Liberec 2020 Mgr. Daniela Martanová

(1)

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická

ZÁVĚREČNÁ PRÁCE

Liberec 2020 Mgr. Daniela Martanová

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

Poděkování:

Děkuji vedoucí mé práce paní Mgr. Zuzaně Pechové, Ph.D. za laskavost při udílení cenných rad a

(7)

Anotace

Tato práce se skládá ze dvou hlavních součástí: z části teoretické a z části praktické. První část je vstupem do vývoje sochařství ve světě a ve městě Liberci, přičemž si neklade za cíl pokrýt tuto složitou oblast celou. Je jen jakýmsi vhledem s velmi úzkým průzorem. Vše, co je v práci zmiňováno, je myšleno jako podklad pro výuku prostorové tvorby ve výtvarné výchově na 1. stupni ZŠ. Druhá část práce je sou- borem jedenácti na sebe volně navazujících bloků výtvarné výchovy a pracovních činností pro první stu- peň základní školy. Praktická část je cenná zejména tím, že systematicky rozvíjí povědomí žáků o troj- rozměrném umění, se kterým se běžně v ulicích měst po celém světě setkáváme. V praktické části se žáci seznámí s obsahem základních pojmů jako je socha, plastika, objekt, kinetický objekt, reliéf, architektura, sochař, architekt. Cílem projektu je nejen zařadit tyto pojmy a objekty do horizontu raného dětského vnímání, ale také probudit v dětech zájem o plastické umění a probudit v nich vztah, respekt a vnímavost k uměleckým předmětům. Žáci jsou motivováni k subjektivnímu pohledu a k vlastnímu originálnímu vyjadřování, a to jak slovně a písemně, tak také vlastní tvorbou.

Klíčová slova

Výtvarná výchova; Pracovní činnosti; Prostorová tvorba žáků; 1. stupeň ZŠ; Architektura; Umění;

Sochař; Architekt; Spacium, o. p. s.; Socha; Plastika; Reliéf; Kinetický objekt.

(8)

Annotation

This work consists of two main parts: a theoretical one and a practical one. The first part is an introduction to the development of plastic art in the world and in the town of Liberec. It doesn't aim to cover the whole of this complex topic. It is just a very limited insight. The content of this work is meant as a foundation for teaching spacial creativity in the arts classes of elementary school. The second part of this work is a collection of eleven interconnected blocks of art education and working activities for the first stage of elementary school. The value of the practical part lies especially in systematically developing students‘ awareness of three dimensional art, which is a common artistic media met with in the streets of towns and cities all over the world. The student, through the practical part, learns the meaning of basic concepts such as sculpture, object, kinetic object, relief sculpture, architecture, urbanism, sculptor and architect. The aim of the project is not only to bring these concepts and objects within the horizon of early childhood attention, but also to awake in the children an interest in the plastic arts, and to encourage them to form a relationship with artistic subjects, and to develop respect for them. Students are encouraged to form their own subjective point of view and also to create their own original expression of it, both verbally and in writing, and in this way will be encouraged also their own creativity.

Key words

Art education; Working activities; Spacial creations of students; 1st stage of elementary school;

Architecture; Sculptor; Spacium, p. s. c.; Architekt; Sculpture; Statue; Kinetic sculpture; Relief.

(9)

Obsah

Obsah ... 7

Seznam obrázků: ... 9

Seznam tabulek: ... 11

Seznam použitých zkratek a symbolů ... 12

Úvod ... 13

1 Psychologie dětí mladšího školního věku z pohledu vývoje jejich výtvarného projevu ... 14

2 Prostorová tvorba jako součást kultury ... 16

3 Socha jako součást města v Čechách a v Liberci ... 18

4 Některé sochy v Liberci: ... 21

5 Úvod do praktické části ... 22

6 Seznam výtvarných bloků ... 24

6.1 Projekt Architektura: ... 24

6.2 Projekt Plastika: ... 24

7 Můj dům ... 25

7.1 1. část výuky: ... 26

7.2 2. část výuky: ... 27

7.3 3. část výuky: ... 27

8 Moje město ... 29

8.1 1. část výuky: ... 30

8.2 2. část výuky: ... 30

8.3 3. část výuky: ... 31

9 Objekt z přírodnin ... 32

9.1 1. část výuky: ... 33

9.2 2. část výuky: ... 33

9.3 3. část výuky: ... 33

10 Kinetický objekt ... 35

10.1 1. část výuky: ... 36

10.2 2. část výuky: ... 36

10.3 3. část výuky: ... 36

11 Otisky mého světa ... 38

11.1 1. část výuky: ... 39

11.2 2. část výuky: ... 39

11.3 3. část výuky: ... 39

12 Socha ve městě... 40

12.1 1. část výuky: ... 41

12.2 2. část výuky: ... 42

(10)

12.3 3. část výuky: ... 42

13 Moje socha ... 44

13.1 1. část výuky: ... 45

13.2 2. část výuky: ... 45

13.3 3. část výuky: ... 45

14 Rodný list mé sochy ... 48

14.1 1. část výuky: ... 48

14.2 2. část výuky: ... 48

14.3 3. část výuky: ... 49

15 Kresba mé sochy ... 50

15.1 1. část výuky: ... 51

15.2 2. část výuky: ... 51

15.3 3. část výuky: ... 51

16 Socha ve městě... 52

16.1 1. část výuky: ... 53

16.2 2. část výuky: ... 53

16.3 3. část výuky: ... 54

17 Test Alf ... 55

18 Evaluace ... 56

19 Závěr ... 59

20 Odkazy na webové stránky a použitá literatura ... 60

21 Seznam příloh ... 63

22 Přílohy: ... 64

Příloha 1 Některé sochy ve městě Liberci: ... 64

Příloha 2 Test Alf ... 69

Příloha 3 Prezentace v programu PowerPoint, která byla zaslána žákům namísto exkurze ... 73

Příloha 4 Pracovní list k výuce Můj dům ... 80

Příloha 5 Pracovní list k výuce Moje socha: ... 81

Příloha 6 Rodný list mé sochy: ... 82

Příloha 7 Pracovní list určený pro exkurzi Socha ve městě Liberci: ... 83

(11)

Seznam obrázků:

Obrázek 1 Práce žáků 5. ročníku na téma Můj dům, skupinová práce - 1 ... 28

Obrázek 2 Práce žáků 5. ročníku na téma Můj dům, skupinová práce - 2 ... 28

Obrázek 3 Práce žáků 4. ročníku na téma Moje město, skupinová práce - 1 ... 31

Obrázek 4 Práce žáků 4. ročníku na téma Moje město, skupinová práce - 2 ... 31

Obrázek 5 Práce žáků 4. ročníku na téma Objekt z přírodnin - 1 ... 34

Obrázek 8 Práce žáků 4. ročníku na téma Kinetický objekt - 1 ... 37

Obrázek 9 Práce žáků 4. ročníku na téma Kinetický objekt - 2 ... 37

Obrázek 10 Práce žáků 5. ročníku na téma Socha ve městě ... 43

Obrázek 11 Práce žáků 5. ročníku na téma Moje socha - 1 ... 46

Obrázek 17 12 měsíců od Josefa Klimeše ... 64

Obrázek 18 Brána snů od Evy Kmentové ... 64

Obrázek 19 Struktura kamene Brána snů – mušlový vápenec ... 64

Obrázek 20 Motýlí křídla od Jiřího Nováka ... 65

Obrázek 21 Zastávka od Davida Černého ... 65

Obrázek 22 Koule od Milana Housera ... 65

Obrázek 23 Věčná něha od Lukáše Rittsteina ... 65

Obrázek 24 Lampa Edison od Jaroslava Róny ... 66

Obrázek 25 Brána borců od Laca Sokoráče ... 66

Obrázek 26 Kočky od Martiny Klouzové – Niubó ... 66

Obrázek 27 Splněný sen od Martiny Klouzové – Niubó ... 67

Obrázek 28 Sedící čert od Jaroslava Róny ... 67

Obrázek 29 Sochy Kúra, Klytaimnéstry, Jidáše a Ifigénie od Olbrama Zoubka ... 67

Obrázek 30 Památník bojovníkům a obětem za svobodu vlasti od Jana a Petra Stolína ... 68

Obrázek 31 Test alf – úloha č. 1 ... 69

(12)

Obrázek 39 Prezentace PowerPoint – snímek č. 1, Socha ve městě Liberci ... 73

Obrázek 40 Prezentace PowerPoint – snímek č. 2, Věčná něha ... 74

Obrázek 41 Prezentace PowerPoint – snímek č. 3, Koule ... 74

Obrázek 42 Prezentace PowerPoint – snímek č. 4, 12 měsíců ... 75

Obrázek 43 Prezentace PowerPoint – snímek č. 5, Lampa Edison ... 75

Obrázek 44 Prezentace PowerPoint – snímek č. 6, Sochy Kúra, Klytaimnéstry, Jidáše a Ifigénie ... 76

Obrázek 45 Prezentace PowerPoint – snímek č. 7, Splněný sen ... 76

Obrázek 46 Prezentace PowerPoint – snímek č. 8, Zastávka ... 77

Obrázek 47 Prezentace PowerPoint – snímek č. 9, Kočky ... 77

Obrázek 48 Prezentace PowerPoint – snímek č. 10, Sedící čert ... 78

Obrázek 49 Prezentace PowerPoint – snímek č. 11, Motýlí křídla ... 78

Obrázek 50 Prezentace PowerPoint – snímek č. 12, Brána snů ... 79

Obrázek 51 Prezentace PowerPoint – snímek č. 13, Památník bojovníkům a obětem za svobodu vlasti... 79

(13)

Seznam tabulek:

Tabulka 1 Očekávané výstupy, indikátory a metody zjišťování ... 56

Tabulka 2 Celkové vědomosti žáků ... 57

Tabulka 3 Zjišťování myšlenkové pozornosti a zaujetí žáků... 57

Tabulka 4 Aktivní zapojení žáků v hodinách VV a PČ na téma Socha ve městě ... 58

Tabulka 5 Vyhodnocení celkové evaluace, splnění cílů ... 58

(14)

Seznam použitých zkratek a symbolů

2D – dvojdimenzionální „prostor“ - plocha 3D – trojrozměrný prostor

aj. – a jiné apod. – a podobně atd. – a tak dále h - hodiny

LVT – liberecké výstavní trhy – konaly se v době socialistického Československa m - minuty

max. - maximálně min. – minimálně nám. - náměstí např. – například MŠ – mateřská škola

obr. - obrázek

o.p.s. – obecně prospěšná společnost PČ - pracovní činnosti

PET lahve – lahve z polyetylenu p. s. c. - public service company

RVP ZV – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání ŠVP – Školní vzdělávací program

tzv. – takzvané

VV - výtvarná výchova ZŠ - základní škola

(15)

Úvod

Výchovný a edukační obsah moderní výtvarné výchovy na základních školách není pro učitele na 1. stupni vůbec jednoduché naplnit. Výtvarná výchova se totiž na první pohled zdá být lehkým předmě- tem edukace. Není problém ji vést s minimálním pedagogickým vkladem, a s líbivými výsledky. Důvo- dem je jednak to, že pedagogové na 1. stupni jsou značně zatíženi předměty s větší společenskou vahou (matematika, český jazyk), ale také to, že samo učení výtvarné výchovy je náročnou a složitou disciplí- nou. Zorientovat se v této oblasti je těžkým úkolem nejen co do šíře možností, ale také co do neustálé proměny jak výtvarné pedagogiky, tak umělecké sféry.

Výtvarná výchova na 1. stupni by měla pokrývat tři základní oblasti: kresbu, malbu a prostorovou tvorbu. A právě prostorová tvorba je pro učitele často na samém okraji zájmu. Přitom tvorba prostoro- vých objektů bývá pro mladší školní věk velmi lákavá a zábavná. Přínosem prostorové a objektové tvorby je zprostředkovávání jiné zkušenosti než u tvorby plošné. Pomáhá dětem uvědomit si prostorový tvar, objem a také odlišnosti různých materiálů. Využívá haptického prožitku tvaru a materiálu, možnosti po- hledů z mnoha stran, lze využívat možnosti variací umístění do prostoru reálného světa, audiovizuální záznamy aj. Prožitky s prostorovým uměním jsou spjaté se světem bezprostředně kolem nás.

Obecným cílem této práce je předložit mým kolegům pedagogům a tedy i jejich žákům několik variant hodin výtvarné výchovy zaměřených na prostorovou tvorbu na 1. stupni ZŠ. V některých těchto hodinách je využito blízkosti města Liberce s množstvím inspirativních soch a s jeho jedinečnou umělec- kou historií. Obecný cíl je doplněn o konkrétní cíle evaluace celého souboru hodin. Evaluačními nástroji zde jsou pracovní listy, metoda elektronického testu, metoda pozorování a metoda dotazníku.

Celý soubor je zakončený elektronickým testem, který zajišťuje celkové vyhodnocení vědomostí žáků na téma Socha ve městě. Do průběhu výuky jsem zařadila průběžné zhodnocování výuky s pomocí pracovních listů (celkem 3x). Kvalitativní složka je zkoumána v předposlední hodině výuky jako dotazní- ková otázka, která se týká zaujetí žáků. Další složkou vyhodnocení je počet účastníků a jejich aktivní účast v hodinách.

(16)

1 Psychologie dětí mladšího školního věku z pohledu vývoje jejich výtvarného projevu

Podle uznávaného vývojového psychologa Jeana Piageta se dítě nachází ve čtyřech základních fá- zích vývoje osobnosti:

• Do 2 let věku je to tzv. období senzomotorické. Tehdy má dítě pud zanechat nějakou kre- sebnou stopu. Vyznačuje se tečkami, svazky linií, čmáranicemi.

• Od 2 do 7 let věku dítěte je to tzv. období předoperačního myšlení, kdy se prudce rozvíjí představivost. V Grafickém projevu dítěte se vyvíjí ikonografický znak: oválný pratvar (2. – 3. rok), pak hlavonožec (3. – 5. rok), panák (od 4 let), následuje kombinace různých grafických prvků (od 5 let výše).

• Od 7 do 12 let je to tzv. období konkrétních operací, kdy v grafickém projevu dítěte do- chází k napodobování reality. Říkáme tomu vizuální realismus, jde o zachycení pohybu, snaha vytvořit sugestivnější situace. Tehdy také s nástupem do školy dochází k rozvoji myšlení.

• Od 12 let až do dospělosti je to tzv. období formálních operací, kdy nastupuje abstraktní myšlení. Tehdy se u dětí projevuje období krize výtvarného projevu, necitlivé přijímání vzorů a obecnou ztrátu radosti z tvorby.

Stadium konkrétních operací (6/7 – 11/12 let) je období, ve kterém se nachází naše cílová sku- pina dětí na 1. stupni ZŠ. Dítě v této době poznává svět skrze konkrétní předměty, ty si ve své mysli systematicky ukládá do souvislostí, které už zná, a pak z nich vytváří nové celky a nové druhy poznání. Na další stupeň poznání se pak dostává skokovitě, tedy až když už je jedna oblast poznání dokončena a zařa- zena, může dojít k zařazování nových poznatků.

Asi v 6 - 7 letech dochází k nástupu fáze myšlení, dítě se snaží zachytit přesně to, co vidí, pohyb, barevnost, tvary. Následuje vrcholná podoba výtvarného projevu raného věku dítěte v 7 - 9 letech věku, kdy je jeho tvorba plná různých grafických znaků, je hravá, spontánní, sebejistá a plná nápadů a miluje barevnost. Následuje období proměn výtvarného vyjadřování, které se vyznačuje konfliktem mezi ikono- grafickým znakem dětství a objektivním pozorováním – vyprázdněný znak nenese plnost skutečnosti a žák neumí jinak realitu ztvárnit. Dostavuje se nejistota, z níž plyne tzv. krize výtvarného projevu. Důsledkem krize výtvarného projevu je prudký úbytek zájmu o výtvarnou výchovu kolem 10 let. (Roeselová: Didakti- ka výtvarné výchovy, str. 9) Dále pak Roeselová rozvádí, jak děti v této fázi vývoje výtvarně pedagogicky vést. Východiskem jsou tzv. metody mostu, didaktické postupy, které dětem v této fázi vývoje pomáhají překonat psychologické zábrany výtvarného vyjadřování tohoto období. Metodami mostu jsou podle Roeselové: výtvarná výpověď, setkávání se skutečností, poznávání výtvarného řádu, výtvarná kultura.

Podstatou metod mostu je včasné opouštění ikonografických znaků a jejich nahrazení jinými způsoby vyjádření. (Roeselová: Didaktika výtvarné výchovy, str. 10)

(17)

Obecně bych shrnula, že na 1. stupni ZŠ se budují základy výtvarného vnímání a sebejistota ve vý- tvarném vyjadřování člověka. V tomto období je dítě jako houba. Nasává nové poznatky, aby si je zařadi- lo do struktury svého myšlenkového světa. Dítě je přirozeně tvořivé a nebojí se použít všech základních výtvarných prostředků. Když v tomto období dítě nenaučíme vyjadřovat se se sebedůvěrou, citlivě, krea- tivně a svobodně, jen těžko se to bude učit v dalších letech.

Ve Školním vzdělávacím programu Základní a mateřské školy Osečná, kde nyní pracuji, jsou uve- deny obecné kompetence pro předmět Výtvarná výchova a Pracovní činnosti, které jsou rozvíjeny soubo- rem hodin této práce:

Výtvarná výchova:

o směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o výtvarné umění o vede k porozumění základním pojmům ve výtvarné výchově o učí chápat umělecký proces jako způsob poznání a komunikace o učí užívat různorodé umělecké vyjadřovací prostředky

Pracovní činnosti:

o umožňují tvořivý přístup žáků k plnění zadaných témat o učí spolupráci ve dvojici a v malé skupině

o učí pracovat s modelovací hmotou – hnětení, válení, přidávání, ubírání materiálu o učí mačkat, trhat, lepit, stříhat, vystřihovat, překládat a skládat papír a jiné materiály o učí vytvářet jednoduché prostorové tvary z papíru a z dalších materiálů

o učí poznávat vlastnosti materiálu - přírodniny, modelovací hmota, keramická hlína, umělé materiály

(18)

2 Prostorová tvorba jako součást kultury

Prostorová tvorba je člověku od nepaměti velmi blízká. Už pověstná plastika Věstonické Venuše je toho dokladem. Možná tu byla plastika dříve než malba. Sochařská a plastická tvorba nám umožňuje uchopit trojrozměrný prostor (dětem říkám i zkratku 3D, se kterou se běžně setkávají v počítačové grafi- ce) a vyjádřit se jím. Vždyť naše tělo samo je prostorové. Věstonická Venuše je nejstarším nalezeným dokladem, že se člověk rozhodl něco vyjádřit pomocí plastiky. Člověk se rozhodl nějak zpracovat hmotu.

Jde tu o hmotu v prostoru a o to, jak něco s její pomocí vyjádřit. Socha a plastika je lidská tvorba, která nemá jinou než uměleckou, tedy výtvarnou, společenskou a filozofickou hodnotu. Pak tu je ale také reliéf.

Reliéf není ani 2D, tedy plošnou, ani kompletně 3D tvorbou, přičemž může být pozitivní, nebo negativní, někdy i obojí. Ale vždy je plastickým vyjádřením, které je z jedné strany nepohledové. Většinou je podkladem rovná plocha, ale může to být oblouk, koule, nebo jakkoliv zvlněný či zahnutý podklad. Reliéf je také součástí naší krajiny, vždyť povrch Země je reliéf. Nejstarší reliéfy nejspíše vznikaly hloubením a vrstvením země, písku, nebo kamenů anebo také rytím do skály. V této práci se budu zabývat spíše sochou a plastikou, tedy kompletním prostorovým 3D objektem, i když pokládám za důležité seznámit děti i s reliéfem, aby si tento pojem uměly správně zařadit.

Proč se člověk snaží dělat sochy či plastiky? Co jimi chce říct? Většina lidí kolem nich denně cho- dí a ani je nevnímá. Lidé si zvykli na jejich věčnou nehybnou přítomnost. Někdy je ale jejich část pohyb- livá. Říkáme jim kinetické objekty. Znamená to, že se socha hýbe. Ať už jen vlivem větru, nebo třeba elektřiny. Socha i plastika jsou součástí uměleckého vyjadřování člověka. Mají nejen funkci estetickou, ale také nesou své myšlenkové poselství, mají nějaký filozofický či společenský záměr. Někdy vyvolávají v lidech otázky. Jindy esteticky uspokojují vnímavého ducha. Někdy dokážou vyburcovat ke společenské debatě jako třeba objekty Davida Černého. A to je hodně výjimečné, to dokáže málokterý sochař. Zdá se, že tohle je nejvyšší druh poslání současné sochy a proto je David Černý nejznámějším českým součas- ným sochařem na světě. Burcuje lidi k zamyšlení nad hodnotami, nad banalitou civilizačních stereotypů, nad historií, nebo třeba nad společensky palčivými problémy. Každá socha má svoji vlastní „osobnost“ a dala by se popsat podobně jako osobnost člověka. Některá je hezká, estetická. Některá hezká není, ale nutí k zamyšlení. Některá nám ukazuje na nějaký problém naší lidské společnosti, na naši plochost, konzumerismus, civilizační stereotypy, které nikomu neprospívají, nebo naopak prospívají jen vybrané sku- pině vlivných… Hodnota další sochy může být velmi skrytá. Každý, kdo chce, si najde své vlastní vyjád- ření. Anebo nenajde. Není nutností hledat pro sebe za každou cenu nějaký přínos konkrétního umělecké- ho předmětu. Vždyť dnešní umění je nanejvýš svobodné a respektující individualitu jak umělce, tak divá- ka.

Socha je součástí naší hmotné kultury stejně jako architektura. Socha se objevuje v různých pro- storových souvislostech měst. Může být součástí galerijních prostor, nebo zdobí interiéry jak veřejné, tak i některé honosnější soukromé. Socha a reliéf jsou součástí architektury od nepaměti. Mezi ty nejstarší architektury, o kterých víme, že se honosily bohatou sochařskou výzdobou, patří např. Egyptská, Sumer- ská, Čínská, Mezopotámská. Proto ani nemůžeme přesně říci, kdy se socha v exteriéru města definitivně

(19)

kové a Římané vypilovali do posledního detailu lidské tělo a postavili ho do prostoru města tak, aby vyja- dřovalo nějaký symbol, často muselo splňovat kritéria ideálu krásy a jeho měřítka byla velmi kriticky nastavená. V dalších obdobích se veškeré vytváření soch poddávalo hlavně náboženským a politickým myšlenkám. Stavěly se kašny, pomníky, morové či mariánské sloupy, zdobila se veřejná a šlechtická architektura. Socha měla ale vždy nějaký společensko-politický či nábožensko-symbolický význam. Kri- tériem hodnocení soch postav bylo nejen zvládnutí tělesných proporcí, zachycení pohybu a různých dra- périí, ale také to, jak vyjadřovala krásu a ideál. Od kdy ale známe sochu jako abstraktní objekt ve veřej- ném prostoru tak, jak ho známe dnes? Na konci 19. století a počátku 20. století v období Secese se obje- vovaly rostlinné reliéfy zdobící snad úplně všechno, exteriér i interiér staveb. Postupně se ale začaly pře- tavovat do geometrických tvarů. Začaly vznikat nové styly, které byly čistě geometrické a abstraktní, např. kubismus. Kubistická a jiná abstraktní socha však zůstávala v galerijních prostorech ještě několik desítek let. Průkopníkem moderní sochy umístěné v exteriéru města se stalo italské město Spoleto, které už v roce 1962 při svém tradičním festivalu uspořádalo přehlídku děl nejznámějších sochařů tehdejšího světa. Dalším neméně významným počinem pak byla výstava v Chicagu v roce 1967, kterou proslavila proslulá kovová hlava Pabla Picassa.

Naše přední kurátorka sochařských výstav ve městech a pisatelka knih o umění Ivona Raimanová ve své knize V prostoru 2000 Generace 1989 – 2009 píše: Že umělecké dílo nemusí vždy jednoznačně vzbuzovat estetickou libost, s tím vyrukovali někteří umělci již v 19. století, tehdy v opozici vůči akade- mickým ideálům krásna: Wiliam Turner, Manet, Courbet. Tuto započatou linii protestů proti zavedeným konvencím radikálně dovršil Marcel Duchamp v roce 1917 svou nejslavnější Fontánou – pisoárem zavě- šeným vzhůru nohama. Vybral předmět ze života a umístil ho tak, že se jeho původní význam změnil a vytvořil tak novou ideu tohoto předmětu. Tím zcela přetvořil původní estetickou myšlenku umění. A tímto činem započala nová umělecká hnutí, např. assemblage art, popart, minimalismus, earth art či konceptu- ální umění. Výsledkem tohoto vývoje negace klasického sochařství je současná plastická tvorba. Ta nabízí nekonečné množství řešení, kdy „vše je možné“. Změna oproti klasickému sochařství je obrovská a škála technik, materiálů a médií nepřeberná⁽4⁾.

Plastika dnes může být vyrobena z vyhozeného odpadu, z různých umělých materiálů, z textilu, nebo může být také nemateriální, vytvořená ze světel či zvuků a jiných médií. Prostorovým uměleckým objektem může být dokonce mrtvé tělo nebo může být dotvořená tělem živým. Život uměleckého objektu může mít dlouhé, ale i velmi časově omezené trvání.

Socha může být navržená strojem a vytvořená jen na základě dat. Pokud se sochař zabývá tradič- nější formou plastiky, figura bývá pojata transformovaně, předkládá jiný pohled na realitu či její frag- menty. Dnešní socha je úzce spjatá s naší společností a reflektuje ji. Předkládá nové pohledy a její podo- ba je vyjádřením naší doby, ať už se vyjadřuje k jakémukoliv tématu, které se v hlavě umělce zrodí. Čas- tým polem umělcova výzkumu jsou např. filozofie, historie, politika, gender, ekologie, mezilidské vztahy, psychologie, konzumerismus, banalita a povrchnost našeho postmoderního světa. Nechybí ani ožehavá témata násilí, intimity, stáří. Umělec bývá komentátorem, poukazuje na nějaké palčivé společenské téma.

Často bývá kritikem něčeho, co není ve společnosti úplně v pořádku⁽4⁾.

(20)

3 Socha jako součást města v Čechách a v Liberci

Do 60. let 20. století oživovaly město Liberec sochy poplatné různým dobám a toto město se v této oblasti nevymykalo jiným městům tehdejšího Československa. K okrase jeho veřejného prostoru přispí- valy různé pomníky, památníky, pamětní desky, kříže, sochy s církevní nebo politickou tematikou, často také úzce spjatou s historií významného rodu Liebigů. Za zmínku stojí krátký příběh velkolepé kašny na dnešním Benešově náměstí, která byla navržená v roce 1905 umělcem evropského formátu Franzem Me- tznerem. Stála na tehdejším Staroměstském (Benešovo) náměstí od roku 1925 do roku 1945, kdy byla z politických důvodů stržena a její části byly rozdrceny na kamenný podklad pro silnici u radnice. Dnes je na místo před radnicí přesunuta a zrestaurována jiná kašna (s Neptunem) z roku 1826.

60. léta 20. století přinesla uvolnění, které dovolilo reflektovat umělecký a myšlenkový vývoj ve světě a projevilo se také v Liberci, v aktivitě tehdejší Oblastní galerie. Na výstavu v italském Spoletu v roce 1962 reagovala plejáda dalších. V Liberci byla výstava Socha 1964 prvním počinem instalace soch známých sochařů v prostoru parku libereckého zámku a Botanické zahrady. V roce 1965 následovala výstava Rakouští sochaři, která byla u nás vůbec první exteriérovou výstavou soch ze zahraničí a tehdy dokonce výstavou západní provenience. Konala se opět na zahradě galerie a v Botanické zahradě.

V příštím roce se pak objevila přehlídka slovenských sochařů. Vyvrcholením pak byla výstava Socha a město Liberec 1969, která se poprvé v Čechách stala přehlídkou sochařské tvorby současných českých sochařů nejen v zahradách a parcích, ale přímo na ulicích. Vedle Liberce se objevily podobné snahy vystavit sochu mimo uzavřený prostor galerie například v Olomouci, Piešťanech a Ostravě.

Liberecká výstava Socha a město 1969 postavila sochy přímo na chodník a rozprostřela jednotlivá sochařská díla po celém městě tak, jak se tento trend začínal rozvíjet i ve světě. V tomto smyslu byla libe- recká výstava velmi průkopnická i ve srovnání s mezinárodním děním⁽5⁾.

V Liberci bylo tehdy rozestavěno 46 soch a plastik. V plejádě umělců, jakými byli Olbram Zoubek, Vratislav Karel Novák, Aleš Veselý a další, byla i Eva Kmentová, která předvedla svůj skoro až surrealis- tický objekt Brána snů. Dílo nalezlo své místo v kontrastu současné a staré architektury - mezi Lázněmi, Muzeem a pavilonem F LVT od architekta Miroslava Masáka. Sekundovala mu kineticky pojatá Motýlí křídla od Jiřího Nováka. Některé exponáty jsou v ulicích města vidět dodnes, celkem se jich zachovalo 7.

Mezi nimi je i dílo Josefa Klimeše, který skupinu Dvanácti měsíců položil do parku před Zlatým lvem⁽6⁾. Výstava Socha ve městě se stala hlavní kulturní událostí pro město Liberec v roce 1969 a spustila velkou společenskou debatu. Ozývaly se hlasy pochvalné i kritické. Tři sochy byly poničeny vandaly.

Nakonec město některé sochy zakoupilo nebo zapůjčilo, aby se staly natrvalo jeho součástí. Město je tak dodnes galerií několika soch ze 60. let, kterých za krátkého trvání oblevy socialistických represí nevznik- lo mnoho. Před 50 lety měl Olbram Zoubek na Šaldově náměstí soubor soch Chodci, kteří se zdraví. Za tento soubor získal Cenu Matyáše Brauna.

Monumentální umění pro veřejný prostor procházelo v 70. a 80. letech po období velkého experi- mentálního kvasu 60. let tvůrčí stagnací. Na druhou stranu snad nikdy v dějinách našeho státu nebylo

(21)

pořádáno tolik soutěží, nebylo tolik objednávek společenského charakteru. Obrovské množství zakázek zajišťoval zákon, který ukládal, aby každá státní stavba (drtivá většina všech stavebních projektů) dala 1 až 4% z celkového rozpočtu na „výzdobu“. Toto „čtyřprocentní umění“ pak tvořilo estetické dominanty ve veřejném prostoru kolem vznikajících sídlišť, poliklinik, obchodních domů, výrobních podniků, admi- nistrativních a správních budov. Stát tak zajišťoval lukrativní práci vystudovaným výtvarníkům, čímž si chtěl získat jejich loajalitu a zároveň je použít ke své propagaci⁽7⁾.

Po několika letech po revoluci v roce 2001 vznikla v Liberci obecně prospěšná společnost Spaci- um, jejímž záměrem bylo obohatit ulice města Liberce sochami známých umělců a navázat tak na rozvoj v 60. letech. Jejími zakladatelkami byly Ivona Raimanová, Jitka Mrázková, Ivana Vykypělová, ale také Ing. Arch. Filip Horatschek a sochař David Sekanina. Zrod Spacia zaštítilo tehdejší vedení města Liberce zastoupené primátorem Ing. Jiřím Kittnerem.

První sochou tohoto projektu byla černá Koule o průměru dva metry od Milana Housera. Stojí na konci slepé ulice pod hotelem Zlatý Lev a vtipně tam nahrazuje sloupek, který by jinak bránil vjezdu aut.

V liberecké knihovně byla nainstalována Žíla od Lukáše Rittsteina, která je věnována památce hudebníka Mejly Hlavsy⁽8⁾. Ve čtrnáctiletém období existence Spacia o.p.s. (2001 – 2015) bylo na území města Li- berce umístěno mnoho soch předních českých umělců, jako je třeba David Černý nebo Jaroslav Róna.

V roce 2007 byla v centru města instalována přehlídka současných soch pod názvem Sculpture Forum Liberec 2007. Tvořily ji např. veliké dvoumetrové železné prořezávané koule od Čestmíra Sušky.

Mnohé tyto sochy ale byly zranitelné a provokovaly vandaly k jejich ničení, proto byla výstava předčasně ukončena. Mezi neméně významné akce Spacia o. p. s. patřilo např. také Sculpture forum winter

2008/2009 při příležitosti Mistrovství světa v klasickém lyžování, z níž v Liberci zůstala kovová skulptu- ra Brána borců od Laca Sokoráče pod Ještědem.

Živým odkazem působení Spacia o. p. s. je umisťování soch na časově omezenou dobu vedle staré radnice. Střídají se tam dodnes zajímavé exponáty, jako byla např. Židle od Magdaleny Jetelové, která se proslavila svou čtyřicetikilometrovou poutí po Vltavě během povodní v roce 2002⁽8⁾. Dále nelze zapome- nout na sochu Revoluce od sochaře Jiřího Davida, která byla vytvořena na oslavu připomenutí dvaceti let od sametové revoluce. Také tady stály Kočky a Ptáci od sochařky Martiny Niubo a mnohé další exponá- ty, které prošly pečlivým výběrem. V současné době zdobí místo před radnicí sochy Olbrama Zoubka Sochy Kúra, Klytaimnéstry, Jidáše a Ifigénie. Olbram Zoubek měl před 50 lety na Šaldově náměstí soubor soch Chodci, kteří se zdraví. Za tento soubor získal Cenu Matyáše Brauna.

Socha, která plní zároveň i funkci liberecké autobusové zastávky, je Zastávka od autora Davida Černého. Novináři ji nazvali Hostina obrů. Tato zastávka je také nejnavštěvovanějším exponátem turistů z celého světa. Hned pod vysílačem Ještěd sedí na skále Malý Marťan od Jaroslava Róny a před galerií v Lázních je jeho bronzový Sedící čert. V prostorách Nového magistrátu se od stropu vznáší socha hol- čičky zavěšené na balóncích Splněný sen od Martiny Klouzové - Niubó. Věčná něha je zase funkční lavička od Lukáše Rittsteina umístěná poblíž nákupního centra Forum. O všechny tyto kouzelné sochy a mnohé další se zasloužilo sdružení Spacium, které však již od roku 2015 nedostalo od vedení města fi- nanční ani ideovou podporu a muselo tak svou činnost ukončit. Z celého živého projektu Spacium o. p. s.

(22)

však zůstal alespoň jedinečný zvyk umisťování soch u radnice, o jejichž výměnu se dodnes stará Magis- trát města Liberce. Také v současnosti se občas najde někdo, kdo má energii navázat na započatou tradici.

Například v létě 2017 se konala výstava Objekt Liberec, kam byli pozváni významní čeští a němečtí so- chaři. Ti oživili město na dva měsíce velkolepými uměleckými objekty. Liberečané si na přítomnost růz- ných objektů a soch již zvykli a ty se tak staly oživením, které je vítané a hravé pro všechny.

(23)

4 Některé sochy v Liberci:

Výčet soch stojících na území města Liberce, které zde uvádím, není úplným a bezezbytkovým výčtem soch na území tohoto města. Jeho účelem je spíše předložit zde takové sochy, které by mohly být zajímavým podkladem k prostorové výuce VV na prvním stupni ZŠ, a to buď jako promítané obrázky, nebo jako součást exkurze. Snažila jsem se o zastoupení soch z různých dob a takových, které v sobě nesou výtvarný problém dobře čitelný pro děti (7 – 11 let). Zároveň ale ne- vylučuji, že jiný pedagog uvidí v kouzlu těchto soch něco jiného než já a bude to tak správně.

Vždyť výtvarné umění je založené na ryze osobním neopakovatelném vnímání i interpretaci umě- leckého díla a k tomu se toto vnímání neustále vyvíjí spolu s vývojem společnosti.

Odkaz na webovou stránku, kde se nachází soupis soch v majetku města Liberce:

https://www.liberec.cz/cz/obcan/urad/odbory-magistratu/odbor-ekologie-verejneho- prostoru/dokumenty/sochy-umelecka-dila.html

• Rodina, Jan Solovjev - Králův háj, materiálem je tepaný měděný plech, 1961

• Po válce, Slavoj Nejdl - park v Jablonecké ulici, materiálem je pískovec, 1968

• Dvanáct měsíců, Josef Klimeš - park před Zlatým lvem, materiálem je mramor, 1969

Motýlí křídla, Jiří Novák - park na rohu Masarykovy a Vítězné, materiálem je laminát a kov,

1969

• Brána snů, Eva Kmentová - park na rohu Masarykovy a Vítězné, materiálem je mušlový vápe- nec, 1969

• Voda, Melanie a Petr Skálovi - Aloisina Výšina, materiálem je pískovec, 1971

• Kapka, Jan Lukáš a Oldřich Plíva - u plaveckého bazénu, materiálem je nerezová ocel a liberec- ká žula, 1983

• Památník bojovníkům a obětem za svobodu vlasti, Jan a Petr Stolín, Park u kasáren, 2000

• Koule, Milan Houser - u Zlatého lva, materiálem je laminát, 2001

• Žíla, Lukáš Rittstein - v knihovně, 2002

• Zastávka, David Černý – zastávka autobusu u zdi v Sokolské ulici, 2005

• Kočky, Splněný sen - Martina Niubó - Klouzová – Šaldovo náměstí, Nová radnice, 2006, 2008

• Věčná něha, Lukáš Rittstein - Soukenné náměstí, 2007

• Lampa Edison, Jaroslav Róna - ve dvorku u Plazy, 2009

• Malý Marťan, Sedící čert, Jaroslav Róna - Ještěd, před Galerií v Lázních, 2010, 2017

• Sochy Kúra, Klytaimnéstry, Jidáše a Ifigénie, Olbram Zoubek – vedle radnice asi na rok, sr- pen 2019 – 2020

(24)

5 Úvod do praktické části

Praktická část nazvaná Socha ve městě se skládá z několika hodin výtvarné výchovy a pracovních činností na téma architektura, kinetický objekt, objekt z přírodních materiálů a objekt z umělých materiá- lů, socha, socha ve městě Liberci. Toto stěžejní téma jsem zařadila do řady hodin VV až na konec, proto- že jsem si uvědomovala, že žáci na 1. stupni potřebují nejdříve vybudovat pojmovou základnu a zažít si zkušenost s prostorem města a budov jako takovými. Soubor hodin jsem rozdělila na dvě základní části, a to s ohledem na kontext prostorové představivosti dětí a specifičnost vnímání dětí od 6 do 12 let. V první části věnuji dva výukové bloky základům prostorové představivosti architektury. Zjistila jsem, že pokud se malé děti zabývají pouze sochou, neumí ji pak odlišit od architektury, takže jsem se setkávala

s dětskými tvrzeními, že „v sochách se dá bydlet“. Tyto dvě předběžné hodiny tyto názory odfiltrovaly a děti si pak mohly sochu v městském prostoru zařadit na správné místo. Splnění tohoto cíle pak po dokon- čení tématu architektury zjišťuji s pomocí evaluačního nástroje pracovního listu. Druhá část se zabývá tématem prostorové tvorby jako takové. Zařadila jsem do této řady také reliéf a kinetický objekt, kde se děti seznámí nejdříve s jinou tvorbou v prostoru než s velkou sochou. Toto řešení se mi zdá být nejlepší variantou vzhledem k téměř nulovému povědomí dětí o prostorových výtvarných objektech na 1. stupni.

V této druhé části je zařazena interaktivní exkurze po libereckých sochách a také pracovní list a nakonec i test v programu Alf, kde jsou testovány získané základní znalosti z těchto hodin.

Hodiny je možné odučit v průběhu 1. stupně s tím, že na exkurzi po sochách ve městě Liberci se půjde až v pátém ročníku jako završení celé výuky o umění v prostoru. Žáci tak mají možnost vstřebávat systematicky v průběhu 1. stupně problematiku plastiky a vyzkoušet si její různé varianty. Mojí zkušenos- tí je, že takto poměrně nekonvenčně pojaté hodiny žáky velmi zajímají a baví. Mohou projevit svůj indi- viduální pohled na sochy, sami si mohou sochu vytvořit. Mohou si ji vyfotit, natočit. Je na učiteli, zda hodiny zařadí za sebou nebo je rozloží do několika let, což doporučuji. Pedagog sám si může ze souboru vzít počet hodin podle vlastního uvážení anebo se jimi jen inspirovat. Stejně jako je nepřeberné množství variant uměleckého vyjádření, tak je možné vytvořit nepřeberné další množství variant z tohoto mého pedagogického přístupu.

Dovoluji si zde doporučit spojení dvou vyučovacích jednotek VV a PČ, a to z důvodu malé časové dotace pouze výtvarné výchovy na 1. stupni na většině dnešních škol. Zároveň ale jde o práci, kterou lze bez problému zařadit do ročního tematického plánování v souladu s ŠVP výuky i pracovních činností, protože rozvíjí podobné a často i stejné kompetence.

Výuka zde prezentovaná má podklad v Rámcovém vzdělávacím programu, a to konkrétně v celku 5.4.1. Člověk a jeho svět – místo, kde žijeme. Rozvíjí kompetence žáků, které vedou k rozlišování přírod- ních a umělých prvků v okolní krajině (výuková jednotka č. 3), vyhledávání typických regionálních zvláštností osídlení a kultury a k posouzení jejich významu z hlediska historického (výuková jednotka č.

4). V oblasti Lidé a čas se buduje kompetence k vyjmenování některé kulturní či historické památky spja- té s místem, kde žijeme (výuková jednotka č. 6, 7, 10). Co se týče ŠVP, uvádím jeho naplňování u každé

(25)

výukové jednotky zvlášť, přičemž si uvědomuji, že vzhledem k jedinečnosti ŠVP každé školy bude slou- žit pouze pro inspiraci.

(26)

6 Seznam výtvarných bloků

6.1 Projekt Architektura:

1) Můj dům – z krabiček (1. – 5. ročník) 2) Moje město – z krabiček (2. – 5. ročník)

6.2 Projekt Plastika:

3) Objekt z přírodnin – v exteriéru (1. – 5. ročník) 4) Kinetický objekt – z barevných papírů (2. – 5. ročník) 5) Otisky mého světa – sádrový odlitek (3. – 5. ročník) 6) Socha ve městě - přednáška a návrh sochy (3. – 5. ročník) 7) Moje socha – tvorba sochy (4. – 5. ročník)

8) Rodný list sochy (4. – 5. ročník) 9) Kresba mé sochy (4. – 5. ročník)

10) Socha ve městě – exkurze v Liberci (4. – 5. ročník) 11) Socha ve městě - test Alf (5. ročník)

(27)

7 Můj dům

Dům z krabiček

(tato hodina by měla mít odstup asi rok od hodiny následující anebo zvolit jen jednu z nich)

Časová dotace:

2 spojené hodiny: 2 hodiny VV, nebo VV a PČ spojené.

Doporučená třída:

1. - 5. ročník ZŠ Naplňování ŠVP ⁽¹⁰⁾:

Žák:

o vytvoří prostorovou kompozici

o vnímá umění jako kulturní bohatství své země a vyjmenuje některé kulturní památky o respektuje spolupráci ve skupině

o výtvarně si hraje s objekty

o získává důvěru ve vlastní vyjadřovací schopnosti

o dokáže účinně obhájit svůj názor a prezentovat své výtvarné dílo Téma:

architektura, město, dům Zopakované pojmy:

kvádr, krychle, prostor

Nové pojmy:

architektura, architekt, model, poměr (pro 5. ročník), Jan Kaplický, Karel Hubáček, průčelí Časový harmonogram: 2 vyučovací hodiny

krátká přednáška (10 minut), rozdělení do skupin (6 minut), samostatná práce ve skupinách, prezentace jednotlivých projektů na konci vyučování (15 - 20 minut)

Výtvarný problém:

Vztah funkce domu a jeho tvaru. Vlastnost stavby v prostoru – pohledovost ze všech stran? Nut- nost přemýšlet nad tím, kde bude stavba umístěna. Průčelí, vchod do domu jiný než zadní část. Vztah půdorysu a výšky stavby. Půdorys bývá větší než horní patra stavby…. Je to někdy jinak? Viz např. Port House (Diamant) v Belgii v Antwerpách.

Edukační cíl:

Prostorovost stavby, vnitřní a vnější prostor – rozdíl? Pojem architektura a architekt. Půdorys.

Tvar kvádru = krabičky. Poměr modelu a skutečného domu. Souvztažnost materiál – vzhled - funkce

(28)

domu. Jméno architekta Jana Kaplického a jeho návrh pražské knihovny Chobotnice. Port House Antwerpen. Ještěd – Karel Hubáček. Vymysli název domu takový, aby se k němu hodil.

Pomůcky:

Počítač s internetem a s možností promítat obrázky na tabuli. Krabičky, na každého žáka asi 8 kra- biček, které si donesou z domova. Karton jako podklad pro každou skupinku. Lepidlo Herkules, tavná pistole, lepidlo na papír, lepicí páska. Tempery, nejlépe ve velkých lahvích, kelímky z tvarohů – hranaté.

Nůžky, provázky a „co je po ruce“.

7.1 1. část výuky:

Přednáška s pomocí internetu a promítání obrázků: asi 10 minut

Motivační část: Jak říkáme tělesu, které je krabičkou? (kvádr) Jaká další tělesa znáte? Můžou se promítnout někde na domech? (koule – kupole, kvádr, krychle - místnosti) Domům říkáme jinak architektura. Už jste to někdy slyšeli? Jak se jmenuje profese člověka, který domy navrhuje? (architekt) Vzpomenete si na nějakou významnou stavbu, kterou zřejmě stavěl některý významný architekt, třeba ze svého okolí? (Ještěd) Stavby mají různou funkci. Jaké funkce mohou různé stavby mít? (Ještěd je vysílač a zároveň hotel) Jak asi musí architekt postupovat, když chce navrhnout nějakou stavbu? Co všechno musí zohlednit? Jak se vztahuje materiál na stavbu k tomu, jak stavba vypadá? Jak říkáme zmenšenině stavby? (model) Co je to poměr?

Jak asi souvisí funkce stavby s tím, jak stavba vypadá? Jaké problémy řeší architekt uvnitř domu? Jaké problémy řeší ve vnějšku stavby? (píšeme na tabuli, co děti vyjmenují) Když bychom se na dům podívali z letícího balonu, co bychom viděli? (zastavěná část = půdorys, znají z matematiky) Co je to půdorys? Jak se vztahuje půdorys k velikosti stavby? (bývá větší než horní patra) Je to někdy jinak? Ano, ukážeme dětem Port House v Antwerpen v Belgii, který spojuje starou architekturu s novou a ještě navíc má úplně jiný půdorys než to, co je postaveno nahoře.

S pomocí vyhledávače si najdeme obrázek Chobotnice – návrhu na městskou knihovnu v Praze od architekta Jana Kaplického. Ukážeme dětem také poslední Kaplického stavbu v italské Modeně muzeum Ferrari:

https://www.forbes.cz/posledni-kaplickeho-stavba-vydejte-se-do-muzea-ferrari-s-ceskou- stopou/

Ukážeme dětem také obrázek stavby na Ještědu. Je to televizní věž a horský hotel v jedné stavbě, což je jedinečné spojení.

Pro 3. až 5. třídu: Navrhl ho architekt Karel Hubáček v 70. letech minulého století. Jak je te- dy asi stará? Napíšeme na tabuli rok 1970 a rok 2020… děti se pokusí vypočítat věk stavby.

(asi 50 let).

Na tabuli můžeme napsat jména těchto dvou významných architektů a dát k nim vytištěný ob-

(29)

7.2 2. část výuky:

Praktická část: po zbytek vyučovací jednotky, min. 55 minut

Rozdělíme děti na skupiny po čtyřech. U kreativní práce tohoto typu je dobré, když se seskupí s kamarády.

Zadání práce:

Zahrajte si ve skupině na spolupracující architekty a stavitele. Navrhněte a vytvořte originální stavbu – model s pomocí donesených krabiček. Rozhodněte se, k čemu bude dům sloužit a kde by měl stát. Krabičky pospojujte s pomocí lepidla na podkladu z kartonu. Krabičky můžete natřít temperami a dotvořit podle fantazie a materiálových možností.

Pro 5. třídu: Rozhodněte se, kolik pater bude váš model domu mít a vypočítejte přibližnou výšku celého domu ve skutečnosti, když jedno patro by mělo výšku 2,5m.

7.3 3. část výuky:

Prezentace skupin a hodnocení ostatních, otázky, debata o projektu (20 minut)

Na konci hodiny se stavby rozmístí po třídě a děti mají tiché 3 minuty, aby si šly sochy volně pro- hlédnout. Rozdají se pracovní listy. Potom každá skupina dostane své slovo, aby krátce představila svoji stavbu. Řekne, k čemu stavba slouží. Ostatní sedí a vyplňují pracovní list, kde si vyberou jen jednu stavbu ze třídy.

Pracovní list č. 1: (pouze pro 2. – 5. třídu, s prvňáky jen probereme ústně), k vytištění je v příloze.

1. Která stavba mne zaujala? Napiš její jméno a jméno autora:

2. Co na ní oceňuji? Zakroužkuj: Tvar - Účelnost - Nápaditost – Půdorys 3. Která stavba má největší rozdíl mezi průčelím a ostatními částmi domu?

4. Co dnes bylo pro mne nové?

Otázky, které by mohly padnout v řízené debatě: Jak se vám ve skupině spolupracovalo? Zapojili se všichni členové skupiny do práce? Co vám připadalo těžké? Co vás na práci nejvíce bavilo? Co jste se dnes naučili? Z čeho byste si mohli vzít poučení pro svou další práci? Jak byste svou práci nazvali? Proč jste se rozhodli právě pro tuto stavbu? Jak se jmenuje profese, která navrhuje domy? (architekt) Jak říká- me jinak stavbám? (architektura) Která další slova jste dnes slyšeli poprvé? (např. průčelí)

Níže, viz Obrázek 1 Práce žáků 5. ročníku na téma Můj dům, skupinová práce - 1Obrázek 1 a Ob- rázek 2 jsem vyfotila stavby, které sestavili žáci ZŠ Osečná přesně na toto zadání.

(30)

Obrazová dokumentace:

Obrázek 1 Práce žáků 5. ročníku na téma Můj dům, skupinová práce - 1

Obrázek 2 Práce žáků 5. ročníku na téma Můj dům, skupinová práce - 2

(31)

8 Moje město

Město z krabiček

(tato hodina by měla mít odstup rok od hodiny předchozí, nebo zvolit jen jednu z nich)

Časová dotace:

2 x 2 spojené hodiny: 2 vyučovací jednotky neboli 4 hodiny VV, nebo VV a PČ spojené.

2. - 5. ročník ZŠ Naplňování ŠVP⁽¹⁰⁾:

Žák:

o vytvoří prostorovou kompozici o respektuje spolupráci ve skupině

o vnímá umění jako kulturní bohatství své země, vyjmenuje některé kulturní památky o výtvarně si hraje s objekty

architektura, město, městská část Zopakované pojmy:

kvádr, krychle, těleso, prostor

Nové pojmy:

architektura, architekt, urbanismus, městská část, Jan Kaplický, Karel Hubáček Časový harmonogram: 4 hodiny

krátká přednáška (10 minut), rozdělení do skupin (6 minut), samostatná práce ve skupinách (podle potřeby do konce vyučovací jednotky a pokračování v další vyučovací jednotce), prezentace jednotlivých projektů na konci (20 minut)

Vztah funkce městské části a tvaru domů. Vztah tvaru městské části a její funkce. Rovné linie nebo křivé linie ulic? Kam a co by umístili do tohoto prostoru, na nároží nebo do výklenků?

Edukační cíl:

Žák vysvětlí pojem architektura. Žák správně pozná tvar kvádru (donesené krabičky). Žák spolupracuje ve čtyřčlenné skupině. Skupina žáků navrhne městskou část a domluví se na její funkci. Návrh zrealizuje s pomocí lepení krabiček, které si děti donesly. Žák si zapamatuje jméno architekta Karla Hu- báčka a pozná jím navrženou stavbu Ještěd a ví, k čemu stavba slouží. Žák si včas schraňuje krabičky

(32)

podle zadání a přinese je do školy. Žák spolupracuje ve čtyřčlenné skupině na naplánování i realizaci.

Skupina najde své městské části z krabiček „její“ výstavní místo v rámci školy. Žák v rámci skupiny prezentuje konečný výtvor.

Pomůcky:

Počítač s internetem a s možností promítat obrázky na tabuli. Krabičky, na každého žáka asi 10 - 15 krabiček, které si donesou z domova. Karton jako podklad pro každou skupinku. Lepidlo Herkules, tavná pistole, lepidlo na papír, lepicí páska. Tempery, nejlépe ve velkých lahvích, kelímky z tvarohů – hranaté. Nůžky, provázky a „co je po ruce“.

8.1 1. část výuky:

Přednáška s pomocí internetu a promítání obrázků: asi 10 – 15 minut

Motivační část: Co je to architektura? Kdo je to architekt? Vzpomenete si na nějakou vý- znamnou stavbu, kterou asi stavěl některý významný architekt, třeba ze svého okolí? Jak byste popsali, co je to město? Co je to asi městská část? Vymysleli byste třeba část města, která by mohla mít nějakou určitou funkci? Např. vilová čtvrť, nákupní zóna, městský park, výrobní zóna, centrum města, parkovací zóna, areál nemocnice, areál univerzity atd…

S pomocí vyhledávače najdeme obrázek Chobotnice – návrhu na městskou knihovnu v Praze od architekta Jana Kaplického. Ukážeme dětem také poslední Kaplického stavbu v italské Modeně Muzeum Ferrari:

https://www.forbes.cz/posledni-kaplickeho-stavba-vydejte-se-do-muzea-ferrari-s-ceskou- stopou/

Ukážeme dětem také obrázek stavby na Ještědu. (dáme do vyhledávače) K čemu všemu Ješ- těd slouží? Navrhnul ho architekt Karel Hubáček a byl postaven v roce 1970. Jak je tedy asi starý? Napíšeme na tabuli rok 1970 a rok 2020… děti se pokusí vypočítat věk stavby. (50 let) Je to televizní věž a horský hotel v jedné stavbě, což je unikátní spojení.

8.2 2. část výuky:

Praktická část: po zbytek vyučovací jednotky, min. 55 minut, max. 175 minut

Rozdělíme děti na skupiny po čtyřech, necháme je, aby se seskupily podle svého. U kreativní prá- ce tohoto typu je dobré, když se seskupí s tím, s kým si dobře rozumí.

Zadání práce:

Domluvte se a navrhněte nějakou městskou část a vytvořte ji s pomocí donesených krabiček.

Domluvte se, k čemu bude tato městská část sloužit, jaký bude mít účel. Jaké tam budou ulice? Široké, rovné, nebo křivolaké a různými zákoutími? Domluvte se, kam a co byste ještě umístili do tohoto měst- ského prostoru. Pozorujte půdorysy staveb. Krabičky pospojujte s pomocí lepidla nebo tavné pistole na podkladu z kartonu. Krabičky můžete natřít temperami a dotvořit podle fantazie a materiálových možnos-

(33)

8.3 3. část výuky:

Každá skupina umístí svou městskou část na nějaké místo ve třídě nebo i po chodbách… žáci dostanou asi 5 minut, aby v tichosti všechny stavby obešli a podívali se na tvorbu ostatních zblízka. Skupin- ky pak dostanou své slovo, aby představily svoji městskou část. Po prezentaci následuje debata o průběhu práce a výsledném díle a ostatní žáci se ptají různými otázkami. Učitel pomáhá udržet tok prezentace a je moderátorem diskuze. Výsledky práce viz Obrázek 3 a Obrázek 4.

Otázky, které by měly padnout: Jak říkáme prostorovému rozvržení města – správnému napláno- vání, kde budou jednotlivé části města? (urbanizace – pro 4. a 5. ročník). Jak se jmenuje profese, která navrhuje domy a města? (architekt) Jak říkáme jinak domům? (architektura) K čemu asi slouží tato měst- ská část? (ostatní děti hádají funkci prezentované části) Proč jste zvolili zrovna tento tvar ulic, domů? Co a kam byste ještě umístili? (stromy, park, cyklostezku, popelnice, lampy, sochu…)

Jak se vám ve skupině spolupracovalo? Zapojili se všichni členové skupiny do práce? Jak vypadalo roz- vržení úkolů ve skupině? Co vám připadalo těžké? Co vás na práci nejvíce bavilo? Co jste se dnes nauči- li? Z čeho byste si mohli vzít poučení pro svou další práci? Jak byste svou práci nazvali? Proč jste se rozhodli právě pro tuto městskou část? Je něco, co byste ještě potřebovali někomu sdělit?

Obrázek 3 Práce žáků 4. ročníku na téma Moje město, skupinová práce - 1

Obrázek 4 Práce žáků 4. ročníku na téma Moje město, skupinová práce - 2

(34)

9 Objekt z přírodnin

Ekologický objekt

Časová dotace:

2 spojené hodiny: 2 hodiny VV, nebo VV spojené s PČ.

Žák:

o sbírá přírodniny a uplatní je ve výtvarném projevu o objevuje svět přírody

o respektuje spolupráci ve skupině o výtvarně si hraje s objekty

Socha, objekt z přírodnin

Pojmy:

Plastika, socha, objekt, objekt z ekologických materiálů Časový harmonogram:

2 vyučovací hodiny (90 minut) : Přechod do lesa poblíž školy (10 – 15 minut). Samostatná práce ve dvojicích, trojicích (cca 45 minut), prezentace, zhodnocení, debata (15 minut) Přechod z lesa do školy (10 – 15 minut).

Vytvoř prostorovou kompozici z přírodnin, které jsou kolem tebe. Použij provázek na spojení.

Můžeš se rozhodnout, zda se některé části budou hýbat, nebo ne. Pokud se budou hýbat, jak takovému objektu říkáme? Najdi svému objektu vhodné místo instalace.

Edukační cíl:

Žák vysvětlí pojem objekt, socha a plastika a v čem se liší. Vysvětlí, v čem spočívá výhoda a ne- výhoda ekologického objektu. Žák spolupracuje ve dvojici nebo ve trojici. Na konci žáci prezentují a hodnotí konečný výtvor. Vyzdobí jím nějakou část lesa a udělají si fotografie.

(35)

Pomůcky:

Všechno, co najdeme v lese a konopný provázek na uchycení přírodnin k sobě, nastříhaný na asi půlmetrové kusy, abychom měli aspoň dva pro každého žáka. Nůžky a další provázek v klubku. Menší kousky kartonu pro každou skupinku na napsání jména objektu, proděravěný děrovačkou (na protažení provázku)

9.1 1. část výuky:

Motivační část

Co je to socha, co je to plastika? Co je to objekt? Z čeho všeho sochař může dělat sochu? Znáte, nebo viděli jste někdy sochu udělanou z něčeho, co nevydrží dlouho? (písek, led) Jaké má taková socha výhody a nevýhody? Co myslíte, že se stane se sochou, která je z plastu za 1000 let? Co se stane se sochou z kamene? Z kovu? Víte, čemu říkáme ekologie? Dnes si uděláme objekt, který nevydrží dlouho, ale bude ekologický, brzy se rozloží = rozložitelný. Jak se jmenuje profese, která vytváří sochy, plastiky, objekty? (sochař)

9.2 2. část výuky:

Rozdělíme děti do skupinek po 2 - 3.

Zadání práce:

Vytvořte objekt z přírodnin. K dispozici máte konopný provázek, který si každý můžete vzít. Roz- hodněte, zda vytvoříte sochu, nebo kinetický objekt. Jak byste svou práci nazvali? Napište název na papí- rek a přivažte ho k dílu. Na konci hodiny mu najděte vhodné místo v lese a vyfoťte si ho, případně ho vyfotí učitel.

Praktická část (asi 45 minut)

9.3 3. část výuky:

Prezentace skupin a otázky, debata (20 minut)

Dvojice a trojice představí své objekty, které umístili na zvolené místo. Otázky, které by mohly padnout: Jak se vám spolupracovalo? Co vám připadalo těžké? Co vás na práci nejvíce bavilo? Co jste se dnes naučili? Z čeho byste si mohli vzít poučení pro svou další práci? Které nové pojmy jste si dnes zapamatovali?

Objekty a kinetické objekty, které vytvořili žáci ze ZŠ Na výběžku jsem vyfotila, viz obrázky dole.

(36)

Obrázek 5 Práce žáků 4. ročníku na téma Objekt z přírodnin - 1

Obrázek 6 Práce žáků 4. ročníku na téma Objekt z přírodnin - 2

(37)

10 Kinetický objekt

Závěs z barevných papírů

Časová dotace:

2 spojené hodiny: 2 hodiny VV, nebo VV spojené s PČ.

Žák:

o vnímá umění jako kulturní bohatství své země o vyjmenuje nejvýznamnější kulturní památky o výtvarně si hraje s objekty

Objekt, který se hýbe – kinetický objekt

Pojmy:

Plastika, socha, objekt, prostor, kinetický objekt Časový harmonogram:

2 vyučovací hodiny (90 minut)

Krátká motivační přednáška o plastické tvorbě a kinetických objektech – sochách, které se hýbou (10 minut).

Práce ve dvojicích (cca 45 minut), prezentace, zhodnocení, debata (15 minut) Edukační cíl:

Žák vysvětlí pojem objekt a kinetický objekt. Žák si zopakuje názvy tvarů a zapojí svou fantazii.

Žák zapojuje jemnou motoriku stříháním jemných tvarů. Žák spolupracuje ve dvojici. Na konci žáci pre- zentují a hodnotí konečný výtvor.

Vytvoř svůj kinetický objekt ze špejlí a barevných papírů, přemýšlej nad tvarem a barvami barev- ných papírů a nad tím, aby byly strany špejlí vyvážené a držely v horizontální poloze – vyvaž obě strany.

Přemýšlej nad tvary, které vystřihneš z papírů, můžou to být geometrické tvary nebo tvary od geometric- kých tvarů odvozené.

(38)

Pomůcky:

Špejle nebo lépe klacíky o délce asi 30 cm. Barevné papíry, tužka, nůžky, provázek. Internet a promítací tabule.

10.1 1. část výuky:

Motivační část: Zopakujeme pojmy, se kterými se už setkali: Objekt, socha, plastika, kinetický objekt – krátká motivační přednáška o plastické tvorbě a kinetických objektech – sochách, které se hýbou.

Např.:

Práce Anthonyho Howeho z USA najdeme na této adrese:

https://www.youtube.com/watch?v=PIbk4AKFMTc

Nebo objekty Davida Černého – zadáme do vyhledávače:

Pohyblivý zloděj, Klikující autobus, Metamorfosis

Dále dětem ukážeme objekt Jiřího Nováka Motýlí Křídla, která stojí v Liberci naproti Galerii Lázně v Liberci. Obrázek je třeba zde:

https://liberecka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/liberecke-ulice-ukryvaji-nepravem-zapomenutou- krasu.html

10.2 2. část výuky:

Zadání práce:

Vytvořte svůj závěs – kinetický objekt s pomocí špejle (klacíku), provázku a barevných papírů, z kterých vystříhejte různé tvary. Tyto barevné tvary zavěste provázky na špejli a rozhodněte se, jak to celé bude viset. Jaké základní tvary známe? Můžeme však zapojit fantazii a vymyslet své vlastní různě zakřivené tvary z různých barevných papírů a různě je zavěsit vedle sebe, nad sebou….

Praktická část (asi 45 minut)

10.3 3. část výuky:

Dvojice představí svůj kinetický objekt – závěs a proběhne debata řízená učitelem. Tyto závěsy vypadají pěkně zavěšené nad okny ve třídě.

Otázky, které by mohly padnout: Jaké pojmy pro vás dnes byly nové? Které pojmy v souvislosti se sochařstvím už znáte? Co vám dalo dnes nejvíce práce nebo přemýšlení? Jak byste svou práci nazvali?

Jak se jmenuje profese, která tvoří pohyblivé sochy? (sochař). Které pohyblivé objekty jste si dnes

(39)

z přednášky zapamatovali a který vám připadal nejvtipnější? Vzpomenete si na nějaké jméno sochaře a kde jeho sochy najdete?

Jak si s tímto tématem poradili žáci ze ZŠ Osečná, jsem se snažila zdokumentovat dole.

Obrázek 8 Práce žáků 4. ročníku na téma Kinetický objekt - 1

Obrázek 9 Práce žáků 4. ročníku na téma Kinetický objekt - 2

(40)

11 Otisky mého světa

reliéf

Časová dotace:

2 hodiny VV, nebo VV a PČ spojené.

Žák:

o vytvoří reliéfní kompozici

o vnímá umění jako bohatství své země o výtvarně si hraje s objekty

o získává důvěru ve vlastní vyjadřovací schopnosti Téma:

Reliéf jako součást plastické tvorby. Vyjádření sebe a mnou vybraných předmětů.

Pojmy:

Plastika, reliéf, odlitek, sádra

Časový harmonogram:

2 vyučovací hodiny (90 minut) Edukační cíl:

Žák vysvětlí pojem odlitek a reliéf. Změří správnou velikost obdélníku a vytvoří z hlíny destičku podle pokynů. Žák pozoruje chemickou reakci sádry. Žák vysvětlí rozdíl mezi reliéfem v hlíně a reliéfem v sádrovém odlitku. Žák přemýšlí nad tématem otisky mého světa a zapojí fantazii. Žák obhájí svůj ko- nečný výtvor před třídou a tvoří se zájmem otázky nasměrované k tvorbě ostatních. Žák si udrží kolem sebe pořádek.

Vytvoř kompozici z otisků do tabulky hlíny tak, abys mohl tento reliéf nazvat „Otisky mého svě- ta“. Vtiskni do hlíny kousek svého světa, kousek svých předmětů, hraček, kousek sebe.

Pomůcky:

Děti měly za úkol si přinést malé hračky nebo předměty, které by mohly obtisknout do hlíny.

Měkká zpracovaná hlína naporcovaná strunou na menší kusy pro každého žáka a pomůcky pro práci s hlínou – prkénko, vodící lišty ze dřeva vysoké cca 1,5 cm. Válečky na hlínu, do dvojice jeden. Pásky z kartonu cca 50 cm dlouhé a 4 cm vysoké, lepicí pásku, sádru (2 sáčky na třídu) a gumový kelímek na

(41)

oblek, aby se neumazaly. Internet a promítací tabule. Pravítko a příborový nůž (na odříznutí přebytečné hlíny).

11.1 1. část výuky:

asi 10 minut

Motivační část: Co je to plastika? Co by to mohl být reliéf?

Ukážeme dětem tři druhy reliéfu na internetu: nízký, vysoký, zahloubený. Také jim připome- neme, že reliéfem je také zemský povrch. Odkazy na obrázky najdeme třeba zde:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Reli%C3%A9f_(socha%C5%99stv%C3%AD) http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/2_kapitola.htm

11.2 2. část výuky:

Praktická část: asi 60 minut.

Zadání práce:

a) Na prkénku mezi dvěma dřívky vyválejte plát široký 8 centimetrů. Odměřte si pravítkem jeho šířku 12 cm a příborovým nožem odřízněte přebytečnou část. Vznikne vám obdélník 12 x 8 cm tlustý 1,5 cm podle tloušťky dřívek. Do tohoto plátu udělejte otisky různých předmětů, které jste si přinesli nebo jemné otisky svého těla tak, aby si destička udržela co nejvíce pů- vodní tvar. Přemýšlejte nad kompozicí otiskovaných předmětů. Téma je „Otisky mého světa“.

b) Oblepte proužkem papíru destičku s otisky a pevně ho přiložte tak, aby tam nebyly žádné škvíry. Proužek papíru si podepište. V místě dotyku dvou konců proužek zajistěte lepicí pás- kou. S pomocí učitele odlij odlitek ze sádry a pozoruj tepelnou reakci tvrdnoucí sádry.

V této fázi učitel rozdělá sádru a zve si skupinky po čtyřech ke stolu, kde postupně vylévá sádru na připravené destičky. Děti si nosí své odlitky na parapet, nebo někam, kde bude sádra v klidu tvrdnout do dalšího dne. Mezitím dětem řekneme o reakci vody a sádry. Mají za úkol pozorovat a sáhnout si opatrně na sádru, která vytváří teplo.

11.3 3. část výuky:

Debata o projektu (20 minut)

Následuje debata o průběhu práce. Protože odlitky ještě nejsou k vidění, učitel položí několik otá- zek jako reflexi k hodině.

Jak se vám pracovalo? Co vám připadalo těžké? Co vás na práci nejvíce bavilo? Co jste se dnes naučili?

Co je to reliéf? Jaké druhy reliéfu znáte? Jaký reliéf jste vytvářeli do hlíny? Jaký reliéf bude potom v sádře, až ji oddělíme od hlíny? Čím se budou tyto dva reliéfy lišit?