Politické procesy 50. let - Politický vězeň Pavel Glomb
Bakalářská práce
Studijní program: B1301 – Geografie
Studijní obory: 7105R056 – Historie se zaměřením na vzdělávání
7504R181 – Geografie se zaměřením na vzdělávání (dvouoborové) Autor práce: Jan Bašta
Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Lozoviuková, Ph.D.
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování
První řadě bych chtěl nejvíce poděkovat Pavlovi Glombovi za ochotu zrealizovat se mnou rozhovory, které byly pro tuto práci velice důležité. Právě zaznamenání jeho výpovědí bylo jedním z hlavních cílů a on k němu přistoupil s jiskrou v oku, jak je mu vlastní. Je také namístě poděkovat Mgr. Kateřině Lozoviukové, Ph.D., která svými vědomostmi a zkušenostmi přispěla ke stávající odbornosti předložené práce, již vedla a musela tak prokázat množství trpělivosti vůči mně. Mimo těchto dvou klíčových osobností také děkuji Národnímu archivu v Praze a Archivu bezpečnostních složek v Praze, jejichž materiály se pro následující text staly stěžejními.
Anotace
Tato bakalářská práce se zabývá osudem Pavla Glomba, který se v 50. letech 20.
století stal politickým vězněm v Československu, kvůli jeho napojení na ilegální skupinu Blesk. Tato skupina, převážně složená z mladistvých skautů, se v zimě 1948 – 1949 zaměřila na tvorbu a šíření protikomunistických letáků v Praze, což vedlo k zatčení jejích členů v březnu 1949. Cílem této práce je doplnit soubor děl zpracovávajících výpovědi o politických procesech v Československu a také písemně zaznamenat životní osudy Pavla Glomba, spojené s jeho vězněním. K tomu jsou do kontrastu postaveny osudy dalších politických vězňů a také informace o zástupcích justičního, vyšetřovacího a bezpečnostního aparátu, provázaných s případem Pavla Glomba.
Klíčová slova
50. léta 20. století, Československo, komunismus, politické procesy, politický vězeň, Pavel Glomb, Junák, skupina Blesk, Pankrác, Bory, Horní Bříza, Jáchymov, Pomocné technické prapory.
Annotation
This thesis is deals with the fate of Pavel Glomb who in the 50s of the 20th century became a political prisoner in Czechoslovakia, because of its links to illegal group „Blesk“.
This group, mostly made up of juveniles Scouts, in the winter of 1948 – 1949 focused on the creation and distribution of anticommunist pamphlets in Prague, which record of the life story of Pavel Glomb, coupled with his imprisonment. In contrast, they are built fate of other political prisoners, as well as information on representatives of the judicial, investigation and security apparatus linked to the case of Pavel Glomb.
Key words
50th years ot the 20th century, Czechoslovakia, communism, political processes, political prisoner, Pavel Glomb, Scouts („Junák“), a group of „Blesk“, Pankrác, Bory, Horní Bříza, Jáchymov, Auxiliary Technical Battalions.
Obsah
1 Seznam použitých zkratek...8
2 Úvod...10
3 Kritika pramenů...13
4 Kritika literatury...15
5 Politické procesy 50. let 20. století v Československu a cesta k nim...17
5.1 Procesy se členy Junáka...23
5.2 Procesy s mladistvými a letáková činnost...26
5.3 Illegální skupina Blesk...28
6 Politický vězeň Pavel Glomb...31
6.1 Život do roku 1945...31
6.2 Život od roku 1945 do zatčení...33
6.3 Zatčení, vyšetřování a soudní proces...37
6.4 Život za mřížemi (10. března 1949 – 24. ledna 1953)...46
6.4.1 Pankrác (10. března – 2. července 1949)...47
6.4.2 Bory (2. července 1949 – 1. března 1950)...48
6.4.3 Horní Bříza (1. března 1950 – 31. července 1951)...54
6.4.4 Jáchymovsko (31. července 1951 – 24. ledna 1953)...60
6.5 Propuštění...72
7 Představitelé justičního, vyšetřovacího a bezpečnostního aparátu zapojení do případu Pavla Glomba...76
7.1 Vyšetřovatel Dobroslav Horák...79
7.2 Příslušník SVS Vojtěch Kuneš...80
8 Život Pavla Glomba po propuštění...82
8.1 Pomocné technické prapory, Technické prapory a služba Pavla Glomba v nich...85
8.2 Konečně svoboda...92
8.3 Rehabilitace...93
9 Závěr...96
10 Seznam použitých pramenů a literatury...99
10.1 Prameny...99
10.1.1 Archivy...99
10.1.2 Orální historie...99
10.1.3 Tištěné prameny...99
10.1.4 Online dokumenty...100
10.1.5 Filmové dokumenty...100
10.2 Literatura...100
11 Seznam příloh...105
1 Seznam použitých zkratek
ABS Archiv bezpečnostních složek arch. archivní
atd. a tak dále
AV ČR Akademie věd České republiky
č. číslo
č.j. číslo jednací
ČR Česká republika
ČSR Československá republika
Dr. doktor
f. fond
JZD jednotná zemědělská družstva JUDr. doktor práv
Kčs koruna československá
kol. kolektiv
kpt. kapitán
KSČ Komunistická strana Československa MV Ministerstvo vnitra
NA Národní archiv
např. například
nar. narozen
npor. nadporučík
NTP Tábory nucených prací NZ nápravné zařízení OBZ Obranné zpravodajství
OUN Organizace ukrajinských nacionalistů PČR Parlament České republiky
por. poručík
ppor. podporučík
PTP Pomocné technické prapory
PÚ pracovní útvar
PÚP pracovní útvar potrestaných
s. stránka
Sb. Sbírka zákonů
SNB Sbor národní bezpečnosti SOČ středoškolská odborná činnost
SSSR Svaz sovětských socialistických republik StB Státní bezpečnost
strážm. strážmistr
SVS Sbor vězeňské stráže TNP tábor nucených prací
TP Technické prapory
tzv. takzvaný
UPA Ukrajinská povstalecká armáda
ÚV KSČ Ústřední výbor Komunistické strany Československa ZOB Zemské odbory bezpečnosti
2 Úvod
Předložená práce se zabývá problematikou politických procesů v Československu v 50. letech 20. století. Toto téma je přiblíženo na osudu konkrétního politického vězně, Pavla Glomba, který byl zatčen se skupinou Blesk na začátku roku 1949. Zmíněný prožil několik let v řadě věznic a pracovních táborů, o čemž se tato práce snaží přinést ucelenou zprávu, provázanou s výpověďmi dalších účastníků a poznatky z odborné literatury. V textu je možné najít popis mezilidských vztahů v prostředí plném odsouzených za nejrůznější prohřešky, jenž se každý den setkávali s příslušníky sboru vězeňské stráže.
Dále je zde vyobrazen vězeňský život a zázemí, připomenut kontext procesů v letech 1948 až 1954 a zdůrazněn dopad takové kauzy na mladého člověka.
Představovaná bakalářská práce je členěna do šesti hlavních kapitol a jejich sedmnácti podkapitol. Počáteční dvě kapitoly obsahují kritiku použitých pramenů a literatury, kapitola označená jako čtvrtá je zaměřena na politické procesy v 50. letech 20.
století v Československu a dělí se na tři části. Ty se nazývají podle dominujících témat v nich: Politické procesy se členy Junáka, Procesy s mladistvými a letáková činnost a Illegální skupina Blesk. Tyto okruhy byly zdůrazněny kvůli napojení Pavla Glomba na skupinu Blesk, kterou převážně tvořili nezletilí skauti, operující s protikomunistickými letáky. Následující kapitola je pro tuto práci nejstěžejnější, nese název Politický vězeň Pavel Glomb, obsahuje devět podkapitol a zabývá se hlavními tématy této práce. Její rámec je orientován na život jmenovaného před zatčením, dále na zatčení, vyšetřování, soudní proces a propuštění, ale také je v ní přiblížen průběh výkonu trestu ve věznicích i v pracovních táborech, kterými v tomto případě byly Pankrác, Bory, Horní Bříza, tábor XII a Barbora. Předposlední z páteřních kapitol je určena představitelům justičního, vyšetřovacího a bezpečnostního aparátu, jenž se podařilo spojit s případem Pavla Glomba.
Tato část je vymezena pro výpis jmen mužů, kteří jsou za daný proces a průběh výkonu trestu P. Glomba zodpovědní s tím, že zde jsou přímo zpracované personální složky dvou z nich, což umožňuje dokreslení celistvosti příběhu. Kapitola poslední pojednává o životě Pavla G. po propuštění, o jeho službě u Technických praporů a rehabilitaci, podle čehož je rozdělena na tři celky nižšího řádu.
K vytvoření výše uvedených částí práce proběhly dva rozhovory s Pavlem Glombem (první 24. září 2015 v Pikovicích, druhý 1. prosince 2015 v Praze), během kterých vznikly tři hlasové záznamy, dohromady trvající necelých pět hodin. Informace z nich získané byly
pro tento text doplněny přímými citacemi z práce Život Pavla Glomba v období politických procesů v Československu (1948 - 1954),1 vzniklé v rámci Středoškolské odborné činnosti, kvůli které došlo v letech 2010 a 2011 ke třem rozhovorům se stejným pamětníkem. Mimo toho se uskutečnil ještě jeden rozhovor, a to s nejstarší dcerou Pavla Glomba, Evou Liškovou, dne 1. června 2016 v Pikovicích.
Velice podstatné pro představovanou práci také byly složky umístěné v archivech.
Národní archiv poskytl záznamy Státního soudu a Státní prokuratury k procesu Glomb – Müllner Pavel a spol., Archiv bezpečnostních složek zase umožnil využití vyšetřovacího spisu k této kauze, dále personální spisy vyšetřovatele Dobroslava Horáka, příslušníka Sboru vězeňské stráže Vojtěcha Kuneše a samotného Pavla Glomba, jenž v roce 1948 působil u SNB. Mimo zmíněných zdrojů tato práce čerpala z odborné literatury, k čemuž lze jmenovat třeba díla Karla Kaplana či Jiřího Bílka.
Cílem bylo zaznamenat vzpomínky Pavla Glomba, srovnat je do smysluplné zprávy a propojit je s informacemi o době, místech i jiných lidských osudech, jež byly čerpány z odborné literatury a dalších zdrojů. Tím vznikl text, který umožňuje současným i budoucím generacím částečně poznat Pavla Glomba a zároveň doplňuje okruh děl, přinášejících pravdivé informace o politických procesech v nedávné historii České republiky. Tedy období upevňování moci v držení Komunistické strany Československa, což přineslo ukázku zvůle totalitního režimu, k čemuž do jistý míry došlo kvůli zahraničním zásahům do samostatné československé politiky.
Kladl jsem důraz na zaznamenání a srozumitelné podání vzpomínek Pavla Glomba, kvůli tomu, že je mezi námi příbuzenské pouto, konkrétně se jedná o vztah prarodiče a vnuka. K výběru tohoto tématu došlo kvůli touze vytvořit pevný stavební kámen rodinné historie v písemné podobě, což umožňuje její studování a budoucí rozšiřování. Samotný tento text je druhým písemným dílem o politickém vězni Pavlovi Glombovi. Svého předchůdce2 podstatně rozšiřuje a zároveň se o něho do jisté míry opírá.
Následující stránky pojednávají o stále živém tématu. Ač od roku 1948, kdy se komunisté v Československu chopili moci a rozpoutali svou totalitní vládu, uplynulo mnoho let, pamětníci těchto dnů stále žijí mezi námi. To zdůrazňuje mladost obnovené demokracie, kterou sice mnozí lidé, žijící na území bývalého Československa, považují za samozřejmost, ale o niž se naopak musí pečovat. Pětadvacet let je v kontextu délky
1 BAŠTA, Jan: Život Pavla Glomba v období politických procesů v Československu (1948 – 1954), SOČ, Mělník 2011.
2 BAŠTA, Jan: Život Pavla Glomba v období politických procesů v Československu (1948 – 1954), SOČ, Mělník 2011.
existence státu na území dnešní České republiky opravdu velice málo, obzvlášť vezmeme- li v úvahu válečné a teroristické problémy, které Evropou na počátku 21. století otřásají stále více a více. První Československé republice, jež trvala přibližně 20 let, se obrana demokratických hodnot nepodařila, snad bude první Česká republika v tomto boji úspěšnější. Navždy ale bude svázána jistou slabostí demokracie, která tak těžce čelí agresi, jak ze zahraničí, tak z vnitřních sfér států. Jak řekl politický vězeň a pozdější československý i český prezident Václav Havel: „Přirozenou nevýhodou demokracie je, že těm, kdo to s ní myslí poctivě, nesmírně svazuje ruce, zatímco těm, kteří ji neberou vážně, dovoluje téměř vše.“3
3 KUČERA, Vladimír: Sbohem nebo na shledanou, in: ceskatelevize.cz [online], [vid. 15. 6. 2016], dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/nazory/1201336-sbohem-nebo-na-shledanou-roku-2011.
3 Kritika pramenů
Nejpodstatnějším pramenem pro práci, jež si kladla za jeden z cílů seřadit a písemně zaznamenat etapu života Pavla Glomba v letech 1948-1954, bylo využití orální historie. K tomu s ním byly učiněny dva rozhovory v roce 2015 a jeden rozhovor s jeho dcerou Evou Liškovou. Mezi Pavlem Glombem, Evou Liškovou a autorem je přímý příbuzenský vztah, jelikož se jedná o otce, dceru a jejího syna, tedy vnuka hlavní postavy této bakalářské práce. To s sebou přineslo mnohá pozitiva, jelikož se rozhovory odehrávaly ve známém prostředí pro všechny strany, autor znal styl mluvy obou dotazovaných, byl předem seznámen s problematikou, ale i to, že všechny strany měly zájem na spolupráci, čímž byla jistota využité orální historie předem jistá. Příbuzenské pouto dále mohlo výpovědi ovlivnit v tom, že mohlo dojít k jisté úpravě příběhů, aby dědeček ve vnukových očích neklesl.
Stejně tak je ale pravděpodobné, že tentýž faktor, pomohl pamětníkovi v pocitu klidu, který, při vzpomínání na padesátá léta, zajistil možnost jejich oživení a zaznamenání. V kontextu s orální historií použitou na nadcházejících stránkách, je potřeba připomenout, že pamětníkovi bylo v době zatčení 21 let, zatímco rozhovory proběhly o 66 let po těchto událostech, tedy v osmdesátém osmém roce života Pavla Glomba. Proto je nutné brát v potaz různé varianty zkreslení vzpomínek, jak z důvodů omezenosti lidské paměti, tak kvůli mnohým materiálů, s nimiž se Pavel Glomb setkal a jenž jistě také ovlivnily jeho pohled na popisované situace.
Velice důležitými prameny pro konfrontaci poznatků z proběhlých rozhovorů, se staly archivní materiály, získané z Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek, díky kterým autor využil spisy vyšetřovací, soudní i vězeňský, týkající se Pavla Glomba.
Tyto složky byly klíčové pro rekonstruování daného politického procesu a dále se ukázaly nenahraditelné v rámci získání administrativních informací k událostem i místům, jež jsou popsány v předložené práci. Jejich značnou nevýhodou je ale nedůvěryhodnost některých zápisů vyšetřovatelů i příslušníků Sboru vězeňské stráže, jelikož ti se s vysokou pravděpodobností snažili pravdu buď pokřivit nebo rovnou zakrýt. Vedle těchto archivních materiálů autor použil personální spisy vyšetřovatele Dobroslava Horáka, příslušníka SVS Vojtěcha Kuneše a Pavla Glomba samotného. U těchto zdrojů zle předpokládat jejich pravdivost, která se ovšem ukázala být částečně upravena dobovou orientací na komunistický politický směr. To se odráží třeba ve skutečnosti zdůraznění kapitalistického útlaku na Vojtěcha Kuneše, jenž tento politický nešvar údajně poznal kvůli tomu, že jeho
maminka pracovala u různých sedláků. Což bylo uvedeno jako jeden z podkladů pro pracovní ohodnocení zmíněného.
Dále autor využil písemně zpracovaných pramenů, kterými byly díla: Se štítem na štítě,4 Lámání lilií,5 StB o sobě,6 Pod věží smrti,7 Zpráva o mém muži8 a Zadrátované slunce.9 První dvě jsou zaměřené na problematiku procesů se skauty a přinášejí cenná svědectví celé řady přímých pamětníků, kteří vypovídají o lidských vztazích, zázemí, místech i pracovních povinnostech ve věznicích a táborech. Je však potřeba mít na zřeteli, že někteří, z uváděných lidí, měli osobní zájem ukázat sám sebe v lepším světle, což se mohlo odrazit na kvalitě vypovídající hodnoty jejich příběhů. Stejná problematika také ovlivňuje pohled na další prameny, jedinou výjimkou je kniha StB o sobě, kterou zpracoval historik Karel Kaplan.
4 LEŠANOVSKÝ, Karel: Se štítem na štítě: Nezradili skautský slib, 1. vyd. Praha, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu 2000, s.154, ISBN 80-238-5630-8.
5 KAHOUN, Karel: Lámání lilií: vzpomínky jednoho skautíka, 1. vyd. Praha, Ústav dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR 2006, ISBN 80-86621-24-3.
6 KAPLAN, Karel: StB o sobě: výpověď vyšetřovatele Bohumila Doubka, 1. vyd. Praha, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, ISBN 80-902885-8-8.
7 ŠEDIVÝ, František: Pod věží smrti, 4. vyd. Praha, Eva – Milan Nevole 2010, ISBN 978-80-904313-3-1.
8 SLÁNSKÁ, Josefa: Zpráva o mém muži, 1. vyd., Praha, Svoboda 1990, ISBN 80-205-0165-7.
9 BARTOŠ, Jan: Zadrátované slunce: příběh mukla A023254, Olomouc, Votobia 1998, ISBN 80-7198-338- 1.
4 Kritika literatury
Použité prameny byly v rámci této bakalářské práce doplněny výsledky studia odborné literatury. K nejstěžejnějším patří díla historika Karla Kaplana, která prostupují řadou okruhů, spojených s politickým děním v Československu v 50. letech 20. století.
Jeho díla se zabývají událostmi okolo únoru 1948, fungováním Národní bezpečnosti i mnoha politickými procesy a celkově touto problematikou. Zde je možné jmenovat Nekrvavou revoluci,10 Nebezpečnou bezpečnost,11 Tajný prostor Jáchymov12 či Tábory nucené práce v Československu v letech 1948 – 1954.13
Podobně významným autorem pro představovaný text je historik Jiří Bílek, který se specializuje na otázky vojenství, z čehož byla využita literatura o Pomocných technických praporech.14 Tyto zdroje však, oproti Kaplanovi, byly využity pouze v jedné kapitole, která se týká života Pavla Glomba po propuštění. V rámci následující práce z nich autor vybral většinou jen všeobecné informace, jelikož P. Glomb byl účastníkem složek, jež PTP nahradily, a to Technických praporů. Zde navíc působil pouze necelý rok. Propojenost PTP a TP je však natolik vysoká, že Bílkovy texty jsou dostačující.
K získání materiálů o pracovnících tehdejší justice, kteří se zapojili do případu Pavla Glomba, posloužily první a druhý díl publikace Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, připravené od J. Vorla, A. Šimánkové a L. Babky.15 Na jejich stránkách lze najít větší či menší zmínky o justičních představitelích z let 1948-1953 a informace o Státním soudu se Státní prokuraturou, což byly dvě instituce zabývající se procesem politického vězně Pavla Glomba.
V následující práci je také využito citací ze Zprávy o organizovaném násilí16 od Viléma Hejla, v nichž lze najít stěžejní body po dokreslení celé řady pouhých zmínek Pavla Glomba o různorodých tématech. Vždy se ovšem jedná o informace doplňující popis
10 KAPLAN, Karel: Nekrvavá revoluce, 1. vyd. Praha, Mladá Fronta 1993, ISBN 80-204-0145-8.
11 KAPLAN, Karel: Nebezpečná bezpečnost: (státní bezpečnost 1948 – 1956), 1. vyd. Brno, Doplněk 1999, ISBN 80-7239-024-4.
12 KAPLAN, Karel – PACL, Vladimír: Tajný prostor Jáchymov, České Budějovice, Actys 1993, ISBN 80- 901234-2-2.
13 BÍLEK, Jiří – KAPLAN, Karel: Pomocné technické prapory 1950 – 1954: Vznik, vývoj, organizace a činnost. Tábory nucené práce v Československu v letech 1948 – 1954, 2. vyd. Praha, Nakladatelství R 1992, ISBN 80-9011431-0-5.
14 Např. BÍLEK, Jiří: Pomocné technické prapory: o jedné z forem zneužití armády k politické perzekuci, 1.
vyd. Praha, Úřad dokumentace a vyšetřování 2002, ISBN 80-902885-7-X.
15 Např. VOREL, Jaroslav – ŠIMÁNKOVÁ, Alena a kol.: Československá justice v letech 1948 – 1953 v dokumentech: díl I., 1. vyd. Praha, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR 2003, ISBN 80-86621-03-0.
16 HEJL, Vilém: Zpráva o organizovaném násilí, 1. vyd. Praha, Univerzum 1990, ISBN 80-85207-01-X.
míst, lidských vztahů či činností ve vězeňských zařízeních, kterými byly Pankrác, Bory a Jáchymovská tábory. K přiblížení problematiky uranových dolů autor také využil dílo Tomáše Bursíka: Přišli jsme na svět proto, aby nás pronásledovali.
Politickými procesy v 50. letech 20. století a zpracováním jejich konkrétních kauz se na katedře historie Technické univerzity v Liberci dále zabývaly: Markéta Těthalová,17 Lucie Cidlinská,18 Hana Beranová,19 Eva Čechová,20 či Tereza Střelečková.21
17 TĚTHALOVÁ, Markéta: Fakta a mýty tvz. Krysličkovy teroristické skupiny, Diplomová práce, Liberec 2014.
18 CIDLINSKÁ, Lucie: Politické procesy 50. let – politický vězeň Čestmír Čejka, Diplomová práce, Liberec 2011.
19 BERANOVÁ, Hana: Ztraceni i zatraceni. Mimosoudní perzekuce na pozadí procesu „Modrý a spol.“, Diplomová práce, Liberec 2012.
20 ČECHOVÁ, Eva: Politické procesy 50. Let – politický vězeň Jiří Málek, Diplomová práce, Liberec 2010.
21 STŘELEČKOVÁ, Tereza: Politické procesy padesátých let – kauza František Zahrádka, diplomová práce, Liberec 2009.
5 Politické procesy 50. let 20. století v Československu a cesta k nim
První polovina dvacátého století přinesla dvě světové války,22 které se do dějin zapsaly jako největší,23 které lidská touha po moci dosud dokázala vyprodukovat. Jak mají války ve zvyku, došlo kvůli nim v mnoha státech k politickým, hospodářským a sociálním změnám. Tato práce se zabývá politickým procesem v 50. letech 20. století, je tedy zasazena do nejbližších let po konci druhé světové války, do období, kdy Komunistická strana Československa24 agresivně upevňovala své vůdčí postavení ve státě.
Tato strana měla v poválečném Československu k politickým úspěchům velice dobře nakročeno, protože již od svého vzniku25 patřila k voličsky oblíbeným stranám.26 Navíc v důsledku války se komunistická vize lidem líbila ještě více, což vyvolalo rozsáhlé vstupy horlivých pracovníků do řad KSČ. Zde se tato skupina mísila s širokou základnu politiků,27 kteří mohli operovat se zkušenostmi s komunistickou podobou státu a praktikami jeho vládnoucí strany. Mimo to se KSČ mohla opřít o vojenské zásluhy Rudé armády, tolika lidmi obdivované za její osvobození od německé nadvlády.
Úspěchu KSČ také pomohl vznik Národní fronty,28 protože tím byla odstraněna celá řada možných politických protivníků a navíc v ní KSČ měla již od jejího vzniku vůdčí postavení.29 Z mnoha důvodů tak KSČ zvítězila ve volbách v roce 1946 a to s 31,05 % voličů v celém Československu a komunisté získali (či si udrželi30) do své moci řadu klíčových politických postů, například ministerstvo vnitra či ministerstvo informací, což jejich postavení ještě upevnilo.31
Mimo výše zmíněných bodů, důležitých pro umístění KSČ v čele politických stran v Československu, bylo podstatné, že se výrazně angažovala v retribučních procesech. Tím
22 První světová válka (28. 7. 1914 – 11. 11. 1918) a druhá světová válka (od 1. 9. 1939 do 8. 5. 1945 v Evropě a ve světě do 2. 9. 1945).
23 Největší jak do počtu zemí, které do tohoto konfliktu byly zataženy, tak do počtu ztrát na lidských životech.
24 Zkratkou KSČ.
25 Dne 15. 5. 1921. Více viz NECHVÁTAL, Martin: 15. 5. 1921 založení KSČ: ve službách Kominterny, 1.
vyd. Praha, Havran 2002, ISBN 80-86515-13-3.
26 Od svého vzniku se KSČ ve volbách umisťovala vždy na nejpřednějších místech. Více viz OLIVOVÁ, Věra: Dějiny první republiky, 2. vyd. Praha, Společnost Edvarda Beneše 2012, ISBN 978-80-86107-47-9.
27 Např. Klement Gottwald, Rudolf Slánský a další.
28 Koalice politických stran, kterým byla dovolena poválečná obnova. Více viz KAPLAN, Karel: Nekrvavá revoluce, 1. vyd. Praha, Mladá Fronta 1993, s.17-28, ISBN 80-204-0145-8.
29 KAPLAN, Karel: Nekrvavá revoluce, 1. vyd. Praha, Mladá Fronta 1993, s.17-28, ISBN 80-204-0145-8.
30 KSČ měla důležitou roli ve vládě již od dubna 1945 (Košická vláda). Tato vláda vydala 5. 4.1945 tzv.
Košický vládní program. Více viz Košický vládní program, in: totalita.cz [online], [vid. 11. 4. 2016], dostupné z: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/kvp.php.
31 KOCIAN, Jiří – SMETANA, Vít a kolektiv: Květnové volby 1946 – volby osudové?: Československo před bouří, 1. vyd. Praha, Euroslavica 2014, s.42, ISBN 80-87825-09-9.
si u veřejnosti získávala cenné body a sama si trénovala své zástupce ve vyšetřovacích komisích. To lze potvrdit slovy Tomáše Staňka, který píše: „Vliv komunistů (byl během retribuce) více než patrný, jelikož měli obsazenou většinu bezpečnostních referentů národních výborů (správních komisí).“32
Dalším cenným místem, kde měli komunisté výrazné zastoupení, bylo Obranné zpravodajství,33 v těch časech nejdůležitější zpravodajská služba v republice.34 Během branné pohotovosti, tedy do konce roku 1945, získala OBZ výsadní postavení a její zaměstnanci, vedení pplk. Bedřichem Reicinem, mimořádné pravomoci. Mnozí z nich měli (stejně jako on) častý kontakt se sovětskými (komunistickými) zpravodajci.35
Své ovšem udělalo především to, že se KSČ nebála porušovat pravidla, o čemž Klement Gottwald otevřeně mluvil i před volbami 1946, kdy řekl, že: „I kdyby se mělo stát, že by KSČ nedocílila příznivého výsledku, bude i pak mít vždy dělnická třída v rukou dostatečné prostředky, zbraně a způsoby, jak korigovat prosté mechanické hlasování, při kterém by rozhodovaly živly reakční a sabotérské.“36
V neposlední řadě KSČ ovlivňovala mínění společnosti svou kvalitní propagandou, kdy sama sebe vyzdvihovala a ostatní politické strany pošpiňovala. Tím vystavovala své protivníky tlaku, s nímž si často nevěděli rady, což lze sledovat na provokacích namířených proti Demokratické straně Slovenska v roce 1947,37 při tzv. Mostecké aféře38 či při tzv.
Balíčkové aféře.39 To jsou ukázky tvrdého boje, při kterém bylo využíváno příslušníků Sboru národní bezpečnosti40 a hlavně pak její části známé jako Státní bezpečnost.41 Také v těchto složkách měla KSČ své stoupence, takže se začaly množit případy sledování nekomunistických ministrů a dokonce i zákroky bezpečnosti proti některým členům
32 STANĚK, Tomáš: Retribuční vězni v Českých zemích: 1945 – 1955, 1. vyd. Opava, Slezské zemské muzeum 2003, s.16, ISBN 80-86224-33-3.
33 Zkratkou OBZ.
34 Více viz HANZLÍK, František: Vojenské obranné zpravodajství v zápasu o politickou moc: 1945 – 1950, 1. vyd. Praha, Themis 2003, ISBN 80-7312-028-3.
35 STANĚK, Tomáš: Retribuční vězni v Českých zemích: 1945 – 1955, 1. vyd. Opava, Slezské zemské muzeum 2003, s.13, ISBN 80-86224-33-3.
36 HEJL, Vilém: Zpráva o organizovaném násilí, 1. vyd. Praha, Univerzum 1990, s.18, ISBN 80-85207-01- X.
37 Tato strana také byla obviněna z protistátních aktivit. K tomu došlo hlavně kvůli tomu, že se jednalo o stranu, která měla na Slovensku veliký vliv a byla pro KSČ nebezpečná. Více viz KAPLAN, Karel: Pět kapitol o únoru, 1. vyd. Brno, DOPLNĚK 1997, ISBN 80-85765-73-X.
38 Cílem bylo spojit Národně socialistickou stranu s pokusem o státní převrat. Více viz Mostecká aféra, in:
totalita.cz [online], [vid. 11. 4. 2016], dostupné z: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/a_most.php. Či KAPLAN, Karel: Nekrvavá revoluce, 1. vyd. Praha, Mladá Fronta 1993, s.85-95, ISBN 80-204-0145-8.
39 Také tzv. Krčmáňská aféra. Pokus o atentáty na ministry Petra Zenkla, Jana Masaryka a Prokopa Drtinu.
Více viz KAPLAN, Karel: Pět kapitol o únoru, 1. vyd. Brno, DOPLNĚK 1997, ISBN 80-85765-73-X.
40 Zkratkou SNB.
41 Zkratkou StB.
nekomunistických stran za jejich projevy na veřejnosti.42
Tak kráčelo Československo k mezníku, který se nakonec udál v únoru 1948.43 Následné události v Československu,44 jež přišly po tomto převratu a sestavení
„komunistické“45 vlády, se již nadobro odchýlily od demokratického politického směru.
KSČ si tedy uchvátila moc a v následujících letech mohla beztrestně rozpoutat své snahy pro její udržení.
Politické procesy měly odstraňovat nepřátelé stávající i zároveň preventivně zastrašovat. V první řadě bylo potřeba odstranit nekomunistické politiky a nejlépe i šokovat jejich hanebností. To zajistilo oslabení politické konkurence a ještě k tomu se KSČ postavila do světla zachránce celé republiky, čímž si legitimizovala události z února 1948 a následné de facto monopolní převzetí moci. Z těchto procesů je třeba jmenovat ten nejznámější, tedy proces s Miladou Horákovou a spol.46 V něm byli popraveni čtyři lidé a navazovaly na něj další kauzy,47 ve kterých také zazněly rozsudky smrti. Přitom, podle vzpomínek Marie Švermové, chtěla Milada Horáková po svém návratu z Terezína vstoupit do KSČ.48 Tak vrtkavé jsou lidské osudy.
Mimo nekomunistů angažovaných v politice bylo také potřeba odstranit lidi, kteří by mohli narušovat poslušnost bezpečnostních složek ve službách KSČ. Proto proběhly čistky, jak v celé SNB, tak i v armádě, protože právě tyto složky jsou vždy pro ovládnutí moci nedemokratickým (totalitním) způsobem ve státě klíčové. Co se SNB týká, na početních stavech se čistky záporně neprojevily, protože v jejich důsledku a také kvůli potřebě sledovat více lidí či objektů, došlo k velké náborové vlně nových (pro KSČ důvěryhodných) členů, čímž docházelo k nárůstu počtu příslušníků SNB a to až do roku 1954. Jako příklad lze uvést poznatek Karla Kaplana, že již v červnu 1948 bylo od února z
42 HEJL, Vilém: Zpráva o organizovaném násilí, 1. vyd. Praha, Univerzum 1990, s.51, ISBN 80-85207-01- X.
43 Únor 1948 je známý pro komunistický převrat v Československu, kdy 25. 2. přijal prezident Beneš demisi některých nekomunistických ministrů a sestavením nové vlády byl pověřen Klement Gottwald. Více viz KAPLAN, Karel: Pět kapitol o únoru, 1. vyd. Brno, DOPLNĚK 1997, ISBN 80-85765-73-X. K tomuto tématu se také vztahu televizní pořad SOUKUP, Jan: Únorové variace, in: ceskatelevize.cz [online], [vid.
11. 4. 2016], dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10174631979-unorove-variace/.
44 Volby 1948, nová ústava z téhož roku či nástup Klementa Gottwalda na post prezidenta republiky.
45 Vládu, vzniklou po únoru 1948, vedl Klement Gottwald a KSČ v ním měla výsadní postavení, ale stále v ní byly i nekomunističtí představitelé.
46 Více viz KAPLAN, Karel: Největší politický proces: M. Horáková a spol., 1. vyd. Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 1995, ISBN 80-58270-48-X.
47 Počet obžalovaných, spojených s Miladou Horákovou a spol., tak byl 639 osob. Z toho celkově padlo 10 rozsudků smrti. Více viz tamtéž či viz HALADOVÁ, Olga: I po šedesáti letech je odkaz Milady Horákové stále živý, in: mocr.army.cz [online], [vid. 11. 4. 2016], dostupné z:
http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/od-popravy-milady-horakove-uplynulo- sedesat-let-jeji-pamatku-si-pripomneli-i-zastupci-ministerstva-obrany-43541/ .
48 BARTOŠEK, Karel: Český vězeň: svědectví politických vězeňkyň a vězňů let padesátých, šedesátých a sedmdesátých, 1. vyd. Praha, Paseka 2001, s.55, ISBN 80-7185-363-1.
SNB propuštěno 3200 příslušníků (a největší dopad měly čistky na StB), zvýšil se počet členů StB do února 1949 na 4351, což byl od prosince 1947 téměř dvojnásobek.49 Změny se ovšem projevily na kvalitě pracovníků, u kterých teprve muselo dojít k jejich vyškolení a získání praxe. Pro KSČ však bylo důležité, že byli oddaní straně.50
Protože stejnou loajalitu potřebovala i u armády, došlo také na politické procesy s jejími představiteli a k celkové proměně důstojnického sboru. Zde je nejznámějším případem proces s generálem Píkou,51 obviněného z velezrady.52
Armáda je velice důležitá složka státu, proto lze pochopit, že KSČ ve snaze udržet si svou moc, přistoupila k čistkám v ní a v šíření atmosféry strachu. Ovšem s tím se nespokojili. Podezřelými se rázem stali úplně všichni lidé, kteří měli nějaké kontakty se zahraničím, jichž, s přihlédnutím na emigraci za druhé světové války (ale i v letech vlády KSČ) nebylo málo. Znovu to nebyl pouhý obranný prvek, který měl chránit stát před ztrátou informací, ale byla to i další forma prevence (jako pohraniční prohlídky či hrozící tresty), která odrazovala případné emigranty od útěku.53
Dále probíhaly politické procesy se zemědělci a s duchovními.54 Bohatí zemědělci nebyli odstraňováni pouze kvůli jejich majetku, ale také proto, že lidé na vesnicích k nim často chovali velikou úctu a hrozilo, že by kdejaký sedlák měl příliš velikou moc. Ovšem politická perzekuce se nedotkla pouze těch bohatých, ale téměř všech. Vstupy do JZD55 se stát více blížil k plánovanému hospodářství, jež mělo vést k prosperujícím zítřkům. Jak ukázaly pozdější roky, nevedlo.
Ještě větší slovo ve společnosti na venkově než bohatí statkáři, měli duchovní, kteří
49 KAPLAN, Karel: Nebezpečná bezpečnost: (státní bezpečnost 1948 – 1956), 1. vyd. Brno, Doplněk 1999, s.8-11, ISBN 80-7239-024-4.
50 K tomuto tématu se také vztahuje televizní pořad Nikomu jsem neublížil, in: ceskatelevize.cz [online], [vid. 11. 4. 2016], dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10267494987-nikomu-jsem- neublizil/.
51 Více viz VÁHALA, Rastislav: Smrt generála, 1. vyd. Praha, Melantrich 1992, ISBN 80-7023-124-6.
52 Josefa Slánská (žena Rudolfa Slánského) ve svém rozhovoru s Karlem Bartoškem o tomto procesu a o procesu s Miladou Horákovou řekla: „Tehdejší zdůvodňování se mi zdálo pravdivé, a hlavně jsem vůbec netušila, jaké metody se používají při výsleších zatčených. Jedna z mála věcí, které mohu o Gottwaldovi říci, je tato: Jednou k nám přišel a doslova plakal, že na něho naléhají, aby už schválil rozsudek nad generálem Píkou, že se mu do toho nechce (…). Za několik dní potom Gottwald jako prezident rozsudek smrti schválil.“ Viz BARTOŠEK, Karel: Český vězeň: svědectví politických vězeňkyň a vězňů let padesátých, šedesátých a sedmdesátých, 1. vyd. Praha, Paseka 2001, s.137, ISBN 80-7185-363-1.
53 Více o pohraničních složkách a úmrtích na hranicích viz PULEC, Martin: Organizace a činnost pohraničních ozbrojených složek: Seznamy osob usmrcených na státních hranicích 1945 – 1989, 1. vyd.
Praha, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu 2006, ISBN 80-86621-18-9.
54 Více viz KAPLAN, Karel: Nekrvavá revoluce, 1. vyd. Praha, Mladá Fronta 1993, ISBN 80-204-0145-8.
55 Jednotná zemědělská družstva, která jsou spojená s kolektivizací zemědělství v Československu. Vznikla, přestože ještě před volbami 1946 KSČ propagovala, že u nás kolchozy nikdy nebudou a že se drobným živnostníkům dostane podpory v podnikání. Viz BURSÍK, Tomáš: Přišli jsme na svět proto, aby nás pronásledovali: trestanecké pracovní tábory při uranových dolech v letech 1949 – 1961, Praha, Ústav pro studium totalitních režimů 2009, s.18, ISBN 978-80-87211-22-9.
mimo toho disponovali kontakty na zahraničí. Není tedy divu, že se KSČ pustila do boje s představiteli církví na Československém území. Známými jsou například akce K56 či proces s farářem Toufarem.57 Duchovní se tak stali další poměrně početnou skupinou trestanců, nacházejících se, za komunistické éry, v československých věznicích (pro příklad Dominik Duka, jenž byl odsouzen v roce 198158).
V padesátých letech dokonce začala KSČ „požírat“ sama sebe, kvůli hledání nepřítele ve vlastních řadách. Lidé, kteří stáli u zrodu politických procesů, aby zajistili straně moc, byli touto stranou politicky zdiskreditováni, posláni do vězení a někteří i zabiti.
K nejznámějším z těchto procesů patří proces s Rudolfem Slánským a spol.,59 jenž se uskutečnil v důsledku hledání československého Rajka60, čemuž jen těsně unikl třeba Václav Nosek.61 Politické procesy se ale opravdu dotkly široké řady komunistických politiků (např. M. Švermová,62 L. Kopřiva,63 či R. Barák64), takže si po mnoho let téměř nikdo z nich nemohl být jistý dlouhodobým působením ve funkci, kterou zastával.65 Zajímavostí je, že většina z nich naprosto věrně sloužila straně, odhodlaně pomáhala likvidovat své předchůdce a svůj pád si uvědomila až velice pozdě. To dokládá i rozhovor K. Bartoška s M. Švermovou, spolupracovnicí R. Slánského a sestrou Karla Švába,66 jenž nese název: „Teprve náš proces mi otevřel oči“.67
56 Došlo k likvidaci klášterů a rušení mužských katolických řádů.
57 Číhošťský zázrak – v kostelíku v Číhošti se prý pohnul kříž. Farář Toufar zemřel na následky vyslýchání.
Více viz KAPLAN, Karel: Nekrvavá revoluce, 1. vyd. Praha, Mladá Fronta 1993, ISBN 80-204-0145-8 či DOLEŽAL, Miloš: Krok do tmavé noci: příběhy faráře Josefa Toufara, jeho vrahů a čihošťského zázraku, 1. vyd. Praha, Nezávislý podmelechovský spolek, z. s. 2015, ISBN 978-80-260-9125-7.
58 Dne 13. února 2010 byl Svatým otcem Benediktem XVI. jmenován 36. arcibiskupem pražským. Viz Dominik kardinál Duka – životopis, in: dominikduka.cz [online], [vid. 11. 4. 2016], dostupné z:
http://www.dominikduka.cz/zivotopis/.
59 Více viz UTITZ, Bedřich: Neuzavřená kapitola: Politické procesy padesátých let, 1. vyd. Praha, Lidové nakladatelství 1990, ISBN 80-7022-091-0 či SLÁNSKÁ, Josefa: Zpráva o mém muži, 1. vy., Praha, Svoboda 1990, ISBN 80-205-0165-7.
60 Lászlo Rajko – více viz KAPLAN, Karel: Nebezpečná bezpečnost: (státní bezpečnost 1948 – 1956), 1.
vyd. Brno, Doplněk 1999, s.27, ISBN 80-7239-024-4.
61 Václav Nosek – komunistický politik, ministr vnitra (1945-1953). Více viz KAPLAN, Karel: Nekrvavá revoluce, 1. vyd. Praha, Mladá Fronta 1993, ISBN 80-204-0145-8.
62 Marie Švermová – vdova po Janovi Švermovi, setra Karla Švába, spolupracovnice R. Slánského. Viz BARTOŠEK, Karel: Český vězeň: svědectví politických vězeňkyň a vězňů let padesátých, šedesátých a sedmdesátých, 1. vyd. Praha, Paseka 2001, ISBN 80-7185-363-1.
63 Ladislav Kopřiva – komunistický politik, ministr národní bezpečnosti (1950-1952). Více viz KAPLAN, Karel: Nebezpečná bezpečnost: (státní bezpečnost 1948 – 1956), 1. vyd. Brno, Doplněk 1999, ISBN 80- 7239-024-4.
64 Rudolf Barák – komunistický politik, ministr vnitra (1953-1961). Více viz KAPLAN, Karel: Nekrvavá revoluce, 1. vyd. Praha, Mladá Fronta 1993, ISBN 80-204-0145-8.
65 Více viz KAPLAN, Karel: Nekrvavá revoluce, 1. vyd. Praha, Mladá Fronta 1993, s. 33-50, ISBN 80-204- 0145-8.
66 Karel Šváb – komunistický politik, náměstek ministra národní bezpečnosti, popraven v procesu s R.
Slánským. Viz KAPLAN, Karel: Nekrvavá revoluce, 1. vyd. Praha, Mladá Fronta 1993, ISBN 80-204- 0145-8.
67 Viz BARTOŠEK, Karel: Český vězeň: svědectví politických vězeňkyň a vězňů let padesátých, šedesátých a sedmdesátých, 1. vyd. Praha, Paseka 2001, s.137, ISBN 80-7185-363-1.
Mimo výše uvedených skupin, na které politické procesy v době vlády KSČ výrazně dopadly, existovalo mnoho dalších, jež čelily stejné zvůli. Pro tuto práci jsou ale nejzásadnější kauzy vedené proti letákové činnosti, proti mladistvým a proti skautům, jimž se věnují následující podkapitoly. Pavel Glomb byl totiž odsouzen kvůli jeho vazbě na skupinu mladistvých skautů, kteří po Praze vyvěšovali protikomunistické letáky.
Řada lidí, odsouzených za politickou činnost po roce 1948, byla postihnuta na základě zákona na ochranu republiky,68 který byl o několik dní po jeho vzniku doplněn zákonem o pracovních táborech,69 jenž stanovoval, kteří lidé do táborů nucené práce70 budou posláni. Společně se tak staly legalizovanou cestou k politické perzekuci v Československu a daly právní základ běžným procesům i tzv. monstrprocesům.71 Tyto kauzy byly projednávány u Státního soudu.72
Celkový počet lidí, politicky postižených za vlády Komunistické strany Československa je natolik vysoký, že jej nejde přesně určit.73 Nejedná se totiž pouze o lidi, kteří byli odsouzeni, ale také o ty, na které byl vyvíjen politický nátlak mimosoudní cestou (například nucené vstupy do JZD). K představě širokého spektra možných pracovníků v TNP jistě pomohou směrnice vydané v prosinci 1949. Ty vymezovaly osoby, které měly být zařazeny do TNP a členily je do několika skupin:
„1. osoby vyhýbající se práci (např. tuláci, opilci),
2. osoby ohrožující hospodářský život, zvláště zásobování (např. nepoctiví obchodníci a národní správci),
3. osoby odsouzené podle zákona na ochranu republiky a hospodářství, proti černému trhu a po odpykání řádného trestu,
68 Zákon č. 231/1948 Sb.
69 Zákon č. 247/1948 Sb.
70 Zkratkou TNP.
71 Tento typ procesů se používal, když se jednalo o veřejností sledované nebo veřejnosti ukazované procesy.
Všechno bylo předem připravené a naplánované. Obžalované nepustili před soud před tím, dokud si nebyli opravdu jisti, že budou říkat přesně naučené odpovědi na přesně určené otázky, přičemž většina obvinění byla vykonstruována. Úkolem těchto procesů bylo ukázat společnosti špatnost obviněných v takové míře, aby všechny šokovala a přesvědčila je, že když se tito lidé potrestají, zase ubude lidí, kteří československé společnosti házejí klacky pod nohy a brání příchodu tolik vytoužených, světlých zítřků.
Tyto procesy také stavěly své strůjce do pozice lidí, kteří napravují špatnosti svých předchůdců a uvádějí tak vchod přání lidu. Více viz KAPLAN, Karel – PALEČEK, Pavel: Komunistický režim a politické procesy v Československu, 1. vyd. Brno, Barrister & Principal 2001, ISBN 80-85947-75-7.
72 Ten vznikl zákonem č. 232/1948 Sb.
73 Přesto lze jako příklad uvést počty a struktury trestů uložených mezi lety 1948 až 1989, které byly v roce 1990 rehabilitovány podle § 2 zák. č. 119/90 Sb. Mezi nimi je 148 vykonaných trestů smrti, 42 uložených trestů smrti, 205486 nepodmíněných trestů odnětí svobody, 43897 podmíněných trestů odnětí svobody, 4373 jiných trestů, 1686 neuložených trestů, 5001 propadnutí věci, 80261 propadnutí majetku a 51944 peněžitých trestů. Viz GEBAUER, František – KAPLAN, Karel a kol.: Soudní perzekuce politické povahy v Československu 1948-1989: Statistický přehled, Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 1993, s.223-231, ISBN 80-8570-24-2.
4. osoby odsouzené za správní přestupky,
5. osoby ohrožující lidově demokratické zřízení včetně těch, které zesměšňují a kritizují režim, vychvalují kapitalistický řád, pomáhají šířit nepravdivé zprávy, osoby, které před válkou zastávaly vedoucí místa v hospodářském a politickém životě, nebo mají bezpracné důchody,
6. osoby, které v bodech 1 – 5 umožňují činnost jiným.“74
Ať už máme na první dvě skupiny jakýkoliv názor, skupina třetí a hlavně ta pátá potvrzují, že touto cestou byli lidé politicky perzekuováni. K tomu došlo i přesto, že ještě před přijetím zákona o táborech nucené práce zastával například Antonín Zápotocký75 názor, že práce by neměla být trestem, ale naopak, že by pracovní tábory měly k práci vychovávat.76
5.1 Procesy se členy Junáka
Junák, tedy organizace československých (dnes českých) skautů a skautek, jež byla založena v roce 1914, do současnosti čelila třem politickým zákazům její činnosti. Po obnově v květnu 1945 se Junák rychle rozrostl a to na čtvrt milionu členů.77 V jeho řadách stanuli lidé, kteří byli schopní odporovat německé nadvládě a také mladí, kteří obdivovali činnost, do nedávna ilegálních, skautů a byli připraveni kráčet v jejich stopách.78
V Junáku se tak seskupili lidé, které spojovala touha po dobrodružství. Ti byli v rámci skautských hodnot vedeni k demokratickým myšlenkám, což u řady z nich vyvolalo odpor k akcím KSČ. Skauti navíc měli zkušenosti se šiframi, mapami, přežíváním v přírodě, bojovými hrami a také s kvalitním organizačním systémem menších i větších skupin. Proto se právě Junák stal výživným podhoubím pro antikomunistický odpor, což vedlo k dalšímu zákazu79 a pronásledování jeho členů. Někteří skauti byli zatýkáni i za
74 BÍLEK, Jiří – KAPLAN, Karel: Pomocné technické prapory 1950 – 1954: Vznik, vývoj, organizace a činnost. Tábory nucené práce v Československu v letech 1948 – 1954, 2. vyd. Praha, Nakladatelství R 1992, s.85-86, ISBN 80-9011431-0-5.
75 Antonín Zápotocký – komunistický politik, prezident republiky (1953-1957).
76 BÍLEK, Jiří – KAPLAN, Karel: Pomocné technické prapory 1950 – 1954: Vznik, vývoj, organizace a činnost. Tábory nucené práce v Československu v letech 1948 – 1954, 2. vyd. Praha, Nakladatelství R 1992, s.85, ISBN 80-9011431-0-5.
77 Viz Skauting – historie, in: skaut.cz [online], [vid. 11. 4. 2016], dostupné z:
http://www.skaut.cz/skauting/o-skautingu/historie.
78 K tomuto tématu se také vztahuje televizní pořad Skaut, postrach totalit, in: ceskatelevize.cz [online], [vid. 11. 4. 2016], dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10150778447-historie- cs/210452801400031.
79 Junák byl sice v roce 1948 začleněn do Svazu mládeže a 1. ledna 1950 byl dokonce zrušen úplně, viz
pouhé členství či předávání skautských myšlenek mladým příznivcům.80
Jiří Zachariáš napsal: „Vyhodnocením úvodní části svazku Junák, jsme došli k překvapivému zjištění, že skautská organizace byla sledovanou organizací státně bezpečnostními složkami (ZOB) již od roku 1945.“81
Různými způsoby perzekuovaných skautů bylo mnoho82 a bohužel celkové číslo zřejmě nebude nikdy známo, protože příslušní StB nemuseli tyto vyšetřované označit za skauty, jelikož je vyšetřovali pro něco jiného a jejich vazby na Junák úplně přehlédli.83 Přesto se Karlu Lešanovskému podařilo zaznamenat jména a osudy tolika z nich, aby si každý mohl udělat alespoň přibližnou představu o dopadu komunistické zvůle na členy Junáka.84
K největším soudním kauzám se skauty patří proces s tzv. ilegálním ústředím Junák nebo-li proces s Karlem Průchou a spol.,85 dále došlo například k procesům s dr.
Jaroslavem Borkovcem a spol.,86 s českobudějovickými rovery,87 se skupinou STO,88 s Lubomírem Školoudem a spol.,89 s tišnovskými katolickými skauty,90 s dr. Pavlem Křivským a spol.,91 s Oldřichem Rottenbornem a spol.,92 se skupinou SODAN,93 s
BŘICHÁČEK, Václav: Skautskou stezkou, 1. vyd. Praha, Junák 1998, s.375, ISBN 80-86109-07-0.
80 Např. Karel Kahoun, zatčený v roce 1957. Více viz KAHOUN, Karel: Lámání lilií: vzpomínky jednoho skautíka, 1. vyd. Praha, Ústav dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR 2006, ISBN 80- 86621-24-3.
81 ZACHARIÁŠ, Jiří: Soudní proces s tzv. Ilegálním ústředím Junáka: aneb Karel Průcha a spol. (1952), 1.
vyd. Praha, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu 2005, s.10, ISBN 80-86621-12-X.
82 O této problematice také píše VEBER, Václav: Třetí odboj: ČSR v letech 1948-1953, 1. vyd. Pardubice, Univerzita Pardubice 2014, ISBN 978-80-7395-786-5.
83 Jako např. v případě skupiny Blesk. Více viz kapitola Illegální skupina Blesk.
84 Viz LEŠANOVSKÝ, Karel: Se štítem na štítě: Nezradili skautský slib, 1. vyd. Praha, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu 2000, ISBN 80-238-5630-8.
85 K tomuto procesu došlo v roce 1952. Více viz ZACHARIÁŠ, Jiří: Soudní proces s tzv. Ilegálním ústředím Junáka: aneb Karel Průcha a spol. (1952), 1. vyd. Praha, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu 2005, ISBN 80-86621-12-X.
86 Květen 1949. Skupina skautů napojená na pokus o státní převrat. Většinu jejích členů se podařilo utajit, přesto byli odsouzeni např. Dagmar Skálová, František Falerski či Jiří Navrátil. Více viz LEŠANOVSKÝ, Karel: Se štítem na štítě: Nezradili skautský slib, 1. vyd. Praha, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu 2000, s.112-113, ISBN 80-238-5630-8.
87 Září 1949. V této skupině působil také František Zahrádka, který se specializoval na převádění přes státní hranice. Více viz LEŠANOVSKÝ, Karel: Se štítem na štítě: Nezradili skautský slib, 1. vyd. Praha, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu 2000, s.34-39, ISBN 80-238-5630-8.
88 Rok 1950. Slovenská tajná ochrana. Více viz LEŠANOVSKÝ, Karel: Se štítem na štítě: Nezradili skautský slib, 1. vyd. Praha, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu 2000, s.34-39, ISBN 80-238-5630-8.
89 Březen 1951. Více viz LEŠANOVSKÝ, Karel: Se štítem na štítě: Nezradili skautský slib, 1. vyd. Praha, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu 2000, s.34-39, ISBN 80-238-5630-8.
90 Červen 1952. Členové Vlastimil Železný a Alois Pokorný byli popraveni 18. 12. 1952. Více viz LEŠANOVSKÝ, Karel: Se štítem na štítě: Nezradili skautský slib, 1. vyd. Praha, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu 2000, s.34-39, ISBN 80-238-5630-8.
91 Říjen 1952. Více viz LEŠANOVSKÝ, Karel: Se štítem na štítě: Nezradili skautský slib, 1. vyd. Praha, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu 2000, s.34-39, ISBN 80-238-5630-8.
92 Březen až duben 1953. Více viz tamtéž s.34-39.
93 Březen 1954. Více viz tamtéž.
Jaromírem Nezdařilem a spol.,94 se skupinami Křen,95 Šeřík,96 Junák97 či s odbojovou skupinou Jizerka98 a mnohými dalšími. Důležité je také zmínit skauty, kteří byli za své činy popraveni, mezi ně patří Jiří Hejna,99 Ailos Pokorný100 (ten však byl popraven hlavně za to, že při své odbojové činnosti zastřelil příslušníka StB), dalšími popravenými skauty byli Boris Volek101 či Vladivoj Tomek.102
I přes jejich osudy (a mnohých dalších) se velké množství československých skautů nezaleklo komunistického bezpečnostně-justičního aparátu dál působilo v ilegalitě, k čemuž patří i převádění přes střežené hranice103 či udržování existence skautských oddílů.
Je ovšem důležité také uvést, že také mezi členy Junáka bylo mnoho těch, kterým se myšlenky komunismu líbily či těch, kteří spolupracovali s StB pod tíhou nátlaku. Tudíž ani v této společnosti lidí nemohla panovat úplná důvěra.
O to zajímavější je, že se skauting dokonce prosadil i ve věznicích a v pracovních táborech, kde nadále spojoval lidi a dodával jim určitý pocit vzdoru a naděje, ač se z dřívějších dob nemuseli znát a riskovali, že by na spojení s tímto zakázaným hnutím mohli doplatit. Známou je družina Teplička,104 existovaly však i další.
Ovšem ne všichni zadržení skauti, kterým byla odňata svoboda, skončili ve věznicích či v pracovních táborech. Mimo těchto zařízení totiž také existovaly ústavy pro mladistvé a obzvláště v řadách skautů bylo nezletilých mnoho. Pro příklad lze uvést procesy Stříteský a
94 Prosinec 1954. Více viz tamtéž.
95 Působící v brněnském kraji. Sabotáže na JZD a práce s protistátními letáky. Více viz tamtéž.
96 Soustřeďování špionážních zpráv a vytvoření seznamu členů KSČ k potrestání. Více viz tamtéž.
97 Terorizování členů KSČ v okrese Bílovec. Dokonce se i pokusili o vraždu funkcionáře lidosprávy. Více viz tamtéž.
98 Skupina železnobrodských skautů, kteří se v Jizerských horách připravovali na státní převrat. StB se o nich však dozvěděla a došlo k zatčení, během kterého zemřeli Jiří Haba a Tomáš Hübner. Více viz ŠANTORA, Roman: Skautské století: dobrodružný příběh 100 let skautingu, 1. vyd. Praha, Junák – TDC a Mladá Fronta 2012, s.158-175, ISBN 978-80-86825-72-4.
99 Jiří Hejna – pracovník americké výzvědné služby, který se vrátil do Československa, aby vybudoval síť informátorů v severních Čechách. Ve svých 21 letech umíral na oprátce 12 minut. Více viz tamtéž.
100 Alois Pokorný – byl členem skupiny, která rozmnožovala protistátní letáky. Při potyčce však s Vlastimilem Železným zastřelili infiltrovaného agenta StB. Více viz tamtéž.
101 Boris Volek – zatčen za špionážní činnost se skupinou skautů a studentů. V táboře v Horním Slavkově se pokusil o hromadný útěk, ale byl zadržen a odsouzen k trestu smrti. Více viz tamtéž.
102 Vladivoj Tomek – člen odbojové organizace v Praze, která se zapojila do letákových akcí a poté si i opatřila zbraně. 16. 12. 1952 přepadli vojenskou hlídku a jeden voják byl zabit a další těžce raněn. K zatčení došlo teprve po sedmi letech. Více viz tamtéž.
103 Např. František Zahrádka, zadržený v roce 1949 a odsouzen na 20 let. Více viz tamtéž či STŘELEČKOVÁ, Tereza: Politické procesy padesátých let – kauza František Zahrádka, diplomová práce, Liberec 2009.
104 Tato družina vznikla v táboře XII v Horním Slavkově, kde byl ve stejné době také Pavel Glomb. Její členové nosili na krku lilii vyřezanou z kartáčku na zuby. Více viz ŠANTORA, Roman: Skautské století:
dobrodružný příběh 100 let skautingu, 1. vyd. Praha, Junák – TDC a Mladá Fronta 2012, s.158-175, ISBN 978-80-86825-72-4.
spol.,105 se skupinou Jana Masaryka106 či se skupinou Blesk.107
5.2 Procesy s mladistvými a letáková činnost
Mnozí odsouzení v politických procesech v 50. letech 20. století v Československu byli mladiství. Právě u nich se nejvíce objevuje průsečík dvou různých okruhů procesů s nepřáteli KSČ a to skautů a šiřitelů letáků.
Velké procento členů Junáka vždy bylo zastoupené mladistvými, jelikož se jedná o výchovnou a vzdělávací organizaci pro mládež. Procento dospělých činovníků se tak nikdy nebude moci s mladistvými srovnávat. Ovšem tito dospívající členové československé společnosti měli ten společný rys, že byli vychovávaní k demokratickým hodnotám a to v organizaci s vojenskými kořeny, která učila své členy loajalitě, službě vlasti, bratrství a mnoha znalostem, nebezpečným pro totalitní režimy.
Navíc se skauti (obzvláště ti mladí) vyznačují svou chutí po dobrodružství a hrdinných skutcích. Takže když jim KSČ dala dějinnou příležitost využít svého potenciálu pokusili se o to v rámci svých možností.
Největší ze způsobů, jak může mladý člověk, uznávající hodnoty demokracie, vyjádřit svůj nesouhlas s politickým režimem a zároveň zůstat v anonymitě, bylo vytváření a šíření letáků. Ty měly za účel informovat veřejnost o pravdivém stavu událostí v ČSR a probudit protikomunistickou reakci.108
Jejich autoři nejčastěji získávali informace ze zahraničních rozhlasů nebo upozorňovali na podivnosti, kterých si mohl všimnout každý, kdo před nimi nezavíral oči.
Jeden takový uvedl Václav Veber ve svém díle: „Lide český, Lide zbabělý, jakpak se ti líbí – po roční zkušenosti v tvé lidově demokratické republice? Lide český, lide bídný, vyškrtl jsi ze své historie Chelčického, Husa, Komenského, všechny své buditele i Masaryka a klaníš se židovi Marxovi, židovi Engelsovi, tatarskému míšenci Leninovi, gruzínskému lupiči Stalinovi (…). Lide český, lide milovaný, nemáš ani síly, abys žil, ani odvahy, abys
105 Více viz BARTINKA, Ondřej – HROZA, Michal: Zkouška odvahy, in: ustrcr.cz [online], [vid. 11. 4.
2016], dostupné z: http://www.ustrcr.cz/data/pdf/vystavy/zkouska-odvahy/vystavni-panely.pdf.
106 Skupina mladistvých skautů, existující od 11. 3. 1948 do 19. 1. 1949. Její členové se zapojili do letákových akcí a plánovali opatření si zbraní. Více viz BARTINKA, Ondřej – HROZA, Michal: Zkouška odvahy, in: ustrcr.cz [online], [vid. 11. 4. 2016], dostupné z:
http://www.ustrcr.cz/data/pdf/vystavy/zkouska-odvahy/vystavni-panely.pdf.
107 Více viz kapitola Illegální skupina Blesk.
108 Více viz VEBER, Václav: Třetí odboj: ČSR v letech 1948-1953, 1. vyd. Pardubice, Univerzita Pardubice 2014, s.128-147, ISBN 978-80-7395-786-5.
