Posudek vedoucího bakalářské práce
Tereza Klinkerová – Městská knihovna a ZUŠ Roztoky
Katedra urbanismu Fakulty umění a architektury, TUL
Zadání bakalářské práce vychází z tématu, které si zvolila sama studentka, a jehož cílem je nalézt místo a navrhnout nový objekt městské knihovny za ZUŠ.
Město Roztoky se nachází severně od Prahy, na levém břehu Vltavy při ústí Únětického potoka. Ve městě žije v současnosti zhruba 8,5 tisíce obyvatel a jeho současnou velikost můžeme spojovat primárně s rozvojem, kterým město prošlo v době I. republiky. Z tohoto období pochází zásadní urbanistická koncepce hlavních tříd, ústící na náměstí. V jisté nadsázce můžeme o městě mluvit jako zahradním městě, kde výrazná část urbánní zástavby je tvořena zástavbou rodinných domů. Město má též svou starší vrstvu, která je dodnes vnímána jako centrum a právě zde se rozhodla studentka umístit svůj návrh. Návrh, který má za cíl v urbanismu města definovat uliční stopu ulice Nad Čakovem a vytvořit kompoziční doplněk stávajícímu objektu ZUŠ. Této úvaze rozumím a pokládám ji za možnou a podnětnou.
Vlastní objekt je navržen jako budova, která je založena na obvodovém plášti a vnitřních nosných křivkách, jež díky svým průnikům, křížením a míjením vytvářejí prostorově členitý svět. Tato prostorová hra měla v podání autorky mnoho variant a mohu konstatovat, že mnohé variantní úvahy vykazovali, z mého pohledu, větší dynamiku, což se často skicám stává. Musím se přiznat, že mě toto vědomí provokuje a jsem jím zatížen, možná i proto na mě výsledné řešení působí usedle. Doufal jsem, že kruhy proběhnou do venkovního prostoru a budou tak součástí celkového konceptu domy, který v mém pohledu není omezen pouze na vnitřní partie domu.
Dispoziční řešení je možné, nejde však v jistých detailech ruku v ruce s vlastním prostorovým konceptem domu, tj. kružnice či křivky, na nichž leží či je zařízlá střecha či strop, což mě přirozeně mrzí. V podobném duchu se musím vyjádřit i o fasádách, které mě zneklidňují svým měřítkem, ale vím, že na toto téma jsme vedli s autorkou mnohé debaty a její argumenty respektuji.
Co mě naopak velmi těší, je skutečnost, že můžu klidně konstatovat, že studentka po celou dobu prošla celou řadou koncepčních úvah, z nichž mnohé považuji za inspirativní.
S výslednou podobou má jisté problémy, tak jak jsem již naznačil, to však neznamená, že bych si nebyl vědom autorčiny usilovné a soustavné práce. Grafická úroveň práce je průměrná a srozumitelná. I přes výše uvedené výhrady doporučuji práci k obhajobě.
Navrhuji hodnocení velmi dobře C.
V Brně 8. 6. 2018
Radek Suchánek
