Cultural centre for norwegian waterfront, Oslo
Jana Lipanská
bakalářská práce
ateliér doc. Ing. arch. Jiří Buček, Ing. arch. Filip Horatschke Fakulta umění a architektury
Technická univerzita v Liberci letní semestr 2018/2019
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury
a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Anotace
Práce se zabývá návrhem nového kulturního centra v historickém prostředí města Oslo. Zkoumá začlenění výběžku Vippetangen do projektu obnovy nábřeží /Fjord City development/ a možnosti zadané parcely ve vztahu k napojení na vznikající přístavní promenádu. Vychází
z umístění v původně průmyslově zaměřené části města v blízkosti nově realizovaných ikonických staveb Muzea umění Astrup Fearnley /Renzo
Piano/ a Opery /Snøhetta/. Práce je vypracována ve smyslu soutěže OsloCall - Cultural Center for Norwegian Waterfront, jejíž soutěžní stavební program zahrnuje auditorium pro 500 osob, výstavní prostory,
ateliéry sochy a malby, knihovnu, kavárnu, administrativní část a hygienické a technické zázemí.
Obsah
Rozbor místa a úkolu:
Oslo Fjord City Vippetangen analýza okolí
Návrh:
přiblížení zadání rozbor místa principy návrhu
hmotové řešení průvodní zpráva
axonometrie půdorysy
řezy pohledy technická zpráva vizualizace interiéru vizualizace exteriéru
konstrukční schéma architektonický detail
poděkování
Rozbor místa a úkolu
Oslo
země Norsko
správní oblast Østlandet
okres Oslo
rok založení 1048
status města hlavní město katastrální výměra 480,76 km²
z toho pevnina 454,08 km²
voda 26,68 km²
počet obyvatel město 673 469 (k 1. 1. 2018) aglomerace 1,000 467 (k 3. 12. 2017)
metropolitní oblast 1,710 000
hustota zalidnění 1 410,4 obyv./km² nadmořská výška 23 m. n. m.
Oslo je hlavní město Norska a správní město kraje Akershus a Oslo. Leží v jihovýchodní části Norska, u Oslofjordu. Jedná se o město přístavní - jde o jeden z nejvýznamnějších norských námořních přístavů a jedná se tak o důležitý železniční a silniční uzel. Je nejvýznamnějším hospodářským, kulturním a politickým centrem Norska. Řadí se k nejekologičtějším měs- tům Evropy.
Historie
Ačkoliv bylo Oslo založeno již v roce 1048 králem Haraldem III., jeho bouřlivý rozvoj v moderní město nastal teprve v závěru 19. století, kdy převzalo roli nejdůležitějšího norského města od Bergenu.
První historické zprávy o osídlení kraje pocházejí z doby kolem r. 500, nicméně archeologické nálezy prokázaly osídlení už před 7000 lety. Svůj význam si toto místo získalo v době Vikingu, kdy zde bylo vybudováno jedno z největších a nejznámějších tržišť severní Evropy.
Název Oslo vychází ze dvou staronorských slov: Os nebo také Ass zname- ná ve staronorštině Bůh, lo pochází z Lund, což ve staronorštině znamená Háj. Oslo bylo tedy nejspíše místo, kde byli uctíváni bohové.
Město jako takové založil král Harald Hardrade, který o jeho výstavbě rozhodl v r. 1048. V 11. století zde byl postaven první kostel a založeno biskupství. Tehdejší město stálo v místech dnešní čtvrti Gamleby, kde byly odkryty zbytky hradu a kostel Pany Marie, ve kterém byly uloženy ostatky sv. Halvarda, patrona severního a východního Norska.
Ve 13. století mělo město 3000 obyvatel. Král Hakon V. Magnussen (1299- 1319) si Oslo oblíbil a nechal zde postavit královskou rezidenci. Přesto i po té vladaři sídlili v Bergenu. Hakon V. nechal navíc postavit pevnost Akershus, aby město lépe opevnil. Bylo to právě v době, kdy Oslo i celé Norsko zažívalo svou zlatou éru. Celkový rozkvět byl ukončen morovou epidemií v r. 1350. Od té doby význam města trvale klesal. K celkové zká- ze přispěla i ztráta politické samostatnosti, jakož i mnoho požáru.
Nový rozkvět přišel až s vládou krále Christiana IV. Dánského, který po velkém požáru v r. 1624 rozhodl o nové výstavbě města pod zdmi obnove- né pevnosti Arkershus a dal mu nové jméno Christiania. Další rozvoj byl založen na obchodu a z města se brzy stalo rejdařské a obchodní středisko propojující severní Evropu s kontinentem. Většina politiků však pobývala ve Stockholmu nebo v Kodani.
V r. 1814 se Norsko vymanilo z područí Dánska, ale hned bylo zapojeno do unie se Švédskem. Společným králem se stal Karel Johan XIV., někdejší Napoleonův generál J. B. Bernadotte. Z Osla se stalo hlavní město a začalo se znovu rozvíjet - vyrůstaly nové ulice a kostely a populace se rozrostla z 8 000 v r. 1800 na 20 000 v r. 1840.
Při příležitosti 300 let svého trvání v r. 1925, dostalo od krále své původní pojmenování Oslo. Ještě předtím v r. 1905 byla Christiania přejmenovaná na Kristiania, povýšena na hlavní město nového norského království.
8
Geografické podmínky
Oslo zaujímá nejsevernější část Oslofjordu, obklopenou mořem, lesy a horami. Městu náleží také 40 ostrovů, z nichž největší je Malmøya.
Ačkoliv je městská populace ve srovnání s obdobnými evropskými hlavními městy poměrně malá, zaujímá neobvykle velké území. Více než dvě třetiny rozlohy totiž tvoří chráněné oblasti lesů, kopců a jezer - těch se v Oslu nalézá 343 a největší z nich je Maridalsvannet, které je zároveň také hlavním zdrojem pitné vody pro velkou část města. Oslo je rovněž známé pro neobvykle velké množství parků a otevřených prostor, což mu dodává vzdušný a zelený vzhled. Oslem protékají dvě menší řeky - Akerselva a Alna. Nejvyšší bod je Kirkeberget (629 m.n.m.).
Díky Golfskému proudu přinášejícímu mírnou vodu z Mexického zálivu je klima Osla mírnější, než evokuuje jeho zeměpisná šířka. Průměrné teploty se zde v létě pohybují okolo 20 stupňů, v zimě pak okolo mínus 4 stupňů.
Množství denního světla se velmi různí, od 18 hodin v období letního slunovratu (aniž by se zcela setmělo), po zhruba 6 hodin během zimního slunovratu.
Obyvatelstvo
V roce 2011 v městské aglomeraci Velké Oslo (Stor Oslo) žilo 906 357 obyvatel, z čehož 25 % tvořili zahraniční imigranti, zejména z Pákistánu, Somálska, Srí Lanky, Iráku a Turecka, v poslední době i Polska.
Podle údajů UNPD (United Nations Population Division) je dnes Oslo nejrychleji rostoucím evropským velkoměstem. Počet obyvatel města se každý rok výrazně zvyšuje díky liberální přistěhovalecké politice státu a otevřenému pracovnímu trhu. Vedení města předpokládá, že v roce 2020 překročí počet obyvatel města 1 milion. Rozloha města je 454 km² a patří tak mezi nejrozlehlejší hlavní města Evropy.
Sídlí zde Norská akademie věd, Výbor pro udílení Nobelovy ceny míru a nejrůznější vysoké školy.
Oslo - město budoucnosti
Ačkoliv je Oslo pravděpodobně nejzelenějším městem Evropy, jeho reputace jakožto zeleného města, je zapříčiněna daleko více faktory:
urbanisté, politici, podniky i jednotlivci dlouhodobě tvrdě pracují na snížení uhlíkové stopy a zajištění udržitelné budoucnosti pro všechny.
Jejich úsilí bylo uznáno a oceněno Evropskou komisí,která oficiálně prohlásila Oslo Evropským zeleným městem 2019.
Doprava
V Oslu funguje komplexní systém veřejné dopravy zahrnující autobusy, tramvaje, vlaky, trajekty a šestilinkové metro. Nejdůležitějšími dopravní uzly jsou hlavní nádraží a Nationaltheateret - hlavní stanice metra. Lodní doprava zajišťuje pohyb nejen v rámci města, ale i mezi okolními ostrovy.
Přístav Oslo (Oslo havn) je nejvýznamnějším námořním přístavem země.
Rozkládá se v délce téměř 10 km po celém severním pobřeží Oslofjordu a je tak neopomenutelnou součástí města. Denně sem připluje 50-70 námoř- ních lodí, včetně 3 trajektových linek z Dánska a z Německa.
Díky iniciativě Bilfritt byliv („městský život bez aut“) zavedlo město zákaz parkování v ulicích a omezilo automobilový provoz na minimum. Chce tak podpořit cyklistickou a pěší dopravu a posílit význam komunitního života a setkávání v ulicích. Bývalá parkoviště a existující silnice byly přebudo- vány na cesty pro jízdní kola či jso využívány jinými originálními způso- by, především veřeného charakteru. Od roku 2019 lze Oslo považovat za prakticky „car-free“.
Automobilová doprava byla přesměrována převážně do silničního tune- lového komplexu Opera Tunnel. Tento systém propojených tunelů se na- chází na evropské trase E18 v centru města, konkrétně mezi Ryenem a Filipstadem. Jeho součástí je od září roku 2010 také tunel Bjørvika - pod- zemní dálniční tunel, první svého druhu v celém Norsku. Na západě se připojuje k Festning tunelu u Akershusovy pevnosti, běží pod Bjørviko- vým ramenem Oslofjordu a končí křižovatkou na východním břehu, kde se rozděluje na Mosseveien (E18) a tunel Ekeberg (státní silnice 190).
Tunel Bjørvika probíhá trasou dlouhou 1,100 metrů, z toho 675 metrů pod hladinou moře.
0,5 1,0
1,5
100 m 1000 m
10 přístav - Vippetangen
přístav - Filipstad
Nationaltheateret - hlavní stanice metra
přístav - Aker brygge hlavní nádraží tunel Bjørvika
Fjord City / Havnepromenaden
Projekt Fjord City je aktuální plán obnovy nábřežní části centra Osla.
Impulsem pro jeho vznik se stala primárně potřeba přizpůsobení oselského přístavu soudobým potřebám rozvíjejícího se města moderního charakteru.
Návrh projektu byl schválen v roce 2008 a zrealizován by měl být do roku 2030. Spočívá zejména v přesunu hlavní části přístavu do městské části Sørhavna, vybudování podzemního dopravního tunelu a přesunutí několika významných institucí do čtvrti Bjørvika - mězi nimi například veřejná knihovna v Oslu či Munchovo muzeum. Mezi hlavní investice v této oblasti patří nové centrální nádraží, již dokončená budova Opery a komerční budovy v projektu Barcode.
Cílem této devět kilometrů dlouhé promenády je zejména spojit plně přístupným veřejným prostorem záliv Frognerkilen na západě s ústí řeky Alny na východě. Její trasa tak povede mnoha různými částmi města - novými i starými - z nichž každá má svou jedinečnou atmosféru. Místním i turistům se tak nabídne příležitost poznat rozličné aspekty tohoto města:
památky, historii, umění, architekturu, a mnoho dalšího. Cestou mohou natrefit na nejrůznější muzea, rezidenční čtvrti, kancelářské prostory, umělecké oblasti, knihovny či veřejné parky. Celá promenáda by měla být určena jak pro pěší, tak také pro cyklisty.
Po celé trase jsou v pravidelných intervalech umístěny velké oranžové informační věže-kontejnery různých velikostí, jež poskytují fakta o okolních zajímavostech a historickém významu oblasti. Jedná se o:
1. Frognerkilen 2. Kongen Marina 3. Filipstadt 4. Vika
5. Tjuvholmen 6. Vestbanen 7. Akershusstranda 8. Vippetangen 9. Langkaia 10. Bjørvika 11. Sukkerbiten 12. Sørenga 13. Lohavn 14. Kongshaven
0,5 1,0
1,5
100 m 1000 m
14 12
13 11
10
9
8 7
6 5
4 3
2
1
Vippetangen
Vippetangen je nejjižnější část poloostrova Akersnes nacházející se jiho- východně od pevnosti Akershus. Ze tří stran je ohraničen Oslofjordem, se- verně pak navazuje na centrum města. Dodnes slouží jako důležitá součást přístavu Oslo s významnou dopravní funkcí.
Pojmenování oblasti vychází ze slova vippefyr, označující jednoduchou formu majáku - zkráceně vippe a slova tangen, které znamená výběžek.
Název tak odkazuje na nejstarší stavbu a využití mysu. Stavby s charakte- rem majáku zde v průběhu let vznikly a zanikly hned několikrát, poslední z nich roku 1910.
V polovině 18. století začal hrad a pevnost Akershus ztrácet svůj vojenský význam a jeho okolí - včetně Vippetangenu - začalo být postupně přebu- dováváno. Zprvu se tato lokalita uplatnila pro vojenská zařízení či jako kamenolom. S rozvíjející se moderní společností a kulturou volného času se stal Vippetangen významnou rekreační oblastí. Koncem 19. století se zde nacházelo několik lázní a lázeňských domů.
Dnešní infrastruktura a využití Vippetangenu vychází převážně z jeho funkce z přelomu století. Mezi lety 1898-1911 se Vippetangen transfor- moval z přírodního terénu, využívaného hlavně pro rekreaci v přírodě, na nejmodernější přístavní zařízení pro zahraniční osobní dopravu a přepra- vu zboží. Důležitým krokem, který k tomu vedl, bylo vzájemné propojení dvou centrálních zátok v přístavní oblasti - Pipervika a Bjørvika - pomocí železnice. V letech 1899-1902 rovněž došlo ke stavbě žulového nábřeží, které je dodnes nejstarší dochovanou stavbou ve Vippetangenu a zárověň patří mezi nejstarší zachované struktury v celém oselském přístavu.
V rozmezí let 1915-1953 zde bylo postaveno mnoho budov, které sloužily pro uskladňování či přepravu zboží, případně zabezpečovaly potřeby děl- níků zde pracujících.
V současnosti prochází oblast městskou obnovou v rámci projektu Fjord City a z původně průmyslové oblasti se stává lokalita naplňující soudobé potřeby města. V nejjižnější části výběžku nalezneme jeden z bodů rea- lizované přístavní promenády - centrum pro jídlo, kulturu a vzdělávání Vippa, kde se kromě food marketu pořádají také nejrůznější přednášky a koncerty. Dále se zde nachází zejména památkově chráněné obilné silo a rozsáhlý rybí trh, jež by měly do budoucna zůstat zachovány rovněž jako budova Skur 38 z počátku 20. století. Potenciální rozvoj se tedy může do- tknout zejména budovy Skur 39, v jejíž prostorách aktuálně sídlí význam- ná architektonická kancelář Snøhetta, a terminálů trajektové dopravy.
Ačkoliv nově vystavěné budovy v této lokalitě by kvůli umístění pevnosti Akershus neměly přesáhnout výšku čtyř pater, v rámci soutěže, v jejímž smyslu je tato práce vypracována, je možné toto omezení zanedbat a výš- kový limit překročit.
12 Mapa z roku 1774 s předpokládanou indikací
vippefyru
Vippetangen 1910 Maják Vippetangenfyr, postaven r. 1892
1905 vyřazen z provozu, 1910 zničen
Pohled na přírodní charakter Vippetangenu
charakteristický pro přelom století Vippetangenfyr + Vippetangen badehus 1899 Vippetangen kafé (1900–1970), Fiskehallen (ca. 1925), Pumpehuset (ca. 1925)
Starší ze sil
Kornsiloen (1913–1976)
Pohled na propojená sila z r. 1952 Stavba novějšího sila, stojícího dodnes
Kornsiloen (1935)
Významné stavby v okolí
0,5 1,0
1,5
100 m 1000 m
Muzeum moderního umění Astrup Fearnley /Renzo Piano/, 2012
Královský palác (Slottet), 1825
Radnice (Rådhuset), 1950
opevnění a hrad Akershus, ±1300
nová budova Opery v Oslu (Operahuset) /Snøhetta/, Barcode projekt, 2016
Národní divadlo (Nationaltheateret)
Budova parlamentu (Stortinget)
hlavní nádraží
Sørenga
řešený pozemek
nová budova Munchova mu- katedrála
přístav Aker brygge
Tjuvholmen
trasa plánované přístavní promenády
14
hrad Akershus nová budova Opery v Oslu (Operahuset) /Snøhetta/, 2008 Barcode project, 2016
Muzeum moderního umění Astrup Fearnley /Renzo Piano/, 2012 Královský palác (Slottet), 1825 Radnice (Rådhuset), 1950
Okolní vazby řešeného území
Řešený pozemek se nachází v historickém, průmyslovém prostředí nábřeží výběžku Vippetangen na okraji Bjorvické zátoky, zhruba v polovině trasy realizované pobřežní promenády. Je situován ve velmi dobré docházkové vzdálenosti z centra města.
Plocha parcely je přibližně 2900 m2 a zaujímá tvar nepravidelného trojúhelníku o rozměrech cca 60x65x75 metrů. Místo je velmi dobře osluněné a během dne nedochází k výraznému zastínění. Je situováno na rovném uniformním terénu s nadmořskou výškou 3 m.n.m.. V současné době slouží jako parkoviště a je ze všech stran obklopené silnicí.
V okolí pozemku jsou umístěny budovy převážně industriálního charakteru.
V severní části je parcela ohraničena silnicí a dále vojenským muzeem, odděleným kamennou zdí a vyvýšením terénu o 3,5 metru. Rovněž zde navazuje na cestu vedoucí k budově Opery a hlavnímu nádraží. Východně sousedí parcela s dvoupodlažní budovou marketingové společnosti a dopravním terminálem. Území dominuje jižně se nacházející cca 35 metrů vysoká budova sila a rybí trh, obojí památkově chráněné. Rovněž je zde umístěna také autobusová zastávka Vippetangen. Západně sousedí parcela s budovou Skur 39, ve které se v současnosti nachází architektonická kancelář Snøhetta; s parkovištěm a s cestou vedoucí k pevnosti Akershus a radnici Radhuset.
Dopravní zatíženost místa je vzhledem k bezprostřední blízkosti dvou terminálů trajektové dopravy velmi vysoká. Kromě vytížené dvouproudé silnice se zde nachází také velké množství parkovišť a prostory pro odbavení automobilů.
silo
rybí trh Vippa vojenské muzeum Skur 39 / Snøhetta
stanoviště trajektové dopravy cesta směr Akershus a radnice cesta směr Opera a hlavní nádraží
marketingová společnost řešený pozemek
Skur 38 / stanoviště trajektové dopravy
16 řešeá parcela
jídelna/food market - Vippa budova sila, kulturní dědictví stanoviště trajektové dopravy
hasičský sbor
budova sila, kulturní dědictví
rybí trh - Fiskehall
vojenské muzeum - Forsvarsmuseet
budova armády
budova Skur 38 / stanoviště trajektové dopravy
budova Skur 39 / sídlo architektonické kanceláře Snøhetta budova armády
opevnění hradu Akershus
autobusová zastávka Vippetangen marketingová společnost
muzeum - Fanehallen terminál trajektové dopravy
Stávající stav 1:2000
Výhled na moře z řešené parcely Výhled na sousední ostrovy z řešené parcely
Jídelna & centrum Vippa, jeden z bodů Výhled na řešené území ze střechy Opery
Cesta od Opery a hlavního nádraží Cesta od Opery a hlavního nádraží Vojenské muzeum
Řešená parcela
Areál Vojenského muzea
Silo Silo Řešená parcela, Rybí trh, Skur 39
Knihovny v okolí
0,5 1,0
1,5
100 m 1000 m
18
Auditoria v okolí
0,5 1,0
1,5
100 m 1000 m
Muzea a galerie v okolí
0,5 1,0
1,5
100 m 1000 m
20
Gastronomie v okolí
0,5 1,0
1,5
100 m 1000 m
Návrh
Přiblížení zadání
Zadání práce vychází ze soutěže OsloCall - Cultural Center for Norwe- gian Waterfront. Cílem je navrhnout budovu nového kulturního centra, jehož stavební program bude zahrnovat především následující:
- auditorium pro 500 osob - výstavní prostory
- ateliéry sochařství a malby - knihovnu
- kavárnu
- administrativní prostory - zázemí pro zaměstnance - toalety
- technickou místnost - zelené prostory
V rámci soutěže je možné navrhovat také podzemní prostory a překročit výškové limity dané oblasti.
Hmotové řešení
Rozbor místa
Jak již bylo zmíněno, okolní zástavbu lze charakterizovat jako průmyslo- vě zaměřenou, různorodou, spíše solitérního rázu. Budovy se liší střecha- mi i výškou, nemají definovaný ráz. Jedná se převážně o vyšší cihelné historické budovy či nízké skladební haly. Zajímavým momentem loka- lity je blízkost nábřeží. Jednoznačně nejvýraznější charakter má obilné silo, dominantně převyšující okolní budovy. Celé území má potenciál stát se významným centrálním bodem přístavní promenády a provázat histo- ricky významnou oblast pevnosti Akershus a radnice Radhuset s moder- ním centrem města a zálivem Bjørvika, stejně jako i různorodé struktury v okolí parcely.
Principy návrhu
Základní principy reflektované v návrhu:
1/ vytvořit nové kulturní ohnisko města
2/ propojit různorodé struktury okolní zástavby 3/ reflektovat historický odkaz dané lokality
4/ zohlednit potřebu přeměny funkce oblasti pro soudobé využití 5/ umožnit napojení na stávající část trasy pobřežní promenády
Při hledání inspirace k návrhu mě zaujala historie dané lokality a to konkrétně prapůvod jména celé oblasti ve slově vippe, tedy maják.
Vzhledem k faktu, že na tomto místě v průběhu let vždy s určitou frekvencí stával, rozhodla jsem se po více než 100 letech tuto tradici obnovit v modernizované formě přizpůsobené soudobým potřebám ve formě majáku-věže-knihovny. Tomuto rozhodnutí napomohla i existence chráněného sila, jež svou výškou dominuje celému okolí.
Vyzdvihnutím parteru a přidáním patra základní hmoty je umožněno výhledů na přilehlé sousedství, přidáním věže s vyhlídkou pak na celý záliv. Uzpůsobením tvaru parcely vzniknou rovnež veřejné prostory pro setkávání a dojde k přímému napojení na stávající trasu promenády, v bezprostřední blízkosti se zastávkou MHD. Auditorium vzhledem k hmotě a frekvenci používání přesunuto výše, aby se uvolnil prostor v nejživějších částech parcely.
základní hmota zadané parcely
maximální zastavění oseknutí tvaru parcely s respektem k trasy promenády pro vytvoření dvou setkávacích ploch:
1/ náměstí otevřené směrem k moři 2/ náměstí směrem od muzea
vložení věže s knihovnou, vysunutí auditoria a jeho zázemí do 2.NP (z důvodu frekvence využívání) a uvolnění tak živého propojujícího parteru v 1.NP
výsledný tvar
+ +
vchod pro zaměstnance / technický vchod
v blízkosti ulice a parkoviště nové náměstí směrem od muzea a Opery vedlejší vchody do ateliérů
nové náměstí směrem s výhledem na moře vchod do kavárny
hlavní vchod do kulturního centra krytý díky 2.NP - vykousnut
na trase již zrealizované přístavní promenády vchod do knihovny
24
Průvodní zpráva
Při hledání formy jsem se nechala inspirovat historií oblasti Vippetangenu, jež odkazuje na formu majáku. Tato forma podle mého mohla propojit výš- kově nesjednocené stavby v okolí a překlenout rozdíl mezi průmyslovými halami, historickými budovami a dominantním silem. Kulturní centrum jsem pojala jako souhr tří různých hmot: vertikální maják-věž, horizon- tální hmotu auditoria a propojující živý vyvýšený parter. Ten se v parcele otevírá směrem na nově vytvořená náměstí v severní a jižní části parcely, jež budou vítat kolemjdoucí a zvát k zastavení. Díky prosklené fasádě v těchto částech tvoří rovněž něco jako přechodnou zónu mezi samotným kulturním centrem a ulicí - to se odráží také v náplni těchto částí, tj. ka- várně a kreativních ateliérech. Budovu dále doplňují vyhlídky z knihovní věže a pochozí střecha, poskytující vyvýšený výhled na oblast Vojenského muzea na jedné straně, či moře a přilehlé ostrovy na straně druhé.
Uživatelé
Kulturní centrum je určeno pro více cílových skupin.
Jako první skupinu lze označit návštěvníky mířící za kulturou, ať už na kulturní akci konanou v auditoriu, či na výstavu fotografií. Druhou skupi- nu tvoří lidé, kteří se chtějí zúčastnit kreativních ateliérových workshopů malby či sochařství. Třetí skupina zahrnuje osoby, jež přišly do centra primárně za vzděláním a navštíví zejména knihovnu. V neposlední řadě je ale vzhledem k umístění v turisticky vytížené lokalitě potřeba počítat také s návštěvníky, kteří nemají přehled o programu centra a nebo mohou mít pouze omezené množství času k návštěvě - pro ty jsou určeny relaxační plochy pochozí střechy, vyhlídka na věži knihovny či prostory kavárny a nově vzniklého přilehlého náměstí s výhledem na moře.
Budova
Budova kulturního centra je umístěna v centrální části parcely. Hlavní vstup do objektu je umístěn na trase přístavní promenády, směrem od ná- břeží a jídelního centra Vippa. Má krytý předprostor a měl by vybízet k navštívení, ať už celého centra, nebo pouze některé z jeho částí.
Západní strana pozemku je určena pro zaměstnanecký vchod a zásobová- ní objektu, vzhledem ke své blízkosti se silnicí a přilehlým parkovištěm.
Další samostatné vstupy nalezneme v prostorech knihovny, ateliérů a ka- várni, znichž všechny jsou přístupné rovněž i z vnitřních prostor.
Provoz
Budova je rozdělena do tří základních celků:
1/ knihovna 2/ víceúčelový sál
3/ prostor pro setkávání a rozvoj kreativity
Celek knihovny je umístěn v jihozápadní části parcely, v centrální pozici celého výběžku. Je strukturován vertikálně a zakončen vyhlídkou v nej- vyšším poschodí. Zastupuje zónu vzdělávací a klidovou.
Celek víceúčelového sálu je vzhledem k omezené frekvenci využívání si- tuován až v 2. NP ve východní části parcely, rovnoběžně se sousedním odbavovacím terminálem lodní dopravy. Přístup do této části budovy je z foyer a zázemí pro účinkující.
Prostor pro setkávání a kreativitu prochází parcelou z jihu na sever. Je horizotálního charakteru a prostupuje celým objektem. Plní rovněž funkci komunikace a spojnice. Vnáší do objektu život a propojuje jej s místy nejčastějšího kontaktu s kolemjdoucími: jižně prostřednictvím kavárny, severně pak prostory kreativních ateliérů. Jedná se o zónu společenskou.
Komunikace
V centrální části vstupní haly přístupné hlavním vstupem do budovy se nachází hlavní komunikační jádro se schodištěm a dvěma osobonáklado- vými výtahy. Druhé komunikační jádro se schodištěm a jedním osoboná- kladovým výtahem je umístěno u západního vchodu do budovy a slouží zejména pro zaměstnance a učinkující, stejně jako pro zásobování sálu.
Třetí komunikační jádro se nachází v celku knihovní věže a rovněž zahr- nuje jak schodiště, tak také výtah, sloužící i pro přepravu knih. Všechny výtahy jsou navrženy s ohledem na osoby s omezenou schopností pohybu a umožňují bezbariérový pohyb budovou.
Auditorium
Sál auditoria je veřejnosti přístupný pouze v rámci pořádání kulturních akcí. Má kapacitu 471 osob a je bezbariérově přístupný jedním vchodem přímo z prostoru foyer. Další vchody jsou umístěny ve vrchní části hle- diště, přístupné z foyer a šaten po schodech z 2.NP. Stoupání hlediště je zajištěno schody upevněnými na ocelové konstrukci. Sedačky jsou rozmís- těny do oblouku s ohledem na zorný úhel návštěvníka a viditelnost jeviště.
Prostory sálu jsou rovněž řešeny s ohledem na akustiku.
Zázemí pro účinkující
Zázemí pro účinkující je umístěno v severní části 2.NP, přístupné zaměst- naneckým vchodem. Zahrnuje šatny, sklady, spojovací chodby s jevištěm, hledištěm i foyer, prostor pro zvukaře a vlastní sociální zařázení.
Výstavní prostory
Výstavní prostory jsou situovány v centrální části vstupního podlaží. Jsou přístupné ze vstupní haly i vedlejším zaměstnaneckým vchodem, pro usnadnění pohybu v rámci instalace výstav. Mají dva vchody přístupné pouze z vnitřní části budovy. Sousedí se zaměstnaneckými šatnami, které budou využívat průvodci. Jsou koncipovány jako jeden velký otevřený pro- stor, jež lze rozčlenit dle potřeb jednotlivých výstav.
Ateliéry
Ateliéry se nacházejí v 1. NP a jsou určeny zejména pro konání worksho- pů sochařství a malby. Poskytují velké množství přirozeného světla díky prosklené fasádě, jež zároveň slouží k upoutání kolemjdoucích. Mají sa- mostatný vstup z ulice, stejně jako vstup z vnitřních prostor. Sousedí s šatnami pro zaměstnance, které budou lektoři těchto aktivit využívat.
Kavárna
Prostory kavárny jsou přístupné z vnitřní části budovy i samostatným vchodem z ulice. Kavárna má vlastní zázemí a je funkčně oddělitelná od zbytku budovy. Slouží jak k občerstvení návštěvníků kulturního centra, tak také pro náhodné kolemjdoucí. Propojuje vnitřní život budovy s oko- lím. Tomu přispívá také možnost umístit v případě příznivého počasí na nově vzniklé náměstí před kavárnou další místa k sezení nebo libovolně pootevřít vnitřní prosklenou stěnu a umožnit tak přímý kontakt a propojení s vnitřní chodbou a prostory budovy.
Kanceláře
Kanceláře jsou primárně přístupné vedlejším zaměstnaneckým vchodem.
Zahrnují recepci a kancelář sekretářky, jednu kancelář typu open-space, kancelář ředitele, zasedací místnost, kuchyňku a vlastní sociální zařízení.
Ačkoliv se předpokládá, že tito pracovníci nebudou využívat zaměstna- neckou šatnu, tato administrativní část s ní sousedí a je propojena i zvlášt- ním vchodem pro usnadnění kontaktu mezi pracovníky centra.
Knihovna
Prostory knihovny jsou umístěny v 7mi-podlažní věži v jihozápadní části parcely. Má vstup z ulice i z vnitřích prostor vstupní haly či foyer a umož- ňuje vstup na pochozí střechu. Po zavírací době knihovny lze uzamknout a oddělit od zbytku budovy. Směřem nahoru se charakter knihovny mění spíše na čítárnu. Dostatek osvětlení je zajištěn jak velkoplošnými okny, tak také drobnými průhledy v cihlové fasádě, které během studia či čtění umožňují plně se soustředit a zároveň nebýt rozptylován. V nejvyšším pa- tře se nachází vyhlídka.
Zásobování
Celý objekt lze zásobovat z ulice Vippetangen a přilehlého stávajícího par- koviště, naproti kterému jsou umístěny dveře zaměstnaneckého vchodu a chodba s výtahem, umožňující kontakt se sklady v suterénu i sálem v 2.NP.
Technické zázemí
Technické zázemí je umístěno v suterénu budovy. Zahrnuje hlavní úkli- dovou místnost, strojovnu vzduchotechniky, chlazení, zdroj tepla, rozvo- dy elektrotechniky, strojovnu protipožární techniky a nádrž na sprinkle- ry, veškeré záložní zdroje energie, sklady, depozitář knih a komunikační chodby, přístupné po schodištích i výtahy.
axonometrie
půdorys 1.PP
Tabulka místností 1.PP
rozloha m2
0.01 schodiště knihovna 15,54
0.02 vstup suterén 49,73
0.03 chodba 408,31
0.04 sklad knih 69,51
0.05 sklad knih 103,14
0.06 sklad 86,49
0.07 sklad 77,47
0.08 sklad 57,09
0.09 chodba 91,63
0.10 rozvod silnoproud, slaboproud 57,09
0.11 zdroj tepla +TV 77,47
0.12 chladící agregát + chladící jednotka 86,49 0.13 strojovna vzduchotechniky 103,14
0.14 chodba 12,29
0.15 strojovna požár 13,40
0.16 dieselagregát 5,49
0.17 nádrž sprinklery 44,66
0.18 úklidová místnost 19,20
0.19 sklad úklidové místnosti 12,21
0.20 úklidová místnost 3,23
0.21 WC 3,63
0.22 šachta 6,00
26
půdorys 1.NP
Tabulka místností 1.NP
rozloha m2
1.01 vstupní hala 83,36
1.02 pokladny 49,76
1.03 schodiště knihovny 15,60
1.04 chodba + informace 256,68
1.05 kavárna 225,62
1.06 přípravna kavárny 11,63
1.07 sklad kavárny 5,38
1.08 kancelář kavárny 5,44
1.09 úklidová místnost 1,80
1.10 WC personál kavárny 3,08
1.11 výstavní prostory 191,01
1.12 recepce administrativa 59,19 1.13 kuchyňka administrativa 7,92 1.14 WC ženy administrativa 5,03 1.15 WC muži administrativa 5,03
1.16 kancelář 12,96
1.17 kancelář 30,71
1.18 kancelář/meeting místnost 30,71 1.19 chodba šatna zaměstnanci 8,48 1.20 šatna zaměstnanci muži 14,90
1.21 WC zaměstnanci muži 4,67
1.22 šatna zaměstnanci ženy 15,00
1.23 WC zaměstnanci ženy 4,67
1.24 ateliér 99,03
1.25 ateliér 99,03
1.26 technická místnost - odpadky 16,57
1.27 chodba 75,10
1.28 předsíň WC 27,28
1.29 WC invalidé 4,19
1.30 WC muži 29,63
1.31 WC ženy 51,59
1.32 úklidová místnost 3,23
1.33 šachta 6,00
půdorys 2.NP
Tabulka místností 2.NP
rozloha m2
2.01 foyer 422,45
2.02 šatna 57,12
2.03 chodba 59,13
2.04 auditorium 503,47
2.05 chodba bezbariérová 29,45
2.06 chodba jeviště 56,00
2.07 zákulisí 96,46
2.08 zvukař 15,55
2.09 sklad 23,25
2.10 šatna 23,25
2.11 šatna 23,25
2.12 šatna 23,25
2.13 sklad 23,25
2.14 předsálí 23,96
2.15 sklad 23,55
2.16 WC účinkující ženy 5,70
2.17 WC účinkující muži 5,70
2.18 chodba 34,67
2.19 předsíň WC 27,28
2.20 WC invalidé 4,19
2.21 WC muži 29,63
2.22 WC ženy 51,59
2.23 úklidová místnost 3,23
2.24 knihovna 49,76
2.25 schodiště knihovny 15,60
2.26 sklad 29,45
2.27 šachta 6.00
28
půdorys 3.NP
Tabulka místností 3.NP
rozloha m2 3.01 schodiště knihovna 15,60
3.02 knihovna 49,76
půdorys 4.NP - 7. NP
Tabulka místností 4.NP
rozloha m2 4.01 schodiště knihovna 15,60
4.02 knihovna 49,76
Tabulka místností 5.NP
rozloha m2 5.01 schodiště knihovna 15,60
5.02 knihovna 49,76
Tabulka místností 6.NP
rozloha m2 6.01 schodiště knihovna 15,60
6.02 knihovna 49,76
Tabulka místností 7.NP
rozloha m2
7.01 schodiště 15,60
7.02 vyhlídka 49,76
30
řez A-A´
řez B-B´
32
severní fasáda jižní fasáda
východní fasáda
34
severní fasáda
západní fasáda
36
38
Technická zpráva
Technické zařízení budovy
Objekt je napojen na městské inženýrské sítě. Technické zázemí celé bu- dovy je umístěno spolu se sklady a depozitářem knihovny v 1. PP, přístup- ném ze dvou chráněných únikových cest a hlavního schodiště.
V centrální části celé budovy se nachází šachta pro rozvod vzduchotechni- ky, jež má přístup k čerstvému vzduchu ze střechy objektu. Navazují na ni také rozvody chlazení a tepla. Strojovna vzduchotechniky, technická míst- nost chlazení a místnost určená pro zdroj tepla s tepelným čerpadlem jsou umístěny v přímé návznosti na tuto šachtu.
V severní části 1.PP se nachází rozvody slaboproudu a silnoproudu spolu s prostory pro záložní zdroje energie a sklady modifikovatelnými na přístu- povou cestu pro případ nutnosti dopravy větších technických zařízení.
V západní části suterénu se nachází rozvodna elektrické požární signali- zace přístupná přímo z chráněné únikové cesty, místnost pro dieselagregát a místnost pro nádrže sprinklerů. Rovněž je zde zde situována také hlavní úklidová místnost se skladem.
Dešťová voda je ze střech odváděná pomocí žlabů pod každou ze střech pomocí vnitřních dešťových svodů. Je dešťová kanalizace je napojena na kanalizaci veřejnou.
Bezbariérovost
Přístup do budovy je ze všech stran vhodný pro handicapované. Všechny veřejně přístupné části jsou řešeny bezbariérově. Veškeré komunikace a spojovací plochy vyhovují normám pro bezbariérovost. V každé části ob- jektu se rovněž nachází bezbariérový výtah, ve vstupní hale dva.
WC pro osoby s omezenou schopností pohybu či orientace jsou rozmístěny na půdorysně stejném místě ve dvou veřejností nejnavštěvovanějších pod- lažích.
V přední části auditoria přístupné skrz bezbariérový vchod umístěný v blíz- kosti výtahů ve foyer se nachází 8 míst pro vozíčkáře.
Bezbariérový pohyb je rovněž zajištěn v rámci knihovní věže, při vstupu na vyhlídku i pobytovou střechu.
Požární bezpečnost
Každý shromažďovací prostor je zároveň také samostatným požárním úse- kem. Výtahové a instalační šachty jsou požárně oddělené. V budově se nachází dvě chráněné únikové cesty se schodištěm a výtahy, které jsou stavebně odděleny a uzavřena v rámci protipožární ochrany. V sále au- ditoria jsou navrženy čtyři směry úniku; ve foyer, výstavních prostorách, ateliérech, knihovně a kavárně minimálně dva.
V celém objektu je navržena navržena elektrická požární signalizace. Sál, dílny, výstavní prostory i knihovna jsou opatřeny samospouštěcími proti- požárními sprinklery, jejichž strojovna se nachází v suterénní části pod toaletami.
všechny nosné konstrukce mají požární odolnost větší než maximální doba evakuace. Z důvodu prodloužení této doby je strop sálu z ocelových příhra- dových nosníků opatřen také podhledem.
Dveře v celém objektu jsou navrženy jako otvíratelné ve směru úniku. V technickém zázemí budovy jsou navíc vždy dvojkřídlé a protipožární, i v rámci požárního úseku.
Materiály
Fasáda objektu je tvořena lícovými cihlami tmavě cihlové barvy. Tyto cihly tvoří předsazenou nosnou konstrukci provětrávané fasády. Na monolitické ŽB stěně tl. 250 mm, bude tepelná izolace tl. 150 mm, poté vzduchová mezera tl. 40 mm a dále lícové cihly. Každá čtvrtá řada bude kotvena. Výsledný součinitel prostupu tepla obvodovou konstrukcí odpovídá doporučeným hodnotám podle ČSN.
Střecha nad 2.NP bude pochozí, s dlažbou pokládanou na terče, vegetační plochou a chodníčky ze dřeva. Střecha nad knihovnou a auditoriem je tvořena ŽB konstrukcí s trapézovým plechem. Výsledný součinitel prostupu tepla střešní konstrukcí odpovídá doporučeným hodnotám podle ČSN.
V interiéru jsou použity materiály jako omítka, betonová stěrka, cihly, a dřevo (dub). V auditoriu je navržen pohyblivý akustický podhled, který se přizpůsobuje akustickým požadavkům a akustický obklad na stěnách.
Jejich přesné umístění a úhel bude stanoveno dle akustického výpočtu.
Venkovní dlažba je vyrobena z přírodního kamene velkého formátu. Na nově vzniklých náměstích ude vysazeno několik stromků. Zelená plocha bude na pochozích střechách.
Bilance ploch
Celková plocha pozemku: 2900 m2 Celková zastavěná plocha: 1861,26 m2 Celková užitná plocha: 4856,43 m2
1. PP 1403,21 m2
1. NP 1460,28 m2
2. NP 1666,19 m2
3.-7.NP 65.35 m2 x5
Sál (hlediště + jeviště): 559,47 m2
Knihovna: 298,56 m2
Kavárna: 225,62 m2
Výstavní prostory: 191,01 m2
Ateliéry: 198,06 m2
Konstrukce
Základová konstrukce
Řešené území se nachází v oblasti s vysokou hladinou podzemní vody a nestabilním podložím. Z toho důvodu jsou základy řešené formou bílé vany (stěna 250 mm, deska 500 mm, zesílení pod nosnými stěnami a slou- py) a piloty o průměru 600 mm, jejichž hloubka se určí na základě geologického průzkumu dle základového podloží.
Nosná konstrukce
Svislé, vodorovné i střešní konstrukce jsou navrženy jako železobetonové monolitické.
Svislá nosná konstrukce je tvořena kombinovaným systémem (stěny tl.
250 mm + sloupy tl. 350 mm).
Vodorovné konstrukce v místech s rozpětím menším než 7,5 metru tvoří deska tloušťky 250 mm, jež je případně doplněna průvlaky. V částech s rozpětím větším, tznm. v místě galerie-chodby-kanceláře/šatny a v místě kavárny je žebrová deska celkové tloušťky 400, popřípadě 600 mm.
Střecha sálu je vzhledem k velkému rozponu tvořena ocelovými příhrado- vými nosníky o výšce 2,4 m a ø 250 mm (+ zavětrování HEA 180, horní pas, svislice 100x100 mm) doplněnými o podhled, spolu se zmonolitně- ným profilovaným plechem (betonová deska s kari sítí, tl. 120 mm včetně vlny plechu 50/250/0,88 mm).
Střecha zbylé části budovy je částečně řešená jako pochozí a vegetační.
V místech instalačních jader, schodišť a prostupů instalací jsou kon- strukcí vedeny otvory.
Dělící konstrukce jsou montované SDK profily tloušťky 120 a 150 mm, vyplněné minerálním izolantem.
Konstrukce zvýšeného hlediště bude svařena do oblouků z jednotlivých ocelových segmentů a položena napříč trámovým stropem. Bude-li nutné, dojde k zesílení desky ze 100 na 180 mm (určí se statickým výpočtem).
V budově se nachází čtyři interiérová schodiště z monolitického železobe- tonu a čtyři výtahy pro přepravu osob a k provozním účelům.
Konstrukční schéma
40
Architektonický detail
Poděkování
Tímto bych chtěla poděkovat za ochotu a veškerý čas strávený nad mojí bakalářskou prací těmto lidem:
Odborné konzultace Vedoucí práce:
doc. Ing. arch. Jiří Buček Asistent ateliéru:
Ing. arch. Filip Horatschke Statika:
Ing. Vladislav Bureš Ing. Jan Vlček
Stavitelství:
doc.Ing. Eva Burgetová, CSc.
Ing. Jana Košťálová Technické zařízení budov:
Ing. Jaroslav Peterka, CSc.
Ing. Zuzana Vyoralová, Ph.D.
Požární bezpečnost:
Ing. Jan Trafina
Dále děkuji také celé své rodině a přátelům.
42
