KOMPARACE STUDIA SPORTOVNÍCH OBORŮ NA ČESKÉ A TURECKÉ VYSOKÉ ŠKOLE
Bakalářská práce
Studijní program: B6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208R048 – Management sportovní Autor práce: Michal Moravec
Vedoucí práce: Mgr. Petr Jeřábek, Ph.D.
Liberec 2014
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
PODĚKOVÁNÍ
Chtěl bych poděkovat panu Mgr. Petru Jeřábkovi Ph.D. za odborné vedení práce a cenné rady, které mi pomohly tuto práci zkompletovat. Dále bych rád poděkoval svým tureckým přátelům, kteří mi pomohli s překladem anketního výzkumu a turecké literatury. V neposlední řadě bych rád poděkoval svým rodičům za jejich podporu v průběhu celého studia.
ANOTACE
Cílem bakalářské práce „Komparace studia sportovních oborů na české a turecké vysoké škole“ je porovnání studia, jeho finanční náročnosti a vybavenosti sportovišť.
V práci je provedeno porovnání Technické univerzity v Liberci s Uludag univerzitou v Burse, Turecku. K získání informací o aktuální situaci na obou univerzitách došlo během autorova bakalářského studia na Technické univerzitě v Liberci a během ročního výměnného studijního pobytu na turecké univerzitě Uludag v Burse. Dále bylo provedeno anketní šetření, jehož soubor tvořili studenti obou zmíněných univerzit. Na základě výsledků této ankety je provedeno posouzení silných a slabých stránek výuky a sportovního zázemí. V závěru jsou pak uvedena doporučení ke zlepšení kvality výuky na české i na turecké univerzitě.
Klíčová slova: komparace, sportovní studium, Technická univerzita v Liberci, Uludag univerzita
SUMMARY
Aim of Comparation of study of sports fields on Czech and Turkish university is to compare study, it’s financial requirements and equipment of the sport facilities. Thesis contains comparation of Technical University of Liberec and Uludag University in Bursa.
Gathering of the information about the current situation at both universities have been done during author’s bachelor study at the Technical University of Liberec and during his student exchange program at Uludag University in Bursa, Turkey. Furthermore, students from both universities were given questionnaire, which’s results made base for assessment of strenghts and weaknesses of study and sport facilities. End of the thesis is dedicated to practical recommendations for improvement of overall teaching quality.
Keywords: comparison, sports studies, Technical University of Liberec, Uludag University
7 OBSAH
SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK ... 9
ÚVOD ... 10
1 CÍLE PRÁCE ... 11
2 HISTORIE A SOUČASNOST VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE A V TURECKU ... 12
2.1 SPORT NA UNIVERZITÁCH V ČESKÉ REPUBLICE A V TURECKU ... 12
2.2 HISTORICKÉ ZÁZEMÍ TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI ... 14
2.3 HISTORICKÉ ZÁZEMÍ ULUDAG UNIVERZITY ... 15
3 VYUČOVACÍ JEDNOTKA ... 17
3.1 DEFINICE VYUČOVACÍ JEDNOTKY ... 17
3.2 CÍLE VYUČOVACÍ JEDNOTKY ... 17
3.3 STRUKTURA VYUČOVACÍ JEDNOTKY ... 19
3.4 EFEKTIVITA VYUČOVACÍ JEDNOTKY ... 21
3.5 PODMÍNKY STUDIA V RÁMCI VYUČOVACÍ JEDNOTKY ... 21
4 EKONOMICKÁ SITUACE STUDENTŮ ... 24
4.1 PŘÍJMY STUDENTŮ ... 24
4.2 VÝDAJE STUDENTŮ ... 25
5 KOMPARACE KATEDER A STUDIJNÍCH OBORŮ TUL A ULUDAG UNIVERZITY ... 26
5.1 KATEDRA TĚLESNÉ VÝCHOVY TUL ... 26
5.1.1 Univerzitní sportoviště KTV TUL ... 26
5.1.2 Studijní obor Management sportovní ... 26
5.2 KATEDRA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU ULUDAG UNIVERZITY ... 27
5.2.1 Univerzitní sportoviště KTVS Uludag univerzity ... 27
5.2.2 Studijní obor Tělesná výchova a sport ... 28
5.3 VLASTNÍ POROVNÁNÍ ... 28
6 ANALÝZA KVALITY A FINANČNÍ NÁROČNOSTI STUDIA ... 31
6.1 CÍLE ANKETNÍHO ŠETŘENÍ ... 31
6.2 SBĚR DAT ... 31
6.3 VÝSLEDKY ANKETNÍHO ŠETŘENÍ ... 32
6.3.1 Profil studentů ... 32
6.3.2 Vybavenost a stav sportovišť ... 33
6.3.3 Kvalita výuky ... 37
6.3.4 Finanční náročnost studia ... 41
6.3.5 Názory studentů ... 44
6.4 ZÁVĚR ANKETNÍHO ŠETŘENÍ ... 45
7 DISKUZE A ZÁVĚR... 47
8
7.1 PRAKTICKÁ DOPORUČENÍ ... 47
7.1.1 Sportovní zázemí ... 47
7.1.2 Výuka ... 47
7.1.3 Finanční náročnost studia ... 48
7.2 ZÁVĚR ... 48
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ... 51
PŘÍLOHY ... 53
9
SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK
Seznam grafů
Graf č. 1 Poměr mužů a žen v rámci oboru na Technické univerzitě v Liberci a Uludag univerzitě Graf č. 2 Počet studentů v jednotlivých ročnících
Graf č. 3 Počet studentů navštěvujících školní bazén, tělocvičnu a posilovnu v rámci výuky Graf č. 4 Vybavenost a stav bazénů TUL a Uludag univerzity
Graf č. 5 Vybavenost a stav tělocvičen TUL a Uludag univerzity Graf č. 6 Vybavenost a stav posiloven TUL a Uludag univerzity Graf č. 7 Hodnocení kvality výuky sportovních předmětů
Graf č. 8 Časový poměr výuky věnovaný teoretické části a části praktické Graf č. 9 Hodnocení přínosu studia a jeho použití v praxi
Graf č. 10 Plán uplatnit se v oboru
Graf č. 11 Měsíční výdaje za používání sportovního zázemí Graf č. 12 Měsíční výdaje za nájemné a stravné
Graf č. 13 Finanční zdroje během studia
Graf č. 14 Hodnocení celkové finanční náročnosti studia
Seznam tabulek
Tab. č. 1 Srovnání kateder, oborů a sportovišť TUL a Uludag univerzity
10
ÚVOD
Porovnání studia na dvou různých univerzitách ve dvou naprosto odlišných zemích se autorovi jevilo velmi zajímavým tématem. Během jeho studia v akademickém roce 2012/2013 na Uludag univerzitě v Turecku se autor setkal s rozsáhlými kulturními i sociálními rozdíly a jejich vlivem na studenty a na jejich akademický a sociální život.
Studium oboru Management sportovní na Technické univerzitě v Liberci je kombinací ekonomie a sportu. Tato kombinace ovšem na turecké univerzitě Uludag neexistuje. Z tohoto důvodu autor absolvoval kursy spolu se studenty studujícími obor Tělesná výchova a sport.
Ačkoli historie Technické univerzity v Liberci sahá do roku 1953, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická byla otevřena až roku 1990 a obor Management sportovní byl otevřen od akademického roku 1996/1997. Naproti tomu Uludag univerzita v Burse byla založena později, roku 1975. Její pedagogická fakulka, na které je studijní obor Tělesná výchova a sport, byla otevřena již od roku 1982. Z toho vyplývá déletrvající sportovní a akademické zázemí na turecké univerzitě. Přes tento rozdíl se autor v této práci pokusil objektivně tato sportovní a akademická zázemí obou univerzit porovnat.
Tímto porovnáním spolu s výsledky anketního šetření provedeného mezi studenty obou univerzit autor určil oblasti, ve kterých by bylo možno docílit zlepšení a zkvalitnění výuky.
11
1 CÍLE PRÁCE
Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání studia sportovních oborů na české a turecké vysoké škole. Porovnání finanční náročnosti studia, vybavenosti sportovišť a celkové kvality výuky.
Dílčí úkoly:
1) Sběr informací o české a turecké univerzitě.
2) Porovnání Technické univerzity v Liberci s Uludag univerzitou v Burse.
3) Provedení anketního šetření mezi studenty obou univerzit.
4) Navržení praktických doporučení pro českou i tureckou univerzitu.
12
2 HISTORIE A SOUČASNOST VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE A V TURECKU
Ačkoli jsou Česká republika a Turecko kulturně velmi odlišné, vysoké školství se v nich velice podobá. V obou zemích se vysoké školy dělí na veřejné, státní a soukromé. Vyjádřeno v číslech, v České republice je celkem 86 vysokých škol. Z nich je 26 veřejných, 2 státní a zbytek jsou školy soukromé. Na všech těchto vysokých školách v roce 2009 studovalo bezmála 400 tisíc studentů. Oproti tomu se v Turecku nachází 180 vysokých škol, ze kterých je 104 veřejných, 5 státních a zbytek soukromých. Počet studentů na všech těhto vysokých školách v Turecku v roce 2009 byl více než 3 miliony.
Přijímací řízení na veřejné vysoké školy je pro studenty v obou zemích odlišné.
V České republice má každá vysoká škola vlastní systém výběrového řízení. V Turecku probíhá jednotně státním výběrovým řízením. Jak v České republice, tak v Turecku jsou veřejné školy financovány státem. To znamená, že celé studium v řádné době je pro studenta zdarma. Samotné studium se dělí na bakalářské, které trvá v České republice 3 roky a v Turecku 4 roky. Dále na magisterské, které je v obou zemích shodně 2-leté. A nakonec doktorské, které v České republice trvá 3-4 roky a v Turecku 3-5 let. (Education in Turkey 2014, Seznam vysokých škol a univerzit 2014, Study in Turkey 2013)
2.1 Sport na univerzitách v České republice a v Turecku
Vztah společnosti ke sportu se v České republice a v Turecku je odlišný. Ženy v Turecku mají velmi omezený přístup ke sportu. Je to dáno kulturním rozdílem obou zemí. Tato situace se postupně zlepšuje, především pak u mladé generace. A právě tato generace tvoří základnu studentů studujících sportovní obory. Většina spolužáků a spolužaček, které autor během svého pobytu na univerzitě v Turecku potkal, byla silně věřících, avšak liberálně uvažujících.
13
Díky novým marketingovým propagačním prvkům dochází v Turecku k oblibě sportu mladou generací. Této generaci se trh přizpůsobuje. To má za následek, že vláda i soukromé společnosti navyšují finance pro sport. Díky této skutečnosti dochází k snižování sportovních nerovností a celkovému rozvoji tureckého sportu.
Řízení vysokoškolského sportu státem v České republice
V nově vzniklé Československé republice byl dne 2. listopadu 1918 zřízen Úřad pro správu vyučování a národní osvětu. Posléze došlo k jeho přejmenování. Název se změnil na Ministerstvo školství a národní osvěty. Základem tehdejší organizace tohoto ministerstva bylo 8 odborů, z nichž 4. odbor měl na starost vysoké školství. Tento stav trval po celou dobu československé samostatnosti až do roku 1939. Vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava dne 15. března 1939 došlo k podřízení veškerých kompetencí české vlády včetně Ministerstva školství a národní osvěty Velkoněmecké říši.
Po skončení Druhé světové války došlo k nejvýznamnější změně v působnosti Ministerstva školství a osvěty po roce 1948, kdy celá školská politika byla určována usneseními a direktivami Komunistické strany Československa. Zákonem z roku 1988 došlo ke změně názvu na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tento název se používá dodnes. V dnešní době je sport na vysokých školách řízen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, pod který spadá mimo jiné i Český olympijský výbor a Česká unie sportu. Tyto organizace hájí zájmy českého sportu a zlepšují financování sportu jak univerzitního, tak vrcholového. (Kločková 2014)
Řízení vysokoškolského sportu státem v Turecku
V Turecku jsou sporty řízeny vládními organizacemi. Již od vzniku Turecké republiky odpovědnost za sport nesla vláda. První organizování moderního sportu probíhalo ve sportovních klubech. Tyto kluby v roce 1920 založily Tureckou tréninkovou asociační alianci, která z počátku působila jako samostatná organizace, která
14
byla nezávislá na vládě. Avšak v roce 1936 turecká vláda tuto organizaci zrušila a na její místo zřídila svou Tureckou sportovní instituci, nad kterou převzala kontrolu. V roce 1938 byla tato instituce zrušena a její činnost převzala vláda. Pod záštitou nové instituce Generální ředitelství tělesné výchovy si vláda zajistila přímou kontrolu nad sportem. Po mnoha menších změnách tato instituce slouží dodnes pod jménem Generalní ředitelství pro mládež a sport (GDYS). Nevládní sportovní organizace v Turecku slouží pouze jako neoficiální partneři GDYS a pomáhají ji dosáhnout stanovených cílů. Sportovní federace a kluby jsou integrovanou součástí celého sportovního systému a spolupracují s vládní GDYS v různých oblastech, ať už se jedná o organizaci sportovních akcí, konzultanství či sportovní rozvoj. Tato partnerství slouží k postupnému zlepšení úrovně sportů v Turecku. Rok 2004 je možno považovat za zlom, kdy vynikla myšlenka tzv.
sportovního aktu. Díky němu se postupnou změnou zákonů zlepšilo postavení sportovních federací, které získaly právo na částečnou administrativní a finanční nezávislost. Z nich ta nejdůležitější, Turecká univerzitní sportovní federace, dosáhla částečného odpoutání od vlivu GDYS a získala tak svou finanční a administrativní nezávislost. (Erturan 2012)
2.2 Historické zázemí Technické univerzity v Liberci
Počátek školy sáhá do roku 1953, kdy došlo k založení TUL, tehdy pod jménem Vysoká škola strojní. Nová škola získala své sídlo v budově tehdejšího gymnázia F. X.
Šaldy. V prvním ročníku čerstvě otevřené vysoké školy studovalo 259 studentů. Škola se tehdy skládala ze šesti kateder, na kterých působilo 19 členů akademického sboru.
Studijní obory odpovídaly struktuře regionálních průmyslových odvětví, což byl průmysl strojní, textilní, sklářský a keramický. Postupem času se škola rozšiřovala o nové prostory, což umožnilo příjímat vyšší počet nových studentů. Díky tomu byly postaveny nové koleje. Prvních 121 absolventů ukončilo školu roku 1958 a první slavnostní promoce se uskutečnila v libereckém divadle. Další výraznější rozmach školy se odehrál vznikem nové Fakulty textilní. K tomu došlo roku 1960 a zároveň se tím škola přejmenovala na Vysokou školu strojní a textilní. Škola poté postupně získávala
15
nové prostory, dnes známe jako budovy S a P. Tím se samozřejmě zvyšoval počet studentů a z tohoto důvodu přestala stačit ubytovací kapacita tehdejších kolejí. Proto byla roku 1977 zahájena stavba nového studentského komplexu ve Starém Harcově, kde bylo postaveno šest kolejních bloků o celkové kapacitě 2300 lůžek, menza a další zařízení.
Tento rozsáhlý projekt byl dokončen roku 1990. O dva roky později škola získala další prostory, dnes známé jako budovu H spolu s univerzitní knihovnou. V témže roce získala škola komplex ve Vesci, který v dnešní době slouží jako koleje a univerzitní laboratoře.
Roku 1996 získala škola další budovu, někdejší Dům politické výchovy, dnešní budovu K. Co se fakult týče, k roku 1990 byla na škole zřízena Fakulta pedagogická, poté v roce 1992 Fakulta hospodářská. Rokem 1994 následovala Fakulta architektury a rok po ní Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií. Na základě tempa růstu, vlastní výzkumné činnosti a zahraničním stykům byl škole od počátku roku 1995 přiznán název Technická univerzita v Liberci. (Technická univerzita v Liberci 2014)
2.3 Historické zázemí Uludag univerzity
V průběhu 60. let minulého století docházelo v Burse k velké industrializaci, která vedla k velmi výraznému růstu populace. To mělo za následek příliv podnikatelů a vědců, kteří se zasloužili o založení nové Fakulty medicíny v Burse, patřící pod Istanbulskou univerzitu. V prvním ročníku studovalo na této fakultě pouhých 50 studentů. V květnu roku 1974 univerzita obdržela od města Bursa svou vlastní nemocnici pro své akademické účely. Tato nemocnice dnes patří v Turecku ke špičkovým zařízením, ve které se zavádějí ty nejmodernější technologie a léčebné postupy. Ve stejném roce byly založeny nové fakulty - Fakulta ekonomie a Fakulta sociálních věd. Tyto fakulty vytvořily základ budoucí Uludag univerzity. Roku 1975 došlo k oddělení od Istanbulské univerzity a pod jménem Bursa university škola započala své působení jako samostatná instituce. V té době univerzita disponovala třemi fakultami, dvaceti členým akademickým sborem a 250 studenty. Poslední změnou názvu univerzita prošla roku 1982, kdy přijala název Uludag univerzita. Postupně na této univerzitě vznikaly další nové fakulty, v roce 1976 fakulty inženýrství a architektury, v roce 1978 Fakulta veterinárního lékařství a v roce 1981
16
Fakulta zemědělská. V roce 1982 vznikly fakulty hned tři, jmenovitě Fakulta ekonomie a administrativních věd, Fakulta pedagogická a Fakulta teologie. Umělecká fakulta a Fakulta přírodních věd byla založena roku 1983. Nejnovější fakulty, otevřeny v roce 1995, jsou fakulty právní, výtvarného umění a zubního lékařství. (Uludağ University 2014)
17
3 VYUČOVACÍ JEDNOTKA
V rámci hodnocení kvality výuky se autor zaměřil na výuku sportovních předmětů, přesněji na jejich praktickou část. K jejímu popsání autor použil pojem vyučovací jednotka, která charakterizuje ideální stav výuky, její strukturu a cíle.
3.1 Definice vyučovací jednotky
Vyučovací jednotka je relativně stabilně uspořádaný systém hlavních faktorů výchovně vyučovacího procesu a jejich vzájemných vztahů, determinovaný obsahem a cílem učiva. Prostorem, kde je uskutečňován, časem, v němž je realizován. Psychickou i fyzickou úrovní žáků, pedagogickým mistrovstvím učitele a řadou dalších didaktických skutečností. Tato organizační forma je přímo řízena učitelem, který má v tomto procesu dominantní postavení a nese plnou odpovědnost za výsledky výchovně vzdělávacího procesu. (Kostková 1978)
3.2 Cíle vyučovací jednotky
Hlavním cílem vyučovací jednotky je plnění cílů výchovně vzdělávacího procesu školy. Dále plní řadu dílčích cílů. Tyto cíle se dají rozdělit do sedmi následujících bodů:
(Fialová a Rychetský 2004)
Formální cíl
Součástí formálního cíle je samotné zahájení a ukončení vyučovací jednotky, zajištění ukázněného a bezpečného průběhu vyučovací jednotky spolu se splněním dalších organizačních povinností. (Fialová a Rychetský 2004)
18
Výchovný cíl
Tento dílčí cíl má na starost zajištění kladného postoje studentů ke sportovní aktivitě. K rozvoji jak pozitivních morálních vlastností osobnosti, tak správného postoje studentů ke zdraví a vlastnímu všestrannému tělesnému rozvoji. Dále pak sjednocuje třídní kolektiv a utváří základ dobrého a funkčního pracovního kolektivu. Na závěr studenty vede k samostatné a tvořivé činnosti a zároveň je vede k uvědomělému podřizování nastaveným pravidlům. (Fialová a Rychetský 2004)
Kontrolní cíl
Zde je hlavní náplní zjištění tělesného a psychického stavu žáků (psychické nebo tělesné únavy, hyperaktivity apod.) a kontrola splnění případných úkolů a povinností.
(Fialová a Rychetský 2004)
Vzdělávací cíl
Vzdělávacím cílem v rámci cvičební jednotky je myšlen všestranný rozvoj osobnosti po vzdělávací stránce. Student by si měl osvojit co nejširší rozmach motorických dovedností a teoretických vědomostí, které by měl být schopen použít v méně známém prostředí. Mělo by též dojít k pozitivnímu přenosu již osvojených schopností a dovedností do jiných druhů motorik a činností, čímž se zvyšuje učenlivost v motorickém učení. (Fialová a Rychetský 2004)
Zdravotní cíl
Jednou z nejdůležitějších částí cvičební jednotky je zdravotní cíl. Je nutností dbát na ochranu a upevňování zdraví, které je spojeno s fyzickou a psychickou zdatností organismu. Veškerá sportovní činnost by měla vést k pozitivnímu postoji ke zdraví a k chápání sportovní aktivity jako nutné životní potřeby. Stejnou vahou je potřeba
19
přistupovat i k dobrým hygienickým návykům a návykům správné životosprávy. (Fialová a Rychetský 2004)
Psychologický cíl
Psychická pohoda studenta se promítá do všech činností, které student provádí.
Proto i tento cíl má svou váhu. Výuka by měla studentům pomoci se odreagovat od problému v mezilidských vztazích, měla by je motivovat a navodit žádoucí atmosféru pro nastávající činnost. (Fialová a Rychetský 2004)
Přípravný cíl
Posledním, avšak neméně důležitým přípravným cílem je studenty optimálně připravit na zatížení. Všestranně studenty procvičit a připravit na zatížení a dosáhnout co nejlepší kloubní pohyblivosti. Dále docílit zvýšení tepového a minutového objemu srdce, plicní ventilace a mobilizace energetických zdrojů. (Fialová a Rychetský 2004)
3.3 Struktura vyučovací jednotky
Z celkového pohledu na vyučovací jednotku je velmi důležitý psychologický faktor. Hodina by měla na studenty působit pozitivní atmosférou, volností a pohybem, ke kterému jsou studenti podněcováni a ve kterém se můžou tvořivě uplatnit. Je také třeba dbát na emoce v úvodu a závěru jednotky, kde je dobré uvést hodnocení a případně pochvalu, která studenta může motivovat do budoucích aktivit. Dalším důležitým faktorem ve výuce je koncentrovaná pozornost žáků, která je zapotřebí především v úvodu hlavní části vyučovací jednotky, neboť zvyšující se únavou a stereotypem cvičení pozornost klesá. Obsah vyučovací jednotky by se měl skládat ze tří hlavních částí, přičemž čas věnovaný každé části není pevně dán, neboť u každé sportovní činnosti se náplň liší. (Fialová a Rychetský 2004)
20
Úvodní část
Úvodní fáze má hlavní cíl nastolit mezi studenty předpoklady, pomocí kterých se dosáhne cíle celé vyučovací jednotky. Zahájením je nástup, po kterém následuje protahovací cvičení, zejména strečink, který by měl obsahovat pomalé protahovací a napínací cviky s využitím krajního rozsahu pohybů. Ty slouží jako příprava pro dynamická cvičení stejně tak jako prevence hybného systému proti jeho poškození. Poté následuje dynamická část rozcvičení, která připravuje organismus na pohybové zatížení a při které dochází k výraznému zvýšení tepové frekvence. Tato úvodní část by měla tvořit zhuba 1/4 vyučovací jednotky. (Fialová a Rychetský 2004)
Hlavní část
Hlavní část tvoří základ vyučovací jednotky. Na úvod této části by mělo docházet k nácviku nových pohybových dovedností. Tato část je velmi náročná na udržení pozornosti, a proto by měla být poměrně kratší, nežli další části tohoto celku. Následovat by měla pohybová činnost s rychlostně silovými nároky spolu s vytrvalostní činností, která zvyšuje aerobní a anaerobní kapacitu organismu. Na závěr hlavní části je doporučeno zopakování nácviku nových pohybových dovedností. Časově tato část tvoří zhruba 2/3 vyučovací jednotky. (Fialová a Rychetský 2004)
Závěrečná část
Tato fáze by měla obsahovat kompenzační cvičení, které má za cíl zabránit vzniku mikrotraumat a svalových disbalancí. Nejlepším druhem tohoto cvičení, podobně jako v úvodní části, jsou strečinkové sestavy cviků, které však narozdíl od úvodní fáze provádíme s výrazně delší výdrží v krajních polohách. Tím dochází převážně k tlumivému fyziologickému účinku, které jako celek působí k uklidnění organismu po absolvované zátěži. Závěrečná část je časově nejméně náročná, a stačí ji věnovat zhruba 1/10 času určeného pro vyučovací jednotku. (Vlasáková 1994)
21
3.4 Efektivita vyučovací jednotky
Jedním z nejdůležitějších hlavních znaků kvality vyučování je intenzita činností.
Mimo to je však třeba sledovat i zlepšení nácviku a vztah studenta k dané činnosti. Ačkoli nejdou pocity a postoje studentů k výuce objektivně posoudit, jsou velmi důležitou součástí celkového hodnocení výuky. (Fialová a Rychetský 2004)
Základní kritéria výsledků, kterých je možno dosáhnout. (Plíva 1991)
Hodnocení splnění cíle vyučovací jednotky.
Hodnocení struktury vyučovací jednotky z hlediska psychického a fyzického zatížení.
Hodnocení využití vyučovací doby.
Hodnocení učinnosti fyziologické funkční odezvy podnětů.
3.5 Podmínky studia v rámci vyučovací jednotky
Výuka probíhá za určitých podmínek, které jsou nutné k její realizaci. Celkově jsou podmínky souhrnem všech materiálních, právních a sociálních znaků, které dohromady tvoří prostředí, ve kterém se výuka uskutečňuje. Tyto podmínky tak mají přímý i nepřímý vliv na efektivitu a kvalitu výuky. (Fialová a Rychetský 2004)
Sociální podmínky
Tento druh podmínek je vytvářen především školou, školními sportovními kluby a dalšími organizacemi. Díky těmto společenským institucím se uskutečňuje vzdělávání, plnění úkolů a cílů, které jsou vyžadovány současnou i perspektivní potřebou společnosti.
Aby docházelo k rozvoji školství, jsou společností vytvářeny legislativní, ekonomické, organizační a jiné předpoklady, které jsou zastoupeny a zpracovány ve formě zákonů, předpisů a vyhlášek, ze kterých je část věnována školnímu sportu, část výkonnostnímu a vrcholovému sportu. Sociální podmínky jsou ovlivněny vztahy studentů ke škole,
22
ke svým kolegům a vyučujícím a v neposlední řadě také ke svým rodičum. Určitý vliv mají i hromadné sdělovací prostředky, které mohou být použity k organizaci akcí zaměřených pro rodiče studentů i širší veřejnost. (Fialová a Rychetský 2004)
Nejdůležitějším faktorem sociálních podmínek je počet studentů zúčastňujících se vyučovací jednotky. Zvyšujícím se počtem studentů je ovlivňována jejich zatíženost stejně tak, jako jejich bezpečnost či hygiena. Při určitém druhu aktivity, kde je výšší riziko vzniku úrazu, je nutné zajistit nižší počet studentů připadajících na jednoho vyučujícího.
Jedná se převážně o zimní lyžařské kursy, kursy horolezectví či kursy plavání. (Fialová a Rychetský 2004)
Materiální podmínky
Podle směrnic Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy by měla být každá školní instituce vybavena tak, aby mohla být výuka uskutečněna podle platných směrnic.
Pokud to není možné a instituce nemá prostředky, k výuce pak dochází mimo školní prostory, které si škola pronajímá uzavřením smlouvy či dohody o užívání zařízení, například bazénu. Vybavenost sportovního zařízení velmi výrazně ovlivňuje kvalitu výuky a její výsledek. Pokud nejsou normy směrnic dodrženy, celkový efekt vyučovací jednotky degraduje stejně tak, jako aktivita a zájem studentů. Veškeré sportovní nářadí a pomůcky musí adekvátně odpovídat počtu studentů a jeho rozmístění a uložení se musí řídit požadavky na bezpečnost a hygienu. (Fialová a Rychetský 2004)
Právní podmínky
Veřejná vysoká škola je zřízena podle zákona, který zároveň určuje její název a sídlo. Její fungování je též zajištěno zákonem spolu s výnosy a směrnicemi Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Tento zákon, plným zněním Zákon č. 111/1998 SB., Zákon o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), pojednává o vysoké škole jako o vrcholném centru vzdělanosti, nezávislého
23
poznání a tvůrčí vzdělanosti. Zároveň má klíčovou roli ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti. (Fialová a Rychetský 2004, Zákon č.
111/1998 Sb., o vysokých školách 2014)
24
4 EKONOMICKÁ SITUACE STUDENTŮ 4.1 Příjmy studentů
Hlavním faktorem definujícím podmínky studia je studentské financování.
Vysokoškolské vzdělávání je fáze, ve které se student připravuje ke vstupu na trh práce a tím se stává intelektuálně, sociálně a finančně samostatný. Tato fáze je však pro studenta zároveň finančním břemenem. Existují 3 hlavní zdroje příjmů, kterým si student financuje své studium a s výdaje s ním spojené. (Orr 2008)
Rodinné příspěvky
I přes pedagogický předpoklad, že jsou studenti nezávislí, je obecně očekáváno, že hlavním finančním zdrojem zůstává rodina studenta. Rodina je zároveň prvním bodem, na který se student obrátí v situaci, kdy potřebuje finanční pomoc. (Orr 2008)
Státní příspěvky
Finanční závislost studenta na rodině je zároveň závislost na rodinných sociálně- ekonomických zdrojích. Ke zmírnění této závislosti stát nabízí určité programy, které mohou studentům finančně vypomoci. Tyto programy jsou cílene na studenty, kteří pocházejí ze slabšího sociálně-ekonomického zázemí. Další variantou těchto programů, které zároveň fungují jako stimulanty či odměny za studentovo úsilí, jsou finanční výpomoci studentům s nejlepšími výsledky – studijní stipendia. (Orr 2008)
Příjmy ze zaměstnání
Touto formou příjmů si studenti kompenzují finanční nedostatky z předešlých dvou zdrojů. Záleží na schopnostech každého studenta, jakým způsobem a v jaké výši si tyto příjmy student zajistí. (Orr 2008)
25
4.2 Výdaje studentů
Studenti mají velké množství výdajů, které přímo či nepřímo souvisejí se samotným studiem. K tomu, aby tyto výdaje mohli být analyzovány, je nutné vzít v úvahu, že finanční náročnost určitých položek studenti značně podceňují, jelikož náklady na tyto položky hradí ve většině případů rodina. Toto se týká především krytím nákladů na oblečení, na studijní materiály, kulturu a podobně. Z tohoto důvodu je odhad studentů na finanční náročnost těchto výdajů značně zkreslen. Daleko přesnější informace však můžeme získat v rámci výdajů za nájemné a stravné. Školné v této kapitole zmiňovat nebudeme, jelikož je v České republice i v Turecku hrazeno státem. (Orr 2008)
Výdaje za nájemné
Pokud se student rozhodne odstěhovat ze svého rodinného bydliště, musí čelit poplatkům za pronájem - nájemnému. Tento výdaj může tvořit velmi výraznou část celkových životních nákladů. Liší v závislosti na tom, jaký druh nového bydliště si student vybere, ať už to jsou vysokoškolské kolej, či se jedná o privátní byt. (Orr 2008)
Vysokoškolské koleje jsou ve většině případů finančně levnější alternativou ubytování, především z důvodu financování vládou, školním institutem, charitou či jinou organizací. Mimo to však studentům tato alternativa nabízí větší možnost se integrovat a orientovat ve vysokoškolské komunitě. Ubytování se svými vrstevníky pak může vést ke stimulaci intelektuálního rozvoje studenta i díky možnostem extra kurikulárních aktivit nabízených místními organizacemi či samotnou univerzitou. (Orr 2008)
Privátní byt studentovi nabízí širokou nabídku možností, ať už se jedná o podnájem, sdílení bytu s ostatními studenty či bydlení v bytě s partnerem nebo zcela sám.
Tento druh ubytování reflektuje studentovu nezávislost a jeho plnou odpovědnost za svůj život. Tato možnost ubytování je zpravidla finančně náročnější oproti ubytování na vysokoškolských kolejích. (Orr 2008)
26
5 KOMPARACE KATEDER A STUDIJNÍCH OBORŮ TUL A ULUDAG UNIVERZITY
5.1 Katedra tělesné výchovy TUL
Katedra tělesné výchovy byla součástí původní Vysoké školy strojní, a to již od počátku jejího založení v roce 1953. Tehdy sloužila pouze k zajištění povinné všeobecné tělesné výchovy a sportovních kursů pro studenty Fakulty strojní a textilní. Změna přišla po roce 1990, kdy se katedra stala součástí Fakulty pedagogické. Aktuálně katedra disponuje 19 členým týmem odborných asistentů a pedagogů, kteří spolu s dalšími externími lektory vyučují studenty oborů Tělesná výchova se zaměřením na vzdělávání, Management sportovní a Rekreologie. (Katedra tělesné výchovy 2014)
5.1.1 Univerzitní sportoviště KTV TUL
Technická univerzita v Liberci, potažmo Katedra tělesné výchovy patřící Fakultě pedagogické, disponuje 2 velkými tělocvičnami, přičemž v jedné z nich se nachází i horolezecká stěna. Dále pak fotbalovým hřištěm s umělou trávou, hřištěm na plážový volejbal, tenisovými kurty, nafukovací halou určenou pro tenis, 3 sály pro aerobik, sálem určeným pro spinning, hernou stolního tenisu, posilovnou a saunou. Pod katedru spadá i laboratoř sportovní motoriky, která poskytuje služby, zejména však zátěžovou funkční diagnostiku studentům i sportovcům všech výkonnostních úrovní a každého věku.
5.1.2 Studijní obor Management sportovní
Studijní obor Management sportovní byl otevřen na Fakultě pedagogické Technické univerzity v Liberci akademickým rokem 1996/1997. Standartní délka studia tohoto oboru je 6 semestrů a zakončení probíhá obhajobou závěrečné práce a státní zkouškou pro bakaláře. Studijní program je rozdělen na dvě části. Část první se skládá především z teoretických a praktických předmětů tělovýchovného charakteru. Druhá část
27
obsahuje předměty ekonomického, jazykového, pedagogického, právnického a filosofického zaměření. V rámci povinně volitelných předmětů mají studenti na výběr následující sporty: fitness, sportovní horolezectví, sebeobranu, squash, kompenzační cvičení, sportovní masáž a tenis. Studenti mají možnost u těchto povinně volitelných předmětů získat zápočet účastí na kursech instruktorů lyžování a snowboardingu, dále na kursech cykloturistiky, jachtingu či vodáckým kursem. (Kopáčková 2010, Tichá 1997)
5.2 Katedra tělesné výchovy a sportu Uludag univerzity
Katedra tělesné výchovy a sportu, spadající pod Pedagogickou fakultu Uludag univerzity, započala svou činnost v roce 1982 se 40 studenty v prvním ročníku. Od té doby probíhá výuka jednotného oboru Tělesná výchova a sport v souladu s osnovami ministerstva národní výuky. Během své 30-ti leté historie prošla katedra četnými změnami. Nyní katedra disponuje 6-ti členným týmem pedagogů a asistentů, kteří spolu s dalšími 12 externími trenéry a asistenty působí na fakultě a ve studentském kampusu.
(Uludağ Üniversitesi 2014)
5.2.1 Univerzitní sportoviště KTVS Uludag univerzity
V prostorách univerzitního kampusu se nachazí velké množství sportovišť.
V rámci zastřešených sportovišť a tělocvičen se jedná o velkou halu vybavenou sedadly pro 2 tisíce diváků. Hala je určena především pro turnajová klání v házené, volejbale a basketbale. Dále pak tělocvičnu určenou pro volejbal a basketbal, halu pro wrestling a halu pro lidové tance. V nepříznivém počasí fakulta nabízí 2 kryté tenisové kurty, které spolu s dalšími 10 venkovními kurty vytváří široké zázemí pro hráče tenisu.
Samozřejmostí jsou pak 2 malá a 1 velké fotbalové hřiště s umělou trávou a 3 basketbalová hřiště. V rámci atletického zázemí se v kampusu nachází tartanová dráha a gymnastická hala. Nachází se zde i budova s posilovnou a halou pro stolní tenis a kompenzační cvičení, ke které je v současné době prováděna přístavba nového krytého plaveckého bazénu. (Uludağ Üniversitesi 2014)
28
5.2.2 Studijní obor Tělesná výchova a sport
Tělesná výchova a sport je jediným vyučovaným oborem na své stejnojmenné fakultě. Je vyučován již od jejího založení roku 1982. Standartní délka studia je 8 semestrů a k úspěšnému zakončení je nutné získání celkem 240 kreditů při udržení celkového známkového průměru do 2.0 ze 4 stupňové škály známkování. V rámci studijního programu se většina předmětů zaměřuje na sportovní výuku, dále je pak menší část věnována pedagogice, psychologické a jazykové průpravě. Za zmínku též stojí fakt, že studenti musejí projít předmětem zaměřeným čistě na první pomoc. Každý semestr mají studenti výuku složenou zhruba z jedné poloviny z předmětů povinných a v druhé polovině z předmětů povinně volitelných. Z povinně volitelných si studenti vybírají z následujících sportů: fotbal, plážový volejbal, volejbal, streetbal, házená, skoky na trampolíně, šerm, wrestling, stolní tenis, tenis, sportovní masáž, kondiční posilování, pilates, badminton, argentinské a lidové tance, jízda na koni, sportovní lezení, plavání, atletika, treking a orientační běh. Dále se pak studenti mohou zúčastnit kursů potápění, kánoí a raftů či surfování a plachtění. Tyto kursy se konají v exotických resortech u Černého moře. (Uludağ Üniversitesi 2014)
5.3 Vlastní porovnání
První část porovnání je zaměřena na katedru a obor pod ní spadající. Tímto oborem je za Technickou univerzitu v Liberci Management sportovní, a za Uludag univerzitu obor Tělesná výchova a sport. Část druhá je pak věnována sportovištím, kterými univerzity disponují.
29
Tab. č. 1 Srovnání kateder, oborů a sportovišť TUL a Uludag univerzity
Z této tabulky vyplývá, že i přes delší působení Katedry tělesné výchovy TUL je její obor poměrně mladý a v porovnání s Katedrou tělesné výchovy a sportu Uludag univerzity i početně méně obsazenější. Když se však podívame na katedru jako celek, tak zjistíme, že celkový počet studentů studujících bakalářské obory na KTV TUL je skoro dvakrát vyšší, než-li na KTVS Uludag univerzity. Obor Tělesná výchova a sport na Uludag univerzitě je složen zhruba ze stejného počtu povinných předmětů a předmětů povinně volitelných, z čehož vyplývá, že si student utváří studijní program dle vlastních preferencí, kdežto na TUL studenti oboru Managementu sportovního musejí projít
TUL ULUDAG
Katedra a obor
Založení katedry 1953 1982
Založení oboru 1996 1982
Celkový počet studentů KTV(S) ( 2011/2012) 157 251
Celkový počet studentů oboru (2011/2012) 488 251
Řádná doba studia oboru (semestry) 6 8
Počet povinných předmětů 56 53
Počet povinně volitelných předmětů 16 45
Počet členů katedry (včetně externistů) 22 18
Sportoviště
Počet tělocvičen 2 2
Počet hal a sálů 5 4
Počet tenisových kurtů 6 12
Počet fotbalových hřišť 1 3
Počet volejbalových hřišť 1 0
Počet basketbalových hřišť 0 3
Atletická dráha ne ano
Posilovna ano ano
Bazén ne (ve výstavbě)
Sauna ano ne
Lezecká stěna ano ne
Celkový počet sportovišť 18 26
30
předměty, které mají stanoveny studijním plánem a možnost volby tak mají minimální.
Rozdíl je také ve standartní délce studia, kde k úspěšnému dokončení oboru Management sportovní stačí 6 semestrů, kdežto obor Tělesná výchova a sport vyžaduje 8 semestrů.
Ačkoliv je počet členů katedry na obou katedrách srovnatelný, v poměru k počtu studentů je na tom KTVS daleko lépe. Na jednoho pedagoga tak spadá pouze 14 studentů, oproti 22 studentů na KTV TUL. Díky tomuto nižšímu poměru se tak pedagogové a odborní asistenti mohou studentům věnovat více individuálně, což může vést k zlepšení kvality výuky. Co se týče sportovišť, KTVS Uludag univerzity na tom je lépe, zejména pak s dvojnásobným počtem tenisových kurtů, třemi fotbalovými a basketbalovými hřišti a svou vlastní atletickou dráhou. KTV TUL však nezůstává pozadu a i přes nižší počet sportovišť disponuje svou vlastní saunou a lezeckou stěnou, které KTVS postrádá.
Z tohoto srovnání vyplývá, že i přes menší počet studentů studujících na KTVS Uludag univerzity fakulta nabízí velké množství sportovišť a studenti mají možnost výběru ze širší škály sportů, předmětů a kursů.
31
6 ANALÝZA KVALITY A FINANČNÍ NÁROČNOSTI STUDIA
6.1 Cíle anketního šetření
Hlavní cíl
Hlavním cílem ankety bylo zjištění stavu sportovišť, kvality výuky a finanční náročnosti studia.
Dílčí cíle
Dílčími cíly bylo zjištění stavu a vybavenosti jednotlivých sportovišť, posouzení kvality studia a jeho praktický přínos do budoucího povolání. Dále určení průměrných měsíčních výdajů za použití sportovišť, za nájemné a stravné. Posledním dílčím cílem bylo zjištění vlastních názorů studentů k nedostatkům studia.
6.2 Sběr dat
Pro tuto anketu tvořili základ dva soubory studentů. Prvním byli studenti oboru Management sportovní Technické univerzity v Liberci. Druhý soubor byl tvořen studenty oboru Tělesná výchova a sport Uludag univerzity v Burse, Turecku. Dotazník poskytnutý oběma skupinám byl identický. Studenti TUL jej měli v českém jazyce, a studenti Uludag univerzity v jazyce tureckém. Anketního šetření se celkem zúčastnilo 60 respondentů, z nichž 32 tvořili studenti oboru Management sportovní TUL a 28 studenti oboru Tělesná výchova a sport Uludag univerzity. Anketa proběhla v únoru roku 2014 elektronickou formou.
Odpovědi respondentů byly převedeny do programu Microsoft Excel, pomocí kterého autor data vyhodnotil a zpracoval do grafů.
32
6.3 Výsledky anketního šetření 6.3.1 Profil studentů
Pohlaví
Z grafu č. 1 je zřejmé, že poměr mužů a žen je na obou univerzitách obdobný.
V rámci TUL jde o běžnou praxi, avšak na Uludag univerzitě je tento fenomén novou záležitostí. Tento graf jen podporuje teorii o modernizaci tureckého sportu a zvýšení obliby především mezi ženami.
Graf č. 1 Poměr mužů a žen v rámci oboru na Technické univerzitě v Liberci a Uludag univerzitě 18
16 14
12
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20
studenti TUL studenti Uludag
muži ženy
33
Ročník studia
Graf č. 2 poukazuje na fakt, že v prvních dvou ročnících studia TUL nestudují žádní studenti. Je to dáno tím, že na obor Management sportovní proběhlo přijímací řízení naposledy v roce 2011. Na Uludag univerzitě je rozložení velmi rovnoměrné až na ročník první, kde je naopak studentů méně než v ročnících následujících. Tento fakt je dán tím, že soubor dotazovaných studentů Uludag univerzity tvořili převážně bývalí autorovi spolužáci, kteří se nacházeli ve vyšších ročnících.
Graf č. 2 Počet studentů v jednotlivých ročnících
6.3.2 Vybavenost a stav sportovišť
Na otázku, kolik studentů navštěvuje sportoviště v rámci výuky, odpovědělo podle grafu č. 3 kladně 69 % studentů Managementu sportovního TUL. Důvod, proč zbylých 31 % odpovědělo záporně, v anketě obsažen nebyl. Je však možno předpokládat, že hlavní příčinou byl individuální studijní program a nesvědomitost studentů. Ze skupiny studentů Tělesné výchovy a sportu Uludag univerzity odpovědělo na stejnou otázku
1. ročník 2. ročník
3. ročník 4.+ ročnik
0 5 10 15 20
TUL Uludag
0 0 3
9 12
9 20
7
34
kladně všech 28 dotázaných studentů, to je 100 %. Tento poměr poukazuje na skutečnost, že studenti Uludag univerzity berou studium svědomitěji.
Graf č. 3 Počet studentů navštěvujících školní bazén, tělocvičnu a posilovnu v rámci výuky
Následující grafy č. 4, 5 a 6 vyjadřují hodnocení úrovně jednotlivých sportovišť studenty, kteří je pravidelně navštěvují.
Bazén
Ani jedné univerzitě bazén nepatří. V případe TUL si univerzita bazén pronajímá od města Liberec. Stejně tak tomu je v případě Uludag univerzity. Ta si bazén pronajímá od města Bursa. Bazény se od sebe velmi liší. Oproti libereckému bazénu má bazén v Burse kratší délku plaveckých drah, nižší kapacitu návštěvníků a celkově horší hygienu.
Graf č. 4 vykazuje vyšší spokojenost studentů TUL, jejíchž hodnocení se téměř rovnoměrně rozložilo mezi 3 nejlepší přičky 5-ti stupňového hodnocení. Naopak hodnocení studenty Uludag univerzity udává velmi nízkou spokojenost s vybavením a kvalitou zařízení. 14 % studentů ohodnotilo bazén jako velmi špatný, 50 % špatný, 28 % jako dobrý a pouhých 8 % jako velmi dobrý. Z tohoto hodnocení naprosto jednoznačně vyplývá, že TUL, respektive město Liberec disponuje kvalitnějším a lépe vybavenějším
0 5 10 15 20 25 30
TUL Uludag
22
28
10
0
ano ne
35
bazénem, což může autor ze své vlastní zkušenosti potvrdit. Avšak v dohledné budoucnosti by se měla situace na Uludag univerzitě zlepšit, jelikož v jejím areálu probíhá výstavba nového bazénu.
Graf č. 4 Vybavenost a stav bazénů TUL a Uludag univerzity
Tělocvična
Obě univerzity disponují 2 tělocvičnami. V obou případech se jedná o jednu tělocvičnu větší a jednu menší. V rámci TUL se obě tělocvičny nachází v jedné budově, kdežto na Uludag univerzitě jsou rozmístěny v odlišných částech kampusu. Větší tělocvična TUL slouží především pro míčové sporty a sportovní lezení, jelikož obsahuje lezeckou stěnu. Menší tělocvična pak slouží pro výuku gymnastiky a basketbalu. Větší tělocvična Uludag univerzity je starší, avšak velmi dobře vybavená pro všechny míčové sporty a je též osazena tribunou s kapacitou až 2 tisíc diváků. Menší tělocvična je nová a nabízí kvalitní zázemí pro volejbal a basketbal a oddělený salón slouží pro bojová umění.
Z grafu č. 5 vyplývá celkově lepší hodnocení studentů TUL, nežli studentů Uludag
0 2 4 6 8 10 12 14
TUL Uludag
0
4
0
14
6
8 9
2 7
0
velmi špatná špatná dobrá velmi dobrá výborná
36
univerzity. 46 % studentů TUL považuje stav a vybavenost tělocvičen za velmi dobrou, oproti svým tureckým kolegům, kterých 57 % považuje stav a vybavenost pouze za dobrou. V tomto případě však autor zastává názor, že kvalitnější zázemí tělocvičen se nachází na Uludag univerzitě v Turecku.
Graf č. 5 Vybavenost a stav tělocvičen TUL a Uludag univerzity
Posilovna
Posilovny jsou na obou univerzitách srovnatelné jak svou velikostí, tak svou vybaveností. Graf č. 6 však příznivěji vypovídá o posilovně patřící TUL. Studenti TUL nejčastěji, 46 %, hodnotili vybavenost a stav posilovny jako velmi dobrý, oproti studentům Uludag univerzity, kteří nejčastěji, 36 %, hodnotili vybavenost a stav pouze jako dobrý. S celkovým průměrným hodnocením 3,9 (velmi dobrým) je posilovna patřící KTV TUL o více než jeden stupeň výše, nežli posilovna Uludag univerzity s průměrným hodnocením 2,8 (dobrým). Z autorovy zkušenosti problém tkví především ve stáří výbavy
0 2 4 6 8 10 12 14 16
TUL Uludag
0 0
4
3 6
16
10
9
2
0
velmi špatná špatná dobrá velmi dobrá výborná
37
posilovny patřící Uludag univerzitě, která se negativně promítla do výsledku spokojenosti.
Graf č. 6 Vybavenost a stav posiloven TUL a Uludag univerzity
6.3.3 Kvalita výuky
Vyučované předměty jsou na obou univerzitách obdobné. Teoreticky zaměřené předměty jsou převážně povinné, tudíž se jim studenti nemohou vyhnout. Rozdíl je ovšem v prakticky zaměřených předmětech. Pro studenty Managementu sportovního TUL je valná většina pevně dána, mají tak malou možnost individuálního výběru. Studenti oboru Tělesná výchova a sport Uludag univerzity mají v tomto větší svobodu. Většinu praktických předmětů si mohou zvolit sami.
Kvalita výuky sportovních předmětů
V rámci otázky, jak by studenti ohodnotili celkovou kvalitu výuky sportovních předmětů, vychází z grafu č. 7 najevo, že přes 50 % studentů TUL posuzuje kvalitu výuky
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
TUL Uludag
0
4
0
6 7
10 10
8
5
0
velmi špatná špatná dobrá velmi dobrá výborná
38
jako střední, čemuž dává za pravdu i celkový průměr všech dotázaných 3,3. Studenti Uludag univerzity hodnotili kvalitu výrazně odlišněji, což je zapříčeněno odlišností předmětů, které si každý student vybírá sám. Celková hodnota kvality vychází na 2,9 , což odpovídá střední kvalitě. Z této statistiky vyplývá, že celkově lépe kvalitu hodnotí studenti TUL o 0,4 bodu. Z autorovy vlastní zkušenosti je pak možno konstatovat, že výuka na TUL je odbornější a jsou při ní kladeny vyšší nároky na studenty. Naopak na Uludag univerzitě výuka probíhá s vyšší intenzitou, avšak na úkor kvality prováděné činnosti.
Graf č. 7 Hodnocení kvality výuky sportovních předmětů
Obsah výuky
Dalším důležitým faktorem kvality výuky bylo zjistit, kolik času se věnuje teoretické a kolik praktické části. Většina studentů obou univerzit zastává názor, že teoretické části je věnováno stejně času, jako části praktické. Přes to je však z grafu č. 8 zřetelné, že 7 studentů Uludag univerzity považuje výuku více prakticky podloženou,
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18
TUL Uludag
0
2 4
9 17
9 9
6
2 2
velmi nízká nízká střední vysoká velmi vysoká
39
oproti 3, kteří si myslí opak. Autor v tomto případě souhlasí a dává za pravdu studentům Uludag univerzity. Veškerá teoretická část výuky probíhá na sportovišti a je vždy proložena praktickou ukázkou. Z celé výuky je teorii věnován jen zlomek z toho, co je věnováno praxi. Na otázku, zda-li by studenti uvítali více teorie či praxe se 100 % studentů TUL vyslovilo pro více praxe. Z řad studentů Uludag univerzity se 82 % vyjádřilo pro více praxe a 18 % studentů postrádá teorii.
Graf č. 8 Časový poměr výuky věnovaný teoretické části a části praktické
Přínos studia
Studenti též hodnotili celkový přínos studia, zda-li jsou schopni získané teoretické a praktické vědomosti použít v praxi. Graf č. 9 vypovídá o téměř naprosté shodě, kdy v obou případech žádný a malý přínos hodnotí 25 % respondentů. Studium jako středně přínosné hodnotilo 53 % studentů TUL a 39 % studentů Uludag univerzity. Velmi vysoký a vysoký přínos studia považuje 22 % studentů TUL a 36 % studentů turecké univerzity Uludag. Z této statistiky vyplývá názor studentů Uludag univerzity, že je studium pro jejich praxi přínosnější, než-li tomu je u jejich kolegů na TUL.
9
3 15
18
8 7
0 5 10 15 20
TUL Uludag
poměr 30:70 poměr 50:50 poměr 70:30
40
Graf č. 9 Hodnocení přínosu studia a jeho použití v praxi
Aplikace do budoucna
Poslední částí v rámci posuzování kvality výuky bylo zjištění, kolik studentů se chce uplatnit v oboru po úspěšném dokončení studia. Graf č. 10 znázorňuje poměr studentů, kteří se chtějí uplatnit ve studovaném oboru po dokončení studia. K většímu uplatnění v oboru se hlásí více studentů z Uludag univerzity (18 z 28) nežli studentů na Technické univerzitě v Liberci (18 studentů ze 32).
Graf č. 10 Plán uplatnit se v oboru 0
2 4 6 8 10 12 14 16 18
TUL Uludag
2 2
6
5 17
11
5
7
2 3
žádný přínos malý přínos střední přínos vysoký přínos velmi vysoký přínos
0 5 10 15 20
TUL Uludag
18 18
14
10
ano ne
41
6.3.4 Finanční náročnost studia
Poplatky za použití sportovního zázemí
Zhruba ¾ studentů obou univerzit uvedlo, že navštěvují sportoviště i mimo výuku.
Cílem této otázky bylo zjistit, která skupina studentů měsíčně vynaloží více finančních prostředků za vstupné na sportoviště. Graf č. 11 udává fakt, že více než 50 % studentů Uludag univerzity vynaloží měsíčně více než šest set korun za vstupné, přičemž 30 % dokonce více než tisíc korun za měsíc. Oproti tomu 70 % studentů TUL vynaloží méně než 400 korun za měsíc a 48 % utratí dokonce méně, než dvě sta korun za měsíc. Z této statistiky tak jasně vyplývá vyšší finanční náročnost pro studenty Uludag univerzity využívajících sportovního zázemí mimo výuku. Užívání univerzitních sportovišt na Uludag univerzitě v Turecku je bezplatné. Z toho plyne, že studenti využívají hlavně sportoviště nacházející se mimo univerzitu, která jsou zpoplatněná.
Graf č. 11 Měsíční výdaje za používání sportovního zázemí
do 200 CZK/měsíc 200-399 CZK/měsíc
400-599 CZK/měsíc 600-999 CZK/měsíc
1000+ CZK/měsíc
0 2 4 6 8 10 12
TUL Uludag
11
4
5 5
2 2
3
5 2
7
42
Výdaje za nájemné a stravné
Měsíční výdaje studentů za nájemné a stravné je relativně rovnoměrně rozložené, jak je znázorněno v grafu č.12. Na grafu jsou viditelné 2 extrémy. U studentů TUL je to částka 4000 – 4999, kterou měsíčně vynaloží 38 % dotázaných studentů. Za zmínku pak také stojí, že 16 % studentů neutratí více než 2000 CZK za měsíc. U studentů Uludag univerzity tímto viditelným extrémem byla částka 2000 – 2999 CZK za měsíc, kterou přiznalo 39 % dotázaných. Při vzájemném porovnání je pak zřejmé, že studenti TUL mají vyšší výdaje na pokrytí nájmu a stravy v průběhu studia nežli studenti Uludag univerzity.
Graf č. 12 Měsíční výdaje za nájemné a stravné
Financování studia
Důležitým faktorem je původ finančních zdrojů, kterými studenti disponují v průběhu svého studia. Grafem č. 13 je znázorněno, kolik studentů je financováno svou rodinou, školním stipendiem či si finance obstarávají sami. Až 90 % studentů TUL získavá finanční podporu od svých rodin, přičemž necelá polovina (40 %) studentů si
5
3 4
11
4
3 12
2 2
3
0
3 4
2
1 1
0 2 4 6 8 10 12 14
TUL Uludag
do 2000 CZK/měsíc 2000-2999 CZK/měsíc 3000-3999 CZK/měsíc 4000-4999 CZK/měsíc 5000-5999 CZK/měsíc 6000-6999 CZK/měsíc 7000-7999 CZK/měsíc 8000+ CZK/měsíc
43
pomáhá financovat studium svými vlastními zdroji. Stipendium dostává pouhých 9 % dotázaných studentů. Studenti Uludag univerzity jsou na svých rodinách závislí výrazně méně, pouhých 43 % dotázaných uvedlo jako původ svých finančních zdrojů rodinu.
Oproti svým kolegům z Technické univerzity v Liberci si více než ¼ studentů Uludag univerzity své studium financuje ze svých vlastních zdrojů, v součtu až 75 % všech dotázaných. Toto platí i v rámci stipendií, které pobírá až 21 % studentů Uludag univerzity. Celkově tak vychází, že studenti Uludag univezity si své studium financují sami, menší část z nich je pak závislá na svých rodinách. Naprostá většina studentů TUL je závislá na svých rodinách a jen menší část studentů si dopomáhá svými vlastními zdroji. Stipendium pak pobírá až 2x více studentů studujících na Uludag univerzitě.
Graf č. 13 Finanční zdroje během studia
Celková finanční náročnost
Studentů jsme se zeptali, jak je pro ně a pro jejich rodinu studium finančně náročné z hlediska veškerých finančních nákladů spojených se studiem. Ihned na začátku je nutné zdůraznit, že odpovědi na toto téma mohou být značně subjektivní. Procentuálně oblast vysoké a velmi vysoké náročnosti vyjádřilo 32 % studentů Uludag univerzity, kdežto z řad studentů TUL této finanční náročnosti přiřadilo svůj hlas pouze 7 % dotázaných.
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45
TUL Uludag
13
21
29 12
3
6
sám rodina stipendium
44
V obou skupinách dominuje 50 % většina, která finanční náročnost studia považuje za střední. Oblasti velmi nízké a nízké finanční náročnosti přiřadilo příčku 43 % studentů TUL a pouhých 18 % z řad studentů Uludag univerzity. Na výsledky tohoto hodnocení může mít značný vliv srovnání průměrných hrubých měsíčních platů v obou zemích. V České republice činí hrubá měsíční mzda 24 950 CZK, kdežto v Turecko činí 9560 CZK.
To jen podtrhuje, že finančně náročnější studium považují studenti Uludag univerzity v Turecku. (List of European countries by average wage 2014)
Graf č. 14 Hodnocení celkové finanční náročnosti studia
6.3.5 Názory studentů
Na závěr byly studentům položeny 2 otázky. První z nich měla za cíl zjistit, co studentům na studiu vadí a co považují za zbytečné. Druhá otázka zkoumala, co studenti během studia postrádali a co by uvítali.
0 2 4 6 8 10 12 14 16
TUL Uludag
3
0 11
5 16
14
2
5
0
4
velmi nízká nízká střední vysoká velmi vysoká
45
Zápory studia
Studentům Uludag univerzity studium znepříjemňuje zbytečně vysoká přísnost vyučujících, která spolu s nízkou výhledovou perspektivou budoucího zaměstnání ve studovaném oboru působí značně demotivačně. Studentům TUL pak vadí především nezajímavost výuky, ze které se časem stává stereotyp. Studenti obou univerzit se schodli v následujících bodech:
Příliš mnoho času věnovaného teorii.
Zbytečné zatěžování předměty, které jsou mimo obor studia.
Založení výuky na memorování místo toho, aby látka byla logicky pochopena.
Chybějící prvky
Jako zastaralou označili výuku některých předmětů studenti Uludag univerzity.
Studenti TUL mají názor, že praktické části ve sportu i v ekonomii by se mělo věnovat více času. Následující body vyjadřují názory studentů obou univerzit:
Nedostatečné množství praktické části výuky.
Širší výběr sportovních předmětů a kursů v rámci povinně volitelných předmětů.
6.4 Závěr anketního šetření
Na závěr vyhodnocení je možno uvést, že v rámci vybavenosti a stavu sportovišť studenti TUL považují zázemí své univerzity za kvalitnější. Celkově lepší hodnocení obdržel jak liberecký bazén, tak i tělocvičny KTV a posilovna KTV.
