PODĚKOVÁNÍ
Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce panu Mgr. Radimu Antošovi za odborné rady a trpělivost při zpracovávání mé bakalářské práce, sekretariátu KTV za data týkající se permanentek a v neposlední řadě mé přítelkyni Michaele Buchtové za pomoc a trpělivost při zpracovávání dat mé práce.
ANOTACE
Cílem bakalářské práce „Marketingová studie vybraného sportovního zařízení – posilovny TU v Liberci“ je vypracovat návrh na zlepšení současného stavu.
Byly shrnuty teoretické poznatky z marketingu v oblasti služeb, marketingového mixu a výzkumu. Práce popisuje sportovní marketing a sumarizuje informace o posilování. Shromažďuje informace o Akademickém sportovním centru, které posilovnu provozuje a zjišťuje současný stav posilovny. V březnu 2014 bylo realizováno anketní šetření u 83 respondentů, pozorování a SWOT analýza. Návrh na zlepšení současného stavu posilovny TU v Liberci obsahuje doporučení v řízení provozu, zlepšení propagace a vybavení posilovny, upravuje ceny vstupného a způsob platby ve vztahu ASC a posilovny a ekonomické shrnutí.
Klíčová slova: posilování, ASC, posilovna TUL, permanentky
ANNOTATION
The target of the Bachelor Thesis „The Marketing Study of Selected Sport Equipment – Fitness Gym TU of Liberec“ is to work out the proposal to improve the current situation. The thesis concerns theoretic marketing issues in the area of services, marketing mix and research. It covers sport marketing and summarizes the information about fitness as well as the data about the Fitness Gym, which is run by the Academic Sport Center. It also analyses the current situation on the basis of the survey made in March 2014 with 83 responders in hand with observing and a SWOT analysis. The proposal itself contains particular recommendations regarding facility management, marketing strategy and fitness equipment. It modifies price of fee, the system of payments in connection with the Academic Sport Center and the Fitness Gym with the final economic summary.
Key Words: bodybuilding, ASC, the Fitness Gym of TUL, tickets
Obsah
Seznam grafů a tabulek...9
Seznam zkratek a symbolů...11
Úvod...13
1 Cíl práce...14
2 Teoretické poznatky o problematice ...15
2.1 Marketing ...15
2.1.1 Koncepce marketingového mixu 4P ...15
2.1.2 Koncepce marketingového mixu 4C ...16
2.1.3 SWOT analýza ...16
2.1.4 Marketing služeb ...17
2.1.5 Propagace ...18
2.1.6 Sportovní marketing ...19
2.1.7 Marketingový výzkum...20
2.1.8 Sportovní produkt ...24
2.2 Posilování ...25
2.2.1 Definice posilování ...25
2.2.2 Historie posilování ...25
2.2.3 Vliv posilování na zdraví člověka ...25
2.2.4 Základní pojmy ...27
2.2.5 Kde můžeme cvičit? ...28
2.2.6 Definice posilovny ...28
2.2.7 Dělení posiloven ...29
2.2.8 Vybavení posilovny ...30
2.2.9 Služby nabízené v posilovnách ...32
2.2.10 Jak vybrat správnou posilovnu? ...33
2.2.11 Tréninkový plán ...34
2.2.12 Tréninková stavba ...35
2.2.13 Instruktor fitness ...36
2.2.14 Novinky v posilování ...36
3 Metodika ...38
3.1 Akademické sportovní centrum TU v Liberci ...38
3.1.1 Představení...38
3.1.2 Nabídka aktivit ...38
3.1.3 Dlouhodobé soutěže ...39
3.1.4 Víkendové kurzy ...39
3.1.5 Open party ...40
3.1.6 Permanentky ...40
3.1.7 Jednorázové vstupy ...41
3.1.8 Zakoupené permanentky ...41
3.1.9 Sportoviště ...42
3.1.10 Propagace ...43
3.2 Použité metody ...45
3.2.1 Anketa ...45
3.3 Současný stav posilovny ...46
3.3.1 Poloha ...46
3.3.2 Využití...46
3.3.3 Vybavení...46
3.3.4 Otevírací doba ...47
3.3.5 Cenová politika ...48
3.3.6 Provozní řád posilovny...48
3.3.7 Faktory pro výběr posilovny aplikované na posilovnu TU v Liberci ...49
3.3.8 Shrnutí pomocí SWOT analýzy...50
3.4 Komparace posilovny s posilovnami jiných univerzit ...53
3.4.1 Akademik Fitness Univerzity Palackého v Olomouci ...53
3.4.2 Fitcentrum KTVS Vysoké školy Báňské – Technické univerzity v Ostravě 54 4 Návrh...55
4.1 Interpretace výsledků zkoumání ...55
4.2 Doporučení ...72
4.2.1 Řízení provozu posilovny ...72
4.2.2 Propagace ...73
4.2.3 Vybavení...75
4.2.4 Úpravy cen vstupného a způsobu platby ve vztahu ASC a posilovny...77
4.2.5 Ekonomické shrnutí návrhu...78
Závěr...83
Seznam použitých zdrojů...85
Seznam příloh...88
Seznam grafů a tabulek
Seznam grafů
Graf 1: Jaké je Vaše pohlaví?
Graf 2: Srovnání procentuálního poměru pohlaví 2004 vs. 2014 Graf 3: Jste student?
Graf 4: Srovnání studentů 2004 vs. 2014
Graf 5: Z jaké fakulty a z jakého semestru jste?
Graf 6: Kde bydlíte?
Graf 7: Kdy navštěvujete posilovnu?
Graf 8: Jak často navštěvujete posilovnu?
Graf 9: Srovnání návštěvnosti posilovny 2004 vs. 2014 Graf 10: Jaké dny v týdnu pro návštěvu posilovny preferujete?
Graf 11: V jakou denní dobu posilovnu navštěvujete?
Graf 12: Cvičíte podle tréninkového plánu?
Graf 13: Jaký je cíl Vašeho tréninkového plánu?
Graf 14: Na jakou oblast těla je Váš tréninkový plán zaměřený?
Graf 15: Splnil Váš tréninkový plán svůj cíl?
Graf 16: Vlastníte permanentku ASC?
Graf 17: Jaký typ permanentky vlastníte?
Graf 18: Jste spokojeni s cenou permanentek?
Graf 19: Jaká by měla být cena permanentky, kterou jste si zakoupili?
Graf 20: Byli byste spokojeni, kdyby byla posilovna pod odborným dohledem?
Graf 21: Co by podle vás měla tato osoba umět, zvládnout, starat se o?
Graf 22: Jste spokojeni s propagací posilovny?
Graf 23: Jak by se dala propagace zlepšit?
Graf 24: Jste spokojeni s ASC?
Graf 25: Jste spokojeni se změnou platit přes ISIC kartu?
Graf 26: Využíváte služeb ASC?
Graf 27: Vyhovuje Vám aerobní zóna?
Graf 29: Porovnání pohlaví 19.3. vs. 2.4. 2014
Graf 30: Komparace návštěvnosti studentů 19. 3. 2014 vs. 2. 4. 2014 Graf 31: Preference návštěvnosti 19. 3. 2014 vs. 2. 4.2014
Graf 32: Časová využitelnost strojů (silová zóna A) Graf 33: Časová využitelnost strojů (silová zóna B) Graf 34: Časová využitelnost strojů (aerobní zóna)
Seznam tabulek
Tabulka 1: Doporučené počty sérií pro skupiny svalů v tréninku Tabulka 2: Počet zakoupených permanentek
Tabulka 3: SWOT analýza v bodech
Tabulka 4: Vybavení do posilovny potřebné dokoupit Tabulka 5: Stroje nutné dokoupit a prodat
Tabulka 6: Počet prodaných permanentek na posilovnu za Akademický rok 2013/2014
Tabulka 7: Základní odměna pro pracovníka posilovny Tabulka 8: Ceník jednotlivých služeb pracovníka posilovny Tabulka 9: Navrhovaný ceník suplementů
Tabulka 10: Odhad nákladů spojených s inovací posilovny
Seznam zkratek a symbolů
& “a“
% procenta
AC Atletický klub apod. a podobně
ASC Akademické sportovní centrum v Liberci atd. a tak dále
BMR bazální metabolismus cca přibližně
CD Compact Disc
CFT Combat Fitness Training cm centimetr
Dr. doktor
IFBB International Federation of Bodybuilders (Mezinárodní federace kulturistiky)
ISIC International Student Identity Card Kč korun českých
kg kilogram ks kus
KTV Katedra tělesné výchovy Technické univerzity v Liberci
KTVS Katedra tělesné výchovy a sportu Technické univerzity v Ostravě m2 metr čtverečný
mm milimetr
mp3 zvukový formát MS mistrovství světa např. například
OSA Ochranný svaz autorský
V.I.P very important person (velmi důležitá osoba) tj. to je
TRX závěsný systém pro cvičení
TUL Technická univerzita v Liberci TV televize
TVS Tělesná výchova a sport tzn. to znamená
tzv. takzvaný
UP Univerzita Palackého
UPOL Univerzita Palackého v Olomouci vs. versus
VSK Vysokoškolský klub VŠB Vysoká škola Báňská
Úvod
Bakalářskou práci na toto téma jsem si vybral z důvodů mého osobního zájmu o posilování, kterému se věnuji ve svém volném čase. Jelikož jsem studentem oboru sportovní management, nabízelo se zpracovat marketingovou studii posilovny TU v Liberci. V rámci studia jsem absolvoval předměty Fitness 1 a 2, které mi daly dobrý základ.
Cílem mojí práce bude vypracovat návrh na zlepšení současného stavu posilovny TU v Liberci. Poněvadž jsem jejím pravidelným návštěvníkem ať už v rámci výuky či mimo ní, vím, že k dokonalosti ještě něco málo chybí. Ke splnění vytyčeného cíle si budu muset nejprve vyhledat teoretické poznatky o marketingu (zejména sportovním) a posilování. V 21. století existuje spoustu literárních či internetových pramenů o obou problematikách, proto nebude problém tyto informace dohledat.
Na základě těchto znalostí shromáždím informace o Akademickém sportovním centru, které funguje na TU v Liberci jako možnost nabídky volnočasových pohybových aktivit pro studenty, jejichž součástí je i vstup do posilovny. Zejména se zaměřím na systém permanetek a jejich cen.
Zjistím současný stav posilovny v oblasti polohy, vybavení, cenové politiky a dalších faktorů, které ovlivní zákazníky vybrat si právě ji. Hodnocení shrnu SWOT analýzou, která nastíní, jakým směrem se při tvorbě návrhu ubírat a provedeme komparaci této posilovny s posilovnami dvou vybraných univerzit.
S ohledem na získané informace udělám vlastní průzkum dat týkající se posilovny ve vybraném časovém období, část výsledků zkoumání porovnám s prací Tomáše Bindra, který vypracoval marketingovou studii této posilovny v roce 2004. Zbytek dat zpracuji a použiji je jako základ, ze kterého budu vycházet při tvorbě návrhu.
Samotný návrh by měl dopomoci k takovým změnám, abychom zajistili zlepšení v oblasti provozu, cenové politiky a vybavení posilovny.
1 Cíl práce
Cílem této práce je navrhnout zlepšení současného stavu posilovny TU v Liberci.
Dílčí úkoly:
1. Shrnout poznatky o sportovním marketingu a posilování.
2. Shromáždit informace o ASC TU v Liberci.
3. Zjistit současný stav posilovny TU v Liberci.
4. Provést sběr dat vlastním průzkumem (metoda dotazování – anketa), interpretovat výsledky pomocí grafů a SWOT analýzy.
5. Navrhnout zlepšení současného stavu posilovny TU v Liberci
2 Teoretické poznatky o problematice
2.1 Marketing
Než se začneme zabývat marketingem podrobněji, je potřeba si jej definovat.
Kotler a Keller (2007) uvádí, že marketing je společenský proces, v němž jedinci a skupiny získávají to, co potřebují a chtějí, a během něhož vytváříme, nabízíme a svobodně směňujeme s jinými výrobky a službami, které mají hodnotu.
Uvádí také manažerskou definici, že marketing je vlastně umění prodávat výrobky. S tím souvisí cíl marketingu, přesvědčit zákazníka pro koupi právě mého výrobku. Marketing je cestou, jak toho docílit (2007, s. 44).
2.1.1 Koncepce marketingového mixu 4P
Je to soubor marketingových nástrojů, které používají firmy k naplnění svých marketingových cílů. Vyčleňuje se na 4P. To jsou počáteční písmena anglických slov product, price, place, promotion. Ta se do češtiny přeloží jako produkt, cena, místo, komunikace. Nástroje použité v marketingovém mixu můžete zhlédnout v příloze 1 (Kotler & Keller 2007, s. 57).
Produkt
Je vlastně výrobek nebo služba, ale zároveň se do tohoto označení počítá i sortiment, kvalita, design, obal, image výrobce, značka, záruka a další faktory.
Rozhodují o tom, zda produkt uspokojí očekávání spotřebitele (Němec 2005).
Cena
Hodnota produktu vyjádřená v penězích. Zahrnuje i slevy, termíny a podmínky placení, náhrady nebo možnosti úvěru (Němec 2005).
Místo
Zahrnuje distribuční cesty, dostupnosti její sítě, prodejní sortiment, zásobování
Propagace
Zahrnuje komunikační cesty se spotřebitelem, jak se o produktu dozví. Existují nejrůznější nástroje komunikace (public relations, přímý marketing, reklama, podpora prodeje a další). Zdůrazňuje (Němec 2005).
2.1.2 Koncepce marketingového mixu 4C
S pojmem 4P souvisí pojem 4C:
Customer Value (hodnota z hlediska zákazníka),
Cost to the Customer (náklady pro zákazníka),
Convenience (pohodlí),
Communication (komunikace).
4P z hlediska prodejce by měla korespondovat se 4C z pohledu spotřebitele (Kotler & Keller 2007, s. 57-58).
2.1.3 SWOT analýza
Podle Kotlera a Kellera (2007) je SWOT analýza celkové vyhodnocení silných a slabých (strengths, weaknesses) stránek společnosti a jejich příležitostí a hrozeb (opportunities, threats).
Analýza externího prostředí
Příležitosti a hrozby sledují externí marketingové prostředí. Podnikatel se zaměřuje na složky makroprostředí (demograficko-ekonomické, přírodní, technologické, politicko-právní a společensko-kulturní) a mikroprostředí (zákazníci, dealeři, dodavatelé, konkurenti, distributoři). V nich by se měl vytvořit marketingový informační systém, který by informoval o nejnovějších trendech. S tím jsou spojené jejich příležitosti a hrozby. Nejhlavnějším účelem zkoumání je nalézt nové marketingové příležitosti, a to pomocí tří metod (metoda k zjištění problému – zeptat se spotřebitele na rady; metoda ideálu – požádat spotřebitele, aby si představili ideální verzi výrobku nebo služby a metoda spotřebního řetězce – spotřebitel popíše své kroky
při zakoupení, používání a zbavování se výrobku). Zdůrazňují (Kotler & Keller 2007, s. 90-91).
Analýza interního prostředí
Interním prostředím se zabývá analýza silných a slabých stránek společnosti. Je otázkou, zda by se firma měla zaměřit na příležitosti, které jsou v souladu s jejími silnými stránkami, nebo naopak zvážit příležitosti, ve kterých se firma silná necítí a časem by tyto své slabé stránky musela posílit. Někdy ani silné stránky nejsou tou nejpodstatnější záležitostí, důležité je pracovat jako tým. Součástí auditu interního prostředí by tedy mělo být vyhodnocení pracovních vztahů mezi jednotlivými odděleními (Kotler & Keller 2007, s. 90-91).
2.1.4 Marketing služeb
Pokud nabízíme zákazníkovi možnost posilovat ve fitness centru výměnou za určitý peněžní obnos, hovoříme o určité službě zákazníkovi. Je tedy potřeba si něco říci o jejím marketingu.
Služba je na rozdíl od produktu nehmotná, a tudíž u zákazníka vyvolává nulové hmotné vlastnictví. V zásadě existuje pět vlastností služeb, které ovlivňují přístup k její propagaci:
Nehmotnost – nejvíce charakteristická. Ovlivňuje všechny ostatní vlastnosti.
Nelze ji vnímat smysly (vyzkoušet, prohlédnout, ochutnat).
Neoddělitelnost – produkci a spotřebu nelze oddělit. Z toho plyne, že se zákazník podílí na poskytování služby.
Heterogenita – každý zákazník nahlíží na kvalitu jinak, poskytnutí naší služby se tudíž může každému jedinci zdát kvalitativně rozdílné.
Pomíjivost – služby nelze skladovat, předvyrobit, uchovávat.
Nemožnost vlastnictví – zákazník si zakoupením služby nekupuje její vlastnictví, ale vlastně pouze právo na její poskytnutí. Není možné vracet, reklamovat. Proto je velmi nutné provést službu velmi kvalitně (Ipodnikatel 2011).
Marketingový mix služeb
Marketingový mix služeb nepočítá jenom se známými 4P, ale díky vlastnostem služeb se k němu přikládají další tři P, a to:
Materiální prostředí – napomáhá ke zhmotnění služby.
Lidé – zprostředkovatel vzájemné interakce mezi poskytovatelem služeb.
Procesy – analýzy a sledování procesů poskytování služeb činí produkci služby mnohem více efektivní a pro zákazníka příjemnější (Bindr in Janečková
& Vaštíková 2004, s. 14).
2.1.5 Propagace
Propagace je přesvědčivá komunikace, která je prováděna za účelem prodeje produktů a služeb případným spotřebitelům. Jsou v ní zahrnuty čtyři činnosti (reklama, publicita, opatření na podporu prodeje a osobní prodej). Souvislost mezi těmito činnostmi se nazývá propagační mix. Při jeho promýšlení se přihlíží na specifikum sportovního produktu či služby, cenu, distribuci (Novotný 2000, s. 77).
Druhy propagace
Ve sportu a ve sportovních zařízeních a organizacích můžeme narazit na tyto druhy propagace:
reklama – výrobků, služeb, v médiích (dresy, vybavení, atd.),
podpora prodeje – dny otevřených dveří sportovních center, slosování vstupenek či permanentek na sportovní akce,
PR (public relations) – rozhovory s věhlasnými sportovci (tvář naší kampaně),
osobní prodej – prodej V.I.P. nabídky našim sponzorům pomocí odpovědné osoby (většinou manažerem). Zdůrazňuje (Chalupa in Novotný, s. 18).
Propagace služby
Největším cílem propagace je zhmotnění služby prostřednictvím hmotných podnětů, osobností, zástupců cílové skupiny. Velmi důležité je zaměřit se na ústní komunikaci se zákazníky. Dalšími cíli propagace mohou být kupříkladu: vytvořit
povědomí a zájem o naši službu, vybudovat preferenci naší služby u zákazníků, přesvědčit zákazníky ke koupi apod. (Ipodnikatel 2011).
2.1.6 Sportovní marketing
Musíme si vysvětlit, co vlastně chápeme pod pojmem „sportovní marketing“.
Čáslavová (2009) uvádí tři základní definice:
Řídící koncepce, která u sportovních organizací vychází z trhu nebo se chce řídit trhem (Čáslavová in Freyer 2009, s. 99).
Proces navrhování a zdokonalování činností pro výrobu, oceňování, propagaci a distribuci sportovního produktu tak, aby se uspokojovaly potřeby a přání zákazníků a bylo dosaženo cílů firmy (Čáslavová in Pitts in Stotlar 2009, s. 99).
Sportovní marketing zahrnuje všechny aktivity beroucí v úvahu podněty a přání sportovních zákazníků a jejich naplnění prostřednictvím směny. Vyvinuly se z něj dvě hlavní linie – marketing sportovních výrobků a služeb vztažených přímo k zákazníkům sportu a marketing ostatních zákazníků a průmyslových produktů a služeb s využitím propagace ve sportu (Čáslavová in Mullin in Hardy in Sutton 2009, s. 99).
Dílčí koncepce sportovního marketingu
Mluvíme zde na jedné straně o marketingu jako o sponzorování a na druhé jako o sportovní reklamě.
Při sponzorování se tělovýchovné a sportovní organizace snaží zpracovávat tyto podněty:
nabídka výkonů činnosti pro sponzory (dle hierarchické úrovně),
vytvoření jejich cenové hladiny,
zvolení správného prostředí, ve kterém se budou prezentovat (tělovýchovné a sportovní akce),
určení komunikačních kanálů,
zabezpečení obsahově kvalitními sponzorskými a legislativními smlouvami (Čáslavová 2009, s. 137).
U sportovní reklamy se sportovní organizace věnují své komunikační politice, zvláště normálnímu fungování vlastních sportovních oddílů. Někdy se tato koncepce nezabývá jenom sportovní reklamou, ale i širším pojetím vztahů a komunikací s veřejností (Čáslavová 2009, s. 137).
Komplexní koncepce sportovního marketingu
Tato koncepce se povětšinou týká sportovních klubů. Je orientována na zákazníky tělovýchovných a sportovních organizací. Koncepce je rozvíjena na základě jejich přání, potřeb a zájmů. Rozděluje se na tři fáze (podrobněji jsou popsány v příloze 2):
analýza trhu a situace,
stanovení strategických cílů a volba strategie,
mix marketingových nástrojů dle zvolené strategie (Čáslavová 2009, s. 137-139).
Marketingový průzkum ve sportu
Čáslavová (2009) definuje marketingový průzkum jako propojení spotřebitele, zákazníka a veřejnosti s marketingovým pracovníkem na základě informací, které jsou využívány ke zjišťování a definování marketingových akcí a k zlepšení pochopení celého marketingu jako procesu (Čáslavová in Bennet 2009, s. 104).
K marketingovému průzkumu jsou potřeba data a informace. Dělíme je na:
primární (zadavatel výzkumu je pořizuje sám, případně pomocí agentury),
sekundární (obvykle k jinému účelu než na projekt). Zdůrazňuje (Čáslavová 2009, s. 103).
2.1.7 Marketingový výzkum
Z něj vychází marketingový výzkum, který informace získané marketingovým průzkumem interpretuje a specifikuje, řeší daný problém, vytváří metody pro sběr informací a řídí jej a poté analyzuje výsledky a důsledky získaných informací.
(Čáslavová in Bennet 2009, s. 103-104).
Kvalitativní výzkum
Hloubkový rozbor některých dílčích jevů a jejich psychologických kvalit. Je zaměřen na menší vzorky a hledá podrobnější odpovědi na otázku, proč je tazatel omezoval ve způsobu vyjádření (Hájíček in Kašík 2011).
Probíhají formou rozhovorů a měl by se jich účastnit psycholog (např. hloubkový rozhovor, skupinové rozhovory, consumer insight). Zdůrazňuje (Hájíček in Kašík 2011).
Kvantitativní výzkum
Je to metoda vědeckého výzkumu, která popisuje jevy proměnných, které jsou sestrojeny tak, aby měřily určité vlastnosti. Poté dochází ke zpracování a interpretování výsledků.
Jsou zjišťovány především faktické údaje, kde lze následovně sledovat a zkoumat vztahy mezi příčinami a následky. Kupříkladu terénním výzkumem zjišťujeme spotřební zvyklosti, účinnost propagace, postoje k výrobkům či službám aj. Častým nástrojem kvantitativního výzkumu je dotazník (Hájíček in Kašík 2011).
Fáze marketingového výzkumu
Celý marketingový výzkum má pět fází:
Definování problému – první a zároveň nejpodstatnější krok v celém procesu. Je obvykle zpracován projekt nebo plán. Obsahuje cíl, metody, techniky výzkumu apod.
Analýza situace a určení zdrojů informací – provedeme ji v informační oblasti.
Určíme, jaké informace jsou pro řešení potřeba, které jsou dostupné a které potřebujeme zjistit. Zde pracujeme s primárními a sekundárními zdroji informací (viz Marketingový průzkum). V závěru vidíme, na jaké otázky neznáme odpověď.
Musíme tedy potřebné informace získat.
Sběr informací – závisí na charakteru problému, ale i na našich finančních a časových možnostech. Jedno z možných rozdělení je na kvantitativní (u zjištěných dat zkoumá vztahy a závislosti mezi příčinami a následky) a kvalitativní (analyzuje vztahy, závislosti a příčiny na zkoumané jednotce a její zobecnění).
Analýza a interpretace informací - výběr metod pro analýzu zjištěných dat je závislý na cíli a typu výzkumu, který k němu byl vhodně zvolený.
U kvantitativních poznatků k interpretaci využíváme statistické metody.
U kvalitativních hodnot pracujeme s každým případem jednotlivě.
Řešení problému (závěrečná zpráva) – zpracování daného problému je prezentováno. Musí obsahovat stanovení předmětu a cíle výzkumu, přehled metodických postupů, popis zkoumaného souboru, shrnutí základních poznatků výzkumu a doporučení pro řešení zkoumaného problému. Zpráva je podkladem pro marketingová rozhodnutí (Referáty-seminárky 2006).
Metody sběru dat
Dotazování – předem připravené cílové otázky. Rozděluje se na písemné (dotazníky), telefonické, osobní (interview) a skupinové. Dotazování elektronické a prostřednictvím internetu se dělí na dotazník na webu, pop-up okno a anketu.
Tím monitorujeme primární informace. Sekundární můžeme sledovat pomocí vyhledávání informací a monitorování elektronických konferencí a diskuzí.
Pozorování – záměrné, cílevědomé sledování reakcí bez zásahu sledovaného.
Tyto informace jsou zaznamenávány a následně interpretovány.
Experimentování – pracujeme s experimentální a kontrolní skupinou.
V kontrolovaných podmínkách zavádíme působení nezávislé proměnné a sledujeme, jaké změny v nich vyvolává. Metoda vědecky nejsložitější a nejhodnotnější (Matula 2014).
Výběr respondentů
Při výběru respondentů dbáme na tyto tři parametry:
Výběrová jednotka – určíme si cílovou skupinu, které se budeme dotazovat.
Velikost výběrového souboru – zvolíme počet lidí, který nám bude odpovídat.
Vytváření výběrového souboru – vybereme, podle jakého klíče budou respondenti vybírání (Bindr in Příbová 2014, s. 18).
Nástroje marketingového výzkumu
Existují tři základní nástroje marketingového výzkumu ke sběru dat:
Dotazníky – jsou nejčastěji používaným nástrojem. Při jejich tvoření je třeba dbát na přípravu, vyzkoušení. To vše se musí doladit do relevantní podoby, aby informace, které budeme získávat, byly přínosné. Zvolit správné otázky (jejich formu, podobu, sled) je naprosto nejdůležitější. Známe dva typy otázek, jež se objevují v dotaznících, a to uzavřené a otevřené. Otevřené apelují na rozum a mysl dotazovaného. Je možné podat odpověď vlastními slovy. Často přínosnější pro nás zjistit, co si lidé přesně myslí. Kdežto uzavřené otázky dávají na výběr z odpovědí (specifikují je) a je mnohem snadnější interpretovat z nich výsledky – např. do grafů. Dalšími typy otázek jsou menoritní (otázky zaměřené na problémy, které jsou předmětem výzkumu), alternativní (uzavřené otázky typu „ano“ nebo „ne“) a selektivní (uzavřené otázky s možností výběru. Jednou z možných forem dotazníku je anketa, která nemusí splňovat specifické požadavky. Právě ji použijeme v této práci.
Kvalitativní metriky – spotřebitelé se vždy nechovají tak, jak vyplní v dotazníku.
Proto byly vyvinuty kvalitativní metriky, což jsou vlastně měřící přístupy, které nemají přesnou strukturu. Je v nich možné zvolit určitý rozsah odpovědí. Pomocí nich zjišťujeme vnímání spotřebitelů, což je velice užitečné.
Mechanická zařízení – sledování spotřebitelů pomocí techniky. Jako příklad si uvedeme galvanometr, což je přístroj, který sleduje emoční reakci na zhlédnutí reklamy či obrázku (Kotler & Keller 2007, s. 145-148).
Obecné zásady tvorby dotazníku
Vytvořit si seznam informací, které má dotazování zodpovědět.
Určit způsob dotazování.
Specifikovat cílovou skupinu a její výběr.
Konstruovat otázky ve vazbě na dotazované informace.
Vytvořit celý dotazník.
Pilotáž (nalézt a opravit chyby v dotazníku). Zdůražnuje (Bindr 2004, s. 21).
2.1.8 Sportovní produkt
Dalším pojmem, který si musíme vysvětlit, je sportovní produkt.
Definujeme jej jako veškeré hmotné a nehmotné statky nabízené k uspokojování přání a potřeb zákazníků pohybujících se v oblasti tělesné výchovy a sportu (představit si pod tím můžeme nabídku členství ve fitness centru, zakoupení zboží sportovního typu, atd.). Zdůrazňuje (Čáslavová 2009, s. 116).
Klasifikaci sportovního produktu můžeme najít v příloze 3 (Čáslavová, 2009, s. 120).
Čáslavová dále strukturuje sportovní produkt následovně:
základní produkty tělesné výchovy a sportu (nabídka tělesných cvičení, sportovních a turistických akcí),
produkty vázané na osobnost (výkony a reklamní vystoupení sportovců, výkony trenérů),
myšlenkové produkty v oblasti TVS (hodnoty zážitku, sportovní informace šířené médii, myšlenky iniciující oblast TVS).
produkty v oblasti podmínek a vedlejší (TVS zařízení, vzdělání ve sportu, pojištění sportovců, doprava na soutěže apod.),
klasické materiální produkty v oblasti TVS (sportovní náčiní, nářadí, oblečení).
Zdůrazňuje (Čáslavová 2009, s. 123-124).
2.2 Posilování
2.2.1 Definice posilování
Posilování můžeme definovat jako cvičení, jehož hlavním zaměřením je nárůst a zvětšování svalů. Úzce souvisí s kulturistikou (anglicky bodybuilding – volně přeloženo jako tvarování těla).
2.2.2 Historie posilování
Při studování, odkud pojem posilování pochází, se musíme podívat až do daleké historie sahající do antického Řecka, kde otázkou přežití znamenalo být silný. Zvedala se břemena, což je vlastně takový prapůvod posilování. Právě zde začaly olympijské hry, kde jednou ze soutěží bylo zápasnictví. Nejznámějším zápasníkem byl Milón Krotonský, který ji vyhrál čtyřikrát a jako první při svém tréninku použil vyšší zátěže než ostatní. Jeho trenérem byl známý Pythagoras. V Římě byly pořádány gladiátorské hry.
Ve středověku vzniká tzv. kult vypracovaného těla, který ale církev v této době utlačovala. Se vznikem kapitalismu byla uzákoněna pracovní doba a z toho plyne i volný čas, kdy lidé mohli začít cvičit. Se vznikem novodobých olympijských her přichází na svět i olympijská myšlenka, sport se profesionalizuje a vznikají první posilovny (v hospodách byly kluby, kde byly připraveny žíněnky). V roce 1883 Bob Anderson (Američan) jako první rozdělil cviky a vytvořil zásobník cviků.
S posilováním souvisí pojem kulturistika, který se poprvé objevuje v 19. století a jejím zakladatelem byl Frank Miller, jemuž v roce 1923 vychází kniha s názvem Bodybuilding. V roce 1946 byla založena IFBB (Internation Federation of Bodybuilders) a v roce 1949 bylo uspořádáno první MS (Caha 2010).
2.2.3 Vliv posilování na zdraví člověka Prevence proti stárnutí a ztrátě síly
Stárnutí je přirozený proces v lidském životě a nikdo ze společnosti se mu
s biologickým věkem. Pokud neposilujeme, tak od čtyřicátého roku života přichází svalová atrofie a klesá svalová síla. Posilováním a správnou životosprávou můžeme tento proces oddálit (Smejkal 2012).
Svalová koordinace
Svalová koordinace je úzká součinnost centrálního nervového systému a kosterního svalstva při provádění pohybu. Je to základní předpoklad pro technicky správné provedení cviku (Smejkal 2012).
Kardiovaskulární systém
Zlepšená kapilarizace kosterních svalů – tj. lepší prokrvení.
Snížená tepová frekvence – pokud je nižší při klidovém stavu organismu, ukazuje to na vyšší výkonnost.
Normalizace klidového krevního tlaku.
Mírné zesílení srdečních stěn a levé komory - srdce díky tréninku působí ekonomičtěji a dochází tak k prevenci kardiovaskulárních onemocnění (Smejkal 2012).
Kosterní soustava
Tento vliv není tak viditelný jako u svalové soustavy, a tak je spíše vedlejší. Kosti obsahují osteoblasty (vytváří kostní hmotu) a osteoklasty (odbourávají kostní hmotu).
Tyto typy buněk pracují souběžně. Posilovací trénink stimuluje tvorbu osteoblastů, která souvisí se vznikem kostní tkáně. Kosti se zpevňují a sílí (Smejkal 2012).
Redukce tělesného tuku
V souvislosti se sarkopenií (úbytek tělesné hmoty) ve stáří dochází k poklesu bazálního metabolismu (BMR). Tím roste pravděpodobnost nadváhy a ukládání podkožního tuku. Pravidelný posilovací trénink působí opačně, přispívá k udržování tělesné váhy a podkožního tuku v mezích (Smejkal 2012).
Správné držení těla
V lidském těle jsou dva základní typy svalů a to fázické (při nečinnosti s tendencí k ochabování) a posturální svaly (s tendencí k zkracování). Měly by být v rovnováze a té říkáme dynamická svalová rovnováha. Jejím porušením vznikají svalové dysbalance (hyperlordóza, skolióza, apod.). Správným zpevněním středu těla se těmto problémům vyhneme (Smejkal 2012).
Psychika člověka
Svalová práce vede k prokrvení mozku a k jeho zásobení živinami. Pravidelný posilovací trénink napomáhá nárůstu sebedůvěry, sebevědomí, lepší nálady a pocitů.
Působí preventivně proti depresím. U některých jedinců dokonce působením endorfinů vyvolává pocity zdravé závislosti na cvičení (Smejkal 2012).
2.2.4 Základní pojmy
Měli bychom si povědět o základních termínech vyskytujících se při posilování:
Opakování – cyklus cviku, jenž je prováděný po sobě a je vždy ukončený.
Obvykle provádíme 6 - 15 opakování v každé sérii, ale záleží na jedinci.
Série – počet uzavřených skupin opakování. Mezi sériemi je obvykle jistý časový odstup.
Tabulka 1: Doporučené počty sérií pro skupiny svalů v tréninku Typ cvičenců Velké svalové skupiny Malé svalové skupiny
Začátečníci 6 až 8 4 až 6
Pokročilí 8 až 10 6 až 8
Výborní kulturisté 10 až 12 8 až 10
(Kolouch & Kolouchová 1990, s. 39)
Tréninkový plán – vytyčení cílů, úkolů a cviků, které chceme za danou dobu provozovat. Ta se liší podle jedince. Též jeho obsah je velmi individuální.
Aerobní cvičení – je to typ cvičení, kde je hlavním cílem dlouhodobá fyzická aktivita (kupříkladu běh, plavání, spinning, apod.).
Anaerobní cvičení – je to typ cvičení, které má větší intenzitu, ale zato kratší časové trvání. Zde tělo pracuje na tzv. kyslíkový dluh (Kolouch & Kolouchová 1990, s.24).
2.2.5 Kde můžeme cvičit?
Posilování můžeme rozdělit z hlediska toho, kde danou sportovní činnost provozujeme:
v bytě či venku - Zde můžeme provádět pouze cviky s omezenými možnostmi, jelikož nemůžeme vlastnit veškeré vybavení, které nalezneme ve fitness centrech).
v tělocvičně - Tady můžeme trénink přizpůsobit libovolně tomu, co potřebujeme, ale také záleží na tom, jak je daná tělocvična vybavena. Výhodou pro nás může být, že se dá cvičit organizovaně ve skupině. Při větším počtu cvičenců roste u jedince motivace k většímu výkonu.
v posilovně – ve vybavených posilovnách nalezneme náčiní přesně takové, jaké potřebujeme. Hraje zde roli cenová politika, ale vyplatí se posilovny navštěvovat.
Dosáhne se lepších výsledků a v kratším čase (Kolouch & Kolouchová 1990, s.21).
2.2.6 Definice posilovny
Místnost s optimálním prostorem, osvětlením a možností větrání. Měla by obsahovat stroje a zařízení optimální k zátěži a posílení svalstva. Dalšími nezbytnostmi jsou koberce, rostliny, instruktážní materiály, zrcadla, vhodně zvolená hudba podporující cvičení a možnost občerstvení (Kavka in Kolouch 1999, s. 3).
2.2.7 Dělení posiloven
Fitness centra rozdělujeme podle velikosti prostoru, který mají k dispozici, a to na:
Velké – větší rozloha než 350 m2. Zde se pro nás vyskytují opravdu obrovské možnosti vzhledem k velikosti. Nemusíme se bát použít dostatek strojů. Každý si zde najde to svoje.
Střední – rozloha se pohybuje mezi 100 – 350 m2. Většina z nás bude tento typ posilovny stále považovat za poměrně velký. Počty strojů budou jen nepatrně menší oproti velkým posilovnám.
Malé – prostor mezi 30 a 100 m2. Zde se jako majitelé musíme zaměřit na cílovou skupinu a podle ní vybírat stroje. Každopádně by neměla chybět cardio zóna (Krmíček 2011).
Dále rozdělujeme posilovny dle účelu, a to na:
Kondiční – pro většinu. Velký počet přístrojů s nejrůznějším využitím. Zakládána nejčastěji z důvodu podnikání.
Sportovní – jak již název napovídá, jsou pro poloprofesionální či profesionální sportovce. Většinou je zakládají bývalí úspěšní sportovci. Očekává se velká návštěvnost.
Rehabilitační – slouží pro rekonvalescenci sportovců po úrazech a zranění.
Zdravotní aspekt cvičení je nejdůležitější.
Účelová – pouze pro vybranou cílovou skupinu, např. pro ženy. Posilovna je vybavena stroji, které daná skupina využívá nejvíce. Nejsou tak běžné (Krejčík in Kolouch 2012, s. 31).
Poslední dělení je dle vybavení:
Na bázi posilovny – tato fitcentra jsou zakládána oddíly kulturistiky, tudíž jejich využití je výhradně a jen pro kulturisty. Vybavení činkami, kladkami a posilovacími přístroji je mnohem větší než vybavení aerobními stroji.
Aerobně-posilovací – zde je zaměření na vybavení především v aerobní oblasti (např. ergometry, stacionární kola apod.). Sledují se fyziologické parametry (např. krevní tlak).
Víceúčelová – posilovny nabízející více služeb (např. posilovny s bazénem, saunou, kosmetikou apod) Zdůrazňuje (Krejčík in Kolouch 2012, s. 31).
2.2.8 Vybavení posilovny
Aerobní zóna
Dnešní posilovna obsahuje velké množství strojů s velmi diferenciovaným účelem a použitím. Postupně si je zde představíme. Začneme těmi, jež patří do aerobní zóny, která hraje velmi důležitou roli v úvodní části rozcvičení a neměla by nikde chybět:
Běžecký trenažér – velmi oblíbený stroj. Simuluje běh v přírodě, lze nastavit sklon a rychlost běhu. Pokud nám docházejí síly, bez problému přejdeme do chůze.
Rotoped (stacionární ergometr) – nahrazuje bicykl. Velmi oblíbený stroj, existuje i varianta stacionárního neboli spinningového kola.
Veslařský trenažér – velmi náročný stroj využívaný k simulaci veslování.
Zapojují se svaly celého těla.
Stepper – stroj především pro tvarování hýždí a stehen. Populární zejména u dámské populace. Simuluje chůzi do schodů.
Orbitrack – stroj simulující běžkařský styl. Zapojuje svaly celého těla. Je jedním z nejoblíbenějších strojů. Je využívaný především dámskou populací.
Spinner (stacionární kolo) – obdobná varianta rotopedu určená především ke spinningu (Krmíček 2011).
Posilovací zóna
Další stroje nalezneme v hlavní cvičící neboli posilovací zóně:
Činky – měli bychom nalézt zátěže od těch úplně nejlehčích až po těžké.
K činkám nepochybně patří i kotouče, lavičky apod.
Základní set posilovacích strojů – procvičíme jimi celé tělo.
Hardcore zóna – těžká varianta posilovacích strojů. Většinová populace je příliš nevyužívá, avšak je to také důležitá součást posilovny.
Lehká varianta posilovacích strojů – určená pro dámskou klientelu.
Duální posilovací stroje – v menších posilovnách je použita tato varianta, kdy jeden stroj zastane funkci více strojů (Krmíček 2011).
Další zóny
Některé posilovny mohou obsahovat různé další zóny:
Funkční zóna – novinka a současný trend posiloven. Cvičí se zde s různorodými pomůckami (pro ukázku TRX systém, bosu, apod.). Nebo cvičíme jen s vlastním tělem.
Strečinková zóna – zde můžeme provést rozcvičení, úvodní a závěrečný strečink, nebo ji využít na cvičení s vlastním tělem.
Spinning – speciální sál využívaný k této oblíbené aktivitě.
Sál pro skupinové aktivity – pro aktivity jako je zumba, bodystyling, aerobik apod. (Krmíček 2011).
Dělení dle svalové partie
Nyní si stroje rozdělíme podle toho, na jakou svalovou partii jsou určené:
hrudník a prsní svalstvo – peck-deck (jiným názvem Butterfly), benchpress na stroji, lavice na benchpress,
záda – stojan na hyperextenze, stroj na mezilopatkové svaly, stroj na přítahy v sedě, veslování na kladce, Rotana stroj, horní a dolní kladka,
biceps – stroj na biceps,
triceps – kliky na stroji, bradla,
rameno (delt) – delt-deck,
břišní svalstvo – stroj na břišní svaly a vzpřimovače, stojan na přednožování,
dolní končetina – Leg Press, stojan na dřepy, stroj na hacken dřep, gluteus, kyvadlo na zanožování, stroj na abdukce nebo addukce, stroj na předkopávání nebo zakopávání, stroj na výpony v sedě,
ostatní – sem zařazujeme variabilní stroje a pomůcky, na kterých neprocvičujeme pouze jednu partii; patří sem kotouče, činky, kladka (horní, spodní, protisměrné, jednoruční), žíněnky, žebřiny, EZ tyč, klasická tyč, rovná nebo šikmá polohovatelná lavice, Scottova lavice, Smithova lavice (multipress), stojany (dřepy, mrtvý tah, shyby) a stroj na simulování shybů (Tlapák 1999, s. 41-191).
Ostatní vybavení posilovny
To nejdůležitější již posilovna obsahuje, avšak bez doplňků, které posilovně dodávají dobrou a pohodovou atmosféru, se neobejdeme. Uvedeme si pár základních věcí, které jsou k dobrému provozu posilovny nutné.
Koberce – nejsou nutné, avšak jejich funkce spočívá ve vytvoření pocitu útulnosti a především tlumí zvuky např. při odhazování jednoručních činek.
Zrcadla – nezbytnost a samozřejmost. Nejen že zvětšují prostor posilovny, ale hlavně se cvičící může na sebe podívat, zda provádí cvik správně technicky.
Dalším faktorem je motivace (každý se rád podívá na své svaly).
Rostliny – zpříjemňují prostředí.
Televize a hudba – technika je pro dnešní posilovnu naprostou samozřejmostí.
Hudba linoucí se z reproduktorů by měla být slyšet po celém fitcentru přibližně stejně, její druh by měl odpovídat naší cílové skupině a zároveň podporovat cvičení. TV by měla být přítomna alespoň v aerobní zóně.
Motivační plakáty a nástěnky – plakáty s vyspělými a světoznámými cvičenci dodávají dobrou cvičební atmosféru a zároveň motivují k dosažení lepších výsledků při cvičení. Na nástěnce můžeme vyvěšovat věci týkající se naší posilovny a předávat klientům nejrůznější informace o cvičení (Kavka 1999, s. 7).
2.2.9 Služby nabízené v posilovnách
Se zónami v posilovnách velmi úzce souvisí služby v nich nabízené. Uvedeme si zde základní příklady:
Skupinové aktivity – mnoho center nabízí v sále pro skupinové aktivity typy cvičení jako je zumba nebo bodyboxing, ale i nejnovější typy cvičení jako CFT (neboli Combat Fitness Training, který využívá cvičení s váhou vlastního těla nebo
s pomůckami jako je např. Power rope, boxovací pytel atd.) a závěsný systém TRX, který spoléhá na váhu vlastního těla. Tyto aktivity jsou obvykle 1x týdně.
Dietologie – neboli sestavení jídelníčku na míru přesně pro daného jedince. Ujme se ho specializovaný odborník na výživu.
Masáže – možnost provádět především sportovní a rekondiční masáže je jistě výhodou. Mnoho zákazníků se bude chtít po cvičení zbavit bolesti ve svých svalech.
Sauna – jisté procento lidí využije i tuto službu. Prostory se saunou nazýváme tzv. mokrá zóna.
Osobní trenér – základní služba, kterou by měla nabízet minimálně středně velká fitness centra. Jedinec dostane individuálně osobního trenéra, který mu sestaví cvičební plán přesně pro jeho potřeby a ukáže mu, jak má správně cvičit na strojích. Velmi vhodná služba pro začátečníky.
Suplementy – prodej nejrůznějších výživových doplňků, které napomáhají regenaraci svalů po cvičení, redukci tuků apod. (Fit Studio Hadrák 2014).
2.2.10 Jak vybrat správnou posilovnu?
Správnou posilovnu vybíráme na základě několika kritérií:
Kde se nachází – nejlepší je, když je fitness centrum blízko našeho domova, nebo alespoň v dojezdové vzdálenosti, abychom zbytečně neztráceli drahocenný čas, který je v dnešním uspěchaném světe celkem důležitý.
Dojem – ten první je nejdůležitější. Měli bychom cvičit tam, kde je nám příjemně.
Přítomnost ochotných trenérů a obsluhy
Vybavení posilovny – ať už technické či jiné. Mezi nejzákladnější technické vybavení patří dostatek kotoučů, činek, posilovacích strojů, strojů na aerobní aktivitu apod. Dalším vybavení je doplňkové, ale také velmi důležité. Kupříkladu pokud nám ke cvičení nehraje dobrá hudba, nevidíme na zdech motivační plakáty, chybí zrcadlo, do kterého bychom se mohli podívat, jistě nebudeme úplně spokojeni.
Sociální zázemí – jak bychom se bez něj mohli obejít. Každá posilovna potřebuje dostatečně velké šatny se záchody a umývárnou, kde se můžeme po tréninku v klidu osprchovat.
Služby – ty asi vnímáme jako první. Řadí se mezi ně především cena a otevírací doba. Obojí by mělo vyhovovat našim časovým a finančním možnostem.
Přítomnost baru s příjemnou obsluhou a možností koupit si suplementy či jiné produkty by měl být samozřejmostí (Jebas 2002).
2.2.11 Tréninkový plán
Při sestavování tréninkového plánu je důležité, aby na cvičence, který je naprostý začátečník, dohlížel fitness instruktor a provedl u něj sportovní diagnostiku.
Tlapák (1999) uvádí, že sportovní diagnostika není náhradou za lékařskou prohlídku, ale je pouze podkladem pro sestavení správného cvičebního plánu (1999, s. 199).
Nejprve provedeme zhodnocení zdravotního stavu, neboli „něco podobného lékařské anamnéze“. Instruktor musí vědět, jakým způsobem cvičenec žije, jak se stravuje a podobně. Dále zjistí jeho věk, zdali kouří, jeho životosprávu a vše podstatné související s jeho stylem života (Kolouch & Kolouchová 1990, s.34-35).
Poté určí somatotyp jedince, zda je ektomorf (štíhlé a slabé kosti, hypermobilita), endomorf (zakulacené tvary, vrstvy tuku) či mezomorf, který je svými znaky (masivní svalstvo, silné břicho, dobré držení těla) jistě nejvhodnější a nejjednodušší pro rychlý svalový nárůst (Kolouch & Kolouchová 1990, s.34-35).
Zjistí dosavadní sportovní zkušenosti a na závěr určí stav pohybového systému pomocí souboru testů, které Tlapák uvádí ve své knize Tvarování těla pro muže a ženy (Tlapák 1999, s. 201-203).
Dále přecházíme již k samotnému sestavení cvičebního plánu, pro který nám jsou podkladem již zjištěné informace. Začínáme správným výběrem cviků, kde Kolouch doporučuje především pro začátečníky zařadit cviky, které svým účinkem posilují celé tělo, a to pokud možno do každého tréninku. Zkušení kulturisté cvičí tzv. split-systém (což je různé dělení cviků do jednotlivých tréninků).
Dalším faktorem je určit správný počet opakování a sérií. Obvyklá čísla opakování se pohybují mezi 8 až 15 v každé sérii. Ale není nějakým ustáleným pravidlem provádět tato čísla. Každý by měl vědět, jak jeho tělo reaguje na cvičení a určit na základě toho správný počet. Pokud si nejsme jisti, instruktor nám poradí (Kolouch & Kolouchová 1990, s.38-39).
Velkou alchymií je zvolit si správnou velikost zátěže. Nesnažme se nakládat si ty nejvyšší váhy, když poté nejsme schopni provádět cvik správně technicky, což je pro posílení svalu naprosto nejdůležitější (Kolouch & Kolouchová 1990, s.38-39).
2.2.12 Tréninková stavba
Tlapák (1999) rozděluje tréninkovou jednotku na čtyři různě dlouhé fáze, avšak všechny jsou stejně důležité:
Zahřátí, úvodní strečink a rozcvičení – obvykle trvá kolem 15 – 20 minut.
Zahřátím téměř vždy začínáme, většinou použijeme stacionární kolo, rotoped, stepper apod. Poté přejdeme na strečink, nejlépe celého těla. Pokud nemáme čas, měli bychom zařadit alespoň protažení těch svalů, které máme zkrácené a které budeme cvičit. V případě plánu posilovat svaly s tendencí oslabení bychom měli zařadit protažení jejich antagonistů. Poté následuje dynamické rozcvičení od krouživých a rotačních pohybů k rychlejším.
Posilování – nejdelší část lekce, délka se pohybuje od 30 do 45 minut. Na začátek vložíme cviky zaměřené na zesílení a zpevnění oslabených svalových partií.
V závěru jsou použity spíše cviky, které jsou tvarovací a napomáhají odbourávat tuk.
Aerobní část – obvykle mezi 10 až 30 minutami, ale pokud je cílem odbourat tuk, i déle. Kromě toho slouží také k regeneraci a vyplavení odpadních látek ze svalů.
Závěrečný strečink – časově se pohybujeme mezi 10 – 15 minutami. Protahovací cviky používáme stejné nebo podobné jako v první fázi cvičební lekce. Jediný rozdíl je v tom, že počítáme s větší výdrží (1999, s.33-34).
2.2.13 Instruktor fitness
Instruktor fitness by měl mít tyto vlastnosti a znalosti:
provést sportovní diagnostiku o cvičícím a poradit mu při začátcích,
zájem o práci,
velký rozsah vědomostí (anatomie, fyziologie, psychologie),
přátelskost a empatičnost (Bindr in Kavka 2014, s. 29).
Školení istruktorů fitness
Každý, kdo pracuje v posilovně, by měl být držitelem certifikátu, který by ho opravňoval k této práci. To znamená být odborníkem v oblasti anatomie, kineziologie, výživy, vybavení posilovny apod.
Jelikož v této práci velmi čerpáme z publikace Dr. Tlapáka, nemůžeme se nezmínit, že právě on je jedním z garantů kurzu společnosti Tonus, která takovéto kurzy vypisuje. V dnešní době však existuje i mnoho jiných institucí, jež mohou tento certifikát oprávněně vystavit a mají akreditace od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (Tonus 2014).
2.2.14 Novinky v posilování
Jak plyne čas a vše se vyvíjí, ani posilování samozřejmě není výjimkou. Během posledních deseti let vznikají stále nové formy tréninku, některé z nich si představíme.
Insanity workout
Slovo insanity přeložíme jako šílenství a přesně to tento posilovací trend vystihuje a potvrzuje. Délka posilování se pohybuje od 30 do 86 minut nepřetržitě v 6 dnech, sedmý den je odpočinkový. Cvičí se doma u televize. Je to náročné, dlouhé. Při každém cvičení dosáhneme na dno svých sil. Vymyslel jej Američan Shaun Tomphson (Svobodová 2013).
Posilování s vlastní vahou
Toto posilování není novinkou. Známe jej již po staletí, avšak v posledních letech takto posiluje stále větší množství lidí. Princip je jednoduchý, cvičíme pouze s vahou vlastního těla a zařazujeme klasické cviky jako kliky, sedy-lehy, dřepy, výpady atd.
(Svobodová 2013).
TRX
TRX je závěsný systém, který je skladný a je možné ho pověsit téměř kdekoli.
Využívá váhu vlastního těla při posilování. Množství cviků je téměř nevyčerpatelné.
Procvičíme všechny svalové partie na těle včetně tělesného jádra (core). Tyto svaly při klasickém posilování téměř vůbec nezapojujeme. Tento trend začali používat vojáci z americké armády pro zvýšení fyzické připravenosti, avšak rychle se uchytil i mezi veřejností a profesionálními sportovci (Svobodová 2013).
Crossfit
Crossfit je směs cvičení různých tréninkových stylů, jako jsou gymnastika, sprint, s cílem rozvíjet fitness (sílu, zdatnost svalů a vytrvalost). Je velmi náročné, a tak trvá většinou kolem 30 minut. Tento trénink lze cvičit v posilovně i mimo ni. Je to kombinace zpevňování core systému a kondičních programů pro boj, přežití a život.
Ačkoliv se v definicích uvádí, že vychází z různých druhů extrémních sportů, je určen pro všechny lidi všech věkových kategorií i kondice. Trénink nikdy není stejný, pokaždé se lehce mění. Snaží se rovnoměrně rozvíjet všechny složky tělesné zdatnosti (Hadžega 2013).
3 Metodika
3.1 Akademické sportovní centrum TU v Liberci
3.1.1 PředstaveníBylo založeno v zimním semestru školního roku 2006/2007 za účelem nabídky volnočasových aktivit pro studenty univerzity TU v Liberci. Tato organizace je spravována výhradně pro studenty. Působí jako mezičlánek mezi studenty a univerzitou při Katedře tělesné výchovy (KTV). Je financováno fakultami TUL. Pro studenty platí výhodnější finační dostupnost (Roubková 2009).
3.1.2 Nabídka aktivit
Aktivity se rozdělují na dva typy, a to cvičení s lektorem a cvičení bez lektora.
Cvičení s lektorem jsou:
aerobik,
lady dance,
step aerobik,
zumba,
bosu,
pilates,
yoga,
indoor cycling,
hodiny společenských tanců,
horolezení.
Lektorů, kteří se těmto aktivitám věnují, je třináct. Z toho 4 muži a 9 žen (ASC TUL 2014).
Cvičení bez lektora jsou:
fotbal,
beach volejbal,
tenis,
badminton,
basketbal,
volejbal,
florbal,
futsal,
posilovna,
sauna,
plavání.
Tyto aktivity mohou studenti využívat po předchozí rezervaci. Většinou jenom o víkendech nebo ve večerních hodinách, kdy jsou prostory pro tyto sporty volné (netýká se posilovny, sauny a plavání). Informace poskytlo (ASC TUL 2014).
3.1.3 Dlouhodobé soutěže
ASC také zaštiťuje dlouhodobé sportovní soutěže pro studenty Technické univerzity a to tzv. Harcovské ligy, které jsou čtyři, a to:
Harcovská basketbalová liga,
Harcovská florbalová liga,
Harcovská fotbalová liga,
Harcovská volejbalová liga.
Každá liga má svého odpovědného vedoucího, který svou ligu organizuje (ASC TUL 2014).
3.1.4 Víkendové kurzy
Tyto kurzy pořádá KTV pro studenty jako možnost plnění předmětu sportovních a pohybových aktivit, avšak ASC nabízí tuto možnost také pro zákazníky jako
3.1.5 Open party
ASC pořádá tuto propagační akci pro studenty dvakrát do roka. Koná se většinou na začátku každého semestru. Studenti si vyzkouší nabídku pohybových aktivit, které ASC nabízí, a to zcela zdarma. Nechybí ani kulturní program. Návštěvníci této akce si také mohou pořídit permanentky ve slevě na nadcházející semestr. V příloze 4 naleznete reklamní plakát, který zve na Open party (ASC TUL 2014).
3.1.6 Permanentky
Každá permanentka platí po dobu jednoho semestru (ať už zimní nebo letní).
Od letošního roku dochází ke změně placení na vrátnici. Je možné platit pouze bezhotovostně přes ISIC kartu. Tím se ověří, je-li jedinec opravdu student.
Posilovna
Cena je stanovena na 1000 Kč za semestr a její součástí je vstup do městského bazénu zdarma každé úterý od 7 do 8 hodin ráno (ASC TUL 2014).
Sportmix
Tato permanentka je pro aktivity v zrcadlovém, spinningovém a jumping sále a stojí také 1000 Kč. Součástí je rovněž vstup do bazénu (ASC TUL 2014).
Superpermanentka
Tato permanentka stojí 1600 Kč a je to souhrn aktivit (posilovny, zrcadlového, spinningového a jumping sálu a také vstupu do tenisové haly). Bonusy zdarma jsou vstup do městského bazénu a sauna na KTV zdarma (ASC TUL 2014).
Tenis
Tato permanentka také stojí 1000 Kč a umožňuje studentům navštěvovat nafukovací halu na Harcově po dobu celého semestru. Mohou také chodit zdarma do městského bazénu (ASC TUL 2014).
Permanentka na 10 vstupů
Tato permanentka je kombinací spinningového, jumpingového a zrcadlového sálu, posilovny a sauny. Jedinec může libovolně kombinovat mezi těmito možnostmi. Cena permanentky je 500 Kč (ASC TUL, 2014).
3.1.7 Jednorázové vstupy
Samozřejmě můžeme také navštěvovat aktivity bez permanentky, a to na jednorázový vstup. Ten musíme také zaplatit přes ISIC kartu. Ceny jsou různé. Za 60 Kč nás pustí do spinningového, zrcadlového a jumping sálu, sauny a posilovny a na společenské tance. Za 30 Kč do sportovních hal a na fotbalové hřiště. Za 100 Kč na večerní turnaje a beach volejbal (ASC TUL 2014).
3.1.8 Zakoupené permanentky
Tabulka 2: Počet zakoupených permanentek Permanentky Zimní
semestr Letní
semestr Zisk v ZS Zisk v LS Zisk celkem V ceně
1000 Kč
Celkově 401 293 401 000,00
Kč 293 000,00
Kč 694 000,00
Kč Na
posilov nu
268 226 268 000,00
Kč 226 000,00
Kč 494 000,00
Kč 10-ti vstupové
(500 Kč) 129 182 64 500,00
Kč 91 000,00
Kč 155 500,00
Kč
(KTV TUL 2014) Následující údaje jsme získali od sekretariátu Katedry tělesné výchovy, pod jejíž záštitou ASC funguje. Týkají se Akademického roku 2013/2014 zimního a letního semestru a jsou aktuální k 8. dubnu 2014. Z tabulky vyplývá celkem velký zájem o permanentky. Celkový zisk z prodeje těchto permanentek činí k 8. 4.
2014 849 500 Kč (KTV TUL 2014).
3.1.9 Sportoviště
Jednotlivé aktivity můžeme provádět na různých sportovištích katedry tělesné výchovy. Zde si uvedeme jednotlivý výčet, obrázky můžeme vidět v příloze 5.
Horní hala
Tato hala je využívána především pro tyto sporty: basketbal (jsou k dispozici 2 hlavní koše a 4 vedlejší) a badminton (pro něj jsou k dispozici 4 hřiště). Hala je často pronajímána vedlejším subjektům a také v ní probíhají Harcovské ligy a noční turnaje (KTV TUL 2014).
Dolní hala
Hala vyhrazená především pro volejbal (jsou k dispozici až 4 hřiště), futsal a florbal. Při konání akce typu Open party je hlavní centrum dění v této hale. Nechybí ani divácký ochoz, který bývá zaplněn především při nočních turnajích a harcovských ligách (KTV TUL 2014).
Sál na indoor cycling
Pro spinning je připravený speciální sál. Hodiny vedou vyškolení lektoři (KTV TUL 2014).
Sauna
Sauna je přístupná zdarma těm, kteří si zakoupili superpermanentku. Také je možnost ji navštívit na jednorázový vstup, a to například o víkendech (KTV TUL 2014).
Horolezecká stěna
Je v podstatě součástí dolní haly, jelikož se nachází na jednom jejím konci.
Nalezneme zde lehké, ale i poměrně těžké lezecké cesty. Přístup je sem možný především mimo vyučování od pondělí do čtvrtka, nejčastěji mezi 16 až 22 hodinou (KTV TUL 2014).
Posilovna
O té bude v této práci ještě řeč.
Fotbalové hřiště
Nenachází se přímo v komplexu KTV, ale o kousek dál na stadionu. Hřiště je kryté umělou trávou. Využívají ji k tréninku fotbalové kluby a také se zde koná Harcovská liga ve fotbale (KTV TUL 2014).
Hřiště na plážový volejbal
Nachází se vedle fotbalového hřiště. Je otevřeno v letním semestru, když je teplo.
Není tolik využívané (KTV TUL 2014).
Hala na tenis
Nachází se vedle hřiště na plážový volejbal. Jsou zde tři betonové kurty v nafukovací hale, která je zde někdy i po celý rok. Je využívána jak pro studenty, tak pro tréninky tenistů, ale i pro výuku (KTV TUL 2014).
Antukové kurty
V letních měsících můžeme využít i antukové kurty nad vysokoškolskými kolejemi v Harcově (KTV TUL 2014).
Aerobní sály
Nacházejí se na kolejích v budově C, vchod je z druhé strany než pro ty, kteří na koleji bydlí. Jsou zde dva aerobní sály, kde jsou provozovány aktivity jako je jumping, step aerobik a podobně. Dříve byly tyto aktivity prováděny v zrcadlovém sále, který je nyní nahrazen aerobním sálem v posilovně (KTV TUL 2014).
Herna stolního tenisu
Tato herna je na KTV, avšak používá se pouze pro účely výuky (KTV TUL 2014).
3.1.10 Propagace
Propagace ASC zahrnuje reklamní letáky, nástěnky na Katedře tělesné výchovy a televizní obrazovku, kde můžeme vidět představení ASC (co je a co nabízí) a jaké akce se právě konají.
Internetové stránky
Akademické sportovní centrum má své vlastní webové stránky. Odkaz na ně nalezneme na webu KTV. Jsou přímo napojeny na web katedry. Nalezneme zde 8 záložek:
akce, open party, turnaje,
sportovní aktivity,
cvičení s lektorem,
Harcovské ligy,
rozvrhy,
ceníky,
kontakt,
soubory ke stažení.
Tyto záložky shrnují vše, co potřebujeme vědět o ASC včetně ceníků, rozvrhů, kontaktů na rezervaci apod. (ASC TUL 2014).
Facebookový profil
V letošním roce byl zřízen nový facebookový profil ASC, kde je zajištěna přímá interakce se studenty (zákazníky). Jsou zde uváděny novinky z ASC, onemocnění instruktorů (pokud onemocní, oznámení touto formou je nejrychlejší a nejpraktičtější), pozvánky na akce konané ASC a poté zveřejňování fotografií právě z těchto událostí apod. K 5.4.2014 jej sleduje (mají nahlášený odběr novinek) 646 lidí, což není tolik, jako bylo prodaných permanentek, takže je stále na čem pracovat (ASC TUL 2014).
Jiné formy propagace
Open párty.
Vánoční párty (akce konaná na konci semestru za účelem uvolnění atmosféry, poděkování studentům).
Jiné akce (např. Velká párty, Rektorský den apod.) - vše je pro studenty zdarma (cíl zvýšení zájmu a návštěvnosti).
Turnaje (noční turnaje – futsal, volejbal, basketbal, streetbal a další). Shrnuje (Roubková 2009, s. 41).
3.2 Použité metody
3.2.1 AnketaAnketa je stylizována do 27 otázek, které jsou zaměřeny na demografické údaje, posilovnu (spokojenost, návrhy na zlepšení a propagaci) a interakci fitcentra a ASC (zde nás nejvíce zajímalo vlastnictví permanentek a spokojenost s nimi). Některé otázky porovnám s rokem 2004, kdy studii této posilovny vypracoval Tomáš Bindr. Avšak ne všechny, jelikož Pavel Krejčík se ve své práci z roku 2012 zaměřil výhradně na srovnávání s Bindrem, a tak se vydáme trochu jiným směrem. Zkoumání proběhlo od 17. do 21. března 2014. Každý den jsem strávil v posilovně cca 3 hodiny v době večerní. Soubor, kterého jsem se dotazoval pomocí ankety (nalezneme ji v příloze 6), čítal 83 respondentů.
3.2.2 Metoda pozorování
Snahou bylo zjistit časovou využitelnost strojů, tzn. které stroje byly využívané a které ne. Zkoumání probíhalo od 17. do 21. března vždy od 18:30 až do 21:30 hodin.
Stroje byly sledovány vždy v desetiminutových intervalech, zda na nich někdo cvičí či nikoliv. Tabulky, do kterých jsme si tyto údaje zaznamenávali, nalezneme v příloze 7 a 8.
3.2.3 SWOT analýza
Touto analýzou shrneme zjištěné poznatky o současném stavu posilovny.
