento vzorek dat chybí kvli náhodným faktorm, nkdy však z dvodu zvláštních faktor. Napíklad vtšina lidí má tendenci nesdlovat informace, když se jedná o jejich finanní píjmy, nebo soukromé záležitosti, zdraví, atp. Chtjí si tyto informace nechat pro sebe a nezveejovat je. (Triola, 2012)
Otázkou tedy je, zda má výzkumník tyto hodnoty ignorovat, nebo je nahradit náhodnými daty a tak partikulárn zredukovat ztrátu informace. Nejdíve výzkumník oceuje rozsah množství chybjících hodnot u daných promnných. Poté se snaží zjistit dvod k nevyplnní. Jestliže je poteba pracovat pouze s úplnými záznamy, mohou se záznamy se scházejícími údaji vymazat, pokud to však neovlivní výsledky zpracování. Scházející data je nejspíše nejsnazší nahradit výbrovým prmrem, akoliv hrozí pivození více škod než užitku. Další možností nahrazení údaj jsou náhodná data, která mžeme použít, pokud známe rozdlení pozorovaného výbru - data tak mžeme odhadnout. (Hebák, 2013)
6 Charakteristika spoleþnosti
Spolenost XYZ je pedním svtovým výrobcem specializovaným na výrobu výrobk
každodenní spoteby.
Výrobkové portfolio spolenosti se dá rozdlit do ty hlavních skupin.
Koncern byl založen a v souasné dob se stále rozvíjí s patnácti obchodními zastoupeními a sedmnácti výrobními závody ve dvanácti zemích svta v západní a východní Evrop, na stedním východ, v Austrálii a v ín, s dohromady více než 5 500 zamstnanci. Výrobky jsou prodávány ve více než 100 zemích svta.
Od skromných zaátk rodinné firmy se XYZ rozrostl do globálního výrobce. Bhem jeho ambiciózní cesty si však udržel ducha pružnosti a rychlosti, díky emuž má konkurenní sílu v poskytování vysoce výkonných ešení a nejlepších hodnot pro své zákazníky.
6.1 XYZ, s. r. o.
V eské republice byla založena spolenost s ruením omezeným - XYZ v roce 1993.
Pro velký zájem o vyrábné produkty na domácích i zahraniních trzích se spolenost stále prbžn rozvíjí a rozšiuje svoje výrobní kapacity. Nyní je tato poboka druhá nejvtší poboka této mezinárodní firmy.
Vyrábný sortiment opouští brány závodu v nejrznjším balení a poté za zákazníky míí do tém všech zemí Evropy i do zámoí. Více než 95% výroby je exportováno mimo
eskou republiku – zejména do Polska, Ruska, Slovenska, Maarska, Skandinávie, stát
západní Evropy, atd. Celkový obrat spolenosti XYZ byl za rok 2015 cca 280 milión Eur.
Specifická výroba probíhá na speciálních strojích. Pouze tikrát ron se celý závod úpln
zastaví, a to v období letních svátk, o Vánocích a na Nový rok.
Naplnní písných standard kvality hygienických výrobk je nezbytnou samozejmostí, bez které úspch na trhu nelze oekávat. Veškerá produkce firmy XYZ nese závazné údaje o plnní mezinárodn uznávaných norem a spluje jejich požadavky, mnohdy podobných nároným požadavkm z prostedí potravináského prmyslu. Zamují se nejen na kvalitu, ale také na bezpenost a hygienu prostedí, ve kterém výrobek vzniká.
Díky kvalitní práci dlouhodob odvádné všemi zamstnanci se spolenost po celá léta rozvíjela a rozšiovala svoje výrobní kapacity a zárove upevovala svou silnou pozici na našem i mezinárodním trhu v daném odvtví. Stabilitu spolenosti dokladuje i ta skutenost, že v prbhu celé její existence nedošlo k omezování výroby a následnému propouštní zamstnanc nebo omezování rozsahu poskytovaných benefit a výhod.
V XYZ usilují o otevenou a pímou komunikaci se zamstnanci, aby budovali vzájemnou dvru a podporovali tak loajalitu ke spolenosti. Toto vše potvrzuje pozici velmi silného a stabilního zamstnavatele.
7 Vyhodnocení prĤzkumu 2013
Spolenost XYZ, s. r. o. provedla v roce 2013 anonymní dotazníkové šetení o spokojenosti svých zamstnanc v podniku. Przkum probíhal ve všech oddleních napí celou spoleností. V dotazníku zamstnanci odpovídali na celkem 49 otázek, z nichž 44 bylo uzavených a 5 otevených. Uzavené otázky zamstnanci zodpovídali, na tzv. Likertov škále, zaškrtnutím políka, které nejlépe vyjaduje jejich názor. Na výbr mli z tchto možností: „rozhodn souhlasím“, „spíše souhlasím“, „spíše nesouhlasím“
a „rozhodn nesouhlasím“. Tyto odpovdi, promnné, nebo také statistické znaky, mají ordinální charakter – lze je seadit od nejmenší po nejvtší, pípadn porovnávat.
U otevených otázek mli zamstnanci volná pole na vyjádení vlastního názoru.
Dotazník nebyl pijat zamstnanci píliš pízniv, a protože byl dotazník vyplován dobrovoln, odevzdalo vyplnný dotazník pouze 255 pracovník z celkového potu 689 zamstnanc. To znamená zhruba 37% úast. Z vyhodnocení daného dotazníku bohužel nelze vyjádit, kolik dotázaných bylo muž a kolik žen, protože tuto informaci dotazník nesledoval. Dotazník je souástí pílohy. Níže jsou uvedena nkterá vyhodnocení otázek z dotazníku, které vyšly jako stžejní.
Jelikož bylo v dotazníku 49 otázek, bylo pro tuto práci vybráno pouze nkolik, pro tuto práci, zajímavých otázek. Bylo vybráno oddlení zamstnanc pracujících v administrativ, tzv. technickohospodáští pracovníci (dále jen THP) a výrobní oddlení, respektive dlníci pracující na smny v nepetržitém režimu – v turnusech. Firma sledovala odpovdi každého turnusu zvláš, v této práci však nalezneme odpovdi za všechny tyi turnusy souhrnn.
7.1 Jak odpovídali zamČstnanci na teplotní výkyvy v roce 2013?
Je více než jasné, že technickohospodáští pracovníci s výkonem práce v kanceláích budou mít jiný názor na teplotní výkyvy, než pracovníci u výrobních stroj.
V kanceláských prostorách lze nalézt okna, topení, pípadn klimatizace, což na výrobních halách vidt nelze.
Níže, na obrázcích . 1 a 2
pracoviš. Nutno podotknout, že v 31 pracovník THP, kte
odpovídajících 108 zamstnanc evidentní rozdíl, který mže kone
Toto zkreslení si mžeme prohlédnout na obrázku zamstnanc, v pípad této otázky jich bylo z jakéhosi dvodu nevyjád
Obrázek þ. 1 – Teplotní výkyvy podle THP Zdroj: Vlastní zpracování
Obrázek þ. 3 – Teplotní výkyvy z Zdroj: Vlastní zpracování
Administrativní pracovníci pijatelné. Nco málo p
z 31 zúastnných, s tímto výrokem spíše
36%
6% 0%
Teplotní výkyvy na pracovišti jsou pĜijatelné podle THP
19%
27%
28%
Teplotní výkyvy na pracovišti jsou pĜijatelné
6%
37%
38%
Teplotní výkyvy na pracovišti jsou pĜijatelné podle d
. 1 a 2 si mžeme prohlédnout rozdílné odpov
. Nutno podotknout, že v obrázku . 1 se poítá s
, kteí v tomto przkumu odpovídali a v obrázku
stnanc dlnických profesí ze všech turnus (dále jen T
že konené souhrnné výsledky za celý podnik
žeme prohlédnout na obrázku . 3, kde je souhrn všech odpovídajících
této otázky jich bylo celkem 234. To znamená, že k vodu nevyjádilo 21 zamstnanc ze všech zúastnných tohoto pr
Teplotní výkyvy podle THP Obrázek þ. 2 – Teplotní výkyvy podle T Zdroj: Vlastní zpracování
Teplotní výkyvy z pohledu všech zamČstnancĤ
dministrativní pracovníci v 94 % souhlasí s tím, že jsou teplotní výkyvy co málo pes 6 % THP, což pedstavuje pesn
tímto výrokem spíše nesouhlasí.
58%
Teplotní výkyvy na pracovišti podle THP
- rozhodn
souhlasím - spíše souhlasím
- spíše nesouhlasím
- rozhodn
nesouhlasím
26%
Teplotní výkyvy na pracovišti ijatelné
- rozhodn
souhlasím - spíše souhlasím
- spíše nesouhlasím
- rozhodn
nesouhlasím
19%
37%
Teplotní výkyvy na pracovišti podle dČlníkĤ
- rozhodn
souhlasím - spíše souhlasím
- spíše nesouhlasím
- rozhodn
nesouhlasím
rozdílné odpovdi tchto rzných celkovým potem obrázku . 2 bylo
(dále jen T). Zde je za celý podnik znan zkreslit.
. 3, kde je souhrn všech odpovídajících amená, že k této otázce se ných tohoto przkumu.
Teplotní výkyvy podle T Zdroj: Vlastní zpracování
lotní výkyvy na pracovišti
esn 2 pracovníky
Dlnické profese v této otázce odpovídali spíše opa rozhodn souhlasí, dalších
(75 %) odpovídajících, bu
V soutu za celou firmu, všechny profese, si však nest zamstnanc, ale o 20 % mén
teplotní výkyvy pijatelné, dalších 27 % spíše nesouhlasí, 26 % spíše a zbylých 19 % rozhodn souhlasí.
7.2 Jak odpovídali z 2013?
Jelikož THP v administrativ
dá se pedpokládat, že i jejich prac kancelái bývá v prmru po p U jednoho stroje bývá pracovník stídají, takže za jednu sm spolupracovníky. Zde už to m
Obrázek þ. 4 – Vztahy podle THP Zdroj: Vlastní zpracování
58%
32%
10% 0%
Vztahy a atmosféra mezi lidmi na prac. jsou otevĜené a
pĜátelské - podle THP
8%
53%
8%
Vztahy a atmosféra mezi lidmi na prac. jsou otevĜ
pĜátelské - podle T této otázce odpovídali spíše opan. Pouze 6 % s souhlasí, dalších 19 % spíše souhlasí. Zbytek, který pedstavuje t (75 %) odpovídajících, bu spíše, nebo rozhodn nesouhlasí.
elou firmu, všechny profese, si však nestžuje na teplotní výkyvy t
, ale o 20 % mén, pesnji 55 %. Z toho 28 % rozhodn nesouhlasí, že jsou ijatelné, dalších 27 % spíše nesouhlasí, 26 % spíše
souhlasí.
Jak odpovídali zamČstnanci na vztahy na pracovišti
administrativ není na jednom pracovišti tolik, jako lidí u výrob edpokládat, že i jejich pracovní vztahy a vycházení spolu budou o
ru po pti pracovnících, nkdy mén, ale n
U jednoho stroje bývá pracovník také kolem pti, avšak kvli hluku se „posádky“ stroj ídají, takže za jednu smnu se jeden pracovník setká s dalšími zhr
spolupracovníky. Zde už to mže znamenat špatnou kolegialitu.
Vztahy podle THP Obrázek þ. 5 – Vztahy podle pracovník Zdroj: Vlastní zpracování
58%
Vztahy a atmosféra mezi lidmi Ĝené a
podle THP - rozhodn
souhlasím - spíše souhlasím
- spíše nesouhlasím
- rozhodn
nesouhlasím
31%
Vztahy a atmosféra mezi lidmi na prac. jsou otevĜené a
podle T - rozhodn
souhlasím - spíše souhlasím
- spíše nesouhlasím
- rozhodn
nesouhlasím
. Pouze 6 % s tímto výrokem
edstavuje ti tvrtiny
žuje na teplotní výkyvy ti tvrtiny
nesouhlasí, že jsou ijatelné, dalších 27 % spíše nesouhlasí, 26 % spíše souhlasí
na pracovišti v roce
není na jednom pracovišti tolik, jako lidí u výrobních stroj, budou odlišné. V jedné nkdy teba i více.
li hluku se „posádky“ stroj
dalšími zhruba patnácti
Vztahy podle pracovníkĤ T Zdroj: Vlastní zpracování
Obrázek þ. 6 – Vztahy a atmosféra na Zdroj: Vlastní zpracování
Na obrázku . 4 vidíme, že 10 % z
s výrokem, že jejich vztahy a atmosféra na pracovišti 90 % s tímto výrokem souhlasí, p
znamená, že mezi administrativními pracovníky panuje spíše p njaké nešvary také nejsou výjimkou.
Obrázek . 5 vypadá velice odlišn vycházejí. Podle nkterých informací si d a tak podobn. Pouhých 8 %
a atmosféra na pracovišti jsou otev
vtšina, 53 %, s tímto výrokem spíše nesouhlasí a zbylých 8 % rozhod
A na obrázku . 6 mžeme znovu
vyhodnocení otázky za celou firmu. Zde je totiž 60 % zam na pracovišti spokojeno. Nebýt roz
nejsou na pracovištích velké konflikty. Když se ale podíváme na v dlnických profesích, lze snadno post
22%
34%
6%
Vztahy a atmosféra mezi lidmi na prac. jsou otevĜené a p
Vztahy a atmosféra na pracovištích celkovČ
. 4 vidíme, že 10 % z 31 zúastnných THP, tedy 3, spíše nesouhlasí výrokem, že jejich vztahy a atmosféra na pracovišti jsou otevené a p
souhlasí, pesnji 32 % spíše souhlasí a 58 % rozhodn ezi administrativními pracovníky panuje spíše pátelská nálada jaké nešvary také nejsou výjimkou.
. 5 vypadá velice odlišn, to znamená, že spolu pracovníci kterých informací si dlají i naschvály - nesdlují si d
. Pouhých 8 % ze 108 respondent rozhodn souhlasí, že jejich vztahy a atmosféra na pracovišti jsou otevené a pátelské, 31 % spíše souhlasí. Nadpolovi
tímto výrokem spíše nesouhlasí a zbylých 8 % rozhodn
žeme znovu zpozorovat zkreslení, ke kterému dochází p ní otázky za celou firmu. Zde je totiž 60 % zamstnanc se vztahy a atmosférou na pracovišti spokojeno. Nebýt rozlenní otázky po oddleních, by se mohlo zdát, že
covištích velké konflikty. Když se ale podíváme na rofesích, lze snadno postehnout, že tam není nco v poádku.
22%
38%
Vztahy a atmosféra mezi lidmi na Ĝené a pĜátelské
- rozhodn
souhlasím - spíše souhlasím
- spíše nesouhlasím
- rozhodn
nesouhlasím
ných THP, tedy 3, spíše nesouhlasí ené a pátelské. Zbylých
rozhodn souhlasí. To
átelská nálada, avšak
, to znamená, že spolu pracovníci ne moc dobe lují si dležité informace, souhlasí, že jejich vztahy átelské, 31 % spíše souhlasí. Nadpoloviní tímto výrokem spíše nesouhlasí a zbylých 8 % rozhodn nesouhlasí.
pozorovat zkreslení, ke kterému dochází pi se vztahy a atmosférou leních, by se mohlo zdát, že covištích velké konflikty. Když se ale podíváme na odpovdi lidí
ádku.
74%
19%
0% 7%
MĤj nadĜízený je spravedlivý podle THP
7.3 Jak zamČstnanci odpovídali na spravedlnost v roce 2013?
Obrázek þ. 7 – Spravedlnost podle THP Zdroj: Vlastní zpracování
Obrázek þ. 9 – Spravedlivé a jednotné jednání nad Zdroj: Vlastní zpracování
Z výsledk na obrázku . 7 Pouze dva lidé z THP, kte
není spravedlivý. Ostatních 29 technicko rozhodn souhlasí.
U dlník, na obrázku . 8, vtšina (55 %) souhlasí s ke všem svým podízeným stejn
Pesnji 23 % dotázaných, což je necelá jedna nesouhlasí a dalších 22 % spíše nesouhlasí.
32%
15%
18%
MĤj nadĜízený je spravedlivý se ke všem stejn
ízený je spravedlivý -
- rozhodn
souhlasím - spíše souhlasím
- spíše nesouhlasím
- rozhodn
nesouhlasím
22%
22% 33%
23%
MĤj nadĜízený je spravedlivý podle T
nci odpovídali na spravedlnost
Spravedlnost podle THP Obrázek þ. 8 – Spravedlnost podle T Zdroj: Vlastní zpracování
Spravedlivé a jednotné jednání nadĜízených za celou firmu
lze vidt, že vztahy s nadízenými jsou na celkem dobré úrovni.
z THP, kteí pedstavují v obrázku 7 %, odpovdli, že jejich nad . Ostatních 29 technicko-hospodáských pracovník s
. 8, dopadla tato otázka podstatn he. Pestože nadpolovi tšina (55 %) souhlasí s tím, že je jejich nadízený spravedlivý a chová se
ízeným stejn, dost velká ást, 45 % podízených
ji 23 % dotázaných, což je necelá jedna tvrtina, s tímto výrokem rozhodn a dalších 22 % spíše nesouhlasí.
35%
ízený je spravedlivý - chová se ke všem stejnČ - celkovČ
- rozhodn
souhlasím - spíše souhlasím
- spíše nesouhlasím
- rozhodn
nesouhlasím
22%
33%
ízený je spravedlivý - podle T
- rozhodn
souhlasím - spíše souhlasím
- spíše nesouhlasím
- rozhodn
nesouhlasím
nci odpovídali na spravedlnost nadĜízených
Spravedlnost podle T
ízenými jsou na celkem dobré úrovni.
li, že jejich nadízený
s výrokem spíše i
estože nadpoloviní ízený spravedlivý a chová se
ízených, si toto nemyslí.
mto výrokem rozhodn
16%
42%
31%
11%
Mzda odpovídá znalostem a dovednostem -
31%
11%
Mzda odpovídá mým znalostem a dovednostem
A celkov se na obrázku . 9 nadízený není spravedlivý. V
vyjasnili veškeré problémy a zlepšili tak
souhlasí, že jsou nadízení spravedliví a dalších 35 % s
7.4 Jak zamČstnanci odpovídali na odpovídající mzdu 2013?
Obrázek þ. 10 – Odpovídající mzda dle THP Zdroj: Vlastní zpracování
Obrázek þ. 12 – Odpovídající mzda za celou spole Zdroj: Vlastní zpracování
U otázek v oblasti finanního ohodnocení máme již více nespokojenosti zam nicmén tato nespokojenost byla o
rovnomrnost, obrázky si jsou
pracovník, tak i u dlnických panuje nespokojenost s
42%
Mzda odpovídá znalostem a THP
- rozhodn
souhlasím - spíše souhlasím
- spíše nesouhlasím
- rozhodn
nesouhlasím
9%
47%
36%
8%
Mzda odpovídá znalostem a dovednostem
16%
42%
Mzda odpovídá mým znalostem a dovednostem
- rozhodn
souhlasím - spíše souhlasím
- spíše nesouhlasím
- rozhodn
nesouhlasím
na obrázku . 9 ukázalo, že si celá jedna tetina respondent ízený není spravedlivý. V tomto pípad by bylo dobré, aby si nadízení s vyjasnili veškeré problémy a zlepšili tak komunikaci mezi sebou. Další necelá t
ízení spravedliví a dalších 35 % s výrokem rozhodn
stnanci odpovídali na odpovídající mzdu
Odpovídající mzda dle THP Obrázek þ. 11 – Odpovídající mzda Zdroj: Vlastní zpracování
Odpovídající mzda za celou spoleþnost
ního ohodnocení máme již více nespokojenosti zam nespokojenost byla oekávána. U tchto obrázk mžeme vid rnost, obrázky si jsou procentueln velice podobné. Jak u
, tak i u dlnických panuje nespokojenost s odpovídajícím finan
47%
Mzda odpovídá znalostem a dovednostem - T
- rozhodn
souhlasím - spíše souhlasím
- spíše nesouhlasím
- rozhodn
nesouhlasím
etina respondent myslí, že jejich by bylo dobré, aby si nadízení s podízenými Další necelá tetina spíše výrokem rozhodn souhlasí.
stnanci odpovídali na odpovídající mzdu v roce
Odpovídající mzda dle T
ního ohodnocení máme již více nespokojenosti zamstnanc,
žeme vidt jakousi u administrativních odpovídajícím finanním
ohodnocením. Jak mžeme vid s výrokem o odpovídající mzd nesouhlasí a zbylých 11 % zam nesouhlasí.
Tém 44 % (8 % + 36 %) nesouhlasí s tím, že jejich
náronosti práce (nepetržitý režim a zvedání t souhlasí a pouhých 9 % s výrokem rozhodn na obrázku . 12, je spokojených zam spíše, což je ve velikosti a úsp
výsledky by se mla firma pozastavit, pokud již úspšn zaškolila.
7.5 OdpovČdi na otev
V této kapitole jsou rozebrány dv spolenosti odpovídat vlastními slovy.
Obrázek þ. 13 – ýeho si zamČstnanci na spole Zdroj: Vlastní zpracování
15%
12%
7%
7%
6% 4% 4%
ýeho si ceníte na spoleþ
žeme vidt na obrázku . 10, z kanceláských pracovník
výrokem o odpovídající mzd 16 % dotázaných, 42 % spíše souhlasí, 31 % spíše nesouhlasí a zbylých 11 % zamstnanc v pozici THP s tímto výrokem rozhodn
(8 % + 36 %) dotázaných pracovník v turnusech, viz obrázek nesouhlasí s tím, že jejich mzda odpovídá jejich znalostem, dovednostem
etržitý režim a zvedání tžkých bemen). 47 % s výrokem rozhodn souhlasí. V celkovém sou
je spokojených zamstnanc pouze 58 %, z nichž 16 % rozhodn spíše, což je ve velikosti a úspšnosti firmy pro autorku práce záhadou.
la firma pozastavit, pokud nechce pijít o kvalitní zam
di na otevĜené otázky
této kapitole jsou rozebrány dv z pti otevených otázek, na které m nosti odpovídat vlastními slovy.
Čstnanci na spoleþnosti nejvíce váží?
45%
4%
eho si ceníte na spoleþnosti XYZ celkovČ?
stabilita spole zamstnání
zamstnanecké výhody pravidelná a v platové ohodnocení férové jednání a p otevená a p
pozitivní atmosféra na pracovišti profesní rozvoj a perspektiva zamstnanc
ských pracovník souhlasí 16 % dotázaných, 42 % spíše souhlasí, 31 % spíše tímto výrokem rozhodn
, viz obrázek . 11, dovednostem a hlavn
47 % s výrokem spíše celkovém soutu, který sledujeme nichž 16 % rozhodn a 42 % rmy pro autorku práce záhadou. Nad tmito ijít o kvalitní zamstnance, které si
ených otázek, na které mli zamstnanci
stabilita spolenosti a jistota stnání
stnanecké výhody
pravidelná a vasná výplata mezd platové ohodnocení
férové jednání a pístup vedoucích ená a pímá komunikace pozitivní atmosféra na pracovišti profesní rozvoj a perspektiva
stnanc
Na obrázku . 13 je vidt, že
jim dává jistotu zamstnání a pravidelného p 45 % zamstnanc. Dále 1
13. mzda, tzv. 14. mzda (
bonusy a hmotné dárky za výrobní výkony, bonusy za odpracované roky výroím (50. nebo 60. narozeniny)
za dárcovství krve, úet u
pravidelných a vasných výplat mezd ohodnocením, 7 % zam
6 % respondent oceuje otev ohodnotili, pesnji eeno 4
4 % odpovídajících zmínilo profesní roz byly odpovdi vtšinou jednotlivc
Obrázek þ. 14 – V þem vidí zam Zdroj: Vlastní zpracování
Na obrázku . 14 lze vid
Nejetnjší odpovdí s celými
10%
10%
10%
8%
7% 4%
V þem vidíte nedostatky ve spole
t, že si zamstnanci nejvíce váží práv stability spole stnání a pravidelného píjmu do budoucna – tuto odpov . Dále 15 % dotázaných oceuje zamstnanecké výhody, 13. mzda, tzv. 14. mzda (neboli píspvek na dovolenou), zdravotní dovolená
dárky za výrobní výkony, bonusy za odpracované roky, dárky k 50. nebo 60. narozeniny), stravenky, plenky zdarma pi narození dít
et u SOB zdarma a další. Dalších 12 % zam asných výplat mezd, 7 % dotázaných je spokojeno s
% zamstnanc si váží férového jednání a p
uje otevenou a pímou komunikaci. Dále dotázaní klad
eno 4 % dotázaných, pozitivní atmosféru na pracovišti a také 4 % odpovídajících zmínilo profesní rozvoj a perspektivu zamstnanc
tšinou jednotlivc.
em vidí zamČstnanci nedostatky ve spoleþnosti XYZ celkovČ
lze vidt, jaký mají zamstnanci názor na nedostatky ve spole celými 15 % všech odpovdí je znovu špatné finan
15%
13%
12%
11%
4%
em vidíte nedostatky ve spoleþnosti XYZ celkovČ?
špatné finan
nevyhovující systém odm špatná komunikace pístup a jednání se zam nevhodný zp
pracovní podmínky nedostatky v
(nap.organizace práce, priority) stravování (teplé jidlo, prostory, kantýna)
teplotní výkyvy na pracovišti systém benefit
poskytování, zvýšit rozsah) smnování (zm
petžování zam náronost
stability spolenosti, která tuto odpov zvolilo stnanecké výhody, jako jsou , zdravotní dovolená, penžní dárky za výrobní výkony, bonusy za odpracované roky, dárky k osobním i narození dítte, odmny a další. Dalších 12 % zamstnanc si cení okojeno s platovým o jednání a pístupu vedoucích,
Dále dotázaní kladn
atmosféru na pracovišti a také stnanc. Další odpovdi
celkovČ?
nedostatky ve spolenosti.
ovu špatné finanní ohodnocení,
špatné finanní ohodnocení - nevyhovující systém odmování špatná komunikace
ístup a jednání se zamstnanci - nevhodný zpsob
pracovní podmínky - nevyhovující nedostatky v ízení organizace
.organizace práce, priority) stravování (teplé jidlo, prostory, teplotní výkyvy na pracovišti systém benefit (zmna termínu poskytování, zvýšit rozsah)
nování (zmna systému) žování zamstnanc, fyzická
nevyhovující systém odmování. Na druhém míst se s tinácti procenty nachází špatná komunikace. Na tetím míst je s dvanácti procenty nevhodný zpsob pístupu a jednání se zamstnanci. 11 % odpovídajících nevyhovují pracovní podmínky. Dále jsou s 10 % ti nedokonalosti – nedostatky v ízení organizace (nap. organizace práce, priority), možnost teplého stravování se uvnit spolenosti a teplotní výkyvy na pracovišti. Dalším 8 % nevyhovuje rozsah nebo termíny poskytování benefit, které spolenost poskytuje.
Dalším mínusem spolenosti je smnování, kdy zamstnanci pracují v nepetržitém režimu. Tento problém vypsalo 7 % odpovídajících. 4 % zamstnanc si také stžovalo na petžování a fyzickou náronost práce.
8 People Survey v XYZ - 2015
V roce 2015 se centrála spolenosti rozhodla provést první mezinárodní przkum spokojenosti zamstnanc spoleností XYZ napí všemi jejich závody. Celý przkum vedla nezávislá zahraniní agentura, spolenost TowersWatson, anonymn a všechny odpovdi byly považovány za písn dvrné a nikdo z celé spolenosti XYZ neml pístup k individuálním datm a odpovdím. Otázky v anketním formulái byly dané jednotn pro všechny závody v rámci skupiny XYZ a byly sestaveny dozorující spoleností TowersWatson.
Dotazník byl vyplován online – tedy prostednictvím osobních poíta pipojených k internetu. Poítae byly všem k dispozici v recepci závodu, aby je mohli k vyplnní dotazníku využít. Anketu bylo možné vyplnit také z domova, z vlastních zaízení (tablet, chytrý telefon) pipojených k internetu. Každý zamstnanec obdržel ped zahájením ankety individuální heslo a internetový odkaz pro vstup do formuláe przkumu.
Po zadání unikátního hesla ml respondent na výbr, v jakém jazyce bude przkum vyplovat a poté ho ekala uvítací stránka. Na další stránce zamstnanci vybírali, ve které zemi a v jakém závod pro spolenost XYZ pracují, a kolik je jim let. Vková kategorie v pedchozím przkumu spokojenosti (2013) nebyla sledována. Dále již byly zjišovány názory zamstnanc v 52 uzavených otázkách v 11 rzných kategoriích. Odpovdi byly zaznamenávány, stejn jako v pedchozím przkumu z roku 2013, pomocí Likertových škál. V tomto przkumu však nebylo na výbr ze ty možností, ale byla pidána možnost pátá ve form otazníku, tedy odpovdi mohly být následující: „Souhlasím“, „Spíše souhlasím“, „?“, který znamená odpov „Nevím, neznám odpov, nemohu/nedokážu odpovdt“, „Spíše nesouhlasím“ a „Nesouhlasím“. Na úplném závru ankety bylo políko, kde mohl každý zamstnanec vyjádit svj názor, nebo sdlit pipomínky.
Tohoto mezinárodního przkumu se v závod zúastnilo 69 % zamstnanc z celkového potu 832 zamstnanc spolenosti, tedy 574. Možnosti vyjádení se na konci dotazníku se zhostilo celkem 404 zamstnanc. Od roku 2013 se poet zamstnanc spolenosti zvýšil o 143 a procento návratnosti oproti pedchozímu dotazníkovému šetení se zvýšilo o 32 procentních bod. Podíl zúastnných se zvýšil nejspíše tím, že byl przkum spokojenosti
tentokrát vyplován v prbhu pracovní doby, což v pedchozím przkumu umožnno nebylo – zamstnanci vyplovali dotazník o svých pracovních pestávkách, nebo ve svém volném ase doma.
Jelikož tento przkum zaštiovala externí agentura na pokyn centrály, byly pro tuto bakaláskou práci získány pouze údaje o odpovdích za celý závod, nikoliv odpovdi rozdlené po oddleních.
Otázky byly rozvrhnuté do tchto jedenácti kategorií – vztah mezi zamstnancem a spoleností XYZ, obchodní strategie a cíle spolenosti, vedení spolenosti (nap. jejich schopnost init rozhodnutí a ídit zmny), orientace na trh a zákazníka, provozní dokonalosti vetn spolupráce, liniový management, zaškolování a profesionální vývoj ve spolenosti, zplnomocnní, ízení výkonnosti a celkové odmování a udržitelnost.
Všechny otázky rozdlené v tchto kategoriích si mžete prohlédnout v píloze této práce.
Pro porovnání s pedchozím przkumem spokojenosti zamstnanc v roce 2013, byly vybrány ti výroky, které jsou nejvíce podobné rozebraným výrokm z pedchozího przkumu. V obdržených datech byla hodnota odpovdí typu „Spíše nesouhlasím“
a „Nesouhlasím“ sjednocena do jedné varianty odpovdi, proto na obrázcích vidíme pouze
tyi možnosti odpovdí. Bohužel nelze odpovdi rozlenit po odpovdích za rzná oddlení, protože toto rozdlení nebylo poskytnuto, proto jsou porovnávány hodnoty celkové.
