Technická univerzita v Liberci FAKULTA PEDAGOGICKÁ
Katedra: dějepisu Studijní program: 2. stupeň
Kombinace: dějepis–německý jazyk
Mimořádný lidový soud Mladá Boleslav 1945-1947 The Extraordinary People‘s Court in Mladá
Boleslav 1945-1947
Das Auβerordentliche Volksgericht in Mladá Boleslav 1945-1947
Diplomová práce: 2005–FP–KAD–133
Autor: Podpis:
Veronika SÝKOROVÁ
Adresa:
Havlíčkova 17 551 01 Jaroměř
Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Kočová Konzultant: PhDr. Petr Bednařík, PhD.
Počet
stran slov obrázků tabulek pramenů příloh
108 21374 0 18 25 30
V Jaroměři dne: 15. 5. 2005
Prohlášení o původnosti práce:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a že jsem uvedla veškerou použitou literaturu.
V Jaroměři dne: 15. 05. 2005. Veronika Sýkorová
Prohlášení k využívání výsledků DP:
Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 o právu autorském zejména § 60 (školní dílo).
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé diplomové práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé diplomové práce (prodej, zapůjčení, kopírování, apod.).
Jsem si vědoma toho, že: užít své diplomové práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem TUL, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených univerzitou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše).
Diplomová práce je majetkem školy, s diplomovou prací nelze bez svolení školy disponovat.
Beru na vědomí, že po pěti letech si mohu diplomovou práci vyžádat v Univerzitní knihovně Technické univerzity v Liberci, kde bude uložena.
Autor: Podpis:
Veronika SÝKOROVÁ
Adresa: Datum:
Havlíčkova 17 15. 05. 2005
551 01 Jaroměř
Poděkování
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé diplomové práce Mgr. Kateřině Kočové za její věcné odborné rady a pomoc.
Dále bych ráda poděkovala Mgr. Evě Šimicové, archivářce ve Státním oblastním archivu v Praze za její ochotu a vstřícnost. Mů j dík patří také mé rodině a přátelům za jejich psychickou podporu a pevné nervy.
Mimořádný lidový soud Mladá Boleslav 1945 – 1947
Resumé
Diplomová práce se zabývá činností Mimořádného lidového soudu v Ml adé Boleslavi v první m ret ribuční m období 1945 – 1947.
Součástí práce je i nastínění dějin gestapa a rekonstrukce činnosti mladobol es lavské služebny. Zvláštní pozornost je věnována bývalým úředníkům gestapa, kteří před tímto soudem stanuli. Práce vychází především z fondu MLS Mladá Boleslav, který je uložen ve Státním oblastním archivu v Praze.
The Extraordinary People‘s Court in Mlad á Boleslav 1945 – 1947
Su mmary
This work deals with the activity of the so called „Extraordinary People‘s Court“ (MLS) in Mladá Boleslav during the first period of ret ri bution bet ween 1945 and 1947. Incl uded in rough outli nes is also the hist or y of the G estapo (Geheim e St aatspolizei ) and a reconstruction of the activities of its Mladá Boleslav branch.
Speci al att enti on is paid to form er Gestapo offi ci als, whose cas e was in t rial before t he court. The work i s mainl y bas ed on archi val sources of MLS Mladá Boleslav, which are to be found in the State Regional archive (Státní oblastní archiv) in Prague.
Das Auβerordentliche Volksgericht in Mladá Boleslav 1945 – 1947
Zus ammenfasung
Die Diplomarbeut behandelt die Tätigkeit des sog.
„Auβerordentlichen Volks gerichts“ (MLS) in Mladá Boleslav (J ungbunzlau) in der ers ten R etributi onsphas e von 1945 bis 1947.
Bestandteil der Arbeit ist auch ein Überblick über die Geschichte der Gestapo und eine Rekonstruktion der Tätigkeit ihrer Dienststelle in Mladá Boleslav. Besindere Aufmerksamkeit wird den führeren Gestapo -Angest ellt en gewidm et, di e nach dem Krieg vor das erwähnte Gericht gestellt wurden. Die Arbeit basiert vor allem auf Archivquellen aus dem Fonds MLS Mladá Boleslav, der sich im Staatlichen Gebietsarchiv (Stát ní oblastní archiv) in Prag befindet.
OBSAH
I. Úvod 1
II. Rozbor pramenů a literatury 3
II.1. Kritika pramenů 3
II.2. Kriti ka lit eratury 5
III. Retribu ce 10
III.1. C est a k retri bučním u dekretu 10
III.2. „Velký“ retribuční dekret 12
III.2.1. Hlava I. 13
III.2.2. Hlava II. – Mimořádné l i dové s oud y 13
III.3. Další retribuční dekrety 17
III.3.1. Národní soud 17
III.3.2. „Malý“ retribuční dekret 18
III.4. Obnovení retribuce 18
IV. Činnost Mimořádného lidového soudu Mladá Boleslav 20 IV.1. Charakteristika spisů Mimořádného lidového sou du Mladá Boleslav v letech 1945 – 1947
22
IV.1.1. Počet projednávaných případů 22
IV.1.2. Národnostní struktura obžalovaných 23 IV.1.3. Poměr odsuzujících a zprošťujících rozsudků 24
IV.1.4. Důvody k odsouzení 26
IV.1.5. Trest odnětí svobody a jeho výše 27
IV.1.6. Tresty smrti udělené MLS Mladá Boleslav 30
V. Ges tap o 33
V.1. Pokus o rekonstrukci činnosti služebny gestapa v Mladé Bol es lavi
36
V.2. Zaměstnanci gestapa před MLS Mladá Boleslav 43
V.2.1. M arti n Hansm ann 45
V.2.2. Theodor Ehrli ch 50
V.2.3. Marti n Neubecker 55
V.2.4. J osef Fis cher 61
V.2.5. Rudolf Grimm 64
V.2.6. Vilém Hašlar 65
V.2.7. Eduard Schweidler 68
V.2.8. Ján Bláha 70
V.2.9. Ott o Grull er 71
V.3. Konfidenti gestapa odsouzení k trestu smrti 74
V.3.1. Rudolf Hašek 75
V.3.2. J an Andr ýs 76
V.3.3. Augustin Sláma 78
V.3.4. Ladis lav Z ají ček 79
V.3.5. J osef Hol ec 80
V.3.6. František Fanta a Karel Kostelecký 81 V.4. Spolupracovníci gestapa odsouzení k trestu smrti 83
V.4.1. Vojtěch Adolf 84
V.4.2. Vladislav Novák 86
V.4.3. Vojtěch Zavadil 87
V.4.4. Ferdi nand J el en 88
V.4.5. Anna Zají cová 89
V.4.6. Alois Hrůza 90
V.4.7. Jaroslav Vobořil 92
VI. Ostatní odsouzení k trestu smrti 93
VI.1. Odsouzení k trestu smrti v roce 1945 93
VI.1.1. Marie Králová 93
VI.2. Odsouzení k trestu smrti v roce 1946 95
VI.2.3. Jan Novák 95
VI.2.9. Karel Kumm er 96
VII. Závěr 98
VIII . S ezn am zk ratek 101
IX. Seznam pramenů a literatury 103
IX.1. Archiv y 103
IX.2. Publikované prameny a dokumenty 103
IX.3. Dobová periodika 104
IX.4. Lit erat ura 104
X. Seznam příloh 107
I. ÚVOD
Cílem diplomové práce bylo zpracovat dílčí příspěvek o Mimořádném lidovém soudu1 v Mladé Bol es lavi v době první ho retribučního období, tedy v letech 1945 – 1947, a k činnosti gestapa na Mladoboleslavsku. Předloţená práce je první, která se jak MLS tak gest apu v Ml adé Bol es lavi věnuj e. Autorka ve s vé práci vyuţ ila především jeden pramen, a to trestní spisy MLS Mladá Boleslav.
Úkolem práce bylo zmapovat činnost zmíněného soudu, charakterizovat trestní spisy, zanalyzovat vybrané kauzy z let 1945 – 1947 a vytvořit seznam obţalovaných. Práce by měla téţ zrekonstruovat činnost sluţebny gestapa v Mladé Boleslavi.
Úvodní část je věnována vzniku dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech2, jímţ se MLS řídily.
Okrajově se zde autorka zabývá i dekrety č. 17/1945 Sb. o Národním soudu a č. 138/1945 Sb. o trestání některých provinění proti národní cti3.
Následující kapitola se zabývá činností samotného MLS v Ml adé Bolesl avi a charakt eri stikou dochovan ých soudní ch spis ů.
Zde jsou uvedeny statistické údaje přibliţující práci MLS a osoby obţalovaných.
Další kapitola je věnována gestapu. V úvodu je nastíněna historie vzniku německé tajné státní policie. Dále se autorka pokusil a zrekonstruovat činnost ml adobolesl avského sl uţebny, a to především na základě výpovědí bývalých zaměstnanců gestapa, kteří stanuli před MLS. V centru autorčina zájmu jsou případy členů gestapa, konfidentů a spolupracovníků gestapa, kteří byli postaveni
1 V t e xt u d á l e j e n M L S .
2 T z v. ve l k ý r e t r i b uč ní d e kr e t .
3 T z v. ma l ý r e t r i b uč n í d e kr e t .
před mladoboleslavský MLS.4 Této probl em ati ce js ou věnován y tři podkapitol y.
V posl ední kapitole jsou nastíněni osudy ostatních odsouzených k trestu smrti.
V přílohách se nachází personální obsaz ení j ak M LS v Ml adé Boleslavi tak mladoboleslavské sluţebny a seznam obţalovaných v abecedním pořadí. Dalším i dopl ňují cí mi mat eri ál y js ou kopi e archivního materiálu.
Stěţejním pramenem pro výzkum se staly soudní spisy vyhotovené při MLS v Mladé Boleslavi, které se nacházejí ve Státním oblastním archivu v Praze5. P ro práci b yl y ze spisu nejdůleţitější ţalobní návrh, protokol s obţalovaným, zápis hlavního přelíčení a rozsudek, které podávaly základní informace o obţalovaném.
Abychom porozuměli nutnosti retribuce, musíme si uvědomit, jaké události předcházely. V letech 1939 – 1945 probíhala druhá světová válka, která pro celou Evropu znamenala doposud nepředstavitelné hrůzy. Jiţ během války bylo nemyslitelné, aby strůjci tohoto konfliktu zůstali nepotrestáni.
Citáty v textu jsou v uvozovkách a psané kurzívou. Ve spis ech s e čast o obj evuj e několi k vari ant jednoho jména. T ýká se t o především jmen německých. V textu je vţdy varianta uvedená v rozsudku.
Práce zachycuje stav autorčina bádání ke květnu 2005.
4 P ř e d ml a d o b o l e s l a v s k ý m M L S s t a n ul i i d v a b ýv a l í z a mě s t na nc i ge s t a p a v J i č í n ě , kt e r ý m j e v p r á c i t a ké v ě no vá na p o z o r n o s t .
5 D á l e j e n S O A P r a ha .
II. ROZBOR PRAMENŮ A LITERATURY
II.1. Kritika p rame nů
Primárním pramenným materiálem pro zpracování daného tématu byly soudní spisy Mimořádného lidového soudu v Mladé Boleslavi , t ýkají cí se první ret ribuce. Spis y se nacházejí v SOA Praha. Tyto spisy jsou chronologicky řazeny do jednotlivých kartonů ve fondu MLS Mladá Boleslav. Fond se skládá ze trestních spisů obou retribučních období6 a z e spis ů veřejného ţ alobce7, které však nejsou zpřístupněny. Zpřístupněny nejsou ani jiné písemnosti soudů, autorce byl však poskytnut seznam soudců z lidu. V práci bylo zpracováno 571 dochovaných trestních spisů. Pro doplnění bylo vyuţito materiálů z fondů Ministerstvo spravedlnosti – dodatky, Úřad předsednictva vlády – běţná spisovna a Ministerstvo zahraničních věcí – výstřiţkový archiv. Tyto fondy jsou uloţeny v Národním archivu v Praze.
Soudní spis obsahuje několik listinných materiálů. Jejich soupis je většinou uveden na začátku spisu. Nejdůleţitějšími částmi spisu pro práci byly ţalobní návrh, protokoly sepsané s obţ alovan ým, zápi s z hlavního přelí čení , rozsudek a v ýpovědi svědků. Ţalobní návrh vypracoval veřejný ţalobce. V návrhu jsou uvedeny základní iniciály obţalovaného8, jsou v něm t aké st ručně charakterizovány zločiny, kterých se měl obţalovaný dopustit9 a jména moţných svědků. Protokol s obţalovaným byl sepisován po zatčení a jeho výpověď mohla být do hlavního přelíčení ještě několikrát doplněna. V těchto doplňujících výpovědích obţalovaný
6 C e l ke m 9 8 ka r t o n ů.
7 P o d l e M e č i s l a v B O R Á K , S p i s y m i m o ř á d n ý c h l i d o v ý c h s o u d ů z l e t 1 9 4 5 – 1 9 4 8 v č e s k ý c h a r c h i v e c h a m o ž n o s t i z k o u m á n í ž i d o v s k é p r o b l e m a t i k y , i n: R e t r i b uc e v Č S R a n á r o d ní p o d o b y a n t i s e mi t i s mu , S b o r n í k , P r a ha – O p a va 2 0 0 2 , s . 5 3 s e ve zmíněném fo nd u nachází 21 karto nů sp isů veř ejného ţalob ce.
8 D a t u m a mí s t o n a r o z e n í , mí s t o p o s l e d ní h o b yd l i š t ě , ná r o d no s t , p o vo l á ní a p o d .
9 S o d ka z e m n a p ř í s l uš n ý p a r a gr a f d e kr e t u.
většinou reagoval na výpovědi svědků. V rozsudku b yla zaznamenána výše trestu a trestná činnost, dále opět základní osobní údaje obţalovaného a důvody objasňující rozhodnutí soudu. Pro úplnou rekonstrukci osudů odsouzených, kterým se věnuje tato práce, se staly další listinné materiály ve spisech. Jedná se především o ţádosti o milost, propouštěcí protokoly a zprávy o odsunu osob německé národnosti. Spisy jako takové nejsou vţdy kompletní. V několika případech je dokonce dochován pouze rozsudek.
V práci byly pouţity i zprávy z dobového tisku.
Z regionálních novi n b yl o pouţito t ýdení ku komunisti cké stran y Naše noviny. Téměř v kaţdém jeho čísle b ylo uvedeno, kdo bude v příštím t ýdnu post aven před M LS. Někter ým závaţněj ším kauz ám byla věnována větší pozornost. Co se týče celostátních deníků, autorka čerpala z fondu Ministerstvo zahraničních věcí – výstřiţkový archiv. Zde jsou ve třech kartonech ulo ţeny články ze všech novin věnující se první retribuci.
Dalšími tištěnými prameny, které byly v práci pouţity, jsou dvě publikace tehdejšího ministra spravedlnost Prokopa Drtiny.
Jedná se o soubor Drtinových projevů věnovaných retribuci Na soudu národa. Tři projevy ministra spravedlnosti Dr. Prokopa Drtiny o činnosti mimořádných lidových soudů a Národního soudu10 a o jeho spis O soud covsk é nezávislos ti , lidovém soudnictví a jiných časových otázkách československé justice11. Významným tištěným pramenem je také Sbírka zákonů a nařízení státu Československého12, kde je uveřejněn dekret o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných
10 P r o ko p D R T I N A, N a s o u d u n á r o d a . T ř i p r o j e v y m i n i s t r a s p r a v e d l n o s t i D r . Prokopa Drtiny o činn osti mimořádn ých lido vých soudů a Národn ího soudu, P r a ha 1 9 4 7 .
11 P r o ko p D R T I N A , O s o u d c o v s k é n e z á v i s l o s t i , l i d o v é m s o u d n i c t v í a j i n ý c h časových o tá zkách česko slo ven ské ju stice, Praha 1946.
12 S b í r k a z á k o n ů a n a ř í z e n í s t á t u Č e s k o s l o v e n s k é h o , r o č n í k 1 9 4 5 , č á s t k a 9 z e dne 9. čer vence 1945, s. 25 – 31.
lidových soudech. Dekretům prezidenta republiky je věnován také soubor dokumentů Karla Kaplana a Karla J echa Dekrety prezidenta republ iky 1940 – 194513. Procesu s protektorát ní vl ádou a procesu s J ozefem Tis em se věnoval Karel Kaplan ve své publikaci Dva retribuční procesy. Komentované dokumenty (1946 – 1947)14. Důleţitým pramenem k činnosti gestapa na území č eských zemí je Seznam příslušníků gestapa v Čechách a na Moravě15, který vydalo Ministerstvo vnitra. Sborník V boji a v práci16 se věnuje vzpomínkám na dobu okupace na Mladoboleslavsku.
II.2. Kritika li teratury
Pouţitou literaturu lze rozdělit do několika skupin. První z nich se věnuje tzv. velkému ret ribuční mu dekretu a činnos ti M LS v cel ost átním m ěřítku. Druhá skupina zahrnuje st udi e zab ýva jící s e činností jednotlivých MLS a důleţitými kauzami Národního soudu.
Do třetí skupiny jsou zařazeny publikace o d ějinách gestapa obecně, čtvrtá skupina se věnuje činnosti gestapa na území českých zemí.
Poslední skupinu tvoří práce doplňující historické souvislosti a dokreslující celkové pozadí doby.
První skupinu prací tedy tvoří publikace zabývající se dekret y a činností mimořádných lidových soudů. Dekretům prezidenta republiky se podrobně věnuje práce Jana Kuklíka Mýty a realita takzvaných Benešových dekretů17. Kukl íkova další studie na tot o téma, Dekrety prezidenta republiky, se nachází v publikaci
13 K a r e l J E C H – K a r e l K AP L A N , D e k r e t y p r e z i d e n t a r e p u b l i k y 1 9 4 0 – 1 9 4 5 , Do kumenty, část I, I I, B rno 1995.
14 K a r e l K AP L A N , D v a r e t r i b u č n í p r o c e s y . K o m e n t o v a n é d o k u m e n t y ( 1 9 4 6 – 1 9 4 7 ), P r a ha 1 9 9 2 .
15 S e z n a m p ř í s l u š n í k ů g e s t a p a v Č e c h á c h a n a M o r a v ě , P r a ha . R o k v yd á n í n e ní znám, je však pravd ěp odobné, ţe tento seznam b yl vyhoto ven a vydán jiţ v r o c e 1 9 4 5 .
16 V b o j i a v p r á c i , S b o r n í k S O P V P M l a d á B o l e s l a v, M l a d á B o l e s l a v 1 9 4 7 .
17 J a n K U K LÍ K , M ý t y a r e a l i t a t a k z v a n ý c h B e n e š o v ý c h d e k r e t ů , P r a ha 2 0 0 2 .
Kauza: tzv. Benešovy dekrety. Historické kořeny a souvislosti18. Retribucí, přímo či nepřímo, se zabývají také sborníky Poválečná justice a národní podoby antisemitismu19, Právní aspekty odsunu sudetských Němců20 a Retribu ce v ČSR a národní p odoby antis emitis mu21. Studie Kat eřin y Kočové Pří spěvek k e zhodn ocení činnosti mimořádných lidových soudů v prvním retribučním období (1945 – 1947)22 se zab ývá zhodnocením činnosti M LS . J e zde uvedena i statistika jejich činnosti. Okrajově se retribucí zabýval i Tomáš Staněk ve své práci vě nované retribučním vězňům Retribuční vězni v českých zemích 1945 - 194823.
První a druhá skupina literatury spolu v některých případech velmi úzce souvisí. První podrobnou prací, která se věnuje dekretu č. 16 a činnosti mimořádných lidových, je práce Mečis lava Boráka Spravedlnost podle dekretu. Retribuční soudnictví v ČSR a Mimořádný lidový soud v Ostravě (1945 – 1948)24. P rvní část publikace je věnována jiţ zmíněné problematice, ve druhé části se autor zabývá činností MLS v Ostravě. Této práci předcházela Borákova st udi e Čin nost Mi mořádného lidového soudu Moravská Ostrava v l etech 1945 - 194825. Další prací, kt erá se zab ývá jak retribučním dekretem a činností soudů všeobecně, tak činností konkrétního MLS, je práce Václava Jiříka Nedaleko od Nori mb erku. Z d ějin Mi mořádn ého l idovéh o soudu v Chebu
18 J i nd ř i c h D E J M E K – J a n K U K LÍ K – J o s e f N Ě M E Č E K , K a u z a : t z v . B e n e š o v y dekrety. Histo rické ko řeny a sou vislosti, Praha 1 999, s. 39 – 53.
19 P o v á l e č n á j u s t i c e a n á r o d n í p o d o b y a n t i s e m i t i s m u , S b o r n í k, P r a ha – O p a va 2 0 0 2 .
20 P r á v n í a s p e k t y o d s u n u s u d e t s k ý c h N ě m c ů , S b o r ní k , P r a ha 1 9 9 6 .
21 R e t r i b u c e a n á r o d n í p o d o b y a n t i s e m i t i s m u , S b o r n í k, P r a ha – O p a va 2 0 0 2 .
22 K a t e ř i na K O Č O V Á, P ř í s p ě v e k k e z h o d n o c e n í č i n n o s t i m i m o ř á d n ý c h l i d o v ý c h soudů v p rvn ím retribu čn ím obdob í (1945 – 1947), in: Pax bello potior, Sbor ník, Lib erec 2004, s. 299 – 318.
23 T o má š S T A N Ě K , R e t r i b u č n í v ě z n i v č e s k ý c h z e m í c h 1 9 4 5 – 1 9 4 8 , O p a v a 2 0 0 2 .
24 M e č i s l a v B O R Á K , S p r a v e d l n o s t p o d l e d e k r e t u . R e t r i b u č n í s o u d n i c t v í v Č S R a Mimo řádný lido vý sou d v Ostra vě (1945 – 194 8), Ostr ava 1998.
25 M e č i s l a v B O R Á K , Č i n n o s t M i m o ř á d n é h o l i d o v é h o s o u d u M o r a v s k á O s t r a v a v l e t e c h 1 9 4 5 – 1 9 4 8 , Č a s o p i s S l e z s ké ho z e ms k é ho mu z e a , s é r i e B , 4 4 / 1 9 9 5 , s . 6 4 – 8 9 .
v l etech 1946 – 194826. Také v publikaci Mimořádný lidový soud v Lib erci a Li toměřicí ch v l etech 1945 – 194827 je st ručně nastíněn vznik dekretu. M LS v Li berci se věnuj e Kat eřina Kočová ve své studii Mi mořádný l idový soud v Lib erci v letech 1945 – 1948 a pobočný koncentrační tábor v Chrastavě – Bílém Kostele28. Martin Markel s e v publikaci Vysídl ení Němců z ji žní Moravy 1945 – 194929 okraj ově z ab ýval činností M LS ve Znojm ě. Vůbec první studií o činnosti konkrétního MLS je st udie Dušana Janáka Činnost Mimořádného lidového soudu Opava v letech 1945 - 194830.
Soudu s prot ektorát ní vl ádou se věnuj í Robert Kvaček a Dušan Tomášek v práci Obžalovaná je vláda31. Posl ední mi dn y ţivota státního ministra Karla Hermanna Franka a procesem s ním se zabývá publikace Noc před popravou. K. H. Frank a jeho obhájce32 Ladisl ava Tun ys e. Do t éto skupi n y lz e zařadit i publ ikaci mapující proces s válečnými zločinci v Norimberku Norimberk.
Poslední bitva33 Davi da Irvinga.
Třetí skupinu tvoří publikace zab ývající se dějinami gestapa.
Patří sem dvě práce Ruperta Butlera Dějiny gestapa slovem a obrazem34 a Ges tap o. Histori e H itl erovy tajné poli ci e 1933 - 194535. Hist ori i něm ecké taj né st átní poli ci e se věnují i J ochen von
26 V á c l a v J I Ř Í K , N e d a l e k o o d N o r i m b e r k u . Z d ě j i n M i m o ř á d n é h o l i d o v é h o s o u d u v C h e b u v l e t e c h 1 9 4 6 – 1 9 4 8 , C he b 2 0 0 1 .
27 K a t e ř i na K O Č O V Á – Z d e n ě k R A D V A N O V S K Ý – J i t ka S U C H Á , M i m o ř á d n ý lidový soud v Liberci a Litoměřicích v letech 1945 – 1948, Ústí nad Labem 2 0 0 1 .
28 K a t e ř i na K O Č O V Á, M i m o ř á d n ý l i d o v ý s o u d v L i b e r c i v l e t e c h 1 9 4 5 – 1 9 4 8 a pobočný koncentračn í tábor v Ch ra stavě – Bílém Kostele, in: Disser tatio nes historicae, 7/2002, Hrad ec Kr álo vé 2002, s. 229 – 237.
29 M a r t i n M A R K E L, V y s í d l e n í N ě m c ů z j i ž n í M o r a v y 1 9 4 5 – 1 9 4 9 , B r no 2 0 0 2 .
30 D uš a n J A N Á K , Č i n n o s t M i m o ř á d n é h o l i d o v é h o s o u d u O p a v a v l e t e c h 1 9 4 5 – 1 9 4 8 , Č a s o p i s S l e z s k é ho z e ms k é ho mu z e a , s é r i e B , 4 3 / 1 9 9 4 , s . 2 4 5 – 2 8 3 .
31 R o b e r t K V A Č E K – D u š a n T O M Á Š E K , O b ž a l o v a n á j e v l á d a , P r a h a 1 9 9 9 .
32 La d i s l a v T U N Y S , N o c p ř e d p o p r a v o u . K . H . F r a n k a j e h o o b h á j c e , P r a ha 1 9 9 5 .
33 D a v i d I R V I N G , N o r i m b e r k . P o s l e d n í b i t v a , P r a ha 1 9 9 7 .
34 R up e r t B U T LE R , D ě j i n y g e s t a p a s l o v e m a o b r a z e m , P r a ha 1 9 9 9 .
35 R up e r t B U T LE R , G e s t a p o . H i s t o r i e H i t l e r o v y t a j n é p o l i c i e 1 9 3 3 – 1 9 4 5 , P r a ha 2 0 0 4 .
Lang v práci Gestapo. Nástroj teroru36, J acques Delarue v publikaci Geschi chte d er Ges tapo37 a Roger M anvell v práci Di e Herrsch aft d er Ges tapo38.
Cenné informace o historii gestapa a o jeho činnosti na území protektorátu jsou v práci Oldřicha Sládka Zločinná role gestapa.
Nacistická bezpečnostní policie v českých zemích 1938 - 194539. Sládek se zabýval také protipartyzánským bojem gestapa, a to v publikaci Ve znamení s mrtihl ava. Nacis ti cký protip artyzánsk ý aparát v letech 1944 – 194540. Činnost gestapa v Praze rekonstruoval Karel Fremund ve své prác i Konec pražského ges tap a41. K objasnění úspěšnosti gest apa nám slouţí práce Dušana Tomáška Konfidenti42, ve které se autor věnuje osudu několika konfidentů a jejich spolupráci s gestapem. Další Tomáškova práce Sám proti gestapu aneb Oresta mi všechno vzala43 je naopak věnována osudu člověka gestapem pronásledovaného. Luděk Navara zkoumal zločiny jednoho člověka ve sluţbách gestapa a posléze ve sluţbách StB v práci Smrt si říká Tutter. Nacistický vrah ve službách StB44.
Pro objasnění zkoumaných událostí je nutn é znát historické souvi slost i. K t omu nám m ohou sl ouţit především vzpomínk y Prokopa Drtin y Českosloven sko mů j osud45 a Pavl a Tigri da
36 J o c h e n vo n L A N G , G e s t a p o . N á s t r o j t e r o r u , P r a h a 1 9 9 4 .
37 J a c q ue s D E L A R U E , G e s c h i c h t e d e r G e s t a p o , D ü s s e l d o r f 1 9 6 4 .
38 R o ge r M A N V E L L , D i e H e r r s c h a f t d e r G e s t a p o , B e r l i n 1 9 8 8 .
39 O l d ř i c h S L Á D E K , Z l o č i n n á r o l e g e s t a p a . N a c i s t i c k á b e z p e č n o s t n í p o l i c i e v č e s k ý c h z e m í c h 1 9 3 8 – 1 9 4 5 , P r a ha 1 9 8 6 .
40 O l d ř i c h S L Á D E K , V e z n a m e n í s m r t i h l a v a . N a c i s t i c k ý p r o t i p a r t y z á n s k ý aparát v letech 1944 – 1 945. Praha 1991.
41 K a r e l F R E M U N D , K o n e c p r a ž s k é h o g e s t a p a , P r a h a 1 9 7 2 .
42 D uš a n T O M Á Š E K , K o n f i d e n t i , P r a ha 1 9 9 1 .
43 D u š a n T O M Á Š E K , S á m p r o t i g e s t a p u a n e b O r e s t a m i v š e c h n o v z a l a , T ř e b í č 2 0 0 1 .
44 L ud ě k N A V A R A , S m r t s i ř í k á T u t t e r . N a c i s t i c k ý v r a h v e s l u ž b á c h S t B , B r no 2 0 0 2 .
45 P r o ko p D R T I N A , Č e s k o s l o v e n s k o m ů j o s u d . K n i h a ž i v o t a č e s k é h o d e m o k r a t a 20. století, Praha 1992 ( 2 díly, 4 svazky).
Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu46. Dal ší důleţitou publikací k poměrům v protektorátní Praze je práce Al eny Míškové a Václava Šustka Josef Pfitzner a protektorátní Praha v l etech 1939 – 1945. Deník Josefa Pfitznera. Úřední korespond en ce Josefa Pfi tzen ra s Karl em H ermann em Frank em47. Publikace Causa E mil Hácha48 Robert a Kvačka a Dušana Tomáška je věnována protektorátnímu státnímu prezidentovi Emilu Háchovi.
Stručná zmínka o vzniku a činnosti MLS Mladá Boleslav je i v publikaci kolekti vu autorů Mladoboles lavsk o v p roměn ách času49.
Otakar Liška a kolektiv vytvořili seznam vykonaných poprav v Československu, kter ý b yl v ydán v publikaci Vykonan é tres ty smrti. Československo 1918 – 193850. Tento s eznam není úpln ý.
46 P a v e l T I G R I D , K a p e s n í p r ů v o d c e i n t e l i g e n t n í ž e n y p o v l a s t n í m o s u d u , P r a ha 1 9 9 0 .
47 Al e na M Í Š K O V Á – V á c l a v Š U S T E K , J o s e f P f i t z n e r a p r o t e k t o r á t n í P r a h a v l e t e c h 1 9 3 9 – 1 9 4 5 . D e n í k J o s e f a P f i t z n e r a . Ú ř e d n í k o r e s p o n d e n c e J o s e f a P f i t z n e r a s K a r l e m H e r m a n n e m F r a n k e m , S va z e k I , P r a ha 2 0 0 0 .
48 R o b e r t K V A Č E K – D u š a n T O M Á Š E K , C a u s a E m i l H á c h a , P r a ha 1 9 9 5 .
49 M l a d o b o l e s l a v s k o v p r o m ě n á c h č a s u , P r a ha – M l a d á B o l e s l a v 1 9 9 7 , s . 1 4 8 .
50 O t a ka r LI Š K A a ko l . , V y k o n a n é t r e s t y s m r t i . Č e s k o s l o v e n s k o 1 9 1 8 – 1 9 3 8 , Sešity Úřad u do kumentace a vyšetřo vání zločinů ko munis mu, Svazek 2, 2000.
III. RETRIBUCE
III.1 Ces ta k retrib uční mu dek retu
28. února 194551 prez ident Beneš v Lond ýně podepsal dekret č. 6 o potrestání nacistických zloči nců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech. 6. března byl publikován v Ús tředním věstní ku čes kos lovenském, čímţ nab yl účinnosti . Tent o dekret byl základem retribučního soudnictví u nás.
V druhé polovině 1941 se československá a polská v l áda v e spolupráci s ostatními exilovými vládami v Londýně snaţily o přijetí deklarace o potrestání válečných zločinců. 31. ledna 1942 se v St. J am es P al ace v Lond ýně sešli zástupci devíti exilov ých vlád.52 Výsledkem byla Londýnská (také Svatojakubská) dekl arace, která poţadovala potrestání všech válečných zločinců. 30. listopadu 1942 byla podepsána deklarace spojeneckých ministrů zahraničí.
V dekl araci b yl o st anoveno, ţe vál eční zločinci budou v ydáni t ěm státům, na jejichţ území se zločinů dopustili a ţe bu dou vyhotoveny oficiální seznamy těchto zločinců.53
Československá vláda začala takový seznam vyhotovovat v roce 1944. V prosi nci pak b yl y schvál en y dva s eznam y: s ez nam A zahrnoval 546 představitelů německé okupační správy včetně jejich osobních dat a důkazů o vině.54 Na sez nam u B b yl o vedeno 38 zvlášť významných představitelů gestapa a SS.55
51 P o d l e z á p i s u S t á t ní r a d y. M i ni s t r D r t i na v š a k u vá d í j a ko d a t u m p o d p i s u j i ţ 1 . únor a Pavel T igr id aţ 10. březen. Sro vnej P. DRT INA, Na soudu ná roda, s.
1 0 ; P . T I G R I D , K a p e s n í p r ů v o d c e i n t e l i g e n t n í ž e n y , s . 1 8 3 .
52 J e d na l o s e o v l á d y Č e s ko s l o v e ns k a , B e l g i e , N i z o z e mí , L uc e mb ur s k a , P o l s k a , Francie, Nor ska, J ugo slávie a Řecka. Před sedo u ko nference b yl polský minister ský před sed a Sikor ski.
53 P o d r o b ně j i M . B O R Á K , S p r a v e d l n o s t p o d l e d e k r e t u , s . 2 2 – 2 3 ; V . J I Ř Í K , N e d a l e k o o d N o r i m b e r k u , s . 4 ; J . K K U K LÍ K , M ý t y a r e a l i t a t a k z v a n ý c h Benešových dekretů, s. 1 96.
54 N a p ř . v e d o uc í úř e d n í c i ř í š s ké ho p r o t e kt o r a , o b e r l a nd r á t i , ve d o uc í úř e d n í c i ge s t a p a .
55 J . K U K LÍ K , M ý t y a r e a l i t a t a k z v a n ý c h B e n e š o v ý c h d e k r e t ů , s . 1 9 9 .
V říjnu 1943 v Londýně vzni kl a Komis e spoj en ých národů pro válečné zločiny (UNWCC). Jejím úkolem bylo mimo jiné sbírat fakta o válečných zločinech a jejich strůjcích a v neposlední řadě připravit mezinárodní soudní tribunál. Ve výboru UNWCC byl i generál justiční sluţby Bohumil Ečer, který s ostatními československými zástupci dosáhl vydání K. H. Franka.56
Nezávisle na UNWCC byla v dubnu 1945 zaloţena Ústřední evidence válečných zločinců a podezřelých osob (CROWCASS). Do jara 1948 bylo na seznamech znamenáno 36 529 osob. Evidováni byli pouze Němci a jejich spojenci. Československo sem zařadilo 1543 Němců a 14 Maďarů.
Verzí retribučního dekretu bylo více. Prezidentu Benešovi se nelíbila lidovost soudů. Zásady, které měly být dodrţeny, shrnul Prokop Drtina.57 Prez ident cht ěl dekret podeps at j ešt ě v Lond ýně, al e nejprve s e k němu měl i v yj ádřit z ástupci dom ácího odboj e.
Beneš měl obavy, aby dekret skutečně odpovídal situaci doma.
Představitelé exilové vlády v Londýně se ještě museli shodnout s předst avit eli kom unisti ckého exilu v Mos kvě, kt eří vol ali po přísnějších trestech.58
Koncem března 1945 se v Moskvě konalo jednání SNR, moskevského exilu a londýnského exilu. Výsledkem jednání byl košický vládní program, ve kterém byly mimo jiné vyjmenovány kolaborantské organizace a Háchova a Beranova vláda zde byla označena za velezrádce republiky.
SNR retribuční dekret nepřijala a vytvořila si vlastní normu, která respektovala řadu tamních s pecifik. 15. května 1945 byla
56 F r a n k b yl d o P r a h y p ř i ve z e n 7 . s r p n a 1 9 4 5 . B yl v e l mi n e s p o ko j e n ý s e skutečno stí, ţe neb yl so uzen v Nor imber ku, ale u MLS v Praze. Od so uzen b yl k t r e s t u s mr t i , p o p r a va b yl a v yk o ná na ve ř e j n ě 2 2 . k v ě t n a 1 9 4 6 n a d vo ř e pankr ácké věznice. Podrobněji k o sud u K. H. Franka a procesu s ní m L.
T U N Y S , N o c p ř e d p o p r a v o u . K . H . F r a n k a j e h o o b h á j c e , P r a ha 1 9 9 5 .
57 M . B O R Á K , S p r a v e d l n o s t p o d l e d e k r e t u , s . 2 6 .
58 P o d r o b ně j i o ko mu n i s t i c k é m ná vr h u M . B O R Á K , S p r a v e d l n o s t p o d l e d e k r e t u , s . 2 6 .
přijata retribuční norma č. 33/1945 Zb. n. SNR o potrestání fašistických zločinců, okupantů, zrádců a kolaborantů a o řízení lidového soudnictví, která byla platná pouze pro Slovensko.59
Mírně upravený retribuční dekret60 byl defi niti vně přij at 4.
června 1945. Vydán byl 19. června jako dekret prezidenta republiky č. 16 Sb. o potrestání válečných zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech.61 Vyhl áš en b yl 9. července 1945 a nazýván je jako tzv. velký retribu ční dekret. Ve stejné dny byl y přijaty a vyhlášeny také dekret prezidenta republiky č. 17 Sb. o Národním soudu62 a prováděcí naříz ení63.
III.2. „Velký“ retri buční d ekret
V pream buli je ps áno: „ O přísnou spravedlnost vol ají neslýchané zločiny, kterých se d opustili nacisté a jejich zrádní spoluviníci na Československu. Porobení vlasti, vraždění, zotročování, loupení a ponižování, jehož obětí byl československý lid, a všechna ta stupňovaná německá zvěrstva, kterým bohužel pomáhali anebo asistovali i zpronevěř ivší se občané českoslovenští, z ni chž někteří z neužili při t om i vysokých úřadů, mandátů nebo hodností, musí dojít zaslouženého trestu bez průtahu, aby nacistické a fašistické zlo bylo vyvráceno z kořene.“64 Dekret j e děl en do dvou hlav.
59 P o d l e t é t o no r m y mě l y b ýt mi mo ř á d né l i d o v é s o ud y z ř i z o vá n y v s í d l e c h okresních so ud ů, senát měl b ýt p ětičlenný, předseda nemusel b ýt pro fesio nální so udce a měly b ýt zřízeny ještě místní lido vé soud y pro so uzení činovníků Hlinko vy slo venské l‘ud ové strany. Více o pr ůb ěhu r etr ib uce na Slo vensku viz M. BORÁK, Spra vedlno st pod le d ekretu , s. 81 – 94.
60 M i mo j i n é b yl d o d a t e č n ě d o p l ně n o § 1 1 – U d a v a č s t ví .
61 V i z S b í r k a z á k o n ů a n a ř í z e n í s t á t u Č e s k o s l o v e n s k é h o , r o č ní k 1 9 4 5 , č á s t k a 9 ze d ne 9. čer vence 1945 , s. 25 – 31.
62 T a mt é ţ , s . 3 1 – 3 3 .
63 V l á d ní na ř í z e ní č . 1 8 S b . , j í mţ s e p r o v á d ě l d e k r e t č . 1 6 . T a mt é ţ , 3 3 – 3 4 .
64 T a mt é ţ , s . 2 5 .
III.2.1. Hlava I.
Hlava I. se zabývá charakteristikou zločinů proti státu, proti osobám, proti majetku a udavačství. Poslední částí jsou všeobecná ustanovení. Dekret čerpal z několika dřívějších trestních zákoníků, které byly přizpůsobeny tehdejší době, okolnostem a potřeb ám.
Výše trestů za spáchané zločiny byla podstatně větší. Nejniţším trestem byl trest odnětí svobody na pět let, nejvyšším pak trest smrti .65
Ve všeobecných ustanoveních jsou mimo jiné uvedeny vedlejší tresty. Pachatel mohl být také odsouzen ke ztrátě občan ské cti na dobu určitou nebo navţdy. Dále mohl část trestu nebo celý odpracovat ve zvláštních nucených pracovních oddílech66 a část nebo celý majetek odsouzeného měl propadnout státu. Dále jsou zde uvedeny např. podmínky pro sníţení trestu pod dolní hranici sazb y.67
Spáchané zločiny i uloţené tresty podle tohoto dekretu byly nepromlčitelné.
III.2.2. Hlava II. – Mi mořádn é lidové soudy
M LS b yl y v podst at ě st anného charakt eru, proti jejich rozsudku neexistovala moţnost odvolání. Ţádost o milost, ať ji podal kdokoliv, neměl a odkladn ý účinek. S oud y b yl y z ři zován y v sídlech kraj sk ých soudů, v případě potřeb y vš ak mohl y z as edat v kt erém koli v mís tě soudního obvodu.
Soudy vznikaly postupně, záleţelo na rychlosti práce vyšetřujících komisí a na rychlosti sestavení návr hů na jmenování soudců z lidu. Soudci z lidu měli být lidé ze všech stran Národní
65 P o d r o b ně j i o v ýš i t r e s t ů z a j e d no t l i vé z l o č i n y vi z . T a mt é ţ , s . 2 5 – 2 7 . Sro vnej V. JI ŘÍ K, Nedaleko od No rimberku , s. 15 – 16 ; M. MARKE L, Vysídlení Němců z jižn í Mo ravy, s. 74 – 75. Dekretu a výši tr estů se věno val i t i s k, na p ř . O m i m o ř á d n ý c h l i d o v ý c h s o u d e c h . S vo b o d né s l o vo 7 . 6 . 1 9 4 5 ; Němečtí zločinci a čeští zrádci před lidový soud . Mlad á fro nta 8.6.1945
66 T yt o p r a c o v ní o d d í l y b yl y z ř í z e n y d e kr e t e m č . 1 2 6 z 2 7 . ř í j n a 1 9 4 5 .
67 Sbírka zákonů a nařízení, s. 27 – 28.
front y a z řad perz ekuovan ých a vězněn ých68 a b yli jm enováni vládou. Po svém jmenování skládali slib do rukou přednosty MLS nebo jeho náměstka.69
Mimořádných lidových soudů byl o postupně zřízeno 24.70 Jako první zahájil svou činnost MLS v Brně, a to jiţ v květnu 194571, a jako poslední MLS v Chebu v únoru 1946.72 Zříz en y b yl y na jeden rok, ale jejich působnost musela být dvakrát prodluţována.
Definitivně první retribuční období sko nčilo 4. května 1947.73 Případy, které nestihly být vyřízeny do tohoto data, byly předány řádným soudům, které však postupovaly podle retribučního dekretu.74 J ako první konec své činnosti oznámil M LS v Uhers kém Hradišti 3. května 1947. Tento soud neměl ţádné nevyřešené případy, které by postoupil řádným soudům.75
Senát mimořádných lidových soudů byl pětičlenný. Předsedou musel být soudce z povolání, ostatní byli soudci z lidu, kteří nemuseli mít právnické vzdělání. Ţalobu podával veřejný ţalobce, kterého jmenovala vláda nebo z jejího pověření ministr spravedlnosti, jemuţ byli podřízeni.
Souzeni měli být především Němci, ale tak tomu nebylo.
Mnoho Němců se před soud ani nedostalo, neboť byli odsunuti.
Ministr spravedlnosti Drtina tuto skutečnost zdůvodnil tak, ţ e po
68 P . D R T I N A, N a s o u d u n á r o d a , s . 1 7 .
69 S l i b z ně l : „ S l i b u j i n a s v o u č e s t a s v ě d o m í , ž e s e b u d u p ř i s v é r o z h o d o v á n í říd it jen zákonem, že budu hla sova ti podle svého nejlep šího svědomí a přesvědčen í a že zacho vám p řísnou mlčenlivo st o obsahu porad y a hlasován í s o u d c e “ . V i z S b í r k a z á k o n ů a n a ř í z e n í , s . 8 3 .
70 P r a ha , B r no , Č e s ké B ud ě j o vi c e , Č e s ká Lí p a , H r a d e c K r á l o vé , C he b , C hr ud i m, Jihlava, Jičín, Klato vy, Kutná Hora, Liberec, Lito měřice, Mladá Bo leslav, Most, Moravská Ostr ava, No vý J ičín, Olo mo uc, Op ava, P ísek, Plzeň , T ábor, Uher ské Hrad iště, Znojmo.
71 Ř í d i l s e j e š t ě l o nd ýn s k ý m d e kr e t e m č . 6 .
72 M . B O R Á K , S p r a v e d l n o s t p o d l e d e k r e t u , s . 4 8 .
73 U ko n č e ní č i n no s t i mi mo ř á d n ýc h l i d o v ýc h s o ud ů s e ne v yh n u l o p o z o r no s t i tisku. T outo ud álo stí se zab ývaly např. články Mimo řádné sou dn ictví končí.
O b r a na l i d u 4 . 5 . 1 9 4 7 ; L i d o v é s o u d n i c t v í k o n č í , S vo b o d né no v i n y 4 . 5 . 1 9 4 7 ; Lido vé soudy skon čily. Mlad á fro nta 6.5.1947.
74 J . K U K LÍ K , M ý t y a r e a l i t a t a k z v a n ý c h B e n e š o v ý c h d e k r e t ů , s . 3 8 4 .
75 M. B O R Á K , S p r a v e d l n o s t p o d l e d e k r e t u , s . 5 9 .
odpykání trestu by nebylo moţné je odsunout a „zůstali by státu na obtíž“.76 Mnoho Něm ců stihlo z prot ekt orátu uprchnout j ešt ě před koncem války. Celý trest si neodseděla ani většina odsouzených Němců, neboť jim v roce 1955 byla udělena amnestie kvůli plánovanému vystěhování. Češi si museli odpykat mnohem větší část svých trestů.77 Krom ě amnesti e existoval a j ešt ě m oţnost podmínečného propuštění, o kterém rozhodovaly komise pro podmínečné propuštění.78
Od začátku činnosti soudů bylo zřejmé, ţe nepostupují jednotně. Odlišně posuzovaly stejná provinění a i výše trestu se mnohdy lišila. Ministerstvo spravedlnosti proto začalo vydávat dodatečné pokyny a pomocné materiály, které byly soudům zasílány. Od října 1945 si soudy vyměňovaly přehledy své práce.
J ednotnou praxi se však do konce ret ri buce v yt vořit nepodaři lo.
Postupem doby se lišil i názor na výši trestů, ty byly za stejná provinění niţší a niţší. Přibývalo stále více osvobozujících rozsudků, v mnoha případech bylo upuštěno od potrestání, neboť dolní hranice 5 let se zdála být příliš vysoká.
Proces před MLS mohl probíhat maximálně tři dny, poté byl případ předán řádnému soudu. Existovaly však i výjimky, např. soud s velit el em ghett a v Terezíně Karl em Rahmem , kter ý probíhal sedm dní.79 Přelí čení b yl o veřej né a ústní a mohlo probí hat i v nepřítom nost i obţalovaného. V případě, ţe b yl obţalovan ý odsouzen k t rest u smrti a poprava neb yl a veřejná, mus el b ýt rozsudek vykonán do dvou hodin, obţalovaný však mohl poţádat o hodinový odklad. Pokud poprava byla veřejná, mu sela být vykonána
76 P . D R T I N A, N a s o u d u n á r o d a , s . 4 7 .
77 M . B O R Á K , S p r a v e d l n o s t p o d l e d e k r e t u , s . 5 4 – 5 6 .
78 P o d r o b ně j i o ko mi s í c h p r o p o d mí n e č né p r o p u š t ě ní T a mt é ţ , s . 5 6 ; K . KOČOVÁ – Z. RADVANOVSKÝ – J. SUCHÁ, Mimo řádný lidový soud, s. 14.
79 V e d n e c h 2 3 . a ţ 3 0 . d ub na 1 9 4 7 p ř e d M L S v Li t o mě ř i c í c h. V i z H e l e na KREJČOVÁ, Ka rl Ra hm. Otá zky (n e)na sto lené a (n e)zodpovězené, in:
Poválečná j ustice a nár odní podob y antisemitismu, Sbor ník, Praha – Opava 2 0 0 2 , s . 1 0 8 – 2 0 3 ; K . K O Č O V Á – Z. R A D V A N O V S K Ý – J . S U C H Á, Mimo řádný lidový soud, s. 86.
do dvaačtyřiceti hodin. Po popravě nacistického náměstka praţského primátora Josefa Pfitznera80, kdy byly přítomny i děti, byly vydány směrnice upravující podmínky, za kterých měly být veřejné popravy vykonávány.81
V česk ých zem ích b ylo pod áno cel kem 132 549 t res tní ch oznámení, z toho jich bylo vyřízeno 130 114. Ţalobou u MLS skončilo 38 316 případů. 37 982 ţalob bylo vyřízeno u MLS, zbytek byl postoupen řádným soudům. Z důvodu odsunu bylo upuštěno od stíhání ve 14 879 případech. Od potrest ání bylo upuštěno v 745 případech. Na doţivotí bylo odsouzeno 741 obţalovaných, z toho 443 Němců a 293 Čechů. V 713 případech byl vynesen nejvyšší trest, z toho b yl o 475 Něm ců a 234 Č echů.82
Ve dnech 10. aţ 11. června 1947 se konala v parlamentu debat a ke z právě o v ýsl edcí ch ret ribuce. Debata b yl a bouřli vá, kritizovány byly faktické nedostatky a chyby. Retribuční politiku však víceméně podporovaly všechny politické strany s výjimkou komunistů. Ti útočili především na ministra spravedlnosti Drtinu.83 Vyčítali mu „nedostatečné potrestání české kolaborace vlivnějších a majetnějších vrstev společnosti“84. 2. července vš ak zprávu s v ýhradami s chválil i.
80 P r v n í ve ř e j ná p o p r a va , v yk o n á na 6 . z á ř í 1 9 4 5 . V í c e k o s o b ě J . P fi t z ne r a vi z A. MÍ ŠKOVÁ – V. ŠUST EK, Jo sef P fitzn er a p rotekto rá tní P raha ; V.
ŠUST EK, Jo sef Pfitzner a protektorá tní P raha v letech 1939 – 1945. Měsíční situačn í zprá vy Jo sefa P fitzn era, Svazek II, Praha 2001.
81 Zá j e mc i mu s e l i b ýt s t a r š í 1 8 l e t a mu s e l i s i o p a t ř i t z vl á š t ní p o v o l e ní . Popravy uţ neb yl y vyko návány na veřej ných pro str anstvích.
82 P . D R T I N A , N a s o u d u n á r o d a , s . 1 1 – 1 2 . S r o v ne j J . K U K L Í K , M ý t y a rea lita takzvan ých Ben ešových dekret ů, s. 384 – 385; M. BORÁK, Sp ravedlno st p o d l e d e k r e t u , s . 7 1 – 7 4 ; K . K O Č O V Á – Z. R A D V A N O V S K Ý – J . S U C H Á, Mimo řádný lidový soud, s. 98.
83 N e s p o ko j e no s t ko mu n i s t ů s p r ůb ě he m r e t r i b uc e b yl a p r e z e nt o v á na i n a str ánkách Rud ého práva v článku Po trestání zrádců a ko labo rantů nebylo proved eno u spoko jivě. Rudé právo 1.6.1947 .
84 V . J I Ř Í K , N e d a l e k o o d N o r i m b e r k u , s . 1 6 .
III.3. Další retribuční dek rety
III.3.1. Národní soud
O zřízení Národního osudu bylo rozhodnuto aţ během jednán í v Moskvě. J ak j iţ byl o řečeno, dekret č. 17 o Národní m s oudu b yl přijat 19. června 1945. Před tímto soudem měli stanout veřejní činitelé, kteří páchali zločiny podle velkého retribučního dekretu.
Mezi tyto činitele byli počítání „prezident a členové prot ektor átní ch vlád, členové úst řední ho vedení Vl aj ky, čl enové Kuratoria pro výchovu mládeže, členové výboru a činovníci České ligy proti bolševismu, vedoucí činovníci Národní odborové ústředny zaměstnanců a Svazu zemědělství a lesnictví, novináři, kteří prop agačně sl ouž ili vládě vetř el ců v denním tis ku, nebo vůbec osoby, které byly vedoucím postavením v životě politickém, vysokým úřadem, vysokou funkcí velitelskou nebo význačným místem v životě hospodářském vázány být svým spoluobčanům vlasteneckým vzorem“.85 Souz ené os ob y b yl y pouze české národnost i.86
Ne všichni zločinci, kteří působili na území českých zemí, nám byli vydáni, neboť jejich zločiny přesahovaly rámec protektorátu, takţe byli souzeni v Norimberku. Mezi takové patřili říšští protektoři Konstantin v on Neurath a Wilhelm Frick.87
85 S b í r k a z á k o n ů a n a ř í z e n í , s . 3 1 .
86 P o d r o b n ě j i k ná r o d ní m u s o ud u M . B O R Á K , S p r a v e d l n o s t p o d l e d e k r e t u , s . 5 9 – 70. Procesem s pro tekto rátní vládo u s e zab ývali Rober t Kvaček a Dušan T omášek v R. KVAČE K – D. T OMÁŠEK, Ob žalo vaná je vláda , Praha 1999.
T itíţ autoř i se věno vali také o sud u pro tektorátního státního pr ezidenta E mila Háchy v R. KVAČE K – D. T OMÁŠE K, Cau sa E mil Há cha, Praha 1995 .
87 V o n N e ur a t h b y l ř í š s k ý mi n i s t r z a hr a n i č í , p r e z i d e n t T a j né ka b i ne t n í r a d y a člen Obrany ř íše, od so uzen b yl na 15 let. Propuštěn b yl 7 . listopad u 1954 . Frick b yl říšský ministr vnitra. Od so uzen b yl k trestu smr ti. Podrobněji o Mezinárod ní m so ud ním trib unálu v Nor imber ku M iro slav HONZÍ K, Povstaň te, soud p řichází, Praha 19 86; D. I RVI NG, No rimb erk. Po slední b itva, Praha 1997.
III.3.2. „Malý“ retribuční dekret
Tento dekret byl vydán 27. října 1945 jako dekret č. 138 o trestání některých provinění proti národní cti. Vztahoval se na ty, kteří „v době zvýšeného ohrožení republiky nepřístojným chován ím, urážejícím národní cítění českého nebo slovenského lidu, vzbudili veřejné pohoršení“. Takovýto provinilec byl potrestán „okresním národním výborem vězením do jednoho roku nebo pokutou do 1000000 Kč nebo veřejným pokáráním nebo dvěma nebo všemi tresty“88. Tento dekret byl nutný, neboť velký retribuční nepamatoval na menší viníky. Obţalovaní stanuli před čtyřčlennými komisemi, ve kterých musel být aspoň jeden právně školený člověk.
Realizace tohoto dekretu byla svěřena komunistickému minist erstvu vnit ra, c oţ se t aké projevilo. B yl o rozhodnuto, ţe všichni, kdo budou obesláni k soudu kvůli provinění podle tohoto dekretu, ztratí čestná občanská práva. Nejdůleţitějším bylo právo volit. Tato skutečnost napomohla komunistům vyhrát volby do Ústavodárného Národního shromáţdění v květnu 1946. Po volbách byla většina obviněných zproštěna viny.89
III.3. Obnovení retribuce
Retribuce byla obnovena nedlouho po komunistickém převratu 25. února 1948. Platnost velkého retribučního dekretu byla obnovena zákonem č. 33/1948 Sb . a platnost malého zákonem č.
34/1948 Sb. Oba dekrety nabyly účinnosti 2. dubna 1948. Novým ministrem spravedlnosti se stal Alexej Čepička.90
88 S b í r k a z á k o n ů a n a ř í z e n í , s . 3 3 8 .
89 P o d r o b no s t i o ma l é m r e t r i b u č ní m d e kr e t u M . B O R Á K , S p r a v e d l n o s t p o d l e d e k r e t u , s . 3 5 – 3 9 .
90 B ýva l ý mi n i s t r s p r a ve d l n o s t i P r o ko p D r t i na s e v b ř e z n u 1 9 4 8 n e ús p ě š ně pokusil o sebevr aţd u. B yl p řevezen do ne mo cnice, kde b yl ještě v březnu zatčen a vzat do vyšetř ovací vazb y, ve které b yl nezáko nně drţen šest let. Ve vyko nstr uo vaném taj ném procesu 15. pro since 1953 b yl od so u zen za velezrad u a vyzr azení státního tajemství na patnáct let odnětí svobod y. O obno vení retrib uce se do věd ěl aţ ve věznici v Leopoldo vě v ro ce 1955. Myslel si, ţe to
Jako první zahájil svou činnost MLS v Praze. Senáty soudů jiţ nebyly pouze pětičlenné, ale i tříčlenné. Pětičlenné senáty se zabývaly znovuotevřenými kauzami. Přednosty soudů, jejich náměstky, veřejné ţalobce, soudce z povolání i soudce z lidu ustanovoval ministr spravedlnosti. Mimořádné lidové soudy definitivně ukončily svou činnost 31. prosince 1948. Vedle spravedl ivého odsouzení kolaborantů a zrádců b yl a řada osob postiţena zásahy třídní justice, u mnohých tak zůstal pocit křivdy.91
ko munisté učinili svémocně, nevěřil, ţe b y s tím prezident Beneš so uhlasil a d o ko nc e p o d e p s a l . P r o p u š t ě n b yl a ţ n a z á kl a d ě a mn e s t i e 1 0 . k vě t na 1 9 6 0 . V r o c e 1 9 7 3 d o s á hl z a hl a z e ní r o z s ud k u, ne v š a k r e h a b i l i t a c e . Ze mř e l 1 6 . ř í j n a 1 9 8 0 v P r a z e . M . B O R Á K , S p r a v e d l n o s t p o d l e d e k r e t u , s . 7 6 – 7 8 ; V . J I Ř Í K , N e d a l e k o o d N o r i m b e r k u , s . 1 7 .
91 P o d r o b ně j i k d r u hé mu r e t r i b u č ní mu o b d o b í M . B O R Á K , S p r a v e d l n o s t p o d l e d e k r e t u , s . 7 5 – 8 0 .
IV. ČINNOST MIMOŘÁDNÉHO LIDOVÉHO SOUDU MLADÁ BOLESLAV
Informace o činnost i mladobol esl avského soudu lze získat především z dochovaných trestních spisů, materiály týkající se samotné činnosti nejsou ještě zpracovány a zpřístupněny.
M LS v Ml adé Bol es lavi zahájil svou či nnost 15. září 1945, první hlavní přelíčení proběhlo 8. října a poslední případ byl projednáván 3. května 1947.92 Spadal y pod něj s oudní okres y Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Nymburk, Turnov, Ţelezný Brod, Benátky nad Jizerou a Bělá pod Bezdězem. Přednostou soudu byl jmenován krajský soudce JUDr. Eduard Hubáček a vedoucím veřejným ţalobcem státní zástupce JUDr. Jaroslav Cicvárek. Byli jmenováni také soudci z lidu z okresů Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Nymburk, Turnov a Ţelezný Brod, předsedové a veřejní ţalobci. MLS nezasedal pouze v sídle krajského soudu v Mladé Bol es lavi, al e i v s í dlech okresní ch so udů v N ym burce, Turnově a Ţelezném Brodě. Všechna hlavní přelíčení byla veřejná.
Předsedy MLS byli během zkoumaného období Eduard Hubáček, Josef Říha, Stanislav Nečásek, Jan Kozlanský, František Zima, Václav Sládeček, Bohuslav Nikl, Stanislav Fialka, Alois Tolar, Vladimír Siegl, Antonín Kettner, Rudolf Kračmera, Bohdan Zelinka, Václav Hlavatý, Cyril Pelech a JUDr. Košťál93.
Veřejnými ţalobci byli jmenováni Jaroslav Cicvárek, Ivan Šimerka, Ladislav Pavlousek, Jaroslav Kučera, Václav Kvasnička, Alois Nezbeda, Ladislav R ejm an, Al fréd Kovář, J osef R ůţička,
92 1 5 . z á ř í 1 9 5 b yl a s o u z e na p o uz e M a r i e K r á l o vá , k t e r á b yl a o d s o u z e n a z a udavačství k tr estu smr ti a ještě týţ den popr avena. Podrobněji o Králo vé s. 92 – 94. V posled ní d en činnosti mladobo leslavského MLS proběhlo sed m hlavních přelíčení. T ři obţalo vaní b yli viny zp roštěni, jeden b yl od so uzen na tři měsíce, jed en na pět. Jedna o soba b yla od so uzena k trestu smr ti, jed nalo se o člena gestapa Mar tina Neubeckera. Podrobněji o něm s. 54 – 60.
93 K ř e s t n í j mé no ne n í ve s p i s e c h u ve d e no .
Miroslav Hradil, František Koptík, Záboj Věšín, Jan Vaněk, Jaroslav Šembera, Ludvík Felcman a JUDr. Špalc94. Podle závěrečné zprávy uveřejněné v mladoboleslavském listu Naše noviny nejvíce ţalob zpracoval Hradil (306), následoval Kučera (248) a Šembera (197).95
Soudců z lidu bylo jmenováno celkem 150. Z okresu Mladá Bol es lav 36, z okres u Mni chovo Hradišt ě 24, z a N ym burk 32, za Turnov 39 a z okres u Ţelezn ý Brod 19. Role soudců z lidu u M LS lze rekonstruovat pouze o btíţně. Ve vět š ině případů lze urči t jeji ch politickou příslušnost. Z kaţdého okresu byli jmenováni zástupci všech politických stran.96 Nejví ce s oudců z lidu jm enovala KSČ (53), dále národní socialisté (37), sociální demokraté (28) a lidovci (28). Bez polit ické příslušnosti b yli čt yři soudci z lidu.97
Ve sledovaných případech souzených příslušníků gestapa byla většinou parita soudců z lidu zachována. Porušena byla v kauzách Theodora Ehrli cha a Otto Grull era. V obou případech ch yběl zástupce KSČ. Na případu Martina Neubeckera se můţeme přesvědčit, ţe soudci z lidu nebyli vţdy spolehliví. Parita byla původně zachována, ale k hlavnímu přelíčení se bez omluvy nedostavil zástupce KSČ Josef Zima, kterého nahradil zástupce národních socialistů Václav Míšek. Z tohoto důvodu byl začátek hlavního přelíčení posunut o dvě hodiny.98
Někteří obţalovaní byli ve vazbě po celou dobu od svého zatčení do hlavního přelíčení, někteří byli po nějaké době
94 T a ké kř e s t ní j mé no J U D r . Š p a l c e n e ní v e s p i s e c h u v e d e no .
95 N á s l e d o va l i R ů ţ i č k a , K o vá ř ( o b a z p r a c o va l i 1 8 3 ţ a l o b ) , F e l c ma n ( 1 4 3 ) , Věšín (117), Pavlo usek (85), Kvasnička (75), Nezbeda (72), Rej man (60) a Cicvárek (50). 21 trest smrti vyn esl lido vý sou d v Ml. Bo lesla vi. Naše no viny 1 5 . 5 . 1 9 4 7 .
96 K S Č , ná r o d n í s o c i a l i s t é , s o c i á l ní d e mo kr a c i e a l i d o vc i .
97 V á c l a v N e d v ě d a B o h u mi l V a ně č e k z o kr e s u M n i c ho vo H r a d i š t ě , V o j t ě c h Čer ný z o kresu T ur no v a Stanislav Halama z o kr esu Ţelezný Brod.
98 N a ne s p o l e h l i vo s t s o u d c ů z l i d u s i s t ě ţ o va l i i p ř e d no s t o vé M L S v e s v ýc h závěrečných zprávách. Podrobněji viz Kateřina KOČOVÁ, P říspěvek ke zhodnocen í činno sti mimořádn ých lidových sou dů v prvním retribučn ím období (1 9 4 5 - 1 9 4 7 ), i n : P a x b e l l o p o t i o r , L i b e r e c 2 0 0 4 , s . 2 9 9 – 3 1 8 .
