1. Úvod
Druhá sv tová válka v nás lidech stále vzbuzuje strach, nepochopení,
„nenávist“ v i n kterým národ m, zvlášt t m, které zap í inily po átek války. První sv tová válka byla prvním vále ným konfliktem, který svým rozsahem zasáhl podstatnou ást sv ta a dle tehdejších myslitel a politik m la být zárove posledním celosv tovým konfliktem. Bohužel její konec byl v podstat p í inou toho, že vypukla i druhá sv tová válka. Tato diplomová práce se zam uje na období druhé sv tové války ve m st eská Skalice a jejím okolí. eská Skalice se nachází v Královehradeckém kraji v bývalém okrese Náchod.
Cílem této diplomové práce je shrnout období druhé sv tové války v eské Skalici. Jedná se vlastn svým zp sobem o kroniká ský pohled na toto období. Doposud žádná publikace zam ená jen na toto období nevyšla, proto jsem si téma eská Skalice v letech 1938-1945 vybrala k sepsání této práce.
V m st eská Skalice jsem od narození vyr stala a zajímá m historické období druhé sv tové války v míst mého rodišt .
Druhá kapitola je shrnutí dostupným pramen a literatury, které jsem použila k této práci.
T etí kapitola se zabývá historií eské Skalice od jejího vzniku, tedy první písemné zmínky až do roku 1939. Sou ástí jsou dva mezníky v d jinách našeho národa, tedy Mnichovská dohoda a vznik Protektorátu echy a Morava.
V této kapitole se do tete, jak tyto události ovlivnili m sto eská Skalice.
tvrtá kapitola popisuje m sto v letech 1939 až 1941 a to do nástupu Reinharda Heydricha do funkce íšského protektora. Jaké bylo m sto v prvních dvou letech Protektorátu, jak se zm nila ekonomika, školství. Sou ástí jsou i informace o r zných formách odboje.
Pátá kapitola chronologicky zaznamenává další léta Protektorátu 1941- 1944. Jak válka pokra ovala, jaké byly podmínky pro život ve m st , kultura
i školství.
Nejvíce dostupných pramen bylo k dispozici k dob osvobození eské Skalice od n mecké armády. Existuje vypráv ní Ludvíka Mühlsteina, bývalého editele Muzea Boženy N mcové, který ve své publikaci Kv ten 1945 se zam il na odsun N mc , p íchod rudé armády a osvobozeneckou innost
obyvatel m sta. Konci války a osvobození se poté v nuje poslední šestá kapitola.
Velký d raz kladu na vále né vzpomínky na koncentra ní tábory Evy Zelené, která dodnes žije v eské Skalici. Eva Reichová- Zelená se snaží stále p ipomínat období druhé sv tové války, navšt vuje místní školy v blízkém okolí, vypráví d tem o událostech, které sama prožila v koncentra ních táborech.
2. Kritika pramen a literatury
Nejd ležit jším písemným pramenem, z kterého jsem vycházela byly kroniky. Jedná se o hlavní zdroj, který mi byl poskytnut. K této práci jsem použila Kroniku Malé Skalice. Kronika Malé Skalice je uložena v Muzeu Boženy N mcové v eské Skalici. Ve vále ném období bylo m sto rozd leno na dv ásti a každá si vedla svou kroniku. Kronika Velké Skalice se však nedochovala a eskoskalický kroniká p. Samek po ní také stále pátrá. Další kronika, která p isp la k této práci, je Kronika dív í m š anské školy z let 1940-1945. Kronika za ínala rokem 1940 a p edchozí dva roky nebyly v kronice zaznamenány. V eské Skalici byla také chlapecká m š anská škola, ale v zdejší základní škole se kronika nenachází. Jestli se psala i nikoliv, jsem nezjistila.
Okresní archiv v Náchod mi poskytl k prostudování knihy obsahující protokoly ze sch zí obecního zastupitelstva od 14.2.1938, ale op t ne z úplného vále ného období – pouze do 27.4.1942. Naopak Kniha se zápisy ze sch zí m stské rady jsou vedeny od 7.4.1941 a do mnou sledovaného období 1.10.1945. Pak následují další zápisy, kterým jsem se již nev novala. Proto práci s kronikami považuji za velice komplikovanou, jelikož neobsahují všechna léta druhé sv tové války.
Další publikace, které jsem použila, byly vydávány místními národními výbory, m sty u p íležitostí výro í války nebo inností místních historik , kroniká , editel muzeí aj. Nap íklad eská Skalice vydala publikaci eská Skalice – stru né d jiny m sta – Erik Bouza, L. Mühlstein, MV 1975. Dále sborník vyšel u p íležitosti 150. let založení podniku Tiba - Josef Kejzlar a kol.
D jiny textilní výroby v eské Skalici. Dv r Králové nad Labem 1987.
K první kapitole jsem vyhledávala v publikacích, kterých je na sou asném obchodním trhu velké množství. K této práci jsem využívala kapitoly z Gebhart, Jan; Kuklík, Jan: Velké d jiny zemí Koruny eské. 2 svazek 1938 -1945. Paseka 2006 a Kolektiv autor : eské d jiny zemí koruny eské II. Paseka Litomyšl 1997. Jedná se o stru ný p ehled událostí eskoslovenských.
Pro seznámení s dobou, tématem, i n jakou osobou jsou uvedeny informace z Ottova slovníku nau ného, internetového webu encyklopedie –
Wikipedia i slovníkové p íru ky Kolektiv autor : eský antifašismus a odboj. Naše vojsko. Praha 1988.
3. Historie m sta eská Skalici do roku 1939
V úvodu této kapitoly bych se stru n zmínila o historii eské Skalice.
Uvedu jen nejd ležit jší mezníky. Tuto kapitolu jsem erpala z dostupných publikacích, které se v nují historii eské Skalice1.
3.1. Historie do roku 1914
eská Skalice leží v Královéhradeckém kraji, severovýchodn od Hradce Králové mezi krajským m stem Hradec Králové a Náchod ležícím na esko- polském pomezí. eskou Skalicí protéká eka Úpa, levostranný p ítok Labe.
Ve starších textech m žeme najít m sto eská Skalice pod názvem Scalich nebo Skalicz.
eskou Skalicí vedla již p ed tisíci lety obchodní stezka spojující Prahu s polským Kladskem. Poprvé je doložena v Kosmov kronice k r. 1068, ale nálezy ímských mincí z období let 41-185 n.l. dovolují soudit, že tudy procházeli kupci již daleko d íve.
Na po átku 13. století byla na katastru eské Skalice v míst , kterému se dosud íká na hrad , postavena tvrz. Potvrzuje to první písemná zmínka z r.1238, kdy byla v držení Petra, který se psal ze Skalice. Dnes už bychom na tomto míst zbytky tvrze marn hledali.
Jen o n co málo pozd ji vznikla nedaleko odtud po proudu eky na jejím pravém b ehu tvrz druhá, postavená patrn k p ímé ochran kolem procházející Kladské cesty. Tvrz stávala na nevelikém návrší a dostala jméno Skali ka. Byla také nazývána Malou Skalicí.
M sto Skalice m lo historicky mnoho majitel : m sto vlastnily významné rody – páni ze Šternberka, z Dubé, Smi i tí ze Smi ic.
1Hraše Jan Karel: D jiny Náchoda 1620-1740, Náchod, Státní okresní archiv 1994.
Klos Jan: Pam ti m sta eské Skalice, Praha, Jednota eskoslovenských spo itelen 1935.
Muhlsteinovi Lada a Ludvík: Kraj mládí Boženy N mcové, eská Skalice 1980.
eská Skalice – stru né d jiny m sta – Erik Bouza, L. Mühlstein, MV 1975.
Mühlstein Ludvík: eská Skalice, Ratibo ice, eská Skalice 1996.
eskou Skalici zasáhly i husitské války. V roce 1420 tudy táhlo vojsko krále Zikmunda, který stál v ele k ižáckých vojsk.
Dne 6. ledna 1424 zde svedl vít znou bitvu s vojsky katolických pán Jan Žižka z Trocnova. Podle dochovaných zpráv lze velmi t žko stanovit p esné místo st etnutí. Pravd podobn se jedná o místo nejvyšší ve Skalici, dnešní název má Žižk v kopec.
Roku 1450 bylo m sto poni eno královským vojskem, které táhlo na Náchod bojovat proti husitským pokra ovatel m tzv. sirotk m (m sto v tuto dobu vlastnil Jan Kolda ze Žampachu)2.
V dob kdy m sto eská Skalice vlastnil rod Smi ických ze Smi ic jmenovit Hedvika Smi ická, která byla dcerou Jana Zajíce z Házmburka a Markéty z Minsterberka, a zárove také vnu ka Ji ího z Pod brad, byla eská Skalice povýšena na m sto. Stalo se tak roku 1575.
Zda eská Skalice n kdy obdržela m stský znak, nelze p esn íci.
M stská rada používala pravd podobn jako m stský znak pe etní obraz.
T ebaže p vod obrazu p isuzovala Šternberk m, pozm nila pozd ji p vodní osmicípou hv zdu ve hv zdu o šesti paprscích. Koncem 19. století nastaly pochybnosti o pravosti znaku. Proto se obec r. 1897 obrátila na ministerstvo vnitra ve Vídni se žádostí, aby m stský znak potvrdilo. Ministerstvo dne 15. íjna 1897 vyslovilo souhlas, aby m sto eská Skalice nadále užívalo znaku zlaté hv zdy o šesti paprscích v modrém poli.
M sto nebylo zpo átku nijak velké, v roce 1550 se zde nacházelo asi 70 dom . Z roku 1605 je dochována nejstarší m stská kniha.
Za t icetileté války m sto spravoval Albrecht z Valdštejna. Po roce 1651 byly k m stu p ipojeny i sousední vesnice Dubno, Hostinka, Kleny, Malá Skalice, Miskolesy, Ratibo ice, íkov, Spyta, Sv tlá, Sviniš any, T ebešov, Vestec, V trník, Zájezd a Zlí . Po válce se z berní ruly m žeme do íst, že se v m st roku 1653-54 nacházelo 23 emeslník – ševci, ezníci, krej í, bedná i, tkalci, truhlá i, peka , ková , záme ník, hrn í , mandlí a pun ochá .
Po požáru v náchodském židovském ghettu v roce 1663 se do eské Skalice p est hovalo 44 židovských rodin. Nem ly to zde lehké a tak byly po roce 1706 nuceny se vyst hovat.
2 Wolf, Vladimír, Jan Kolda ze Žampachu, Trutnov ; Hradec Králové, Lupus, 2002.
V polovin 18. století byl ve m st postaven pivovar a sladovna, mlýn, pálenka a pila. M sto se p es asté požáry a povodn pomalu rozr stalo.
V roce 1794 zde bylo 215 dom .
Podle dostupných pramen byla eská Skalice jedním z prvních míst v echách, kde se hrálo eské divadlo. První divadelní p edstavení se konalo roku 1813. Hrály se hlavn Klicperovy hry, z nichž n které m ly v eské Skalici premiéru.
V hospodá ské oblasti bylo pro 18. století na eskoskalicku charakteristické rozvoj emesel p ádelnického, soukenického a pun ochá ského, na které v 19. století navazoval prudký rozvoj pr myslové textilní výroby. Na p elomu 18. a 19.století bylo druhým hlavním zam stnáním obyvatelstva na celém Náchodsku plátenictví. Sociální postavení domácích tkalc bylo obtížné. Práce tkalc byla tvrdá, výd lky, a to s sebou neslo bídu a hlad.
První pr myslová p ádelna bavlny na Náchodsku se za ala stav t 22.
ervna 1837 na louce pod maloskalickým dvorem a slezskými podnikateli Fridrichem Eduardem von Löbbeckem a Hermannem Ditrichem Lindheimem.
Další stavbu mechanické tkalcovny nechali postavit v roce 1889 Jakub Bondy se svým švagrem Karlem Reichem. V roce 1901 se rozd lili a každý m l samostatnou výrobnu.
V dnešní Podhradní ulici stála parní barevna a b lidlo, které vlastnil Ond ej Grešla. Sem vozil Karel Reich p íze k b lení.
V roce 1906-1907 ve Skalici postavili M. Winternitz a J. Gintz další tkalcovnu.
P vodní Löbbeckeho p ádelnu koupil roku 1913 velkopodnikatel Ladislav Barto z Dobenína, zakladatel barevny a tiskárny látek. K p ádeln nechal p istav t tkalcovnu.
eská Skalice se stala ve ty icátých letech devatenáctého století uznávaným st ediskem obrozeneckých snah na Náchodsku. Ve m st žilo mnoho osobností kulturního a spole enského života, dnes už však málo známých venkovských vlastenc a buditel .
Významnou kapitolou tohoto období jsou Ji inkové slavnosti, jejichž d jišt m se stala Steidlerova zájezdní hospoda U Bílého lva, vystav ná r. 1824 p i nov zbudované císa ské silnici. Budova, ve které je nyní umíst no
Muzeum Boženy N mcové, p ipomíná dodnes zárove se starou barokní farou v sousedství kostela prost edí ji inkových výstav a ples .
První Ji inková slavnost se konala 14. zá í 1837. Výstav ji in p edcházela prohlídka zahrad jejich p stitel a hodnocení nejlepších výp stk . Ve er pat il ji inkovému plesu, jeho královnou se stala ve ejnosti ješt neznámá Barunka N mcová, která byla p ed dv ma dny oddána v sousedním kostele a v Steidlerov hostinci m la svatební hostinu.
Ji inkové slavnosti se staly od první chvíle dostavení kem eských vlastenc . V Ji inkovém sále tan ili krom Boženy N mcové Bed ich Smetana, Václav Kliment Klicpera, Jan Hostivít Pospíšil, prof. František Smetana i p edstavitel slovenského národního obrození udovik Štúr. Bed ich Smetana složil v upomínku na milé chvíle prožité v eské Skalici slavnou Ji inkovou polku.
Když zem el zakladatel slavností P. František Hurdálek v roce 1847, konaly se slavnosti naposledy (obnoveny až v roce 1925).
3.2. 1914-1938
První sv tovou válku m sto prožívalo od za átku takto: zápis kroniká e:
„Vlaky jezdily pouze s vojáky a naším nádražím projížd ly nekone né vlaky s mobilizovanými záložníky. Co tu bylo plá e, po n jakém nadšení ani zmínky…Doprava osob nevojenských byla možná u nás po dobu vláky jen ráno a ve er…Protože m sto nem lo… ješt elektrického sv tla a petroleje po obsazení Hali e nebyl dostatek, nesvítilo se v ulicích po dobu války bu v bec, aneb jen omezen . V domácnosti se svítilo velmi málo, p išel ke cti olej a karbid…Výroba v továrnách byla do asn zastavena a d lníci z práce propušt ni, nebylo pen z na výplaty…Když Anglie a spojenci vyhlásili blokády, zastavena byla práce pro nedostatek bavlny nejd íve v p ádeln , pak v tkalcovn , barevn i tiskárn …3 V roce 1914 bylo ve m st 391 dom . Byly z ízeny ve ejné lidové kuchyn . Po vzniku eskoslovenska p sobila ve m st jednotka Národní obrany.
3 Mühlstein, Ludvík: eská Skalice, Ratibo ice. eská Skalice 1996. S.26.
Padlým voják m ve válce byl 11. ervna 1922 odhalen pomník nedaleko nám stí.
Roku 1920 se konaly krom voleb do Poslanecké sn movny a Senátu také volby komunální. Voleb v eské Skalici se ú astnilo t ináct politických stran. Starostou byl zvolen p edstavitel sjednocené pravice Antonín Waigert a sociální demokrat Josef Pour se stal jeho prvním nám stkem.. Roku 1920 se v Sociáln demokratické stran v eské Skalici vytvo ila silná marxistická levice. Propagovali mezi d lníky nový komunistický program a získávali na svou stranu stále více lenstva. Dne 22. ervna 1921 prohlásil Václav Hanuš na sch zi obecního zastupitelstva, že se všech deset len obecního zastupitelstva zvolených za stranu sociáln demokratickou p ihlásilo do Komunistické strany. Protože také v tšina lenstva sociáln demokratické strany p ešla do nov založené komunistické stany, eskoskalická sociální demokracie zanikla.
Dnešní návšt vníky Skalice a vodního díla Rozkoš jist p ekvapí skute nost, že se o stavb p ehrady jednalo již r. 1924. Tato nádrž m la obsahovat na 80mil. m3 vody. Skute n byla postavena v roce 1973.
V období republiky byla v letech 1923-29 budována spole ná vodovodní sí pro m sto, tzv. úpský skupinový vodovod. Roku 1927 bylo zapo ato s budováním kanalizace v nov postavené tvrti rodinných domk Pod Vinicí a v letech 1933-34 byla z ízena kanalizace také uvnit m sta. V letech 1925-27 byla postavena státní budova pro poštu, etnickou stanici, berní ú ad a d chodovou kontrolu, v letech 1924-28 sokolovna, 1932-33 budova spo itelny a 1939-41 sbor eskoslovenské církve husitské.
Roku 1929 propukla sv tová hospodá ská krize. Vrcholu dosáhla r. 1934 a trvala ješt r. 1936. Textilní eskoslovensko bylo krizí logicky velmi t žce postiženo.
Reakcí na prod lanou krizi byl roku 1935 vznik spole nosti eskoskalických textilních továren továrníku Josefa Barton ml., Ji ího erycha a Aloise Dintera. Tento textilní komplex, skládající se z p ádelny, tkalcovny, b lidla, barevny a tiskárny, prod lával za okupace vlekou krizi, až byl provoz nejprve v barevn a od roku 1942 i v tiskárn látek úpln zastaven.
.
3.3. 1938- 1939
Následující podkapitola se bude týkat hlavn roku 1938, kdy na základ výsledk Mnichovské konference ve dnech 29. a 30. zá í došlo k nedobrovolnému p ipojení vybraných oblastí zejména p íhrani ních, tzv.
Sudet, ke T etí íši. Tato událost siln zasáhla nejen celé eskoslovensko, ale i m sto eská Skalice.
Dne 2. února 1938 p ijal prezident republiky deputaci m sta eské Skalice, která mu odevzdala diplom estného ob anství.
V m síci únoru slavil majitel náchodského panství Schamburg-Lippe 70.
narozeniny a p i této p íležitosti v noval m stu 1 000 K pro chudé. V tomto roce docházelo ke stavebním úpravám m sta – nap . Zemský ú ad p edal staveništ op rné zdi na levém b ehu Úpy ing. Josefovi Smetanovi. Op rná ze musela být postavena do konce roku 1938 a nesm la p ekro it ástku 149 900 K. Dále ze zápisu v únoru byla zpráva o provedeném vydlážd ní ulice Palackého a Legioná ské. Plán na vydlážd ní ulice Boženy N mcové m l podmínku, že majitelé dom provedou vodovodní a kanaliza ní p ípojky.
Na zasedání zastupitelstva v kv tnu bylo schváleno, že bude vytvo ena pam tní deska na radnici s reliéfy T.G.M., K. Kramá e a A. Jiráska na oslavu 20. výro í vzniku republiky. Zhotovit desku m l Jind ich Postupa z Malé Skalice a k slavnostnímu odhalení došlo 26. ervna.
Od kv tna 1938 v eské Skalici ádili sudetští N mci a Hitler stahoval svá vojska k našim hranicím. áste ná mobilizace z 21. kv tna ovlivnila chod m sta. Lidé v o ekávání války za ali skupovat r zné druhy zboží (mj. od vy, potraviny, atd.). Od rána projížd la m stem vojenská auta sm rem k Náchodu, k hranicím do Polska, s vojáky a vojenským materiálem. V celém
eskokladském pomezí platilo heslo Náchodskou brankou nep ítel neprojde.
V ervenci byly provedeny volby do okresních komisí. Komisí bylo 10:
hospodárenská, elektrárenská, vodárenská, chudinská, stavební, osv tová, policejní, inžovní domy, úpská vodárenská skupiny a finan ní4. Za politickou stranu byl zvolen do skupiny vždy jeden len. Aktivní politické strany v eské
4 Zdroj: Protokoly ze sch zí obecního zastupitelstva
Skalici byly – komunistická, sociální demokracie, živnostenská, strana národní sjednocení, agrární a lidová.
H bitovní správa zažádala obecní zastupitelstvo o schválení h bitovního ádu. Místní h bitov byl rozd len na h bitovní místa, druhy hrob , jejich ceny, stavba hrobek a náhrobk .
Svaz eskoslovenské domobrany podal žádost, aby se ulice, ústící do ulice Zelené mezi domy pana Rejhoda a Jaroše, jmenovala ul. Italské domobrany.
Zemský školní rada v Praze p em nil m š anskou školu chlapeckou a dív í v eské Skalici v m š anské školy újezdní od 1. zá í 1938. K tomuto tématu informuje zápis zastupitelstva obce o postavení nové školy, nejprve musel být vykoupen pozemek bratr Exnerových.
Místní rozhlas sd lil, že dne 23. zá í o p l jedenácté hodin ve er prezident republiky vyhlásil mobilizaci vojska. Mobilizace se týkala všech branc do ty iceti let. Hned po uvedené zpráv ožili ulice, lidé tvo ili hlou ky, odsuzovali kladené a stále stup ované požadavky sousední íše. Po státní silnici do vnitrozemí zesiloval út k z pohrani í. Osobní a nákladní vozy, naložené nábytkem, pe inami a vším, co se dalo vzít s sebou. Provoz a st hování trvalo po celou noc. B hem noci ovšem zesílil i provoz opa ným sm rem, ke státní hranici pochodovaly po silnici vojenské útvary sm rem k Náchodu, aby nastoupily službu ve vybudovaném pohrani ním opevn ní.
Pochodující vojáci byli obyvateli srde n zdraveni až do rána.
T etí skupinou pohybující se po silnicích ve m st byli eští N mci, kterým místní obyvatelé p ezdívali „berouskové“, jezdili s nákladními auty k Sudet m. Ozna ení berouskové vznikl z toho, že brali eský majetek prchajících obyvatel z pohrani í.
Dne 30. zá í 1938 byli obyvatelé m sta starostou vyzváni, aby poslouchali své p ijíma e. Prezident republiky Beneš vyhlásil to, co všichni ekali. Velká nenávist v i N mc m p inesla velké po ty dobrovolník do vojska. Muži chodili již týden na Žižk v kopec na cvi ení, kde se u ili zacházet s moderními zbran mi. D stojníci v záloze jezdili do Josefova.
Muži na Náchodsku, kte í nemuseli jít do vojenské služby, konali jiné práce – káceli stromy, kopali p íkopy. Lidé si kopali vlastní úkryty, v kterých
by se v p ípad náletu mohli ukrýt. Mezi nej ast jší místa úkrytu pat ila oblasti v údolích eky Úpy nazývané Pohodlí a údolí tvo ená pravostranným p ítokem eky Úpy, Válovickým potokem s pojmenováním Le a Husí krky. Každý m l doma sbalený, p ipravený batoh s od vy a jídlem, kdyby musel rychle utéct.
Lidé se st hovali od hranic do st edu republiky a z hlavního m sta Prahy ven. I obyvatelé eské Skalice, která ležela blízko n meckých hranic, si proto hledali bydlení u p íbuzných dál od hranic. Ti co si u p íbuzných zrovna nehledali svá úto išt , posílali jim aspo své cenné v ci, jelikož si mysleli, že tam budou v bezpe í. Když se pak ale i ti známý museli st hovat, asto se už se svými v cmi nesetkali.
Významným spolkem, který se svou inností zapojil do obrany vlasti byl místní Sokol. Svolal všechny muže do místní sokolovny, kde promluvil starosta Nývlt. Oznámil, že obdrží zbran a budou bránit vlast. Kdo nesouhlasil, mohl vystoupit. Všichni byli p ipraveni jít do boje a bránit svou zem.
P ijetí Mnichovského diktátu m lo zásadní vliv na ekonomickou situaci v eské Skalici.
Nezam stnanost v dob nejistoty a všudyp ítomné nervozity stoupla.
Zam stnanci v továrnách byli informováni, aby si hledali jiné zam stnání.
Ministerstvo obchodu povolilo pracovat 26 hodin týdn pro nedostatek bavlny p i zachování po tu zam stnanc . Množství bavlny bylo stále menší a lidé, pracující v továrn , byli posílány ú adem práce do vále né výroby nebo zem d lství.
Státní svátek 28. íjna 1938 byl slaven bez nálady, spíše v hr ze a neklidu. Prezident Beneš se 5. íjna 1938 vzdal svého prezidentského ú adu a odjel do Anglie. N které noviny (St íbrného „Pond lní list“) prezidenta za to kritizovaly. Novým prezidentem se stal dr. Emil Hácha a p edsedou vlády agrárník Beran.
M stská rada i v této nelehké dob stále plnila svou funkci a musela ešit i záležitosti b žného života, usilovala nap . o to, aby m sto z stalo sídlem okresního soudu, aby byl do m sta p i azen vojenský útvar a aby byla p e azena z Trutnova do Skalice škola pro ženská povolání.
Pan Ladislav Barto - Dobenín daroval u p íležitosti svých 80. narozenin m stu 10 000 K pro chudé. V listopadu byl podán návrh na z ízení mate ské
školy. Pan R. Kola ík podal návrh, který byl schválen, aby v ele zasedací síni byl vyv šen místo obrazu prezidenta republiky státní znak.
V roce 1938 došlo ke schválení vydlážd ní ulice Boženy N mcové a k vydlážd ní severní strany nám stí.
Obecní zastupitelstvo informovalo obyvatele, kte í byli povinni si podél svých obydlí z ídit chodník. V eské Skalici bylo rozší eno ve ejné osv tlení.
K tomuto ú elu byly použity celoro ní žárovky. Jednalo se o ulice Zelená, Barto ova kolonie, konec ulice Riegrova, ulice B. N mcové a ulice Jiráskova.
4. 1939- 1941
Rok 1939 je rokem vypuknutí druhé sv tové války. Co se d lo a jak to p ímo ovlivnilo eskou Skalici, když za ala válka, popisuje následující podkapitola. Byl to rok mnoho události, zákaz , na ízení a hlavn zm n pro m sto. D ležitým mezníkem pro eskoslovensko bylo vyhlášení Protektorátu
echy a Morava v b eznu 1939. Za átek zá í ovlivnil celou Evropu.
Po átkem ledna 1939 za alo se jednat o slou ení Malé Skalice s eskou Skalicí. Odedávna je eka Úpa d lila na Malou a Velkou Skalici. Obec Malá Skalice se slou ením nesouhlasila. Dne 18. ledna místní rada Malé Skalice návrh na zamítla.
Od 2. ledna byla v provozu rodinná škola pro ženská povolání (z Trutnova) – tvo ená 3 t ídami, celkem 52 žáky . Došlo také ke z ízení mate ské školky – bývalé spo itelna na nám stí.
M stu byl p id len ministerstvem vnitra ú edník ze zabraného území p.
Koutka. Winternitz rozší il výrobu a firma Reich po dlouhé dob zahájila práci.
Byla oznámena vyhláška o vymetání komín a to 8x ro n .
V únoru 1939 se starosta m sta František Zeman zmínil, že ubylo len zastupitelstva a to z d vodu rozpušt ní komunistické strany.
Od b ezna 1939 probíhala akce Gitter (M íže), kdy došlo k hromadnému zatýkání antifašist , komunist . V eské Skalici bylo zat eno 7 lidí (K enek Josef, Šváb Josef, Švábová Marie, Vokounová R žena, Jareš Josef, Bou ek Josef, Šolc František). Po zásahu eskoskalického starosty Zemana byli po p ti dnech propušt ni. Jen K enek a Šváb byli drženi 10 dní.
Dne 10. b ezna 1939 byl vydán dokument oznamující sesazení legální slovenské vlády. V n m bylo napsáno, že v této zemi není klid a nepokoje neustále vzr stají, proto n mecká vláda u iní opat ení, které poskytnou pot ebné záruky na uklidn ní. N mci nep icházejí jako nep átelé, ale jako initelé po ádku. Kdokoliv by se postavil na odpor, bude s ním jednáno jako s nep ítelem míru národ . Záv r dokumentu zní: V t chto zemích nemají v budoucnosti eši potla ovat N mci nebo Slováky, ani N mci nebudou potla ovat echy a Slováky. Všem musí býti umožn no, aby mohli žít v klidu
vedle sebe a spole n pracovat k zajišt ní svého št stí a blahobytu. Tento dokument vyšel v eském i n meckém zn ní.5
Den 15. b ezen zm nil a ovlivnil nejen m sto, ale i budoucnost celého národa. Došlo v vyhlášení Protektorátu echy a Morava.
Dne 15. b ezna 1939 byl dán rozkaz vyhlásit e ministerstva vnitra:
„Dnes 15. b ezna 1939 o 6 hodin ranní obsadí íšskon mecké vojsko všemi sm ry naše území, aby odzbrojilo naši armádu. Nesetká-li nikde s odporem, bude obsazení jenom p echodné a bude nám dána možnost autonomie za zaru ené ochrany n mecké menšiny. Setká-li se však íšskon mecké vojsko se sebemenším odporem, bude to mít v záp tí nekrut jší následky.
„Vyrozumíte ihned všechny orgány a ú ady, aby íšsko-n meckému vojsku v nižádném p ípad nekladly odpor nebo p ekážky. Všem na ízením tohoto vojska vyhovte bez jakýchkoli výhrad a zdrhání. P sobte v tom sm ru na obyvatelstvo, vyrozumíte starosty obcí a jiné vlivné osobnosti,…“6
Dne 15. b ezna 1939 létaly po m st letáky s nápisem Konec eskoslovenska, které roznášeli N mci.
eskoskalický kroniká Ji í Samek vzpomíná na osudový den 15. b ezna 1939: „Bylo to takové zvláštní ráno, ten 15. b ezen 1939. Obloha byla zatažená, lehce proletoval sníh. Ráno jsem šel do školy, když m zastavil Josef Tylš a ekl mi, jdi dom a ekni tátovi, že nás dnes za ínají obsazovat N mci.
V našem okrese, který se bezprost edn dotýkal bývalých íšsko-n meckých hranic, kde v té dob bylo jen na hranicích áste n odzbrojené opevn ní jsme p íchod okupant nesli všichni velmi t žce. N mci pochodovali m stem a nesli nápis „Okna zav ete, nebo se st ílí ostrými.“ Mnichovská zrada Anglie a Francie vyvrcholila, Hitler mohl slavit vít zství.“
Z deníku p.Letošníkové, jak ona vid la 15. b ezen: „Pamatuji se jasn , jak Dr. Fr. Kocourek (zahynul za hitlerovské hr zovlády v Osv timi) nám p ed p lnocí 14. b ezna oznamoval, že Hácha odjel do Berlína a n mecké vojsko p ekro ilo u Ostravy naše hranice. Byly to tenkrát smutné chvíle – tenkrát i potom. Vojsko n mecké obsadilo všechna v tší m sta, kradlo a vše odváželo se do íše. Ve dne v noci netrhla se cesta auty naloženými st elivem, nábytkem, vším, co se dalo vzíti. Zpívala se tenkrát píse o „berouscích“ nejv tších na
5 Šimán , Jan: Je tady gestapo. Náchod 1946.
6 Šimán , Jan: Je tady gestapo. Náchod 1946. Str. 23
sv t . Co nemohli odvésti, to zni ili. Zasáhli okamžit do našeho života.
Ustanovili svého protektora (Neurath), ú ední e í byla n m ina, rozhlas hlásil dvojjazy n , nejd íve n mecky. Politické strany byly rozpušt ny a zavedena jedna strana Národní souru enství.“
Dále paní Letošníková vzpomíná: „Kdo choval zví ata (kon , králíky, husy aj.) byla okamžit zabavena. Ve Skalici se rádia musela odevzdat na poštu, aby se neposlouchali zprávy. Zprávy jinak sd loval m stský rozhlas nebo etnická stanice. Místní editel dív í školy p. Letošník odnesl rádio k p íbuzným na Pustiny. Po cest potkával mnoho voják , vyptávali se ho, kde jsou a co se d je. On jim oznámil, že eskoslovensko p ijalo mnichovské podmínky. Rádio dovezl, zprovoznil a pak sem chodili lidé z vesnice poslouchat zprávy.“
Lidé op t za ali nakupovat ve velkém – hlavn boty a šaty. Všeho rychle ubývalo, protože N mci skupovali, co mohli. Pro n to bylo laciné, jelikož stanovili kurs naší koruny k marce 1:10. Bylo na ízeno p ijímat marky a platit jimi.
I školství se velice zm nilo. Do vyu ování byla zavedena povinn n m ina, pozd ji se vyu ovali n které p edm ty n mecky. U ebnice se nepoužívaly. Nevhodné knihy byly z knihoven odstran ny. Každá zmínka o Masarykovi i Benešovi byla vymazána. Slavily se jmeniny a narozeniny Hitlera. U itelé dostali oslavnou e , kterou museli d tem p e íst. Když u itel pronesl nebo u il d ti, kde kritizoval režim i Hitlera, hrozilo u iteli v zení nebo koncentra ní tábor.
V pátek 17. b ezna 1939 V dce A. Hitler podepsal výnos o Protektorátu echy a Morava. „Po tisíc let náležely k životnímu prostoru n meckého národa esko-moravské zem . Násilí a nerozum vytrhly je svévoln z jejich starého historického okolí a posléze jejich zapojením do um lého útvaru esko- Slovenska vytvo ily ohnisko stálého neklidu….
Napln n vážným p áním sloužiti opravdovým zájm m národ , obývajících v tomto životním prostoru, zajistiti národní svébytnost n meckého a eského národa, prosp ti míru a sociálnímu blahu všech, na izuji tudíž jménem N mecké íše jako základnu pro budoucí soužití obyvatel t chto oblastí toto: lánek 1 ásti bývalé esko-Slovenské republiky, obsazené
v b eznu 1939 n meckými oddíly, náleží nap íšt k území Velkon mecké íše a vstupují jako Protektorát echy a Morava pod její ochranu…“7
Židé nemohli vykonávat povolání advokáta. Ve ve ejném zájmu pokud jsou advokáti nearijského p vodu m li svou innosti pozastavit. Denní tisk informoval i o na ízení pražského policejního editelství, kdy v Praze musejí hostince, restaurace a kavárny zav ít obchod v 21 hodin.
Tržní zpravodajství oznámilo i cenu výrobk v obcích. Pro eskou Skalici platilo: máslo 20 K, tvaroh 3 K, vejce 0,45 K, krávy 3-5 K, jalovice 4-5 K. Pro srovnání s Hradcem Králové: máslo 18-19 K, vejce 0,45-0,50 K, krávy 6-8 K, jalovice 9-11 K.8
V roce 1939 p estala vyráb t malá tkalcovna Josef L. Bubení ka. Výrobu již nikdy nezahájila. Další tkalcovna Josefa Myšáka ukon ila také sv j provoz.
Budovu koupil Jaroslav Vik a vytvo il firmu na zpracování kožešiny.
Od 26. b ezna 1939 se za alo v Praze jezdit vpravo. Po ulicích chodili skauti a v rukách m li cedule, kde na tuto zm nu upozor ovali. Napsáno to bylo i na tramvajích. N mecká okupace tuto zm nu nezavedla, jen ji urychlila.
Vláda o jízd vpravo jednala v listopadu 1938 a cht la ji zavést od 1. kv tna 1939. V n kterých m stech ech a Moravy se takto jezdilo již od 17. b ezna.
Mnoho práce m li pracovníci elektrických drah, nyn jší Dopravní podnik, protože museli m nit dve e u autobus a tramvají, aby lidé nevystupovali do silnice. Zvyknout si na to museli všichni. To byla velká zm na prvních dn Protektorátu echy a Morava. V Náchod se jezdilo vpravo od 28. b ezna.
V nadcházejících m sících se obyvatelé eské Skalice museli p izp sobit mnoha novým na ízením. Ihned po p íchodu vojsk byl zákaz vycházení od 21 hodin do 6 hodin ranních.
Dne 20. b ezna byl vyhlášen rozkaz odevzdat všechny zbran mimo loveckých. Na konci b ezna se konala slavnosti vzk íšení, které se zú astnilo mnoho obyvatel eské Skalice.
V dubnu byla p ijata rezignace starosty m sta Františka Zemana, Ing.
Eduard Winternitz se vzdal funkcí v obecních sborech, m stské rady, obecním zastupitelstvu a v obecní finan ní komisi.
7 Lidové noviny, 17.b ezen 1939 .. 65
8 Kronika Malé Skalice
Dne 11. dubna byli na starostu, I. a II. nám stka zvoleni: na starostu Jind ich ezní ek, na I. nám stka Rudolf Kola ík, II. nám stka Josef Hamza.
Po odevzdání hlasovacích lístk , byly se teny hlasy a zvoleni lenové výše uvedení. Nový starosta m sta podal ke konci zápisu zprávu o zániku všech politických stran a vyzývá všechny muže od 21 let, aby vstoupili do Národního souru enství kv li práci pro stát. Všem muž m byly dodány p ihlášky.
Den oslav 50. narozenin Adolfa Hitlera (20. dubna) byl dnem státního svátku, továrny nepracovaly. Na obecních ú adech musel být vyv šen prapor s hákovým k ížem a státní vlajka. Ve dnech od 23. dubna do 1. kv tna byl provád n nábor do Národního souru enství. Op t musely být vyv šeny vlajky.
Den poté bylo vydáno na ízení o vedení správného st edoevropského asu na ve ejných hodinách.
Dne 29. dubna byly zakázány každoro ní oslavy pálení arod jnic.
Všemožná na ízení byla na denním po ádku. Od 30. dubna byl zaveden celoned lní klid v obchodech a živnostech, zákaz prodeje pro celou eskou Skalici i venkov. Výjimku m la mlékárna a ezník, kte í m li otev eno od 7 do 9 hodin ranních.
Na za átku kv tna se v maloskalickém kostele provedla stavba nových varhan.
Dne 9. kv tna byly umíst ny nové orienta ní tabule - u státních hranic Klein Skalitz – Malá Skalice a u železni ního mostu Böhm-Skalitz – eská Skalice.
V kv tnu byl proveden nábor do jediného legálního politického uskupení, Národního souru enství – v eské Skalici se p ihlásilo 1015 muž starších 21 let a 5 muž odmítlo p ijetí. Došlo ke stanovení osazenstva Národního souru enství – vedoucím byl zvolen Ladislav Jandera, další lenové Karel Kopecký, Jind ich Ferbas, Josef Valášek, Jan Rudolf, Otto Št pánek, Václav Št pán, Jan Krti ka, Antonín Kaválek, Josef ezní ek. Tento výbor v ervnu již vydával provolání, aby byl proveden úklid ve m st , že by obec se m la stát letoviskem.
Stejný m síc byla podána zpráva, ve které byl zmín n nedostatek byt ve m st . Z ízení Protektorátu, by bylo pro republiku katastrofou, p ineslo paradoxn snížení nezam stnanosti a pr mysl byl v té dob pln obsazen.
V kv tnu byla napsána zpráva o nutnosti provést návrh na novou obecní školu pro chlapce i dívky.
V ervenci bylo podáno 32 návrh na budovu školy – nejlepší návrh arch. Šrámek a Vichr z Prahy. Obecní zastupitelstvo rozhodlo o postavení inžovního domu pro uprchlíky na Žižkov kopci. Josef Jiránek nabídl postavit d m za 159 451 K. Rada starších církve eskoslovenské zažádalo obec o odprodej pozemku ke stavb chrámu.
Válka se blížila. Dne 20. srpna p ijela okolo 20. hodiny na most hlídka n meckých voják . Od té doby neustále projížd la eskou Skalicí n mecká vozidla sm rem do Náchoda. 27. srpna se slavilo v Malé Skalici posvícení.
Noviny již hlásily velké nap tí v Evrop . Lidé zkupovali veškeré potraviny a v ci.
Dne 4. zá í p išli do eské Skalice n me tí vojáci a ubytovali se v mate ské školce. Provád li hlídky na železni ním most . Zde byl i zákaz zdržovat se na n m.
První dny druhé sv tové války byly t žké hlavn pro Židy v eské Skalici. N mci jim zkonfiskovali majetek. Jednalo se o rodiny Bondyova a Reichova. lenové rodin byli posláni do koncentra ních tábor . Rodina Winternitzova byla ze smíšeného manželství, proto nemuseli do koncentra ního tábora, ale majetek jim byl zabrán. Jejich a Reichovu továrnu získal sudetský N mec Franz Kuhn a Bondyovu Eduard Schreiber.
Na za átku války zatkli N mci n kolik lidí v Protektorátu – tzv. rukojmí.
Z okresu m lo být zat eno 150 osob – mezi nimi bývalý eskoskalický starosta František Zeman, který byl zat en 2. zá í 1939.
Od 19. zá í se za ala vybírat vále ná p irážka ke ku ivu,pivu a jiných lihovin. Od 20. zá í byly vydány vyhlášky zavedení lístk na mýdlo a benzín.
Židovské podniky a továrny musely být od toho dne ozna eny jako židovské.
Za alo omezování výroby v továrnách.
Od 19. zá í se zm nily i orienta ní tabule. Museli mít bílý podklad a erné písmo. Název obce byl n mecko- esky. Název obecního ú adu byl Gemeindeamt. To samé platilo i pro názvy ulic. Byli p ekládány do n m iny.
V m síci zá í 1939 byla dokon ena úprava Riegrovy ulice. Stavba inžovního domu velice pokro ila. Karel ehák a spol. navrhl úpravu koupališt , nejprve ale muselo být vytvo eno družstvo.
Zastupitelstvo upozornilo na zákazu používání státní vlajek a symbol . Podle vládního na ízení z 19. zá í 1939 se sm ly vyv šovat vlajky protektorátní a to ve t ech vodorovných pruzích – bílá, ervená, modrá (viz p íloha . 1). Byl vydán nový protektorátní znak. Malý státní znak m l ervený podklad, na kterém byl st íbrný dvouocasý lev ve skoku, vpravo hledící, ústa rozžhavená s jazykem vyplazeným, elenkou a zbrojí, vše st íbrné barvy. Na velkém statním znaku byl vyobrazen tento lev v horní levé a dolní pravé ásti, naopak v pravé horní a levé dolní ásti se nacházela šrafovaná orlice – symbol pro Moravu.
Ve m st byla možnost nahlásit rodiny, které pot ebují pomoc. Jednalo se o potravinovou pomoc pro chudé v zimním období.
Dne 18. zá í 1939 vydal Státní policejní ú ad v Náchod na ízení íšského protektora o zrušení legioná ských p edpis . Zrušil legioná m všechna p ednostní práva a výhody. Ú innosti pozbyly všechny p edpisy o stejnokrojích, odznacích a vyznamenáních. Jejich nošení je od 30. srpna nep ípustná. Pod tímto vším byl podepsán policejní správce dr. Chudoba.
Oslavy vzniku republiky se nekonaly. V listopadu byl vyhlášen dozor nad továrnami pat ící Žid m. Neznámá osoba pod Vinicí vyv sila eskoslovenskou trikoloru, která musela být ihned sundána. Ten den bylo také na ízeno nenosit apky – masarykovky a oslavit tento den.
Den 18. listopad v 19 hodin v rozhlase dnem uzav ení vysokých škol v Praze.9
Od listopadu byly vydávány lístky na potraviny v množství stanoveném vládou. Orienta ní tabulky v ulicích a na ú adech se zm nily v tabulky dvoujazy né, kde p ednost m l n mecký jazyk.
Okresní ú ad ze dne 18. prosince vydal usnesení vlády, aby obce, které ud lily bývalému prezidentovi Benešovi estné ob anství, zastupitelstvo eské Skalice usnesením ihned ud lení estného ob anství zrušilo.
9 Mezinárodní den studentstva, n kdy též Sv tový den studentstva, je p ipomínkou tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. íjna do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátu echy a Morava. Vše za alo násilným potla ením poklidné demonstrace u p íležitosti 21. výro í vzniku eskoslovenska 28. íjna 1939 v Praze, P i této demonstraci byl smrteln zran n Jan Opletal – student medicíny Karlovy univerzity. Opletal v poh eb se zn mil v demonstrace a protesty proti okupaci n meckých vojsk. Následkem toho bylo rozhodnutí o uzav ení eských vysokých škol na dobu 3 let.
Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_studentstva
M stská rada navrhla, aby se ulice 28. íjna p ejmenovala na ulici Barákovu, a ulice Legioná ská na ulici Moravskou. Tento návrh byl schválen, poznámka zapisovatele obsahovala skute nost, že ani jeden ze zastupitel nehlasoval proti.
Za Protektorátu samoz ejm probíhala cenzura tisku. asopisy musely psát politické a vojenské lánky, které byly dodávány z Prahy. V Náchod vycházelo za dobu okupace 5 týdeník – Lidové proudy, Podkrkonošské rozhledy, Náchodský kraj (Nové sm ry), U nás a Náchodské listy. Ú ady politické i policejní dostaly za úkol podle seznamu ministerstva osv ty zabavit ve ve ejných knihovnách „závadné“ knihy. Tyto knihy byly rozd leny do kategorií bu to zakázané, nebo nežádoucí. Seznamy autor byly vypsány na 225 stranách – mezi nejznám jšími „závadnými“ autory byli brat i apkové, František Halas, Josef Hora, Josef Lada, Majerová Marie, Nejedlý Zden k, Vít zslav Nezval, Olbracht Ivan, Jaroslav Seifert atd. 10
Ve stejné chvíli, kdy vznikl Protektorát, za aly se formovat r zné odbojové skupiny na odpor v i nep íteli. Jejich hlavním cílem bylo osvobodit náš stát od okupace N mc a jejich vlivu.
„ eskoslovenský protinacistický odboj, nazýván též 2. odboj, bezprost edn zformovaný v roce 1939 se d lí do dvou hlavních proud : 1.
„domácí“ (p sobící na území Protektorátu echy a Morava a Slovenského státu p ed jeho osvobozením Spojenci) a 2. „zahrani ní“ (p sobící v zahrani í). Domácí odboj se d lí na „komunistický“ (vznikl až v roce 1941) a
„demokratický“ (PVVZ (Peti ní výbor V rni z staneme), ON (Obrana národa), OSVO (Obec sokolská v odboji) a nakonec ÚVOD (Úst ední výbor odboje domácího)). Zahrani ní odboj pak je rozd len teritoriáln na
„východní“ (1. eskoslovenský armádní sbor, 1. eskoslovenská smíšená letecká divize v SSSR) a „západní“ ( eskoslovenské vojenské pozemní jednotky na Západ , eskoslovenské perut v RAF), podle armády, v jejíž
adách doty ní bojovali.“11
10 Šimán , Jan: Je tady gestapo. Náchod 1946. Str. 36-37.
11Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%BD_protinacistick%C3%B D_odboj
I eská Skalice má rodáky, kte í b hem druhé sv tové války p sobili v odboji v zahrani ní. Podle publikace Sádlo, Václav: Odboj ob an okresu Náchod v zahrani ních pozemních jednotkách ( 1936-1945. vydalo v r. 2000 Okresní muzeum v Náchod , p ipravilo nakladatelství Albis international Kristiny Kaiserové v Ústí nad Labem) se jedná o tyto muže: Bondy Bed ich,
áslavka Alois, Hronovský Ji í, Kordina Zden k a Pavel Ji í.
Bed ich Bondy12 v roce 1941 vstoupil do RAF13 a byl povýšen na svobodníka, dále na rotného (1944). Na konci roku 1944 se dostal k personálnímu odd lení Inspektorátu s. letectva v Londýn , kde p sobil jako písa .
Po skon ení druhé sv tové války byl z RAF propušt n a v listopadu 1945 se vrátil do rodné zem . Podle výpov di své sestry se k n mu skali tí obyvatelé zachovali špatn , majetek jeho rodiny znárodnili, a tak se Bed ich Bondy vrátil zp t do Anglie, kde mu bylo uznáno ob anství. V Austrálii si založil p ádelnu, odtud poté odešel do Kanady, kde zem el.
Dalším hrdinou byl Alois áslavka14. B hem druhé sv tové války byl zpravodajským d stojníkem II. odboru Ministerstva národní obrany a také vojenským atašé ve Švédsku. Pat il ke zpravodajskému odd lení hlavního
12Bed ich Bondy se stal písa em Inspektorátu s. letectva v Londýn . Narodil se 16. listopadu 1908 v Malé Skalici a zem el 3. prosince 1994 v Torontu, v Kanad . Byl prokuristou (zmocn nec podnikatele k zastoupení ve všech obchodních a právních jednotkách12) firmy Jakub Bondy, která se zabývala tkaním a sp ádání látek v eské Skalici. Otec ho poslal na studie do Anglie, obor si vybral chemii a p ádelnictví. V Anglii se Bondy také oženil. Když se cht l vrátit zp t do eskoslovenska, Hitler se již chystal vytvo it protektorát. Odešel zp t do Anglie a p ijali ho k Náhradnímu t lesu s. armády v Leamingtonu jako vojína.
13 Royal Air Force – britské vojenské letectvo. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/RAF
14Narodil se 9. zá í 1899 v eské Skalici a zem el 26. kv tna 1963 v Tren ianských Teplicích.
Do školy chodil v eské Skalici ( 5 let do obecné, 4 roky do m š anské školy), ale jelikož rodi e žili v t žkých sociálních pom rech, šel ve svých 15 letech do práce. Pracoval jako textilní d lník u firmy Ladislava Barton v eské Skalici. V roce 1917 odešel do rakousko- uherské armády, byl u polního d lost eleckého pluku 29 v Hradci Králové. Bojoval na italské a ruské front . Po válce a po íjnu 1918, kdy se vrátil zp t do Skalice, nebyla zde pro n ho práce, a tak šel op t studovat dvouletou obchodní gremiální školu do Prahy. Když tuto školu dokon il, byla práv založena Vojenská akademie v Hranicích. Na akademii vstoupil na výzvu Ministerstva národní obrany. Poté se z n ho stal poru ík. Jeho kariéra se dále rozvíjela, až do hodnosti d stojníka.
štábu eskoslovenské armády. V ele této skupiny je plukovník František Moravec. Alois áslavka byl za azen do obranné sekce a poté do skupiny pro odposlouchávání. I p es zákaz v této innosti pokra ovali po mnichovské zrad . Když v b eznu 1939 odjel plukovník Moravec do Velké Británie, byl áslavka pov en organizaci zpravodajství a také s ostatními založili první odbojovou skupinu hlavního štábu. V této dob byly práv rodiny zpravodajských d stojník v nebezpe í. áslavka znal pohrani ní a p evedl svoji rodinu p es T šínsko do Dánska, poté do Velké Británie. V Londýn byl áslavka p id len do eskoslovenské zpravodajské skupin . Zatím nebylo navázáno radiové spojení s Prahou. Edvard Beneš vydal rozhodnutí o ú asti eskoslovenského odboje na povstání proti N mecku. Bylo nutné tuto zprávu sd lit Praze. Byla ur ena trasa Londýn – Stockholm- Praha. První ást této trasy byla ur ena Aloisu áslavkovi.
Od roku 1940 byl lenem šifrové skupiny, který byla ve spojení se zahrani ní sítí.
Ji í Hronovský15 byl p íslušník vládního vojska, partyzánské skupiny v Itálii, s. Vojenské jednotky ve Velké Británii a Francii.
Aby se vyhnul nuceným pracem v N mecku již za Protektorátu, pracoval jako zahradník u protektorátního ministra, pozd ji u p edsedy vlády Richarda Bienerta. Poté vstoupil do vládního vojska, byl u 6. praporu v Hradci Králové.
V zahrani í m li za úkol st ežit silnice, mosty a železnice.
Zden k Kordina16 byl p íslušník s. Vojenské jednotky ve Francii a Velké Británii, len s. Vojenské mise v Itálii.
15 Narodil se 2. zá í 1921 v Ratibo icích u eské Skalice a zem el 11. ervence 1989 v Náchod . Hronovský navšt voval obecnou i m š anskou školu v eské Skalici a byl vyu en u vrchního zámeckého zahradníka Bed icha Mertlíka st.
16Narodil se 8. íjna 1913 v eské Skalici a zem el 11. ledna 1997 ve Washingtonu. Pocházel z léka ské rodiny. Zden k Kordina nemá mnoho vzpomínek na eskou Skalici, protože po vypuknutí první sv tové války se museli p est hovat do Pardubic. asto b hem studií jezdil na prázdniny do rodné Skalice. Zden k Kordina navšt voval gymnázium v Pardubicích, složil státní zkoušky z francouzštiny a um l plynn italsky. Po maturit byl p i azen k 8.
dragounskému pluku v Dašicích u Pardubic. Byl zde vojínem a po m síci byl poslán do školy pro d stojníky jezdectva v záloze. V roce 1935 ukon il vojenskou akademii v Hranicích. Stal
Když byla v zá í 1938 vyhlášena všeobecná mobilizace, stal se zpravodajským d stojníkem. Po b eznu 1939 navázal styky s odbojovou organizace Obrana národa. Odjel na polské lodi do Francie do cizinecké legie.
P sobil zde jako p ekladatel a šifrant. P i napadení Francie N mci m l Zden k Kordina na starost s. vysíla ku, pomocí které byli ve spojení s Londýnem a Prahou. Koncem ervna 1940 odjel do Velké Británie a od té doby už nepracoval ve zpravodajské služb .
Ji í Pavel17 byl p íslušníkem s. vojenské jednotky ve Francii a Velké Británii.
Dne 20. listopadu 1939 se rozhodl pro vojenskou kariéru. Nikdo z rodiny o tomto jeho plánu nev d l jen sestra Lenka. Pot eboval se dostat p es Slovensko do Ma arska a odtud do Francie k legii. Ve Francii se dostal ke smíšenému p edzv dnému oddílu. Absolvoval zde také podd stojnickou školu.
Když N mci zaúto ili na Francii, museli se dostat do Velké Británie. Ji í Pavel sloužil jako brigádník v kulometné rot , idi auta. V roce 1941 odešel do speciálních jednotek ur ených pro boj v týlu nep ítele.
Jedna z nejv tších odbojových organizací ve Východních echách prob hla v místech zvaných Kon iny– Bohdašín, je oblast nedaleko eské Skalice. Této akce se zú astnilo mnoho skalických obyvatel. Hlavním zdrojem byla publikace Metelka Jaroslav : Krvavý protektor. Náchod 1971. Více viz.
kap. 5.
V ervnu 1939 bylo vytvo eno gestapo v Hradci Králové18. Do vedení byl dosazen SS obersturmführer Albert Hardtke. V dob heydrichiády u nás získal hodnost kriminálního rady a také hodnost SS hauptsturmführera.
Zástupcem Hadrkeho byl Ludvik Schröder, který se staral o personální
se poru íkem jezdectva, poté získal funkci velitele ety u 2., 4. a 1. eskadrony v Praze a Terezín .
17Narodil se 27. dubna 1922 v Zájezd u eské Skalice. V eské Skalici navšt voval obecnou a m š anskou školu, dále složil p ijímací zkoušky na Státní pr myslové škole v Pardubicích, ale pro nadbytek uchaze nebyl p ijat. V Broumov docházel na n m inu. Jeden rok v noval obchodnímu kurzu a další dva chemické škole ve Dvo e Králové nad Labem.
18 Vznik a vývoj gestapa v HK více: Lucie Jarkovská – Odplata, i spravedlnost? Mimo ádné lidové soudy 1945 – 1948 na Královéhradecku.
záležitosti a také o udávání na n mecké obyvatelstvo. Druhý zástupce se jmenoval Friedrich Grazikowski a m l na starost Židy a jejich majetek.
Královehradecké gestapo m lo dv odd lení. První odd lení se zabývalo vnit n politickými záležitostmi – odbojovou inností a ilegálními organizacemi. V ele stál Friedrich Schäffer a Walter Miller. Druhé odd lení dávalo pozor na zbrojní závody, spolupracovníky gestapa (donaše e) a jiné špionáže. Odd lení vedl Wilhelm Siewert.
Jednou ze zásadních otázek v život v Protektorátu byla otázka židovského obyvatelstva.
S pronásledováním Žid p išli Nacisté ihned po uchopení moci, kdy byli Židé ozna ováni jako viníci sv tové hospodá ské krize. Hitlerova strana NSDAP19 m la ve svém programu implicitn obsaženou rasovou nenávist.
V roce 1935 byly vydány Norimberské zákony20. Ob anem íše se mohl stát jedin p íslušník n mecké krve a jen ti mohli mezi sebou uzavírat manželství.
Ostatní státní p íslušníci (Židé a míšenci) m li vše zakázáno nap . návšt vy divadel, kin, restaurací, používání dopravních prost edk , nakupování v obchodech atd. Nejprve za ali Židy izolovat ze spole nosti a pozd ji vytvá et podmínky pro jejich likvidaci. Od roku 1941 museli Židé na území Protektorátu nosit žlutou tzv. Davidovu hv zdu.
Z tohoto období je také vzpomínka Vilmy Winternitzové (místní roda ky), které vzpomíná na eskou Skalice po odchodu Žid do koncentra ních tábor :
„Já i moje sestra jsme byly bez vyznání. Chodila jsem dál normáln do školy v eské Skalici vlastn jen díky tehdejšímu editeli školy Ladislavu Letošníkovi, který m omylem považoval na míšence 2. stupn – a to jsem nebyla! Tuto chybu neopravil, a tak jsem vlastn díky jeho state nosti pokra ovala ve školní docházce. Nedovedu si p edstavit, co by se stalo, kdyby N mci na tohle p išli! Sestra Hana cht la po ukon ení m š anské školy pokra ovat ve studiu na gymnáziu v Náchod , ale to už nešlo. U ila se doma sama, p ipravovala se na zkoušku a po válce nastoupila do sexty.
19 Nacionáln socialistická n mecká d lnická strana, založená v roce 1920
20 Dva rasové zákony – o íšském ob anství a na ochranu n mecké krve a n mecké cti – zdroj:
Kolektiv autor : eský antifašismus a odboj. Naše vojsko. Praha 1988. Str. 264.
To st hování bylo horší pro rodi e než pro nás d ti. S Evou a V rou (Reichovy) jsme se brzy skamarádily, spole n si hrály v lét na jejich dvo e na schovávanou, na pikovanou, závodily jsme v b hu. Ráda vzpomínám na hospodyni Fanynku, která na nás byla moc hodná. Ráda vzpomínám i na malou Evi ku – Fifku, Fifinku.
U Reich jsme po jejich odchodu do transportu ješt bydleli v zim , ale nem li jsme ím topit. Ráno jsme m li na pe in u pusy jíní, ve dne jsme se oh ívali u otev ené elektrické trouby u sporáku. Sklep s uhlím byl zape et n, nesm li jsme tam. Ale když tam byl Toman, který byl vlastn správcem arizátora Kuhna, podívat, prohlásil, že ten sklep byl plný koksu, který jsme protopili a když tam ten koks do rána nebude, okamžit nás seberou a odvezou do koncentráku. Díky panu Doubkovi a Karlu ehákovi, obchodníku s uhlím a koksem, tam ten koks do rána navezen byl a navíc zadarmo – my jsme peníze nem li. Tak nám pomohli, že jsme mohli z stat doma. Hrozné bylo, když jsme chodili kolem dve í bytu Reichových, zape et ných širokou hn dou lepenkou.
To už ud lal Franz Kuhn. My jsme se pak museli p est hovat k Ani ce Svato ové.“21
V lednu 1940 bylo oznámeno, že v p ípad uvoln ní místa v zastupitelstvu nenastoupí náhradník, ale musel zastupitele schválit Oberhandrata. Volbu starosty potvrzoval íšský protektor.
Na sch zi byla podána informace, že 18, a 19, ledna 1940 bylo provedeno zemským ú adem ízení o projektu výstavby nádrže Rozkoš. Na jaro bylo naplánováno vodoprávní ízení. Pozemky zem d lc , které stály v oblasti, by byly vykoupeny obcí nebo nahrazeny jinde.
V kv tnu 1940 byl dán zákaz tane ních zábav.
Na zasedání v ervenci se jednalo o obsazení místa I. nám stka za odstoupivšího Rudolfa Kola íka. Na toto místo byl navržen II. nám stek Josef Hamza.
V ervenci byl tak zvolen I. nám stkem Josef Hamza a II. nám stkem Josef Vrzák.
21Vl ková, V ra: Doufám, dokud dýchám. Náchod 2006. S. 119.
Dne 3. ervence 1940 se textilní komplex eskoskalická p ádelna bavlny, mechanická tkalcovna, barvírna a tiskárna, spol. s.r.o. Ladislav Barto v eské Skalici p ejmenoval na Ladislav Barto s.r.o. v eské Skalici
Zpráva z 3. zá í 1940 informuje o daru 500 000 K m stu od Cyrila a Josefa Barto - Dobenínové k uct ní památky bratra Ladislava Barton . Pen žní dar poskytli na výstavbu humanitních ústav . P i jednání s p. starostou se Cyril Barto vyjád il, že rozhodnutí ponechá na n m. M stská rada rozhodla v novat z toho 100 000K na stavbu domu sociálního a zdravotního st ediska. Zbytek pen z se ponechal na výstavbu obecních škola a vydlážd ní ulice Komenského, Tyršovy a Barákovy.
D m se sociální a zdravotní službou by m l obsahovat jesle, poradnu pro d ti a matky, ú adovnu okresní pé e o mládež, poradnu pro nemocné tuberkulózou a mate skou školu. Se stavbou se m lo za ít, jakmile bude dáno povolení.
Starosta obce upozor oval v zápise ob any na nutnost pln ní svých povinnosti. Byli povinni zdobit své byty protektorátními vlajkami, jakmile ministerstvo vnitra k tomu vyzvalo. Podal také zprávu o povinnosti odstranit z budov názvy, desky, z ulic pomníky p ipomínající bývalé státoprávní pom ry nebo p ipomínající legioná e. Z budovy radnice byla odstran na deska estným ob an m m sta, z chlapecké školy deska legioná e Procházky a u pomníku padlých ve válce byly sundány všechny nápisy. Veškeré nápisy s ozna ením SR musely být odstran ny – jednalo se i o razítka, plakáty, sk ín , pe eti apod. Starosta p ipomn l další na ízení o odevzdání spoušt cích a osv tlovacích baterií u motorových vozidel, která nejsou v provozu. M ly být odevzdány do 29. ervna t. r. u okresního ú adu. inžovní d m pro uprchlíky byl již postaven, dnem sch ze se již nájemníci st hovali. V bytech mohli bydlet jen uprchlíci ze Sudet i Slovenska. O nájemném nebylo v té dob ješt rozhodnuto, byl dán pouze strop nájemného ve výši 1800 K za rok.
Na jednání obecního zastupitelstva v zá í 1940 došlo k souhlasu na výstavbu obecních škol. Materiál již byl zakoupen, ale místní školní rada ustoupila od stavby, jelikož náklady na stavbu byly pro radu vysoké. Materiál plánovalo zastupitelstvo využít na opravu silnic. M stská rada cht la vystav t v Barákov ulici betonovou vozovku, finan ní náklady si uhradila sama.
V ulici Komenského se dokon ovala kanalizace ulice, ve které byla naplánována výstavba školy. inžovní d m pro uprchlíky m l 9 byt , které byly již zcela obsazeny za nájemné 1800 K. Zastupitelstvo informovalo o kulturním d ní ve m st . Byla zde natá ena reportáž o eské Skalici, která m la být vysílána v íjnu 1940 jako úvod k filmu Babi ka.
Zastupitelstvo souhlasilo s výstavbou domu, kde by byla sociální a zdravotní pé e pro ob any. Pozemek byl ur en, jednalo se o vráceny pozemek státem u m stského ú adu.
V íjnu 1940 jednalo zastupitelstvo o rozpo tu na p íští rok. Zmínilo se o špatné finan ní situaci m sta. V ulici Barákov byla již ukon ena betonová úprava vozovky, dále vydlážd na ulice u pošty a byl dán souhlas od železni ních drah na vydlážd ní prostranství na nádraží. Dlažba v Komenského ulici byla naplánována až na jaro 1941 po slehnutí kanaliza ních výkop , stejn tak i úprava nám stí.
Došlo k zákazu vytáp ní ve ejných místností– hostinc , obchod , škol a kancelá í. Dále byl uveden v praxi p íkaz no ního zatemn ní oken dom a byt . T žkou situaci ešil starosta m sta, kdy rozd loval 1 015 metrák obilí mezi místní zem d lce. V obci žilo mnoho malých zem d lc . Letošní rok byl na úrodu kv li po así nep íznivý.
Vrchní zemský rada v Hradci Králové naléhal, aby obec zakoupila soukromá jatka p. 394 v eské Skalici. Cena jatek byla stanovena na 200 000 K v etn p ilehlých pozemk a vnit ního vybavení.
Povrchová voda z Kamence stékala do Zelené ulice a z stávala v p íkop , kde hnily odpadky. M stská rada navrhla zastupitelstvu výstavbu stoky, která by vedla Zelenou ulicí k domu p. Rejholda, ulicí Rabínovy, Barto ovy do eky Úpy.
Na konci listopadu 1940 zastupitelstvo provedlo s odborníky prohlídku jatek. Shledalo, že byla pot eba ud lat velké opravy, aby jatka mohla op t zahájit provoz (zlepšení elektrického vedení, vybudování WC a umýváren, rozší it vedení vodovodu, z ídit chladírnu, upravit dv r atd.).
Ve dnech od 5. do 9. prosince 1940 bylo zat eno v eské Skalici p t osob, které p sobili v ilegální komunistické innosti – František Šolc- tovární d lník, Josef Bou ek – tovární d lník, Josef K enek – skladní d lnického
družstva, Antonín Domá – invalida a R žena Vokounová – tovární d lnice.
Aktivitu, kterou konali, bylo tisknutí a rozši ování leták .
Na ízení Reichsprotektora ze dne 30. prosince 1940 snižovalo v kovou hranici zam stnanc , kte í mohli odejít do d chodu - u muž na 55 let a žen 50 let.
Od roku 1940 je psána kronika místní dív í obecné a m š anské školy.
Z p edchozích let nebyla kronika nalezena. Zde m žeme vid t, kolik dívek navšt vovalo školu, jaké p edm ty se u ily, jak ovlivnila válka chod školy atd.
V letech 1940-1941 docházelo do obecné školy 152 žáky (5 t íd) a m š anské (3 ro níky – 1. a 2. po dvou t ídách) 159 dívek. I zde se vyu ovalo náboženství, které bylo r zné – ímskokatolické, eckokatolické, bratrské, ale nikdo v tomto roce nebyl evidován židovského vyznání. Rok p edtím dochodila 1. m š anskou t ídu Eva Reichová – Zelená, která byla Židovka.
Ovšem docházka do školy v letech 1940-1941, stejn tak i v letech následujících, jí byla znemožn na. U ila se doma s kamarádkami, které jí pomáhaly s u ením. Sestra V ra, která byla o 3 roky mladší, navšt vovala obecnou školu. Nikdo jiný podle vypráv ní Evy Zelené nebyl z d tí v eské Skalici židovského vyznání.
Do školní kroniky byla také zapisována statistika d tí podle zam stnání rodi – nap . rodi jako d lník, živnostník, rolník, továrník atd. Další záznam byl veden nap . po et d tí podle národnosti (ob an Protektorátu echy a Morava, eské národnosti, slovenské národnosti), kolik d tí m lo mít povinné vyu ování v n meckém jazyce, kolik d tí bylo o kováno proti záškrtu i opakovalo ro ník atd. Na každý následující rok byl zapsán celý pedagogický sbor.
Každý z u itel m l svou aprobaci. Pozornost dávám u iteli Jaroslavu Faltovi, který se aktivn zapojil do odbojové innosti a po svém zat ení zem el v koncentra ním tábo e. Jaroslav Falta byl ve školním roce 1940-41 t ídním u itelem I. A. školy m š anské a vyu oval p evážn p írodopis a matematiku (tenkrát po ty).
Kronika zaznamenává také r zné nemoci žáky – nap . katar o ní, katar žaludku, nervový záchvat, angíny, spály, zán ty okostnice, erný kašel, žloutenky atd.
Škola si tento školní rok zakoupila obraz v dce a íšského kanclé e A.
Hitlera, dále protektorátního prezidenta E. Háchy, um lc F. Schillera, W.
Goethe, Beethovena, Mozarta a sochu B. N mcové. T mito obrazy a sochou byla vyzdobena m š anská škola. Každoro n oslavovala škola n jaká významná výro í. Oslav, které byly každý rok pravidelné, se zú astnily dívky školy p i výro í vzniku Protektorátu a narozenin V dce. Ve škole docházelo k promítání film , které se p evážn týkaly p edm t zem pisu, d jepisu a pro zábavu se hrály grotesky. V místní sokolovn žáci shlédli film Babi ka.
Vyu ovacím p edm tem, který byl pro tento školní rok a následující roky zrušen, byla ob anská výuka a od 13. listopadu 1940 byl zaveden další povinný p edm t -n mecký jazyk pro obecné školy. Inspekto i m li dbát na výuku n meckého jazyka, d jepisu a p ezkoumávat vyu ovací postupy.
Ve složité sociální situaci byla v tšina d lník v místních továrnách.
Válka ovlivnila výrobu a tedy i mzdy.
Za okupace již nebyl vyplácen drahotní p ísp vek. Od roku 1941 došlo ale ke zvýšení platu o 0,50 K na hodinu. I když se platy v továrnách v eské Skalici zvyšovaly, mzdy klesaly, protože nebylo tolik práce. D lníci už v letech 1940-41 neodpracovali více jak 48 hodin týdn . Došlo i ke zvýšení cen potravin.
Obvodní léka Old ich Vít napsal okresnímu ú adu v Náchod stížnost, že firma Josef Holzbecher ve Zli i nedodržuje pracovní dobu a již 6 d lník má zdravotní potíže. Zažádal, aby se pracovní doba dodržovala, aby se ve firm více v tralo, d lníci se nadýchali výpary barev a trp li nevolností. Cht l pro d lníky i p im enou mzdu za odvedenou práci.
Následující tabulka ukazuje zam stnání d lník ve zdejších továrnách, po et odpracovaných hodin a lišící se mzdu podle práce i rok .
Tabulka . 1: Tabulka plat d lník v eskoskalických továrnách, mzda je uvedena za dvoutýdenní výplatní období v druhé polovin ledna:
Po et d lník Po et hodin istá mzda/
hodinová mzda 1938
Mykací stroje 13 81 189,10/2,33
Kroužkové stroje 64 80 181,50/2,27
Záme níci 7 80 308,72/3,86
Tkalci, tkadleny 161 96 246,20/2,56
Suka ky 16 105 228,62/2,18
1939
Mykací stroje 13 96 269,43/2,81
Kroužkové stroje 64 96 316,20/3,30
Záme níci 7 96 377,60/3,93
Tkalci, tkadleny 150 96 244,73/2,55
Suka ky 15 96 192,93/2,01
1940
Mykací stroje 16 64 191,40/2,99
Kroužkové stroje 80 52 146,30/2,81
Záme níci 7 52 170,86/3,28
Tkalci, tkadleny 139 52 190,57/3,66
Suka ky 15 52 153,06/2,93
Ve výše uvedené tabulce m žeme vid t, že se neustále m ní veškeré hodnoty. Po et d lník se postupn snižoval. Po et odpracovaných hodin byl každý rok jiný, stejn jako mzdy. Nejvyšší hodnoty mezd m li záme níci.
V sou asné dob firmy židovských rodin již neexistují. Názvy továren se však lidem vžily do pam ti a používají se dodnes nap . Reichova továrna, Bondyovy domky.
Za átek roku p inesl m stu zna né komplikace. Zpráva zastupitelstva obce z 6. ledna 1941 byla velmi krátká. Silné v try a mnoho sn hu zp sobily zastavení provozu železnice a silnic. Proto bylo vyhlášeno, že muži od 18 do
