MLADÁ BOLESLAV – MINULOST A SOUČASNOST MLADA BOLESLAV – PAST AND PRESENT Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technická univerzita v Liberci

(1)

Technická univerzita v Liberci

Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická

Katedra: geografie

Studijní program: Aplikovaná geografie

Kombinace: Aplikovaná geografie

MLADÁ BOLESLAV – MINULOST A SOUČASNOST

MLADA BOLESLAV – PAST AND PRESENT

Bakalářská práce: 10 – FP – KGE – 21

Autor: Podpis:

Daniel REDEK Adresa:

Prostřední 155

293 01, Mladá Boleslav

Vedoucí práce: RNDr. Jaroslav Vávra, Ph.D.

Konzultant: PhDr. Karel Herčík Počet

stran slov obrázků tabulek pramenů příloh

78 15 944 22 4 65 7

V Liberci dne: 18. 4. 2010

(2)

Prohlášení

Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.

V Liberci dne: Daniel Redek

(3)

Anotace

Bakalářská práce se zabývá problematikou rozvoje města Mladé Boleslavi od začátku 20. století do současnosti. Cílem je popsat a vysvětlit stavební rozvoj města, změny v uspořádání a využití veřejných prostor a změny v uspořádání automobilky jakožto stěžejního činitele v rozvoji města. Rozebírán je chronologický rozvoj města, zájem je věnován také územnímu plánování a nerealizovaným plánům. Další část se věnuje veřejným prostranstvím a je přehledně rozdělená na městskou zeleň, hřbitovy a náměstí. Přílohu tvoří především srovnání dobových a dnešních fotografií.

Klíčová slova: urbanismus, územní plánování, automobilový průmysl, veřejné prostory.

The bachelor thesis is focused on the development of the town of Mlada Boleslav from the early 20th century to the present. The aim is to describe and explain the city development, changes in the structure and use of public spaces, and changes in the structure of the car factory as the main factor of the city development. The chronological development of the city is analysed, interest is also given to spatial planning and unrealized plans. Another part deals with public open spaces, and is split into urban green areas, cemeteries and squares. The appendix includes mostly a comparison of contemporary and current photographies.

Keywords: urban design, spatial planning, automotive industry, public spaces.

Die Bachelorarbeit beschäftigt sich mit der Problematik der Entwicklung der Stadt Mladá Boleslav seit dem Anfang des 20. Jahrhunderts bis zur Gegenwart. Das Ziel ist die Bauentwicklung der Stadt, die Veränderungen in der Gestaltung und Ausnutzung der öffentlichen Plätze und die Veränderungen in der Gestaltung der Autofabrik als grundlegenden Faktors in der Stadtentwicklung zu beschreiben und darzulegen. Es wird auch die chronologische Stadtentwicklung analysiert, das Interesse wird auch der Landschaftsplanung und den nicht verwirklichten Plänen gewidmet. Der weitere Teil widmet sich den öffentlichen Plätzen und ist übersichtlich auf die Stadtgrünanlagen, die Friedhöfe und die Ringplätze gegliedert. Die Beilage bildet vor allem die Vergleichung der zeitgemäβen und heutigen Fotografien.

Die Stichwörter: Der Städtebau, die Landschaftsplanung, die Automobilindustrie, die öffentlichen Plätze.

(4)

Úvod

Tématu této bakalářské práce jsem se rozhodl věnovat, protože jsem převážnou svého života strávil v Mladé Boleslavi. Pokud zde setrvám a budu se podílet v budoucím zaměstnání na jejím rozvoji, bude prospěšné znát, jakým vývojem prošla a na co je třeba navázat, či čemu se vyvarovat. Byl jsem si vědom, že město má mezi ostatními unikátní postavení, a že jeho vývoj prošel zvláštními etapami, jaké jsou v dalších městech jen těžko k nalezení.

V práci jsem se rozhodl proniknout do zásadních kapitol v rozvoji města, jimiž jsou: stavební rozvoj a bytová výstavba; vývoj, význam a využití veřejných prostor;

rozvoj průmyslu ve městě se zaměřením na rozvoj automobilky Škoda Auto a. s. jako největšího ekonomického subjektu v České republice, a její vliv na rozvoj města.

(5)

Obsah

1 Cíle práce ...7

2 Použité metody a postup práce...8

3 Stručná charakteristika Mladé Boleslavi...9

3.1 Poloha a rozloha ...9

3.2 Fyzickogeografická charakteristika ...9

3.3 Administrativní změny...10

3.4 Socioekonomická charakteristika ...11

3.5 Pozice města v regionu a v republice...15

4 Stavební rozvoj od začátku 20. století ...17

4.1 Rozvoj na počátku století ...17

4.2 Prvorepubliková éra ...17

4.3 Druhá světová válka...20

4.4 Socialistická éra ...23

4.5 Novodobý vývoj ...27

4.6 Změny ve struktuře bydlení...30

4.7 Shrnutí stavebního rozvoje...31

5 Veřejné prostory ...32

5.1 Plochy městské zeleně ...33

5.1.1 Lesopark Štěpánka ...33

5.1.2 Park Výstaviště ...36

5.1.3 Lesopark a NPP Radouč...38

5.1.4 Krásná louka ...39

5.1.5 Další parky...40

5.2 Hřbitovy ...40

5.3 Náměstí ...41

5.3.1 Staroměstské náměstí ...41

5.3.2 Náměstí Míru ...43

5.3.3 Komenského náměstí ...44

5.3.4 Náměstí Republiky...46

5.3.5 Náměstí Na Kozině ...47

5.3.6 Českobratrské náměstí...47

5.4 Zhodnocení veřejných prostor ...47

6 Rozvoj průmyslu ve městě...49

6.1 Automobilový průmysl ...49

6.1.1 Rozvoj do roku 1918 ...49

6.1.2 Meziválečné období ...50

6.1.3 Druhá světová válka ...51

6.1.4 Socialistická éra ...51

6.1.5 Porevoluční vývoj ...53

6.1.6 Příčiny úspěchu ...54

6.1.7 Vliv na rozvoj města ...55

6.2 Průmysl navazující na automobilový průmysl ...56

6.3 Další průmyslová odvětví...57

7 Závěr ...59

Seznam použitých zdrojů ...60

Seznam tabulek, obrázků a příloh ...65

Přílohy...66

(6)

Seznam použitých zkratek

ASAP – Akciová společnost pro automobilový průmysl AZNP – Automobilové závody národní podnik

ČR – Česká republika čs. - československý

ČSR – Československá republika

ČSSR – Československá socialistická republika IPRM – Integrovaný plán rozvoje města

KSČ – Komunistická strana Československa L&K – Laurin a Klement

MB – Mladá Boleslav

MNV – místní národní výbor

MVČR – Ministerstvo vnitra České republiky nám. – náměstí

NPP – národní přírodní památka OSN – Organizace spojených národů SLDB – sčítání lidu, domů a bytů SÚP – směrný územní plán TGM – Tomáš Garrigue Masaryk ÚP – územní plán

ÚSES – územní systém ekologické stability VW – Volkswagen

ZSJ – základní sídelní jednotka ZŠ – základní škola

(7)

Rešerše

Karel HERČÍK: Čtení o Mladé Boleslavi (2004)

Kniha je složena z pravidelných příspěvků autora do regionálního tisku. Kniha komplexně mapuje regionální dějiny. V bakalářské práci byly využity hlavně kapitoly popisující dějiny 20. století a kapitoly zabývající se historií jednotlivých míst a budov.

Karel HERČÍK, Jan KRÁLÍK: Mladá Boleslav továrna ve městě – město v továrně (2005)

Kniha je složena ze dvou částí, přičemž každou napsal jiný autor. Využita byla druhá část od J. Králíka, která se zabývá rozvojem automobilky. Kromě rozvoje výrobního repertoáru, což nebylo využito v práci, pojednává kniha i o prostorových a organizačních změnách.

Sylva MĚSTECKÁ: Boleslavský uličník (2007)

Publikace mapuje všechny důležitější náměstí a prostranství a popisuje změny, které se v nich odehrály. Zvláštní pozornost je věnována změnám názvů. Podstatnou část publikace tvoří doprovodné fotografie.

Jiřina RŮŽKOVÁ, Josef ŠKRABAL et. al.: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005 (2006)

Tato publikace od ČSÚ je dvoudílná, využity byly oba díly. V prvním díle se jedná se o retrospektivní souhrn statistik počtu obyvatel a domů za města a městské části. Obsahem je i popis metod a mapová příloha. Druhá část je abecedním seznamem obcí, který zaznamenává administrativní změny a změny v názvech.

Vlastimil TRTÍLEK et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. (1974)

Sborník vydaný k tisíciletému výročí města Mladá Boleslav popisuje dějiny tohoto sídla ze všech možných pohledů. Každá kapitola je od jiného autora. Využity v práci byly nejvíce kapitoly o rozvoji města, současnosti města, plánování, automobilce a veřejné zeleni. Kniha je ideologická, zdůrazňuje úspěchy socialismu, proto bylo zdroje použito s rozmyslem.

(8)

1 Cíle práce

Hlavním cílem této práce je sledovat rozvoj Mladé Boleslavi a zjistit, proč se rozvíjela, tak jak se rozvíjela. Sledované období rozvoje je od začátku 20. století do současnosti. Zadání bakalářské práce vymezilo, že záměrem bude sledování centra města. Postupem času vyšlo najevo, že není jednoduché vymezit centrum, které je v Mladé Boleslavi někdy spíše subjektivní záležitostí. Zkoumané území bylo nakonec vymezeno čtyřmi městskými částmi města, které tvoří jádro, periferním a venkovským částem města je pozornost věnována jen okrajově.

Náplní práce jsou tři oblasti rozvoje. První je stavební rozvoj města. Výchozím bodem je zdokumentovat rozvojové plány v jednotlivých etapách města. Za cíl jsem si vytyčil zjistit, co tyto plány zamýšlely, proč, a do jaké míry byly naplněny. Druhou oblastí zájmu jsou veřejná prostranství. Cílem je provést zmapování a zkoumat jejich funkce, význam i uspořádání. Zvlášť se budu věnovat nejdůležitějším parkům, hřbitovům a náměstím. Třetí oblastí zájmu, která vznikla v průběhu výzkumu, je rozvoj průmyslu, především mladoboleslavské automobilky. Cílem je popsat její vnitřní i vnější vývoj, a zjistit, jak se projevoval na městě samotném. Protože vím, že město bylo průmyslové i bez firmy Laurin & Klement, mám v plánu zjistit, jaký průmysl hrál ve městě roli do doby, než začala automobilka ve městě dominovat, a jak se podílel na chodu města. Celou práci bych chtěl doprovodit porovnáním dobových a současných fotografií.

(9)

2 Použité metody a postup práce

Postup tvorby práce se skládal z několika částí. První byla rekognoskace literárních zdrojů a pramenů. Regionální fond Knihovny města Mladá Boleslav nabízí mnoho zajímavých publikací, dostupných bohužel pouze v prezenční formě. Studium těchto pramenů se odehrávalo průběžné a poskytlo kostru práce, jež měla být dále doplňována. Průběžné studium materiálů bylo provedeno také při návštěvách Státního okresního archivu. Postupně jsem měl příležitost nahlédnout do regulačního plánu města z roku 1923, plánů města, a některých kronik, stářím vše do 50. až 60. let.

Bohužel se mi nepodařilo získat kopie plánů pro jejich měřítko, použitý materiál i technický stav. Bylo mi dovoleno vyfotografovat vybrané materiály, ty jsem beze zbytku využil ve své bakalářské práci. Třetím krokem byla návštěva magistrátu, kde jsem měl v úmyslu získat současný územní plán města a současnou rozvojovou dokumentaci. Získal jsem zde přístup k územnímu plánu v elektronické podobě, který byl naneštěstí po dlouhou dobu mimo provoz. Práci s územním plánem jsem tak byl nucen odložit na zazší dobu.

Významnou metodou při tvorbě bakalářské práce byl terénní průzkum, jímž jsem ověřoval zjištěná fakta a pořizoval fotodokumentaci, při terénním průzkumu byl navázán kontakt s pamětníky, díky nimž jsem si mohl udělat představu o využití míst v minulosti. Dotazováním jsem si doplnil fakta také při konzultacích s regionálním historikem PhDr. Karlem Herčíkem. Metodou, kterou dokumentuji svoji práci, je porovnání historických a soudobých fotografií, k tomu mi napomohly materiály poskytnuté fotoarchivem Muzea Mladoboleslavska i fotografie zveřejněné na internetu soukromým sběratelem. Internetové zdroje jsou použity v práci především pouze pro doplnění jednotlivých informací. Větší měrou byly využity jen materiály stažené z webu ČSÚ a oficiálních stránek města Mladá Boleslav.

Praktickou částí v práci bylo kromě terénního průzkumu i použití geoinformačních systémů při tvorbě map. Kromě přehledné vizualizace dat byly nástrojem k výpočtu ploch pomocí funkce „Calculate geometry“. Využily se dále pro zjištění dostupnosti parků, a to funkcí „Multiple Ring Buffer“.

(10)

3 Stručná charakteristika Mladé Boleslavi

3.1 Poloha a rozloha

Město Mladá Boleslav se rozkládá na levém břehu středního toku Jizery.

Historické centrum se nachází na příkrém skalním výběžku trojúhelníkového tvaru, pod nímž se stékají Jizera s Klenicí. Poloha historického centra města vyjádřená souřadnicemi je 14° 90' východní délky, 50° 41' severní šířky. Mladá Boleslav těží z výborné strategické polohy. Nalezneme ji na severu Středočeského kraje, v půli cesty mezi Prahou a Libercem u rychlostní komunikace R/10. Vzdálenost do obou měst je zhruba 50 kilometrů. Mladá Boleslav je okresním městem a od roku 2003 i obcí s rozšířenou působností, ve správním obvodu leží 120, respektive 98 obcí. Nalezneme ji takřka v geografickém středu spravovaných území. Město je centrem regionu již od středověku.¹ Rozloha MB zahrnující všechny městské části činí 2487 ha.² Rozloha centrálních čtyř městských částí je 590 ha.

3.2 Fyzickogeografická charakteristika

Mladá Boleslav se nachází v průměrné nadmořské výšce 235 m n. m, při střední nadmořské výšce ČR (430 m n. m.) je tedy položená nízko.³ V geomorfologickém členění náleží Jizerské a Jičínské tabuli. Okolí města má zemědělský charakter.

Geologické podloží města je tvořeno písky, jíly a hlínami.⁴ Protože se nové obytné čtvrti stavěly často na písčitém podloží, což obyvatelům města připomínalo Afriku, dostávaly exotické názvy. Morfologický kontext vedl k pojmenování čtvrtí Maroko, Saharu a Habeš.⁵ Hlíny jsou hlavně v údolních nivách vodních toků. Vodními toky ve městě jsou Jizera, Klenice a Zalužanská vodoteč. Z hlediska územního rozvoje působí jako překážka. Jizera ohraničuje město ze západu, Klenice z jihu a Zalužanská vodoteč

1 Profil města Mladá Boleslav [online]. 2010 [cit. 2010-02-26]. Magistrát města Mladá Boleslav, 2007.

s. 4-5 Dostupné z WWW: <http://www.mb-net.cz/?page=cz,dokumenty>

2 Město Mladá Boleslav [online]. 2007-2010 [cit. 2010-04-11]. Základní informace. Dostupné z WWW:

<http://www.mb-net.cz/?page=cz,zakladni-informace>.

s. 5 Dostupné z WWW: <http://www.mb-net.cz/?page=cz,dokumenty>

4 Portál veřejné správy ČR [online]. 2003 [cit. 2010-03-15]. Mapové služby. Dostupný z WWW:

<http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/>.

5 HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 69

(11)

na východě. Typické je teplé suché podnebí, v Quittově klimatické regionalizaci označené jako T2.⁶

3.3 Administrativní změny

Na začátku století bylo okresní město Mladá Boleslav tvořeno čtyřmi městskými částmi: Starým městem, Novým městem, Podolcem a Ptákem. Staré město vymezuje historické jádro, Nové město novější zástavbu, Pták a Podolec se rozkládá v podhradí Boleslavského hradu. Administrativní rozdělení funguje až do války. V roce 1949 dochází k rozsáhlým administrativním změnám po celém Československu. K městu jsou připojeny do té doby samostatné obce či části jiných obcí Bezděčín, Čejetice, Čejetičky, Debř, Chrást, Jemníky a také osada Rožátov, která se stáva součástí městské části Pták.

Mladá Boleslav zůstává okresním městem a je přiřazena do nově vzniklého Pražského kraje. V roce 1960 dochází k reformě, 192 okresů je zredukováno na 75. Okres Mladá Boleslav je rozšířen a spadá do Středočeského kraje.

Roku 1974 se součástí města stávají Kosmonosy a počet obyvatel tím vzroste o 3500. Další mezník nastává 1. 1. 1980, samostatnost ztrácejí obce Michalovice a Podlázky a jsou připojeny k městu. Stejný osud potká i Bradlec, Josefův Důl, Dalovice a Vinec, o deset let později jsou však opět odpojeny (Josefův Důl až roku 1992).

Poslední trvalou změnou je připojení Podchlumí roku 1982. Posledním přírůstkem bylo připojení Horních Stakor roku 1986, za pouhých osm let byly přičleněny pod správu Kosmonos.⁷ Při zatím poslední reformě k 1.1.2003 je zrušen okres Mladá Boleslav a vznikají správní obvody ORP a POÚ. V roce 2003 bylo město prohlášeno za statutární.

Mladá Boleslav je co do počtu obyvatel nejmenším statutárním městem v ČR.⁸ V současnosti má město 13 městských částí. Mladá Boleslav I.-IV. (tj. Staré město, Nové město, Podolec a Pták – viz obr. 1), na něž se práce zaměřuje, a dále venkovské části Bezděčín, Čejetice, Čejetičky, Debř, Chrást, Jemníky, Michalovice, Podchlumí a Podlázky. Mladou Boleslav tvoří sedm katastrálních území, které se dále člení na 39 základních sídelních jednotek.⁹

6 QUITT, E.: Klimatické oblasti Československa. Geografický ústav ČSAV, 1975. Dostupné z WWW:

<http://www.ovocnarska-unie.cz/web/web-sispo/klimreg/mapa.html#>

7 RŮŽKOVÁ, J., ŠKRABAL, J. et. al.: Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 II.díl. 2006.

8 RŮŽKOVÁ, J., ŠKRABAL, J. et. al.: Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 I.díl. 2006.

9 Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Mladá Boleslav. 2008. s. 9 Dostupné z WWW:

<http://www.mb-net.cz/?page=cz,dokumenty>

(12)

Obr. 1: Náčrt města s centrálními městskými částmi, jež jsou sledované v dalších kapitolách. Zdroj dat: CENIA, S. Městecká, 2007

3.4 Socioekonomická charakteristika

Na počátku století žilo v Mladé Boleslavi 13 482 obyvatel (bez později připojených obcí). To znamenalo, že se jednalo o malé město v rámci měst ležících na území dnešní ČR, náleželo mu až 45. místo. Hranice 25 000 je překonána roku 1961.

Migrace do města za prací kvůli nově rozšířené automobilce způsobila strmý růst obyvatelstva. Část migrace tvořilo i nastěhování sovětských vojáků po událostech roku 1968. Do statistik se také významně promítlo připojení třítisícového města Kosmonosy v roce 1974. Mezi SLDB 1970 (33 552 obyvatel) a 1980 (45 896 obyvatel) je zjištěn nárůst o 12 000 obyvatel, podobný boom prožívají i další města. Maxima počtu obyvatel je dosaženo k 1. 1. 1990. Do hodnoty 49 029 jsou zahrnuty i obce, jež se téhož roku osamostatnily. Od té doby se v bydlícím obyvatelstvu zaznamenávají jen nízké

(13)

výkyvy.¹⁰ ¹¹ Podle registru obyvatel MVČR čítá Mladá Boleslav k 1. 1. 2010 45 580 bydlících obyvatel.¹² Město se řadí na 2. místo ve Středočeském kraji a na 26. místo v republice.

Podíváme-li se na vývoj souhrnného počtu obyvatel ve venkovských městských částech (Bezděčín, Čejetice, Čejetičky, Debř, Chrást, Jemníky, Michalovice, Podchlumí a Podlázky), zpozorujeme jen malé změny. Zatímco na začátku století v nich žilo celkem cca 3 500 obyvatel, do roku 2001 vzrostl tento počet pouze o sto. V roce 1930 přesahovalo toto číslo 5 200, za války nastal pokles na 4 000 a od té doby se počet neustále mírně snižoval. Teprve mezi SLDB 1991 (3 171 obyvatel) a SLDB 2001 (3 662 obyvatel), se prokázal začínající trend suburbanizace.¹³

Rozložení obyvatelstva ve městě bez aglomerací se v průběhu 20. století měnilo.

Na začátku století byl podíl čtyř městských částí na celkové populaci vyrovnaný, nejvíce obyvatel bylo zaznamenáno na Podolci (32,7 %) a nejméně v průmyslově zaměřeném Ptáku (18,1 %). Protože v městských částech Staré město a Pták nebyl prostor k rozvoji zástavby, podíl obyvatel zde v průběhu století klesal. Úbytek obyvatel na Starém městě způsobilo i válečné bombardování, na místě zničených domů nevznikly nové. V 80. letech se zde navíc zbytečně zdemolovalo několik domů. Rozvoj města na sever a západ zapříčinil vylidnění. Rozvojové plány města usilují o opětovné oživení Starého města. Nejlidnatější částí byl až do 70. let Podolec, poté převzalo otěže Nové město, kde se stavělo sídliště. Roku 2001 zde žilo cca 30 000 obyvatel (73,8 %).¹⁴

Statistika eviduje 5 953 cizinců (tj. 13,1 %), což je vůči celorepublikovému hodnotě 4,3 % vysoce nadprůměrný údaj (stav k 1.1. 2010).¹⁵ Rozšíření výroby automobilky přineslo od SLDB 2001 (6,3 %)¹⁶ poptávku po pracovní síle. Protože ve městě byl nedostatek pracovní síly, znamenalo to příchod mnoha cizinců, kteří měli zaplnit pracovní místa. Ekonomická krize ale způsobila omezení výroby a propouštění,

s. 51-54

11 Český statistický úřád [online]. 2009 [cit. 2010-04-04]. Databáze demografických údajů za obce ČR.

Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm>.

12 Ministerstvo vnitra ČR [online]. 2010 [cit. 2010-02-25]. Počty obyvatel v obcích. Dostupné z WWW:

<http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d>.

s. 51-54

s. 136-137

15 Ministerstvo vnitra ČR [online]. 2010 [cit. 2010-02-25]. Počty obyvatel v obcích. Dostupné z WWW:

<http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d>.

16 Český statistický úřad [online]. 2005 [cit. 2010-04-01]. Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/index>.

(14)

což se podepisuje i na počtech cizinců – za poslední rok jejich podíl klesl o 1 %.

Demografická struktura obyvatelstva je příznivá, obyvatelstvo je vůči hodnotě za ČR mladé, což je způsobeno především faktem, že příslušníci rodin, které se do města nastěhovali v 70. a 80. letech, ještě nedospěli do důchodového věku. V produktivním věku je 70 % populace (67 % celá ČR), věková kategorie 0-15 let je zastoupena shodně 15 % (SLDB 2001).¹⁷ Z ekonomicky aktivních obyvatel (24 791) je k březnu 2010 nezaměstnaných 5,5 %, při průměru ČR 7,3 % je to hodnota pod republikovým průměrem. Mladá Boleslav se vyznačuje trvale nízkou nezaměstnaností, za což samozřejmě může automobilka. Na 157 volných pracovních míst připadá 1 355 dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Před ekonomickou recesí bývalo dokonce více volných pracovních míst než uchazečů.¹⁸ Nejvíce lidí pracuje v průmyslu, při SLDB to bylo 11 782 obyvatel (tj. 47,5 %). Největším zaměstnavatelem je Škoda Auto. Počet zaměstnanců k 31. 12. 2009 činil 24 817.¹⁹ Počet zaměstnanců Škody bydlících v Mladé Boleslavi činil 7 756, tedy 28,0 % (2007).²⁰

0 10000 20000 30000 40000 50000

1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok

Počet obyvatel

0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 4500

Počet domů

Počet obyvatel Počet domů

Obr. 2: Vývoj počtu domů a obyvatel celé MB ve 20. století. Zdroj dat: Historický lexikon obcí

Tab. 1: Tabulka hodnot k obr. 2. Zdroj dat: Historický lexikon obcí 1869 – 2005

1900 1910 1921 1930 1950

Obyvatelstvo 17017 20640 21425 24488 23204

Domy 1160 1449 1646 2511 3071

1961 1970 1980 1991 2001

Obyvatelstvo 26021 31085 41226 43859 44255

Domy 3142 3183 3340 3714 3846

17 Český statistický úřad [online]. 2005 [cit. 2010-04-01]. Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/index>.

18 Integrovaný portál MPSV [online]. 2010 [cit. 2010-04-05]. Z územního hlediska. Dostupné z WWW:

<http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem>.

19 Škoda Auto Česká republika [online]. 2010 [cit. 2010-02-25]. Ekonomická oblast. Dostupné z WWW:

<http://www.skoda-auto.cz/company/cze/sustainable_development/economy/Pages/economy.aspx>.

(15)

Tab. 2: Absolutní a relativní podíl centrálních městských částí Mladé Boleslavi na populaci ve vybraných letech. Zdroj dat: Historický lexikon obcí 1869 – 2005

Městská část 1900 v % 1930 v % 1970 v % 2001 v %

Staré město 3374 24,8 1857 9,6 1022 3,8 478 1,2

Nové město 3310 24,4 6680 34,7 12095 44,6 29961 73,8

Podolec 4440 32,7 8421 43,7 12856 47,4 9355 23,0

Pták 2465 18,1 2306 12,0 1162 4,3 799 2,0

Celkem 13589 100,0 19264 100,0 27135 100,0 40593 100,0

-1 000 -500 0 500 1 000 1 500 2 000

1971 1976 1981 1986 1991 1996 2001 2006 Rok

Počet obyvatel

Přírůstek přirozený Přírůstek migrační Přírůstek celkový

Obr. 3: Měna obyvatel v letech 1971 – 2008. Zdroj: ČSÚ

Tab. 3: Tabulka hodnot k obr. 3. Zdroj: ČSÚ

Rok

Přírůstek přirozený

Přírůstek migrační

Přírůstek

celkový Rok

Přírůstek přirozený

Přírůstek migrační

Přírůstek celkový

1971 165 698 863 1990 179 198 377

1972 246 210 456 1991 184 208 392

1973 213 476 689 1992 197 88 285

1974 302 627 929 1993 130 129 259

1975 320 945 1 265 1994 89 74 163

1976 377 1 252 1 629 1995 28 -142 -114

1977 376 1 004 1 380 1996 - -263 -263

1978 457 1 062 1 519 1997 9 -80 -71

1979 395 799 1 194 1998 31 -142 -111

1980 342 993 1 335 1999 -18 -351 -369

1981 328 416 744 2000 47 -437 -390

1982 213 266 479 2001 40 -466 -426

1983 219 179 398 2002 57 -354 -297

1984 179 433 612 2003 3 137 140

1985 123 99 222 2004 8 -720 -712

1986 155 -122 33 2005 9 181 190

1987 107 -190 -83 2006 51 710 761

1988 150 -28 122 2007 120 559 679

1989 166 184 350 2008 158 747 905

(16)

20 15 10 5 0 5 10 15 20 0-4

5-14 15-19 20-29 30-39 40-49 50-59 60-64 65-74 75+

Věková skupina

Počet obyvatel (%)

Česká republika Mladá Boleslav

Obr. 4: Porovnání věkové struktury Mladé Boleslavi a České republiky. Zdroj dat: ČSÚ, 2001

3.5 Pozice města v regionu a v republice

Město Mladá Boleslav je přirozeným centrem regionu. Přítomnost Škody Auto a.s., což je největší česká firma co do objemu tržeb, dává městu specifické postavení.

Na podniku je závislá celá česká ekonomika. Město je průmyslovým centrem, jehož poskytování pracovních příležitostí přesahuje rámec regionu. Nepřímo je zdrojem pracovních příležitostí prostřednictvím mnoha firem, které navazují na automobilový průmysl. Ekonomická prosperita se odráží i ve vysoké kupní síle obyvatel.²¹

Mladá Boleslav je vnímána také jako centrum vzdělávání. Disponuje dobrou vybaveností v oblasti školství, rozvinuté je hlavně střední školství. Ve středním školství je vzděláváno 6 262 studentů (2007) ve 13 školách²², což je ve srovnání např.

s velikostně podobným Jabloncem nad Nisou (3 499 studentů v 8 školách) vysoká hodnota.²³ Mladá Boleslav je centrum obchodu, vysoká kupní síla obyvatel láká nové podnikatele a investory. Finanční prosperita města se projevuje i ve sportu. I přesto že Boleslav nepatří mezi největší česká města, sportovní kluby jsou velmi úspěšné a město je zastoupeno v nejvyšších ligách většiny týmových sportů. Na národní úrovni se navíc Škoda Auto a. s. prezentuje sponzorováním olympijského týmu, hokej a cyklistika jsou sponzorovány na mezinárodní úrovni. Jedním z faktorů, proč tomu tak je, je opět

23 Strategický plán města Jablonce n. N. 2010 [cit. 2010-04-20]. 1. regionální rozvojová a. s., 2007 120 s.

Dostupné z WWW: <http://www.mestojablonec.cz/cs/mestsky-urad/dokumenty/hlavni-dokumenty.html>

(17)

finanční zajištění. Mladá Boleslav je i historickým centrem, tato funkce byla však vývojem města zatlačena do ústraní. V neposlední řadě stojí funkce sídla jako dopravního uzlu, což se týká zvláště železniční nákladní dopravy.²⁴

Význam Mladé Boleslavi dokumentuje také Hamplova socioekonomická regionalizace (2001), kde je vytvořena hierarchie sídel na základě jejich spádovosti.

Velikost jednotlivých regionů je určena metodou gravitačního modelu, ze kterých obcí je do center činěna dojížďka. I když je MB 26. největší v ČR, významově je na 15.

příčce. Je tak řazeno mezi nejdůležitější mikroregionální centra. Nadřazeným centrem je jí Praha, která je v ČR jediným mikroregionálním centrem.

Obr. 5: Sociogeografická regionalizace České republiky. Zdroj: M. Hampl, 2001

(18)

4 Stavební rozvoj od začátku 20. století

Motto: „Z hlediska architektury je město prostorovým výtvorem a vyžaduje hodně času, abychom ho poznali. Tvorba měst je proto také uměním, odehrávajícím se v čase.“ ²⁵

4.1 Rozvoj na počátku století

Mladá Boleslav se v poslední čtvrtině 19. století řadila mezi menší česká města.

Na počátku století ve městě neprobíhala žádná převratná výstavba. Jediný větší urbanistický záměr realizovaný v této době bylo zbudování Palackého ulice. Tato ulice je rovnoběžná na výpadovou třídu TGM a od začátku století byla vytyčena jako ulice svým způsobem reprezentativní. Především v její horní části jsou budovy sloužící městu. Mezi lety 1900 – 1910 zde postupně vyrostly měšťanská škola, reálka (dnes gymnázia), na protější straně pak sokolovna a městské divadlo. V roce 1917 doplnila ulici budova banky.²⁶ Před válkou vzniká také dnes významné náměstí Republiky, i když tehdy až do 20. let 20. století plnilo pouze funkci vojenské jízdárny. Jinak ve městě pokračoval trend tvoření relativně rozptýlené zástavby. Přibylo několik činžovních domů a pro budoucí rozvoj bylo přínosné zprovoznění nové vodárny a místní železniční dráhy.²⁷

4.2 Prvorepubliková éra

Impulsem pro rozvoj byl vznik Československé republiky 28. října 1918. I přes krátké trvání svobody toto období přineslo celé zemi i Mladé Boleslavi převážně pozitivní vývoj.²⁸ Význam města se stupňoval. Město se stalo důležitou dopravní křižovatkou. Podle úředního sčítání dopravy byla dálková silnice Praha – Mladá Boleslav nejvíce frekventovanou silnicí Čech a Moravy. ²⁹ Příčin, proč tomu tak bylo, bylo více. Špatné železniční napojení na Prahu, které trvá dodnes, mohlo již v té době zavdat k preferování silniční dopravy. Průmyslovost města byla také jedním z faktorů, např. dovoz dílů pro firmu L&K z Anglie. MB byla dopravní křižovatkou i kvůli poloze mezi Prahou a Libercem, což trvá dodnes. S významem města rostl i počet obyvatel a tedy i potřeba výstavby nových domů. V největší stavební krizi bylo po válce postaveno

25 LYNCH, K.: Image of the city. Obraz města. 1960 [překl. 2004]. s. 1

26 MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník. 2007. s. 42, 74

27 Kolektiv autorů: Mladoboleslavsko v proměnách času. 1997. s. 127

28 HERČÍK, K., KRÁLÍK, J.: Mladá Boleslav továrna ve městě – město v továrně. 2005. s. 100

29 Kolektiv autorů: Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, Nové Benátky. 1941. s. 56

(19)

170 obytných domů.³⁰ Ve 20. letech vznikalo Podchlumí (obyvateli města kvůli písčitému podloží zvané také jako Maroko), nouzová kolonie daleko za městem. Domy byly stavěny z odpadního stavebního materiálu. Podchlumí sloužilo k ubytování chudších lidí. Kvůli kriminalitě části bydlících mělo nevalnou pověst.³¹ V roce 1930 zde bydlelo 469 obyvatel.³² Životní úroveň obyvatel ve městě jinak díky průmyslu stoupala.

Město se stalo atraktivní lokalitou pro bydlení. Výstavba v centru města ale v této době probíhá převážně neorganicky. „Tehdy vzniká nezbytná nutnost zaměření a zplánování stávajícího stavu rozptýlené zástavby s potřebou vypracování celkového výhledového plánu provozně a esteticky organizované výstavby.“³³ Aby se tedy město nerozvíjelo chaoticky, bylo nutné usměrnit rozvoj pomocí odborného posudku.

Ve snaze získat správné podklady vývoje města, přistoupila Mladá Boleslav v roce 1921 k získání nového regulačního a zastavovacího plánu. Jeho sestavením byl pověřen ing. arch. František Janda. Plán určil, jakým směrem se bude ubírat stavební rozvoj a které plochy budou využity k bytové výstavbě. Janda v regulačním plánu identifikuje severní a západní směr rozvoje (viz obr. 6 a 7). Roztroušenou zástavbu města s novými navrženými oblastmi propojuje radiálami do sevřeného celku. Osu tvoří ústřední bulvár vedoucí až do Kosmonos, vedlejší ulice ho protínají jako kružnice a elipsy. Rozvojové plochy pravidelně prokládá parky a určuje prostor pro průmysl a dopravu, osídlení, obchody, veřejné budovy, nemocnici i letiště. Zároveň nezasahuje do staré historické zástavby. Nová zástavba by na severu sahala až ke Kosmonosům.³⁴ Vyjádřena je myšlenka, že u hlavních silnic budou tříposchoďové a dvouposchoďové domy, zatímco u vedlejších dvouposchoďové a jednoposchoďové. Nízkopodlažní obydlí by tak byly chráněny před vlivy pramenící z provozu na hlavních boleslavských třídách. Domy by sloužily jako protihluková bariéra.

Plán zvažuje nutnost zajištění potřebných vývojových prostranství a tím účelné rozdělení města. Město by mělo být rozděleno na obchodní, obytnou, průmyslovou, sociální a školsko-kulturní část. Předpokládal se přesun všeho průmyslu na východ (k hlavnímu nádraží), čímž by došlo k ozdravení centra města. Není předpokládán další rozvoj Škodových závodů. S veškerým územím, které pod Škodu dnes spadá, se v plánu počítalo pro výstavbu obytných čtvrtí. Na západě města by se z Jičínské ulice (tehdy do

30 Almanach VII. sjezdu čs. inženýrů v Mladé Boleslavi v červnu 1927. s. 296

s. 136

33 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 166

(20)

ní zahrnuta i třída TGM) udělala reprezentativní ulice s jednotnou výstavbou a úředními budovami. Základem byla budova Krajského soudu (dostavěna roku 1928). Regulační plán poukazuje i na problémy s dopravní infrastrukturou – nevhodnost vedení dopravy přes město, na mnohdy nedostatečnou šířku ulic a na špatnou situovanost železničního nádraží. Janda si také uvědomuje důležitost zachování tváře historického jádra města, do nějž by se výrazněji nemělo zasahovat. Případné přestavby by měly být výškově omezeny. Problémem je automobilová doprava, pro kterou úzké ulice Starého města nejsou vhodné, proto do budoucnosti navrhuje vyřešit komunikační odlehčení.³⁵

Obr. 6: Návrh severního směru rozvoje města. Zdroj: Regulační plán 1923

Obr. 7: Návrh západního směru rozvoje. Zdroj: Regulační plán 1923

35 Almanach VII. sjezdu čs. inženýrů v Mladé Boleslavi v červnu 1927. s. 299-301

(21)

Na základě regulačního plánu vznikaly v okrajových částech města nové čtvrti rodinného bydlení.³⁶ Planiny jižně od města byly považovány za ideální, překážkou však byla vodoteč Klenice. Nový silniční most přes Klenici zajistil dopravní spojení těchto planin s městem a tak bylo ve 30. letech umožněno zbudování čtvrtí Dubce (název planiny již od dob, kdy zde býval dubový les), Sahara (název díky písčitému podloží) a Belveder (z italského belvedere – krásný výhled, díky poloze nad údolím Jizery)³⁷. Západně od města proběhla ve stejné době intenzivní výstavba, nové části města dostali název Slavoj (podle zdejšího fotbalového klubu) a Rozvoj (v 60. letech díky nové panelové zástavbě). Na severu města vznikla Kolonie (sídliště zbudované pro ubytování zaměstnanců nedaleké Klingerovy textilky a jejich rodin) a v místech, kde se říkávalo kvůli písčitému podloží Na Pískách, vznikla čtvrť Habeš, dodnes tvořená hlavně jednopodlažními rodinnými domky. Africké názvy vznikly se vzrůstajícím vzděláním a informovaností obyvatel z tisku a cestopisů (velkou událostí byl vpád Mussoliniho do Etiopie, tehdy Habeš), do té doby si lidé vystačili s obecným názvem.³⁸ 4.3 Druhá světová válka

Stavební rozvoj pokračoval i přes příchod druhé světové války. U náměstí Republiky vyrostlo několik moderních několikapatrových obytných domů. Výstavba pokračuje i na Slavoji.³⁹ Rekonstruován je areál Okresního úřadu a do provozu je uvedena pohřební síň na Novém hřbitově.⁴⁰ Vedení města je nespokojeno se způsobem rozvoje. Dochází k rozporům mezi plánem a skutečností. Je to odůvodněno tak, že

„rozpory se prohlubují stupňovaným zatížením vnitřní dopravy ve městě a narůstající zástavbou, kde se uplatňovaly často úzké osobní a zištné zájmy majitelů pozemků a stavebních podnikatelů“. Město proto zadává místním architektům vypracování ideové studie vedoucí ke zlepšení stavu. V roce 1944 je zadaný plán dokončen prof. dr. ing.

arch. E. Hruškou, specialistou v urbanismu. Plán je podložen důkladným průzkumem celé městské aglomerace a jejího vnitřního složení. Byly zpracovány statistiky jako např. pohyb a rozvrstvení obyvatelstva. Plán zhodnotil také stávající objekty v nové i

36 Almanach VII. sjezdu čs. inženýrů v Mladé Boleslavi v červnu 1927. s. 296

37Encyclopædia Britannica [online]. 2010 [cit. 2010-04-20]. Belvedere. Dostupné z WWW:

<http://www.britannica.com/EBchecked/topic/60201/belvedere>.

39 MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník. 2007. s. 74, 83

(22)

historické části města a technické a dopravní záměry. Byl vypracován náčrt upravovacího plánu pro 45 000 obyvatel, což je téměř dvojnásobek oproti stávajícím cca 23 500 obyvatel.⁴¹

Plán do užší aglomerace zahrnuje i obec Čejetice, kam by byla umístěna část průmyslu, do blízkosti železničního nádraží. Hlavní průmyslová oblast je ale navržena v sousedství automobilky. Již touto dobou jsou zde kromě automobilky také dvě slévárny, čili by se pouze pokračovalo v rozvíjení průmyslu v této části města. Oproti Jandově regulačnímu plánu ponechává prostor mezi Boleslaví a Kosmonosy bez zástavby a navrhuje široký zelený pás, kde by byl zbudován také stadion a lázně.

Zástavbu na jihu naopak sceluje s městem. Výhledově předpokládá připojení poměštělých okolních obcí, jako jsou Kosmonosy, Čejetice a další. K tomu opravdu za 30 let od vypracování plánu dojde. „Vlastní skladba městské aglomerace navržená prof.

Hruškou je volně koncipovaná s rozhledem a možnostmi pružnějšího přizpůsobení narůstajícím potřebám města.“⁴²

Mladá Boleslav v průběhu 2. světové války příliš nepociťovala její ničivé důsledky. Změny se děly spíše na administrativní úrovni. Město se dostalo pod okupační správu. Vzhledem ke změnám hranic se Boleslav najednou ocitla v blízkosti Německa. Přizpůsobilo se také využití budov, v roce 1944 byly některé školy i další budovy proměněny na vojenské lazarety.⁴³ V posledních dnech okupace zasáhl Mladou Boleslav ničivý nálet. Jeho smysl nebyl nikdy zjištěn, ani jeho původce, útok je připisován německému letectvu přestože tou dobou nemělo žádné letiště ze kterého mohlo vzlétnout.⁴⁴ Při útoku zahynulo 135 Čechů a mnoho dalších přišlo o střechu nad hlavou. Poškozeno bylo přes 50 domů, vážně také automobilka, dopravní komunikace a několik veřejných budov.⁴⁵ V květnu 1945 převzal správu města Místní národní výbor, který zorganizoval obnovu města. Prvořadými úkoly pro fungování města se stala oprava a zprovoznění automobilky, rekonstrukce silničních komunikací a v další řadě obnova řady objektů. Úklid a opravy se podařilo realizovat rychle díky dobrovolné pomoci občanů i díky nucené práci internovaných Němců. V průběhu let 1945-1946 proběhl odsun německého obyvatelstva.⁴⁶

43 HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 35-38

45 HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 35-38

(23)

Obr. 8: Realizovaný rozvoj Regulačního plánu města Mladé Boleslavě. Zdroj: vlastní zpracování

(24)

4.4 Socialistická éra

Komunistická moc po válce narůstala v Mladé Boleslavi tak jako v celém Československu, což dokládají i vyhrané volby v květnu 1946. Tvrzení, že vítězství KSČ bylo mnohem méně výrazné než v jiných regionech⁴⁷, není přesné. Bylo zjištěno, že KSČ ve volebním okrese Mladá Boleslav získala 45 – 49,9 %. Vůči Čechám (43,25 %) to byl jen velmi mírný nadprůměr.⁴⁸ Komunisté obsadili vedoucí pozice ve správních orgánech a do velkých podniků dosadili národní správu. V roce 1948 je dovršen komunistický převrat a znárodnění majetku. Podniky jsou zestátněny a začleněny do velkého, centrálně řízeného podniku.⁴⁹ Ideologii nově nastalého režimu se podřídilo i přejmenování velké části ulic a náměstí. V centru města bylo nám. V. I.

Lenina (dnes nám. Republiky), Stalingradské nám. (dnes nám. Míru), výpadové ulice se přejmenovaly na třídu maršála Stalina (dnes třída TGM) a třída Rudé armády (dnes třída V. Klementa).⁵⁰ Ve městě se změnily ekonomické, sociální i kulturní podmínky života.

Společnost ale trápila bytová krize. „Počet žádostí na MNV neklesal pod 7 tisíc a uspokojit se ročně dařilo mezi 700 – 1000 žadatelů.“ V první dvouletce, která měla především pracovat na obnově válkou zasaženého hospodářství, vyrostlo krátce po válce několik domů, to však problém dlouhodobě neřešilo.⁵¹

V této době MNV zpracovával nový územní plán města. Odpovědný za něj byl ak. arch. Josef Saal. Plán opouštěl některé z dobrých myšlenek E. Hrušky a nepočítal s větším rozšířením města. Kvůli zvýšeným požadavkům na komplexnost řešení byl již v roce 1955 vypracován ing. arch. J. Hrbkem další plán – územní plán aglomerace Mladé Boleslavi. V něm je opět navázáno na řešení E. Hrušky. Ani tento plán dlouho nevydržel. Již v době jeho tvorby se rozhodlo o masivním rozšíření automobilky. Toto rozhodnutí zásadně ovlivnilo budoucí výstavbu. Požadavek na umístění a rozšíření důležitého průmyslového podniku a rozsáhlé bytové výstavby znamenal nové sestavení technicko-hospodářských směrnic a nutnost vypracování směrného územního plánu mladoboleslavské aglomerace. Zpracováním projektu byli pověřeni architekti Jaroslav Kosík a František Řezáč pod vedením ak. arch. Osvalda Döberta. Hlavním cílem bylo vypracovat komplexní reálné řešení řešící otázku chodu města, jeho ekonomiky a

48Fronta.cz [online]. 2010-04-05 [cit. 2010-04-20]. Volby 1946 - vítězství KSČ a odsun Němců.

Dostupné z WWW: <http://www.fronta.cz/dotaz/volby-1946-vitezstvi-ksc-a-odsun-nemcu>.

50 MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník. 2007. s. 30, 50, 74, 76

(25)

životního prostředí. Bytový fond na začátku práce na SÚP byl ve špatném stavu. Město mělo pro cca 25 000 obyvatel 7633 bytů. Na kanalizaci bylo napojeno 82% bytů, na vodovod 79% bytů. Počet žádostí o byt za deset let sice klesnul na 2392, bytová krize ale stále přetrvávala.⁵²

Návrh plánu stanovil, že město bude pokračovat v rozšiřování na sever a východ. Mladou Boleslav a Kosmonosy řešil jako souměstí s ponecháním vlastní charakteristiky obou měst. Individuální a družstevní výstavba byla umístěna na Dubce, do Čejetic a do Debře. Historickou část města hodlal asanovat. Průmysl se plánem umístil na severovýchod, s možností zavlekování. Pro potravinářský průmysl je vymezen prostor u hlavního nádraží. Protože plán řeší celou aglomeraci, je v něm navržen i rozvoj okolních obcí. SÚP byl schválen 17. 7. 1958 a od té doby výstavba města postupovala podle něj. Realizace SÚP však nebyla zcela jednoduchá ani obvyklá.⁵³

V roce 1960 byl na celostátní konferenci KSČ vyhlášen úkol zlikvidování bytového problému v ČSSR. Konference stanovila čtyři zásady, podle nichž se při tom mělo postupovat: nezastavovat zemědělskou půdu a zkoumat, jak umístit bytovou výstavbu do města, zachovat vysokou estetickou a kulturní úroveň architektury, stavět montáží z předem připravených dílců, a dodržovat komplexnost výstavby – současně s byty stavět budovy občanské vybavenosti a obchody, a budovat klidové plochy.⁵⁴ Realizace dosažení těchto cílů v Mladé Boleslavi se opět ujímá tým O. Döberta. Döbert kritizuje přístup jiných měst. Nesouhlasí se šířením okrajových sídlišť, která vedou k faktu, že většina obyvatel města bydlí na periferii. Kritika se dotýká i uniformity domů.⁵⁵

Nakonec bylo rozhodnuto, že boleslavská bytová výstavba v bude probíhat zcela revoluční formou, a to rekonstrukcí centra města. „Její uskutečnění mělo prokázat, že tato forma je politicky únosná a ekonomičtější než výstavba okrajového sídliště na volných plochách.“ V roce 1960 tedy vzniknul projekt na přestavbu hlavní třídy města – dnešní třídy TGM a Jičínské ulice, tehdy tvořící jednu ulici. Tou dobou byla přejmenována z třídy maršála Stalina na třídu Lidových milicí tak jako Stalingradské nám. na nám. Míru a bylo jasné, že spolu s novými názvy čeká střed města i nový vzhled. Koncept výstavby byl schválen a vytyčil se hlavní cíl „do roku 1965 změnit

52 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 335-337

53 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 339, 344

55 DÖBERT, O.: Od fantazie ke skutečnosti. 1965. s. 9

(26)

charakter města“. Důvodem, proč se rozhodlo právě pro variantu přestavby města, byl fakt, že varianta splňovala předsevzaté zásady likvidace bytového problému v ČSSR.

Přestože část obyvatel s projektem nesouhlasila, jejich názor neměl váhu proti rozhodnutí města. Na stejně velké ploše, kde do té doby stálo 33 starých bytů, bylo vybudováno 1800 nových bytů. Tím byla splněna první zásada. Druhou zásadu naplnilo upuštění od uniformity domů. Bylo vyprojektováno několik různých typů domů, aby nebyly stejné, a různorodosti bylo dosaženo také nejednotnou výškou bloků (viz obr. 8).

Třetí zásadu splnilo zavedení nové technologie při výstavbě.⁵⁶ Stavělo se tzv.

typizovanou výstavbou, čili skládání z prefabrikovaných hromadně vyráběných dílů, které byly na místě snadno sestaveny.⁵⁷ Novou technologií byl montovaný skelet, kromě klasických skeletů pro šestiposchoďové domy byl v Mladé Boleslavi dokonce experimentálně použit rozšířený dvanáctiposchoďový skelet. Mluví se o tzv.

„zprůmyslnění stavebnictví“. Po úspěchu byl způsob využití montovaného skeletu využit i v dalších městech. Čtvrtá zásada, komplexnost výstavby, byla zahrnuta v plánu výstavby.⁵⁸

Obr. 9: Území modifikované v 60. letech. Zdroj: mapy.cz

Přestavba centra města je dokončena v roce 1967. Výsledné řešení je úspěšné díky pečlivé koncepční přípravě.⁵⁹ Döbertovo dílo bylo v ČSSR přijato velmi kladně.

56 DÖBERT, O.: Od fantazie ke skutečnosti. 1965. s. 12-15

57 RAEKBURN, M. et. al.: Architecture. 1980. s. 271

58 DÖBERT, O.: Od fantazie ke skutečnosti. 1965. s. 12-15

59 ŠEVČÍK, O., BENEŠ, O.: Architektura 60. let. 2009. s. 77

(27)

Za svoje zásluhy byl Döbert oceněn čestným titulem laureáta státní ceny Klementa Gottwalda. Boleslav se stala vzorem pro výstavbu v dalších městech.⁶⁰

Dnešní pohled na přestavbu Mladé Boleslavi je spíše kritický. Vybourání jádra města je označováno za kulturní genocidu. Architekt Rostislav Švácha říká, že „Döbert vůbec nebyl schopen pochopit, že nezajímavá zástavba v okruhu historického centra Mladé Boleslavi je pro identitu města nesmírně důležitá“. Nebyla doceněna městotvornost čtvrtí z devatenáctého století.⁶¹ Za nekulturní a nepietní je považována také likvidace hřbitova u sv. Havla, u nám. Míru. V jeho prostorech vznikl park.⁶²

Obr. 10: Letecký pohled od západu na třídu Lidových milicí, dnes třída TGM. Zdroj J. Votava

V roce 1970 bylo dokončeno budování vícepodlažních panelových domů pro ubytování zaměstnanců AZNP. Vzniká téměř 1 500 bytových jednotek.⁶³ V sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století šla již urbanistická nápaditost stranou. Masivní nárůst obyvatel způsobil, že cílem se stalo pouze postavit co nejvíce bytů v co nejmenším čase. V těchto letech tedy vzniká v prostorech mezi Mladou Boleslaví a Kosmonosy sídliště Severní město. „Navíc zbudování obchodní sítě a služeb

60 DÖBERT, O.: Deset let z tisíce. 1974. s. 131

61 VOLF, P.: Ze sídliště neodejdu. Reflex. 14.12.2000, 50/2000, s. 23-25. Dostupný také z WWW:

<http://www.reflex.cz/Clanek4167.html>.

(28)

uvnitř sídliště znamenalo zároveň zanedbání těchto oblastí v centru města a tím jeho postupné chátrání a vylidnění“.⁶⁴ Na výstavbě sídliště se podílela i automobilka, většina nových obyvatel patří mezi její zaměstnance. Po otevření odborného učiliště navíc nechala na třídě Václava Klementa postavit internát, který pojme 400 učňů.⁶⁵

Výstavba sídliště s sebou nese vždy i negativa. Uniformní vzhled domů stěžuje orientaci. Nebyla vytvořena žádná plocha, která by zastávala funkci náměstí.

V sídlištích se nevytvořily předpoklady sociálního života, lidé zde žijí v anonymitě. To a další faktory, např. malý plošný standard bytů a špatné estetické působení, můžou vést k méně kvalitnímu životu. Problémem je také jistá míra perifernosti – přestože zde žije většina obyvatel města, centrum města je umístěno jinde.⁶⁶

Zásadní stavbou pro město byla rychlostní silnice R10. Vedena byla po východní hranici města, v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby. Její výstavba probíhala v 80. letech. Rychlostní silnice R10 měla nahradit starou boleslavskou silnici.

„Stará silnice byla vůbec pod republikovým průměrem. Nejen, že vedla přes každou obec, ale nevyhovovala hlavně šířkou“. Úseky silnice se stavěly postupně směrem od Prahy až k Turnovu, kde se napojuje na R35 vedoucí do Liberce. Silnice R10 pomohla ve spojení s Prahou nejen Mladé Boleslavi, ale i České Lípě a Jičínu.⁶⁷

4.5 Novodobý vývoj

V 90. letech následovala reorganizace společnosti po revoluci v roce 1989.

Sovětská vojska opustila město definitivně v letech 1990-1991. Po nich zbyly ve městě jen zdevastované objekty kasáren. Restrukturalizace spočívala také v privatizaci obchodu a služeb. Privatizovaly se i byty. Zatímco před privatizací město spravovalo 6 493 bytů, v roce 2009 zbývalo v rukou města jen 751 bytů a plánem je 500 bytů.

Trvalo dlouho, než se opět začaly stavět nové byty.⁶⁸

66 ZDI [online]. 2009 [cit. 2010-04-20]. Urbanismus a územní plánování. Dostupné z WWW:

<http://czonkin.iglu.cz/zdi/slajdy.html>.

67 SLOVÍK, J.: Dalnice.com [online]. 2002-02-12 [cit. 2010-03-06]. Rychlostnice R10 (rychlostní silnice). Dostupné z WWW: <http://www.dalnice.com/r/r10/r10.htm>.

68 DONÁT, J.: Boleslav po sametu. 1. vyd. Mladá Boleslav: Město Mladá Boleslav, 2009. s. 13

(29)

Obrázek 11: Územní plán sídelního útvaru Mladá Boleslav. Zdroj: T-Mapy, 2008

V roce 1994 se zahájily práce na dosud poslední územně plánovací dokumentaci. Územní plán sídelního útvaru Mladá Boleslav byl zhotoven pod vedením ing. arch. Pavla Koubka. Schválen byl v roce 1999, od té doby prošel pěti změnami.

Vytyčeny byly nové rozvojové plochy.⁶⁹ V letech 2001 – 2005 byla realizována

69 Ústav územního rozvoje [online]. 2002-2010 [cit. 2010-04-10]. iLAS. Dostupné z WWW:

<http://www.uur.cz/iLAS/ilas_tiskRL98.asp?RC_UPD=21185890>.

(30)

demolice bývalých kasáren a na jejich místě vyrostly moderní panelové domy s celkovou kapacitou 349 bytových jednotek. Další prostorové změny jsou navrženy na předměstí. Nejvýznamnější rozvojové lokality jsou Dubce I a Dubce II na jihu města (viz obr. 10). Odhadovanou možností je postavení 460 a 630 rodinných domů. Ostatní lokality jsou především v okrajových městských částech. Další variantou je obnova bytů v historickém centru města, v okolí Staroměstského náměstí.⁷⁰

Tab. 4: Rozvojové lokality podle ÚP sídelního útvaru Mladá Boleslav. Zdroj: Profil města MB

Kromě bytových projektů byly realizovány i důležité projekty v infrastruktuře a vybavení města. Za největší investiční akci v novodobých dějinách města se pokládá zahloubení železnice pod třídou Václava Klementa. Křížení vysoce frekventované třídy a stejně tak vytížené železnice způsobovalo časté dopravní zácpy, prodlužovala se doba průjezdu městem. Úrovňové křížení bylo kritizováno již od 50. let. Rozhodnutí změnit tuto situaci vzniklo krátce po pádu komunismu. Od roku 1992 se začalo pracovat na projektu. Diskutována byla nejprve varianta podjezdu silnice pod železniční tratí,

„10.2.1998 ovšem městské zastupitelstvo schválilo dražší, avšak architektonicky čistší variantu, kterou bylo zahloubení trati“. Financování proběhlo za spoluúčasti města, státu, Českých drah, Škoda Auto a.s. a správců sítí. Na sklonku roku 2003 byla stavba úspěšně dokončena a otevřena. Realizace trvala 17 měsíců.⁷¹ Dalším příkladem společného projektu města a Škody Auto a. s. byla realizace vysokoškolského zařízení.

V roce 2000 zahájila provoz Škoda Auto Vysoká škola, což je v České republice první a

70 Strategický plán rozvoje Mladá Boleslav. 2005. s. 33 Dostupné z WWW:

<http://www.mb-net.cz/?page=cz,dokumenty>

71 Informační leták Železnice již nerozděluje Mladou Boleslav. 2004