Analýza kvality naučných stezek v CHKO Orlické hory

(1)

Technická univerzita v Liberci

FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

Katedra: Katedra pedagogiky a psychologie Studijní

program: Vychovatelství

Studijní obor: Pedagogika volného času

Analýza kvality naučných stezek v CHKO Orlické hory

The analysis of the quality of the nature trails in Orlické hory Protected Landscape Area

Bakalářská práce: 12–FP–KPP– 31

Autor: Podpis:

Radka Henclová Na Strážnici 202

54901, Nové Město nad Metují

Vedoucí

práce: Mgr. Jana Modrá

Počet

stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh

70 10 16 13 12 4 + 1CD

CD obsahuje celé znění bakalářské práce.

(2)

(3)

(4)

Čestné prohlášení

Název práce: Analýza kvality naučných stezek v CHKO Orlické hory Jméno a příjmení

autora:

Radka Henclová Osobní číslo: P10000918

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb.

o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.

Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.

V Liberci dne:

Radka Henclová

(5)

Poděkování

Ráda bych na tomto místě poděkovala všem, kteří mi pomáhali a podporovali při tvorbě mé bakalářské práce. Především bych ráda poděkovala vedoucí práce paní Mgr. Janě Modré za všestrannou pomoc, cenné rady a připomínky, týkající se zpracování a obsahu bakalářské práce.

(6)

Anotace

Bakalářská práce se zabývá analýzou kvality naučných stezek v CHKO Orlické hory. Teoretická část se věnuje vymezení a vyhlášení oblasti CHKO Orlické hory, dále vymezením pojmu naučná stezka. Důležitou součástí teoretické části je nadefinování hodnotících kritérií pomocí literatury.

Účelem výzkumné části je na deseti vybraných naučných stezkách vyhodnotit předem nadefinovaná kritéria a určit tak silné a slabé stránky naučných stezek v CHKO Orlické hory.

Zároveň se výzkumná část zaměřuje na faktory, které nejvíce ovlivňují kvalitu naučných stezek V CHKO Orlické hory.

Klíčová slova: Chráněná krajinná oblast, Orlické hory, naučná stezka, hodnotící kritéria, kvalitativní výzkum

(7)

Abstract

The thesis deals with the analysis of the quality of the nature trails in Orlické hory Protected Landscape Area. The theoretical part deals with the definition and declaration of Orlické hory Protected Landscape Area, and the definition of the term a nature trail. The important part of the theoretical part is the definition of the evaluation criterions by using literature. The aim of research part is to evaluate the evaluation criterions in the ten selected nature trails and to determine the strong and weak aspects in the nature trails in Orlické hory Protected Landscape Area. The research part is focused on the factors, which influence the quality of the nature trails in Orlické hory Protected Landscape Area.

Key words: Protected Landscape Area, Orlické hory, nature trails, evaluation criterions, qualitative research

(8)

Obsah

1. Úvod...12

2.Teoretická část...13

2.1 CHKO Orlické hory...13

2.1.1 Charakteristika CHKO Orlické hory...14

2.1.2 Vyhlášení CHKO...15

2.2 Naučné stezky...15

2.3 Hodnotící kritéria...16

2.3.1 Interpretační potenciál...16

2.3.2 Přístupnost, dostupnost ...17

2.3.3 Okolí NS...17

2.3.4 Fyzická náročnost ...18

2.3.5 Značení stezky...18

2.3.6 Délka stezky...18

2.3.7 Počet zastávek...18

2.3.8 První a poslední zastávka...19

2.3.9 Přechody mezi zastávkami...19

2.3.10 Obsah tabule...20

2.3.11 Interaktivita...20

2.3.12 Vizualizace tabule...20

3.Výzkumná část...20

3.1 Cíle výzkumu...20

3.2 Metodika...21

3.3 Vyhodnocení jednotlivých stezek...22

3.3.1 Naučná stezka „Po lehkém opevnění v okolí Olešnice v Orlických horách“...22

3.3.1.1 Slovní vyhodnocení kritérií...24

3.3.1.2 Vyhodnocení silných a slabých stránek NS...25

3.3.2 Naučná stezka „Po hřebeni Orlických hor“...26

3.3.3 Naučná stezka Lesů České republiky Deštné v Orlických horách...29

(9)

3.3.4 Naučná stezka „Okolím Deštného“...32

3.3.5 Naučná stezka „Bedřichovka“...36

3.3.6 Naučná stezka „Zemská brána“...39

3.3.6.1 Slovní vyhodnocení kritérií ...40

3.3.7 Naučná stezka „Historie tavení skla“...42

3.3.8 Naučná stezka „Běloves“ Po Československém opevnění z let 1936 – 1938...46

3.3.8.1 Slovní vyhodnocení kritérií: ...47

3.3.8.2 Vyhodnocení silných a slabých stránek NS:...49

3.3.9 Naučná stezka „ Žamberk - Kunvald“...50

3.3.10 Naučná stezka stezka „Náchod – Vysokov – Václavice 1866...53

3.3.10.2 Vyhodnocení silných a slabých stránek NS ...55

3.4 Závěrečné vyhodnocení jednotlivých kritérií...56

3.5 Diskuze a interpretace...61

4. Závěr...63

5.Použitá literatura...65

6.Seznam příloh...67

(10)

Seznam tabulek

Tabulka 1: Základní charakteristika CHKO Orlické hory...14

Tabulka 2: Základní charakteristika NS Po lehkém opevnění v okolí Olešnice v Orlických horách ...22

Tabulka 3: Základní charakteristika NS Po hřebeni Orlických hor...26

Tabulka 4: Základní charakteristika NS Lesů ČR Deštné v Orlických horách...29

Tabulka 5: Základní charakteristika NS Okolím Deštného...32

Tabulka 6: Základní charakteristika NS Bedřichovka...36

Tabulka 7: Základní charakteristika NS Zemská brána...39

Tabulka 8: Základní charakteristika NS Historie tavení skla...42

Tabulka 9: Základní charakteristika NS Běloves Po Československém opevnění z let 1936 - 1938 ...46

Tabulka 10: Základní charakteristika NS Žamberk - Kunvald...50

Tabulka 11: Základní charakteristika NS Náchod - Vysokov - Václavice 1866...53

Tabulka 12: Celkový přehled bodového vyhodnocení kritérií 1-6...60

Tabulka 13: Celkový přehled bodového vyhodnocení kritérií 7-12...60

Seznam ilustrací

Ilustrace 1: Orlické hory...13

Ilustrace 2: Mapa NS Po lehkém opevnění v okolí Olešnice v Orlických horách...23

Ilustrace 3: Mapa NS Po hřebeni Orlických hor...26

Ilustrace 4: Mapa NS Lesů ČR Deštné v Orlických horách...29

Ilustrace 5: Mapa NS Okolím Deštného...33

Ilustrace 6: Mapa NS Bedřichovka...36

Ilustrace 7: Mapa NS Zemská brána...39

Ilustrace 8: Mapa NS Historie tavení skla...43

Ilustrace 9: Mapa NS Běloves Po Československém opevnění z let 1936 - 1938...46

Ilustrace 10: Mapa NS Žamberk - Kunvald...50

(11)

Ilustrace 11: Mapa NS Náchod - Vysokov - Václavice 1866...53

Ilustrace 12: NS Náchod - Vysokov - Václavice 1866...67

Ilustrace 13: NS Žamberk - Kunvald...68

Ilustrace 14: NS Lesů ČR Deštné v Orlických horách...68

Ilustrace 15: Značení NS kombinované s klasickým turistickým značením...69

Ilustrace 16: Vlastní značení NS...69

Seznam použitých zkratek a symbolů:

CHKO Chráněná krajinná oblast

ČR Česká republika

NS Naučná stezka

O. h. Orlické hory

(12)

1. Úvod

Naučné stezky, jako jedna z metod environmentální výchovy, se v posledních letech dostávají do popředí a snaží se tak ovlivnit výchovu a vzdělávání populace. Každý z nás si určitě již nějakou naučnou stezku prošel a v každém z nás nechala tato stezka jistou stopu.

Tato práce se zaměřuje hlavně na analýzu kvality naučných stezek, protože je velice důležité, aby stezky, jejichž počet se v České republice neustále zvyšuje, byly profesionální. Jelikož se v žádné české literatuře přesně neříká jak by měla správná stezka vypadat, která kritéria by měla splňovat, rozhodla jsem se nastudováním literatury nadefinovat minimálně deset základních kritérií a tato kritéria vyhodnotit na deseti naučných stezkách v CHKO O.h. Výzkum je proveden v Orlických horách, protože se v nich pohybuji už od narození a jsou mi velice blízké. Jelikož je pojem Orlické hory velice široký, vymezila jsem si pro svou práci užší území a tím je CHKO Orlické hory. Cílem této práce tedy je, pomocí předem nadefinovaných kritérií, vyhodnotit silné a slabé stránky jednotlivých NS a zároveň je cílem práce vyhodnotit silná a slabá kritéria.

Zaměřit bych se také chtěla na faktory, které ovlivňují kvalitu NS. Konkrétně se budu zabývat časovou tendencí NS, to znamená na rok vzniku nebo rekonstrukci NS. Zde mě bude zajímat, jestli jsou NS celkově kvalitnější, zda se s odstupem času zkracují, nebo prodlužují, jak se liší novější NS od těch dříve postavených.. Jedním z faktorů, které mohou ovlivňovat kvalitu NS jsou tvůrci NS, proto se budu zabývat i hodnocením kvality stezky z pohledu jejich tvůrců a správců.

Výsledky bakalářské práce nelze zobecnit, ale pevně věřím, že nadefinování základních kritérií a poukázání na silné a slabé stránky vybraných NS, může sloužit jako kvalitní podklad pro tvorbu nových NS.

(13)

2.Teoretická část

2.1 CHKO Orlické hory

Ilustrace 1: Orlické hory

(14)

2.1.1 Charakteristika CHKO Orlické hory

Rozloha 204 km2

Nadmořská výška od 416m do 1115m

Vyhlášení 27.12.1996

Maloplošná zvláště chráněná území CHKO • 2 národní přírodní rezervace (Národní přírodní rezervace Bukačka, Národní přírodní rezervace Trčkov)

• 13 přírodních rezervací

• 6 přírodních památek Tabulka 1: Základní charakteristika CHKO Orlické hory

CHKO Orlické hory je krajinný celek tvořený hřebenem Orlických hor a malebným podhůřím.

Nejvýše položeným bodem je vrchol Orlických hor Velká Deštná, která se tyčí do výšky 1115 m.

Naopak nejníže položený bod je údolí řeky Bělé nad Skuhrovem nad Bělou. Orlické hory se dělí z geomorfologického hlediska do tří významných částí – Deštenská hornatina, Mladkovská hornatina a Bukovohorská hornatina – všechny části spadají do CHKO.

Deštenská hornatina: Je severozápadní, nejvyšší a plošně nejrozsáhlejší část Orlických hor. Mezi nejvýznamnější místa této hornatiny patří Velká Deštná (1115m), Vrchmezí (1084m) a Šerlich (1025m).

Mladkovská vrchovina: Tvoří nejmenší a nejníže položenou část Orlických hor. Nadmořská výška zde nepřesahuje 700 m (kromě dvou vrcholků). Snížený hřbet zde protínají údolí Divoké a Tiché Orlice.

Bukovohorská hornatina: Představuje východní výspu Orlických hor. Červenovodské sedlo (815m) ji dělí na severní část – Suchý vrch (995m), a na jižní část – Buková hora (958m).

Toto pohoří je přes 50 km dlouhé, z toho 29 km tvoří přirozené hranice s Polskem, které vedou od Trčkova po Zemskou bránu a celou touto Orlickou brázdou protéká řeka Divoká Orlice, která pramení v Polsku v rašeliništích. Na Divoké Orlici můžeme najít nádrž Pastviny. Orlické hory také odvodňuje Tichá Orlice, která pramení v Jesenické oblasti.

CHKO tedy zaujímá celý hlavní hřbet Orlických hor, táhnoucí se od Olešnice v Orlických horách jihovýchodně směrem k Zemské bráně na Divoké Orlici.

(15)

2.1.2 Vyhlášení CHKO

CHKO Orlické hory byla vyhlášena za účelem ochrany a uchování harmonicky vyvážené krajiny, ve které se snoubí prvky přírodní s výsledky dlouhodobé činnosti a působení člověka.

Celé území je také chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Najdeme zde pestrou mozaiku dochovaných ekosystémů (rašeliniště, mokřady, polokulturní louky, remízky, atd.) se značnou koncentrací výskytu chráněných druhů rostlin i živočichů. I zdejší architektura má ovšem svérázný charakter. (Rubin, 2003)

V CHKO Orlické hory existují velice významná místa, proto byly některé oblasti CHKO zařazeny mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000, pod kterou spadají dvě kategorie a to ptačí oblasti a významné přírodní lokality. V O. h. se konkrétně jedná o jednu ptačí oblast a 4 evropsky významné lokality, ve kterých se vyskytují celoevropsky ohrožené druhy rostlin a živočichů a přírodních stanovišť. (Cittadella production, 2013)

2.2 Naučné stezky

Naučné stezky jsou jednou z forem environmentální interpretace, kterou lze chápat jako výchovnou činnost nebo motivační faktor ke změně chování. Environmentální interpretaci lze rozdělit na personální, která využívá sílu mluveného slova a nonpersonální, která probíhá bez doprovodu interpreta a návštěvník si tak sám určuje tempo a sled aktivit. Do kategorie nonpersonální interpretace patří, pro nás důležité, naučné stezky. (Beck & Cable, 2002).

Pro upřesnění pojmu NS uvádím několik různých definic, které se od sebe vždy nepatrně liší.

„Naučné stezky jsou vyznačené výchovně vzdělávací trasy vedoucí přírodně i kulturně pozoruhodnými územími a oblastmi. Na nich a při nich jsou vybrány některé významné objekty a jevy, které jsou na určených zastaveních zvlášť vysvětleny.“ (Čeřovský, 1989)

„Naučná stezka je převážně pěší turistická značená trasa, která má za cíl návštěvníkovi sdělit zajímavé informace o přírodovědných, vlastivědných, popř. historických aspektech dané lokality nebo oblasti, jíž prochází. Cílem naučných stezek je vzdělávání široké veřejnosti. Většina naučných stezek vzniká v přírodně bohatých a zachovalých lokalitách s cílem působit výchovně na návštěvníky a ukázat bohatství přírody, které je potřeba chránit.“ (Kocián, 2003)

Naučná stezka je druh turistické trasy, od které se odlišuje značením. Existují NS pro pěší, cyklisty, vodáky, běžkaře a další. Naučná stezka je považována za formu výchovy, která se dobře

(16)

osvědčila jak u nás tak v zahraničí. Pomocí stezek lze vychovávat ke kultuře, ochraně přírody či k péči o životné prostředí. Stezky se dělí na stezky s průvodcem a samoobslužné. V této práci jsem se zaměřila na stezky samoobslužné, což znamená, že návštěvník prochází trasu sám a vysvětlení mu poskytují pomůcky (průvodcovský text) a vysvětlující tabule. Výhodou samoobslužné NS je to, že si účastník např. tempo prohlídky sám zvolí. Můžeme se setkat i s kombinovanou formou stezek, tedy samoobslužnou i průvodcovskou. (Čeřovský, 1989)

Pomocí naučných stezek se můžeme dostat na celorepublikově známá místa, ale také na místa, která by byla zapomenuta. Umístěním naučné stezky takové zapomenuté místo zvýrazníme a oživíme. V České republice je vybudováno už více než šest set NS a na nejvíce z nich převažují informace z přírody. Zpracování stezek se liší kvalitou i kvantitou, zpracováním informací. Tyto parametry jsou závislé hlavně na autorech stezky. (Šírová-Motyčková, 2010)

2.3 Hodnotící kritéria

V následující kapitole představím hodnotící kritéria, která jsou čerpána převážně z anglické literatury. Konkrétně z knihy Environmental Interpretation: Practical Guide for People with Big Ideas and Small Budgets od Ham Sam H. K nadefinování kritérií jsem také použila Manuál místního průvodce od Ladislava Ptáčka. Pro svou bakalářskou práci jsem zvolila 12 kritérií jimiž jsou interpretační potenciál, přístupnost a dostupnost, okolí NS, fyzická náročnost, značení NS, délka NS, počet zastávek, první a poslední zastávka přechody mezi zastávkami, obsah tabule, interaktivita, vizualizace tabule.

2.3.1 Interpretační potenciál

Interpretační potenciál stezky, neboli výklad, chápání, porozumění, znamená, že stezky předávají smysluplné a relevantní informace, které jsou dobře orientované kolem ústředního tématu, zároveň jsou zábavné svým divákům, a tím si účastník ke stezce vytváří vztah. Správný interpretační potenciál poznáme jednoduše, a to pozorováním lidí, kteří stezkou procházejí.

Pokud se u zastávky zdrží, zajímají se o ceduli a zapojí se do aktivity, ke které cedule vybízí, pak interpretace splňuje požadovaný cíl. Správná interpretace je postavena na tom, že se přímo na místě může návštěvník vše vnímat svými smysly a zažívat to, co stezka nabízí. Zároveň je ale důležité, aby stezka obsahovala neviditelnou, abstraktní složku. Interpretační potenciál také znamená to, že stezka přenáší významné rysy z prostředí do povědomí lidí, kteří po stezce jdou.

Musíme ovšem brát v potaz to, že stezka, která vede lidi k nějakému zajímavému, zvláštnímu

(17)

místu a nemá viditelné funkce, interpretační potenciál mít nemusí. Taková stezka musí vzbuzovat zájem lidí v jiných oblastech. Celá stezka by měla obsahovat maximálně 5 hlavních informací.

(Ptáček, 2010)

2.3.2 Přístupnost, dostupnost

NS je dostupná, když má výhodnou polohu pro uživatele (účastníky) stezky, má vyhrazené parkoviště pro automobily, jízdní kola. Parkování je důležitým aspektem, hlavně pro ochranu životního prostředí, a bezpečnost lidí. Prostor pro parkovaní by měl být dostatečně veliký, hlavně z důvodu otáčení automobilů nebo autobusů. (Ham, 1992)

Přístupností rozumíme povrch stezky, který by měl být pohodlný a bezpečný pro uživatele. Proto je třeba stezku pravidelně kontrolovat a udržovat. Rovněž termíny dostupnost a přístupnost obsahují také to, že by stezka měla mít bezbariérový přístup pro lidi s různými typy tělesného postižení. Jedná se často o specifikace, které jsou jednoduché a snadno splnitelné. Například lidé na vozíku potřebují mírný stupeň klesání a stoupání profilu trasy. Komplexní seznamy, požadovaných architektonických norem pro vybavení, včetně tras, jsou uvedeny v literatuře, např.: Beechel (1975). Musíme ovšem vzít na vědomí, že v ČR terén většinou tato kritéria nesplňuje. Co je ale důležité, je možnost projít stezku s dětským kočárkem, protože mezi časté návštěvníky naučných stezek patří právě rodiny s malými dětmi. Zde lze stezky rozdělit na tři náročnosti. Vyšší, kdy musíme kočárek v některých místech poponést, nižší, kdy s kočárkem případné nerovnosti zvládneme projet bez poponášení a třetí, kdy je s kočárkem přístupnost na NS nemožná. (Ham,1992)

2.3.3 Okolí NS

Je důležité, aby stezka nevedla nebezpečným prostředím. Základem je vyhnout se umístění NS v blízkosti elektrického vedení, dálnice, silnice, nechráněných útesů, oblasti, kde se v hojném počtu nacházejí jedovaté rostliny, agresivní zvířata, příkré svahy, hrany řek nechráněné zábradlím, které jsou také velmi nebezpečné. Důležitým faktorem je také nadmořská výška NS či nestabilní oblasti (povodně, sucho,..). Ideální je, když se stezka nachází v oblasti koncentrace lidí. Někdy však položením stezky do odlehlejších míst chceme přilákal lidi do jiné, ne tak známé oblasti. Tato strategie má smysl, pokud jde o přilákání lidí na výjimečné místo, nebo pokud jde o významný příběh k místu se vztahující. Nehodí se, ovšem, pokud je cílem stezky rozvoj fyzické stránky člověka. (Ham, 1992)

(18)

2.3.4 Fyzická náročnost

Fyzická náročnost je jedním z důležitých faktorů NS. Při tvorbě NS musíme brát v potaz fakt, že po stezce projde nespočet lidí, kteří mají různou fyzickou zdatnost. Stezky by proto měly být fyzicky málo náročné. Výjimku mohou tvořit stezky, které jsou cíleně vedené po náročnějším terénu. Je ovšem třeba míru fyzické náročnost stezky zmínit v textu úvodní cedule.

2.3.5 Značení stezky

NS jsou převážně značené bílým čtvercem s šikmým zeleným pruhem. Setkat se návštěvník může také se stezkou, která je značena klasickým turistickým značením (příloha č. 3). Lze ovšem nakombinovat značení stezky dalšími popisnými cedulkami, šipkami. Je nutné, aby značení bylo viditelné a účastníci se necítili být na NS ztraceni. Dobrým značením také zabráníme častému jevu zkracování si cesty. U některých cest se můžeme setkat s tím, že závěrečný text na jedné informační tabuli směruje účastníky stezky k další zastávce. Mezi častá vodítka ve značení patří očíslování cedulí. Používá se to pro lepší orientaci účastníka na stezce. Nesmíme zapomenout také možnost na vlastního značení stezky (příloha č. 3), které konkrétní stezce přidělil autor či tvůrce. Například stezka pojmenovaná „Po stopách skřítka Javorníčka“ by mohla být značená javorovými listy. (Ham, 1992)

2.3.6 Délka stezky

Nesmíme zapomenout, že cílem NS je udržet zájem účastníka vysoko a únavu co nejníže. I když délky NS se liší, průměrná stezka by měla být dlouhá 1,6 km. Někteří experti uvádějí pouze polovinu a to 800m, protože na NS se vydají i lidé, kteří nemají rádi výlety. My však musíme dosáhnout toho, aby i tento návštěvník udržel pozornost. Stezka, která má 45min a více, je už považována za dlouhou. Doporučuje se tedy, aby stezka měla cca 30min. (Ham, 1992)

2.3.7 Počet zastávek

Existuje mnoho neshod týkajících se ideálního počtu zastávek na jedné NS. Někteří autoři doporučují 15 – 18 zastávek, jiní autoři zase 20 – 30 zastávek. Z tohoto pohledu je velmi důležité dbát na délku trasy. Zde se jako optimální ukazuje volit rozmístění cedulí ve vzdálenosti asi po 300m. Jednoduchým pravidlem také je to, že by nemělo být vidět od jedné cedule k následující ceduli. (Ham, 1992)

(19)

2.3.8 První a poslední zastávka

Zde je důležité jak bude stezka vypadat, protože existují 3 typy rozvržení naučných stezek.

Nejběžnějším typem ve světě je smyčka. Smyčkové tratě jsou kruhové, což znamená, že začínají a končí na stejném místě. Většinou jsou tyto smyčky jednosměrné, což je výhodné, protože jednosměrnost umožňuje návštěvníkům sledovat pořadí interpretačních zastávek bez výskytu dalších lidí, kteří jdou v opačném směru. (Ham, 1992)

Propojením dvou smyček vznikne tzv. osmička. Toto rozvržení má výhodu v tom, že poskytne lidem možnost návratu po ukončení jedné smyčky, nebo možnost pokračování druhou smyčkou.

Tyto profily bývají opět jednosměrné. (Ham, 1992)

Nejméně používaným rozvržením je lineární design. Tyto stezky vyžadují, aby se lidé vrátili po stejné trase zpět a většinou bývají obousměrné. S lineárním typem stezky se v ČR setkáme nejčastěji. (Ham, 1992)

První a poslední cedule (zastávka) by měly být odlišené od ostatních. První cedule by měla obsahovat mapku celé trasy, zmínit důležité body, být informační, obecná, vzbuzovat zájem.

Nesmíme také zapomenout na uvítání účastníků a umístění loga nebo jiného organizačního štítku. Účastníkům první cedule udává čas, jak dlouho jim bude cesta přibližně trvat a kde bude stezka ukončena. Závěrečná tabule by měla být také odlišená od ostatních zastávek. Dobrý závěr posiluje celé téma stezky. Závěrečná tabule by měla stručně shrnout vztah mezi zastávkami, zopakovat hlavní poselství stezky a měla by obsahovat poděkování. Návštěvníkům přijdou vhod i jednoduché a stručné informace, jak se dostat zpět k výchozímu bodu. Může se stát, že první zastávka bude zároveň i závěrečnou zastávkou. V tomto případě je nutné ceduli utvořit tak, aby byla použitelná obousměrně. (Ham, 1992)

2.3.9 Přechody mezi zastávkami

Pokud jsou přechody dobře zvolené, může to ovlivnit i text, který pak nemusí být tak dlouhý.

Přechod umožňuje použít autorovi stezky předzvěst, tajemství a vyvolat v lidech zvědavost.

Přechody mohou být také použity jako příprava na další zastávku. Pro vyvolání pocitu očekávání se doporučuje, aby nebylo vidět od zastávky k zastávce. (Ham, 1992)

(20)

2.3.10 Obsah tabule

Nejlepší naučné stezky se vyznačují hned několika znameními. Jedním z nich jsou krátké a jednoduché věty, které mají nejvíce 20 slov. Dále v textu převládají jednoduchá a účinná slovesa, celý text na tabuli by měl mít kolem 60 slov. Text by se měl vztahovat k celkovému tématu stezky, ale zároveň by měl mít jasný motiv. Text by neměl obsahovat žádná neznámá slova nebo technické termíny. Pokud tyto termíny použijeme, musíme je následně vysvětlit. Nesmíme zapomenout ani na to, že tabule by měly být vícejazyčné. Každá zastávka by také měla mít své téma a k tomu jasný a konkrétní nadpis na tabuli. (Ham, 1992)

2.3.11 Interaktivita

Cedule svým textem může s lidmi komunikovat. Může je vybízet k zapojení se, navrhovat něco podniknout a udělat, zapřemýšlet, splnit úkol. Hodnotíme zde hlavně plošnost tabule.

Na současných NS nejsou výjimkou tabule ve formátu 3D. Nechají účastníka např. otevřít okénko, sestavit kostičky, otáčet obrázky a podobně.

2.3.12 Vizualizace tabule

Dalším důležitým bodem je grafická stránka tabule (příloha č.1). Je důležité se zaměřit na kontrast barvy pozadí tabule a barvy zvoleného písma, na velikost a typ písma. Dále na celkovou přehlednost a uspořádání textu a obrázků na tabuli. Tabuli by měla doplňovat obrázková příloha, která by měla být vysvětlena a měla by se vztahovat k tématu na ceduli. Pokud je tabule napsána vícejazyčně, je třeba jazyky od sebe výrazně oddělit. V neposlední řadě by měla cedule vizuálně zaujmout na první pohled tak, aby přilákala účastníka, který si následně text přečte. (Ham, 1992)

3.Výzkumná část

3.1 Cíle výzkumu

Práce je zaměřena na vyhodnocení silných a slabých stránek NS v CHKO Orlické hory. Výzkum má vyhodnotit, která kritéria jsou na vybraných naučných stezkách zanedbávána a která jsou naopak v pořádku. Jedním z cílů práce je také vyhodnocením výsledků určit, co nejvíce ovlivňuje kvalitu stezky. V rámci celého výzkumu byly řešeny následující otázky:

1. Splňují stezky v CHKO Orlické hory nadefinovaná kritéria?

(21)

2. Která z nadefinovaných kritérií jsou v CHKO Orlické hory silná a která slabá?

3. Které faktory ovlivňují kvalitu NS v CHKO Orlické hory hodnocených na základě nadefinovaných kritérií?

3.2 Metodika

Pro svou práci jsem zvolila metodu zkoumání kvalitativní výzkum, doplněný kvantitativním výzkumem a pozorováním. U kvalitativního přístupu nelze zobecnit výsledky výzkumu, protože mohou být ovlivněny výzkumníkem. Tato metoda je časově poměrně náročná, ovšem přináší nám dobré poznání konkrétních zkoumaných věcí, podmínek a situací. Většinou se jedná o zkoumání více aspektů u menšího vzorku, který minimálně využívá statistiku. Naopak je to u kvantitativního výzkumu, pro který je statistické zpracování nezbytné. Pro kvantitativní výzkum je dále typické zkoumání několika aspektů u mnoha objektů, vyhodnocování dat po jejich sběru a zobecnění výsledků. (Reichel, 2009) Pro úplnost dat jsem použila ještě metodu pozorování, která byla nedílnou součástí celé práce.

Jako výzkumný vzorek jsem si určila deset NS, které jsou umístěné v CHKO Orlické hory.

Šlo tedy o kriteriální výběr vzorku. Při výběru vzorku došlo k chybě, protože v oblasti CHKO Orlické hory je umístěno pouze 7 NS, proto jsem musela vzorek NS doplnit třemi naučnými stezkami z blízkého okolí CHKO Orlické hory. Tyto stezky patří do Orlických hor, ale již nespadají pod správu CHKO. Celkem tedy do výzkumného vzorku patří 10 NS, které nebyly určeny dalším kritériem.

Pro můj výzkum jsem nerozlišovala, zda se jedná o stezku historickou, čistě interaktivní či stezku pro pěší nebo cyklisty, běžkaře.

Určila jsem si, že data pro výzkum budu sbírat od dubna 2012 do října 2012. Jako první jsem si vytvořila tabulku pro sběr dat (příloha č. 4), ve které byly napsány názvy všech deseti NS a v tabulce byla vypsána všechna předem nadefinovaná hodnotící kritéria. Následně jsem do této tabulky zaznamenávala bodová hodnocení NS. Pro zaznamenávání dat jsem zvolila tabulku, do které jsem udělovala jednotlivým stezkám bodové hodnocení. Již předem jsem si určila škálu od 0 do 10 a body udělovala podle nadefinovaných kritérií. V bodovém hodnocení 0 bodů znamenalo nejméně a 10 bodů nejvíce. Pro lepší dokumentaci, zpětnou kontrolu a kvalitnější analýzu stezek, jsem naučné tabule, okolí stezky, značení a další důležité body NS zaznamenávala na fotoaparát.

(22)

Jelikož literatura, ze které jsem čerpala, byla zahraniční, upravila jsem některá kritéria českým podmínkám, čímž jsem pro svou práci získala reálnější pohled na výsledky výzkumu. Konkrétně u délky stezky a u počtu zastávek na NS jsem udělala pro svůj výzkum úpravu. Délku stezky, kterou lze projít za 4 hodiny, to znamená stezku dlouhou 5 – 10 km, jsem hodnotila vyšším počtem bodů, protože český turista se vydá na NS s představou celodenního výletu, nebo odpolední procházky. Naučnou stezku nechápe jako zastavení, které by ho obohatilo například během pracovního dne. K úpravě došlo i u počtu zastavení na NS. Pro výzkum v Orlických horách jsem si určila, že stezka dlouhá 5000 metrů by měla mít přibližně 10 zastavení. Tento poměr založená na počtu cedulí k délce stezky jsem brala jako optimální, ale nelze ho vždy brát jako striktní.

3.3 Vyhodnocení jednotlivých stezek

3.3.1 Naučná stezka „Po lehkém opevnění v okolí Olešnice v Orlických horách“

Délka stezky 6 km

Počet zastavení 5

Převýšení 142 m

Směr Jednosměrná

Rozvržení Smyčka

Určené pro Pro pěší, školy, rodiny

Vznik 16.4.2005

Tvůrce, zřizovatel Obec Olešnice v O.h. a Sdružení pro Olešnici v O.h.

Tabulka 2: Základní charakteristika NS Po lehkém opevnění v okolí Olešnice v Orlických horách

(23)

NS dlouhá 6 km nás na své trase seznámí s technickými daty a historií lehkých objektů opevnění z období 2. světové války. Na trase se nacházejí 4 lehké objekty a panel s orientační panoramatickou fotografií. Na trase je tedy umístěno 5 zastavení. Ze značené trasy lze odbočit i k dalším objektům, které však k NS nepatří. Výchozí bod NS se nachází v Olešnici na náměstí, odkud stoupáme na Polom, zde se cesta láme a zbytek trasy opět klesáme do Olešnice. Při dobré viditelnosti lze z nejvyšších míst stezky dohlédnout až do Polska. Výhodou této trasy je, že než vyrazíte na trasu, prohlédnete si mapku, na které je vyznačená přesná trasa NS. Na mapě jsou znázorněny zastávky s tabulemi, ale i další objekty nacházející se poblíž. Stezka je dostupná v letních měsících.

Ilustrace 2: Mapa NS Po lehkém opevnění v okolí Olešnice v Orlických horách

(24)

3.3.1.1 Slovní vyhodnocení kritérií

Interpretační potenciál – Stezka přináší významné rysy do povědomí účastníků. Neřídí se ale pravidlem 5 myšlenek. Najdeme zde mnohem víc informací. Proto strhávám 2 body z plného počtu.

Přístupnost, dostupnost – Hodnotím 8 body. Stezka je plně přístupná pro pěší. Problém zde nastává s vozíčkáři a s kočárky. Pokud kočárek občas poponeseme, lze trasu absolvovat i s ním.

Okolí NS – Ačkoli je stezka vedena lesními cestami, loukou nebo po silnici, je na rizikových místech plně chráněna. Nebezpečnou by se stezka mohla zdát v zimě, proto ji její správci a zároveň autoři na zimu uzavírají. Hodnotím 10 body.

Fyzická náročnost – Stezku hodnotím 8 body, protože její jedna polovina vede jen do kopce a druhá polovina jen s kopce.

Značení stezky – Značení stezky hodnotím 10 body. Stezka je značena klasickým bílým čtvercem se zeleným pruhem. Tam, kde jsou úseky nepřehledné, jsou umístěné cedulky s instrukcemi, kudy cesta vede.

Délka stezky – Délku stezky hodnotím 10 body. Stezka se neřadí mezi nejkratší stezky, ale ani mezi ty nejdelší. Svou optimální délkou nám zabere klidnou chůzí zhruba 4 hodiny.

Počet zastávek – Nedostatkem této stezky je počet tabulí. Umístění tabulí zhruba po kilometru je nedostatečná. Stezka by si zasloužila bohatší rozmístění tabulí. Hodnotím 4 body.

První a poslední zastávka – První a poslední zastávku hodnotím 9 body. Na první tabuli byla mapka celé NS a informace o celé stezce. Podmínky splňovala i poslední zastávka. Bod jsem strhla za odlišení první a poslední tabule od ostatních. Tento bod splněn nebyl.

Přechody mezi zastávkami – Přechody mezi zastávkami byly velice dlouhé, ale byly obohacené jinými zajímavými objekty, které se na stezce nacházely. Jiné řešení přechodů se neobjevilo.

Uděluji 2 body.

Obsah tabule – Obsah tabule byl příliš přeplněný. Už po přečtení 2 tabulí byl účastník přeplněn informacemi. Tento bod je velice zásadní, proto hodnotím 7 body. Tabule získala plusové body za vícejazyčnost.

(25)

Interaktivita – Tabule samy o sobě byly interaktivní minimálně. Pokud budu hodnotit interaktivitu celé stezky, musím udělit 8 bodů. Seznámení účastníka s lehkým opevněním pomocí tabulí je propojeno s přímou ukázkou objektů. Vše, o čem se dočtete, si lze vyzkoušet.

Vizualizace tabule – Hodnotím 5 body. Největší mínus tato stezka získala za velikost tabulí.

Tabule byly svojí plochou malé a kůly, na kterých byly tabule umístěné, byly příliš dlouhé. Také zvolená zelená barva pozadí s bílou barvou písma spolu neladí. Dobře jsou na tabuli odlišeny tři jazyky, ve kterých je stezka uváděna. Odlišeny jsou vždy nadpisem, u kterého je vlajka příslušného jazyka. Co se týká nadpisu celé tabule, není výrazný a účastník se proto špatně orientuje, protože neví na první pohled, čeho se týká obsah tabule.

3.3.1.2 Vyhodnocení silných a slabých stránek NS

Mezi silné stránky NS patří hlavně značení naučné stezky a okolí, do kterého je stezka umístěna.

Jako nadstandardní je zde hodnocen interpretační potenciál a interaktivita. Naopak tato stezka strádá na počtu zastávek na trase a na přechodech mezi zastávkami. Nedostatečná je také vizualizace tabulí.

Interpretační potenciál Přístupnost, dostupnost Okolí NS Fyzická náročnost Značení NS Délka NS Počet zastávek První a poslední zastávka Přechody mezi zastávkami Obsah tabule Interaktivita Vizualizace tabule

0 2 4 6 8 10 12

8 5

10 8

10 10

4

10

2

7 8

5

Hodnotící kritéria

Bodové hodnocení

Graf 1: NS Po lehkém opevnění v okolí Olešnice v Orlických horách

(26)

3.3.2 Naučná stezka „Po hřebeni Orlických hor“

Délka 17 km

Směr Obousměrná

Rozvržení Lineární

Určené pro Cyklisty, rodiny s dětmi, školy, pěší

Vznik -

Tvůrce, zřizovatel Správa CHKO Orlické hory

Tabulka 3: Základní charakteristika NS Po hřebeni Orlických hor

Ilustrace 3: Mapa NS Po hřebeni Orlických hor

(27)

NS začíná na parkovišti v sedle pod Šerlichem a končí na parkovišti na Mezivrší. Trasou dlouhou 17 km nás provází 11 tabulí, které nás postupně informují o okolní fauně a flóře, vodohospodářství, historii Orlických hor, o osídlení Orlických hor, o CHKO Orlické hory.

Na jedné z tabulí najdeme návštěvní řád CHKO. Stezka je přístupná nejen pěším turistům a cyklistům, ale také milovníkům běžeckého lyžování, protože stezka je dostupná veřejnosti celoročně. Stezku lze absolvovat obousměrně a nabízí se zde také možnost stezku rozčlenit a její úseky pokořit postupně. Stezka vede převážně po zpevněných turistických cestách a lesních pěšinách. Pokud bychom chtěli absolvovat celou stezku najednou, musíme si na ni ve svém programu vyčlenit 6-8 hodin.

Interpretační potenciál – Tato stezka nás velice příjemným a čtivým způsobem obohacuje o vědomosti z prostředí, ve kterém se nachází. Jeden bod jsem strhla za nedodržení pravidla pěti hlavních myšlenek. Hodnotím proto 9 body.

Přístupnost, dostupnost – Stezka je přístupná svou výhodnou polohou. Začátek stezky (z obou směrů) je položen na hlavních trasách, které prolínají Orlické hory. Stezka je pravidelně udržovaná v létě i v zimě. Uděluji 10 bodů.

Okolí NS – Stejně, jako u stezky okolím Deštného, i zde si musíme dát pozor na výskyt zmijí.

Uděluji 9 bodů.

Fyzická náročnost – Stezka není náročná z hlediska převýšení, ale je náročná svou délkou.

Vhodnější by bylo rozdělit stezku na dvě kratší a tím i fyzicky méně náročné. Uděluji 8 bodů.

Značení stezky – Uděluji plný počet bodů. Stezka je značená klasickým bílým čtvercem s šikmým zeleným pruhem. Pro lepší orientaci je na začátku trasy uvedeno, že trasa vede po turistické červené značce neboli Jiráskově horské cestě.

Délka stezky – Hodnotím 5 body. Stezka je příliš dlouhá. Turista, který Orlické hory zná, si může stezku upravit a rozdělit do několika úseků. Ostatním návštěvníkům nezbývá nic jiného než stezku projít naráz.

Počet zastávek – Počet zastávek hodnotím 5 body. Cedule jsou umístěny příliš daleko od sebe.

Tato stezka by měla mít minimálně 20 tabulí.

(28)

První a poslední zastávka – Označení první a poslední tabule opět chybí. Obsahově jsou tabule obecné a shrnují celou trasu, vizuálně se ale neliší od ostatních zastávek. Hodnotím 5 body.

Přechody mezi zastávkami – Přechody mezi zastávkami nejsou řešeny. Hodnotím 0 body.

Obsah tabule – Obsah tabule byl bezchybný. Tabule se vždy vztahovaly k místu, na kterém se návštěvník právě nacházel. Obsah tabule se také vždy shodoval s nadpisem. Hodnotím 8 body, protože tabule nejsou vícejazyčné.

Interaktivita – Toto kritérium bylo zanedbáno. Stezka byla interaktivní pouze svým umístěním do krajiny. Tabule byly všechny plošné, zde bych doporučila zaměřit se na větší komunikaci s návštěvníky stezky. Například vytvořením 3D tabulí a tím evokovat v návštěvnících hravost a větší zájem o sdílené informace. Hodnotím 2 body.

Vizualizace tabule – Zelené pozadí tabule v kontrastu se žlutým písmem působilo až překvapivě dobře. Velikost i typ písma byly zvoleny také vhodně, stejně tak i obrázková příloha. Uděluji 8 bodů.

Po zhodnocení všech kritérií bych u této stezky vyzdvihla především přístupnost a dostupnost stezky a obsah tabulí. V zmíněném druhém bodě nezískala stezka plný počet bodů, protože chyběla vícejazyčnost. To však nebránilo tomu, abych toto kritérium nezařadila do jejich silných stránek, protože ostatní podmínky byly splněny. Tato dvě kritéria na celé stezce dominovala.

Naopak postrádala jsem zde řešení přechodů mezi zastávkami a interaktivitu.

0 4 8

12 9 10 9 8 10

5 5 5

0 8

2 8

Bodové hodnocení

Graf 2: NS po hřebeni Orlických hor

(29)

3.3.3 Naučná stezka Lesů České republiky Deštné v Orlických horách

Délka stezky 6km

Převýšení 200m

Směr Jednosměrná

Určené pro Cyklisty, školy, zdatné turisty, rodiny s dětmi

Vznik 2011

Tvůrce, zřizovatel Lesy České republiky, lesní správa Rychnov nad Kněžnou

Tabulka 4: Základní charakteristika NS Lesů ČR Deštné v Orlických horách

Ilustrace 4: Mapa NS Lesů ČR Deštné v Orlických horách

(30)

Nově zasazená stezka do krajiny Orlických hor je fyzicky poměrně náročná. Byla vytvořena Lesy České republiky, aby přiblížila vývoj místních lesů a krajiny od jejich vzniku až do současnosti. Stezka účastníkovi zabere zhruba 3 hodiny. Stezka je doplněna příjemnými výhledy do krajiny, které jsou obohaceny jednotlivými zastaveními. Ta jsou doplněna vyobrazením živočichů a rostlin, běžně se vyskytujících v Orlických horách. K NS je možno si sehnat leták, na který doplňujeme různé informace z tabulí a na posledním zastavení si můžeme ověřit správnost odpovědí.

Interpretační potenciál – 0 bodů musím udělit z jediného důvodu. Tato stezka neměla umístěnou žádnou tabuli, ačkoli stojany na tabule umístěné byly.

Přístupnost, dostupnost – Hodnotím 9 body. Stezka je plně přístupná všem věkovým kategoriím.

Celou trasu procházíte po upravených cestách. Pouze v jednom úseku, kdy je cesta vedená lesem, by se mohl naskytnou problém u rodin, které by vyrazily na stezku s kočárkem. Výhodou této stezky je, že je přístupná také cyklistům.

Okolí NS – Okolí NS hodnotím 10 body. Vhodně vedená stezka okolím Deštného, doplněná po celou dobu trasy lavičkami, odpadkovými koši a na nejkrásnějším místě altánkem, je velice působivá.

Fyzická náročnost – Zvlněný terén stezky není nejlehčí, naopak řadí tuto stezku mezi ty náročnější, proto hodnotím 7 body. Pokud by chtěli jít stezku rodiče s dětmi, rozhodně bych zvážila fyzickou zdatnost a věk dětí.

Značení stezky – Stezka byla značena vlastním značením Lesů ČR. Body jsem zde strhla, protože bylo těžké se zorientovat, kde se nachází úvodní tabule. Zbytek trasy bylo značení přehledné. Problém nastal opět na konci, protože nebylo nikde uvedeno, kde stezka končí.

Značení stezky hodnotím 6 body.

Délka stezky – Délku trasy považuji za velmi dobře zvolenou. Tvůrcům trasy se povedlo udržet pozornost návštěvníků po celou dobu návštěvy NS. Na šesti kilometrech vedených příjemnou krajinou návštěvník nepocítí únavu a může tak plně všemi smysly vnímat NS a její okolí. Plný počet bodů je samozřejmostí.

(31)

Počet zastávek – Hodnotím 9 body, protože počet zastávek byl sice optimální, ovšem nerovnoměrně rozvržen. Mohli jsme se setkat s případem, že zastávky od sebe byly 300m, ale také s případem, kdy byla jedna zastávka od druhé 800m.

První a poslední zastávka – Jak již bylo zmíněno, první ani poslední zastávka nebyla vyznačena, protože stojany, ve kterých se tabule měly nacházet, byly prázdné. Neuděluji zde ani jeden bod.

Přechody mezi zastávkami – Přechody mezi tabulemi byly zpestřeny pomníky, altánem a významným hřbitovem. Od zastávky k zastávce nebylo mezi přechody vidět, to vyvolalo pocit očekávání. Avšak musím brát v potaz prolínání se kritérií konkrétně nepřítomnost tabulí po celé trase, proto hodnotím 2 body.

Obsah tabule – Přestože jsme stezku navštívila víckrát v období od dubna do října, obsah tabule jsem nikdy neviděla. Nakonec jsem zjistila, že cedule nebyly v létě 2012 ne stezku z technických důvodů umístěny vůbec. Uděluji 0 bodů.

Interaktivita – Stezka nepůsobila interaktivně pomocí tabulí, přesto uděluji 3 body. Interaktivně působila svým okolím. Nutila nás pohybovat se v přírodě a všímat si okolní krajiny, okolních lesů a památek. Věřím, že pokud by byly umístěné tabule a byl by k dispozici lístek k vyplnění, toto kritérium by dostalo plný počet bodů. Zde hodnotím 3 body.

Vizualizace tabule – I zde nemohu hodnotit jinak než 0 body. Na trase se nevyskytovala ani jedna tabule.

Silné stránky stezky spočívají v přístupnosti a dostupnosti, okolí a délce stezky. Naopak velice slabé je zpracování obsahové stránky stezky, která je spojena s vizualizací a interpretačním potenciálem NS. Zde musím upozornit, že po celé NS nebyly umístěny tabule. Důvodem neumístění tabulí do stojanů byl fakt, že tabule jsou na zimní měsíce odstraňovány. V dubnu 2012, kdy jsem stezku procházela, došlo k zanedbání údržby stezky ze strany lesní správy.

Domnívám se, že pokud by tyto cedule byly umístěné, jednalo by se o kvalitní, propracovanou a velice zajímavou stezku. Jak již bylo řečeno výše, cedule autoři stezky v létě 2012, kdy byl výzkum realizován, nevystavili.

(32)

3.3.4 Naučná stezka „Okolím Deštného“

Určené pro Turisty, pěší, cyklisty

Vznik -

Tvůrce, zřizovatel Správa CHKO Orlické hory

Tabulka 5: Základní charakteristika NS Okolím Deštného

Interpretační potenciál Přístupnost, dostupnosst Okolí NS Fyzická náročnost Značení NS Délka NS Počet zastávek První a poslední zastávka Přechody mezi zastávkami Obsah table Interaktivita Vizualizace tabule

0 2 4 6 8 10 12

0

9 10

8 6

10 9

0 2

0 3

0

Bodové hodnocení

Graf 3: NS Lesů ČR Deštné v Orlických horách

(33)

Naučná stezka vedená okolím Deštného v Orlických horách je fyzicky hodně náročná. Určená je především turistům, cyklistům a je možné tuto trasu absolvovat i s kočárkem. NS je obousměrná, na 15 kilometrech je umístěno 8 tabulí, které nás seznamují s historií obce Deštná, s okolní přírodou a rezervacemi, tabule nahlížejí i do blízkého Polska a v neposlední řadě tu najdeme zmínku i o opevnění, které tu zůstalo z roku 1936. Trasa je značena klasickým značením NS a v nepřehledných úsecích je toto značení doplněno klasickým turistickým značením nebo tabulkami umístěnými pro lepší orientaci. Za zmínku také stojí, že tato stezka je nejstarší stezkou v CHKO Orlické hory.

Interpretační potenciál – Hodnotím 7 body. Stezka předává smysluplné a relevantní informace, které jsou orientované kolem tématu každé tabule. Problém zde přichází v myšlenkách stezky, které jsou přehlcené. Na 8 tabulích se dozvíme pokaždé něco nového a myšlenky jsou mnohdy velice složité, proto jsem také strhla této stezce body.

Ilustrace 5: Mapa NS Okolím Deštného

(34)

Přístupnost, dostupnost – Stezka je dostupná všem věkovým kategoriím, cyklistům. Problém zde nastává s kočárky, protože kopce jsou místy velmi strmé. Tato stezka není bezbariérová. Povrch stezky je v každém úseku bezpečný, stezka je udržovaná. Hodnotím 7 body.

Okolí NS – U této stezky strhávám 1 bod z plného počtu, protože stezka je vedena oblastí, kde se hodně vyskytují zmije. Hrozí tu tedy jisté nebezpečí. Okolí stezky je jinak zajímavé a nehrozí tu žádné jiné nebezpečí.

Fyzická náročnost – Hodnotím 6 body. Stezka na svých 15 kilometrech má velké převýšení a pro její absolvování je třeba vyšší fyzická zdatnost. Stezka je náročná i časově.

Značení stezky – Hodnotím 10 body. Značení bylo přehledné a jasné. Na každé odbočce byl přesně určený směr stezky. V nepřehledných úsecích byla stezka doplněna tabulkami, které vysvětlovaly směr cesty.

Délka stezky – 15 km dlouhý okruh je pro NS dlouhý, zde se nám toto kritérium hodně prolíná s fyzickou náročností. Hodnotím 5 body. Na druhou stranu musím poznamenat, že okruh by zkrátit nešel, protože okolí Deštného je velice nádherné. Místo smyčkové stezky by však autoři mohli udělat stezky dvě a rozvrhnout je jako lineární obousměrné a tím by délku trasy zkrátili na polovinu.

Počet zastávek – Počet zastávek by bylo vhodné zvýšit. Umístit 8 cedulí na tak dlouhou trasu je málo. Hodnotím 4 body.

První a poslední zastávka – První a poslední zastávka jsou obsahově správně, protože informují o obecných informacích celé stezky. Protože je stezka obousměrná, jedná se o jednu ceduli, která obsahuje mapku celé NS. Tato cedule není vizuálně odlišena od ostatních tabulí. Hodnotím 5 body.

Přechody mezi zastávkami – Hodnotím 1 bodem. Přechody mezi zastávkami nebyly řešeny.

Některé cedule pouze upozornily na objekty, kterých si můžeme všimnout cestou k další tabuli.

Obsah tabule – Obsah tabule byl pouze v českém jazyce. Dále byly používány velice složité termíny, které nebyly vysvětleny, a také byla používaná dlouhá souvětí. Hodnotím 5 body, protože text měl vždy jasný motiv a vztahoval se k tématu na tabuli.

(35)

Interaktivita – Cedule samy o sobě interaktivní nebyly, pouze občas účastníka vyzvaly k rozhlédnutí se po okolí. Interaktivně působily objekty, rezervace, vyhlídky, které lze cestou potkat. Uděluji 4 body.

Vizualizace tabule – Vizualizace tabule byla v pořádku. Strhla jsem zde 2 body. Jeden za velikost písma, které bylo malé a druhý za přehlcenost obrázků na některých tabulích.

Mezi silné stránky NS „okolím Deštného“ patří značení stezky, okolí stezky a vizualizace tabulí.

Naopak slabé stránky vidím v počtu tabulí a interaktivitě, která by zrovna na této stezce byla výbornou volbou k zlepšení.

Interpretační potenciál Přístupnost, dostupnost okolí NS Fyzická náročnost Značení Ns Délka NS Počet zastávek První a poslední zastávka Přechody mezi zastávkami Obsah tabule Interaktivita Vizualizace tabule

0 2 4 6 8 10 12

7 7

9 6

10

5 4 5

1

5 4

8

Bodové hodnocení

Graf 4: NS Okolím Deštného

(36)

3.3.5 Naučná stezka „Bedřichovka“

Rozvržení Lineární – 2 větve

Určené pro Pěší, cyklisty, vozíčkáře

Vznik 28.6.2005

Tvůrce, zřizovatel Správa CHKO Orlické hory Tabulka 6: Základní charakteristika NS Bedřichovka

Naučná stezka je přístupná pouze v letních měsících, je na ní rozmístěno 9 cedulí. Výchozím bodem této stezky je chata Bedřichovka, od které se návštěvník může vydat dvěma směry buď okolo Trčkova mlýna, nebo k Divoké Orlici (panel u Divoké Orlice bohužel není dostupný vozíčkářům). Stezka není smyčkovitá, ale vede vždy na určené místo, tam se účastník musí

Ilustrace 6: Mapa NS Bedřichovka

(37)

otočit a vydat se po stejné trase zpět. NS se zabývá okolní krajinou, významnou faunou a florou, vodním režimem a historií této oblasti.

Interpretační potenciál – Stezku hodnotím 8 body. Stezka měla jasnou strukturu a vytvořila jsem si k ní vztah. Splnila podmínku 5 myšlenek. Stezka měla jasné téma a neodbočovala od něho.

Přístupnost, dostupnost – Hodnotím plným počtem bodů, protože u stezky se nachází parkoviště, kde si účastníci mohou nechat své dopravní prostředky. Stezka je přístupná nejen pěším turistům, ale také rodinám s kočárky, vozíčkářům a cyklistům. Celá trasa vede po široké upravené lesní cestě.

Okolí NS – Naučná stezka je zasazena do Národní přírodní rezervace Trčkov, proto musím hodnotit plným počtem bodů. Okolní krajina působí panensky a nesetkáte se zde s žádným rušivým elementem. Část trasy účastník prochází chatovou oblastí, která výborně zapadá do okolního prostředí.

Fyzická náročnost – Vzhledem k malému převýšení není NS náročná fyzicky. Uděluji 10 bodů.

Značení stezky – Hodnotím 4 body. Značení stezky bylo v dlouhých intervalech a to ve mně vyvolávalo pocit ztracení se. Také se na stezce objevovaly tabule, které nepatřily k NS Bedřichovka a to působilo klamavě. Tabule nebyly očíslované.

Délka stezky – Délka stezky je optimální pro všechny věkové kategorie. Pro sportovce i nesportovce, pro vozíčkáře i rodiny s kočárky. Hodnotím 10 body.

Počet zastávek – Zastávek je dle mého názoru na NS moc. Udělují proto 8 bodů.

První a poslední zastávka – Uděluji 5 bodů. Byla označena pouze první zastávka, která byla u výchozího bodu. Na první zastávce byla mapka, na které bylo vyznačeno, kde se právě nacházíme. Poslední zastávka na této stezce vyznačena nebyla, proto jsem strhla 5 bodů.

Přechody mezi zastávkami – Přechody mezi zastávkami nejsou řešeny. Hodnotím 0 body.

Obsah tabule – Obsah tabule byl stručný a jasný. Byl doplněný obrázkovou přílohou, která byla vždy vysvětlena. Body jsem strhla za nadpis, který se někdy neshodoval s obsahem textu na tabuli a za vícejazyčnost. Je určitě škoda, že tabule je pouze v českém jazyce.

(38)

Interaktivita – Hodnotím 0 body. Stezka, ač by mohla, nevyužívá ani jeden z interaktivních prvků.

Vizualizace tabule – Hodnotím 6 body. Barvy na tabuli jsou sladěné a velikost i typ písma jsou zvolené dobře. Vytknout lze jen rozvržení textu a obrázků na tabuli. Některé tabule byly přehlceny obrázky a chyběl text.

Tato stezka působí hodně nevyrovnaně. Najdeme zde velmi silné stránky jako je přístupnost a dostupnost stezky, její okolí, délka či fyzická náročnost. Na druhou stranu má tato stezka zanedbaná velice důležitá kritéria, jako jsou přechody mezi zastávkami a interaktivita.

Interpretační potenciál Přístupnost, dostupnost Okolí NS Fyzická náročnost Značení NS Dálka NS Počet zastávek První a poslední zastávka Přechody mezi zastávkami Obsah tabule Interaktivita Vizualizace

0 2 4 6 8 10 12

8

10 10 10

4

10 8

5

0 7

0 6

Bodové hodnocení

Graf 5: NS Bedřichovka

(39)

3.3.6 Naučná stezka „Zemská brána“

Délka 5 km

Počet zastavení 10 (původně 22)

Rozvržení Lineární

Určené pro Pěší, turisty, rodiny s dětmi, školy

Vznik po rekonstrukci 2002

Tvůrce, zřizovatel Správa CHKO Orlické hory Tabulka 7: Základní charakteristika NS Zemská brána

Ilustrace 7: Mapa NS Zemská brána

(40)

Stezka určená pěším turistům, školám a rodinám s dětmi je dlouhá 5 km. Na NS je umístěno 10 tabulí, na kterých se dočteme o lesích v přírodní rezervaci Zemská brána, květeně, pohraničním opevnění, Pašerácké lávce, fauně Divoké Orlice a jejím okolí, Ledříčkově skále a geologii Zemské brány. Stezka vede údolím řeky Divoká Orlice, přes kterou jsou vystavěny mostky. V nebezpečných úsecích je umístěno zábradlí, nebo jsou na stezce vybudované chodníčky. Nejtěžším úsekem NS je překonání rozčleněné skalní stěny mezi mostem na Zemské bráně a Pašeráckou lávkou. Kdo nemá odvahu tento úsek zdolat, může ho obejít jinou cestou, po které mohou jet i cyklisté nebo rodiny s kočárky. Stezka je značená bílým čtvercem se zeleným pruhem a souběžně je vedena po modré turistické značce.

Interpretační potenciál – Hodnotím 8 body. Stezka byla interpretačně velmi silná. Na 10 tabulích však bylo moc myšlenek, došlo k přehlcenosti informacemi.

Přístupnost, dostupnost – Hodnotím 10 body. Z obou stran je možnost k zaparkování dopravního prostředku. Dále je stezka přístupná pěším, cyklistům, rodinám s kočárky. Stezka je pravidelně udržovaná a nejtěžší úsek lze obejít po jiné trase.

Okolí NS – Okolí naučné stezky je velmi malebné a magické. Stezka, vedoucí podél Divoké Orlice, působí pohádkově. Povrch stezky je bezpečný a všechna nebezpečná místa jsou ohraničena zábradlím. Na této stezce nečíhá na návštěvníky žádné nebezpečí, proto hodnotím 10 body.

Fyzická náročnost – Hodnotím 10 body. Stezka patří k těm fyzicky méně náročným, proto se na ni může vydat každý z nás.

Značení stezky – Značení stezky je precizní. Nejen že je značeno klasickým značením NS, ale také hned na začátku stezky jsme upozorněni, že stezka vede souběžně s modrou turistickou značkou. Uděluji 10 bodů.

Délka stezky – Délka stezky je ideální. Hodnotím plným počtem bodů.

Počet zastávek – Počet zastávek je v poměru s délkou trasy jako učebnicový příklad. Informační tabule jsou umístěny zhruba po 500 metrech. To má za následek udržení pozornosti a zájmu návštěvníka. Zároveň je splněno pravidlo, které říká, že by nemělo být vidět od tabule k tabuli.

Hodnotím 10 body.