Kolínsko - Regionální geograická učebnice pro 2. stupeň základní školy
Bakalářská práce
Studijní program: B1301 – Geograie
Studijní obory: 6107R023 – Humanitní studia se zaměřením na vzdělávání
7504R181 – Geograie se zaměřením na vzdělávání (dvouoborové) Autor práce: Ivana Prosová
Vedoucí práce: Mgr. Emil Drápela, Ph.D.
Liberec 2017
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Děkuji vedoucímu práce Mgr. Emilovi Drápelovi, Ph.D., za jeho užitečné rady a připomínky, kterými přispěl ke vzniku této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Základní škole Zásmuky a především Ing. Mgr. Haně Kovářové za možnost využití bakalářské práce v praxi a v neposlední řadě mé rodině za trpělivost během celého studia.
Anotace
Bakalářská práce charakterizuje mikroregion Kolínsko v teoretické rovině, v praktické pak přináší učebnici pro žáky základní školy. Je zpracována jako didaktický materiál při výuce místního regionu v hodinách zeměpisu na druhém stupni základní školy. Práce obsahuje pracovní listy testující znalosti žáků z fyzické a humánní geografie mikroregionu.
Klíčová slova
mikroregion, Kolínsko, regionální učebnice, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, pracovní list
Annotation
Bachelor thesis characterizes microregion of Kolín district from theoretical point of view, it brings student´s book for pupils at primary school from practical point of view. It is processed as a didactic material for teaching about local region in Geography lessons at upper primary school. It includes worksheets testing pupils in physical and human geography of local region.
Key words
microregion, Kolín district, regional student´s book, General educational program for primary education, worksheet
7
Obsah
Úvod ... 9
1 Vymezení pojmu region a regionální výuka v České republice ... 11
1.1 Co je region, mikroregion a regionální učebnice ... 11
1.2 Výstupy dle RVP ZV ... 13
1.3 Klíčové kompetence a konkrétní učivo ... 17
1.4 Využití regionálních učebnic v praxi ... 18
1.5 Vizuální úprava učebnice ... 19
2 Charakteristika Kolínska ... 22
2.1 Fyzická část ... 22
2.1.1 Geologie ... 22
2.1.2 Geomorfologie ... 23
2.1.3 Půdní poměry ... 24
2.1.4 Podnebí ... 24
2.1.5 Vodstvo ... 25
2.1.6 Chráněná území a lesy ... 26
2.1.7 Rostlinstvo a živočišstvo ... 29
2.2 Humánní část ... 31
2.2.1 Administrativní členění ... 31
2.2.2 Obyvatelstvo ... 32
2.2.3 Sídla ... 35
2.2.4 Kolín ... 37
2.2.5 Zemědělství ... 38
2.2.6 Průmysl ... 40
2.2.7 Doprava ... 42
2.2.8 Cestovní ruch a rekreační oblasti ... 45
3 Kolínsko – regionální geografická učebnice pro 2. stupeň základní školy ... 47
4 Výuka místního regionu s učebnicí Kolínska ... 71
Závěr ... 72
5 Použité zdroje a literatura ... 73
6 Přílohy ... 77
8
Seznam obrázků, tabulek a grafů
Obr. 1: Ukázka strany učebnice ... 19
Obr. 2: Otázky a úkoly v učebnici ... 19
Obr. 3: Obrázky a fotografie doplňující učebnici ... 20
Obr. 4: "Pro chytré hlavičky" ... 20
Obr. 5: Výškový profil Kolínska ... 23
Obr. 6: Klimatologická mapa České republiky ... 25
Obr. 7: Vodstvo na Kolínsku ... 25
Obr. 8: Chráněná území a lesy na Kolínsku ... 27
Obr. 9: Administrativní členění Kolínska ... 31
Obr. 10: Věková pyramida Kolínska k 31. 12. 2015... 33
Obr. 11: Náboženské vyznání na Kolínsku ... 35
Obr. 12: Průmyslové podniky v Kolíně ... 41
Obr. 13: Doprava na Kolínsku ... 42
Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Kolínsko v letech 1991-2011 ... 32
Tab. 2: Vývoj počtu nezaměstnaných ... 33
Tab. 3: Národnostní složení obyvatelstva v roce 2011 ... 34
Tab. 4: Náboženské vyznání na Kolínsku ... 34
Tab. 5: Přehled sídel na Kolínsku ... 36
Tab. 6: Cyklotrasy na Kolínsku ... 44
9
Úvod
Regionální výuka v hodinách zeměpisu na základních školách po celém Česku tvoří jen velmi malé procento z vyučovaných hodin zeměpisu či geografie. Ačkoli je na výuku místního regionu vymezen v tematických plánech malý prostor, pro žáky hraje důležitou roli.
Cílem této bakalářské práce je analýza mikroregionu Kolínsko převedená na výukový materiál pro žáky základních škol. Učebnice by měla sloužit jako metodická pomůcka pro výuku místního regionu na druhém stupni základních škol v regionu Kolínsko.
Poskytne žákům možnost poznat lépe region, v kterém žijí, a to nejen z hlediska obecných informací o daném mikroregionu, ale zdůrazní i specifika, která zde můžeme najít.
Tato učebnice je nástinem nejzákladnějších a nejspecifičtějších jevů a míst v tomto regionu, komplexním souhrnem nejdůležitějších informací o regionu, které by měly být dle RVP pro základní vzdělávání vyučovány na základní škole. Tento didaktický materiál poslouží žákům k poznání místního regionu jako regionu vlastního bydliště, pochopení souvislostí mezi obecnými znalostmi a konkrétním místem, které žáci znají a prohloubení vztahu každého žáka ke svému rodišti či místu, kde vyrůstá. Učební text předpokládá určité znalosti geografických pojmů, přesto se k nejdůležitějším z nich vrací a stručně je popisuje.
Mikroregion Kolínsko je v práci vymezen podle administrativní hranice obce s rozšířenou působností Kolín. Toto ORP zahrnuje čtyři obce s pověřeným obecním úřadem a to Kolín, Kouřim, Týnec nad Labem a Pečky, celkem ho tvoří 69 obcí. Téma práce jsem vybírala dle vlastních znalostí regionu, neboť v něm od narození žiji a především proto, že výuku místního regionu považuji za nejdůležitější část výuky zeměpisu na základních školách. Tento region, dle mého názoru skýtá mnoho zajímavostí, které mnoho občanů Kolínska nezná.
Práce je rozdělena na několik částí. První část se zabývá charakteristikou regionální učebnice jako takové, požadavků zakotvených v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a také rozvojem klíčových kompetencí žáka. Metodika je doplněna o možnosti využití učebnice v praxi.
10
Druhou část práce tvoří souhrn informací o mikroregionu Kolínsko z hlediska fyzické a humánní geografie. Tato část představuje širší charakteristiku mikroregionu, která je dále transformována na učební text pro žáky základních škol. Samotný učební text je velmi zjednodušený a zestručněný vzhledem k časové dotaci k výuce místního regionu a je sestaven tak, aby byl co nejvíce srozumitelný žákům základní školy. Vede žáky k přemýšlení nad vlastním rodištěm, k diskuzi, formulaci argumentů a spolupráci se spolužáky. Záměrně zde nejsou uvedeny citace – tak jak je tomu i v běžných učebnicích užívaných na základních školách.
K práci je přiložena sada pracovních listů, které testují znalosti probrané v této učebnici.
Učebnice byla využita v praxi na Základní škole Zásmuky a součástí této práce je tedy i ukázka vypracovaných pracovních listů žáků této školy.
11
1 Vymezení pojmu region a regionální výuka v České republice 1.1 Co je region, mikroregion a regionální učebnice
Slovo region vzniklo z latinského slova „regio“, což můžeme přeložit jako kraj, území nebo hranice. V některých publikacích je region pojímán jako „část zemského povrchu s určitými typickými znaky“1. V této práci se ale budeme zabývat ještě menším územím – mikroregionem. Mikroregion je často charakterizován jako dobrovolné sdružení obcí s určitým záměrem (např. kvůli vzájemné spolupráci). Pojem mikroregion ale též může označovat menší region jako je tomu v této práci, kde je hranice území stanovena hranicí obce s rozšířenou působností, a to konkrétně ORP Kolín.
Než si objasníme pojem regionální učebnice, zastavíme se u obecného pojmu učebnice.
Učebnice je „základní pomůcka pro žáka a opora práce učitele při vyučování.“2 Na jedné straně je tedy třeba, aby kromě výkladu učitele měl žák možnost čerpat znalosti také z textu, a na druhé straně umožní učiteli zapojit do vyučování další učební pomůcku.
Učebnice je „druh knižní publikace uzpůsobené k didaktické komunikaci svým obsahem a strukturou. Má řadu typů, z nichž nejrozšířenější je školní učebnice.“3 Jinak řečeno jedná se o pomůcku určenou žákům k výuce určitého tématu.
Regionální učebnice je v literatuře definována jako didaktický materiál zaměřený na konkrétní region. Měla by tedy být pomůckou při výuce místního regionu. Obsahově by měla být zaměřená na daný region, vytvořená „na míru“ danému regionu (v našem případě mikroregionu).
Důležitou roli hraje vymezení regionu školy, kde je regionální učebnice využívána.
Doporučuje se zvolit tak velký region, kam se žáci mohou dostat svépomocí či využití hromadné dopravy bez jakýkoli komplikací. Tento region se předpokládá, že má i svou citovou složku vůči žákovi – je to takový region, ve kterém sám žije, má s ním spojené vzpomínky, tradice, rodinu. Z tohoto důvodu bylo v této práci použito pouze ORP Kolín, nikoli celý okres.
Regionální učebnice by měla žáky motivovat k poznání svého rodiště. Dále pak seznamuje žáky, kteří se do regionu přestěhovali s lokálními specifiky a umožňuje
1ZOUHAROVÁ, D. a kol. 2012. s. 33.
2 KUJAL B. 1967. s. 310
3PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. 2009. s. 258.
12
poznání regionu skrz kontakt s realitou. V neposlední řadě se pak snaží udržet mladé lidi v tomto regionu a usnadňuje znalost místních podmínek a aplikaci učiva na místní podmínky.
Regionální učebnice ale nepřináší výhody jen pro žáky, ale též pro učitele. V první řadě je pomůckou pro vyučující při výuce místního regionu, pomáhá jim orientovat se v regionu, především začínajícím pedagogům. Přináší souhrn informací o jednom regionu, který by měl být žákům nejbližší. Dále pak poskytuje náměty na aktivity v hodinách, umožňuje osobní poznání regionu prostřednictvím vycházek či výletů.
V současné době kromě klasických tištěných učebnic jsou velkým trendem učebnice elektronické, protože mnoho škol využívá výuku v tabletu, a tak se interaktivní elektronická učebnice stává velmi oblíbenou pomůckou při výuce. Pro žáky představuje určité zpestření a zábavnější formu výuky.
13
1.2 Výstupy dle RVP ZV
Zeměpis (Geografie) plynule navazuje na prvostupňové předměty, kterými jsou prvouka a vlastivěda. Na druhém stupni základní školy je dle typu a zaměření školy a v závislosti na konkrétním ročníku vyučován v různé hodinové dotaci v 6. – 9. třídách.
Vyučovací předmět Zeměpis má dvojí charakter – přírodovědný a společenskovědní.
Zeměpis „obohacuje v návaznosti na prvouku a vlastivědu celkový vzdělanostní rozhled, uvedený do přírodních, hospodářských a sociálních podmínek a faktorů života lidí v blízkém území místní krajiny, regionu, území ČR, v Evropě a dalších světadílech.
Umožňuje žákům orientovat se v současném světě a v problémech lidstva, uvědomovat si civilizační rizika a perspektivy budoucnosti lidstva i vlastní spoluzodpovědnost za kvalitu života na Zemi a vztahu lidí k jejich přírodnímu i společenskému prostředí.“4
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV) obsahuje několik vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově podobnými vzdělávacími obory. Zeměpis (někdy označován v RVP ZV jako geografie) řadíme do vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Do této oblasti řadíme kromě Zeměpisu (Geografie) dále ještě obory: Fyzika, Chemie a Přírodopis.
Uveďme si tedy očekávané výstupy, které jsou zakotveny v RVP ZV a zároveň se vztahují k tématu zadané práce:
„Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie
− organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů
− používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii
4 ZŠ ZÁSMUKY. 2016. Dostupné z: www.zs-zasmuky.cz/soubor-skolni-vzdelavaci-program-pro-zs- cesta-k-poznani-211-.docx.
14
− přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými složkami v krajině
− vytváří a využívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu“ 5
„Společenské a hospodářské prostředí
− posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel
− porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit“6
„Životní prostředí
− porovnává různé krajiny jakou součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin
− uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných složek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů)
− uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí“ 7
„Česká republika
− vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydliště nebo školy
− hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, možnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům“ 8
5 Národní ústav pro vzdělávání. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. s. 76 [cit.
2016-12-10]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2016.pdf.
6 Tamtéž. s. 77-78.
7 Tamtéž. s. 78.
8 Tamtéž. s. 79
15
„Terénní geografická výuka, praxe a aplikace
− ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu
− aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny
− uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech“9
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání upravuje také výstupy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami – pro žáky s individuálním vzdělávacím plánem či plánem pedagogické podpory. Zda má nebo nemá žák na upravení výstupů nárok a o tom nakolik se výstupy mají upravit, nerozhoduje škola či pedagog, ale příslušné pracoviště pedagogicko-psychologické poradny po řádném vyšetření žáka. Tyto plány jsou v současnosti mnohem více používány, než tomu bylo dříve a každý učitel zeměpisu v těchto případech musí dbát na dodržování následujících upravených výstupů:
„Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie
- rozumí základní geografické, topografické a kartografické terminologii,
- získá osobní představu o prostředí, které nás obklopuje, umí ho popsat a určit, jednoduché vazby, vyjádří, co mu prospívá a škodí.
Společenské a hospodářské prostředí
- uvede příklady, jak přírodní podmínky souvisejí s funkcí a rozmístěním lidských sídel, - vyhledá na mapách nejznámější oblasti cestovního ruchu a rekreace.
Životní prostředí
- umí pojmenovat různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozliší na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin,
- uvede příklady přírodních a kulturních krajinných složek,
- uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí.
9 Tamtéž s. 79-80.
16 Česká republika
- vymezí a lokalizuje území místní krajiny a oblasti (regionu) podle bydliště nebo školy, - charakterizuje přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu.“
Terénní geografická výuka, praxe a aplikace
- ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu,
- uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě.10
10 Tamtéž s. 79
17
1.3 Klíčové kompetence a konkrétní učivo
Aby učebnice byla plnohodnotným zdrojem pedagoga, je třeba, aby odrážela zmíněné výstupy a také rozvíjela klíčové kompetence zakotvené v Rámcovém vzdělávacím plánu pro základní vzdělávání. Každý pedagog na základní škole by se ve své výuce měl zaměřit na výuku podle Rámcového vzdělávacího plánu pro základní školy (RVP ZV) a školního vzdělávacího plánu (ŠVP), který si každá škola stanovuje individuálně. Hlavním úkolem pedagoga je žáka vést k rozvíjení jeho klíčových kompetencí. Klíčové kompetence zakotvené v RVP ZV by měly připravit žáka na budoucí život. Stejné klíčové kompetence jsou stanoveny pro všechny stupně vzdělávání, v průběhu školního procesu na sebe navazují a jejich význam pak dále stupňuje. V RVP ZV se jako klíčové kompetence uvádějí:
- „kompetence k učení, - kompetence komunikativní, - kompetence k řešení problémů, - kompetence sociální a personální, - kompetence občanské,
- kompetence pracovní.“11
Kromě očekávaných výstupů a klíčových kompetencí, které RVP ZV vymezuje, v dokumentu najdeme i vymezení konkrétního učiva týkající se místního regionu, které by mělo být v hodinách vyučováno:
- „zeměpisná poloha, kritéria pro vymezení místního regionu, vztahy k okolním regionům, základní přírodní a ekonomické charakteristiky s důrazem na specifika regionu důležitá pro jeho další rozvoj (potenciál x bariéry)“.12
11 Tamtéž s. 10
12 Tamtéž s. 79.
18 1.4
Využití regionálních učebnic v praxi
Práce je pojata jako zeměpisná příručka pro žáky základních škol na Kolínsku, která by měla být pomůckou pro žáky v hodinách zeměpisu. Obsahuje informace o mikroregionu v souladu s požadavky na znalosti žáků. Nejedná se však o vyčerpávající výklad o daném území, zaměřuje se na základní popis nejdůležitějších jevů a skutečností, které by měl znát každý žák žijící v tomto mikroregionu.
Z uvedených očekávaných výstupů i konkrétního učiva vyplývá, že je třeba zařadit toto učivo do výuky zeměpisu na základních školách. Ve školních tematických plánech se učivo místního regionu směřuje ke konci školního roku, kdy je možné učivo nejen probrat teoreticky, ale následně využít nabyté vědomosti v rámci geografické procházky či výletu po okolí a k bližšímu poznání krás místního regionu. Prakticky se tedy většinou jedná o jednu z posledních probíraných kapitol v rámci učiva České republiky (na ZŠ Zásmuky v 8. ročníku základní školy v měsíci červnu).
Cílem celé výuky místního regionu by mělo být zpestření hodin zeměpisu o blízké oblasti žákům důvěrně známé tak, aby se seznámili se svým regionem (mikroregionem) jako prostorem, kde žijí.
Žák by po absolvování výuky na základní škole měl znát výhody a nevýhody místního regionu, charakterizovat povrch, vodstvo, podnebí, chráněná území a zhodnotit socioekonomickou situaci v regionu, případně porovnat s ostatními regiony České republiky.
19
1.5 Vizuální úprava učebnice
Obr. 1: Ukázka strany učebnice (zdroj: vlastní zpracování)
Učebnice je rozdělena do dvou částí na fyzickou geografii a humánní geografii, ty jsou pak členěny do kapitol. Všechny kapitoly mají označený nadpis modrým obdélníkem.
V textu se objevují mapy, které znázorňují konkrétní téma na území mikroregionu nebo celé České republiky. Některé pojmy v textu jsou psané kurzívou. Ty jsou pak vysvětleny v „Slovníčku pojmů“, který slouží k zopakování pojmu, jeho dovysvětlení případně úplnému objasnění.
Většina kapitol obsahuje na konci tématu otázky a úkoly, které by měly výuku doplnit.
Obr. 2: Otázky a úkoly v učebnici (zdroj: vlastní zpracování)
20
Slouží také k tomu, aby žáci přemýšleli nad danými tématy a rozvíjely se klíčové kompetence. Žáci mají v těchto případech vyhledávat informace, diskutovat, porovnávat či argumentovat.
Text je doplněn o tabulky, grafy a obrázky související s daným tématem, a především autorské fotografie.
Oddíly „Pro chytré hlavičky“ jsou určeny především pro vnímavé žáky, kteří chtějí vyzkoušet teoretické znalosti v praxi. Úkoly jsou obtížnější, leckdy časově náročnější.
Tuto část lze využít například právě pro nadané žáky či jako domácí zadání (práce navíc).
Pro snazší orientaci v textu jsou důležité pojmy zvýrazněny tučně.
Obr. 3: Obrázky a fotografie doplňující učebnici (zdroj: vlastní fotografie, http://galerie.gymjil.cz/zahradnik/pedosfera/pudni_druhy_pudni_typy.htm.)
Obr. 4: "Pro chytré hlavičky"
21
Na konci fyzické i humánní části je uvedeno shrnutí. Shrnutí je soubor nejdůležitějších údajů, které by měli znát všichni žáci. Lze jej využít například jako zápis do sešitu.
Shrnutí je významnou součástí učebnice zvláště pro žáky s plánem pedagogické podpory (PLPP), žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (žáci s IVP).
22
2 Charakteristika Kolínska 2.1 Fyzická část
2.1.1 Geologie
Většinu Kolínska tvoří horniny kutnohorského krystalinika, sedimenty Blanické brázdy a sedimenty České křídové tabule.
Kutnohorské krystalinikum se rozkládá na velké ploše, táhne se až od Železných hor přes Čáslavsko, Kutnohorsko, jižní Kolínsko až ke kouřimské dislokaci. Základními horninami této regionálně geologické jednotky jsou kouřimské ortoruly a dvojslídné pararuly. Kouřimské ruly pak vytvářejí dva mohutné pruhy, které jsou oddělené dvojslídnými pararulami a svory. Kouřimské ortotuly jsou světlé, středně zrnité, růžové či nažloutlé horniny bohaté draselným živcem.
Základní horninou jsou dvojslídné svory až pararuly, které tvoří na Kolínsku dvě velká tělesa, a to mezi Opatovicemi a Zásmuky a mezi Kolínem a Chocenicemi. Dvojslídné pararuly pozvolně přecházejí do svorů.
V kutnohorském krystaliniku se na Kolínsku hojně vyskytují amfibolity a najdeme zde řadu hadcových výskytů (největší hadec u Bečvár). Je to černozelená, silně rozpukaná hornina obsahující granát. U Dobešovic na stráni Na granátnici se vyskytly tmavě červené pyropy (české granáty).
„Většinu severní části Kolínska tvoří sedimenty české křídové tabule. Na výběžcích a sníženinách severní části kutnohorské plošiny se zachovaly jevy příbřežních facií cenomanské a spodnoturonské transgrese, které charakterizují kolínskou křídovou oblast.“13
Severovýchodní část území a prostory mezi útržky krystalinika vyplňují cenomanské, spodně a středněturonské sedimenty s nejvýchodnějším výběžkem svrchního turonu v území Choťovic až Loukonos.
Od Týnce nad Labem směrem k Býchorům vybíhá od Železných hor hřeben obsahující jílovité, fylitizované břidlice.
13 Jelínek. Z., Helfert Z. Kolínsko. s. 9
23
U Uhlířských Janovic se zachovaly sedimenty sladkovodního cenomanu. Tyto sedimenty tvoří většinou světle žlutavé pískovce a slepence.
„Mořský cenoman transgredoval přímo na kutnohorské krystalinikum. Je tvořen středně zrnitými kvádrovými pískovci mezi Kolínem, Radovesnicemi, Dolany a Libenicemi.
Spodní turon je charakteristický pro vývoj jílovitých vápenců v příbojových faciích.
Nejzápadnější výskyt spodního turonu v příbojové facii byl zjištěn u Zásmuk.“ 14 2.1.2 Geomorfologie
Reliéf území je rovinný až mírně zvlněný. Nadmořská výška stoupá od severu k jihu a od východu k západu. Nadmořská výška v regionu se pohybuje mezi 187 metrů nad mořem v blízkosti toku řeky Labe u Velkého Oseka a 362 m. n. m. mezi obcemi Zásmuky a Bečváry při jižní až jihozápadní hranici Kolínska.
Kolínsko náleží do geomorfologické provincie Česká vysočina. V dalším dělení pak do soustavy Česká tabule a její podsoustavy Středočeská tabule, celku Středolabská tabule a podcelku Českobrodská tabule. Kolínská tabule je pak geomorfologickým okrskem.
Území okrsku Kolínské tabule leží zhruba mezi Velimí na severozápadě mikroregionu, Kolínem na severovýchodě, Kutnou Horou, která zabírá značnou část okrsku na jihovýchodě, Červenými Pečkami na jihu a Křečhoří na západě.
14 Jelínek. Z., Helfert Z. Kolínsko. s. 10
Obr. 5: Výškový profil Kolínska (zdroj: mapy.cz)
24
2.1.3 Půdní poměry
Na Kolínsku převládají hnědozemě s podzoly. Při toku řek Labe a Výrovky se nacházejí půdy nivní neboli fluvizemě.
V severní části mikroregionu pak nalezneme nejúrodnější půdy – černozemě. Díky tomu je Polabí jedna z nejúrodnějších oblastí České republiky vůbec. Celková výměra půdního fondu k 31. 12. 2016 činila 58 424 hektarů půdy, z toho necelých 65 % tvoří zemědělsky využívaná orná půda.
Půdy jsou hlinitopísčité a písčitohlinité, místy hlinité. V severovýchodní části Kolínska pak najdeme i jílovitohlinité až jílovité půdy.
2.1.4 Podnebí
S charakterem krajiny souvisí i charakter podnebí. Kolínsko spadá do teplé klimatické oblasti T4. Podnebí je tedy na Kolínsku teplé, mírně suché s mírnou zimou. V zimě pak především ve městě Kolíně dochází vzhledem k průmyslové výrobě k časté inverzi.
Počet letních dní v této oblasti je v průměru 60–70. Počet dní s minimálně 10 °C překračuje 170 dní v roce. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje mezi 7 a 9 °C.
Počet mrazivých dnů se pohybuje kolem 100 za rok. Úhrn srážek se ve vegetačním období pohybuje okolo 300–350 mm. Tyto informace dokazují, že Kolínsko je jednou z nejsušších a nejteplejších oblastí v České republice.
Průměrné teploty v:
• lednu: -2 – -3 °C
• červenci: 19–20 °C
• říjnu: 9–10 °C
25
2.1.5 Vodstvo
Obr. 6: Klimatologická mapa České republiky (zdroj: http://www.ovocnarska-unie.cz/sispo/?str=klima-mapa.)
Obr. 7: Vodstvo na Kolínsku (zdroj: vlastní zpracování dle ArcČR 500)
26
Nejvýznamnějším vodním tokem mikroregionu je jednoznačně řeka Labe, která pramení v Krkonoších na severu Čech. Na Kolínsko přitéká Labe od východu a stáčí se tu na sever.
Dále teče přes Poděbrady, Nymburk až k Mělníku, kde se do něj vlévá Vltava. Všechna voda je odváděna do Severního moře.
Zleva tu hlavní tok posiluje potok Polepka, Nebovidský a Hořanský potok.
Pravostranným přítokem je pak Hluboký potok.
Ve středu řeky Labe stojí v Kolíně dva ostrovy – Horní ostrov a Kmochův ostrov.
Nalezneme tu dva silniční mosty, jednu lávku pro pěší a cyklisty a také jez. Ve východní části města Kolína pak nalezneme slepá ramena, která využívají především rybáři.
Druhým největším tokem je pak Výrovka, která protéká po západu mikroregionu. Jejími přítoky jsou Střebovka, Bílinka či Bečvárka.
Největší rybník ve Středočeském kraji a devátý v České republice bychom hledali právě na Kolínsku. Žehuňský rybník je napájen Cidlinou a svou délkou pře 5 km se řadí mezi nejdelší rybníky na našem území. Byl vybudován na sklonku 15. století, na jeho opravě se v 16. století podílel i nejznámější rybníkář – Jakub Krčín ze Sedlčan a Jelčan. Žehuňský rybník je součástí Národní přírodní památky Žehuňský rybník a Ptačí oblasti Žehuňský rybník – Obora Kněžičky. Jde o významnou přírodní rezervaci pro vodní ptactvo a vodní rostlinstvo, kde najdeme mnoho vzácných zástupců fauny i flóry.
Dalšími významnými vodními plochami jsou Sandberg a Hradišťko. Sandberg je vodní plochou vzniklou na základě těžby štěrkopísku. Kamenolomy ČR s.r.o. zajišťuje na tomto místě těžbu, výrobu a prodej drceného kameniva pro betonárky, různé stavby či regulaci vodních toků. Stejně jako Sandberg je i Hradišťko zdrojem písku na Kolínsku. Vodní plocha je využívána také jako přírodní koupaliště.
2.1.6 Chráněná území a lesy
Ochrana přírody je v mikroregionu založena na tradici, která sahá hluboko do minulosti.
Síť chráněných území zahrnuje k 31. 12. 2016 17 chráněných území v různých stupních ochrany v rámci maloplošných chráněných území. Velkoplošné chráněné území (národní parky či chráněné krajinné oblasti) na Kolínsku nenajdeme. V rámci této sítě jsou zastoupeny všechny přírodovědné obory – geologie, paleontologie, botanika a zoologie.
Většina chráněných území v regionu je přírodními památkami a zabírají jen velmi malou
27
část území. V následujících řádcích jsou tak popsány nejdůležitější a největší chráněná území v tomto regionu.
Libický luh
Libický luh je jedinou národní přírodní rezervací na Kolínsku. Památka obsahuje nejrozsáhlejší souvislou oblast lužních lesů v Čechách vůbec. Na seznam národních přírodních rezervací byla památka zapsána v roce 1992. Ekosystém rezervace nepříznivě ovlivnila výstavba dálnice D11. V bezprostřední blízkosti rezervace končila až do prodloužení trasy v roce 2006. Rezervace byla zařazena do evropské sítě Natura 2000 (evropsky chráněná území) jako Libické luhy. Na Kolínsko zasahuje pouze svou částí.
Žehuňský rybník
Národní přírodní památka (dále NPP) Žehuňský rybník vznikla v roce 2011 spojením národní přírodní rezervace Žehuňský rybník a části národní přírodní rezervace Žehuňská obora, které byly vyhlášeny již v roce 1948. NPP Žehuňský rybník je součást Ptačí oblasti Žehuňský rybník – Obora Kněžičky. Tvoří jej rozsáhlý ekosystém rybníka a přilehlých
Obr. 8: Chráněná území a lesy na Kolínsku (zdroj: vlastní zpracování dle ArcČR500)
28
luk s pestrým množstvím druhů rostlin a zde hnízdících ptáků. Rybník je využíván hlavně k chovu ryb a rekreaci, ale slouží také jako ochrana před povodněmi.
Veltrubský luh
V roce 1985 byl Veltrubský luh vyhlášen přírodní rezervací. Jedná se o území o rozloze 95 ha mezi obcemi Veltruby a Nová Ves I. Památka je zbytkem komplexu lužních lesů, které jsou pro tuto část typické. Veltrubský luh vytváří souhrn přirozených ekosystémů se zachovalou vegetací starých říčních ramen. Významná je ekologická hodnota v tak intenzivně zemědělsky využívané oblasti.
Dománovický les
Další přírodní rezervací na Kolínsku je Dománovický les. Rezervace se nachází na severovýchodě mikroregionu. Důvodem ochrany je výskyt chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, např. roháče obecného či hnědáska osikového. Les je ojedinělým zbytkem přirozeného původního dubohabrového lesa na našem území.
Kolínské tůně
Kolínské tůně je přírodní památka, která se nachází východně od města Kolína. Důvodem ochrany je mimořádná fauna a flóra, která vznikla na slepém rameni Labe. Slepé rameno původně bylo meandrem této řeky. Památka je tvořena jednou větší a jednou menší tůní.
Lom u Červených Peček
Mezozoikum zanechalo na našem území mořské pískovcové sedimenty, které ukazují na to, že byl Český masív v této době zaplaven mořem. V Českém masívu jsou uloženy hlavně uloženiny křídového útvaru. To je i případ této chráněné památky. Chráněné území se nachází v katastrálním území Červených Peček a rozprostírá na ploše 0,11 ha a je od 8. 12. 1977 přírodní památkou České republiky. Samotný lom je odkrytou stěnou o délce přibližně 15 metrů. Výška lomu se pohybuje okolo 6 metrů. Těžbou pískovce zde vznikl svah, který byl v předešlých letech hustě porostlý vegetací. Spodní vrstvu svahu tvoří jemný nahnědlý pískovec o výšce 40 cm. Ve střední části je vrstva vysoká asi 80 cm, kde nalezneme šedavý pískovec s velkým množstvím nahromaděných schránek dnes již vyhynulé ústřice Rhynchostreon suborbiculatum.
29 Stébelnatá rula
Stébelnatá rula je nejmenším chráněným přírodním výtvorem na Kolínsku. Má výměru pouze 0,0259 ha. Jedná se o klasický výchoz stébelné formy ruly kutnohorského krystalinika v bývalém lůmku na soukromém pozemku na východním okraji obce Doubravčany. Památka byla vyhlášena za chráněnou v roce 1977.
V jezírkách
Tato národní přírodní památka má rozlohu 3 ha, hledali bychom ji ve Velimi. Konkrétně se tato památka nachází uvnitř zkušebního železničního okruhu u Velimi. Jedná se o terénní depresi, která je v nejhlubší části stále zaplavená vodou. Důvodem ochrany je výskyt vstavače bahenního – vytrvalé byliny, která je v Polabí nejrozšířenější právě na tomto území.
LESY
Většinu regionu dříve pokrývaly dubohabrové háje. V dnešní době je převážná část mikroregionu odlesněna. Při řece Labe byly dříve rozsáhlé luhy a olšiny, dnes zde nalezneme pouze jejich zbytky u Veltrub a Velkého Oseka. Na sever od Labe se nachází Borky. Jde o komplex zálabských lesů. Původní část tohoto lesa byla téměř vymýcena, ale na přelomu 19. a 20. století došlo k obnově porostu a jeho rozšíření.
Celková rozloha lesní půdy na Kolínsku činila k 31. 12. 2016 79, 431 km2, což představuje zhruba 13,5 % celkové rozlohy regionu.
Lesy se na Kolínsku rozprostírají ve dvou oblastech. Na „Černokostelecku“, kde lesy zasahují od Kostelce nad Černými lesy do mikroregionu z jihovýchodu. Zde převažují smrky a borovice. Ve východní části území, kde převládají nížiny, se pak objevují borovice a také duby.
2.1.7 Rostlinstvo a živočišstvo
Kolínsko se nachází v Polabí. Jeho charakter určuje také typické druhy rostlin, kterým se zde daří. Vedle běžných druhů rostlin pro zdejší krajinu (sněženka podsněžník, hrachor bahenní, violka nízká, česnek medvědí atd.) tu nalezneme i vzácnější druhy. Některé z nich však kvůli znečištění ovzduší a také toku řeky Labe postupně na tomto území
30
vyhynuly (chráněný leknín bělostný). Přesto se dodnes vyskytuje na tomto území pestrá fauna i flóra. Mezi vzácné endemity lze jistě zařadit kruštík polabský vyskytující se v Libickém luhu či chráněné stulík žlutý či leknín bílý v Kolínských tůních.
Typickými živočichy, které můžeme běžně spatřit na polích či v lesích jsou zajíci, bažanti, srnčí zvěř a prase divoké. Žije zde široká škála ptactva, z nichž mnozí zde hnízdí.
U vody lze spatřit kachny březňačky i lysky a labutě, v lesích sojky, sýkory, dlasky či strakapoudy. V městských parcích sídlí špačci, vlaštovky a nejvíce vrabci. Vzácněji se vyskytující živočichy najdeme v chráněných územích. V lokalitě Žehuňského rybníka například hnízdí bukač velký i orel mořský.
31
2.2 Humánní část
2.2.1 Administrativní členění
Okres Kolín se nachází ve Středočeském kraji asi 60 km východně od Prahy. Sousedí s okresy Benešov na jihozápadě, Praha – východ na západě, Kutná Hora na jihovýchodě a Nymburk na severu.
Po zrušení okresů v roce 2003 se změnila územní samospráva v rámci České republiky.
Okresy byly nahrazeny obcemi s rozšířenou působností a obcemi s pověřeným obecním úřadem. Ty jsou pak nižšími územními celky. Okres Kolín se skládá ze dvou obcí s rozšířenou působností, a to ORP Kolín a ORP Český Brod. Popisované území je jednou částí z tohoto okresu – ORP Kolín. ORP Kolín se skládá ze čtyř obcí s pověřeným obecním úřadem – Kolín, Týnec nad Labem, Pečky a Kouřim. Celé ORP Kolín se pak skládá celkem z 69 obcí.
Obr. 9: Administrativní členění Kolínska (zdroj: vlastní zpracování dle ArcČR 500)
32
2.2.2 Obyvatelstvo
Základním ukazatelem velikosti a významnosti regionu je počet obyvatel. V obci s rozšířenou působností Kolín k 31. 12. 2015 žilo 80 699 obyvatel a tím se řadí ve Středočeském kraji na 5. místo v pořadí ORP dle počtu obyvatel. Průměrný věk dosáhl 42 let. Obyvatelé ORP Kolín jsou tak 9. nejstarší v kraji. Obec s průměrně nejstaršími obyvateli jsou Zalešany, kde průměrný věk obyvatel činí 49,7 let, naopak průměrně nejmladší obyvatele má obec Jestřabí Lhota – 36, 5 let.
Vývoj počtu obyvatel na tomto území získáme jednoduchým součtem počtu obyvatel za jednotlivé obce v místě mikroregionu (viz tabulka). Největší změny zaznamenáme v celkovém součtu obyvatel za celý mikroregion. V roce 1991 v mikroregionu žilo přes 76 000 obyvatel, zatímco roku 2001 tento počet klesl zhruba o 2000 občanů. V roce 2011 se ale opět zvyšuje počet obyvatel Kolínska, a to i díky postupně se otevírajícím průmyslovým podnikům na Kolínsku (např. vystavění automobilky TPCA připravilo pracovní pozice pro 3000 lidí).
Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Kolínsko v letech 1991-2011 (zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ)
1991 2001 2011
Kolín 31 426 30 095 31 042
Kouřim 1 807 1 769 1 869
Pečky 4 396 4 282 4 478
Týnec nad Labem 1 924 1 868 2 037
Ostatní obce
mikroregionu 36 534 36 281 40 123
Mikroregion
Kolínsko 76 315 74 434 78 814
Věková struktura za obě pohlaví v ORP Kolín k 31. 12. 2015:
• předproduktivní věk: 0–14 let: 12 712 obyvatel
• produktivní věk: 15–64 let: 52 735 obyvatel
• postproduktivní věk: 65 a více let: 15 252 obyvatel
33
Věková pyramida ORP Kolín dokazuje stárnutí populace (regresivní typ věkové pyramidy). Množství obyvatel v postproduktivním věku přesahuje počet obyvatel v předproduktivním věku. Nejvíce lidí v ORP Kolín je ve věku 39-44 let. Toto znázornění symbolizuje určitou hrozbu, neboť za 25 let tito lidé budou již v postproduktivním věku a populace bude dál stárnout. Index stáří v ORP se zastavil na hodnotě 120,0.
Nejnižší počet nezaměstnaných byl na Kolínsku v roce 2007, od té doby se zvyšoval až do roku 2013 kdy dosáhl maxima. V důsledku ekonomického růstu počet nezaměstnaných od roku 2013 výrazně poklesl. V březnu 2017 se dokonce dostal pod 2000 osob bez zaměstnání, takže nezaměstnanost v mikroregionu klesla pod 5 %.
Celková míra nezaměstnanosti se dlouhodobě drží pod celostátním průměrem.
Tab. 2: Vývoj počtu nezaměstnaných (vlastní zpracování dle ČSÚ)
Rok 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 Nezaměstnanost 3 413 3 883 3 215 2 429 4 003 4 346 5 236 3 783
Při sčítání lidu v roce 2011 bylo zjištěno, že nejvíce obyvatel Kolínska se hlásí k národnosti české (přibližně 70%). Z ostatních národností má největší zastoupení národnost slovenská, ale jedná se pouze o 1,3 % obyvatel, kteří se k této národnosti při posledním Sčítání lidu na našem území přihlásili.
4000 3000 2000 1000 0 1000 2000 3000 4000
0 1-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90-94 95+
muži ženy
Obr. 10: Věková pyramida Kolínska k 31. 12. 2015 (zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ)
34
Tab. 3: Národnostní složení obyvatelstva v roce 2011 (vlastní zpracování dle SLDB 2011)
Národnost Počet obyvatel
česká 55 348
moravská 90
slezská
6
slovenská 1 054
německá 21
polská 97
ukrajinská
275
maďarská 77
vietnamská 166
ruská 145
neuvedeno 21 035
Tab. 4: Náboženské vyznání na Kolínsku (zdroj: vlastní zpracování dle SLDB 2011)
Náboženská víra Počet obyvatel
celkem 78 814
z toho věřící nehlásící se k žádné církvi ani náboženské
společnosti 3 870
Věřící hlásící se k církvi, náboženské společnosti 6 333
Církev československá husitská 291
Církev římskokatolická 3 660
Českobratrská církev evangelická 599
Pravoslavná církev v českých zemích 153
bez náboženské víry 32 173
neuvedeno 36 430
35
Při sčítání lidu se obyvatelé mohou vyjádřit také k otázce svého náboženského vyznání.
Odpověď na tuto otázku je však dobrovolná a téměř polovina obyvatel České republiky ji při posledním Sčítání lidu nevyplnila. Na Kolínsku je podíl věřících osob necelých 13
%, zatímco počet osob bez vyznání překročil 40 %. Nejvíce stoupenců má církev římskokatolická.
2.2.3 Sídla
Sídlo je základní centrum aktivity obyvatel. Podle velikosti a charakteru můžeme sídla rozdělit na městská (městys, město) a venkovská (vesnice, samota, osada).
Do správního obvodu patří 69 obcí, z nich pět má statut města – Kolín, Kouřim, Pečky, Týnec nad Labem a Zásmuky. Ve zdejších městech žije 53 % obyvatel mikroregionu.
Regionálně významným městem je bývalé okresní město Kolín, ostatní města mají méně než 5 tisíc obyvatel. Tři obce mají statut městyse – Cerhenice, Červené Pečky a Plaňany.
Církev československá
husitská
Církev římskokatolická
Českobratrská církev evangelická
Pravoslavná církev v českých zemích
bez náboženské víry neuvedeno
Obr. 11: Náboženské vyznání na Kolínsku (vlastní zpracování dle SLDB 2011)
36
Tab. 5: Přehled sídel na Kolínsku (vlastní zpracování dle ČSÚ)
Největším sídlem mikroregionu je tedy město Kolín s 30 995 občany. Kolín je obcí s pověřeným obecním úřadem i obcí s rozšířenou působností. Město je rozděleno na 10 částí: Kolín I, Kolín II, Kolín III, Kolín IV, Kolín V, Kolín VI, Šťáralka, Sendražice, Štítary a Zibohlavy. Kolín je významným kulturním centrem, centrem služeb, průmyslu i dopravním uzlem. Naopak nejmenší obcí regionu je obec Grunta s 97 obyvateli, která byla po řadu let spojena se sousedními Libenicemi.
Druhým největším sídlem jsou Pečky, původně obec, která se postupně rozrostla do dnešní velikosti. Pečky jsou významným železničním uzlem na trati Praha-Kolín-Česká Třebová.
Dalším významným sídlem je město Týnec nad Labem, které leží asi 11 km východně od města Kolín. Týnec nad Labem má více než 2000 obyvatel a jeho historické jádro je
MĚSTO MĚSTYS OBEC
Kolín Zásmuky Týnec nad Labem
Pečky Kouřim
Červené Pečky Plaňany Cerhenice
Barchovice, Bečváry, Bělušice, Břežany I, Býchory, Církvice, Dobřichov, Dolní Chvatliny, Dománovice, Drahobudice, Grunta, Horní Kruty, Choťovice, Chotutice,
Jestřabí Lhota, Kbel, Klášterní Skalice, Konárovice, Kořenice, Krakovany, Krychnov, Křečhoř, Libenice, Libodřice,
Lipec, Lošany, Malotice, Nebovidy, Němčice, Nová Ves I, Ohaře, Ovčáry, Pašinka, Pňov-Předhradí, Polepy, Polní
Chrčice, Polní Voděrady, Radim, Radovesnice I, Radovesnice II, Ratboř, Ratenice, Skvrňov, Starý Kolín, Svojšice,
Tatce, Toušice, Třebovle, Tři Dvory, Uhlířská Lhota, Veletov, Velim, Velký
Osek, Veltruby, Volárna, Vrbčany, Zalešany, Žabonosy, Ždánice, Žehuň,
Žiželice
37
městskou památkovou zónou. Dominantou Kouřimi je Muzeum lidových staveb v Kouřimi, které je součástí kolínského regionálního muzea.
2.2.4 Kolín
Kolín je největším městem Kolínska. Rozkládá se na ploše téměř 35 km2, obývá jej přes 30 000 obyvatel. Kolín byl založen kolem roku 1261, osídlení regionu ale sahá až od pravěku. Slované zde pobývali už v 6. století našeho letopočtu. Král Přemysl Otakar II.
nechal vystavět mohutné městské hradby, jejich pozůstatky můžeme vidět v Kolíně dodnes.
„Historické jádro Kolína je od roku 1989 vyhlášeno městskou památkovou rezervací.
Dochovalo si středověký půdorys. Na Karlově náměstí v samém centru města se nacházejí barokní domy, novorenesanční radnice, morový sloup a kašna. Jihozápadní část města pak tvoří bývalé židovské ghetto se synagogou ze 17. století.“15 Dominantou města je chrám sv. Bartoloměje, národní kulturní památka, původně raně gotická z 2. poloviny 13.
století. Na přestavbě v gotickou katedrálu se koncem 14. století podílel Petr Parléř.
Stavitel, který je znám též ze stavby Chrámu sv. Barbory v nedaleké Kutné Hoře.
Nejvýznamnějším a jediným vodním tokem je řeka Labe, na které je vybudován přístav využívaný především k obchodním účelům. Kolín je významnou železniční a silniční křižovatkou směrem na Prahu a Pardubice. Kolín se tak řadí do I. železničního koridoru, který je nejvýznamnějším v České republice. Dojížďka do tohoto centra je směřovaná většinou z okolních obcí do Kolína za prací, lékařem, školou. Další dojížďka směřuje do Prahy nebo Kutné Hory.
Kolín je také centrem kultury s každoročními kulturními událostmi. Největší tradici má Kmochův Kolín – Mezinárodní festival dechových orchestrů. V době konání tohoto festivalu se zastaví téměř veškerá doprava v Kolíně kvůli velkolepému průvodu městem s hrajícími orchestry. Název kulturní akce nese jméno slavného českého dirigenta a skladatele dechové hudby Františka Kmocha, významného zásmuckého rodáka, který zemřel v Kolíně.
15 Místopisný průvodce po České republice. Památky a zajímavosti Kolín. [cit. 2017–02–16]. Dostupné z:
https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/5576/kolin/pamatky-turistika/.
38
Snad nejvýznamnější žijící kolínskou osobností je Miloš Zeman, současný prezident České republiky (v mandátu od roku 2013 do roku 2018), který se v Kolíně narodil a vystudoval zde obchodní akademii. Město Kolín i celé Kolínsko je spjato s mnoha dalšími známými osobnostmi, kteří se zde narodili nebo tu prožili část svého života. Jedná se o mima Jeana – Baptist Gaspard Debureau, fotografa Josefa Sudka, spisovatele Jana Nerudu, Gabrielu Preisovou a řadu dalších.
Město dále slouží jako sídlo všech úřadů a jejich příslušících institucí. Do Kolína lidé dojíždějí za účelem zřízení občanského průkazu, cestovního pasu či nalezení práce.
Kromě těchto úřadů zde najdeme i finanční úřad, banky či pojišťovny. V rámci ochrany zdraví pro občany i ze sousedních měst slouží Nemocnice Kolín – Krajská nemocnice Středočeského kraje, která prošla v předchozích letech nákladnou rekonstrukcí, a také byla vybudována řada nových pavilonů se specializovanými pracovišti. V nemocnici lze darovat krev, najdeme zde i babybox sloužící pro odložené děti. Kromě nemocnice má Kolín i velkou polikliniku s velkou škálou lékařů a fyzioterapeutů.
V Kolíně sídlí množství různých typů škol – jak mateřské školy, tak základní školy, několik středních škol - Gymnázium, Střední zdravotnická škola, Střední průmyslová škola strojní, Střední odborná škola informatiky a spojů. Kromě státních škol mohou studenti využít i soukromou školu zaměřující se na podnikání. Kolín se donedávna pyšnil i jednou vysokou školou. Academia Rerum Civilium – Vysoká škola politických a společenských věd, s.r.o. byla v roce 2015 přesunuta do nedaleké Kutné Hory. V centru města působí Dům dětí a mládeže a také Základní umělecká škola Františka Kmocha, která nabízí svým žákům výuku různých druhů umění (výtvarné, hudební, taneční a literárně dramatické).
Centrum obchodu se nalézá nejen v samém nitru města, kde jsou kamenné obchody, ale i poblíž železničního a autobusového nádraží, kde bylo vystavěno obchodní centrum Futurum Kolín, kde zboží nabízí na 50 obchodů všeho druhu.
2.2.5 Zemědělství
Zemědělství je tradičním hospodářským odvětví na Kolínsku. Zemědělství značně ovlivňují přírodní faktory (reliéf, podnebí, půdy…). Ty hrají klíčovou roli pro zemědělské
39
využití konkrétního regionu, zaměření a účinnost výroby, na nich závisí také výběr plodin vhodných k pěstování v daném regionu.
Polabí je jedna z nejúrodnějších oblastí v České republice. Díky teplému podnebí a přítomnosti úrodných půd se v tomto regionu mohou pěstovat i náročnější plodiny.
Polabí, kam patří i mikroregion Kolínsko, řadíme do tzv. řepařské oblasti. Tato oblast je typická i pro pěstování obilnin (potravinářské pšenice, ječmenu na slad), cukrové řepy, raných brambor a kukuřice.
Na Kolínsku najdeme hned několik firem, které obhospodařují zdejší pole. Jedním z největších producentů na jihu mikroregionu je firma POLINE s.r.o., která sídlí v obci Nebovidy u Červených Peček. Název firmy je odvozen od počátečních písmen obcí – Polepy, Libenice a Nebovidy, v jejichž bezprostředním okolí firma obhospodařuje většinu zdejších polí. V posledních letech se firma značně rozšířila, dnes působí na 2000 hektarech půdy na Kolínsku, a dokonce má i své vlastní silo. Silo zde bylo dostavěno v roce 2010 a slouží především ke skladování a úpravě obilí. Skladovací kapacita je 20 000 tun zemědělských komodit. Kromě rostlinné výroby se firma zabývá i živočišnou výrobou, a to formou velkochovu prasat.
Dalším významným zemědělským producentem mikroregionu je ZAS Bečváry a.s. Firma obhospodařuje 4600 ha půdy v okolí obce Zásmuky, zabývá se též živočišnou výrobou.
Výrobní sortiment je zaměřen v rostlinné výrobě na produkci obilí. Pěstuje se zde ale i cukrová řepa, řepka, kukuřice a krmné plodiny. ZAS Bečváry nejsou pouze zemědělskou firmou. Podnik poskytuje služby diagnostické, dopravní, ale i řemeslnické jako je elektro, zámečnictví, truhlářství, vodoinstalace.
Na severu mikroregionu zemědělskou činnost provozují SALIMA družstvo Velim a ZD Křečhoř. Jsou zaměřeny na rostlinnou výrobu. Družstvo Velim hospodaří na přibližně 800 ha půdy. Pěstuje převážně obilí (pšenice, ječmen, žito), řepku ozimou, kukuřici zrnovou, cibuli jarní. ZD Křečhoř a.s. se svým podnikáním zaměřuje pouze na zemědělskou výrobu a soustředí se výhradně na rostlinnou výrobu. Hospodaří na zhruba 3000 hektarech zemědělské půdy.
Jak již bylo zmíněno POLINE má svoje silo. Ostatní využívají největší silo na Kolínsku, kterým je ZZN Polabí a.s. se sídlem v Kolíně. Aktuálně disponuje skladovou kapacitou přibližně ve výši 521 tis. tun.
40
Chovatelství zvířat rok od roku v mikroregionu upadá. Po zrušení jednotných zemědělských družstev se rušily intenzivní chovy prasat nebo dobytka. V současné době se firmy orientují především na rostlinnou výrobu. Extenzivní chovy na pastvinách zde vzhledem k poloze mikroregionu nenajdeme vůbec. Zdejší úrodná půda se využívá k pěstování plodin.
2.2.6 Průmysl
Centrem průmyslu v mikroregionu je město Kolín. Průmysl je především koncentrován do východní a severní části města Kolína. Nejrozšířenějšími průmyslovými odvětvími jsou: chemický průmysl, potravinářský průmysl a polygrafický průmysl.
Chemický
Chemický průmysl zastupují v Kolíně po řadu let Lučební závody Draslovka a.s. Kolín.
Zde se vyrábí především produkty ze syntetického kyanovodíku, které využívají firmy zejména gumárenské, farmaceutické nebo zemědělské. V roce 2006 došlo v Draslovce k havárii, při níž se do řeky Labe dostalo blíže neurčené množství kyanidu. Vzhledem k této situaci zahynulo velké množství ryb nejen na území Čech, ale i v Německu.
Potravinářský
Sodovkárna Kolín je největším zástupcem kolínského potravinářského průmyslu. Vyrábí se v ní sycené limonády pod značkou Koli ve 13 různých příchutích. Nealkoholické nápoje se tu vyrábí od roku 1886.
V Kolíně a jeho okolí působí dva vyhlášení pekaři. Jan Hankovec sídlí pouze v Kolíně, zásobuje však mnoho obchodů i v okolí Kolína. Druhým je Pekařství Žalud s.r.o., který má pobočku v Kolíně, Pečkách, Kouřimi a v Zásmukách.
V Kolíně se vyrábí i čokoláda. Firma Chocoland se zaměřuje na výrobu cukrovinek, které jsou exportovány nejenom do zemí EU (Německo, Itálie, Anglie, Portugalsko, Švédsko, Litva), ale i do ostatních zemí světa (USA, Japonsko, Nový Zéland, RSA, Libanon…).
Český Mlynář je mlýn v Týnci nad Labem s letitou historií a tradicí, který je zaměřen na zpracování pšenice. Vyrábí se zde mouky, dětská krupice a část produkce slouží jako krmivo pro chovná zvířata.
41 Polygrafický
Mezi největší průmyslové podniky polygrafického průmyslu patří jednoznačně OTK Group – Obchodní tiskárny. Tiskárny se specializují zejména v oblasti technologií pro flexibilní obaly, samolepicí a grafické etikety. Kromě těchto výrobků se vyrábějí i kalendáře nebo karty.
Automobilový
Největším zaměstnavatelem v mikroregionu je automobilka TPCA, která sídlí v Ovčárech u Kolína. TPCA (Toyota Peugeot Citroën Automobile) je podnikem japonské firmy Toyota Motor Corporation (TMC) a francouzské PSA Groupe. Vyrábí se zde pouze malé městské vozy Toyota Aygo, Peugeot 108 a Citroën C1. Automobily se u Kolína začaly montovat v únoru roku 2005. Firma má na 3000 zaměstnanců, kteří stihli vyprodukovat ze svých linek už více než 3 000 000 automobilů. V místě TPCA se nachází další významná firma, a to MC Syncro Kolín s.r.o. Syncro dodává zhotovené pneumatiky právě TPCA pro kompletaci vozů.
Obr. 12: Průmyslové podniky v Kolíně (zdroj: vlastní zpracování dle ZM ČR a ArcČR 500)
42
Dalšími velkými průmyslovými podniky jsou: Thermo King (výroba chladících zařízení) a E-T-K Kolín (výroba slaboproudých zařízení v oblasti telekomunikace). Na Zálabsku najdeme energetickou společnost Dalkia, která zásobuje teplem nejen kolínské domácnosti, ale také školy, průmyslové podniky a další instituce. Společnost Paramo je producentem asfaltářských výrobků, a především motorových olejů Mogul. Mi King je výrobna ocelářského materiálu pro automobilový a spotřební průmysl. Kopos Kolín je výrobce elektroinstalačního úložného materiálu, kabelových chrániček a kabelových nosných systémů.
2.2.7 Doprava
Dopravou se rozumí přemisťování lidí a také zboží z jednoho místa na druhé. Málokdo z nás by si bez transportu dokázal představit život. Nejstarší formou dopravy byla chůze.
Ve vyspělých zemích existuje několik typů dopravy, které si rozebereme v rámci mikroregionu.
Obr. 13: Doprava na Kolínsku (vlastní zpracování dle ArcČR 500)
43 Silniční
Silniční doprava je nejrozšířenějším a nejpoužívanějším typem dopravy. Obecně můžeme říct, že na území mikroregionu je hustá silniční síť. Silnice dělíme na dálnice a rychlostní silnice, silnice I. třídy, II. třídy a III. třídy.
Na vymezeném území najedeme pouze jeden úsek dálnice a to D11, která vede z Prahy do Hradce Králové. Rychlostní silnice zde nevedou. Silnice I. třídy jsou pak zastoupeny silnicí č. 2, 12 a 38. Silnice č. 2 propojuje Pardubice, Přelouč, Kutnou Horu a dále pak Prahu. Silnice je bezplatná a hojně díky tomu využívána. Další bezplatnou komunikací směrem na Prahu je tzv. „Českobrodská“ čili silnice č. 12, která vede z Kolína přes Český Brod do Prahy. Poslední silnicí I. třídy je silnice č. 38, která směřuje na sever a propojuje tak Kolín s Poděbrady, Nymburkem a dále pak Mladou Boleslaví. Silnice II. třídy na severu regionu slouží především ke snadnému nájezdu z Kolína na dálnici D11. Silnice č. 125 pak vede z Uhlířských Janovic do Kolína.
Železniční
Největším železničním uzlem je bezpochyby Kolín. Zde najdeme železnici ve směrech:
Praha – Pardubice – Brno (Vídeň, Budapešť, Žilina) a Kolín – Mladá Boleslav – Šluknov.
Z Kolína vyjíždí i osobní vlaky do Havlíčkova Brodu či do Ledečka na Sázavě (neelektrifikovaná trať). Kromě přepravy osob se zde přepravuje i zboží. Tu zajišťují České dráhy – ČD Cargo. Nejvíce se přepravují automobily z automobilového závodu TPCA.
Letecká
Jediné letiště se nachází zhruba 3 km za Kolínem. Letiště je civilní a působí zde Aeroklub Kolín. Zaměřují se na výcviky létání, akrobacie ve vzduchu a také vyhlídkové lety.
Kromě motorových letadel se letiště chlubí ultralehkými letouny či vrtulníky. Specialitou Aeroklubu jsou parašutistické seskoky z 1200 m, konající se téměř po celý rok za dobrého počasí.
Vodní
V mikroregionu díky významnému toku Labi najdeme i jeden přístav. Přístav se nachází na levém břehu Labe v 83,3-85,6 říčním kilometru.
„Přístav slouží především pro obchodní účely:
44
• nabízí možnost překládky sypkých substrátů a kusového zboží na dvou lodních polohách, vagon – loď – auto
• uskladnění na zpevněné nebo nezpevněné ploše
• pronájem kanceláří, skladů s přístupovou rampou
• napojení na silnici a železniční vlečku“16
Cyklotrasy
V mikroregionu je možnost využít mnoho cyklotras. Nejvýznamnější z nich vedou z Kolína do jeho blízkého okolí. Nejvyužívanější je tzv. Labská cyklotrasa z Kolína do Poděbrad a Nymburka vedoucí podél břehu Labe kde je možno vidět soutok Labe s Cidlinou.
Následující přehled cyklotras obsahuje nejvýznamnější z nich vedoucí právě z Kolína do jeho okolí:
Tab. 6: Cyklotrasy na Kolínsku (vlastní zpracování dle http://www.infocentrum-kolin.cz/cyklotrasy)
Kromě cyklotras se na území mikroregionu nachází dvě naučné stezky. Naučná stezka Borky se zaměřuje na ekologii lesa. Stezka je dlouhá 4,6 km, na kterých nalezneme 10
16 HERČÍK J. Přístav Kolín [online]. [cit. 2017-02-16]. Dostupné z:
http://www.ceskepristavy.cz/index.php?typ=CBA&showid=70.
Odkud – Kam Náročnost Vzdálenost Převýšení
Kolín – Býchory nízká cca 20 km zanedbatelné (do 30 m) Kolín – Kačina nízká cca 20 km zanedbatelné Kolín – Bedřichov střední cca 20 km cca 260 m
Kolín – Křečhoř střední cca 20 km zanedbatelné
Kolín – Veletov nízká cca 20 km zanedbatelné Kolín – Kolín
(okružní trasa za Polepskými
vodopády)
střední cca 20 km 50–70 m
