• No results found

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE"

Copied!
31
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE

Věra Palánová bakalářská práce vedoucí práce prof. ing. arch. akad. arch. Jiří Suchomel

fakulta umění a architektury TU Liberec 2010/11

(2)

OBSAH

AOO OBSAH

BOO ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU

BO1.1 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE BO1.2 GEOGRAFIE

BO1.3 ŘEŠENÁ LOKALITA BO1.4 ŘEŠENÉ ÚZEMÍ

COO KONCEPT PROJEKTU

C01.1 KONCEPT CO1.2 VARIANTY

DOO NÁVRHOVÁ/ VÝKRESOVÁ ČÁST

DO1.1 SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ DO1.2 SITUACE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ DO2.1 1PP 1.500

DO2.2 1NP 1.500 DO2.3 2NP 1.500 DO2.4 3NP 1.500 DO3.1 ŘEZ A-A 1.500 DO3.2 ŘEZ B-B 1.500 ŘEZ C-C 1.500

DO4.1 POHLED VÝCHODNÍ, ZÁPADNÍ 1.500 DO4.1 POHLED JIŽNÍ, SEVERNÍ 1.500 DO5.1 PŮDORYSY IC 1:250

DO5.2 ŘEZ A-A 1:250

EOO NÁVRHOVÁ/ OBRAZOVÁ ČÁST

EO1.1 VIZUALIZACE EXTERUÉRU EO1.2 VIZUALIZACE INTERIÉRU

FOO NÁVRHOVÁ/ TEXTOVÁ ČÁST

FO1.1 PRŮVODNÍ ZPRÁVA FO1.2 PRŮVODNÍ ZPRÁVA FO1.3 TECHNICKÁ ZPRÁVA FO1.4 TABULKA VÝMĚR

1

2 3 4 56

7 89

10 1112

1314 1516

1718

1920

2122

23 2425

26 2728 2930WW

(3)

BBO

ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU

(4)

CCO

KONCEPT PROJEKTU

(5)

DOO

NÁVRH/ VÝKRESOVÁ ČÁST

(6)

EOO

NÁVRH/ OBRAZOVÁ ČÁST

(7)

FOO

NÁVRH/ TEXTOVÁ ČÁST

(8)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

BO1.1

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Předmětem bakalářské práce je návrh stavebního využití a úprav v areálu bývalé Jezuitské koleje v Kutné Hoře. Několik let zde probíhá postupná revitalizace tohoto území, včetně historických památek. Nejdůležitějším objektem řešeného území je bezesporu barokní Jezuitská kolej, která zatím jako jediná prošla celkovou rekonstrukcí. V jejím interiéru se dnes nachází Galerie Středočeského kraje.

V přilehlém nádvoří je již vybudován amfiteátr a do svahu zapuštěný parkovací komplex. Zbývající plochy včetně stávajících budov nemají zatím konkrétní uplatnění.

V dosud nevyužívaném areálu koleje se v současné době nacházejí tři objekty – barokní budova staré školy, plechový objekt využívaný jako garáže a skladovací prostory a budova bývalé jízdárny.

Jedinou stavbu, kterou je nutné z historického hlediska zachovat, je barokní budova školy. Zbývající dva objekty nejsou nijak cenné a je možné uvažovat o jejich demolici.

Cílem bakalářské práce je nalézt co nejvhodnější využití pro část dosud zanedbaného areálu bývalé Jezuitské koleje. To znamená odpovídajícím způsobem jej začlenit do historické části města a tak zpřístupnit tuto lokalitu návštěvníkům. Navrhované Kulturní a informační centrum, které poskytuje i možnost hotelového ubytování, by mělo sloužit nejen jako zázemí pro turisty v době sezóny, ale zejména by mělo být určitou alternativou pro kulturní potřeby obyvatel Kutné Hory.

1 JEZUITSKÁ KOLEJ 2 VOJENSKÝ OBJEKT 3 STARÁ ŠKOLA 4 BUDOVA JÍZDÁRNY

1 2

1 2

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 3

(9)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

BO1.2

1 VÝHLED NA MĚSTO 2 MAPA KUTNE HORY Z 18. STOL.

3 GOTICKÁ KAŠNA 4 KUTNOHORSKÉ VÍNO 5 JEZUITSKÁ KOLEJ 6 SEDLCKÝ KLÁŠTER 7 CHRÁM SV. BARBORY

1

GEOGRAFIE

GEOGRAFIE

Město Kutná Hora se nachází ve Středočeském kraji, v malebné krajině údolí řeky Vrchlice, přibližně osmdesát kilometrů východně od Prahy. Má přibližně dvacet jedna tisíc obyvatel a rozkládá se na ploše 33 km2.

Kutná Hora leží na místě, kde ve 13. století vznikla hornická osada zvaná latinsky Mons Cutna. Její původně značně nepravidelný plán je ve městě patrný dodnes. Právě s hornickou činností, konkrétně s těžbou stříbrných rud, je historie města spjata nejvíce. Ještě koncem 13. století představovalo stříbro vytěžené v Kutné Hoře zhruba jednu třetinu celkové produkce tohoto kovu v Evropě. V dobách své největší slávy byla Kutná Hora hned po Praze druhým nejdůležitějším hospodářským a politickým, ale i kulturním centrem českého království.

Zpočátku v oblasti vznikala pouze provizorní obydlí situovaná v blízkosti šachet. Městský ráz získala Kutná Hora až ve 14. století, kdy zde byly vystavěny zprvu dřevěné, později i kamenné hradby se šesti vstupními branami. Ve stejném období bylo postaveno i několik nejvýznamnějších zdejších staveb, mj. například kostel sv. Jakuba a byla započata stavba největšího kutnohorského skvostu – gotického chrámu sv. Barbory. Po roce 1626, kdy do města přišel jezuitský řád, zde pak za vedení vynikajících architektů vyrostly významné barokní stavby (např. Jezuitská kolej). Přes určitá přechodná období rozkvětu však během času význam města upadal a Kutná Hora se postupně změnila v město provinciálního charakteru. Od 20. století je zde vyvíjena ne příliš úspěšná snaha povznést ve městě průmysl a přilákat mladší populaci.

Město si však dodnes uchovalo středověké uličky i řadu význačných památek. To vše podbarveno bohatou historií vytváří neopakovatelný kolorit, pro který se město stává cílem domácích i zahraničních návštěvníků. Turistické vytížení města je nicméně čistě sezónní, kdy mimo značně rušnou letní sezónu působí město klidným až ospalým dojmem. Od roku 1995 je historické centrum městské památkové rezervace spolu s chrámem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsáno v Seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

3 4 2

5

6

7

4

(10)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

BO1.3 ŘEŠENÁ LOKALITA

7

ŘEŠENÁ LOKALITA

Navržená lokalita se nachází v historické části Kutné Hory v bezprostřední blízkosti chrámu svaté Barbory a bývalé Jezuitské koleje, kde končí tzv. královská cesta, která začíná u Vlašského dvora, někdejší královské mincovny. Spojuje tak historické centrum města s jeho největšími dominantami.

Vybrané území je klidným místem s vlastním mikroklimatem s pozitivní intimitou prostoru. Současně však přiléhá k turisticky nejatraktivnějším a nejnavštěvovanějším částem města.

Lokalita má mírně svažitý charakter, nepravidelný tvar, který obklopují objekty dvojího charakteru – historické a ne příliš cenné, fyzicky zastaralé stavby . Jeho východní část tvoří rozsáhlý objekt Jezuitské koleje. Kromě staveb bez hodnoty jsou v zanedbaném prostoru převážně neudržované starší stromy a náletové dřeviny. Celý areál je obehnán vysokou zdí. Výjimečným místem lokality je vyvýšené místo mezi chrámem svaté Barbory a jižní věží Jezuitské koleje. Nabízí ojedinělý pohled na gotický chrám, část terasy vybudované podél hlavního průčelí Jezuitské koleje a na zalesněný protilehlý svah.

Navržený prostor je rovněž výhodný pro spojení královské cesty, končící před chrámem svaté Barbory, s někdejší historickou komunikací, která procházela i navrženou lokalitou. Návaznost lze uskutečnit nic nenarušujícím schodištěm přes zčásti zachovaný bastion mezi chrámem a

Jezuitskou kolejí. Nabízí se tak přirozené zpřístupnění dosud uzavřeného prostoru a znovuobnovení komunikace, která by navrženou lokalitu a tím i novou stavbu Kulturního centra začlenila do takto rozšířené historické části města.

ULICE KREMNICKÁ

VCHOD DO DOLU

JEZUITSKÁ KOLEJ

CHRÁM SV. BARBORY

PROTILEHLÝ ZALESNĚNÝ SVAH ŘEKA VRCHLICE

VLAŠSKÝ DVŮR HISTIRICKÉ CENTRUM

ZÁSTAVBA RODINNÝCH DOMŮ

5

(11)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

BO1.4

2

ŘEŠENÉ ÚZEMÍ

4

3

5

5

7

6

1 2

6

7 8

1 HLAVNÍ PRŮČELÍ JEZUITSKÉ KOLEJE 2 STÁVAJÍCÍ VCHOD DO AREÁLU 3 SEVERNÍ DVŮR

4 STŘEDNÍ KŘÍDLO 5 JIŽNÍ DVŮR 6 BASTION 7 JÍZDÁRNA

8 VÝHLED NA CHRÁM SV. BARBORY

(12)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

CO1.1 KONCEPT

7

8

KONCEPT ŘEŠENÍ KRÁLOVSKÁ CESTA

Za dob největšího rozkvětu města vedla centrem Kutné Hory tzv. královská cesta. Začínala u Vlašského dvora, kde byla královská mincovna a pokračovala podél Jezuitské koleje až k chrámu sv. Barbory. Řešení předkládaného návrhu spočívá v prodloužení královské cesty, která by v konečném řešení utvořila okruh obepínající doposud nepohodlně přístupné památky jako je gotická kašna či vstup do historického dolu.

Řešené území má velmi dobré předpoklady pro rozšíření historické části města, vždy však představovalo pouze jakýsi hluchý nevyužitý prostor. Prodloužením královské cesty vznikne okruh, který – kromě svého komunikačního charakteru – poskytne nová zákoutí, ale například i zajímavé výhledy. Návrh představuje jakousi oázu určenou nejen pro turisty přijíždějící do Kutné Hory z celého světa, ale i pro místní obyvatele.

Členění zahrady vytváří široká prostranství, která mohou sloužit ke konání veřejných oslav, jakož i slavnostních rodinných setkání. Hlavní objekt – kulturní dům – pak nejenže poskytne potřebné zázemí pro veřejnost, ale díky předpokládaným kulturním programům a ubytovacím a restauračním kapacitám přiláká náročnější návštěvníky v průběhu celého roku. Návrh by měl pomoci napravit jistou „sezónnost“ historického centra tím, že v létě poskytne turistům dostatečná prostranství a místa k odpočinku a v zimě naopak kulturní a gastronomickou nabídku. To vše uprostřed historického jádra s neopakovatelnými pohledy na okolní památky.

KULTURNÍ CENTRUM

Hmotově je nyní řešené území založeno na jednostranné dominanci mohutného barokního objektu Jezuitské koleje. Koncept navrhovaného řešení však není veden myšlenkou tuto dominanci dále jen podtrhovat, ale také poskytnout dominantě zdravou protiváhu. Prostor uzavřít a umožnit tak vznik nového, harmonického prostředí, v němž by panoval klid a pohoda přímo v centru dění. Budova kulturního centra se nachází na západní hranici řešeného území. Oba objekty pak spojuje členitá zeleň, která racionálním funkčním uspořádáním vytváří z rozlehlých prostor mezi jednotlivými objekty jednolitý celek. Živá příroda pak doslova prostupuje centrální částí kulturního centra, které se tak stává vstupní bránou a zároveň přímou součástí zahrad.

Neméně důležitou funkcí navrhované budovy je její dělící funkce. Situována na samém okraji historického centra a navržených zahrad vytváří umělou leč nenásilnou hradbu ke stávající silnici a okolním neuspořádaným objektům.

KONCEPT ZAHRADY

Oba stávající objekty v řešeném území (Jezuitská kolej a Stará škola) jsou postaveny v barokním slohu. Záměrem předkládaného návrhu však není barokní prostranství 21. století, nýbrž citlivě vyplnit prázdný prostor moderní, funkční zahradou, která bude ve všech aspektech vyhovovat současným estetickým i praktickým požadavkům. Zároveň musí zahrada/park korespondovat i s novou budovou Kulturního centra na západní hranici řešeného území. Barokní zahradní architektura tak pro koncept zahrady představovala vůdčí inspiraci, přičemž však její základní charakteristiky byly pragmaticky zakomponovány do zcela moderně pojaté zahrady, čímž vznikne jedinečný nadčasový prostor respektující odkaz minulosti.

Typickým znakem barokních zahrad je jejich symetrické uspořádání. Bývají rozděleny do jednotlivých funkčních celků (např. letní jízdárna, královská zahrada, jižní terasy, rozdělení veřejných a neveřejných prostor), přičemž každý z nich vytváří zcela jedinečnou atmosféru, kdy je v návštěvníkovi vytvářen pocit, jakoby se účastnil divadelní hry. Geometrie zahrad je pak často situována kolem centrální stavby, přičemž bývá podtržen i kontext s okolními budovami.

Navrhované řešení zahrady je založené na principu osy – páteře zahrady. Tato osa protíná celé řešené území a návštěvník procházející zahradou tak bude doslova vtažen do děje postupně se měnícího prostředí. Bližší seznámení se zahradou nám umožní odhalit i ty nejintimnější místa a neopakovatelné pohledy na chrám sv. Barbory a jeho okolí. Centrálním objektem zahrad je stávající budova Staré školy (Informační centrum), která jakoby vytváří jakési pojítko mezi dvěma protilehlými hmotami

(Kulturní centrum a Jezuitská kolej). Zahrada nenásilně doplňuje půdorysy jednotlivých objektů.

PROTIVÁHA HMOT

DOPLNĚNÍ KRÁLOVSKÉ CESTY

INFORMAČNÍ CENTRUM

KRÁSNÉ VÝHLEDY

DŮL GOTICKÁ KAŠNA

KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO

KAMENNÝ DŮM

MOROVÝ SLOUP MINCÍŘSKÁ ULICE

(13)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

CO1.2 VARIANTY

7

9

(14)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

DO1.1 SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

5 7

MĚŘÍTKO 1:1500 11 KREMNICKÁ ULICE

BARBORSKÁ ULICE

SMÍŠKOVA ULICE

VRCHLICE

(15)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

DO1.2 SITUACE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

5 7

MĚŘÍTKO 1:1000 12 KREMNICKÁ ULICE

BARBORSKÁ ULICE

SMÍŠKOVA ULICE

(16)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

DO2.2 PŮDORYS 1 NP

5 7

MĚŘÍTKO 1:500 14

Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only.

1

2

3

4 5

6

1 ATRIUM 2 FOYER 3 MALÝ SÁL 4 RESTAURACE 5 RECEPCE 6 HOTELOVÝ BAR

(17)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

D02.3 PŮDORYS 2 NP

5 7

MĚŘÍTKO 1:500 15

Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only.

1 FOYER 2 VELKÝ SÁL 3 BALKON

4 HOTELOVÉ POKOJE 1

2

3

4

(18)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

D02.4 PŮDORYS 3NP

5 7

MĚŘÍTKO 1:500 16

Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only.

1 GALERIE

2 HOTELOVÉ POKOJE 1

2

(19)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

D02.1 PŮDORYS 1PP

5 7

MĚŘÍTKO 1:500 13

Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only.

1 PARKOVIŠTĚ

2 VZDUCHOTECHNIKA 3 KOTELNA

4 VZDUCHOTECHNIKA 5 VZDUCHOTECHNIKA 1

2

3

4

5

(20)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

D05.1 PŮDORYS 1NP PŮDORYS 2NP, PŮDA

5 7

MĚŘÍTKO 1:250 21

* *

Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only.

1 VSTUPNÍ HALA 2 KAVARNA 3 INFOCENTRUM 4 VÝSTAVNÍ PROSTOR

1 2

3

4

(21)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

DO5.1 ŘEZ A-A

5 7

MĚŘÍTKO 1:250 22

Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only.

(22)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

FO1.1 PRŮVODNÍ ZPRÁVA

7

27

PRŮVODNÍ ZPRÁVA NÁVRH

Projekt řeší návrh Kulturního centra s hotelovou kapacitou. Nedílnou součástí projektu je také rozlehlá zahrada.

ATRIUM

Objekt KC tvoří jediná hmota, kterou dělí na dva funkčně odlišné celky prosklené zastřešené atrium. Interiér atria je na dvou stěnách tvořen vertikální zelení (břečťan, nízké traviny, begónie) a je tak prakticky zeleným srdcem budovy. Jisté potvrzení magičnosti prostoru představuje platforma zavěšená na ocelových lanech přístupná z druhého nadzemního patra. Z ní bude mít návštěvník kulturního centra možnost vychutnat si tento uklidňující prostor s určitým nadhledem. Platforma rovněž poskytne další nádherné výhledy do zahrady.

Daný prostor slouží jednak jako velkorysý vstupní prostor do kulturního centra i do hotelové restaurace a také jako vstupní brána do zahrady z ulice Kremnická.

KULTURNÍ CENTRUM

Samotné kulturní centrum - tedy severní část budovy s kulturně společenským funkčním určením, se skládá ze tří nadzemních podlaží. V každém nadzemním podlaží se nachází foyer, bar a toalety pro návštěvníky.

Druhé a třetí nadzemní podlaží jsou přístupná po schodištích , ale i bezbariérově – dvěma prostornými výtahy.

První nadzemní podlaží kulturního centra se návštěvníkům otevírá recepcí a šatnou. Dále se zde nachází malý sál, tři menší klubovny, tři místnosti určené pro administrativní účely a tři místnosti pro zázemí účinkujících.

Malý sál je vybaven židlemi (165 míst), které je možno uklidit do skladu nacházejícího se přímo za pódiem.

Prostory malého sálu jsou určeny pro společenské akce menšího rázu, jako je divadlo, menší koncerty, ale například i přednášky. V zadní části za pódiem se nachází kotelna a dva sklady.

Hlavní funkcí druhého nadzemního podlaží je velký sál s kapacitou 500 míst, určený pro větší společenské akce jako jsou například koncerty nebo plesy. V sále je i možnost pořádat akce pro sedící návštěvníky, židle je možno uložit do prostoru pod pódiem a do skladu, který se nachází u předsálí.

Ve třetím podlaží se nachází prostorná galerie s kapacitou 65 míst na sezení. Prosklené stěny nabízejí možnost krásných výhledů do okolí Kulturního centra.

HOTEL

Hotel se nachází v jižní části objektu. Hlavní vstup je situován z ulice Kremnická. Hotel se skládá ze čtyř nadzemních podlaží. V prvním nadzemním podlaží se nachází recepce, restaurace se sezónním provozem na otevřené terase s výhledem do zahrad a hotelový bar. V každém dalším nadzemním podlaží je devět pokojů (z nichž dva jsou vždy bezbariérové) a jeden prostorný apartmán s lodžií situovanou do zahrad. Většina hotelových pokojů se nachází na západní straně objektu, což návštěvníkům poskytne jedinečné výhledy do zahrad, na Jezuitskou kolej a na chrám sv. Barbory.

KOMUNIKACE

Hlavní vstup do objektu představuje centrální atrium, které je přístupné jak z ulice Kremnická, tak z navržených zahrad. Parkování je řešeno v prvním podzemním podlaží objektu s kapacitou 65 parkovacích míst. Příjezd do garáží je situován na severní straně objektu, z ulice Kremnická. Vjezd je obousměrný se střídavým provozem ovládaným semaforem. Zásobování Kulturního centra (např. koncertní technika) probíhá ze severní části objektu v úrovni prvního nadzemního patra.

U příjezdu se nachází nákladní výtah. Zásobování hotelu je zajištěno rovněž z ulice Kremnická s přístupem přímo u vstupu do zázemí prvního nadzemního patra hotelu. Zvláštní parkovací kapacita hotelu (čtyři místa) se nacházejí u západní stěny s přístupem z ulice Kremnická. Celý objekt včetně přístupových ploch je bezbariérový.

INFORMAČNÍ CENTRUM

V centrální části řešeného území se nachází budova Staré školy. V rámci její revitalizace, která je součástí navrhovaného řešení, je jejím funkčním určením informační turistické centrum. Kromě samotných služeb poskytovaných u přepážky informačního centra pak budou mít návštěvníci také možnost zhlédnout expozici o Kutné Hoře nebo se občerstvit v příjemné kavárně s bezplatným wifi připojením k internetu.

ZAHRADA

Řešené území se rozprostírá na mírně svažitém terénu. Navrhovaná zahrada je proto rozdělena do tří hlavních zón, které terasovitým uspořádáním odpovídají danému převýšení. Osa zahrady – dlážděná cesta prochází z jihu na sever napříč územím. Každá z teras má potom své vlastní funkční určení:

(23)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

FO1.1 PRŮVODNÍ ZPRÁVA

7

28

1) Relaxační, odpočinková zóna leží nejblíže historickým objektům - chrámu sv. Barbory a Jezuitské koleji.

Začíná schody v jižní části řešeného území u bastionu, který bude jakousi vstupní bránou do zahrad a poskytne dostatek prostoru pro menší vinárnu k ochutnávce původních kutnohorských vín. Dál cesta prochází kolem vodního prvku, odkud se naskýtá naprosto jedinečný pohled na chrám sv. Barbory, a dále kolem vinohradu zasazeného do nádvoří Jezuitské koleje. Poslední součástí prvního celku je rozsáhlý upravený trávník s dominantním seskupením devíti lip malolistých, které prodlužují půdorys prostředního křídla Jezuitské koleje. Naprostá většina plochy je zatravněna a kultivována, zde lze sedět nebo ležet.

2) Komunikační zóna je především prostorem spojujícím jednotlivé sektory zahrady. Z východní strany je navíc lemována hlavní komunikací – dlážděnou cestou. Soustava úzkých stezek mezi záhony s odpočinkovými prostory i zákoutí s malým vodním prvkem vytváří ideální prostory pro schůzky i procházky s dětmi. Celá zóna je prakticky středem řešeného území, což i podtrhuje budova Staré školy (Informační centrum), jejíž centrální charakter je zdůrazněn kružnicovými záhony levandulí lékařských. Pro povrch centrální části zahrady je použit mlat, pro záhony v jižní části jsou použity okrasné rostliny středně vysokého vzrůstu.

3) Kulturní zóna, terasa přiléhající ke KC je především doplněním a zjemněním masivní hmoty navrhovaného objektu. Ovocný sad je určen k volné konzumaci plodů, jakož i k odpočinku od ruchu uvnitř budovy v době konání kulturních akcí.

POUŽITÁ ZELEŇ

TRAVNATE PLOCHY TRAVINY

OVOCNÉ STROMY

ROZKVETLÉ ZÁHONY LEVANDULE

LÍPA

(24)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

FO1.3 TECHNICKÁ ZPRÁVA

7

29

TECHNICKÁ ZPRÁVA KONSTRUKCE

Základové konstrukce jsou navrženy jako železobetonové patky a pasy do nezámrzné hloubky. Svislé a vodorovné nosné konstrukce 1 PP a u nadzemních podlaží ocelobetonové- kombinace lehkých ocelových sloupů a stropů s trapézovými plechy, nabetonováním a obvodových železobetonových stěn. Stěny a strop hlavního sálu a atria jsou tvořeny systémem příhradových sloupů a nosníků.

MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ

Barevné řešení povrchů je v jemných odstínech šedivé tak, aby co nejlépe vynikly lamely z vrstveného dřeva. Na fasády jsou použity zavěšené betonové prefabrikáty s větranou mezerou. Jižní fasádu zakrývá zástěna složená z lamel ukotvených na ocelových sloupcích. Část objektu v němž se nachází hotel jsou lamely široké 150 mm, lze je natáčet a vysunout. Na druhé části objektu dosahují šířky 400 mm, tyto lamely jsou však pouze otočné. Mimo okenní otvory jsou lamely pevné.

Prosklené atrium je vyrobeno ze skla heat mirror, které pohlcuje téměř 50 % tepla, přesto je uvnitř stínící systém. Pro lepší odvětrání jsou ve spodní a horní části západní a východní prosklené stěny atria umístěny otevíratelné výplně.

TZB

Výměna vzduchu v kulturním centru i hotelové části je zajištěna klimatizací, jejíž technologie je umístěna v suterénu. Malý i velký sál má svou přídavnou klimatizační jednotku. Vzduchotechnika má 4 obvody, jeden pro hotel, další tři jsou pak využívány kulturním centrem. Strojovny vzduchotechniky jsou propojené komunikační a rozvodovou šachtou. Pro vytápění objektu jsou v objektu dvě plynové kotelny, kotelna pro hotel je umístěna v suterénu, kotelna pro kulturní centrum v 1NP vedle skladů.

VERTIKÁLNÍ ZELEŇ

Zelená stěna se skládá ze 3 částí- z kovového rámu, PVC vrstvy a vrstvy plsti. Kovový rám je zavěšen na stěnu, do rámu je pomocí nýtových spojů uchycená 1 cm hrubá PVC podložka. Zpevňuje celou konstrukci a činí jí voděodolnou.

(25)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

DO4.2 JIŽNÍ POHLED SEVERNÍ POHLED

5 7

MĚŘÍTKO 1:500 20

(26)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

DO4.1 ZÁPADNÍ POHLED VÝCHDNÍ POHLED

5 7

19 MĚŘÍTKO 1:500

(27)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

DO3.1 ŘEZ A- A

5 7

MĚŘÍTKO 1:500 17

Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only.

(28)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

DO3.2 ŘEZ B-B, C-C

5 7

MĚŘÍTKO 1:500 18

Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only.

(29)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

EO1.2 VIZUALIZACE

5 7

25

(30)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

EO1.1 VIZUALIZACE

5 7

24

(31)

bak práce:

KULTURNÍ CENTRUM

V AREÁLU JEZUITSKÉ KOLEJE V KUTNÉ HOŘE autor:

VĚRA PALÁNOVÁ vedoucí práce:

PROF. ING. ARCH. AKAD. ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL část:

FO1.4 TABULKA VÝMĚR

7

30

KULTURNÍ CENTRUM CELKEM - 5410 m2 ATRIUM – 245 m2

KONGRESOVÁ ČÁST - 3207 m2 HOTEL - 1606 m2

1.PP - 352 m2

KONGRESOVÁ ČÁST 1. NP

foyer – 227 m2 bar – 30 m2 schodiště – 20 m2 šatna – 46 m2 výtah – 6 m2

toalety ženy – 20 m2 toalety muži – 20 m2

denní místnost pro zaměstnance – 11 m2 klubovna (3x) – 41 m2

kancelář (3x) – 18 m2 šatna typ č. 1 (2x) – 20 m2 šatna typ č. 2 – 16 m2 malý sál – 240 m2 schodiště – 11 m2 zádveří – 8 m2 sklad – 71 m2

úklidová místnost – 17 m2 toalety ženy – 12 m2 toalety muži – 10 m2 šatna – 8 m2

chodba – 125 m2 kotelna – 44 m2 zádveří – 15 m2 výtah – 5 m2 sklad – 147 m2

2. NP

foyer – 275 m2 bar – 44 m2 schodiště – 20 m2 výtah – 6 m2

toalety ženy – 15 m2 toalety muži – 12 m2

toaleta bezbariérová – 5 m2 velký sál – 890 m2

podium a prostory za podiem – 146 m2 výtah – 5 m2

schodiště – 12 m2 3. NP

foyer – 165 m2 výtah – 6 m2 schodiště – 20 m2 toalety ženy – 15 m2 toalety muži – 12 m2 toaleta bezbariérová – 5 m2 galerie – 320 m2

prostor pro zvukaře / osvětlovače – 22 m2 chodba – 22 m2

schodiště – 12 m2

HOTEL 1. NP

kuchyně / zázemí – 51 m2 restaurace – 116 m2 sklad – 10 m2

šatna pro restauraci – 4 m2 toalety zaměstnanci – 2m2 toalety ženy – 6 m2 toalety muži – 6 m2

toaleta bezbariérová – 4 m2 letní terasa – 62 m2

nádveří – 9 m2 kanceláře – 8 m2 recepce – 59 m2

toalety zaměstnanci – 4 m2 toalety ženy – 6 m2

toalety muži – 8 m

toaleta bezbariérová – 5 m2 sklad pro bar – 7 m2 hotelový bar – 74 m2 únikové schodiště – 10 m2

2., 3., 4. NP pokoj č. 1 – 24 m2 pokoj č. 2 – 29 m2 pokoj č. 3 – 28 m2 pokoj č. 4 – 26 m2 pokoj č. 5 – 24 m2 pokoj č. 6 – 21 m2 pokoj č. 7 – 17 m2 pokoj č. 8 – 26 m2 pokoj č. 9 – 21 m2 apartmán – 60 m2 chodba – 86 m2

úniková komunikace – 10 m2 úklidová místnost – 13 m2

1. PP (GARÁŽE)

parkovací a komunikační plochy – 156 m2

vzduchotechnika pro kulturní centrum č. 1 – 34 m2 vzduchotechnika pro kulturní centrum č. 2 – 37 m2 schodiště a výtah – 28 m2

vzduchotechnika pro hotel – 58 m2 kotelna – 39 m2

INFORMAČNÍ CENTRUM (STARÁ ŠKOLA) - 505 m2 1. NP

kavárna – 100 m2 přípravna – 18 m2 infocentrum – 36 m2 toalety – 21 m2 sklad – 20 m2 hala – 26 m2

2. NP

výstavní plocha – 199 m2 toalety – 21 m2

sklad – 20 m2

chodba se schodištěm – 44 m2

References

Related documents

Jako další faktor je uvedena míra tlaku na pracovní místa, který ukazuje míru přebyteč- ných uchazečů o volná pracovní místa na ekonomicky aktivní obyvatelstvo..

Pro definování svého názoru podrobuje nejprve tuto svébytnou lokalitu zanedbaného areálu bývalé klasicistní nemocnice o celkové ploše přes 3ha a převýšení větším

Poté se zaměřím na sportovní areál, kde popíši jednotlivé části areálu, mezi které patří sportovní hala,venkovní sportoviště, hotel Start a aquacentrum..

Dalším inovativním prvkem kurikulárních dokumentů je příležitost využívání integrace vzdělávacích obsahů ve vyučování. Obsah vzdělávání, kromě klíčových

Také vzhledem k úspěšnému založení Centra terénní výuky (CTV) při katedře geografie se nabízela možnost pokračovat v rozpracování dalších lokalit projektu.

Vznikne tak poslední volný prostor v návaznosti na centrální část Smíchova, lemovaný na východní straně Nádražní ulicí, souvislou a nově doplněnou zástavbou na

Dopravní prostředek může, ale nemusí být ve vlastnictví dopravce (příkladem je využití leasingu). Dopravce tuto činnost provozuje svým vlastním jménem, na svůj

hájeným, graffiti nemá společnou formu a nezaměřuje na práci s barvou, ale třeba se světlem nebo prostorovými a třírozměrnými intervencemi do prostředí, čímž