Sportovní gymnastika je nejstarší olympijský sport (Krištofič 2008, s. 8). Janoušek (1959, s. 6) uvádí, že: „Toto sportovní odvětví je souborem cvičení prostných a cvičení na nářadí, zaměřených nejen k všestrannému tělesnému rozvoji, ale i k vysokému rozvinutí pohybových návyků, k vypěstování velmi cenných mravně volních vlastností a k dosažení nejvyššího a nejlepšího sportovního výkonu.“ Od základní gymnastiky se sportovní gymnastika liší hlavně svým sportovním zaměřením. Požadujeme v ní dokonalé a přesné provedení cviků v odpovídajícím a plynulém rytmu a ladné držení těla. Hlavním úkolem sportovní gymnastiky je zvýšení pohyblivosti a pružnosti celého těla, podpořit správné držení těla, rozvíjet a udržovat nervosvalovou koordinaci a sílu, rozvíjet orientační smysl, pevnou vůli, odvahu, dosáhnout vysokého sportovního mistrovství atd. (Libenský a kol.
1956, s. 16).
Obsahem soutěží sportovní gymnastiky jsou víceboje (Janoušek 1959, s. 6), které se vlivem historie ustálily u žen na čtyřech disciplínách, zatímco muži plní disciplín celkem šest (Krištofič 2008, s. 8). Tento fakt poukazuje na základní odlišnost od většiny sportovních odvětví (Tůma a kol. 1988, s. 8). Gymnastické disciplíny víceboje žen jsou přeskok, bradla, kladina a prostná. Mezi gymnastické disciplíny mužů patří prostná, kůň, kruhy, přeskok, bradla a hrazda. V různých soutěžích je vrcholové zvládnutí všech disciplín pro jednotlivce velmi obtížné, proto se v současné gymnastice někteří závodníci specializují pouze na některé disciplíny a neusilují tak o vítězství ve víceboji, nýbrž o vítězství ve finále v jednotlivých disciplínách. Gymnastický výkon v soutěžích posuzují dvě skupiny rozhodčích a to odděleně. První skupina navrhne výchozí známku podle toho, jaká byla předvedena obtížnost a tato známka se sečte se známkou druhé skupiny rozhodčích, jenž hodnotí techniku cvičení a provedení (Krištofič 2013, s. 8).
Důkazem toho, že „sportovní gymnastika“ či gymnastická průprava nebo alespoň jejich náznaky existovaly již před třemi až čtyřmi tisíci lety, mohou být stará vyobrazení tanečnic cvičící mosty (obrázek 2) nebo nálezy z Řecka a Egypta v podobě váz a pokliček, na kterých jsou vyobrazeni muži cvičící salto (obrázek 3 – 4) apod. (Gerling 2002, s. 15 – 16).
20
Obr. č. 2: Tanečnice cvičící mosty Zdroj: Gerling 2002, s. 15 – 16
Obr. č. 3: Muži cvičící salto Zdroj: Gerling 2002, s. 15 - 16
Obr. č. 4: Staré nálezy Zdroj: Gerling 2002, s. 15 - 16
21
3.1 Přeskok
Přeskok spadá jak do mužského, tak ženského víceboje. V průběhu historického vývoje se změnilo nářadí, na kterém se při přeskoku cvičí. V počátcích používali muži i ženy koně, dnes už se však při soutěžích používá gymnastický stůl (obrázek 5), který je velmi pružný díky teleskopickému podstavci, na kterém je umístěný. Pořízení tohoto stolu bývá drahou záležitostí, proto se s ním stále v mnohých školách nesetkáváme. Značně se změnil i gymnastický můstek. Novější můstky (obrázek 6), mají ocelové pružiny, díky kterým můžeme vyprodukovat mnohem více elastické energie (Krištofič 2008, s. 42).
Janoušek (1959, s. 6) o přeskocích tvrdí, že: „Jsou to gymnastické tělocvičné výkony, při nichž překonáváme překážky pomocí dolních a horních končetin.“
Od ostatních disciplín se přeskoky odlišují svými principy i účinky na náš organismus (Libra in Kolektiv 1973, s. 123). Mají velký fyziologický účinek, neboť při překonávání překážek se zapojuje celý náš organismus. Díky rozběhu zapojujeme kromě naší kardiovaskulární soustavy také naše srdce a plíce a nutíme je k velkým výkonům.
Zapojujeme však také svaly všech končetin a kromě toho také klouby a šlachy (Janoušek 1956, s. 427). Toto všechno jsou výhody, které se nám budou hodit při nácviku v ostatních gymnastických disciplínách (Janoušek 1959, s. 7).
Obr. č. 5: Gymnastický stůl Zdroj: Gymspb.cz. [online]
22
Obr. č. 6: Odrazový můstek Zdroj: Schoolsport.cz, [online]
3.2 Bradla
Muži cvičí v soutěžích na bradlech se žerděmi vysokými k hlavě. Ženy cvičí také na bradlech, ale o nestejné výši žerdí (obrázek 7). Appelt (in Gymnastika pro začátečníky 1956, s. 201) uvádí, že: „Do soutěží žen zařazujeme cvičení na bradlech o nestejné výši žerdí, vyšší žerď 230 centimetrů od země, nižší žerď 150 centimetrů.“, což je důkazem toho, že i ženská bradla se v průběhu historického vývoje změnila, jelikož v současné době měří vyšší žerď 235 centimetrů a nižší 155 centimetrů (Česká gymnastická federace 2014, [online]).
Cvičení na bradlech o nestejné výši žerdí se zaměřuje hlavně na horní končetiny, což nemůžeme říct o cvičení na kladině, přeskoku a prostných, která jsou zaměřená spíše na dolní končetiny. Proto jsou bradla ideálním vyrovnávacím prostředkem. Nejvíce toto cvičení procvičuje svaly paží a trupu. Jelikož na tomto nářadí cvičíme především ve visu, zlepšujeme tak rozsah pohyblivosti v ramenních kloubech a dále protahujeme naši páteř.
Cvičením na bradlech o nestejné výši žerdí získáváme sílu, koordinaci, rychlost, vytrvalost, ale i odvahu atd. (Kolektiv 1973, s. 99).
23
Obr. č. 7: Bradla o nestejné výši žerdí Zdroj: JIPAST, [online]
3.3 Kladina
Mezi soutěžní disciplíny žen je kladina zařazená od roku 1934. Šířka kladiny byla tehdy 8 centimetrů (Gerling 2002, s. 203). Kladina patří pouze do ženského víceboje, nikoliv do mužského. Konstrukce kladiny je po celou dobu historického vývoje stejná, až na materiál. Původně byla celodřevěná, dnes se používají jiné materiály, hlavně ty, které nejsou kluzké. Břevno, které je umístěno na stabilních stojanech s nastavitelnou výškou, je široké 10 centimetrů, vysoké 16 centimetrů a dlouhé 5 metrů (obrázek 8). Změnil se však pohybový obsah. Dříve do něj patřily hlavně rovnovážné postoje prokládané chůzí, dnes ho tvoří především akrobacie (Krištofič 2008, s. 88). Dá se říci, že kladina je kontrolní nástroj toho, jak perfektně a dokonale zvládáme techniku cvičení na zemi. Kladině se také říká klepací lávka, jelikož se při cvičení na ní může nejvíce projevit náš strach, který je však také opodstatněný. Cvičíme totiž ve velké výšce a hrozí nám pád a zranění (Gerling 2002, s. 203).
Cvičení na kladině nám napomáhá soustředit se a orientovat v prostoru, rozvíjí naši odvahu, pevnou vůli, smysl pro rytmus, ale i ukázněnost (Brdíčková in Gymnastika pro začátečníky 1956, s. 376). Gerling (2002, s. 199) tvrdí, že: „Při cvičení na kladině se jedná o cvičení na zemi pod ztíženými podmínkami: Akrobatické a gymnastické cviky na zemi jsou prováděny pod ztíženými rovnovážnými podmínkami a pod zvýšenými psychickými požadavky na 5 metrů dlouhé a až 1,2 metrů vysoké kladině.“1
1„Beim Turnen auf dem Schwelbebalken handelt es sich um Bodenturnen unter erschwerten Bedingungen:
Akrobatische und gymnastische Elemente des Bodenturnens werden unter erschwerten Gleichgewichtsbedingungen und unter erhöhten psychischen Anforderungen auf dem 5 m langen und bis zu 1,2 m hohen Balken gezeigt.“
24
Obr. č. 8: Kladina Zdroj: PESMENPOL 2015, [online]
3.4 Prostná (akrobatická cvičení)
Cvičení prostná neboli akrobatická patří jak do ženského, tak do mužského víceboje (Petr in Libra a kol. 1973, s. 201). Dříve se toto cvičení nazývalo „různosti“, později
„cvičení obratnosti na zemi“. Tyto názvy se však neujaly (Serbus in Gymnastika pro začátečníky 1956, s. 130). V počátcích této disciplíny šlo spíše o cvičení družstev než o cvičení jednotlivců. Teprve roku 1920 se zavedly volné sestavy prostných jednotlivců (Libra a kol. 1973, s. 201).
Cvičení prostná úzce souvisí se všemi disciplínami sportovní gymnastiky. Toto cvičení je velice náročné, co se týče koordinace a navíc nám nesmí chybět orientace v prostoru, na niž jsou kladeny velké nároky. Díky charakteru rychlostního zatížení organismu nám prostná napomáhá rozvíjet dýchací i oběhový systém. Rozvíjí také naše pohybové vlastnosti jako je síla a obratnost, dále pak odvahu, trpělivost a vytrvalost (Zámostná in Kolektiv 1973, s. 60).
Současná prostná cvičení se při závodech cvičí na koberci o celkové ploše 12 x 12 metrů (obrázek 9) při doprovodu hudby (Gerling 2002, s. 60).
25
Obr. č. 9: Gymnastický koberec Zdroj: Sportovní gymnastika 2015, [online]
26