Poděkování
Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Petře Komárkové, Ph.D.
za pomoc a rady mě poskytnuté při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat rodičům za podporu, kterou mi věnovali během mého studia.
Anotace
Bakalářská práce pojednává o dopravníkových systémech v oděvní výrobě, jejich rozdělení z hlediska organizace a jejich jednotlivá dělení z hlediska konstrukce. Dále práce charakterizuje tři vybrané společnosti zabývající se výrobou dopravníkových systémů, ergonomii pracovního místa a její vliv na dopravníkové systémy, automatizaci v oděvní výrobě s využitím PRaM a organizaci pomocí kontrolního systému.
Cílem mé bakalářské práce je charakterizovat aktuální situaci v mezioperační dopravě s využitím dopravníkových systémů a jejich dopad na ergonomii pracovního místa.
Annotation
Thesis discusses the conveyor systems in clothing production, their distribution in terms of the organization and its individual divisions in terms of construction. The work also characterizes the three selected companies engaged in the manufacture of conveyor systems, ergonomic workspace and its influence on conveyor systems, automation in the clothing production using PRaM and organization by the control system.
The aim of my thesis is to characterize the current situation in the interoperation transport using conveyor systems and their impact on workplace ergonomics.
Klíčová slova:
Závěsný dopravní systém, ergonomie pracovního místa, automatizace oděvní výroby
Key words:
Overhead conveyor systems, ergonomics workplace, automation garment manufacture
Seznam použitých zkratek
tzv. takzvaný
např. například
mm milimetr
m metr
tj. to jest
obr. obrázek
atd. a tak dále popř. popřípadě ČR Česká republika
PRaM průmyslové roboty a manipulátory
Obsah
Úvod ... 14
1 Dopravníkové systémy v oděvní výrobě ... 15
1.1 Úkoly dopravníkového systému ... 15
1.2 Organizace dopravníkových systémů ... 16
1.2.1 Lineární dopravníkové systémy ... 16
1.2.2 Nelineární dopravníkové systémy ... 17
1.3 Dopravní systémy ve spojovacím procesu ... 18
1.3.1 Přímý dopravní systém ... 18
1.3.2 Kontaktní dopravní systém ... 18
1.3.3 Selekční dopravní systém ... 18
1.3.4 Závěsový dopravní systém ... 18
1.4 Výrobci (zástupci) dopravníkových systémů ... 21
1.4.1 ETON SYSTEMS ... 21
1.4.2 INA SYSTEM ... 22
1.4.3 SMC ... 23
1.5 Porovnání výrobců dopravníkových systémů ... 23
1.6 Dopravníkové systémy ve výrobních podnicích ... 24
1.6.1 Oseny ... 25
1.6.2 KaixinGarment Co.Ltd ... 25
2 Zavedení dopravníkového systému do oděvní výroby ... 27
2.1 Výrobní podnik AKSON d.o.o. ... 27
2.2 Plán podlaží ... 28
2.3 Organizace výroby ... 30
2.4 Návrh zavedení dopravníkového systému ... 31
3 Ergonomie ... 32
3.1 Vliv dopravníkového systému na ergonomii ... 32
3.2 Změna ergonomie pracovního místa ... 34
4 Automatizace ... 37
4.1 Průmyslové roboty a manipulátory PRaM ... 37
4.2 Rozdělení PRaM ... 38
4.3 Automatizace v oděvní výrobě ... 38
4.4 KUKA Robotics ... 39
4.5 Nový manipulační systém ... 40
5 Organizace výroby pomocí kontrolního systému (softwaru) ... 41
5.1 Programování a řízení dopravníkových systémů ... 41
Závěr ... 44
Seznam použitých zdrojů a literatury ... 45
Seznam použitých obrázků... 48
14
Úvod
Součástí každého moderního průmyslového odvětví je nezbytné využívání transportních technologií, které efektivně přesunuje materiál a výrobky po celou dobu výrobního procesu. Využíváním starých a neefektivních technologií se zvyšuje potřebný výrobní čas, cena včetně větší nutnosti manuálních zásahů pracovníků do výrobního procesu. Efektivní využití moderních transportních systémů přináší vyšší kvalitu, snižuje dobu výroby a eliminuje neefektivní využívání lidské práce v procesu výroby.
Pro zvýšení efektivity transportu je zcela nezbytné využít všech možností a kombinací automatizačních prvků, procesů včetně pokročilé robotizace, která je nezbytnou součástí tohoto systému.
Současná doba nám ve všech průmyslových odvětvích umožňuje velké pokroky a možnosti. Díky neustálému rozvoji v oblastech moderních informačních systémů a technologií, vyspělé elektroniky a stále se rozvíjejícího oboru robotiky, která umožňuje rozvoj a rozšiřování automatizace ve všech průmyslových oblastech včetně textilního a oděvního průmyslu. Z těchto technologických důvodů včetně ekonomických je nutnost zavádět moderní technologie do průmyslových podniků, které mohou těžit z výhod a možností, které tyto moderní systémy přinášejí a následně tím mohou zvýšit kvalitu svých produktů. Implementace těchto systémů je postupným trendem po celém světě.
Hlavním cílem mé bakalářské práce je seznámení s aktuální situací v mezioperační dopravě při využití dopravníkového systému, jeho implementace do typové oděvní výroby a jeho vliv na ergonomii pracovního místa. Dále se práce zabývá možnostmi komplexní automatizace s využitím PRaM a organizací výroby pomocí kontrolního systému.
15
1 Dopravníkové systémy v oděvní výrobě
Vhodný výběr dopravníkového systémy patří mezi důležité faktory ovlivňující průběh výrobního procesu. Používají se především z důvodu zkvalitnění a zrychlení výroby, úspory pracovních sil a příznivějším pracovním podmínkám.
Dopravníkové systémy mají využití hlavně v průmyslové oděvní výrobě.
Vzhledem ke složité a robustní konstrukci je tento systém náročný na prostorové podmínky, které neumožňují dopravníkové systémy zavádět do málo prostorných podniků. Z hlediska manipulace s materiálem a výrobkem, patří mezi nejvhodnější způsoby mezioperační dopravy. Dále se dopravníkové systémy využívají v tvarovacím a dokončovacím procesu, včetně skladových prostor s hotovými výrobky, které čekají na expedici.[1]
Zdroj číslo dva udává: „Dopravníkový systém zahrnuje jednu nebo více mechanických zařízení, slouží k pohybu zboží z jedné oblasti do druhé. Tyto systémy hrají klíčovou roli v mnoha typech průmyslových a výrobních procesů, kde mohou být použity při výrobě nebo skladování výrobků. Jednou z hlavních výhod spojených s použitím dopravníkového systému je schopnost rychle a efektivně přepravit těžké nebo objemné zboží.“ [2]
1.1 Úkoly dopravníkového systému
Hlavním úkolem dopravníkového systému v oděvní výrobě je automatizace přepravy oděvního materiálu. Jejich zavedením se maximalizuje mechanizace dopravy materiálu/výrobků ve výrobním procesu, snižuje fyzicky namáhavá práce pracovníků, dochází k efektivnějšímu využití pracovních sil, vyšší produktivitě práce, zrychlení a zjednodušení procesu výroby.
Pomocí dopravníkového systému je prostředí podniku lépe organizované a pro zaměstnance více přehledné. [1]
16
1.2 Organizace dopravníkových systémů
Správná organizace a uspořádání dopravníkových systémů napomáhá k ekonomičtější výrobě. Dopravníkové systémy lze uspořádat do dvou hlavních linií.
První uspořádání je lineární a druhé nelineární, přičemž nelineární uspořádání lze dále dělit na buňkové a skupinové [1] viz. rozdělení Obr.1
rozdělení viz tabulka
Obrázek 1: Organizace dopravníkových systémů
1.2.1 Lineární dopravníkové systémy
Způsob organizace pracoviště, v níž jsou pracovní místa řazena za sebou. Řazení pracovních míst za sebou umožňuje rychlý způsob dopravy na pracovišti. [1]
Obrázek 2: Lineární dopravníkové systémy [1]
Lineární
Organizace dopravníkových systémů
Nelineární
Buňkové Skupinové
17 1.2.2 Nelineární dopravníkové systémy
Z hlediska přepravy materiálu po dráze dopravníku se přeprava dělí do tří úseků.
V prvním úseku jsou obsaženy zásoby materiálu ke zpracování. Druhý úsek dopravuje materiál co nejblíže k pracovníkovi. Třetí úsek slouží ke shromáždění předpřipravených dílů pro další pracovní místo [1] viz. Obrázek 3.
Nelineární dopravníkové systémy se dále dělí na buňkové a skupinové.
V případě buňkového řazení pracoviště jsou pracovní místa uspořádána do tzv. buněk.
Skupinové neboli hnízdové jsou organizovány do skupin. [1]
Obrázek 3: Nelineární dopravníkové systémy [1]
18
1.3 Dopravní systémy ve spojovacím procesu
1.3.1 Přímý dopravní systém
Tento dopravní systém vychází ze zákonitosti dispečer – pracoviště – dispečer, což umožňuje zásobovat každé pracovní místo z centrálního zásobovacího střediska potřebnými díly. Jedná se o dopravní pás přepravující díly od dispečera na dané pracoviště k vyhotovení a zpět k dispečerovi, který může veškerou výrobu monitorovat.
Je-li na některém pracovišti nedostatek materiálu k výrobě, položí dispečer z centrálního zásobníku na dopravník krabici s potřebným materiálem a pomocí naprogramování na ovládacím panelu přesune krabici na určené pracoviště. Pokud pracovník dohotoví danou práci, má za úkol položit krabici s dokončenými výrobky na dopravní pás umístěný na spodní části a ten automaticky dopraví výrobky zpět k centrálnímu zásobníku. Výhodou tohoto systému je, že každý zaměstnanec může pracovat nezávisle na ostatních. [3]
1.3.2 Kontaktní dopravní systém
Kontaktní dopravní systém sestává z přepravního zařízení s proměnlivým počtem současně probíhajících a nad sebou ležících transportních úseků. Prakticky se jedná o vícekolejový výrobní oběh, ve kterém každý pracovník obdrží potřebný materiál, aniž by se musel přizpůsobovat tempu výkonnosti ostatních pracovníků. [3]
1.3.3 Selekční dopravní systém
Tento dopravní systém se skládá z meziskladu, který je opatřen regálovým dopravníkem a z dopravního zařízení. Současně v tomto případě vyplňuje mezisklad funkci usměrňování výrobního procesu. [3]
1.3.4 Závěsový dopravní systém
Skládají se z nosné konstrukce a pohyblivých částí. „Nosná konstrukce je buď postavena na samostatných sloupech, případně se dá ukotvit ke stropu nebo ke stěnám.
19
Volba typu kotvení záleží na konkrétních podmínkách budovy, do které má být dopravník instalován.“ [4]
V horní části je pomocí spony upnut díl, na jehož spodní části se provádí veškeré šicí operace. Materiál je dopravován v zavěšeném stavu a to umožňuje volný prostor podlah. Nejjednodušší závěsné dopravníkové systémy mohou být poháněny fyzickou silou pracovníka. V dalších případech může být dopravník poháněn mechanicky popřípadě pomocí softwaru.[5]
Členění závěsných dopravníků viz. Obrázek 4
Obrázek 4: Členění závěsných dopravníků
Závěsné dopravníky s ručním posunem břemene
Patří mezi nejméně náročné dopravníky využívané v oděvní výrobě. Využívají se především na kratší vzdálenost v přípravném a montážním úseku výrobního procesu mezioperační dopravy. Dopravník je poháněn fyzickou silou pracovníka. Skládá se z pojezdové dráhy ukotvené na střešní konstrukci, stropě nebo na stěně, popř. na samostatných sloupech připevněných k podlaze. Dráha dopravníku se upevňuje od podlahy do výšky 1900 až 1950mm. Po dráze dopravníku lze vést různá dopravní zařízení, zejména dvou kladičkové vozíky a rozličné prvky pro upínání oděvních výrobků. Po vytyčené trati se může pohybovat několik vozíků za sebou. Dráhu dopravníku často doplňují oblouky a přesuvníky, které jsou ručně ovládány. Takto řešené linky umožňují zřízení odstavných drah. Současným trendem ve vývoji dopravníků s ručním posunem břemene je kombinace s mechanickými dopravníky. [6]
Závěsné dopravníky
s ručním posunem břemene
s mechanickým pohybem břemene
adresné
jednodráhové dvoudráhové
20 Závěsné dopravníky mechanické
Jsou složitější než závěsné dopravníky s ručním posunem břemene. Dráha je používána k vedení řetězu. Řetěz se uvádí do chodu pomocí hnací jednotky.
V odlehčených místech okruhu je ke stejnoměrnému napětí řetězu používána napínací jednotka.[6]
„Dráha je nesena ocelovou konstrukcí, která se skládá ze stropních závěsů, podpěr, konzol, sloupů a dalších doplňujících dílů. Maximální délka jednoho okruhu těchto dopravníků bývá 200m.“[6]
Mechanické závěsné dopravníky lze dále členit na jednodráhové a dvoudráhové dopravníky. Dopravníky jednodráhové jsou opatřeny pouze jednou dráhou sloužící pro přesun veškerého materiálu.[1]
Dvoudráhové dopravníky mají k dispozici dráhy dvě, z nichž jedna slouží k přepravě závěsných vozíků a druhá k vedení tažného zařízení. Dráhy dopravníku jsou umístěny nad sebou. K přepravě břemena se používá spodní dráha dopravníku.[1]
Na obrázku 5 je vyobrazena oděvní dílna se zavedeným dopravníkovým systémem.
Obrázek 5: Dopravník na dílně [4]
21 Závěsné dopravníky adresné
Můžeme je též nazývat jako inteligentní. Dobře se přizpůsobují proměnlivosti výroby. Konstrukce dopravníků je stejná jako u závěsných dopravníků mechanických.
Tyto dopravníky jsou opatřeny automatizovaným pohybem výrobků z pracoviště na pracoviště. Dopravníky automaticky přesunou díl na další pracovní místo. Zvyšují kontrolu práce díky online sledování výroby. [1]
„Adresování se provádí u pracovišť na snadno dostupných panelech s tlačítky.
Po nastavení příslušné adresy pracuje zařízení automaticky. Pouze při změně adresy je třeba manuálně změnit kombinaci tlačítek.“ [7]
.
1.4 Výrobci (zástupci) dopravníkových systémů
V současné době se výrobou dopravníkových systémů zabývá mnoho zahraničních firem. Tyto firmy sídlí jak v evropských tak i mimoevropských zemích.
Mezi nejznámější výrobce patří švédská firma ETON, německá firma DÜRKOPP a kanadská firma INA. Velký zájem o dopravníkové systémy, jak pro oděvní výrobu, tak i pro ostatní odvětví dal podnět pro vznik dalších firem jako např. německá firma SCHÖNENBERGER, italská firma METALPROGETTI a další.
S rozvojem techniky se výrobci dopravníkových systémů zaměřují především na dopravníkové systémy řízené počítačovou technikou tzv. inteligentní.
V následujících kapitolách jsou zmíněny tři světové firmy, které se zabývají výrobou dopravníkových systémů pro oděvní výrobu a to společnost Eton, Ina a SMC.
1.4.1 ETON SYSTEMS
Firma ETON SYSTEMS je na trhu již od roku 1967. V dřívějších dobách se společnost nazývala ETON Fashion a zabývala se výrobou košil. Na základě zvýšení efektivity výrobního procesu a minimalizace prostoje, přišla firma na trh s prvním závěsným dopravníkovým systémem. Tento systém umožnil maximálně využít prostor podlah a automaticky zasílat rozpracovaný výrobek k další operaci.[8]
22
Společnost ETON SYSTEMS za dobu svého působení uvedla na trh čtyři generace dopravníkového systému. Prvním systémem byl ETON 2000, druhou generací byl systém ETON 2001 s elektronickým řízením. Dalším rozvojem systému vznikl systém ETON 2002 a současně s tímto systémem vznikl OPT SYSTÉM, který byl založen na principu technologie čárkového kódu. Čtvrtou generací byl systém ETON 4000 řízený počítačem s individuálním adresováním.[8]
Dráha, po které se pohybuje dopravník, je zhotovena ze speciálního profilu.
„Uvnitř dráhy se pohybuje řetěz s unášeči, vyčnívajícími nad jednostranně otevřený profil dráhy.“ [3]
dráha dopravníkového systému dopravníkový systém Obrázek 6: Příklad realizace dopravníkového systému od firmy ETON[16]
1.4.2 INA SYSTEM
Kanadská společnost INA SYSTEM byla založena v roce 1985. V roce 2010 se firma INA umístila v rámci výroby dopravníkových závěsných systémů na prvním místě v Asii a druhém místě ve světě. Firma vytvořila dopravníkový systém INAMAX.
Jedná se o adresný závěsný dopravníkový systém, který se velmi neliší od systému ETON. Dopravní linky lze řídit díky mikropočítačům umístěným u každého pracovního místa, které odesílají informace z výroby do centrálního počítače.[9]
23 1.4.3 SMC
Společnost (SMC – Singapur Machinery Company Pte Ltd) byla založena v roce 1977. V roce 1998 firma SMC vytvořila stroj SmartMRT a SmartMRT-B, který se stal jedním z nejvíce prodávaných. Systémy jsou postaveny a vybaveny nejmodernější technikou softwaru a hardwaru, které pomáhají zvýšit produktivitu výroby. Společnost vyrábí závěsový typ dopravníkového systému SmartMRT, který je využívaný v kusové výrobě. Systém umožňuje automaticky přesunout kus látky k cílové pracovní stanici dle plánovaného pracovního harmonogramu. Software SmartMRT dále dokáže plánovat denní výrobu a na základě definice cílů monitoruje zaměstnance, kteří pracují na úkolu.
Tímto způsobem lze sledovat celkový výrobní pokrok a měřit objem výroby oproti plánované konečné výrobě.[10]
1.5 Porovnání výrobců dopravníkových systémů
Uvedené společnosti INA, ETON a SMC se v důsledku pokroku a rozvoje technologií soustředí na produkci plně automatizovaných dopravníkových systémů, které nejenže transportují materiál během jednotlivých pracovních operací, ale také monitorují veškerý průběh výrobních procesů.
Konstrukční řešení dopravníkového systému ETON 2000 přispělo k mnoha dalším vývojům a rozvoji dopravníkových systémů u několika společností, jako je např.
již zmíněná INA. Systém ETON 2000 je prakticky využíván v mnoha zemích po celém světě. Dopravníkové systémy od společnosti Eton jsou velice flexibilní a lze je využívat
Obrázek 8: Pracoviště INA[9] Obrázek 7: Pracoviště INA s monitory[9]
24
i v patrových výrobních halách. Společnost Eton nabízí modulární řešení dopravníkového systému, které podléhá budoucím potřebám a změnám podniku.
Z tohoto důvodu je technologie dopravníků společnosti Eton velice flexibilní a připravena na potencionální rozvoj podniků, které jejich systémy využívají. Přepravní řetěz systému Eton umožňuje opracovávané díl dopravit do nejlepší optimální polohy, ve které může být materiál správně zpracován.
Rozvoj techniky a informačních technologií má velký vliv i na tyto dopravníkové systémy. Součástí každého dopravníkového systému je centrální řídící počítačový systém, pomocí kterého se jednotlivé nosiče zasílají na jednotlivá výrobní stanoviště. Ovládací panel umožňuje nastavit jazyk displeje podle preferencí každého ze zákazníků. Software, který je součástí tohoto systému dokáže monitorovat všechna přiřazená pracoviště a evidovat jednotlivé pracovní operace včetně získávání důležitých informací o aktuální výtěžnosti celého procesu nebo různé statisticky relevantní informace pro tvorbu reportů a dalších analýz.
1.6 Dopravníkové systémy ve výrobních podnicích
V oděvní výrobě jsou dopravníkové systémy nedílnou součástí výrobního procesu. Podniky zabývající se oděvní výrobou se snaží co nejvíce zkvalitnit a urychlit výrobu. Výrobci dopravníkových systémů umožňují návrh a realizaci ideálního dopravníkového systému přímo na míru každé společnosti, která jejich systém implementuje do svého výrobního procesu. To způsobí zvýšení efektivity a produktivity společnosti.
Např. společnost Eton dodává své systémy do spousty zemí z celého světa.
V následujících podkapitolách jsou popsány dvě společnosti, které přímo využívají dopravníkový systém společnosti Eton a jeho přínos do výroby po implementaci tohoto řešení.
25 1.6.1 Oseny
Jedná se o soukromou společnost zabývající se výrobou pletených Topů.
Zavedením dopravníkového systému Eton byla společnost schopna zvýšit produktivitu práce o více než 160%. Veškeré náklady na systém Eton se společnosti vrátili přibližně za 8 měsíců. Společnost získala větší možnosti kontroly a organizace práce, díky které bylo možné zavést do podniku nový systém odměňování a benefitů. Dopravníkový systém zapříčinil nižší počet šicích chyb, zrychlení práce, rychlejší výdělek společnosti a menší vyčerpání pracovníků, kteří se pohybují přímo ve výrobním procesu. Systém Eton snížil počet potřebných pracovníků z dřívějších 60 na 23 pracovníků, kteří mají mnohonásobně vyšší pracovní efektivitu. Důvodem proč se společnost Oseny rozhodla pro systém Eton, byla velmi obtížná situace na trhu práce, která zapříčinila nedostatek kvalifikovaných odborných pracovníků v tomto průmyslovém odvětví. Implementace systému Eton (obr.9) byla pro společnost jednoznačným přínosem jak ve směru technologickém, ale i ekonomickém.[11]
Obrázek 9: Schéma dopravníkového systému ve společnosti Oseny [11]
1.6.2 KaixinGarment Co.Ltd
Společnost KaixinGarment Co.Ltd patří mezi druhého největšího vývozce kalhot v Číně. Díky systému Eton navýšili produktivitu výroby až o 58% a také zdvojnásobili svoji výrobní kapacitu. Systém Eton umožnil do výroby zavést složitější výrobní postupy. Díky zavedení dopravníkového systému Eton zaznamenali pracovníci menší pocit únavy. Systém se vyznačuje velkou spolehlivostí a nízkou náročností na údržbu celé soustavy. Důvodem proč se tato společnost rozhodla pro implementaci systému Eton (obr.12), bylo nutné zvýšení produktivity práce a zvýšení kvality výsledných produktů. Dalším a podstatným důvodem byla také rychlejší expedice výrobků společnosti ke spotřebitelům díky tomuto systému. Jak je patrné tak společnost
26
KaixinGarment Co.Ltd po nasazení systému Eton zvýšila svojí produktivitu a zlepšila pracovní prostředí pro svoje zaměstnance. Benefity dopravníkového systému Eton jsou proto velmi patrné a pozitivní jak pro společnost jako ekonomický subjekt, ale jak bylo zmíněno i pro pracovníky na výrobních linkách.[12]
Obrázek 10: Schéma dopravníkového systému ve společnosti KaixingGarment Co.
Ltd. [12]
27
2 Zavedení dopravníkového systému do oděvní výroby
Tento bod bakalářské práce byl zvolen z důvodu spolupráce s firmou zabývající se oděvní výrobou, která se v důsledku managementu společnosti nekonala. Z tohoto důvodu se nyní pokusím navázat na bakalářskou práci slečny Romany Zavadilové, která využívá plán podlaží výrobního podniku AKSON d.o.o.
2.1 Výrobní podnik AKSON d.o.o.
Výrobní podnik AKSON d.o.o. je umístěn na území bývalé Jugoslávie tj.
„Bosna a Hercegovina“. Společnost byla založena v roce 2005 pod názvem Vintex, ale od roku 2011 na trhu působí pod firemním jménem AKSON. Nyní společnost sídlí v Gornji Vakuf-Uskoplje, která se nachází na území bývalé Jugoslávie tj. zmíněná Bosna a Hercegovina. V současné době má společnost 110 zaměstnanců a zabývá se šitím oděvů pro konkrétní odběratele tedy o zakázkovou výrobu. Výrobní proces společnosti je přetržitý tj. jednosměnný. Pracovní doba zaměstnanců je nominální v počtu 8 hodin. Hlavní výrobní doména této společnosti spočívá ve výrobě pracovních oděvů, sportovního a outdoor oblečení, výrobě jednorázových ochranných návleků na automobilové sedačky.[13]
Každá z výrobních linek zmíněné společnosti vyrábí následující produkty:
sportovní a outdoor kalhoty včetně šortek, ochranné návleky pro automobily z netkaných textilních materiálů pro jednorázové použití, kalhoty, kalhoty s náprsenkou, kabáty, košile, pláště a kombinézy ze speciálních nehořlavých a antistatických látek.[13]
Společnost využívá jednoduché oboustanné linky s částečnou vzájemnou návazností na pracovní místa. Jelikož linky vyrábí mnoho různých druhů výrobků z toho důvodu nelze uspořádat technologické zázemí tak, aby na sebe vzájemně navazovali do větších logických celků. Výrobní technologické zázemí má 38 pracovních míst a 34 výrobních zařízení, které ve dvou případech obsluhuje pouze jeden pracovník, ale v jeho kompetenci je následná obsluha více zařízení. Organizaci celé výrobní linky včetně plánování, zpracování, mezioperační kontroly a z menší části mezioperační dopravu zastává kvalifikovaná osoba-mistrová. [13]
28
Mistrová má přidělenou asistentku, která má na starosti přenos nesestříhaných dílů ze střihárny a drobnou přípravu. Třídí díly dle specifikovaných operací a následně je přenáší k pracovním místům. Na této lince má roli mezioperační dopravy kde předává rozpracované díly od jednoho místa k druhému. [1]
2.2 Plán podlaží
Výrobní hala společnosti má rozlohu 700m2 tj. rozměr 50x14m. V této hale jsou rozmístěny tři výrobní linky včetně vymezeného prostoru pro kontrolu a balící operace (adjustace).
Výrobní linka pro hotovení pracovních oděvů (viz. Plán) se skládá z následujících prvků: šicích strojů bez automatizačních prvků, šicích strojí s automatizačními prvky, žehlícího prkna s vyvíječem páry a žehlícím aparátem. Ve výrobní linii je dále přepravní stůl, stůl pro čištění hotových výrobků, odkládací vozíky včetně policových regálů.[13]
Výrobní linie je svým návrhem uzpůsobena tak, aby jednotlivé díly postupovali od strany linky směrem vpřed a v zápětí po druhé straně směrem vzad, proto výrobní proces začíná i končí na stejné straně této výrobní linky. [13]
Přehled strojového vybavení výrobní linky: [13]
Jednojehlové šicí stroje s dvounitným vázaným stehem a odstřihem JUKI
Dvoujehlové šicí stroje s 2x dvounitným vázaným stehem a odstřihem JUKI
Třínitný obnitkovací stroj – overlock – WILLCOX GIBBS
Pětinitné obnitkovací stroje se zajišťovacím stehem – JUKI, YAMATO
Jednoúčelový pneumatický stroj na ražení nýtových knoflíků – GUTOS
Závorovací stroje JUKI
Šicí stroje na obšívání knoflíkových dírek JUKI, BROTHER
Šicí stroj na přišívání knoflíků JUKI
Dvoujehlový šicí stroj SINGER a řetízkovým stehem a přídavným zakladačem
29
Dvoujehlový šicí stroj ramenový s řetízkovým stehem a přídavným zakladačem JUKI
Dvoujehlový šicí stroj se spodem krycím stehem PFAFF
Žehlící prkno s vyvíječem páry COMEL a žehlícím aparátem
Následující plán podlaží (obr.11) ukazuje přesné rozložení pracovních míst a technologií, která je umístěna na výrobním podlaží. Tento plán je převzat z bakalářské práce Romany Zavadilové.
Obrázek 11: Plán podlaží po optimalizaci [13]
30
Na návrh uspořádání výrobní techniky v plánu podlaží má značný vliv i organizace výroby.
2.3 Organizace výroby
Organizací výroby se rozumí „prostorové rozmístění výrobní techniky s využitím mezioperační dopravy, racionální uspořádání pracovních míst a hledání optimální metody pracovních činností“[14].
Organizace výroby je tedy složena z několika částí, které jsou společně propojené tak, aby z tohoto vzniknul jeden logický prvek, který obstará všechny výrobní kroky, které jsou nezbytné pro vytvoření finálního výrobku nebo výrobků.
V následujícím odstavci se zamyslíme nad samotnou koncepcí rozmístění techniky, dopravy včetně uspořádání pracovních míst a hledání metod optimalizace pracovních činností.
První a velmi důležitým krokem je právě správně prostorové rozmístění veškeré využívané výrobní technologie, které se plánuje dopředu před samotnou instalací nebo před rozšířením samotných výrobních technologií. Umístění musí být uspořádáno tak aby tvořilo logické celky, které umožní souvislou a nepřetržitou výrobu s co nejvyšší možnou efektivitou práce. V tomto konceptu musí být také zahrnuta mezioperační doprava zajištující předávání materiálu mezi výrobními kroky. Právě také doprava musí být řešena v tomto celku co nejvíce logicky aby čas přepravy materiálů byl co nejmenší.
Zbytečně dlouhé prodlevy v dopravě celý proces výroby mohou značně zpomalovat či při nesprávném rozvržení může způsobovat neoptimální vytížení všech pracovních stanic (nedostatečné zásobování materiálem, hromadění materiálu na pracovních místech, přezásobování). Následně jsou potřeba do tohoto konceptu integrovat optimální metody pracovní činnosti, které zajistí správné využití každého stroje a pracovníka na maximální možnou míru. Při správném návrhu organizace výroby pracuje tento celek velmi efektivně – nedochází k žádným problémům ve výrobním procesu. Nesprávné rozmístění nebo špatná optimalizace těchto procesů nebo rozmístění má za následek celou řadu negativních vlivů na efektivitu výrobního procesu či zdraví zaměstnanců, které je nutné chránit především před negativními vlivy pracovního prostředí. Nesprávná logika může například zvyšovat riziko pracovních úrazů pracovníků. Tedy celková organizace výroby v každém podniku musí být
31
vyřešena a optimalizována dle aktuální výrobní situace či v případě technologického rozvoje podniku.
2.4 Návrh zavedení dopravníkového systému
Obrázek 12: Návrh zavedení dopravníkového systému (obr.12)
32
3 Ergonomie
Předmětem ergonomie je vztah mezi člověkem, pracovním prostředím a pracovním prostředkem. Tyto tři složky by měli být ve vzájemném poměru, protože ovlivňují výkonnost a kvalitu práce pracovníků. Jejím cílem je vytvořit takové pracovní místo a takové pracovní podmínky, aby nedocházelo k přílišné pracovní zátěži. Nelze přizpůsobit člověka pracovnímu místu, ale místo pracovníkovi, proto by měli být veškeré parametry nastaveny tak, aby vyhovovali antropometrickým, biomechanickým požadavkům a fyziognomii příslušného uživatele pracovního místa. Tyto podmínky mají vliv na pracovníkův zdravotní stav. Zavedení ergonomie je výhodné ve všech procesech ať už výrobních či nevýrobních.[15]
Cílem zavedení a dodržení ergonomických metod by tedy mělo být:
Uspořádání procesů a pracovišť tak, aby vyhovovali požadavkům člověka na bezpečnost, zdraví a pohodlné vykonávání práce. Schopnosti snadného nasazení nových pracovníků, udržení dobrého zdraví člověka, zabránění zbytečného přetěžování, zajištění zvýšení spokojenosti včetně ergonomického uspořádání pracoviště každého pracovníka.[15]
V případě, že budou podmínky ergonomie pracovních míst dodrženy je výsledkem větší spokojenost pracovníků a zvýšení jejich fyzického i duševního zdraví, které se pozitivně podepíše na výsledcích každého zaměstnance. Výrobní společnosti na tomto mohou profitovat v oblasti celkové produktivity a následných ekonomických výsledcích.
3.1 Vliv dopravníkového systému na ergonomii
Vzhledem k citlivosti a vnímavosti lidského těla na veškeré podněty, je důležité předcházet nepříznivým vlivům na lidský organismus jako celek. Ve výrobním procesu je kladen důraz na přesné naplánování každého pohybu těla, tak aby na lidské tělo nebyly kladeny přílišné požadavky na zátěž.
33
V oděvní výrobě je ergonomie člověka ovlivněna mnoha faktory, které mohou pozměnit jeho pracovní výkon směrem k nižší produktivitě práce. Pokud sedí pracovník u šicího stroje, je potřeba toto pracoviště vybavit o kvalitní a pohodlnou židli, která je opatřena mechanizmem umožňující variabilní výškové nastavení. Je-li židle, na které pracovník sedí nepohodlná a ergonomicky nesprávně tvarovaná, je tělo více zatěžováno a pracovník se necítí pohodlně, a proto jeho pracovní výkony neodpovídají jeho schopnostem.
Dopravníkové systémy nabízí ergonomické výhody, které se přímo promítají na menší únavě pracovníků a zlepšují všeobecnou produktivitu práce. Zavedení dopravníkového systému dále zlepšuje kvalitu výroby a zkušenosti ukazují, že zdravotní problémy způsobené opakovaným ohýbáním byly prakticky eliminovány [22].
Běžné zdravotní problémy v oděvním průmyslu jako jsou bolest a zranění ramen, zad a krku přispívající ke snížené pracovní výkonnosti ve výrobním procesu.
Pokud je do oděvní výroby zaveden závěsný dopravníkový systém, mohou být oděvní díly dopraveny až do blízkosti 1 cm od požadovaného pracovního místa. Veškeré únavné natahování, ohýbání, zvedání a tažení svazků je zcela eliminováno, to vede ke snížení únavy, zdravotních rizik a absencí zaměstnanců [22]. Následující Obrázek 14 znázorňuje nesprávné zavedení závěsného dopravníkového systému a tím i zvýšená zdravotní rizika pro pracovníky. Naopak Obrázek 13 zobrazuje správné nastavení dopravníkového systému, čímž se zdravotní rizika minimalizují.
Stejně tak jako předchozí obrázky 14 a 13, tak i obrázek 15 znázorňuje dvě možnosti ergonomického řešení ve výrobě. Na levé straně obrázku je vyobrazena
Obrázek 14: Zvýšené riziko bolesti paže, ramen a krku
Obrázek 13: Minimalizace rizika bolesti paže, ramen a krku
34
pracovnice, která se ohýba ke svazku látek potřebných k výrobě daného oděvu.
K vyzvednutí svazku je potřeba se předklonit a vyvinout značnou sílu. Vychýlená páteř z její statické polohy, může při opakovaném pohybu způsobovat nepříjemné zdravotní problémy, které mohou vést až ke zhoršené schopnosti pro výkon povolání.
Obrázek 15: Pracovní ergonomie [22]
Na pravé straně obrázku 15 je pracovnice, která ke své práci využívá závěsný dopravníkový systém od firmy Eton. Díky tomuto systému, který přepraví veškerý potřebný materiál co nejblíže pracovnímu místu, je ušetřena veškerého namáhavého ohýbání a zvedání těžkých břemen, které by mohli v průběhu času způsobovat zdravotní komplikace.
3.2 Změna ergonomie pracovního místa
Ve všech oděvních společnostech tvoří pracovní místo následující: pracovní stůl, manipulační odkládací plocha, stojní vybavení a pracovník. V oděvní výrobě je převážná většina pracovních míst obsluhována vsedě. Tato pracovní místa mohou být vybavena různými odkládacími plochami např. přistavenými pracovními židlemi, vozíky či jinými odkládacími prostory v podobě stolků. V každé společnosti je vybavení výrobní dílny individuální a můžeme se setkat jak s velmi zastaralým vybavením, které např. neumožňuje variabilní nastavení výšky a zádového opěradla židle, tak i s velmi komfortním zařízením pro pracovníky, které přináší požadovanou ergonomie pro pracovní místo.
35
Přesun materiálu se při výrobním spojovacím procesu provádí po levé straně od pracovního místa. Jestliže nemá podnik potřebnou odkládací plochu, mohou být židle opatřeny tzv. odkládacími tyčemi či mohou být přistaveny na pravou stranu pracovního místa odkládací plochy např. ve formě transportních vozíků. Pokud se hotovený výrobek skládá z velkého množství větších i menších dílů, je odkládání a přemisťování na větším počtu odstavných ploch nepřehledné a pro pracovníky velice nepohodlné.
Navíc tento proces v případě velkého počtu dílů, a jejich manuálního přemísťování má negativní vliv na rychlost výrobního procesu. Z tohoto důvodu je kladeno větší zatížení na pracovníky výrobní linky, které se může negativně podepsat na jejich fyzickém i duševním zdraví.
Obrázek 16: Pracovní místo v konkrétním podniku [13]
Aby měl pracovník dostatečný prostor pro odkládání pracovních dílů, lze dále pracovní plochu stolu rozšířit v přední části o různé přístavné plochy popř. po stranách přidáním odkládacího systému ve formě prostorných a variabilních polic.
36
Pohled shora Pohled zprava
Obrázek 17: Pracovní místo s dopravníkovým systémem [18]
Efektivnějším způsobem pro zlepšení ergonomie pracovního místa v oděvní výrobě je zavedení dopravníkového systému (obr. 18). Pohyby pracovníka jsou omezeny pouze na minimální počet úkonů potřebných na zhotovení jednoho kusu oděvu. Pracovník odebírá rozpracované díly ze závěsu a přemisťuje do pracovní oblasti.
Po vykonané pracovní operaci upne pracovník díly do závěsu a stisknutím tlačítka dá impuls k přemístění po dráze dopravníku na následující pracovní místo. Tímto způsobem se docílí nejkratšího času potřebného na vyhotovení jedné operace. Dále umožňuje manipulovat s díly v co nejmenší vzdálenosti a tím zlepšovat ergonomii pracovního místa.
37
4 Automatizace
Automatizace patří mezi vrcholnou formu vývoje v oblasti technologie.
Zavedením automatizace do výroby je lidská činnost nahrazena automaticky řízenou technikou, která dokáže obstarat mnoho různě složitých činností. V rámci automatizace jsou ve výrobních podnicích čím dál tím víc u mnohých řad procesů využívány různé průmyslové roboty a manipulátory, které pozitivně přispívají ke zvýšení produktivity práce, efektivity celkové výroby včetně zrychlení výrobních procesů. Proto samotná automatizace ve výrobním procesu je zcela nezbytná záležitost, která pozitivně mění celý systém práce směrem výše zmíněným pozitivním vlivům.[17]
4.1 Průmyslové roboty a manipulátory PRaM
Průmyslový robot je označení pro univerzálně použitelné automatické manipulační zařízení s pohyblivými pažemi, které jsou libovolně programovatelné ve třech osách. Průmyslové roboty a manipulátory (dále už jen PRaM) patří mezi oblíbené manipulační zařízení umožňující plně automatizovat vnitropodnikovou a mezioperační manipulaci. [19]
V některých případech se používají roboty s jednoduchou konstrukcí pracující na principu vzít-položit. Je možno využívat závěsného průmyslového robotu, nebo kombinaci zásobního dopravního systému, který využívá kolejové dráhy se samostatně se pohybujícími závěsnými vozíky a průmyslového robotu. [19]
Výhody průmyslových robotů:
Zvýšení produktivity
Rychlé a jednoduché opětovné seřízení bez nutnosti kvalifikovanosti pracovníků
Úspora pracovních sil
Minimalizace zmetků
Návratnost vstupních investic v důsledku prodeje hotových výrobků
Využití i při zavedení nového typu výrobního systému
Flexibilní díky přeprogramování na jiný druh práce
Finančně nenáročný na údržbu a provoz. [19]
38
4.2 Rozdělení PRaM
Manipulační systémy Ručně řízené:
Manipulátory jsou manipulační zařízení ručně ovládaná člověkem:
Mikromanipulátory – jsou manipulační zařízení využívaná k jemné pracovní činnosti
Teleoperátory – jsou dálkově řízené manipulátory, které pracují s člověkem, jehož činnost zesilují
Programově řízené:
Pevně naprogramované – princip manipulačního systému vzít a přemístit
Volně naprogramované – servisní roboty - Samostatně pojízdné automaty pracující na pracovní činnosti nebo jen doprava a přemisťování. Manipulační automaty se používají pro cyklicky se opakující činnost, např. podávání součástek na výrobní lince, aj. [20]
4.3 Automatizace v oděvní výrobě
Už od počátku věků se lidé snaží si práci co nejvíce ulehčit, ať už parním motorem nebo automatickým tkalcovským stavem. V současné době je trendem co nejvíce využívat ve výrobě automatizaci a robotizaci, je to způsobeno velkou světovou konkurencí mezi podniky a rychle se rozvíjející technologií různých systémů, které podnikům přinášejí ziskovost.
V dnešní době již není možné si představit průmyslovou výrobu bez automatizace nebo robotizace výroby včetně dalšího vývoje způsobů zpracovávání textilií. Technologický rozvoj nových, aplikací a procesů umožňuje značné zlepšení výrobních podmínek. Výrobní podniky, které si přejí zůstat v této oblasti flexibilní, proto investují značné finanční prostředky do změn výrobních procesů, které přinášejí i přinesou do budoucnosti možnost škálovatelnosti a tím i budoucí konkurenční výhody na trhu.
39
V důsledku rozvoje elektroniky a rostoucích požadavků na bezpečnost, spolehlivost, rychlost, účinnost a kvalitu ve výrobním procesu se začala rozvíjet automatizace. Automatizace podstatně zvyšuje produktivitu práce a urychluje výrobu.
Zpočátku se automatizace orientuje na vlastní technologický proces a technologická vybavení. V oblasti manipulace s materiálem automatizace mírně pokulhává. Z tohoto důvodu dochází k aplikaci plné automatizace do celého výrobního procesu, tedy i do oblasti manipulace s materiálem. [19]
Automatizace s využitím průmyslovými roboty a manipulátory dosahuje zvýšení produktivity práce, zkvalitnění výrobků, snížení zmetkovitosti, atd. Průmyslové roboty jsou např. opatřeny řízením pomocí počítačové techniky nebo přizpůsobivými systémy.
Dají se využít v různých typech výroby a jejich uplatnění se stále rozšiřuje. V různých typech výroby se PRaM využívají v úseku montáže a manipulace. Díky programovatelnosti jsou průmyslové roboty velice flexibilní a umožňují rychle měnit pracovní úkoly. [19]
4.4 KUKA Robotics
Společnost KUKA Robotics se zabývá vývojem robotů pro průmyslové využití.
Ze začátku byly průmyslové roboty využívány hlavně v automobilovém průmyslu a ve velkosériové výrobě. Díky inovaci robotické a řídící techniky se roboty KUKA (obr.) rozšířili i do ostatních průmyslových odvětví včetně textilní a oděvní výroby.
Automatizační řešení robotů KUKA umožňuje v oděvní výrobě výrazné zlepšení účinnosti řezání, šití, lepení, manipulace aj. Průmyslové roboty KUKA nejsou omezeny pouze na definovaný rozsah pohybů, ale mohou být jednoduše přizpůsobeny novým produktům. Roboty KUKA neslouží pouze jako manipulační zařízení, ale lze je využít i při samotném spojovacím procesu jako náhradu obsluhy stroje.[21]
40
Obrázek 18: Průmyslový robot KUKA [23]
4.5 Nový manipulační systém
V současné době se touto problematikou zabývá odborná literatura např. Molfino a kolektiv. Ve své práci A new handling systém for textile/clothing industry řeší nový manipulační systém, který je vyvinut pro automatické vykládání látkových dílů v jedné vrstvě na plochu řezacího stolu. Nařezané díly materiálu jsou uchopeny a jednotlivě předány následujícímu výrobnímu úseku tak, že další část ruční a automatické
manipulace je snížena na minimum. Manipulační systém rozešle díly uvnitř výrobního podniku pomocí předprogramovatelného chapadla.
Obrázek 19: Manipulační systém[27] Obrázek 20: Průmyslový manipulátor[27]
41
5 Organizace výroby pomocí kontrolního systému (softwaru)
V oděvní výrobě jsou adresné automatizované dopravníkové systémy opatřeny kontrolním systémem, který napomáhá k lepší organizaci výroby. Díky tomuto systému se výroba stává mnohem přehlednější a zlepšuje evidenci veškerých vyráběných dílů.
Kontrolní systém zaznamenává v reálném čase sběr dat a informační systém neustále shromažďuje procesy, jasně předkládá informace o výkonu výroby dohlížejícímu personálu kvality a managementu. Tento systém lze přizpůsobit veškerým specifickým potřebám zákazníka a požadavkům výroby tím umožňuje pracovníkům získávat zásadní informace o výrobě v reálném čase, nebo pravidelně zasílat zprávy (reporty), což poskytuje naprostou kontrolu v každém okamžiku. [24]
Kontrolní systém se tedy stává velmi důležitou součástí celého výrobního procesu a přispívá ke zlepšování všech procesů, které přímo souvisejí s výrobou. Navíc přímá kontrola nad výrobním procesem a systémy, přináší nové možnosti nejen pro pracovníky výrobních procesů, ale také pro management společnosti. Získání libovolné informace je tedy otázkou několika minut.[24]
5.1 Programování a řízení dopravníkových systémů
Závěsný systém od firmy ETON je opatřen centrálním počítačovým systémem, který celý proces transportu řídí. Všechna pracovní místa jsou opatřena vlastním mikropočítačem s 20-ti klávesami pro zadávání různých povelů. Terminály umožňují adresování daného nosiče, kontrolovat obsah dopravovaných nosičů, volit jednotlivé přepravní dráhy atd. [24]
Společnost vyvinula ELC – systém (ETON line controller), který řídí výrobu pomocí elektronického adresování. Pracovní místa jsou připojena na komunikačním síťové zařízení (MULTIDROP), které je řízeno pomocí ELC. Software ETON QR, který je dodáván s elektronickým adresováním obsahuje základní funkce, jako jsou např. historie nosiče, cíl výroby, grafický přehled aj. [24]
42
OPT ETON je řídící a informační systém založený na technologii čárkového kódu. Propojením softwaru OPT a počítače se může zvýšit kontrolní rozmezí ELC.
Poskytuje informace o např. počtu nosičů, výdělku, odpracovaných minutách aj. [24]
Dalším softwarem, který společnost Eton vyvinula, je ETON SOFT 3.21. Tento software umožňuje využívat další důležité funkce např. počítačový postup jednotlivých operací, kontrolu kvality, řízení jednotlivých linek, plánovací systém aj. Software ETON SOFTlight poskytuje informace o nosičích od naložení až po odběr výrobku, zobrazuje čas výroby, jednotlivé odchylky od plánu výroby, eviduje jednotlivé nosiče a rozmisťuje je rovnoměrně na jednotlivá pracoviště, aby byla stejně vytížené. [25]
Další počítačem programovaný dopravník je Datatron od společnosti DÜRKOPP. Každé pracovní místo je opatřeno mikropočítačem s LCD displejem, který spolupracuje s centrálním řídícím počítačem a vysílá údaje, které se bezprostředně netýkají spojovacího procesu.
Na začátku výrobního procesu jsou jednotlivé nosiče označeny kombinací až 16 000 znaků kódem, který se v průběhu výroby nemění.
Pomocí optického systému OCR (Optical Character Reading) jsou magneticky zaznamenávány veškeré osobní údaje pracovníka na identifikační kartu. Identifikační karta umožňuje kontrolu osobních informací např. zaznamenání příchodu a odchodu na
Obrázek 21: Kontrolní systém společnosti ETON[24]
43
pracovní místo, pracovní schopnost atd. Údaje z OCR jsou přemístěny do centrálního řídícího počítače, kde poskytují informace k osobnímu ohodnocení pracovníka, popř.
k dalším pracovním analýzám. [26]
Další systém využívá společnost INA. Systém Inamax je řízen pomocí centrálního řídícího počítače, který lze kombinovat s IBM a kompatibilními systémy.
Jednotlivá pracovní místa jsou vybavena mikropočítačem s LCD displejem, který zaznamenává informace o fazoně, velikosti, plnění norem, atd. K centrálnímu řídícímu počítači lze připojit celkem až 256 provozních mikropočítačů, které obsluhuje stejný počet pracovníků.[9]
Každý pracovník je identifikován pomocí osobního zásuvného modulu, který se zapojí do zvláštního konektoru v mikropočítači. [9]
44
Závěr
V současné době je prioritou všech evropských i mimoevropských výrobců vyprojektovat takové dopravníkové a manipulační systémy, které by co nejvíce minimalizovali možnost mezioperační manipulace.
Stejně tak jako vývoj dopravníkového systému, tak ani vývoj kvalitního softwaru nezůstává pozadu a snaží se v rámci pokroku a rozvoje technicky co nejvíce zefektivnit a urychlit výrobu.
S rozvojem techniky se také včetně automatizace a mechanizace v oděvní výrobě začali více využívat manipulátory a průmyslové roboty, které napomáhají k větší bezpečnosti a ke snížení ruční manipulace. V důsledku jejich popularity se zvýšila úroveň manipulace s materiálem a tím i zjednodušení, zkvalitnění, zefektivnění a hlavně zrychlení výroby.
Cílem této bakalářské práce bylo seznámení s aktuální situací v mezioperační dopravě při využití dopravníkového systému v oděvní výrobě. Jedná se o práci, která by měla sloužit jako podklad pro studenty katedry oděvnictví. Je určena pro získání širšího přehledu o výrobních podmínkách, se kterými se v současné době nelze setkat ve výrobních podnicích v ČR.
Tato práce navazuje na předchozí bakalářskou práci zabývající se ergonomií a organizací pracovních míst ve výrobním podniku zabývající se hotovením pracovních oděvů. Z této práce jsou zde také vypůjčeny některé obrázky, jako je plán podlaží po optimalizaci, pracovní místo aj.
Uspořádání pracovních míst je v plánu podlaží dispozičně přepracováno a je zde zaveden závěsný dopravníkový systém. Toto řešení je dalším krokem optimalizace zlepšující nejen organizaci výroby, ale i další aspekty ovlivňující kvalitu a rychlost produktivity práce. Zavedený dopravníkový systém do výroby s pracovními oděvy dále přináší lepší pracovní podmínky z hlediska bezpečnosti práce, efektivity a úspory pracovních sil. Zároveň má dopravníkový systém značný vliv na prostorové podmínky a ergonomii pracovního místa, která se díky jejímu zavedení může, ale nemusí zlepšit.
V případě podniku s výrobou pracovních oděvů by se ergonomie pracovního místa razantně zlepšila a to díky transportu dílů až k pracovnímu místu, kde pracovník může i nemusí rozpracovaný díl odepnout ze závěsu.
45
Seznam použitých zdrojů a literatury
[1] Mezioperační doprava. [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z:
http://www.kod.tul.cz/predmety/TEP/6_TEP_doprava_2013.pdf
[2] TURNER, B. What is a conveyor system [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z:
www.wisegeek.com/what-is-a-conveyor-system.htm
[3] VÁŇA, Milan. Manipulace s materiálem v oděvním průmyslu. 1. vyd. Praha:
SNTL, 1986.
[4] Dopravníkový systém. [online]. [cit. 2014-05-20]. Dostupné z:
http://www.pridal.cz/index.php?pg=15
[5] Problematika dopravy v oděvní výrobě. [online]. [cit. 2014-05-20]. Dostupné z:
http://www.kod.tul.cz/predmety/AOV/dalsi_mat/Dopravni_systemy_v_odevni_v yrobe.pdf
[6] Mezioperační doprava [online]. [cit. 2014-05-10]. Dostupné z:
https://skripta.ft.tul.cz/databaze/data/2007-09-27/13-48-55.pdf
[7] HAAS, Václav. Oděvní stroje a zařízení II. Praha : Informatorium, spol. s.r.o., 2000. ISBN 80-86073-58-0
[8] Eton systems: History and milestones [online]. [cit. 2014-04-11]. Dostupné z:
http://www.etonsystems.com/the-company/history-and-milestones/
[9] Ina System [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z:
http://inasystem.bg/en/ina/aboutus.html
[10] SMC [online]. [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://smartmrt.com/about-us/
[11] Eton systems: Oseny [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné z:
http://www.etonsystems.com/customer-cases/oseny-ltd/
[12] Eton systems: Kaixing garment Co. Ltd [online]. [cit. 2014-02-09]. Dostupné z:
http://www.etonsystems.com/customer-cases/kaixing-garment-co-ltd/
46
[13] ZAVADILOVÁ, Romana. Ergonomie a organizace pracovních míst ve
spojovacím procesu oděvní výroby. Liberec, 2014. Bakalářská práce. Technická univerzita v Liberci. Fakulta textilní.
[14] HAVLÍČEK, F. a kol. Technická příprava a organizace v oděvní výrobě.
Liberec: TUL, 2006.
[15] Metody ergonomie v praxi [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:
http://www.podnikator.cz/provoz-firmy/management/rady-pro- manazery/n:16784/Metody-ergonomie-pro-pouziti-v-praxi [16] Eton systems [online]. [cit. 2014-08-21]. Dostupné z:
https://www.youtube.com/watch?v=7qhM1vt0Dr0 [17] Automatizace [online]. [cit. 2014-01-11]. Dostupné z:
http://www.kteiv.upol.cz/uploads/soubory/serafin/mechatronika/3- Automatizace.ppt
[18] Eton workplace [online]. [cit. 2015-02-14]. Dostupné z:
http://www.etonsupport.com/files/Manuals,%20QC,%20QL,%20OG,%20UG/M anuals%20SELECT,OG,UG,%20Etc/SelectUgUk.pdf
[19] PTÁČEK,V. Rozvoj dopravních a manipulačních systémů v průmyslu. Praha, 1982. 72s.SIVO 1820
[20] TUL, Úvod do CAD [online] Dostupné z:
http://www.kod.tul.cz/info_předmety/CAK/prednasky/prednaska_1_CAD.pdf [21] KUKA Robotics [online]. [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.kuka-
robotics.com/cms/templates/solutions/branches_detail.aspx?NRMODE=Publish ed&NRNODEGUID=%7B6DE30DD0-29BE-4144-9A2D-
F2ABFF866A66%7D&NRORIGINALURL=%2Fcanada%2Fen%2Fsolutions%
2Fbranches%2Ftextile%2F&NRCACHEHINT=NoModifyGuest
[22] Manufacturing of men´s and women´s apparel. [online]. [cit. 2014-05-15].
Dostupné z: http://www.etonsystems.com/applications/apparel-industries/
[23] Robotic handling [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.leapfrog- eu.org/LeapfrogIP/main.asp?pg=rmb_results
47
[24] Software [online]. [cit. 2014-12-06]. Dostupné z:
http://www.etonsystems.com/wp-content/uploads/pdf/Eton_Select_Eng.pdf [25] Prospektové materiály firmy ETON
[26] Prospektové materiály firmy Dürkopp
[27] R.M. Mofino, M. Zoppi. E. Carca, and R. Avvenente, A new hendling systém for textile/clothing industry. 2010, Robotics (ISR), 2010 41st International Symposium on and 2010 6th German Conference on Robototics (ROBOTIK),p.
1-6, ISBN 978-3-8007-3273-9
48
Seznam použitých obrázků
Obrázek 1: Organizace dopravníkových systémů ... 16
Obrázek 2: Lineární dopravníkové systémy [1] ... 16
Obrázek 3: Nelineární dopravníkové systémy [1] ... 17
Obrázek 4: Členění závěsných dopravníků ... 19
Obrázek 5: Dopravník na dílně [4] ... 20
Obrázek 6: Příklad realizace dopravníkového systému od firmy ETON[16] ... 22
Obrázek 7: Pracoviště INA s monitory[9] ... 23
Obrázek 8: Pracoviště INA[9] ... 23
Obrázek 9: Schéma dopravníkového systému ve společnosti Oseny [11] ... 25
Obrázek 10: Schéma dopravníkového systému ve společnosti KaixingGarment Co. Ltd. [12] . 26 Obrázek 11: Plán podlaží po optimalizaci [13] ... 29
Obrázek 12: Návrh zavedení dopravníkového systému (obr.12) ... 31
Obrázek 13: Minimalizace rizika bolesti paže, ramen a krku ... 33
Obrázek 14: Zvýšené riziko bolesti paže, ramen a krku ... 33
Obrázek 15: Pracovní ergonomie [22] ... 34
Obrázek 16: Pracovní místo v konkrétním podniku [13] ... 35
Obrázek 17: Pracovní místo s dopravníkovým systémem [18] ... 36
Obrázek 18: Průmyslový robot KUKA [23] ... 40
Obrázek 19: Manipulační systém[27] ... 40
Obrázek 20: Průmyslový manipulátor[27] ... 40
Obrázek 21: Kontrolní systém společnosti ETON[24] ... 42
49
Příloha 1
Odkazy na videa dopravníkových systémů
50
https://www.youtube.com/watch?v=7qhM1vt0Dr0
https://www.youtube.com/watch?v=GqcyuGp5kF 8
https://www.youtube.com/watch?v=n2B80iHt X8I
https://www.youtube.com/watch?v=v03vPL GMNaM
51
https://www.youtube.com/watch?v=z5KQ8 LJtZSA
https://www.youtube.com/watch?v=Kx8xQ pTyGis
https://www.youtube.com/watch?v=ZlBki2 o7IaA
52
Příloha 2
Plán podlaží před optimalizací
53
Jedná se o původní návrh rozmístění výrobní linky, jejíž rozvržení z hlediska
materiálového toku je velice neefektivní. Pro lepší představu je zde dále přiložen plán podlaží s vyznačenou trasou materiálového toku ve výrobě.
