Tvorba multimediálního materiálu - zápočtové požadavky ze sportovní gymnastiky pro první
a druhý ročník
Bakalářská práce
Studijní program: B7401 – Tělesná výchova a sport
Studijní obory: 7401R014 – Tělesná výchova se zaměřením na vzdělávání 7504R269 – Český jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání Autor práce: Nikola Salačová
Vedoucí práce: PhDr. Pavlína Vrchovecká, Ph.D.
Liberec 2016
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování
Chtěla bych poděkovat PhDr. Pavlíně Vrchovecké, PhD. za odborné vedení při psaní této bakalářské práce a za její cenné rady a připomínky k práci, dále rodině a přátelům za jejich podporu a trpělivost v průběhu vzniku této práce. V neposlední řadě děkuji těm, kteří se podíleli na úspěšném vzniku praktické části práce.
Anotace
Cílem této bakalářské práce bylo vytvoření multimediálního materiálu (DVD) se zápočtovými požadavky ze sportovní gymnastiky pro dívky prvního a druhého ročníku Katedry tělesné výchovy Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci. Tyto požadavky dívky plní v rámci předmětů Gymnastika 2 a Gymnastika 3.
Teoretická část podává celkový přehled o historii a vývoji gymnastiky a jejím rozdělení do obecného systému. Dále obsahuje stručnou charakteristiku olympijských disciplín sportovní gymnastiky žen. V této části se také snažíme porovnat zápočtové požadavky na vybraných vysokých školách.
Praktická část obsahuje přehled zápočtových požadavků ze sportovní gymnastiky a fotografie, které tvoří osnovu DVD, jenž poslouží jako didaktická pomůcka pro studenty a vyučující na Technické univerzitě v Liberci.
Klíčová slova: gymnastika, sportovní gymnastika, přeskok, hrazda, kladina, prostná, zápočtové požadavky
Anotation
The main aim of the bachelor thesis was to make multimedia material (DVD) with the credit requirements of the first and the second year students of artistic gymnastics at the Physical Education Department at the Faculty of Science, Humanities and Education at the Technical University of Liberec. Female students perform these requirements in terms of subjects called Gymnastics 2 and Gymnastics 3.
The theoretical part introduces an overview of the history and the progress of gymnastics as well as its division into general system. Furthermore, it incorporates a brief characteristics of the olympic disciplines in women's artistic gymnastics. The requirements of various chosen universities are compared in this part too.
The practical part includes an overview of the credit requirements in sports gymnastics and photos which make an outline of the DVD which serves as a didactical tool for students and teachers at the Technical University of Liberec.
Key words: gymnastics, artistic gymnastics, vault, bar, balance beam, floor exercise, credit requirements, vault
Seznam použitých zkratek a symbolů
DVD digitální všestranný disk – multimediální materiál
EK emailová korespondence
FTK UP Fakulta tělesné kultury a sportu Univerzity Palackého
GYM2 Gymnastika 2
GYM3 Gymnastika 3
KTV FP TUL Katedra tělesné výchovy Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci
KTVS PF UHK Katedra tělesné výchovy a sportu Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové
ZP zápočtové požadavky
15‘ 2015
8
Obsah
Úvod ... 10
1 Cíle práce ... 15
1.1 Hlavní cíl ... 15
1.2 Úkoly práce ... 15
2 Historie gymnastiky ... 16
3 Sportovní gymnastika ... 19
3.1 Přeskok ... 21
3.2 Bradla ... 22
3.3 Kladina ... 23
3.4 Prostná (akrobatická cvičení) ... 24
4 Přehled zápočtových požadavků ze sportovní gymnastiky pro dívky na vybraných vysokých školách ... 26
5 Metodika práce ... 32
6 Přehled zápočtových požadavků ze sportovní gymnastiky na KTV FP TUL ... 33
5.1 Gymnastika 2 ... 33
5.1.1 Přeskok ... 33
5.1.2 Hrazda ... 34
5.1.3 Kladina ... 36
5.1.4 Prostná (akrobacie) ... 39
5.1.5 Šplh na laně ... 43
5.1.6 Trampolína ... 44
5.1.7 Kruhy ... 44
5.2 Gymnastika 3 ... 47
5.2.1 Přeskok ... 47
5.2.2 Hrazda ... 47
9
5.2.3 Kladina ... 49
5.2.4 Prostná (akrobacie) ... 51
5.2.5 Kruhy ... 54
7 Multimediální materiál ... 57
Závěr ... 65
Seznam použité literatury ... 67
10
Seznam obrázků
Obr. č. 1: Rozdělení gymnastiky ... 18
Obr. č. 2: Tanečnice cvičící mosty ... 20
Obr. č. 3: Muži cvičící salto ... 20
Obr. č. 4: Staré nálezy ... 20
Obr. č. 5: Gymnastický stůl ... 21
Obr. č. 6: Odrazový můstek ... 22
Obr. č. 7: Bradla o nestejné výši žerdí ... 23
Obr. č. 8: Kladina ... 24
Obr. č. 9: Gymnastický koberec ... 25
Obr. č. 10: ZP přeskok………26
Obr. č. 11: ZP hrazda………...27
Obr. č. 12: ZP kladina………..…28
Obr. č. 13: ZP akrobacie………... 29
Obr. č. 14: ZP kruhy...………...30
Obr. č. 15: ZP trampolína………...….30
Obr. č. 16: ZP šplh………...……31
Obr. č. 17: Skrčka se zášvihem………...…….33
Obr. č. 18: Výmyk odrazem jednonož ... 34
Obr. č. 19: Toč jízdmo vpřed ... 34
Obr. č. 20: Podmet ... 35
Obr. č. 21: Shyb na doskočné hrazdě ... 35
Obr. č. 22: „Jánošík“ ... 36
Obr. č. 23: „Čertík“ ... 36
Obr. č. 24: Kotoul vpřed na kladině... 37
Obr. č. 25: Obrat ve výponu měrném ... 37
Obr. č. 26: „Váha předklonmo“ ... 38
Obr. č. 27: Seskok přímý ... 38
Obr. č. 28: Seskok s obratem ... 39
Obr. č. 29: Přemetový předskok ... 39
Obr. č. 30: Přemet stranou ... 40
Obr. č. 31: Kotoul vpřed ... 40
11
Obr. č. 32: Kotoul vzad schylmo ... 41
Obr. č. 33: Stoj na rukou – kotoul... 41
Obr. č. 34: „Dálkový skok“ ... 42
Obr. č. 35: „Nůžkový skok“ ... 42
Obr. č. 36: Stoj jednonož s unožením druhé ... 42
Obr. č. 37: Poskok přísunný... 43
Obr. č. 38: Poskok přeměnný ... 43
Obr. č. 39: Šplh na laně s přírazem ... 43
Obr. č. 40: Kotoul letmo ... 44
Obr. č. 41: Svis vznesmo ... 45
Obr. č. 42: Shyb předkmihem ... 45
Obr. č. 43: Svis střemhlav ... 46
Obr. č. 44: Seskok vzad prohnutě ... 46
Obr. č. 45: Roznožka ... 47
Obr. č. 46: Výmyk odrazem snožmo ... 48
Obr. č. 47: Toč vzad ... 48
Obr. č. 48: Spád vzepření jízdmo ... 49
Obr. č. 49: Náskok do vzporu dřepmo ... 50
Obr. č. 50: Obrat ve výponu jednonož ... 50
Obr. č. 51: Z přemetového předskoku přemet vpřed ... 52
Obr. č. 52: „Rondát“ – „flik“ ... 52
Obr. č. 53: Skok s roznožením ... ...53
Obr. č. 54: Celý obrat o 360° ... 53
Obr. č. 55: „Váha úklonmo“ ... 54
Obr. č. 56: Celý obrat u předhupu ... 55
Obr. č. 57: Celý obrat u záhupu ... 55
Obr. č. 58: Seskok zákmihem u předhupu ... 56
Obr. č. 59: Skrčka se zášvihem – DVD ... 57
Obr. č. 60: Výmyk odrazem – DVD ... 57
Obr. č. 61: Toč jízdmo vpřed – DVD ... 57
Obr. č. 62: Podmet – DVD ... 57
Obr. č. 63: Povinná sestava na hrazdě – DVD ... 57
Obr. č. 64: Shyb na doskočné hrazdě – DVD ... 57
12
Obr. č. 65: „Jánošík“ – DVD ... 58
Obr. č. 66: „Čertík“ – DVD ... 58
Obr. č. 67: Kotoul vpřed na kladině – DVD ... 58
Obr. č. 68: Obrat ve výponu měrném – DVD ... 58
Obr. č. 69: „Váha předklonmo“ – DVD ... 58
Obr. č. 70: Seskok přímý – DVD... 58
Obr. č. 71: Seskok s obratem – DVD ... 58
Obr. č. 72: Vlastní sestava na kladině – DVD ... 58
Obr. č. 73: Předskok – dva přemety – DVD ... 59
Obr. č. 74: Kotoul vpřed – DVD ... 59
Obr. č. 75: Kotoul vzad schylmo – DVD ... 59
Obr. č. 76: Stoj na rukou – kotoul – DVD ... 59
Obr. č. 77: „Dálkový skok“ – DVD ... 59
Obr. č. 78: „Nůžkový skok“ – DVD ... 59
Obr. č. 79: Stoj jednonož s unožením druhé – DVD ... 59
Obr. č. 80: Poskok přísunný – DVD ... 59
Obr. č. 81: Poskok přeměnný – DVD ... 60
Obr. č. 82: Vlastní sestava – prostná – DVD ... 60
Obr. č. 83: Šplh na laně s přírazem – DVD ... 60
Obr. č. 84: Kotoul letmo – DVD ... 60
Obr. č. 85: Předkmihem svis vznesmo – DVD ... 60
Obr. č. 86: Předkmihem shyb – DVD ... 60
Obr. č. 87: Svis střemhlav ze svisu vznesmo – DVD ... 60
Obr. č. 88: Seskok vzad prohnutě – DVD ... 60
Obr. č. 89: Povinná sestava na kruzích - DVD ... 61
Obr. č. 90: Skrčka – DVD ... 61
Obr. č. 91: Roznožka – DVD ... 61
Obr. č. 92: Výmyk odrazem snožmo – DVD... 61
Obr. č. 93: Toč jízdmo vpřed (GYM3) – DVD ... 61
Obr. č. 94: Spád – vzepření jízdmo – DVD ... 61
Obr. č. 95: Toč vzad (GYM3) - DVD ... 61
Obr. č. 96: Podmet – DVD ... 62
Obr. č. 97: Povinná sestava na hrazdě (GYM3) – DVD... 62
13
Obr. č. 98: Náskok do vzporu dřepmo – DVD ... 62
Obr. č. 99: Skok „skrčka“ – DVD ... 62
Obr. č. 100: Kotoul vpřed s přehmatem – DVD ... 62
Obr. č. 101: Obrat ve výponu jednonož – DVD ... 62
Obr. č. 102: „Váha únožmo“ – DVD ... 62
Obr. č. 103: Seskok přímý (GYM3) – DVD ... 62
Obr. č. 104: Seskok s obratem (GYM3) – DVD ... 63
Obr. č. 105: Přemet vpřed – „rondát“ – „flik“ – DVD ... 63
Obr. č. 106: Kotoul vzad do zášvihu – DVD ... 63
Obr. č. 107: Stoj na rukou – kotoul – DVD ... 63
Obr. č. 108: Skok s roznožením – DVD ... 63
Obr. č. 109: Skok s celým obratem o 360° – DVD ... 63
Obr. č. 110: „Váha úklonmo“ – DVD ... 63
Obr. č. 111: Vlastní sestava – prostná (GYM3) DVD ... 63
Obr. č. 112: Celý obrat u předhupu – DVD ... 64
Obr. č. 113: Celý obrat u záhupu – DVD ... 64
Obr. č. 114: Shyb u předhupu – DVD... 64
Obr. č. 115: Svis vznesmo (GYM3) – DVD ... 64
Obr. č. 116: Seskok zákmihem u předhupu – DVD... 64
Obr. č. 117: Povinná sestava na kruzích (GYM3) –DVD ... 64
14
Úvod
Dnešní uspěchaná doba na nás klade vyšší a vyšší nároky, které mnohdy není jednoduché splnit. Díky tomu mají někteří lidé jak psychické potíže v podobě stresu, tak i fyzické potíže v podobě nadváhy, bolestí svalů, kloubů a další. A jak jinak bychom měli bojovat proti těmto civilizačním chorobám než pomocí sportu. Jenže někteří lidé jsou tak zaneprázdnění, že nemají na nějaký sport čas. A to nemluvíme pouze o dospělých, ale i o dětech, jejichž denní náplň tvoří různé aktivity, které mnohdy nemají se sportem nic společného. Podle různých výzkumů u nás trpí velké množství dětí nadváhou, jelikož se nehýbou, nezdravě se stravují a sedí často u počítače. Je tedy dobře, že se alespoň ve školách, konkrétně v tělesné výchově, děti s pohybem setkávají. Podle mého názoru by však děti měly mít pohybu ve škole více, aby si na něj navykly a byly celkově zdravější.
Sportovní gymnastika je velmi oblíbený sport, který úzce souvisí s výukou tělesné výchovy na jakékoliv české škole. Všude se totiž žáci setkávají se cvičebními tvary ze sportovní gymnastiky, které by měli umět, a za které jsou ohodnocováni. Ať už je to kotoul, stoj na rukou nebo skrčka přes kozu na základní škole nebo složitější tvary v podobě výmyku, přemetu stranou či toče vzad na střední škole. Se sportovní gymnastikou se zkrátka setkáváme již od útlého věku a provází nás po dlouhou dobu našeho života. A ten, kdo se rozhodne pro dráhu učitele tělesné výchovy, toho bude gymnastika provázet napořád, tedy pokud se nezmění školní osnovy.
Dívky, které chtějí být učitelkou tělesné výchovy, musí splnit na Katedře tělesné výchovy Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci nelehké zápočtové požadavky ze sportovní gymnastiky. Pokud se s ní ale setkávají poprvé v životě, je čas daný k natrénování velmi krátký. Navíc je velmi těžké zorientovat se v tom, jak má vlastně cvičební tvar nebo sestava z nich složená, správně vypadat. Z literatury se můžeme dočíst, že pro správné pochopení a natrénování cviku potřebujeme názornou ukázku. V tom by mohl pomoci multimediální materiál zápočtových požadavků. Dívky by měly ukázku všech požadavků na jednom místě, tedy na DVD, které by mohly zhlédnout kdykoliv. V hodinách gymnastiky by se pak mohly věnovat pouze samotnému nacvičování.
Již z těchto důvodů by mohl multimediální materiál sloužit jako didaktická pomůcka pro studenty, ale i pro vyučující, kteří na Katedře tělesné výchovy Fakulty přírodovědně- humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci působí.
15
1 Cíle práce
1.1 Hlavní cíl
Hlavním cílem této bakalářské práce je vytvoření multimediálního materiálu obsahující zápočtové požadavky z gymnastiky pro dívky prvního a druhého ročníku, jež plní v rámci předmětů Gymnastika 2 a Gymnastika 3 na Katedře tělesné výchovy Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci.
1.2 Úkoly práce
Pro splnění hlavního cíle bylo potřeba splnit následující úkoly:
1. Prostudování vhodné dostupné literatury.
2. Výběr vhodného prostředí k natočení zápočtových požadavků.
3. Výběr vhodné techniky pro záznam zápočtových požadavků.
4. Výběr osob k demonstraci zápočtových požadavků.
5. Natočení zápočtových požadavků.
6. Zpracování získaných dat.
7. Vytvoření multimediálního materiálu (DVD), který poslouží jako didaktická pomůcka pro studenty a učitele tělesné výchovy na Technické univerzitě v Liberci.
16
2 Historie gymnastiky
Pojem gymnastika má původ ve starořecké kultuře. Vychází ze starořeckých slov
„gymnasein“, což v překladu znamená cvičiti nahý a „gymnastes“, což je bojovník.
V antice však tento pojem zahrnoval i člověka, který se zabýval vědou o tělesných cvičeních (Kos in Krištofič 2008, s. 8). Krištofič (2008, s. 8) uvádí, že: „ K zavedení pojmu gymnastika došlo u nás až v roce 1952 pod vlivem sovětské teorie, která se pokusila o strukturální rozdělení tělesných cvičení (gymnastika, sport, hry, turistika).“ Podle autorského kolektivu (1988, s. 4): „Pojmu „gymnastika“ se v současné literatuře používá (podle sovětských zvyklostí) od r. 1950.“ Do té doby se však v literatuře setkáváme pouze s pojmem „tělocvik“, zavedeným dr. Miroslavem Tyršem, který zahrnoval různé pohybové aktivity. Obecně lze gymnastiku vnímat jako otevřený systém účelově uspořádaných pohybových činností, které se zaměřují na biologický rozvoj člověka (Krištofič 2008, s. 8).
Úplné počátky gymnastiky můžeme spatřit již ve starověku, kdy se především v Číně, Egyptě a Indii výrazně dbalo na fyzické a duševní zdraví. Vyvinuli se tak čínský systém zdravotních cvičení Kung-fu a indický systém jógy, které jsou dodnes velmi oblíbené a používané. Velký rozmach ve starověké gymnastice nastal v Řecku a Římě, kdy se lidé začali zajímat o fyzickou stránku těla, zdraví a radost ze života. Ideálem byla
„kalokagathie“, která značí duševní a tělesnou vyrovnanost (Skopová, Zítko 2013, s. 11).
Středověk se odvracel od starověkých ideálů. Vlivem menší vzdělanosti a náboženství se zdatnost oceňovala pouze tehdy, byla-li nutná (Skopová, Zítko 2013, s.
11).
Návrat ke starověkým ideálům a počátky novodobé gymnastiky můžeme pozorovat v období renesance, kdy např. J. J. Rousseau a J. A. Komenský zdůrazňovali důležitost cvičení pro rozvoj člověka ve svých publikacích o výchově mládeže. V pozdějších letech se dalším cílem stalo ovlivnění zdravotního stavu a zvýšení sebevědomí obyvatelstva pomocí systémů tělesných cvičení. Přelom 18. a 19. století v Evropě znamenal vznik ucelených gymnastických směrů a systémů, díky němuž pojem gymnastika zahrnující všechny pohybové aktivity nahradily pojmy jako školní tělovýchova, léčebná gymnastika, pohybová rekreace, sport atd. (Skopová, Zítko 2013, s. 11).
P. H. Ling vypracoval díky svým poznatkům z anatomie a fyziologie švédský systém gymnastiky, který se stal počátkem základní gymnastiky. Ta zdůrazňovala hlavně zdravotní význam tělesných cvičení a rozdělovala se na čtyři druhy gymnastiky.
17
Rozlišovala se gymnastika pedagogická, estetická, léčebná a vojenská. Lingův syn H. Ling tento severský systém pro potřeby škol dále zpracoval (Skopová, Zítko 2013, s. 11).
V Německu vznikla gymnastika, která se od švédského systému lišila tím, že kladla důraz nejen na zdravotní stránku jedince, ale i na vývoj jeho charakterových vlastností, rozvoj síly a vytrvalosti. Mluvíme zde o německém turnérském systému soustředěném na cvičení na nářadí (Skopová, Zítko 2013, s. 12).
Protikladem švédského systému je systém francouzské přirozené metody, který vyzdvihuje tzv. Hébertovu přirozenou metodu založenou na dynamickém, plynule a rytmicky prováděném pohybu. Hlavním zakladatelem a propagátorem tohoto systému byl G. Demeny (Skopová, Zítko 2013, s. 12).
V českých zemích vzniklo v roce 1862 díky dr. M. Tyršovi tělovýchovné hnutí Sokol, které se inspirovalo především švédským a německým turnérským systémem.
Tělesná výchova byla spjatá s rozumovou, mravní a estetickou výchovou a dbala důraz na všestrannost (Skopová, Zítko 2013, s. 12). Při této příležitosti se vytváří české tělocvičné názvosloví sepsané v díle Základové tělocviku z roku 1872 (Tůma a kol. 1988, s. 6).
V důsledku rakouské reformy školské soustavy byla v Čechách v roce 1869 zavedena do obecných škol pro chlapce povinná školní tělesná výchova, což se ostatních škol netýkalo. Tento povinný předmět zahrnoval cvičení prostná, pořadová i nářaďová.
Dívky se povinné školní tělesné výchovy dočkaly až roku 1948, kdy se stala povinnou pro všechny typy škol. To však neplatilo pro školy vysoké, kde se tento povinný předmět zavedl až roku 1952. Podle jednotných osnov, které obsahují základní gymnastiku, lidové tance, sportovní a moderní gymnastiku, se vyučuje od roku 1960 (Skopová, Zítko 2013, s.
12 – 13).
Velkou změnu přinesl rok 1989, kdy se kladl důraz na podporu pozitivního vztahu jedince k pohybovým aktivitám a zdravý životní styl (Skopová, Zítko 2013, s. 13).
U nás již od druhé světové války dělíme tělesná cvičení na gymnastiku, sporty, hry a turistiku. Moderní doba spojená s rozvojem vědy a techniky přináší zcela nové pohledy na gymnastiku. Do popředí se dostává funkční hledisko a individuální potřeby jedinců.
Díky vzniku nového nářadí a náčiní vzniklo mnoho zajímavých gymnastických odvětví a specializovaných druhů gymnastiky. U nás se tak zrodil velmi kvalitní otevřený tělovýchovný gymnastický systém obohacený nejen o poznatky z ciziny, ale i o poznatky některých českých odborníků (Skopová, Zítko 2013, s. 13). Důkazem o tom, že jde
18
opravdu o otevřený systém, je přibývání nových gymnastických sportů (Krištofič 2008, s. 8).
K dělení systému gymnastiky přistupují jednotliví autoři různě, ale shoda nastává hlavně v dělení na gymnastické druhy a gymnastické sporty (Krištofič 2008, s. 8).
Rozdělení na tyto skupiny vychází z charakteru obsahu a účelu cvičení (obrázek 1) (Skopová, Zítko 2013, s. 14).
Základní dělení gymnastiky je tedy na gymnastické druhy, kam patří Základní gymnastika, Rytmická gymnastika a Aerobik a na gymnastické sporty, pod které spadají sporty olympijské a neolympijské (Skopová, Zítko 2013, s. 14). Základní gymnastika si pokládá za cíl rozvíjet naši pohyblivost a rozcvičit všechny části našeho těla (Zítko 2000, s.9) a svým obsahem zasahuje do všech gymnastických druhů (Skopová, Zítko 2013, s.
16).
GYMNASTIKA
Gymnastické druhy Gymnastické sporty
Základní gymnastika
Rytmická gymnastika
Aerobik Olympijské Neolympijské
pořadová hudebně-pohybová výchova
kondiční (bez náčiní,
s náčiním)
Sportovní gymnastika
Sportovní aerobik
prostná cvičení
bez náčiní
taneční choreografie
Moderní gymnastika
Sportovní akrobacie s náčiním cvičení
s náčiním
Skoky na trampolíně
TeamGym
na nářadí tanec Aerobik
fitness družstev
akrobatická Fitness jednotlivců
užitá Estetická
skupinová gymnastika Akrobatický
rokenrol Obr. č. 1: Rozdělení gymnastiky Zdroj: Skopová, Zítko 2013, s. 14
19
3 Sportovní gymnastika
Sportovní gymnastika je nejstarší olympijský sport (Krištofič 2008, s. 8). Janoušek (1959, s. 6) uvádí, že: „Toto sportovní odvětví je souborem cvičení prostných a cvičení na nářadí, zaměřených nejen k všestrannému tělesnému rozvoji, ale i k vysokému rozvinutí pohybových návyků, k vypěstování velmi cenných mravně volních vlastností a k dosažení nejvyššího a nejlepšího sportovního výkonu.“ Od základní gymnastiky se sportovní gymnastika liší hlavně svým sportovním zaměřením. Požadujeme v ní dokonalé a přesné provedení cviků v odpovídajícím a plynulém rytmu a ladné držení těla. Hlavním úkolem sportovní gymnastiky je zvýšení pohyblivosti a pružnosti celého těla, podpořit správné držení těla, rozvíjet a udržovat nervosvalovou koordinaci a sílu, rozvíjet orientační smysl, pevnou vůli, odvahu, dosáhnout vysokého sportovního mistrovství atd. (Libenský a kol.
1956, s. 16).
Obsahem soutěží sportovní gymnastiky jsou víceboje (Janoušek 1959, s. 6), které se vlivem historie ustálily u žen na čtyřech disciplínách, zatímco muži plní disciplín celkem šest (Krištofič 2008, s. 8). Tento fakt poukazuje na základní odlišnost od většiny sportovních odvětví (Tůma a kol. 1988, s. 8). Gymnastické disciplíny víceboje žen jsou přeskok, bradla, kladina a prostná. Mezi gymnastické disciplíny mužů patří prostná, kůň, kruhy, přeskok, bradla a hrazda. V různých soutěžích je vrcholové zvládnutí všech disciplín pro jednotlivce velmi obtížné, proto se v současné gymnastice někteří závodníci specializují pouze na některé disciplíny a neusilují tak o vítězství ve víceboji, nýbrž o vítězství ve finále v jednotlivých disciplínách. Gymnastický výkon v soutěžích posuzují dvě skupiny rozhodčích a to odděleně. První skupina navrhne výchozí známku podle toho, jaká byla předvedena obtížnost a tato známka se sečte se známkou druhé skupiny rozhodčích, jenž hodnotí techniku cvičení a provedení (Krištofič 2013, s. 8).
Důkazem toho, že „sportovní gymnastika“ či gymnastická průprava nebo alespoň jejich náznaky existovaly již před třemi až čtyřmi tisíci lety, mohou být stará vyobrazení tanečnic cvičící mosty (obrázek 2) nebo nálezy z Řecka a Egypta v podobě váz a pokliček, na kterých jsou vyobrazeni muži cvičící salto (obrázek 3 – 4) apod. (Gerling 2002, s. 15 – 16).
20
Obr. č. 2: Tanečnice cvičící mosty Zdroj: Gerling 2002, s. 15 – 16
Obr. č. 3: Muži cvičící salto Zdroj: Gerling 2002, s. 15 - 16
Obr. č. 4: Staré nálezy Zdroj: Gerling 2002, s. 15 - 16
21
3.1 Přeskok
Přeskok spadá jak do mužského, tak ženského víceboje. V průběhu historického vývoje se změnilo nářadí, na kterém se při přeskoku cvičí. V počátcích používali muži i ženy koně, dnes už se však při soutěžích používá gymnastický stůl (obrázek 5), který je velmi pružný díky teleskopickému podstavci, na kterém je umístěný. Pořízení tohoto stolu bývá drahou záležitostí, proto se s ním stále v mnohých školách nesetkáváme. Značně se změnil i gymnastický můstek. Novější můstky (obrázek 6), mají ocelové pružiny, díky kterým můžeme vyprodukovat mnohem více elastické energie (Krištofič 2008, s. 42).
Janoušek (1959, s. 6) o přeskocích tvrdí, že: „Jsou to gymnastické tělocvičné výkony, při nichž překonáváme překážky pomocí dolních a horních končetin.“
Od ostatních disciplín se přeskoky odlišují svými principy i účinky na náš organismus (Libra in Kolektiv 1973, s. 123). Mají velký fyziologický účinek, neboť při překonávání překážek se zapojuje celý náš organismus. Díky rozběhu zapojujeme kromě naší kardiovaskulární soustavy také naše srdce a plíce a nutíme je k velkým výkonům.
Zapojujeme však také svaly všech končetin a kromě toho také klouby a šlachy (Janoušek 1956, s. 427). Toto všechno jsou výhody, které se nám budou hodit při nácviku v ostatních gymnastických disciplínách (Janoušek 1959, s. 7).
Obr. č. 5: Gymnastický stůl Zdroj: Gymspb.cz. [online]
22
Obr. č. 6: Odrazový můstek Zdroj: Schoolsport.cz, [online]
3.2 Bradla
Muži cvičí v soutěžích na bradlech se žerděmi vysokými k hlavě. Ženy cvičí také na bradlech, ale o nestejné výši žerdí (obrázek 7). Appelt (in Gymnastika pro začátečníky 1956, s. 201) uvádí, že: „Do soutěží žen zařazujeme cvičení na bradlech o nestejné výši žerdí, vyšší žerď 230 centimetrů od země, nižší žerď 150 centimetrů.“, což je důkazem toho, že i ženská bradla se v průběhu historického vývoje změnila, jelikož v současné době měří vyšší žerď 235 centimetrů a nižší 155 centimetrů (Česká gymnastická federace 2014, [online]).
Cvičení na bradlech o nestejné výši žerdí se zaměřuje hlavně na horní končetiny, což nemůžeme říct o cvičení na kladině, přeskoku a prostných, která jsou zaměřená spíše na dolní končetiny. Proto jsou bradla ideálním vyrovnávacím prostředkem. Nejvíce toto cvičení procvičuje svaly paží a trupu. Jelikož na tomto nářadí cvičíme především ve visu, zlepšujeme tak rozsah pohyblivosti v ramenních kloubech a dále protahujeme naši páteř.
Cvičením na bradlech o nestejné výši žerdí získáváme sílu, koordinaci, rychlost, vytrvalost, ale i odvahu atd. (Kolektiv 1973, s. 99).
23
Obr. č. 7: Bradla o nestejné výši žerdí Zdroj: JIPAST, [online]
3.3 Kladina
Mezi soutěžní disciplíny žen je kladina zařazená od roku 1934. Šířka kladiny byla tehdy 8 centimetrů (Gerling 2002, s. 203). Kladina patří pouze do ženského víceboje, nikoliv do mužského. Konstrukce kladiny je po celou dobu historického vývoje stejná, až na materiál. Původně byla celodřevěná, dnes se používají jiné materiály, hlavně ty, které nejsou kluzké. Břevno, které je umístěno na stabilních stojanech s nastavitelnou výškou, je široké 10 centimetrů, vysoké 16 centimetrů a dlouhé 5 metrů (obrázek 8). Změnil se však pohybový obsah. Dříve do něj patřily hlavně rovnovážné postoje prokládané chůzí, dnes ho tvoří především akrobacie (Krištofič 2008, s. 88). Dá se říci, že kladina je kontrolní nástroj toho, jak perfektně a dokonale zvládáme techniku cvičení na zemi. Kladině se také říká klepací lávka, jelikož se při cvičení na ní může nejvíce projevit náš strach, který je však také opodstatněný. Cvičíme totiž ve velké výšce a hrozí nám pád a zranění (Gerling 2002, s. 203).
Cvičení na kladině nám napomáhá soustředit se a orientovat v prostoru, rozvíjí naši odvahu, pevnou vůli, smysl pro rytmus, ale i ukázněnost (Brdíčková in Gymnastika pro začátečníky 1956, s. 376). Gerling (2002, s. 199) tvrdí, že: „Při cvičení na kladině se jedná o cvičení na zemi pod ztíženými podmínkami: Akrobatické a gymnastické cviky na zemi jsou prováděny pod ztíženými rovnovážnými podmínkami a pod zvýšenými psychickými požadavky na 5 metrů dlouhé a až 1,2 metrů vysoké kladině.“1
1„Beim Turnen auf dem Schwelbebalken handelt es sich um Bodenturnen unter erschwerten Bedingungen:
Akrobatische und gymnastische Elemente des Bodenturnens werden unter erschwerten Gleichgewichtsbedingungen und unter erhöhten psychischen Anforderungen auf dem 5 m langen und bis zu 1,2 m hohen Balken gezeigt.“
24
Obr. č. 8: Kladina Zdroj: PESMENPOL 2015, [online]
3.4 Prostná (akrobatická cvičení)
Cvičení prostná neboli akrobatická patří jak do ženského, tak do mužského víceboje (Petr in Libra a kol. 1973, s. 201). Dříve se toto cvičení nazývalo „různosti“, později
„cvičení obratnosti na zemi“. Tyto názvy se však neujaly (Serbus in Gymnastika pro začátečníky 1956, s. 130). V počátcích této disciplíny šlo spíše o cvičení družstev než o cvičení jednotlivců. Teprve roku 1920 se zavedly volné sestavy prostných jednotlivců (Libra a kol. 1973, s. 201).
Cvičení prostná úzce souvisí se všemi disciplínami sportovní gymnastiky. Toto cvičení je velice náročné, co se týče koordinace a navíc nám nesmí chybět orientace v prostoru, na niž jsou kladeny velké nároky. Díky charakteru rychlostního zatížení organismu nám prostná napomáhá rozvíjet dýchací i oběhový systém. Rozvíjí také naše pohybové vlastnosti jako je síla a obratnost, dále pak odvahu, trpělivost a vytrvalost (Zámostná in Kolektiv 1973, s. 60).
Současná prostná cvičení se při závodech cvičí na koberci o celkové ploše 12 x 12 metrů (obrázek 9) při doprovodu hudby (Gerling 2002, s. 60).
25
Obr. č. 9: Gymnastický koberec Zdroj: Sportovní gymnastika 2015, [online]
26
4 Přehled zápočtových požadavků ze sportovní gymnastiky pro dívky na vybraných vysokých školách
Praktické zápočtové požadavky ze sportovní gymnastiky jsou na vysoké škole ověřením dovedností, kterým se mohli studenti v průběhu studia naučit. Tyto požadavky se však na každé vysoké škole liší. Odlišnost můžeme spatřovat v množství a obsahu požadavků, ale i v jejich náročnosti a konečném hodnocení.
K porovnání praktických zápočtových požadavků ze sportovní gymnastiky pro dívky byly vybrány tyto instituce: Fakulta tělesné kultury a sportu Univerzity Palackého (dále už jen FTK UP), Katedra tělesné výchovy a sportu při pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové (dále už jen KTVS PF UHK) a Katedra tělesné výchovy a sportu při Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci (dále už jen KTV FP TUL).
Je třeba vzít v potaz, že na každé z těchto institucí se vyučuje sportovní gymnastika rozdílně. Na KTV FP TUL se vyučuje ve dvou semestrech v rámci předmětů Gymnastika 2 (dále už jen GYM2) a Gymnastika 3 (dále už jen GYM3) a oba jsou zakončeny zápočty.
Na FTK UP studenti v jednom semestru plní zápočty, ve druhém pak praktickou zkoušku.
Ty mají formou ženského gymnastického čtyřboje, k tomu ještě plní požadavky na trampolíně. Tím pádem dívky neplní požadavky na kruzích, ani nešplhají na laně.
Na KTVS PF UHK se sportovní gymnastika vyučuje pouze v jednom semestru a praktické zápočtové požadavky jsou stejné jak pro dívky, tak pro chlapce, oproti tomu jsou na FTK UP a KTV FP TUL požadavky pro dívky a chlapce rozdílné.
PŘESKOK
KTVS PF UHK koza našíř 120 cm – skrčka, roznožka
FTK UP švédská bedna nadél 110 cm – skrčka, roznožka
KTV FP TUL GYM2 koza 120 cm - skrčka se zášvihem GYM3 kůň našíř 120 cm – skrčka, roznožka
Obr. č. 10: ZP přeskok Zdroj: EK s doc. PaedDr. Danou Fialovou, Ph.D.; GYSP1 15‘, [online]; GYM2, 3 15‘, [online]
Požadavky na přeskoku jsou na daných institucích velmi podobné, liší se pouze gymnastické nářadí a jeho výška (obrázek 10).
27 HRAZDA
KTVS PF UHK výmyk odrazem jednonož, odkmihem toč vzad nebo toč
jízdmo vpřed, přešvih únožmo vpřed, přešvih únožmo vzad, podmet
FTK UP výmyk odrazem snožmo – přešvih únožmo pravou do vzporu
jízdmo – spád vzad jízdmo – vzepření závěsem v podkolení – toč jízdmo vpřed – přešvih únožmo pravou vzad do vzporu – odkmihem toč vzad – podmet
KTV FP TUL GYM2 výmyk odrazem jednonož – přešvih únožmo pravou do vzporu jízdmo – toč jízdmo vpřed – přešvih únožmo pravou vzad do vzporu – odkmihem podmet; shyb na doskočné hrazdě GYM3 výmyk odrazem snožmo, toč jízdmo vpřed, toč vzad, spád –
vzepření jízdmo, podmet nebo skrčka
Obr. č. 11: ZP hrazda Zdroj: EK s doc. PaedDr. Danou Fialovou, Ph.D.; GYSP1 15‘, [online]; GYM2, 3 15‘, [online]
Sestavy na hrazdě se skládají z podobných cvičebních tvarů. Na všech třech institucích začínají sestavy výmykem a končí podmetem a stejně tak můžeme říci, že se v každé sestavě objevuje alespoň jeden toč. Na KTV FP TUL je ještě navíc součástí zápočtových požadavků shyb na doskočné hrazdě (obrázek 11).
28 KLADINA
KTVS PF UHK žádné požadavky
FTK UP povinná sestava: ze vzporu stojmo odrazem snožmo výskok
do vzporu dřepmo, připažit – půlobrat vlevo (vpravo) – odrazem obounož skok vpřed do dřepu, vzpažením připažit (2x) – dohmatem před tělo - sed roznožný bočně, upažit – pádem vzad leh vznesmo (špičky na kladině, dohmat pod kladinu) – pádem vztyk na pravé (levé) do výponu měrného pravá (levá) před levou (pravou), upažit – výkrokem levé (pravé) skok střižný přednožmo („nůžkový skok“) - doskok na pravou – (levou), levou (pravou) přednožit dolů – zanožením levé (pravé) váha předklonmo na pravé (levé), upažit (2s) - vzpřim, přinožit – odrazem snožmo seskok s přednožením roznožmo („štika“) do stoje na zemi
KTV FP TUL GYM2 volná sestava na nízké kladině: gymnastický skok, kotoul vpřed, obrat ve výponu, rovnovážný tvar, seskok přímý nebo s obratem GYM3 volná sestava (3 řady): gymnastický skok, kotoul vpřed, obrat ve výponu jednonož, rovnovážný tvar, seskok přímý / s obratem
Obr. č. 12: ZP kladina Zdroj: EK s doc. PaedDr. Danou Fialovou, Ph.D.; GYSP1 15‘, [online]; GYM2, 3 15‘, [online]
Zápočtové požadavky na kladině mají pouze FTK UP a KTV FP TUL. Zatímco na FTK UP je striktně dáno, jak má sestava vypadat, na KTV FP TUL si dívky sestavy tvoří samy skládáním povinných cvičebních tvarů. V sestavách obou těchto institucí se objevuje alespoň jeden gymnastický skok a rovnovážný tvar. Kotoul se však objevuje pouze na KTV FP TUL a to v obou semestrech (obrázek 12).
29 AKROBACIE
KTVS PF UHK volná sestava s povinnými prvky: váha předklonmo, vazba alespoň dvou rozdílných skoků, vazba tří různých kotoulů vpřed, vazba tří různých kotoulů vzad, stoj na rukou, stoj na rukou – kotoul, vazba dvou přemetů stranou, z přemetového předskoku přemet stranou nebo rondát
FTK UP povinná sestava: předpažením vzpažit – výkrokem pravou
(levou) váha předklonmo, upažit – vzpřim, přinožit, vzpažit - přednožením dva přemety stranou vlevo (vpravo) do stoje rozkročného - půlobratem vlevo (vpravo) – stoj na rukou – kotoul vpřed – skok s obratem, čelné obraty dovnitř - doskok do podřepu, upažit – stoj spatný, připažit – z rozběhu přemetový poskok – rondát, doskok do podřepu - stoj spojný, vzpažit – předklonem a pádem vzad kotoul vzad schylmo do vzporu stojmo rozkročného – pádem vzad kotoul vzad schylmo do vzporu stojmo – vzpřim, vzpažením upažit – skok s 2/1 obratem vlevo (vpravo) – předpažit dolů – hmitem podřepmo, bočné oblouky vzad - hrudní vlna, vzpažit – výkrokem stoj na rukou – kotoul vpřed do vzporu stojmo rozkročného – kotoul vpřed do dřepu – skok s čelnými oblouky dovnitř – doskok do podřepu, upažit – stoj spojný, připažit
KTV FP TUL GYM2 volná sestava: z přemetového poskoku dva přemety stranou, kotoul vpřed, kotoul vzad schylmo, stoj na rukou – kotoul, dva gymnastické skoky, rovnovážný tvar, poskok přísunný, poskok přeměnný
GYM3 volná sestava s doprovodem hudby (3 řady): tři akrobatické prvky za sebou ve vazbě s rondátem, kotoul vzad do zášvihu, stoj na rukou – kotoul, dva gymnastické skoky, rovnovážný tvar, poskok přísunný, poskok přeměnný
Obr. č. 13: ZP akrobacie Zdroj: EK s doc. PaedDr. Danou Fialovou, Ph.D.; GYSP1 15‘, [online]; GYM2, 3 15‘, [online]
Sestavy v akrobacii jsou součástí požadavků na všech třech institucích.
Na KTV FP TUL a KTVS PF UHK si dívky sestavy vytváří samy. Musí ovšem použít dané povinné cvičební tvary. Pouze na FTK UP si dívky sestavu nevytváří, jelikož je přesně určené, jak má sestava vypadat. Všude se objevuje rovnovážný tvar, gymnastické skoky, kotoul vpřed i vzad, dále vazba dvou přemetů, vazba stoj na rukou – kotoul a rondát.
V GYM3 na KTV FP TUL musí mít sestava celkem tři řady a musí být doprovázena hudbou, kterou si dívky samy vybírají (obrázek 13).
30 KRUHY
KTVS PF UHK kruhy doskočné: komíhání, svis vznesmo, svis střemhlav, ze svisu střemhlav překotem vzad prohnutě seskok
kruhy doskočné v hupu: houpání odrazem střídnonož, obraty u předhupu
povinná sestava: houpání odrazem střídnonož, u 3. – 4.
předhupu obrat vlevo, u následného předhupuobrat vpravo – toto opakovat celkem 4x; u záhupu seskok
FTK UP žádné požadavky
KTV FPTUL GYM2 kruhy doskočné – povinná sestava: třetím předkmihem svis vznesmo – podmetmo svis zákmih – předkmihem shyb – zákmih ve shybu – předkmihem svis vznesmo – svis střemhlav – seskok vzad prohnutě
GYM3 kruhy doskočné v hupu – povinná sestava: u třetího předhupu celý obrat vlevo – u záhupu celý obrat vpravo – u předhupu shyb – u záhupu svis – u předhupu svis vznesmo – u záhupu svis – u předhupu seskok zákmihem
Obr. č. 14: ZP kruhy Zdroj: EK s doc. PaedDr. Danou Fialovou, Ph.D.; GYSP1 15‘, [online]; GYM2, 3 15‘, [online]
Na FTK UP zápočtové požadavky na kruzích dívky neplní. Na kruzích doskočných a kruzích v hupu cvičí dívky pouze na KTVS PF UHK a KTV FP TUL, kde musí dodržet dané pořadí cvičebních tvarů v sestavě. Na obou institucích se v sestavách objevují obraty, svis vznesmo a svis střemhlav. Na KTV FP TUL je navíc poměrně těžký cvičební tvar, kterým je shyb (obrázek 14).
TRAMPOLÍNA
KTVS PF UHK malá trampolína: z rozběhu a náskoku skoky – přímý,
se skrčením přednožmo, s roznožením, s roznožením přednožmo, s obratem o 180°, kotoul letmo přes 1 metr vysokou překážku
FTK UP malá trampolína: kotoul letmo
KTV FP TUL GYM2 malá trampolína: kotoul letmo z rozběhu GYM3 žádné požadavky
Obr. č. 15: ZP trampolína Zdroj: EK s doc. PaedDr. Danou Fialovou, Ph.D.; GYSP1 15‘, [online]; GYM2, 3 15‘, [online]
31
Zápočtové požadavky plní dívky na malé trampolíně na všech třech institucích.
Na všech se setkají s kotoulem letmo a na KTVS PF UHK musí ještě k tomu plnit různé skoky z rozběhu (obrázek 15).
ŠPLH
KTVS PF UHK šplh na tyči a šplh na laně bez časového limitu
FTK UP žádné požadavky
KTV FP TUL GYM2 šplh na laně GYM3 žádné požadavky
Obr. č. 16: ZP šplh Zdroj: EK s doc. PaedDr. Danou Fialovou, Ph.D.; GYSP1 15‘, [online]; GYM2, 3 15‘, [online]
Šplh plní dívky pouze na KTVS UHK, kde musí vyšplhat na laně i na tyči bez časového limitu a KTV FP TUL, kde dívky šplhají pouze na laně. Na FTK UP se dívky se šplhem při zápočtech nesetkají (obrázek 16).
32
5 Metodika práce
Jelikož bylo hlavním cílem práce vytvořit multimediální materiál zápočtových požadavků ze sportovní gymnastiky, bylo nejdříve nutné sehnat kameramana a gymnastku, kteří se svého úkolu zhostí co nejlépe. Proto byla v průběhu ledna jako cvičící demonstrátorka oslovena Kamila Heřmanová, studentka druhého ročníku Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, která je úspěšnou gymnastkou a navíc trenérkou sportovní gymnastiky. Jako vhodný adept k natočení materiálu byl osloven profesionální kameraman Robert Šerfeze.
Po výběru vhodného kameramana, záznamové techniky a gymnastky bylo nutné zajistit prostory, kde se zápočtové požadavky natočí. V úvahu připadal jedině areál Sport Park Liberec, který má specializovanou tělocvičnu vybavenou nejnovějším gymnastickým nářadím a náčiním. Byl osloven vedoucí oddílu Gymnastika Liberec ing. Dalibor Pietschmann, který prosbě týkající se natáčení v této hale vyhověl.
Pro teoretickou část práce byla v průběhu února shromážděna literatura z Krajské vědecké knihovny v Liberci, z knihovny Technické univerzity v Chemnitz a dále z internetových zdrojů. Přehled zápočtových požadavků jednotlivých vysokých škol nám poskytly internetové sylaby a pracovníci školy. Následně byla teorie z těchto zdrojů zpracována do podoby v této práci.
Po zpracování teoretické části došlo k samotnému natočení zápočtových požadavků. Záznam byl pořízen speciální kamerou DSLR (zrcadlovkou) Canon EOS 60D s firmwarem Magic Lantern, objektiv převážně Tamron 17-50 mm. Šplh na laně byl natočen telefonem Samsung Galaxy Core Prime. Pořízený záznam byl sestříhán v programu Sony Vegas Pro 12.0 a upraven v programu Adobe Premiere, grafika lišty a pozadí byly vytvořené v Adobe Photoshop. Jako podkladová hudba k pořízenému záznamu byly použity skladby Silent Partner – Believer, Silent Partner - Bottomless cup, RW Smith - For all you know, Riot – Newsroom, které mají volnou licenci.
Z videa byly následně vystříhány jednotlivé fotografie, které slouží jako přehled toho, co je možné vidět na DVD.
33
6 Přehled zápočtových požadavků ze sportovní gymnastiky na KTV FP TUL
V bakalářském studiu plní dívky zápočtové požadavky ze sportovní gymnastiky v prvním i druhém ročníku. V prvním ročníku v letním semestru se setkají s předmětem Gymnastika 2, kde jsou obsahem přeskok, hrazda, kladina, prostná, kruhy, ale i šplh a malá trampolína. Ve druhém ročníku v zimním semestru plní předmět Gymnastika 3, kde jsou obsahem přeskok, hrazda, kladina, prostná a kruhy. Některé zápočtové sestavy si dívky sestavují samy s tím, že musí použít dané povinné cvičební tvary v libovolném pořadí, a že některé tvary mohou do sestavy přidat, a některé sestavy jsou pevně stanovené a dívky musí dodržet zároveň i pevně dané pořadí vybraných cvičebních tvarů.
5.1 Gymnastika 2
5.1.1 Přeskok
Zápočtovým požadavkem na přeskoku je pouze jeden cvičební tvar, kterým je skrčka se zášvihem z rozběhu na koze vysoké 120 centimetrů.
5.1.1.1 Skrčka se zášvihem
Terminologický popis: z rozběhu odrazem snožmo skrčka ze zášvihu, vzpažit.
Obr. č. 17: Skrčka se zášvihem Zdroj: Libra 1973, s. 129
Časté chyby u skrčky mohou být krátký a pomalý rozběh na můstek, následné ploché naskočení na můstek, uvolnění dolních končetin a jejich pokrčení při odrazu nebo nenapřímení těla v druhé letové fázi (Svatoň, et al. 1993, s. 53).
34
5.1.2 Hrazda
Sestavu na hrazdě si dívky samy nevytváří. Je pevně stanovené, jaké povinné cvičební tvary musí obsahovat a navíc dívky musí dodržet dané pořadí:
ze shybu stojmo výmyk odrazem jednonož – přešvih únožmo pravou do vzporu jízdmo – toč jízdmo vpřed – přešvih únožmo pravou vzad do vzporu – odkmih a podmet.
Dalším zápočtovým požadavkem je shyb, který dívky plní na hrazdě doskočné.
5.1.2.1 Výmyk odrazem jednonož
Terminologický popis: ze shybu stojmo výmyk odrazem jednonož do vzporu.
Obr. č. 10: Výmyk odrazem jednonož Zdroj: Krištofič 2008, s. 73
Časté chyby u výmyku jsou nedostatečný shyb a nedostatečné zvednutí boků, nebo naopak příliš velký shyb, který zvedá tělo za hrazdu a nedostatečné zvednutí boků. Dále je to nedostatečné přenesení boků za hrazdu (Karas in Gymnastika pro zač. 1956, s. 173).
Výmyk odrazem jednonož je lehčí variantou a zároveň přípravou k výmyku snožmo, který dívky musí umět v následujícím semestru.
5.1.2.2 Toč jízdmo vpřed
Terminologický popis: ze vzporu jízdmo pravou (levou) podhmatem toč jízdmo vpřed.
Obr. č. 11: Toč jízdmo vpřed Zdroj: Krištofič 2008, s 82
35
Častou chybou u toče jízdmo vpřed bývá předklon trupu a s ním související špatné nasměrování vykročené nohy, která musí směřovat vpřed, nikoliv šikmo dolů. V konečné fázi toče často dochází k předklonu trupu a hlavy, namísto toho, aby byly vzpřímené. Další častou chybou jsou pokrčené paže v průběhu toče (Krištofič 2008, s. 83).
5.1.2.3 Podmet
Terminologický popis: vzpor, odkmihem podmet.
Obr. č. 20: Podmet Zdroj: Krištofič 2008, s.83
Nejčastější chyby u podmetů bývají pokrčené paže a záklon hlavy při spádu. Pokud nemáme dostatečný odkmih, nemůžeme projít správnými fázemi podmetu (Karas in Gymnastika pro začátečníky 1956, s. 186). Ve fázi ze vzporu do svisu střemhlav je častou chybou vysazení trupu a oddálení boků či celého těla moc brzy od hrazdy (Sportovní gymnastika 2015, [online]).
5.1.2.4 Shyb na doskočné hrazdě
Terminologický popis: ze svisu shyb (nadhmatem/podhmatem).
Obr. č. 21: Shyb na doskočné hrazdě Zdroj: Vlastní
Na doskočné hrazdě musí dívky udělat jeden shyb nadhmatem. Nejčastější chybou u shybu je přitahování švihem a také příliš brzy ukončené přitahování, kdy nám hrazda končí zhruba nad úrovní nosu (Naseinfo.cz 2015, [online]).
36
5.1.3 Kladina
V prvním ročníku cvičí dívky na nízké kladině a vytváří si svou vlastní sestavu, která musí obsahovat tyto povinné cvičební tvary v libovolném pořadí:
gymnastický skok, kotoul vpřed, obrat ve výponu, rovnovážný tvar, seskok přímý nebo seskok s obratem.
5.1.3.1 Gymnastický skok
Terminologický popis („Jánošík“): odrazem snožmo skok s přednožením pravé (levé) a přednožením skrčmo levé (pravé).
Obr. č. 22: „Jánošík“
Zdroj: Vlastní
Terminologický popis („Čertík“): skok pokrčením přednožmo střižný.
Obr. č. 23: „Čertík“
Zdroj: Svatoň, et al. 1993, s. 24
Do sestavy stačí zařadit jeden gymnastický skok, ale může jich být i více. Existuje jich mnoho, já však jako příklad uvádím tyto gymnastické skoky: „Jánošík“ a „čertík“.
Nejčastější chyby při provádění všech gymnastických skoků bývají nedostatečný odraz a s ním spojená nízká letová fáze, směřování trupu do předklonu v průběhu odrazu a nezpevnění těla ve fázi doskoku (Krištofič 2008, s. 93).
37 5.1.3.2 Kotoul vpřed
Terminologický popis: vzpor dřepmo rozkročný pravou (levou) vpřed, kotoul vpřed s dohmatem na horní plochu břevna a následným přehmatem na spodní část břevna do vzporu sedmo skrčmo pravou (levou).
Obr. č. 24: Kotoul vpřed na kladině Zdroj: Appelt a kol. 1973, s. 89
Časté chyby u kotoulu na kladině jsou takové, že cvičenec blízko dohmátne před tělem, málo předkloní hlavu, opožděně přehmátne na spodní plochu kladiny nebo předčasně rozevře úhel mezi trupem a nohama (Svatoň, et al. 1993, s. 45).
5.1.3.3 Obrat ve výponu
Terminologický popis: výpon rozkročný pravou (levou) vpřed, vzpažit, obrat o 180°.
Obr. č. 25: Obrat ve výponu měrném Zdroj: Krištofič 2008, s. 92
Je na dívkách, jaký typ obratu ve výponu na kladině zvolí. Jako příklad uvádím:
celý obrat ve výponu měrném, který můžeme vidět na obrázku, a který patří mezi ty nejlehčí.
Dalším obratem ve výponu je například celý obrat ve výponu jednonož, skrčit únožmo pravou.
Častou chybou u obratů na kladině je, že cvičenec vychýlí tělo mimo vertikálu, předkloní hlavu nebo se dostatečně nezpevní v průběhu otáčení (Svatoň, et al. 1993, s. 43).
Další chybou bývá neplynulý a pomalý obrat (Kolektiv 1953, s. 402).
38 5.1.3.4 Rovnovážný tvar
Terminologický popis: váha předklonmo.
Obr. č. 26: Váha předklonmo Zdroj: Appelt a kol. 1973, s. 63
Jako příklad uvádím mezi studentkami velmi oblíbený rovnovážný tvar: váha předklonmo.
Další rovnovážné cvičební tvary jsou například váha záklonmo nebo sed, skrčit přednožmo, rukama uchopit lýtka z vnějších stran, zvolna přednožit, upažit atd.
Nejčastější chyby, kterých se cvičenec u váhy předklonmo dopustí, jsou pokrčená stojná noha, přílišný předklon a nízké zanožení, pokrčení zanožené nohy, předkloněná hlava a nesprávná poloha paží (Kolektiv 1956, s. 410).
5.1.3.5 Seskok přímý nebo seskok s obratem
Terminologický popis (seskok přímý): stoj spojný, ze zapažení odrazem snožmo seskok přímý vpřed do vzpažení.
Obr. č. 27: Seskok přímý Zdroj: Svatoň, et al. 1993, s. 50
Dívky si mohou mezi dvěma skoky vybrat. Chybou u seskoku přímého je nezpevnění těla.
39
Terminologický popis (seskok s obratem): stoj spojný, ze zapažení odrazem snožmo vzhůru seskok s obratem o 180° do vzpažení.
Obr. č. 28: Seskok s obratem Zdroj: Svatoň, et al. 1993, s. 50
Častými chybami u seskoku s obratem bývají nízký odraz nebo odraz směřující příliš do dálky, vysazení či prohnutí ve fázi letu a pokrčené dolní končetiny ve fázi obratu (Kolektiv 1953, s. 423).
5.1.4 Prostná (akrobacie)
Na akrobacii si dívky tvoří sestavu samy. Ta může být jednořadová i víceřadová, musí však obsahovat tyto povinné cvičební tvary v libovolném pořadí:
z přemetového předskoku dva přemety stranou, kotoul vpřed, kotoul vzad schylmo, stoj na rukou – kotoul, dva gymnastické skoky, rovnovážný tvar, poskok přísunný, poskok přeměnný.
5.1.4.1 Přemetový předskok
Terminologický popis: z rozběhu poskok na pravé (levé), současně přednožit levou (pravou), předpažit vzhůru.
Obr. č. 29: Přemetový předskok Zdroj: Appelt a kol. 1973, s. 73
40
Přemetový předskok většinou předchází složitějším cvičebním tvarům, jako jsou například přemety.
U přemetového předskoku bývá častou chybou to, že cvičenec směřuje špatně svůj odraz, nedostatečně se vytáhne z pánve vzhůru nebo málo zpevní dolní končetiny (Kolektiv 1973, s. 73).
5.1.4.2 Přemet stranou
Terminologický popis: stoj, vzpažit, výkrokem pravé (levé) přemet stranou.
Obr. č. 30: Přemet stranou Zdroj: Appelt a kol. 1973, s. 71
V sestavě musí být dva přemety stranou za sebou a je jedno, jestli budou vpravo nebo vlevo.
Nejčastějšími chybami u přemetu stranou bývají nedostatečný náklon v přechodu na ruce, švih pokrčené nohy, ale hlavně vysazení v bocích (Svatoň, et al. 1993, s. 17), dále pak to, že cvičenec neprojde vertikálou.
5.1.4.3 Kotoul vpřed
Terminologický popis: dřep spojný, předpažit, kotoul vpřed do dřepu spojného, předpažit.
Obr. č. 31: Kotoul vpřed Zdroj: Appelt a kol. 1973, s. 66
Velmi častou chybou u kotoulu vpřed je, že cvičenec příliš zaklání hlavu a následně se na ni staví (Svatoň, et al. 1993, s. 7).
41 5.1.4.4 Kotoul vzad schylmo
Terminologický popis: stoj spojný předpažit, pádem vzad kotoul vzad schylmo do stoje spojného, vzpažit.
Obr. č. 32: Kotoul vzad schylmo Zdroj: Svatoň, et al. 1993, s. 10
Častou chybou u všech kotoulů vzad bývá opožděný dohmat rukama vedle hlavy a následné málo energické vzpírání paží ve fázi přetáčení (Kolektiv 1973, s. 68).
5.1.4.5 Stoj na rukou – kotoul
Terminologický popis: stoj spojný, vzpažit, výkrokem pravé (levé) stoj na rukou – kotoul skrčmo do dřepu spojného.
Obr. č. 33: Stoj na rukou – kotoul Zdroj: Svatoň, et al. 1993, s. 16
Stoj na rukou je pro mnohé studentky těžký cvičební tvar, ale podle Svatoně (1997, s. 33) se dá zvládnout nacvičit již v mladším školním věku.
Časté chyby u stoje na rukou jsou nedostatečné vytažení z ramen, pokrčení paží a prohnutí páteře v oblasti beder (Sportovní gymnastika 2015, [online]).
42 5.1.4.6 Gymnastický skok
Terminologický popis („dálkový skok“): upažit, odrazem pravé (levé) bočné roznožení v letu, doskok na druhou.
Obr. č. 34: „Dálkový skok“
Zdroj: Appelt a kol. 1973, s. 87
Terminologický popis („nůžkový skok“): stoj spojný, upažit, výkrokem pravé (levé) skok střižný přednožmo.
Obr. č. 35: „Nůžkový skok“
Zdroj: Svatoň, et al. 1993, s. 24
Gymnastických skoků existuje celá řada, do sestavy stačí zařadit dva skoky, proto jako příklad uvádím tyto dva gymnastické skoky: „dálkový skok“ a „nůžkový skok“.
5.1.4.7 Rovnovážný tvar
Jako příklad uvádím tento rovnovážný tvar: Stoj jednonož s unožením druhé.
Terminologický popis: stoj spojný, upažit, úchopem pravé (levé) za patu zevnitř do stoje jednonož s unožením druhé povýš.
Obr. č. 36: Stoj jednonož s unožením druhé Zdroj: Appelt a kol. 1973, s. 87
43
Nejčastějšími chybami u tohoto tvaru bývají nedostatečný pohybový rozsah, nezpevnění svalů trupu a stojné nohy a nepropnutá unožená noha (Kolektiv 1973, s. 87).
5.1.4.8 Poskok přísunný a poskok přeměnný
Terminologický popis (poskok přísunný): upažit, výkrokem pravé (levé) poskok přísunný.
Obr. č. 37: Poskok přísunný Zdroj: Svatoň, et al. 1993, s. 40
Terminologický popis (poskok přeměnný): upažit, výkrokem pravé (levé) poskok přeměnný.
Obr. č. 38: Poskok přeměnný Zdroj: Svatoň, et al. 1993, s. 40
Poskok přísunný a přeměnný vychází z přísunné a přeměnné chůze. Nejčastější chybou, kterou cvičenec dělá, je předklon hlavy při cvičení (Svatoň, et al. 1993, s. 39).
5.1.5 Šplh na laně
Obr. č. 39: Šplh na laně s přírazem Zdroj: Vlastní
44
Terminologický popis: ze stoje šplh na laně s přírazem.
Další typ šplhu je například šplh na laně bez přírazu, který je velmi náročný.
Součástí zápočtových požadavků ze sportovní gymnastiky je také šplh. Dívky si samy volí typ šplhu, ale lehčí je samozřejmě šplh s přírazem. Jako příklad uvádím tento typ šplhu na laně: šplh na laně s přírazem.
5.1.6 Trampolína
Na malé trampolíně dívky plní pouze jeden zápočtový požadavek, kterým je kotoul letmo z rozběhu.
5.1.6.1 Kotoul letmo z rozběhu
Terminologický popis: z rozběhu odrazem snožmo kotoul letmo do stoje spojného, vzpažit.
Obr. č. 40: Kotoul letmo Zdroj: Krištofič 2008, s. 44
Chyby při nácviku kotoulu letmo z rozběhu bývají takové, že cvičenec málo předkloní hlavu, nedostatečně sbalí své tělo, nechají své paže při dopadu napjaté, což může způsobit tvrdý pád nebo je naopak moc brzy uvolní, což může vést k pádu na hlavu.
Poslední častou chybou bývá příliš brzké složení těla, v jehož důsledku dochází ke krátké letové fázi (Serbus in Gymnastika pro začátečníky 1953, s. 147).
5.1.7 Kruhy
V prvním ročníku cvičí dívky na kruzích doskočných bez houpání, se kterým se setkají až ve druhém ročníku. Sestava je přesně stanovená a musí obsahovat tyto cvičební tvary v daném pořadí:
45
třetím předkmihem svis vznesmo – podmetmo svis zákmih – předkmihem shyb – zákmih ve shybu – předkmihem svis vznesmo – svis střemhlav – seskok vzad prohnutě.
5.1.7.1 Svis vznesmo
Terminologický popis: svis, předkmihem svis vznesmo.
Obr. č. 41: Svis vznesmo Zdroj: Appelt a kol. 1973, s. 133
Cvičenec často krčí kolena, zaklání hlavu, dává nohy moc dopředu nebo dozadu, což jsou nejčastější chyby u svisu vznesmo (Novotný in Gymnastika pro začátečníky 1953, s. 307).
5.1.7.2 Shyb předkmihem
Terminologický popis: svis, předkmihem shyb.
Obr. č. 42: Shyb předkmihem Zdroj: Vlastní
Nejčastější chyby u shybu předkmihem jsou takové, že cvičenec při provádění shybu nedostatečně předkmihne nebo předčasně či pozdě přejde do shybu. Další chybou je nedostatečná síla paží, která je předpokladem pro zvládnutí a udržení shybu (S dětmi v pohodě 2011, [online]).
46 5.1.7.3 Svis střemhlav
Terminologický popis: ze svisu vznesmo svis střemhlav.
Obr. č. 43: Svis střemhlav Zdroj: Vlastní
Časté chyby u svisu střemhlav jsou takové, že cvičenec nesměřuje své nohy na bod závěsu, že málo sevře hrudník pažemi, nebo že nezpevní své tělo, čímž přepadává dopředu či dozadu (Novotný in Gymnastika pro začátečníky 1953, s. 338 – 339).
5.1.7.4 Seskok vzad prohnutě
Terminologický popis: svis, zákmihem seskok vzad prohnutě, vzpažit.
Obr. č. 44: Seskok vzad prohnutě Zdroj: Appelt a kol. 1973, s. 136
Častou chybou u tohoto seskoku bývá, že cvičenec pustí kruhy příliš brzo nebo naopak příliš pozdě, čímž ztrácí rovnováhu (Novotný in Gymnastika pro začátečníky 1953, s. 342).
47
5.2 Gymnastika 3
Gymnastika 3 navazuje na Gymnastiku 2, která je jejím podmiňujícím předmětem.
5.2.1 Přeskok
Na přeskoku dívky plní dva zápočtové cvičební tvary, kterými jsou skrčka a roznožka přes koně na šíř vysokého 120 centimetrů.
5.2.1.1 Skrčka
V Gymnastice 2 cvičily dívky skrčku se zášvihem, v Gymnastice 3 již cvičí skrčku bez zášvihu. Časté chyby a obrázek viz Gymnastika 2.
Terminologický popis: z rozběhu odrazem snožmo skrčka, vzpažit.
5.2.1.2 Roznožka
Terminologický popis: z rozběhu odrazem snožmo roznožka, vzpažit.
Obr. č. 45: Roznožka Zdroj: Appelt a kol. 1973, s. 126
Častými chybami u roznožky jsou nedostatečný rozběh a odraz z můstku, opožděný dohmat rukama na nářadí a malý odraz rukou od nářadí (Kolektiv 1973, s. 128).
5.2.2 Hrazda
Sestava na hrazdě musí obsahovat tyto povinné cvičební tvary:
výmyk odrazem snožmo, toč jízdmo vpřed, toč vzad, spád – vzepření jízdmo, seskok podmetem nebo skrčkou.
48 5.2.2.1 Výmyk odrazem snožmo
Terminologický popis: ze shybu stojmo výmyk odrazem jednonož do vzporu.
Obr. č. 46: Výmyk odrazem snožmo Zdroj: Appelt a kol. 1973, s. 109
Častou chybou u výmyku odrazem snožmo je to, že cvičenec stojí za hrazdou příliš daleko (Krištofič 2008, s. 74).
5.2.2.2 Toč jízdmo vpřed
Časté chyby, terminologický popis a obrázek viz Gymnastika 2.
5.2.2.3 Toč vzad
Terminologický popis: vzpor, odkmihem toč vzad do vzporu.
Obr. č. 47: Toč vzad Zdroj: Krištofič 2008, s. 80
Nejčastějšími chybami u toče vzad bývají nedostatečný odkmih od hrazdy, pokrčení paží nebo neposunutí ramen vzad při zpětném pohybu boků k hrazdě, čímž se celková rotace zastaví (Krištofič 2008, s. 81). Další častou chybou je zakloněná hlava.
49 5.2.2.4 Spád – vzepření jízdmo
Terminologický popis: vzpor jízdmo pravou (levou) nadhmatem spád vzad do svisu vznesmo jízdmo – vzepření jízdmo do vzporu jízdmo pravou (levou).
Obr. č. 48: Spád vzepření jízdmo Zdroj: Appelt a kol. 1973, s. 112
Častými chybami u spádu bývají zakloněná hlava, předčasné zanožování a nedostatečné zhoupnutí, u vzepření jízdmo pak bývá častým problémem předčasné protlačování boků a hrudníku k hrazdě, díky čemuž pak cvičenec nemůže vzepření správně dokončit (Karas in Gymnastika pro začátečníky 1956, s. 180).
5.2.2.5 Podmet
Seskok z hrazdy je stejný jako v Gymnastice 2. Časté chyby, terminologický popis a obrázek viz Gymnastika 2.
5.2.3 Kladina
Volná sestava na kladině se musí skládat ze tří řad a musí obsahovat tyto povinné cvičební tvary:
gymnastický skok, kotoul vpřed, obrat ve výponu jednonož, rovnovážný tvar, seskok přímý nebo s obratem. Náskok na kladinu není přesně daný, proto uvádím jako příklad náskok do vzporu dřepmo.
