Posudek diplomové práce

Posudek diplomové práce

Autor

práce:

Jana Francová

Název

práce: _Vliv

předúpravy na plstivost králičí

srsti

Rozsah diplomové práce: 76 stran, 60 obrázků, grafů a fotografií, 22 tabulek

Diplomová práce v teoretické části přehledně vysvětluje stavbu, vlastnosti

a

využití živočišných

vláken,

popisuje princip

a

proces plstění keratinových vláken.

Jsou

zde popsány i principy a hlavní části plstících a valchovacích strojů.

Na teoretickou část navazuje popis technologie zpracování králičí srsti v TONAK a.s.

s poukazem

na

spolupráci s

TU

Liberec při hledání a ověřování nových technologických postupŮ. Téma diplomové práce

a její

závěry přímo

cílí

do průmyslového prostředí, ve kterém je plstivost základní a stěžejní podmínkou pro uýrobu kloboučnické plsti. Při popisu předúpravy králičích vláken, které se v této firmě provádí, je nepřesně formulováno někotik závěrů (kapitola 1 2,3):

,,... moření suroviny v

kyselé

lázni, které zapříčiní narušení povrchových Šupinek,

jež _se

_stanou následně přístupnější k vzájemnému zaklesávání do sebe, což zpŮsobí následné zplstění materiálu"

-

^toto vysvětlení plstění není zcela jednoznaČné, jak sama autorka uvádí i v závěru na str.71 _,,tématika plstivostije objasňována mnoha teoriemi, které se vzájemně více či méně liší"

-

_,,Mořením

se

však naruší pouze horní část vlasu,

a

tudíž

ía se

bude ^poté

plstit, zatímco část neopatřená lázní bude

^v

klobouku volně

ležet nezafixovaná, což u zákazníka vyvolá dojem o pravosti materiálu." Bylo by správnější formulovat, že namořená část vlákna tvoří střed ^plsti, nenamořená

pak

povrch plsti,

což je

_důležité pro aplikaci povrchových úprav plsti, tj.

budoucího klobouku.

-

,,Nevýhodou moření

je

však

jeho

ekologická zátěž..."

-

toto tvrzení není z pohledu současně platné legislativy ČR pravdivé.

Někteným názvům jednotlivých operací

by

pracovníci firmy

asi

nerozuměli, např.

(kapitola 12.4) ,,navátí hmoty..."

se

nazývá plástění, ,,skropená klobouková hmota na perÍorovaném zvonu"

je

plásí. Mylně je _taktéž uvedena informace o rozdílném aptikování úpravy povrchu u klobouků a polotovarú (kapitola 12.5). Povrchová úprava se totiž provádí

u

všech polotovarŮ

i

klobouků. V hIavních bodech

je _ale

technologie výroby plstěných polotovarů a následně klobouků po formálnístránce popsána správně.

Experimentální část práce je zaměřena na stanovení metodiky laboratorního zjištění míry plstivosti kloboukové hmoty, tj. homogenizované směsi králičích srstí. Autorka zde prezentuje testy plstivosti při měněných podmínkách parametru času, objemu smáčecí lázně, množství

srsti,

teploty, rychlosti

a

tvaru trajektorie pohybu testovacích nádob, jakožto i geometrie těchto nádob. Cílem bylo optimalizovat uvedené parametry a stanovit laboratorní metodiku

tak, aby se

z geometrických rozměrů vznik!ých plstěnců data jednoznačně vyhodnotit míra plstivosti, a tedy vliv předúpravy na plstivost, což se autorce do jisté míry podařilo, viz závěr kapitoly 14.4. Pro vyhodnocení fotografií plstěnců bych ^pro vizuální přehlednost a srovnání geometrie plstěncŮ doporučil uvedení v jednotném měřítku, např. tab.8, ze které se na první pohled zdá, že neupravená srst plstí lépe než upravená.

Teprve po aplikaci uvedeného měřítka u každé z fotografií je patrný správný závér,

Autorka dále experimentuje

a

naznačuje

další

možný směr předúprav králičí srsti např. osvitem UV zářením nebo enzymatickou úpravou.

Práce má formální nedostatky, např. u laboratorního barvícího přístroje Ahiba není uváděn časový interval

u

nastavených otáček (otáčky/min),

u

popisu osvitu

UV

lampou nejsou uvedeny rozměry

a

geometrie mřížky, na kterou je surovina rozprostřena,

a

není tedy patrná výška vrstvy srsti, která byla na mřížku rozprostřena; současně považuji za nedostatek qýskyt řady pravopisných chyb, které práce obsahuje, Nicméně tyto formální nedostatky nemají zásadní vliv na obsah ani výsledky experimentů a jejich závěry,

Závér:

V kapitole 15 chybí u experimentu s UV zářením vysvětlení důvodu aplikace TiOz na

srst fie ^pouze

konstatováno)

a u

experimentu s enzymatickou předúpravou nejsou objasněny dŮvody

volby

konkrétně použitých

enzymů. Po zodpovězení

uvedených připomínek doporučuji tuto diplomovou práci k obhajobě, neboť svým obsahem

a

závěry splnila ^jeji zadáni.

práci

hodnotím:

velmi dobře

ing. Roman Št vedoucí odboru Technika a

V Novém Jičíně dne 4,6.2012