VOLNO ASOVÉ AKTIVITY DOSPÍVAJÍCÍCH V DOMOV MLÁDEŽE

(1)

Technická univerzita v Liberci

FAKULTA P ÍRODOV DN -HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

Katedra: Pedagogiky a psychologie Studijní program: B7505 Vychovatelství Studijní obor: Pedagogika volného asu

VOLNO ASOVÉ AKTIVITY DOSPÍVAJÍCÍCH V DOMOV MLÁDEŽE

TEENAGERS FREETIME ACTIVITIES IN A YOUTH HOME

Bakalá ská práce: 12 – FP – KPP – 72

Autor: Podpis:

Hana Stejskalová (Hrdinová)

Vedoucí práce: PhDr. Jana Wernerová, Ph.D.

Konzultant:

Po et

stran graf obrázk tabulek pramen p íloh

66 5 0 27 15 1+1CD

V Liberci dne: 23. dubna 2013

(2)

(3)

(4)

ýestné prohlášení

Název práce: Volnoþasové aktivity dospívajících v domovČ mládeže Jméno a pĜíjmení autora: Hana Stejskalová

Osobní þíslo: P 10000134

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakaláĜskou práci se plnČ vztahuje zákon þ.

121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (autorský zákon), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zejména § 60 – školní dílo.

Prohlašuji, že má bakaláĜská práce je ve smyslu autorského zákona výhradnČ mým autorským dílem.

Beru na vČdomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakaláĜské práce pro vnitĜní potĜebu TUL.

Užiji-li bakaláĜskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vČdom povinnosti informovat o této skuteþnosti TUL; v tomto pĜípadČ má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladĤ, které vynaložila na vytvoĜení díla, až do jejich skuteþné výše.

BakaláĜskou práci jsem vypracoval/a samostatnČ s použitím uvedené literatury a na základČ konzultací s vedoucím bakaláĜské práce a konzultantem.

Prohlašuji, že jsem do informaþního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakaláĜské práce, která je identická s tištČnou verzí pĜedkládanou k obhajobČ a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivČ.

V Liberci dne: 23. dubna 2013

(5)

PodČkování:

DČkuji všem, kteĜí se podíleli na této práci, zejména pak PhDr. JanČ Wernerové, Ph.D. za odborné vedení práce, poskytování cenných rad a pĜipomínek, a dČkuji své rodinČ za trpČlivost, kterou se mnou mČli.

(6)

Anotace:

BakaláĜská práce se zabývá problematikou trávení volného þasu dospívajících na vybraných domovech mládeže. Cílem této práce je zjistit, zda se liší volný þas 15 a 16letých v porovnání s 18 – 23letými a zda je rozdíl v trávení volného þasu dospívajících studujících maturitní obory v porovnání se studujícími tĜíleté uþební obory. Práci tvoĜí dvČ hlavní þásti. Jedná se o þást teoretickou, ve které jsou vymezeny pojmy související s obdobím dospívání a volného þasu. Praktická þást zjišĢuje pomocí nestandardizovaného dotazníku, jak skupina 64 dotazovaných tráví svĤj volný þas. Výsledky výzkumu jsou poté vyhodnoceny ve shrnutí a diskusi a interpretovány v závČru bakaláĜské práce.

Klíþová slova:

dospívající, dospívání, volný þas, volnoþasové aktivity, domov mládeže, maturitní obory, uþební obory, výsledky výzkumu.

Annotation:

This bachelor’s thesis looks into the issues of how teenagers from pre-selected foster care institutions spend their free time. The goal of this paper is to find out whether there is a difference between the free time of young people in the age of 15 and 16 compared to those aged 18 to 23, and also if such a difference exists between those studying at high schools and those studying trade schools. The thesis is comprised of two parts. The first one is theoretical, defining the terminology linked to coming of age and free time. The second part finds out how the group of 64 respondents spend their free time, doing so using a non-standardized test. The results of this research are then evaluated in the summary and the discussion and interpreted in the conclusion of this thesis.

Key words:

adolescent, adolescence, free time, free time activities, boarding school, opis-school leaving exam, apprentice subjects, research results.

(7)

Obsah

Úvod...9

1 Období dospívání...11

1.1 Hlavní psychologické charakteristiky období dospívání...12

1.1.1 Vývoj základních schopností, dovedností a zájmĤ:...12

1.1.2 Kognitivní výkon...12

1.1.3 Emoþní vývoj a socializace identity dospívajících...13

1.1.4 Navazování vztahĤ k vrstevníkĤm...13

1.1.5 Volba povolání...14

1.1.6 TČlo jako souþást identity...14

1.1.7 Proces nalézání a budování identity...14

1.1.8 Vztah adolescentĤ k dospČlým...15

1.1.9 Chlapci versus dívky...16

2 Zájmové vzdČlávání a volný þas...17

2.1 Co vlastnČ znamená pojem „volný þas“?...18

2.2 Historický vývoj výchovy ve volném þase...19

2.3 Funkce a možnosti volného þasu...21

2.4 PĜehled základních pojmĤ pedagogiky volného þasu...22

2.5 ýinitelé ovlivĖující zpĤsob trávení volného þasu þlovČka...23

2.6 Funkce a osobnost pedagoga, vychovatele...24

2.6.1 Znaky a rysy osobnosti pro výkon pedagogického povolání :...24

2.6.2 Dobrý pedagog by mČl být:...25

2.7 Školská zaĜízení pro zájmové vzdČlávání...26

2.8 Domov mládeže ...27

2.8.1 Provoz DM...27

2.8.2 VnitĜní Ĝád DM...27

2.8.3 Pracovníci DM...28

2.8.4 VýchovnČ vzdČlávací þinnost v DM...29

2.8.5 Domov mládeže BČlíkova 1387, Frýdlant...31

2.8.6 Domov mládeže, Zámeþek, Hejnice...31

3 Praktická þást...33

3.1 Cíl praktické þásti:...33

(8)

3.2 VýbČr a popis vzorku...34

3.3 Volba a popis nástroje...35

3.4 Volba a popis výzkumného plánu...35

3.4.1 PĜedvýzkum...35

4 Prezentace výsledkĤ...36

4.1 Výzkumná otázka þ. 1...36

4.9 UpĜesnČní výzkumu...51

5 Shrnutí a diskuse...55

ZávČr...62

Seznam pramenĤ...64

Seznam pĜíloh...66

(9)

Úvod

„Na následujících stránkách vstoupíme do volného þasu mládeže, oblasti þlenité a zajímavé, podnČtné, pĜínosné, avšak také nesnadné a nČkdy nedocenČné. Budeme v ní putovat po úzkých stezkách i širokých cestách do blízkých i vzdálených krajin, navštČvovat místa samoty jednotlivce i prostory þinností skupin spojených stejným zájmem. Staneme se svČdky prostého nicnedČlání, avšak také aktivního odpoþinku nebo pravidelné þinnosti spojené s úsilím, které pĜekonává pĜekážky a snaží se dosáhnout nároþných cílĤ.

Zúþastníme se individuálního konání i spoleþných þinností ve prospČch druhých lidí; spolu s dalšími úþastníky budeme prožívat napČtí, radost a štČstí z dobrého výsledku i nespokojenost z neúspČchu.

(Hofbauer, 2011, s. 7)

Dospívání je velmi tČžké období v životČ jedince: hledání své identity, svého místa na slunci, první lásky, první opravdu vážné partnerské vztahy a do toho obþasné hádky s rodiþi nebo jinými dospČlými o uznávání a pĜijímání autority. Je to ale období „vrcholu krásy“ a prvních životních zkoušek a získávání dĤležitých životních zkušeností. Ty mladého þlovČka utváĜejí i v další cestČ životem za pomoci dobĜe a smysluplnČ stráveného volného þasu. Základním þlánkem v trávení volného þasu je rodina, ta ale tuto funkci nedokáže plnČ zabezpeþit. Musí pĜece plnit tolik jiných úkolĤ. V tomto pĜípadČ nám pomohou jiné instituce, které se volnoþasovou problematikou zabývají. Je dobré dospívající mládež podporovat v zájmech a koníþcích, které je zajímají. Pokud mají pĜíliš volného þasu mohou nám sklouznout k nežádoucímu chování, kterému musíme nejlépe pĜedcházet, protože právČ prevence je nejdĤležitČjší. Spoleþnost si žádá spokojené mladé lidi, kteĜí právČ tím, jak tráví svĤj volný þas, utváĜejí dobré mezilidské vztahy, posilují své sebevČdomí, svou individualitu.

V této bakaláĜské práci se pokoušíme zjistit, jak dospívající, kteĜí jsou ubytovaní na domovČ mládeže tráví svĤj volný þas. Zda je nČjaký rozdíl v trávení volného þasu dle vČku nebo zda jinak tráví svĤj volný þas studující maturitních a uþebních oborĤ. Tyto výsledky pak mohou posloužit jako jakýsi odrazový mĤstek v další práci pĜevážnČ pedagogickým pracovníkĤm – vychovatelĤm, kteĜí se o nČ na domovČ mládeže starají. Zajímavé by také mohly být pro rodiþe, kteĜí v mnoha pĜípadech nevČdí, co jejich dČti ve svém volném þase

(10)

Teoretická þást bakaláĜské práce je zamČĜena na objasnČní pojmĤ dospívání, k jakým zmČnám dochází v tomto období a jak se s nimi chlapci a dívky vyrovnávají. Dalším dĤležitým pojmem je zejména volný þas, jeho charakteristika, historie a funkce. Teoretická þást se dále zabývá osobností pedagoga – vychovatele, jeho vlastnostmi a pĜedpoklady. V závČru je pojednáno o domovech mládeže jako takových, jakou funkci plní, co se v nich odehrává a seznamuje nás se dvČma domovy mládeže, ve kterých výzkum probíhal a jejich volnoþasovou nabídkou.

Praktická þást bakaláĜské práce je vČnována zpracování zvoleného typu prĤzkumu. Na základČ analýzy nestandardizovaného dotazníku se ptáme ubytovaných ve vČku 15 – 23 let na jejich trávení volného þasu.

Cílem bakaláĜské práce je zjistit a porovnat, jak tráví volný þas dospívající ve vČku 15 a 16 let a 18 – 23 let a studující maturitních a uþebních oborĤ.

Téma bakaláĜské práce jsem si vybrala proto, že pracuji jako vychovatelka na jednom ze zkoumaných domovĤ mládeže a výsledky výzkumu mi mohou pomoci v mé práci. Je tĜeba se zamyslet, k þemu jsme výzkumem došli, proþ tomu tak je, ale hlavnČ co a jak by se dalo zlepšit.

(11)

1 Období dospívání

„...každý þlovČk má svou vlastní cestu a jen skrze ni rozumí cestám jiných lidí...“

(ěíþan, 1990, s. 205) Podle ěíþana (1990, s. 205) mezi patnácti a dvaceti lety vrcholí mládí. V této dobČ je þlovČk nejkrásnČjší, tČlesnČ i duševnČ nejsvČžejší, nejdychtivČjší a nejbystĜejší. Bere svĤj život zodpovČdnČ do svých rukou.

Já si myslím, že tomu tak bylo, je a bude. Toto pČtileté období nazýváme obdobím - adolescence. Toto slovo je odvozeno od latinského adolesco – dospívat, vyvíjet se, ale také vzmáhat se, sílit, mohutnČt. Protože tato slova pro nás znČjí cize, budeme užívat radČji to þeské „dospívající“ a „dospívání“.

„Dospívání lze chápat jako proces zásadních biologických, psychologických a sociálních zmČn, jejichž prostĜednictvím zaþíná jedinec v prĤbČhu pĜíslušného vývojového období postupnČ získávat kompetence dospČlého.“

(Janošová, 2008, s. 196)

„Vstup do fáze dospívání je biologicky ohraniþen pohlavním dozráním. Dospívání je však pĜedevším dobou komplexnČjší psychosociální promČny, mČní se osobnost dospívajícího i jeho sociální pozice. Mladý þlovČk získává nové role, spojené s vyšší sociální prestiží.

Vztahy s rodiþi se stabilizují a zklidĖují. Vrstevníci jsou ještČ významnČjší, než byli.

Partnerské vztahy tohoto období bývají mnohem zralejší.“

(Vágnerová, 2000, s. 253)

„Dospívání je období tČžké a plné rozporĤ. Dospívající se musí vyznat sám v sobČ a najít své místo ve svČtČ, ovČĜit si co dokáže a co vydrží, sám sebe najít v nČjakém pĜesvČdþení a životním programu.“

(ěíþan, 1990, s. 204)

(12)

1.1 Hlavní psychologické charakteristiky období dospívání

1.1.1 Vývoj základních schopností, dovedností a zájmĤ:

Ļ Vývoj motoriky je v období dospívání zpravidla výraznČjší než v období pĜedcházejících – dospívající rychle získávají dovednosti vyžadující znaþnou sílu, hbitost jemnou pohybovou koordinaci i smysl pro rovnováhu.

Ļ Pokraþuje zde i vývoj vnímání, zejména vizuálního, jež dosahuje maxima a souvisí mnohem více s abstraktním myšlením.

Ļ Pokraþuje dále i vývoj Ĝeþi, i když to není na první pohled tak nápadné. Dále se rozvíjí slovní zásoba, složitost vČtné stavby i celková výrazová schopnost.

Rychlý rozvoj motorických, percepþních i ostatních schopností vede k novým a hlubším zájmĤm – k zájmu o sport, þetbu, hudbu a divadlo, pokusy o literární, hudební nebo výtvarnou tvorbu.

(Langmeier, KrejþíĜová, 2006, s. 147, 148)

1.1.2 Kognitivní výkon

Vývoj inteligence pokraþuje po celou dobu dospívání a ani na zaþátku dospČlosti není dosaženo vrcholu.

Hlavní pokroky, které myšlení dospívajících pĜináší podle Langmeiera a KrejþíĜové (2006, s. 150-152):

Ļ jsou schopni pracovat s pojmy, které jsou obecnČjší, abstraktnČjší, Ļ Ĝeší problémy s více Ĝešeními,

Ļ vytváĜí domnČnky, které nejsou opĜeny o reálnou skuteþnost, Ļ dokáží aplikovat logické operace nezávisle na obsahu soudĤ,

Ļ dokáží myslet o myšlení, vytváĜet soudy o soudech.

Nástup formálních operací umožĖuje také nový zpĤsob morálního hodnocení, mravních soudĤ, principu spravedlnosti.

(13)

1.1.3 Emoþní vývoj a socializace identity dospívajících

V tomto období se dospívající zbavují závislosti a vlivu na rodiþích a navazují užší a významnČjší vztahy s vrstevníky obojího pohlaví.

Fáze postupné stabilizace

Ļ Dochází k postupnému vyrovnání vztahĤ s rodiþi, dospívající dosáhují urþité samostatnosti, osvojují si zralejší zpĤsoby chování, nastává klidnČjší a ménČ konfliktní soužití.

Fáze psychického osamostatnČní

Ļ Ukonþení separace ze závislosti na rodinČ, dosažení úplné samostatnosti a vytvoĜení takové identity, která potvrzuje jedineþnou osobnost.

1.1.4 Navazování vztahĤ k vrstevníkĤm

Jak se postupnČ dospívající odpoutávají od rodiny, mají nutnost navazovat vztahy s druhými pĜibližnČ stejného vČku. To jim dává pocit jistoty a pĜipravují je pro nové další vztahy v dospČlosti. Toto rozšiĜování vztahĤ jakoby postupuje po urþitých stupních. Ty popisuje Langmeier a KrejþíĜová (2006, s. 154, 155) takto:

Skupinová izosexuální fáze

Ļ sklon vytváĜet skupiny složené z jedincĤ stejného pohlaví Individuální izosexuální fáze

Ļ potĜeba intimního párového pĜátelství, emoþní vztah k dĤvČrnému pĜíteli PĜechodná etapa

Ļ nejistý zájem o druhé pohlaví Heterosexuální fáze polygamní

Ļ skuteþné vztahy chlapcĤ a dívek, tzv. první lásky

(14)

Etapa zamilovanosti

Ļ hlubší porozumČní a oddanost druhé osobČ, vážné vztahy

TČmito stupni ovšem nemusí všichni dospívající projít. Vše je záležitost osobnosti, podmínkách rodiny, spoleþnosti. Mládež dnešní doby pĜedþasnČ dospívá, zaþíná brzy se sexuálním životem, ten je ovšem povrchní a oni dostateþnČ nepĜipraveni vplouvají do života dospČlých.

1.1.5 Volba povolání

Toto období považuji za jedno z nejdĤležitČjších. Svá pĜání mohou promČnit ve skuteþnost, ale musí brát v úvahu své schopnosti, školní prospČch, studijní požadavky atd. Volba povolání se tedy stává skuteþným problémem pro dospívající i pro jejich rodiþe. V patnácti letech dČti kolikrát neví, co by chtČli dČlat, a to se pozdČji odráží na jejich studijních nebo pracovních výkonech. Je dobré uspokojit nejen své individuální potĜeby, ale i zájmy spoleþnosti. Toto by mČlo být cílem dobré volby povolání.

(Langmeier, KrejþíĜová, 2006, s. 159)

1.1.6 TČlo jako souþást identity

DĤležitou souþástí identity dospívajícího je tČlesný vzhled. ýasto a v hojné míĜe se s ní dospívající zaobírá. Lze mluvit o narcistním zamČĜení (Vágnerová, 2000, s. 255). I ěíþan (1990, s. 207) mluví o jakémsi „vrcholu krásy“. Sama se ve své praxi shledávám s rozliþnými somatotypy dospívajících. NČkomu na vzhledu záleží ménČ, nČkomu více a nČkdo to vĤbec neĜeší. ZevnČjšek je ale stále brán jako prostĜedek k dosažení sociální akceptace a prestiže. Atraktivita je pĜedpokladem k dosažení úspČšnosti jak mezi vrstevníky, tak v soupeĜení s dospČlými autoritami.

1.1.7 Proces nalézání a budování identity

Hledat svou identitu znamená pĜedevším poznávat sám sebe (ěíþan, 1990, s. 237).

Dospívající si zaþíná uvČdomovat sám sebe a všímat si napĜíklad svých vlastností,

(15)

kterých si nikdy nevšímal, a tím pádem o nich nepĜemýšlel. Proþ tedy najednou ta zmČna?

Do popĜedí vstupují city, které je ovlivĖují, myšlenky, které se jim nelíbí, pĜichází jakýsi chaos a zmatek v jejich duši. Schopnost vnímat sebe samého, svou odlišnost od svých rodiþĤ, vrstevníkĤ, uvČdomovat si své chyby a pĜijímat za sebe odpovČdnost, jednat nezávisle na druhých bez nepĜimČĜených pocitĤ viny.

(Langmeier, KrejþíĜová, 2006, s. 161) Hledat svou identitu znamená þasto experimentovat, abychom formou pokusu a omylu našli svou pravou cestu. BouĜlivost, rozporuplnost a obtížnost adolescentního hledání lépe pochopíme, když si uvČdomíme, že nová identita znamená rozchod s ménČ uvČdomČlou, naivní, ale pĜece jen fungující identitou dítČte .

(ěíþan, 1990, s. 239) Každý dospívající je jiný, nČkdo najde sám sebe brzy a nČkomu to trvá déle. Dospívání je nároþné, úkolĤ je pĜíliš mnoho a nároky jsou vysoké.

1.1.8 Vztah adolescentĤ k dospČlým

Dospívající je vČtšinou kritický k hodnotám, názorĤm, chování a celkovému stylu života rodiþĤ. VytváĜí si tak pĜedstavu vlastního budoucího stylu života i své identity. Kritika rodiþĤ není pouhou negací všeho, co rodina pĜedstavuje, je spíše jedním ze zpĤsobĤ hledání (Vágnerová, 2000, s. 282). Oni hledají dospČlého, který by jim imponoval, pĜedstavoval pĜirozenou autoritu a bral je vážnČ a zásadnČ nesnáší slabost a nerozhodnost dospČlých.

(16)

1.1.9 Chlapci versus dívky

Na svČtČ neexistuje žádná spoleþenská skupina, národ ani etnikum, které by nevytváĜely urþité rozdíly mezi chlapci a dívkami a které by neodlišovaly mužskou a ženskou roli.

Každá spoleþnost tomuto rozdČlení zároveĖ pĜizpĤsobuje také výchovu potomstva.

Znamená to, že chlapci jsou vystavováni ponČkud jiným socializaþním vlivĤm než dívky.

(Janošová, 2008, s. 13) V dnešní dobČ feminismu, kdy se ženy hlásí o svá práva stejnČ tvrdČ jako muži, je to znát i na mládeži, která k nám pĜichází. Mezi dČvþaty se vyskytují hodnČ prĤbojné typy, které nemají problém se prosadit kdekoli. UprostĜed se pohybují typy, které se dají ovlivnit, ale umí se i bránit. A nČkde na konci jsou tiché, klidné, nenápadné dívky, mající tendenci se nechávat manipulovat.

S chlapci je to tČžší v tom, že mají sklony k agresivitČ a velmi þasto volí násilí jako prostĜedek své moci. Ne všichni jsou však takoví. Zase záleží, z jaké pĜicházejí rodiny, zda je rodina funkþní, þi nikoli a hlavnČ, jaký vzor jim rodina dává. Podle toho se pak chovají i k dívkám. Stávají se z nich obdivovatelé ženskosti nebo naopak jejich odpĤrci a obþas i agresoĜi.

MČla bych pĜipomenout, že mužská role v rodinČ se ponČkud zmČnila a dochází k tzv.

krizi mužské role. Otcové tráví vČtšinu þasu v zamČstnání, þasto nebývají doma nebo dokonce odjíždČjí za prací daleko mimo domov. Matka se stává tou, která Ĝídí domácnost, musí þelit nepĜedvídatelným událostem, Ĝeší problémy jednoznaþnČ mužského charakteru. Tyto faktory pak tedy vedou k vČtší dominanci žen uvnitĜ domácnosti.

(Janošová, 2008, s. 21) V období dospívání dochází k zásadním biologickým, psychologickým a sociálním zmČnám jedince. Jako dobĜí pedagogové a vychovatelé bychom si mČli najít tu správnou cestu jak k dívkám, tak k chlapcĤm i s jejich rozdíly a zvláštnostmi. Podporovat zdravČ jejich individualismus, sebevČdomí, rituály, vztahy. Toto období je pro nČ nesmírnČ dĤležité, vždyĢ hledají svou identitu a v tom jim mĤžeme pomoci i my.

(17)

2 Zájmové vzdČlávání a volný þas

Život a výchova dnešních dČtí, dospívající mládeže a mladých dospČlých probíhá v rĤzných prostĜedích: vČtšinou nejprve u rodiþĤ a pozdČji, po založení rodiny, také s partnerem a dČtmi, ve škole, v pĜípravČ na profesi a pozdČji ve svČtČ práce, ve volném þase a jeho zájmových þi spoleþensky prospČšných aktivitách. Volnoþasové aktivity uskuteþĖované v tČchto prostĜedích mají rĤzný obsah a dosah, hodnotové zamČĜení a úþinky a pomáhají utváĜet jednotlivce, jejich skupiny, mladou generaci, celou spoleþnost.

ýasto se prolínají a navzájem podporují, nČkdy se však ve svém úþinku míjejí nebo si navzájem pĜekážejí. Ze všech tČchto dĤvodĤ význam výchovného zhodnocování volného þasu trvale roste.

(Hofbauer, 2004, s. 11)

Podle Bílé knihy (2001, s. 54) je zájmové vzdČlávání souhrn výchovnČ vzdČlávacích, poznávacích, rekreaþních a dalších systematických, ale i jednorázových þinností a aktivit smČĜujících k úþelnému a efektivnímu naplnČní volného þasu a umožĖujícívh získat vČdomosti a dovednosti mimo organizovanou školní výuku. Vede úþastníky k seberealizaci a sebepoznání, objevování vlastních schopností a jejich rozvíjení. Tím se podílí na kultivaci osobnosti, na rozvoji talentĤ a vede k vytváĜení a utužování sociálních vztahĤ a vazeb.

Souþasnou síĢ zájmového vzdČlávání tvoĜí specializovaná zaĜízení – stĜediska pro volný þas dČtí a mládeže, domy dČtí a mládeže a stanice zájmových þinností. PatĜí sem i mimovyuþovací þinnost školních družin, klubĤ, zájmových kroužkĤ ve školách,domovech mládeže a stĜediscích výchovné péþe o dČti a mládež a dalších výchovných zaĜízeních.

SíĢ zaĜízení pro volný þas zĤstává i nadále potĜebná. Proto je i v této oblasti tĜeba doporuþit další rozšíĜení nabídky, zejména v osvČdþeném systému stĜedisek pro volný þas a zlepšení jejich finanþní dostupnosti.

(Bílá kniha, s. 55)

(18)

2.1 Co vlastnČ znamená pojem „volný þas“?

Podle mne je volný þas dĤležitý k rozvoji každého jedince, aĢ už se jedná o dítČ, dospČlého þi seniora. Smysluplné využití vede k lepšímu životnímu stylu, je úþelnou prevencí sociálnČ patologických jevĤ dospívajících. ZvláštČ v období dospívání je trávení volného þasu velice dĤležitým bodem výchovy.

Ļ „Volný þas je možno chápat jako opak nutné práce a povinností, dobu, kdy si své þinnosti mĤžeme svobodnČ vybrat, dČláme je dobrovolnČ a rádi, pĜináší nám pocit uspokojení a uvolnČní.“

( Pávková a kol., 2001, s. 15)

Ļ „ Je to þást lidského života mimo þas pracovní a tzv. þas vázaný, který zahrnuje biofyziologické potĜeby þlovČka (spánek, jídlo, osobní hygienu), chod rodiny, provoz domácnosti, péþi o dČti, dojíždČní za prací a další nutné mimopracovní povinnosti. Volný þas je dobou, kterou má po splnČní tČchto potĜeb a povinností þlovČk k dispozici pro þinnosti sebeurþující a sebevytváĜející.“

(Hofbauer, 2011, s. 10)

Ļ „Za volný þas je považován þas, v nČmž jedinec svobodnČ, na základČ svých zájmĤ, pocitĤ a nálad, volí svou þinnost“.

(MŠMT, 2002. s. 6)

Ļ „Volný þas je nejpĜíjemnČji prožitá svoboda, má její omamnou vĤni a prostor k rozletu, ale i nutnost volby a z ní plynoucí odpovČdnost.“

(Spousta, 1994, s. 7)

Do þinnosti ve volném þase vstupujeme s oþekáváním, že zažijeme pĜíjemné zážitky a budeme z nich mít uspokojení. Jak jej budeme trávit, je naše svobodné rozhodnutí.

(19)

2.2 Historický vývoj výchovy ve volném þase

DĜíve nemČli lidé pĜíliš þasu nazbyt, 14 – 16 hodin pracovali na poli nebo nČkde jinde a zbylý þas spali, popĜípadČ se starali o domácnost. Teprve v zimČ si vyšetĜili þas na rozprávČní, rodinné záležitosti a komunikaci s jinými lidmi. To jim rozšiĜovalo obzory a shledávali to pĜínosem a obohacením svého života. Tak postupnČ vznikal volný þas. Byl to ovšem dlouhodobý proces.

NejdĜíve se zaþaly budovat „víkendové“ domy, ve mČstech vznikaly kluby, spolky a kavárny dospČlých. To byla ale záležitost bohatších vrstev obyvatelstva. PozdČji i pĜíslušníci dČlnictva zaþali usilovat o zkrácení pracovní doby, aby mČli více þasu na regeneraci pracovních sil. PostupnČ tak mČli lidé více þasu pro své záliby a vzdČlávací þinnosti.

(Pávková a kol., 2001 s. 23)

Práce už nestála tolik v popĜedí a pojem volný þas se stal pro tvrdČ pracující lid vítaným zpestĜením.

Nejprve se budovala zaĜízení s pĤvodním urþením pro dospČlé, která se pozdČji rozšíĜila také na dČti a mládež (hĜištČ, cviþištČ, dČlnické domy, Sokol). PozdČji zaþala pĤsobit zaĜízení pouze pro nejmladší vČkové skupiny (sportovní zaĜízení ve školách nebo dČtské zahrady).

NejvČtší vývoj zaznamenáváme v západoevropských zemích, a to v NČmecku, kde vzniká pojem „pedagogiky volného þasu“. Nespokojenost pováleþné mládeže v tČchto zemích s jejich postavením ve spoleþnosti vedla k revoltČ. Proto se pojem volný þas zaþal více používat, pĜevážnČ ve spojitosti s mladými lidmi.

U nás se zpoþátku jednalo o pojem „mimoškolní výchova“, což zahrnovalo þinnosti uskuteþĖující se mimo školu. Tento pojem však pĜíliš neobjasĖoval chápání volného þasu dČtí a mládeže a jeho pedagogického zhodnocování.

(Hofbauer, 2004, s. 16)

(20)

Druhým u nás používaným pojmem byla „výchova mimo vyuþování“, která probíhala již mimo bezprostĜední vliv rodiny a mimo povinné vyuþování. Alternativní pĜístupy však byly stále omezovány.

Od poloviny šedesátých let dvacátého století zaþíná u nás vzrĤstat poznání, jak dĤležitou oblastí života a výchovy dČtí, mládeže a dospČlých se stává volný þas.

PĜedČlem chápání volného þasu pro vývoj, život a výchovu se stala léta devadesátá.

Metody, funkce a obsah výchovného pĤsobení se rozšíĜily a obohatily. Volný þas se stále patrnČji stával dimenzí výraznČ se prodlužujícího lidského života.

(Hofbauer, 2004, s. 17)

(21)

2.3 Funkce a možnosti volného þasu

Podle H. W. Opaschovského (Hofbauer, 2004, s. 15):

Ļ rekreace (zotavení, uvolnČní),

Ļ kompenzace (odstraĖování zklamání a frustrací), Ļ výchova a další vzdČlávání (sociální uþení),

Ļ kontemplace (hledání smyslu života a jeho duchovna), Ļ komunikace (sociální kontakty a partnerství),

Ļ participace (angažování se na vývoji spoleþnosti), Ļ integrace (vrĤstání do spoleþnosti),

Ļ enkulturace (kulturní rozvoj sebe samého).

Pávková (2011, s. 72, 73), uvádí tyto funkce:

1. Výchovná - na tuto funkci je kladen zvláštČ velký dĤraz. Spoþívá v zámČrném a cílevČdomém formování osobnosti vychovávaných jedincĤ, dosahování reálných cílĤ pomocí promyšlenČ volených pedagogických prostĜedkĤ. PĤsobí na všechny složky osobnosti, tČlesnou, psychickou a sociální. Výchova ve volném þase umožĖuje uspokojovat potĜeby, rozšiĜovat a prohlubovat zájmy, rozvíjet specifické schopnosti vychovávaných.

2. Zdravotní - abychom mohli výchovnČ pĤsobit, musíme podporovat zdravý tČlesný, duševní a sociální vývoj. Tzn.: stĜídat þinnosti rĤzného charakteru (práce, odpoþinek), více pohybových aktivit na þerstvém vzduchu, zdravé stravování a rozvrh jídla v prĤbČhu dne, upevĖovat hygienické návyky, dodržovat zásady bezpeþnosti práce.

3. Sociální - tuto funkci chápeme jako péþi o dČti, zajištČní jejich bezpeþnosti v dobČ po skonþení vyuþování, navazování nových sociálních vztahĤ s lidmi podobných zájmĤ a názorĤ. Chápeme ji též jako primární prevenci negativních jevĤ, napĜ. závislostí, agresivity, netolerance a tomu se snaží školská zaĜízení pĜedcházet.

(22)

2.4 PĜehled základních pojmĤ pedagogiky volného þasu

Pedagogika volného þasu podle Pávkové (2011, s. 67-70)

Je jedním z oborĤ pedagogiky, je to tedy spoleþensko - vČdní obor, vČda o výchovČ ve volném þase, teorie výchovy ve volném þase. Pedagogika volného þasu je velmi mladá vČda, svĤj význam pĜináší asi od druhé poloviny dvacátého století. Skládá se tedy ze dvou výrazĤ a to: výchova a volný þas.

Výchova je zámČrné, cílevČdomé a dlouhodobé pĤsobení vychovávajícího na jedince v pozitivním smyslu.

Výchova je též:

Ļ formální, která zahrnuje školní þi jiné odborné vzdČlávání, Ļ neformální, to jsou aktivity þlovČka probíhající ve volném þase, Ļ informální, což je uþení v bČžných životních situacích.

Volný þas dČtí a mládeže má své zvláštnosti a liší se od dospČlých:

Ļ rozsahem, Ļ obsahem,

Ļ mírou samostatnosti a závislosti,

Ļ nezbytností pedagogického ovlivĖování.

Souvislost mezi pojmy výchova a volný þas má trojí zpĤsob vyjádĜení:

Ļ Výchova pro volný þas – podstatou je utváĜení a zozvíjení schopností a dovedností pro hodnotné utváĜení volného þasu.

Ļ Výchova volným þasem - oznaþuje aktivity ve volném þase, pĜíslušné instituce, použité metody a formy jako prostĜedky výchovy.

Ļ Výchova mimo vyuþování - vše, co souvisí s výchovou dČtí po skonþení vyuþování. Zahrnuje i oblast dČtských povinností.

Bez výchovy bychom nebyli niþím. ZámČrným pĤsobením se z nás stávají kulturní , vzdČlané a spoleþenské osobnosti, které se Ĝídí svým svČdomým, instinktem a morálními hodnotami spoleþnosti.

(23)

2.5 ýinitelé ovlivĖující zpĤsob trávení volného þasu þlovČka

Osobností se þlovČk nerodí, ale stává a v prĤbČhu vývoje na nČho pĤsobí spousta þinitelĤ, které ho ovlivĖují. Urþité pĜedpoklady si ale samozĜejmČ na svČt pĜinášíme. DĤležitou roli však má pĜevážnČ:

a) Rodina - v rodinČ zaþíná výchova i vzdČlávání. Rodina je primární sociální skupina, kde se odehrává vČtšina volnoþasových aktivit spojených s výchovou.

VytváĜí hmotné podmínky a sociální ochranu, rozvíjí mezilidské vztahy a pĜináší základny hodnotové orientace dČtí. Pokud rodina pracuje, tak jak má, pĤsobí pĜíznivČ i na volný þas jejich pĜíslušníkĤ. Pokud je ale rodina dysfunkþní, mohou se objevit problémy v podobČ rizika vzniku nežádoucího chování.

b) Škola – nejvýznamnČjší výchovný þinitel, navazuje a doplĖuje na výchovnou funkci rodiny. Spolupracuje s rodiþi, popĜípadČ Ĝeší výchovné problémy a doporuþuje vhodné postupy.

c) ZaĜízení pro volný þas - mají širokou zájmovou pĤsobnost. Nabízí dČtem aktivity s širokým zamČĜením. Dávají jim možnost sebeuplatnČní, navazování nových kontaktĤ. Do volnoþasových center chodí dobrovolnČ za úþelem rozvoje tČlesných, psychických i sociálních potĜeb.

d) Vrstevnické skupiny – jsou nezastupitelným výchovným þinitelem. NČkdy vznikají spontánnČ, jindy jsou cílenČ urþené. Pokud je vše v poĜádku, dČti se cítí v kolektivu spokojenČ a mohou zastávat i urþité role. Obþas však skupina mĤže jednotlivce ovlivnit nežádoucím zpĤsobem, napĜ.delikvence, drogová závislost.

e) Hromadné sdČlovací prostĜedky - také informaþní technologie mohou v dobrém i i špatném ovlivnit volný þas dČtí. ZamČĜují se na rĤzné skupiny dČtí ía mládeže prostĜednictvím þasopisĤ a knih, televizních poĜadĤ þi poþítaþových her. Stává se však, že dČti tráví u tČchto masmédií více þasu, než je zdrávo, dívají se na co nemají, a to velmi zápornČ ovlivĖuje jejich vývoj. To se týká jak hlediska zdravotního, tak psychického.

f) MČsto – záleží kde žijeme, jak je tam rozvinutá síĢ institucí nabízejících volnoþasové aktivity. Jinak je tomu na vesnici a jinak tráví volný þas dČti ve mČstech.

(24)

2.6 Funkce a osobnost pedagoga, vychovatele

Práce s dČtmi a mládeží je velmi zajímavá, pouþná, kreativní, dobíjející, ale þasto nebývá jednoduchá, ba nČkdy je i frustrující a obþas v nás vyvolává pocit marnosti. PĜesto si myslím, že ji lze ovlivnit dobrou osobností pedagoga þi vychovatele a každý z nás se jím bezesporu snaží být.

„Funkce vychovatele spoþívá pĜedevším v tom, že je rádcem, instruktorem a inspirátorem þinností, kterých nenásilnČ využívá k navození procesu uþení. Svým každodenním výchovným pĤsobením vede dČti k využívání volného þasu hodnotným zpĤsobem. Tím obohacuje jejich vzdČlání o nové poznatky, ovlivĖuje a kultivuje potĜeby, zájmy, rozvíjí jejich specifické schopnosti a nadání a upevĖuje žádoucí charakterové vlastnosti“.

( Pávková a kol., 2001, s. 76)

Ono se to jednoduše Ĝekne a skuteþnost nČkdy bývá jiná. Proto jsou v dnešní dobČ kladeny zvláštČ na pedagogy dosti znaþné nároky. Požadavky na vzdČlání, umČní jednat s lidmi, mít autoritu a tím pozitivnČ pĤsobit jako vzor. Jednou vČtou bychom tedy Ĝekli, že:

„Pedagog by mČl být dobrý þlovČk“.

2.6.1 Znaky a rysy osobnosti pro výkon pedagogického povolání :

Ļ schopnost empatie, vcítČni se do prožívání druhých

Ļ komunikativnost, dovednosti verbálního i neverbálního sdČlování a umČní naslouchat, potČšení z komunikace s lidmi

Ļ pĜimČĜená míra dominantnosti, která umožĖuje vedení jiných lidí

Ļ odolnost, zvládání nároþných životních situací, stabilita, nekonfliktnost

Ļ pozitivní ladČní, optimismus i zdravý skepticismus, pĜevaha kladných emocí

Ļ potivní vztah k lidem, k dČtem, dospívajícím, dospČlým, seniorĤm, opravdový zájem o jejich osudy, radost ze vzájemného kontaktu.

(Pávková, 2011, s. 135)

(25)

Dobrý pedagog a vychovatel by se mČl vyznaþovat vČtšinou tČchto osobnostních rysĤ. Jsou to ale opravdu vysoké požadavky, ke kterým se musíme dopracovat svým úsilím a sebevzdČláváním.

2.6.2 Dobrý pedagog by mČl být:

Ļ tvoĜivý Ļ nápaditý Ļ pĜizpĤsobivý

Ļ dostateþnČ energický Ļ vtipný

Ļ hravý

Ļ zdatný

Souhrnem všech tČchto vlastností by z nás mČli být dobĜí a citliví pedagogové!

Souþasné tendence a specifické nároky na pedagogy i dobrovolné pracovníky v zájmovém vzdČlávání pĜedpokládají specializovanou profesní pĜípravu. Dosud užívaná kvalifikace

„vychovatel“ nedostaþuje nárokĤm na tuto profesi a ani neobráží všechny aspekty její þinnosti. Základní typ tohoto pracovníka lze oznaþit pojmem pedagog volného þasu nebo sociální pedagog. Tento pracovník vykonává obecnČ þinnost pedagogickou, sociální a poradenskou a pĤsobí jako organizátor a iniciátor aktivit ve volném þase.

(Bílá kniha, 2001, s. 55)

(26)

2.7 Školská zaĜízení pro zájmové vzdČlávání

StĜediska pro volný þas dČtí a mládeže (SVý)

Probíhají pĜevážnČ v zaĜízeních jako jsou domy dČtí a mládeže a stanice zájmových þinností. Mají širokou zájmovou pĤsobnost a o dČti se starají odborní pedagogové. V tČchto zaĜízeních probíhá zájmová þinnost pĜíležitostná a pravidelná.

Školní družiny (ŠD)

ŠD pĜevážnČ existují pĜi ZŠ. Jsou urþeny žákĤm prvního stupnČ základního vzdČlávání a umožĖují dČtem jak odpoþinkovou a zájmovou þinnost, tak pĜípravu na vyuþování. DČti zde tráví þas po vyuþování, než si pro nČ pĜijdou rodiþe.

Školní kluby (ŠK)

Jsou urþeny pro žáky druhého stupnČ ZŠ. Jsou organizovány formou rĤzných kroužkĤ a spontánních þinností. Chodí sem buć pravidelnČ nebo dle potĜeby. Rozvíjí si zde své obzory a zájmy.

Domovy mládeže (DM)

DM jsou školská zaĜízení, která nabízí žákĤm stĜedních škol i vyšších odborných škol jak ubytování, tak stravování. ZajišĢují také kvalifikovanou þinnost výchovnou, která vede k plnohodnotnému využívání volného þasu ubytovaných.

DČtské domovy (DD)

Peþují o dČti od 3 do 18 let bez závažnČjších poruch chování, o které se jejich rodiþe nechtČjí nebo nemohou postarat. Je to nepĜetržitá péþe, pĜi které je samozĜejmČ kladen velký dĤraz na využití volného þasu a rozvoji zájmĤ dítČte.

Základní umČlecké školy (ZUŠ)

Jsou urþeny zejména pro dČti s urþitými pĜedpoklady talentu a nadání, kde mohou rozvíjet své schopnosti hudební, výtvarné, dramatické nebo pohybové.

(Hofbauer, 2011, s. 176-177)

(27)

2.8 Domov mládeže

(R12-SM-004 VnitĜní Ĝád domova mládeže 2012)

Domov mládeže (dále jen DM) je školské zaĜízení, které zabezpeþuje žákĤm stĜedních škol a studentĤm vyšších odborných škol ubytování, stravování a kvalifikované výchovné pĤsobení, vede je k plnohodnotnému využívání volného þasu. DM mohou být urþeny pro jednu stĜední školu, uþilištČ nebo jsou samostatné a slouží žákĤm více škol.

2.8.1 Provoz DM

ýinnost a provoz DM se Ĝídí vyhláškou þ. 64/1992 Sb., o domovech mládeže, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Ubytování v DM není pro žáky nárokové. O pĜijetí rozhoduje jeho Ĝeditel, pokud je DM souþástí školy, pak Ĝeditel školy.

Žáci se v DM stravují. Touto podmínkou je možné podmiĖovat ubytování.

DM je zpravidla v provozu ve dnech školního vyuþování a všechny víkendy jsou odjezdové, pĜíp. jednou za dva týdny apod. Jestliže jsou víkendy odjezdové, Ĝeditel si mĤže vyhradit právo povolit výjimky z vážných dĤvodĤ (maturitní plesy, praxe apod.).

Ustanovení o provozu má v návaznosti rozpis pedagogických služeb, þetnost výmČny prádla atd. Souþástí je stanovení hodin pĜíjezdĤ a odjezdĤ žákĤ.

Do základních ustanovení lze také zaĜadit kategorizaci ubytovacích jednotek. Celý domov nemusí být paušálnČ zaĜazen do stejné kategorie, ale podle poþtu lĤžek lze rozdílnČ zaĜazovat jednotlivé ložnice a tím také odlišovat platby za ubytování. Do první kategorie patĜí ložnice, které mají nejvýše tĜi lĤžka. Do druhé kategorie spadají ložnice s více lĤžky.

2.8.2 VnitĜní Ĝád DM

V domovČ mládeže se žáci a studenti zdržují nejdéle, a proto je nutné ošetĜit mnohem více možných problémĤ než v ostatních zaĜízeních. VnitĜní Ĝád vymezuje zejména práva a povinnosti ubytovaných žákĤ.

Práva ubytovaných žákĤ:

Ļ užívat vybavení DM urþené žákĤm,

Ļ dostávat þisté ložní prádlo jednou za 14 dnĤ, Ļ podílet se na organizaci života DM,

Ļ podávat pĜipomínky ke všem otázkám života DM, Ļ být volen do žákovské samosprávy,

(28)

Ļ požádat o udČlení vycházky,

Ļ odjet domĤ i bČhem týdne, ale pouze se souhlasem rodiþĤ.

Povinnosti ubytovaných žákĤ:

Ļ dodržovat vnitĜní Ĝád DM, Ĝídit se pokyny pedagogĤ DM, Ļ svČdomitČ se pĜipravovat na vyuþování,

Ļ dodržovat zásady slušného chování a dbát práv ostatních,

Ļ udržovat þistotu a poĜádek ve svých osobních vČcech a ložnicích, Ļ dodržovat pravidla bezpeþnosti a ochrany zdraví, protipožární pĜedpisy, Ļ ohlásit vychovateli každý úraz a onemocnČní,

Ļ šetĜit zaĜízení DM, elektrickou energií, vodou, potravinami,

Ļ okamžitČ hlásit veškeré závady inventáĜe a zaĜízení DM vychovateli, Ļ chodit þistČ a pĜimČĜenČ obleþen,

Ļ v areálu DM je zakázáno kouĜit,

Ļ zákaz užívat, pĜechovávat a distribuovat zdraví škodlivé látky, Ļ nepĜinášet do DM cenné pĜedmČty a vyšší þástky penČz.

Souþástí vnitĜního Ĝádu bývá i Denní režim, který stanovuje budíþek, dobu osobní hygieny, podávání snídanČ, obČdu, veþeĜe, dobu studijního klidu, veþerku.

2.8.3 Pracovníci DM

V domovČ mládeže jsou pedagogiþtí pracovníci zaĜazeni na funkci vychovatele. Podle vládního naĜízení þ. 68/1997 Sb. Mají stanovenu pĜímou výchovnou práci 30-32 hodin týdnČ.

Do pĜímé výchovné práce se zapoþítává zejména:

Ļ vedení výchovné skupiny,

Ļ þinnosti se žáky pĜi pĜípravČ na vyuþování, Ļ organizování þinností žákĤ,

Ļ pedagogická þinnost pĜi akcích DM, Ļ nábor a vedení zájmových þinností,

Ļ kontrola poĜádku a osobních vČcí vþetnČ hygieny,

(29)

Ļ práce se žákovskou samosprávou.

Do nepĜímé výchovné práce patĜí ostatní þinnosti provádČné vychovatelem.

Vychovatelé pracují se žáky rozdČlenými do výchovných skupin. Poþet žákĤ a studentĤ ve skupinČ je 20-30. Na základČ plánu tvoĜeného z potĜeb výchovné práce a z podnČtĤ žákĤ mČla skupina relativnČ samostatný program v prostorách DM nebo i mimo prostory DM.

Tito vychovatelé se nazývají skupinoví vychovatelé.

Dále na DM pracují tzv. pomocní (noþní) vychovatelé. ZajišĢují pĜedevším dodržování noþního klidu. Na tyto vychovatele se nevztahuje míra pĜímé výchovné práce. PrĤbČh služby zaznamenávají do pĜedepsaného tiskopisu pro vedení DM.

Podle poþtu ubytovaných žákĤ mĤže být v DM jmenován vedoucí vychovatel. Hodnotí a organizuje výchovnČ vzdČlávací þinnost vychovatelĤ, sestavuje rozpis služeb, navrhuje sestavení a pĜidČlených výchovných skupin. Sám také vykonává pĜímou výchovnou práci v rozsahu 19 - 22 hodin týdnČ.

NáplĖ práce vychovatele DM vyžaduje, aby umČl zajistit výchovnou práci s pĜidČlenou skupinou žákĤ, pĜipravit nabídku þinností, odbornČ pomoci žákĤm pĜi pĜípravČ na vyuþování podle svého zamČĜení, popĜ. specializace, navodit a motivovat volnoþasové aktivity spontánního charakteru. To vyžaduje minimálnČ stĜedoškolské vzdČlání, znalost psychologie individuální i skupinové práce se žáky, empatii i organizaþní schopnosti.Je pĜipraven vést kvalifikovanČ (metodicky i odbornČ) minimálnČ jednu zájmovou þinnost žákĤ. Odbornost vychovatelĤ, jejich specializace, znalosti a dovednosti v urþité zájmové oblasti zvyšují jejich pĜirozenou autoritu.

(Hájek, 2011, s. 150)

2.8.4 VýchovnČ vzdČlávací þinnost v DM

Podle Pávkové a kol.(2001, s. 137) je pĜechod ze základní na stĜední školu je pro žáky obtížný také v dĤsledku zmČny prostĜedí. Žáci pĜecházejí z rodin do nového sociálního prostĜedí vrstevnícké skupiny domova mládeže, se kterou jsou nejen ve škole, ale i v dobČ mimo vyuþování. To klade na jejich psychiku zvýšené nároky. Musí si osvojit nové studijní

(30)

novém prostĜedí. PĜechod jim má usnadnit výchovnČ vzdČlávací þinnost domova mládeže, nbídka zájmových aktivit apod. Vychovatel má nejen funkci pedagoga, ale zastupuje i rodiþe, staršího kamaráda - rádce. Proto je dĤležité navázání i neformálního vztahu vychovatel - žák. Vychovatel by mČl navozovat dostatek pĜíležitosti, kdy si s ním žáci mohou pohovoĜit o svých problémech, svČĜit se mu se svými starostmi. Vychovatel si musí budovat pĜedevším pĜirozenou autoritu založenou na empatii, vlastních znalostech a dovednostech, dĤslednosti a nároþnosti nejen vĤþi žákĤm, ale i sám k sobČ.

Pro stĜedoškolský vČk je typická široká škála zájmĤ, které jsou již relativnČ hluboké a stálé.

V DM je dostatek prostoru pro realizaci zájmu žákĤ, které pĜinášejí nejen seberealizaci s následným sebeuspokojením a posílením sebevČdomí, ale také rozvoj osobnosti. Zájmy se v DM mohou uspokojovat individuální þinností v dobČ osobního volna nebo skupinovČ v organizovaném zájmovém útvaru, þi neformální klubovou þinností. Ta je obyþejnČ vázána na službu pĜíslušného vychovatele, který danou zájmovou þinnost garantuje. Vychovatel bČhem své služby pĤsobí jako iniciátor, vedocí a rádce zájmových aktivit.

Stávající trend odklonu mladé generace od organizované þinnosti v pevnČ stanovených strukturách zájmových útvarĤ posiluje roli klubové þinnosti. DM by mČl kromČ pĜípravy na vyuþování a vytváĜení studijních návykĤ pĤsobit jako stĜedisko spontánních zájmových þinností vedených nejen vychovateli, ale i jinými lektory nebo instruktory.

Pro zájmy, které nelze plnČ rozvinout v DM, je žákĤm umožĖována úþast v organizovaných þinnostech, které nabízejí v místČ ostatní subjekty – napĜ. sportovní oddíly, taneþní kurzy, jazykové kurzy, základní umČlecká škola apod. Úþast v tČchto þinnostech je buć individuální nebo za doprovodu vychovatele.

(Pávková a kol., 2001, s. 138).

Práce vychovatele je velmi nároþná a to zejména po stránce psychické. Ve vČtšinČ pĜípadĤ nám pomáhá spolupráce s rodiþi, pokud Ĝešíme nČjaké kázeĖské pĜestupky. OceĖujeme i spolupráci s pedagogy pĜi problémech ve škole. Vždy se snažíme najít optimální výchovné Ĝešení dané situace, tĜeba i konzultací s odborníkem.

(31)

2.8.5 Domov mládeže BČlíkova 1387, Frýdlant

Zde uvádím krátký popis DM, ve kterých byl proveden výzkum.

Budova domova mládeže (DM), je souþástí areálu StĜední školy hospodáĜské a lesnické ve Frýdlantu. Má kapacitu asi 90 lĤžek, ale v souþasné dobČ ubytovává 37 žákĤ. V rámci volného þasu je jim k dispozici tČlocviþna, která je souþástí DM, sauna, malá a velká posilovna, venkovní hĜištČ s umČlým povrchem, poþítaþová místnost, knihovna, konferenþní sál s piánem, bicími, klávesami a kytarou.V budovČ školy se nachází keramická dílna.

ŽákĤm jsou k dispozicii kroužky:

Ļ sportovní hry Ļ futsal

Ļ volejbal Ļ posilování Ļ stolní tenis Ļ ruþní práce Ļ cviþení s hudbou Ļ keramický.

Po dohodČ je možné se zúþastĖovat dalších zájmových aktivit poĜádaných jinou organizací ve Frýdlantu a okolí. ýinnost volnoþasových a zájmových aktivit zajišĢují dva vychovatelé a jedna vychovatelka.

2.8.6 Domov mládeže, Zámeþek, Hejnice

Budova DM je souþástí areálu StĜední školy hospodáĜské a lesnické v Hejnicích. Má kapacitu 79 míst ve dvou budovách, ale v souþasné dobČ probíhá ubytování pouze na jedné budovČ a to v poþtu 39 žákĤ. V rámci volného þasu je jim k dispozici poþítaþová místnost, studovna, posilovna, stĤl na stolní tenis, hĜištČ na malou kopanou, kurt na volejbal, keramická dílna, která je souþástí DM.

Zájmová þinnost na DM:

(32)

Ļ volejbal Ļ basketbal Ļ stolní tenis Ļ kondiþní cviþení Ļ vodní turistika Ļ horolezectví

Ļ keramická a výtvarná þinnost Ļ košíkáĜství a vazaþství Ļ dramatický kroužek.

I zde je možné po dohodČ navštČvovat volnoþasové aktivity poĜádané jinou organizací v Hejnicích þi blízkém okolí, popĜ. ve Frýdlantu, napĜ. využití sauny.

ýinnost jak pedagogickou, tak volnoþasovou zajišĢuje kolektiv tĜí vychovatelĤ v pomČru dva muži a jedna žena.

(33)

3 Praktická þást

3.1 Cíl praktické þásti:

1. Zjistit, zda se liší trávení volného þasu 15 a 18 letých ve vybraných domovech mládeže.

2. Zjistit, zda se liší trávení volného þasu studujících maturitních oborĤ a studujících tĜíletých uþebních oborĤ.

Cílem praktické þásti mé bakaláĜské práce je zjistit, jak a s kým tráví dospívající svĤj volný þas na domovČ mládeže, jaké aktivity preferují, které naopak ne, a co by popĜípadČ ve zpĤsobu trávení volného þasu zlepšili.

Ráda bych v úvodu uvedla, že jsem pĤvodnČ mČla zkoumat skupinu patnáctiletých ubytovaných. Než jsem ovšem staþila rozdat dotazníky, vČtšina respondentĤ dosáhla vČku šestnácti let. Proto jsem byla nucena utvoĜit skupinu spoleþnou, a to 15ti a 16ti letých, abychom dosáhli požadovaného výsledku. Pro úplnost bych ještČ uvedla objasnČní pojmu MO – maturitní obor, jehož doba studia þiní 4 roky a je ukonþena maturitní zkouškou. UO – uþební obor, jehož doba studia þiní 3 roky a je ukonþena závČreþnou zkouškou.

Ke splnČní cílĤ byly stanoveny následující výzkumné otázky:

Výzkumná otázka þ. 1

Jaké volnoþasové aktivity vyhledávají 15letí?

Jaké volnoþasové aktivity vyhledávají 18letí?

Jaké volnoþasové aktivity vyhledávají studující maturitních oborĤ?

Jaké volnoþasové aktivity vyhledávají studující tĜíletých uþebních oborĤ?

(34)

Jsou dívky více zamČĜeny ve svém volném þase na kulturní a esteticky zamČĜené aktivity?

Preferují chlapci ve svém volném þase pĜevážnČ sportovní þinnosti?

Tráví 18letí svĤj volný þas radČji mimo domov mládeže?

Jsou dospívající spokojeni s nabídkou volnoþasových aktivit na jejich domovČ mládeže?

3.2 VýbČr a popis vzorku

Pro svĤj výzkum jsem si vybrala dva domovy mládeže, které spadají pod jednu školu, ale každý se nachází v jiném mČstČ, a tudíž má jiné podmínky a možnosti nabídky volnoþasových aktivit. První je domov mládeže ve Frýdlantu, kde pracuji a druhý je v Hejnicích. Oba DM patĜí pod StĜední školu hospodáĜskou a lesnickou. Tato škola vznikla slouþením obou škol do jedné a hlavní sídlo je ve Frýdlantu, BČlíkova 1387.

VýbČr vzorku – dotazování se zúþastnili všichni ubytovaní.

Graf þ.1: Poþet respondentĤ v celkovém poþtu 64.

( MO – maturitní obory, UO – uþební obory)

Dotazování se zúþastnilo celkem 64 respondentĤ, z toho bylo 35 dívek a 29 chlapcĤ.

(35)

3.3 Volba a popis nástroje

K šetĜení jsem použila metodu kvantitativní, a to formou nestandardizovaného dotazníku, který obsahuje 14 otázek. Položky v nČm jsou pĜevážnČ uzavĜené (10), polouzavĜené (3) a jedna položka otevĜená s možností písemné odpovČdi. Položky jsou sestaveny tak, aby dotazovaní mohli zaškrtnout jim nejlépe vyhovující odpovČć. Poslední položka je otevĜená a je vČnována vyjádĜení žákĤ. OtevĜené položky se sice obtížnČji vyhodnocují, ale dávají respondentovi vČtší volnost vyjádĜení (Gavora, 2000, s. 103). V první otázce zjišĢuji zájmy ubytovaných, se kterými už vlastnČ na DM pĜicházejí. Druhá a tĜetí zkoumá, zda jsou spokojeni s nabídkou volnoþasových aktivit na DM. ýtvrtá až šestá položka zjišĢuje, jak a s kým tráví svĤj volný þas. Sedmá a osmá zjišĢuje aktivity mimo DM. Devátá až tĜináctá otázka zkoumá jiné trávení volného þasu a dobu, kterou jiným aktivitám vČnují. Poslední položka se ptá na chybČjící aktivity, které je nutné dopsat.

3.4 Volba a popis výzkumného plánu 3.4.1 PĜedvýzkum

Pro své zjištČní, zda respondenti budou všemu v dotazníku rozumČt jsem provedla pĜedvýzkum na malém vzorku tĜí dobrovolníkĤ, a to formou interview. TĜi dČvþata, protože chlapci se dobrovolnČ nepĜihlásili, jsem obeznámila se situací a vysvČtlila jim, co od nich oþekávám. Postupným kladením otázek jsem si ovČĜovala správnost položek a jejich pochopení þi nepochopení. Zajímala mne též ochota dotazovaných na polouzavĜené a jednu otevĜenou položku odpovČdČt.

NáslednČ jsem dotazníky ve Frýdlantu rozdala osobnČ. Bylo jich 33 podle kontroly poþetního stavu v tomto týdnu. VyplĖování probíhalo v dobČ samostudia, kdy ubytovaní tráví hodinu na pokojích a vČnují se pĜípravČ do školy.

Do Hejnic jsem poslala dotazníky prostĜednictvím vedoucího vychovatele, se kterým jsem vše osobnČ projednala. BČhem týdne mi byly dotazníky doruþeny v poþtu 31 kusĤ.

MomentálnČ tolik ubytovaných bylo v tom týdnu pĜítomno na DM.

Dotazování probíhalo v obou domovech mládeže stejnČ, a to v týdnu od 28. do 30. ledna 2013.

(36)

4 Prezentace výsledkĤ

4.1 Výzkumná otázka þ. 1

Jaké volnoþasové aktivity vyhledávají 15letí?

Jaké volnoþasové aktivity vyhledávají 18letí?

Tyto dvČ výzkumné otázky budu vzájemnČ porovnávat a vycházet tedy z jedné tabulky.

Jak jsem se již výše zmínila budu porovnávat 15leté spolu se 16letými. ýísla v tabulkách udávají poþet respondentĤ.

Otázka þ. 5: Z nabídky volnoþasových aktivit mám nejradČji sportovní þinnosti:

Tabulka þ. 1: Zájem ubytovaných o sportovní þinnosti 15 a 16letých a 18 – 23letých v poþtu 23 a 22 respondentĤ.

Nejvíce þasu tráví 15 a 16letí sportováním alespoĖ 2x do týdne a to 43 %, jednou za týden sportuje 13 %, jednou za mČsíc využívá sport také 13 %, ménČ než jednou za mČsíc sportují 9 % a vĤbec nevyužívá tuto aktivitu 22 % dotázaných dospívajících.

Sportovní þinnosti navštČvuje 9 % 18 – 23letých alespoĖ 2x do týdne, jednou za týden sportuje 23 %, jednou za mČsíc 9 %, ménČ než jednou za mČsíc 9 % a vĤbec sportovní þinnosti nevyužívá 50 % dotázaných 18 – 23 letých ubytovaných.

15 a 16 18 – 23

a) alespoĖ 2x do týdne 10 2

b) 1x za týden 3 5

c) 1x za mČsíc 3 2

d) ménČ než 1x za mČsíc 2 2

e) nevyužívám 5 11

(37)

Otázka þ. 6: Z nabídky volnoþasových aktivit mám nejradČji kulturní a esteticky zamČĜené aktivity:

Tabulka þ. 2: Zájem ubytovaných o kulturnČ estetické þinnosti 15 a 16letých a 18 – 23letých v poþtu 23 a 22 respondentĤ.

Kulturní þinnost využívá alespoĖ 2x do týdne 13 % 15 a 16letých, jednou za týden 9 %, jednou za mČsíc 48 % , ménČ než jednou za mČsíc 4 % a nevyužívá tuto aktivitu 26 % dotazovaných dospívajících.

Tuto aktivitu využívá alespoĖ 2x do týdne 9 % 18 – 23letých, jednou za týden neuvedl nikdo, jednou za mČsíc navštČvuje þinnosti 27 %, ménČ než jednou za mČsíc 5 % a vĤbec tuto aktivitu nevyužívá 59 % dotázaných ubytovaných.

Otázka þ. 8: Pokud radČji trávíte svĤj volný þas mimo DM, jakou je to þinností?

Tabulka þ. 3: ýinnosti mimo DM 15 a 16letých a 18 – 23letých v poþtu 23 a 22 respondentĤ.

S kamarády je rádo 65 % 15 a 16letých, 22 % se chodí odreagovat jen tak sám/a, nakupování baví 30 % dotázaných, relaxaþních þinností využívá 9 %, aktivity poĜádané jinou organizací navštČvuje také 9 %, jinou þinnost, a to spánek, využívá pouze 4 % dospívajících.

S kamarády je rádo 59 % dotázaných 18 – 23letých, jen tak sám/a se chodí odreagovat

15 a 16 18 – 23

b) 1x za týden 2 0

15 a 16 18 – 23

15 13

5 5

c) nakupováním 7 7

d) využívám relaxaþních þinností 2 3

2 2

f) jinou þinností 1 2

a) jsem rád/a jen tak venku s kamarády

b) chodím se odreagovat nejradČji sám/a

e) navštČvuji volnoþ. aktivity poĜádané jinou organizací

(38)

23 %, nakupováním tráví svĤj volný þas 32 %, relaxaþních þinností využívá 14 %, volnoþasové aktivity poĜádané jinou organizací navštČvuje 9 % a jinou þinnost v podobČ spánku a venþení psĤ využívá 9 % dotázaných ubytovaných.

Otázka þ. 9: ÚplnČ nejradČji se ve volném þase vČnuji:

Tabulka þ. 4: NejoblíbenČjší þinnost 15 a 16letých a 18 – 23letých v poþtu 23 a 22 respondentĤ.

ÚplnČ nejradČji se ve svém volném þase vČnuje sportu 43 % 15 a 16letých, studiu 9 %, nejradČji je venku 22 %, poþítaþ má v oblibČ 17 % a jiné þinnosti, což je spánek a þetba se vČnuje 9 % dotázaných mladistvých.

NejradČji se vČnuje sportu 9 % 18 – 23letých, studiu také 9 %, venku je rádo 41 % dotázaných, poþítaþi se vČnuje 32 % a jiné þinnosti, což je spánek a hudba se vČnuje 9 % ubytovaných studentĤ.

Otázka þ. 11: Úþastníte se rádi akcí poĜádaných DM?

Tabulka þ. 5: Úþast na akcích domova mládeže 15 a 16letých a 18 -23letých v poþtu 23 a 22 respondentĤ.

Rádo se úþastní akcí 13 % a spíše ano 22 % 15 a 16letých, nevím odpovČdČlo 26 %, spíše ne uvedlo 17 % a neúþastní se 22 % dotázaných.

U skupiny 18 – 23letých odpovČć ano uvedlo 18 %, spíše ano 27 % dotázaných, nevím odpovČdČlo 32 %, spíše se neúþastní 14 % a odpovČć ne uvedlo 9 % ze skupiny 18 – 23letých.

15 a 16 18 – 23

a) sportu 10 2

b) studiu 2 2

c) pobytu venku 5 9

d) poþítaþi 4 7

e) jiné þinnosti 2 2

15 a 16 18 – 23

a) ano 3 4

b) spíše ano 5 6

c) nevím 6 7

d) spíše ne 4 3

e) ne 5 2

(39)

Otázka þ. 13: Kolik volného þasu trávíte dennČ na internetu, facebooku?

Tabulka þ. 6: Trávení volného þasu na internetu 15 a 16letých a 18 – 23letých v poþtu 23 a 22 respondentĤ.

MénČ než hodinu tráví na internetu 22 % 15 a 16letých, jednu až dvČ hodiny 35 %, dvČ až tĜi hodiny je na internetu 26 %, více než tĜi hodiny dennČ tráví svĤj þas u internetu 17 % dotázaných. Ani jeden neuvedl, že ho nevyužívá.

MénČ než hodinu tráví na internetu 14 %, jednu až dvČ hodiny 27 % z této skupiny, dvČ až tĜi hodiny využívá tuto þinnost 23 %, více než tĜi hodiny vČnuje ze svého volného þasu 36 % 18 – 23letých. Také zde nikdo neuvedl možnost, že internet nevyužívá.

Jaké volnoþasové aktivity vyhledávají studující maturitních oborĤ?

Jaké volnoþasové aktivity vyhledávají studující tĜíletých uþebních oborĤ?

Tyto dvČ výzkumné otázky budu opČt porovnávat a vycházet z jedné tabulky.

Otázka þ. 5: Z nabídky volnoþasových aktivit mám nejradČji sportovní þinnosti:

Tabulka þ. 7: Zájem ubytovaných o sportovní þinnosti MO a UO v poþtu 38 a 26 respondentĤ.

(MO – maturitní obory, UO – uþební obory)

15 a 16 18 – 23

a) ménČ než 1 hodinu 5 3

b) 1 – 2 hodiny 8 6

c) 2 – 3 hodiny 6 5

d) více než 3 hodiny 4 8

e nevyužívám ho 0 0

MO UO

b) 1x za týden 8 9

(40)

Sportovní þinnosti má nejradČji alespoĖ 2x do týdne 26 % maturantĤ, jednou za týden tuto aktivitu využívá 21 %, jednou za mČsíc 16 % studentĤ, ménČ než jednou za mČsíc sportuje 11 % a vĤbec nevyužívá sport 21 % ubytovaných.

Sportovní þinnosti využívá alespoĖ 2x za týden 12 % studujících uþební obory, jednou za týden sportuje 35 %, jednou za mČsíc 8 %, ménČ než jednou za mČsíc žádný a tuto aktivitu nevyužívá 46 % ubytovaných.

Otázka þ. 6: Z nabídky volnoþasových aktivit mám nejradČji kulturní a esteticky zamČĜené þinnosti:

Tabulka þ. 8: Zájem ubytovaných o kulturnČ-estetické þinnosti MO a UO v poþtu 38 a 26 respondentĤ.

Tyto aktivity využívá alespoĖ 2x do týdne 8 % maturantĤ, jednou za týden 5 %, jednou do mČsíce 45 %, ménČ než jednou za mČsíc využívá kulturnČ a esteticky zamČĜené þinnosti 13 % a vĤbec tuto aktivitu nevyužívá 30 % maturantĤ.

KulturnČ a esteticky zamČĜené aktivity vyhledávají studující uþební obory alespoĖ 2x do týdne v 8 %, jednou za týden také 8 %, jednou za mČsíc má zájem 31 %, ménČ než jednou za mČsíc 8 % a tuto þinnost nevyužívá 46 % dotazovaných.

MO UO

b) 1x za týden 2 2

(41)

Otázka þ. 8: Pokud radČji trávíte svĤj volný þas mimo DM, jakou je to þinností?

Tabulka þ. 9: ýinnosti maturantĤ a uþebních oborĤ mimo DM v poþtu 38 a 26 respondentĤ.

(MO- maturitní obory, UO – uþební obory)

S kamarády je rádo 66 % studentĤ maturitních oborĤ, sám/a se chodí odreagovat 24 %, nakupováním tráví svĤj volný þas 16 %, relaxaþních þinností využívá 5 %, volnoþasové aktivity poĜádané jinou organizací navštČvuje 11 % a jinou þinnost bez uvedení konkrétního zaškrtlo 8 % maturantĤ.

S kamarády venku tráví svĤj volný þas 77 % studentĤ uþebních oborĤ, sám/a se chodí odreagovat 19 %, þinností spojenou s nakupováním využívá 31 %, relaxaþní þinnosti navštČvuje 15 % dotazovaných, aktivit poĜádaných jinou organizací se úþastní 4% a jinou þinnost nenapsal nikdo.

Otázka þ. 9: ÚplnČ nejradČji se ve svém volném þase vČnuji:

Tabulka þ. 10: NejoblíbenČjší þinnosti maturantĤ a uþebních oborĤ v poþtu 38 a 26 respondentĤ.

NejradČji se sportu vČnuje 26 % marutantĤ, studiu 8 %, pobyt venku má rádo 39 % respondentĤ, poþítaþ má v oblibČ 16 % a jiné þinnosti, jako je þetba a kouĜení se vČnuje 16 %ubytovaných.

MO UO

25 20

9 5

c) nakupováním 6 8

d) využívám relaxaþních þinností 2 4

4 1

f) jinou þinností 3 0

a) jsem rád/a jen tak venku s kamarády

b) chodím se odreagovat nejradČji sám/a

e) navštČvuji volnoþ. aktivity poĜádané jinou organizací

MO UO

a) sportu 10 7

b) studiu 3 1

c) pobytu venku 15 10

d) poþítaþi 6 6

e) jiné þinnosti 4 2

(42)

4 %, ale pobyt venku již zajímá 38 %, poþítaþi se rádo vČnuje 23 % a jinou þinností blíže nespecifikovanou uvedlo 8 % ubytovaných.

Otázka þ. 11: Úþastníte se rádi akcí poĜádaných DM?

Tabulka þ. 11: Úþast na akcích DM maturantĤ a uþebních oborĤ v poþtu 38 a 26 respondentĤ.

Rádi se úþastní a odpovČć ano uvedlo 18 %, spíše ano 21 %, nevím uvedlo 32 % maturantĤ, spíše ne 16 % a neúþastní se 13 % dotazovaných.

U skupiny uþebních oborĤ se rádo úþastní akcí a uvedlo odpovČć ano 11 %, spíše ano 27 %, nevím uvedlo 15 %, spíše se neúþastní 19 % a odpovČć ne uvedlo 23 % dotázaných.

Otázka þ. 13: Kolik volného þasu trávíte dennČ na internetu a facebooku?

Tabulka þ. 12: Trávení volného þasu maturantĤ a uþebních oborĤ na internetu v poþtu 38 a 26 respondentĤ.

Maturanti tráví ménČ než hodinu na internetu v 21 %, jednu až dvČ hodiny využívá tuto þinnost 34 %, dvČ až tĜi hodiny 26 % a více než tĜi hodiny uvedlo 18 % maturantĤ. Ani zde nikdo neodpovČdČl, že by internet nevyužíval.

U skupiny uþebních oborĤ ménČ než hodinu uvedlo 19 %, jednu až dvČ hodiny tráví na internetu 23 %, dvČ až tĜi hodiny používá internet také 23 %, více než tĜi hodiny uvedlo 35 % dotázaných. I v této skupinČ nikdo neuvedl, že by internet nevyužíval.

MO UO

a) ano 7 4

b) spíše ano 8 7

c) nevím 12 4

d) spíše ne 6 5

e) ne 5 6

MO UO

a) ménČ než 1 hodinu 8 5

b) 1 – 2 hodiny 13 6

c) 2 – 3 hodiny 10 6

d) více než 3 hodiny 7 9

e nevyužívám ho 0 0