FUA TUL, LT 2015 / 2016
Název diplomové práce práce:
OBNOVA BÝVALÝCH MĚSTSKÝCH LÁZNÍ V BRNĚ - ZÁBRDOVICÍCH
Vypracoval:
Roman Ženatý Ved. práce:
Ing.arch. Radek Suchánek, Ph.D.
Téma
Ústředním tématem diplomové práce je obnova části areálu městských lázní v Brně- Zábrdovicích od architekta Bohuslava Fuchse. Konkrétně se obnova týká nevyužívaného objektu zimních lázní, důležitou součástí je ovšem také řešení bezprostředního okolí areálu, dnes využívaného pro potřeby letního koupaliště. Vzhledem k nedostatku zeleně a veřejných městských prostor části Zábrdovic, je nosnou myšlenkou vytvoření otevřeného místa - náměstí / parku, které bude pozvedávat úroveň života ve čtvrti, která je dnes tvořena z velké části brownfieldy bývalých továren, chátrajících, nevyužívaných objektů a ploch se záměrem změny funkce a intenzity využití. Mělo by jít o veřejný prostor, který bude využíván jak pro potřeby komunitního centra, tak i pro potřeby místních obyvatel.
Zároveň se také vzhledem ke svému umístění může stát vhodnou spojnicí mězi rušnou ulicí Zábrdovická a důležitým dopravním terminálem v okolí železniční stanice Brno – Židenice. Ta se nachází v bezprostřední blízkosti areálu.
Návrh obnovy objektu zimních lázní
Pokud jde o objekt tzv. zimních lázní, je snaha o jeho revitalizaci do komunitního centra postavená na aktuálním dění. V současnosti se brněnské sdružení Kulturou proti chátrání pokouší dohodnout s vedením města o budoucnosti nevyužívaného objektu. Ten původně sloužil potřebám místních obyvatel, kdy ještě hygienická vybavenost býdlení nebyla běžným standardem a objekt z velké části sloužil jako veřejné sprchy a koupele.
Tato potřeba již dnes však není aktuální a je tak otázkou, jaký přístup při obnově zvolit.
Svým zásahem se snažím respektovat původní stavbu a spíše než o přizpůsobení nové funkci, jde o její očištění, zbavení se určitého nánosu, který se vytvořil postupem času, kdy se využití měnilo. Snažím se ptoto zachovat kostru, která je ve své otevřenosti vhodná pro jakékoli nové využití a do tohoto čistého stavu současně vnáším svou novou vrstvu, kterou respektuji původní architekturu a ponechávám jí také svou otevřenost. Způsobem který jsem zvolil, jsou subtilní konstrukce - modul vycházející z modulu stavby, který v různých částech slouží různým funkcím. Hlavní část pak tvoří vertikální zahrady komunitního centra s tržnicí a současně také vstupem na náměstí v parteru. Tento záměr se silně inspiruje v kinze Hands-on Urbanism od Elke Krasny a s tím spojené výstavy Hands-on Urbanism Právo na zeleň, která proběhla v nedávné době v Moravské galerii. Kniha představuje příklady vyloučených míst z celého světa napříč 20. stoletím. Společně s
podmínkami za jakých vznikají různé občasnké iniciativy v daných místech popisuje způsoby, kterými se daří zlepšit životní podmínky poznamenané nešetrnou výstavbou, průmyslem a dalšími vlivy. V mnoha příkladech popisuje způsoby vytváření komunitních zahrad, komunitního bydlení a jiných snah místních obyvatel. Tímto se inspiruje jak návrh vertikálních zahrad a veřejných prostor areálu, tak i celkový přístup k problému - otevřenost by měla být hlavním cílem - vytvoření základního schématu, který je schopen se přizpůsobit konkrétnímu požadavku. Jelikož z podstaty není možné určovat, jakým způsobem by se měla vyvýjet podobná občanská iniciativa, je mojí snahou jí poskytnout otevřený prostor, kde se může sama uplatnit. To se děje prostřednictvím otevřených, vyriabilních dostaveb, proměnlivých konstrukcí v otevřené ploše parku / náměstí a také zásahy do samotné stavby – odstranění dnes již nevyužitelných vanových a sprchových kójí, s tím spojeného technického zázemí a jiných konstrukcí.
Náměstí, park, nábřeží
Stejnou myšlenku jsem uplatnil pak při řešení veřejného plochy náměstí, kterou se rovněž snažím zbavit nepotřebného nánosu. V čisté ploše pak zachovávám pouze některé ze soliterních stromů a celou rozděluji na dvě části, které mezi sebou volně přecházejí - parku, který je ukryt před ruchem ulice objektem centra a náměstí, které se naopak snaží vtáhnout tento život ulice k sobě. Celá plocha je pak doplněna novou vrstvou, kterou tvoří rastr otvorů pro osazení tyčí. Ty lze využít při kulturních akcích např. pro kontrukci zastřešení, pódia, či sezení, dle potřeb komunitního centra a místních obyvatel.
Důležitou součástí návrhu je také vodní příkop – biotop, který nenásilně odděluje otevřenou plochu náměstí / parku od areálu letního koupaliště, vyhrazeného pouze návštěvníkům. Současně také prostřednictvím vysazených rostlin filtruje vodu letního koupaliště, která se tak může obejít bez chemických úprav. Přečerpávání je zajištěno čerpadly a technickým zázemím v příčném křídle objektu letního koupaliště.
Historie vzniku lázní
Ve Velkém Brně, které vzniklo po první světové válce přičleněním sousedních obcí žilo ve 30. letech až 280 000 obyvatel. Pouze však jedna třetina bytů byla vybavena základním hygienickým zázemím (z celkového počtu 63 000 bylo koupelnou opatřeno pouhých 17 549 bytů. K zajištní hygieny tak sloužily obyvatelům města především veřejné lázně, jejichž počet však v okrajových částech nebyl dostatečný. V roce 1929 byla proto vypsána soutěž na nové lázně v Brně – Zábrdovicích. V této soutěži zvítězil návrh architekta Bohuslava Fuchse. Na návrhu a stavbě se dále podílely také Městské vodárny a celý areál dosáhl rozpočtu 7 500 000 Kč.
Areál se skládá ze dvou nádvoří a provozně jde o dva oddělené celky se společným hlavním vstupem. Zímní lázně tvoří třípatrová budova postavená souběžně s ulicí Zábrdovická (54m dlouhá a 9m široká). Objekt svou estetikou navazuje na průmyslové stavby – výplňové režné zdivo fasády, přiznaný skelet. Podzemní podlaží původně zahrnovalo technické zázemí pro rozvod vody a hokré páry společně s dílnou, skladem uhlí a skladem prádla. V prvním nadzemním podlaží byly navrženy šatny s odpočívárnou a hlavní prostor s bazénem se studenou a teplou vodou. Dále zde byly umístěny sprchy a zařízení pro vodoléčbu. V mezipatře nad hlavním vstupem byly navrženy kancelářské prostory určené vedení areálu. Druhé nadzemní podlaží začíná provozem kavárny nad hlavním vstupem, dále navazovalo na oddělené prostory pro holiče a kadeřníka a schodišťovou halu se dvěma dvouramnennými schodišti. Největší plochu patra zahrnovaly vanové lázně v dlouhé hale s 24 oddělenými kójemi. Třetí nadzemní podlaží bylo rozděleno na čekárnu s výstupem na terasu a hlavní sál řešený obddobně jako ve druhém podlaží ovšem se sprchovými kójemi. Nástavba na střeše sloužila pro zásobu vody a zařízení vzduchotechniky.
Letní lázně resp. koupaliště navazuje na hlavní vstup traktem dvoupodlažních šaten pro 5 000 návštěvníků. Navazující příčné křídlo se sprchami oddělovalo severní část areálu s bazény od jížní části s travnatými plochami a hřištěm. Bazény jsou rozděleny na plavecké a neplavecké a dále doplněny skluzavkou a věží pro skoky do vody. Střecha šaten sloužila zároveň také jako sluneční terasa se vstupem do kavárny.
Společné prostory hlavního vstupu v přízemí zahrnovaly dvě pokladny, dále malou místnost pro správu lázní a místnost pro první pomoc.
Konstrukce
Z hlediska konstrukce jde o železobetonový rámový skelet. Nosné sloupy stojí volně uvnitř budovy a venkovní zdi jsou uloženy na vyložených konzolách. Výplňové zdivo tvoří duté, silnostěnné cihly s vrstvou lehkého betonu z umělé pemzy. Tímto se dosáhlo masivních a bezesparých stěn. Halvním záměrem bylo aby veškeré konstrukce byly navrženy z anorganických látek, tak aby se předešlo nebezpečí poruch vlivem vlhkosti. Všechna okna a zárubně jsou řešeny jako železné. Prostor kolem bazénů je upraven cementovou dlažbou.
Současnost
Koncem 90. let proběhla rekonstrukce části koupaliště s šatnami. Budova zimních lázní, která byla až do 80. let alespoň částečně využívána, je však dnes uzavřena a její špatný technický stav se dále zhoršuje.
Podlažní plochy
1PP
VSTUP 10,8 m2
DÍLNY / ATELIÉRY 273,4 m2 (5X20,9 m2)
TECHNICKÉ ZÁZEMÍ 126,4 m2
ZÁZEMÍ TRHU 35,9 m2
WC 22,0 m2
CELKEM 468,5 m2
1NP
INFO KOMUNITNÍHO CENTRA 9,7 m2
CHODBA 51,0 m2
DĚTSKÉ CENTRUM 126,4 m2
VSTUP DO ZAHRADY 54,5 m2
TECHNICKÁ MÍSTNOST 7,3 m2
RECEPCE 15,0 m2
WC 9,9 m2
WC 9,9 m2
ŠATNY 16,9 m2
ODPOČÍVÁRNA 16,9 m2
KOUPELE 139,5 m2
SCHODIŠŤOVÝ PROSTOR 17,4 m2
VÝTAH 4,2 m2
ÚKLID 2,8 m2
PÁRA 17,4 m2
TRŽNICE 292,0 m2
CELKEM 790,8 m2
MEZIPATRO
SCHODIŠŤOVÝ PROSTOR 15,2 m2
KOMUNITNÍ BYDLENÍ 39,4 m2
KOMUNITNÍ BYDLENÍ 43,7 m2
SCHODIŠŤOVÝ PROSTOR 14,1 m2
CELKEM 112,4 m2
2NP
SKLAD 5,7 m2
KUCHYNĚ 20,6 m2
BAR 13,5 m2
SCHODIŠŤOVÝ PROSTOR 7,5 m2
ZÁDVEŘÍ 92,5 m2
TERASA 71,1 m2
ÚKLID 2,0 m2
WC 9,7 m2
CHODBA 17,4 m2
WC 9,9 m2
KANCELÁŘ PROVOZU 22,0 m2
KANCELÁŘ SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA 21,2 m2
CHODBA 114,2 m2
HLAVNÍ SÁL 221,4 m2
SCHODIŠŤOVÝ PROSTOR 17,4 m2
VÝTAH 4,2 m2
ÚKLID 2,8 m2
ZÁZEMÍ HLAVNÍHO SÁLU 17,6 m2
VERTIKÁLNÍ ZAHRADY 292,0 m2
CELKEM 962,7 m2
3NP
TERASA 261,7 m2
CHODBA 118,5 m2
SCHODIŠŤOVÝ PROSTOR 17,4 m2
VÝTAH 4,2 m2
ÚKLID 2,8 m2
ZÁZEMÍ ZAHRAD 17,6 m2
SKLAD NÁŘADÍ 5,4 m2
VERTIKÁLNÍ ZAHRADY 292,0 m2
CELKEM 719,6 m2
4NP
TECHNICKÉ ZÁZEMÍ 44,4 m2
CELKEM 44,4 m2
ÚŽITNÁ PLOCHA CELKEM 3098,4 m2
ZASTAVĚNÁ PLOCHA CELKEM 866,9 m2
Kapacity provozů
1PP – DÍLNY / ATELIÉRY 5 x 3 osoby
1NP – KOMUNITNÍ BYDLENÍ 4 – 8 osob
1NP – DĚTSKÉ CENTRUM 20 osob
1NP – KOUPELE 20 osob
2NP – KAVÁRNA 50 osob
2NP – HLAVNÍ SÁL max 200 osob
2/3NP – VERTIKÁLNÍ ZAHRADY 70 samostatných záhonů
Veřejné venkovní prostory
DĚTSKÉ HŘÍŠTĚ 48,1 m2
VSTUP Z DĚTSKÉHO CENTRA 156,1 m2
NÁBŘEŽÍ 491,3 m2
BIOTOP – VODNÍ PŘÍKOP 1676,3 m2
PARK 1275,5 m2
NÁMĚSTÍ 869,6 m2
CELKOVÁ PLOCHA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 9019,5 m2
CELKOVÁ PLOCHA AREÁLU 22303,5 m2
Zdroje
Literatura:
Rostislav Švácha – Domov, 1985
Jan Sapák – Bohuslav Fuchs Architekt der tschechischen Avantgarde, Salzburg – Wien, 2010
Iloš Chronek – Architekt Bohuslav Fuchs, Celoživotní dílo, 1995
Bohuslav Fuchs – Forum, 1931
Elke Krasny – Hands-on Urbanism 1850 – 2012, The Right to Green
Program - autonomní sociální centra:
kulturouprotichatrani.cz
451.cz/projekt.pdf Výstava:
Hands-on Urbanism Právo na zeleň – Moravská galerie v Brně
